Národní muzeum

Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy se nyní změnil pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let, přičemž doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli.

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců (Acanthothoraci) ze sbírky Národního muzea v Praze. Dosud se předpokládalo, že se u čelistnatců vyvinuly mnohem později. Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců. Článek o objevu, který umožnily až moderní technologie, publikoval prestižní vědecký časopis Science. ČTK o něm informovala jedna z vedoucích týmu Valérie Vaškaninová, zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního muzea.

Národní muzeum otevřelo 2. července v pořadí už čtvrtou „pokoronavirovou“ výstavu, tentokrát s názvem Poklady numismatických sbírek. Svým návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

Byla to před dvěma lety aféra s mezinárodním ohlasem. HlídacíPes.org v březnu 2018 upozornil na to, že ve sbírkách Národního muzea jsou místo nejvzácnějších drahokamů ve skutečnosti kusy vybroušeného skla. Jak to se sbírkou drahých kamenů vypadá nyní?

Muzeum ve Svitavách má nového ředitele. Blanku Čuhelovou vystřídal 1. července Hynek Stříteský. Pochází z Ostrého Kamene, absolvoval svitavské gymnázium, vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Působil v Národním muzeu a Národním technickém muzeu v Praze. Po letech se vrací na Svitavsko.

Kuriózní zásah řešili pražští policisté v pátek 26. června kolem osmé hodiny večer na Václavském náměstí. Tehdy dostali oznámení, že na lavičce sedí "dva úplně sjetí lidé a mají s sebou miminko v kočárku".

V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Nová budova Národního muzea nabízí návštěvníkům výstavu nazvanou Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel. Mohou se na ní seznámit s touto výraznou osobností československých dějin i s méně známými fakty o Štefánikově životě. Výstava zachycuje Milana Rastislava Štefánika nejenom jako politika a vojáka, který měl zásadní podíl na vzniku Československa v roce 1918, ale také jako astronoma, cestovatele, sběratele, a dokonce i kouzelníka.

Mladík věnuje část peněz místním charitám a za zbytek si chce splnit svůj sen - stát se tanečníkem.

V Historické budově Národního muzea se nyní mohou zájemci přijít podívat na poslední dopis, který napsala Milada Horáková před svou popravou. Část dopisu je vystavena u příležitosti 70. výročí od smrti této výjimečné ženy.

Autentické záznamy z vykonstruovaného procesu s právničkou Miladou Horákovou zazněly v pražském metru. Šlo o součást vzpomínkové akce k výročí smrti Milady Horákové, která byla před sedmdesáti lety popravena komunistickým režimem. První koláž nahrávek zazněla dopoledne a trvala přibližně tři minuty.

Autentické záznamy z vykonstruovaného procesu s právničkou Miladou Horákovou v pátek zazněly v pražském metru.

Nahrávky ze soudního procesu s Miladou Horákovou mohou dnes slyšet v Praze cestující v metru a chodci v ulicích.

Při chystané přeměně smíchovského nádraží v Praze se uvažuje o vybudování moderního dopravního centra republiky, v němž by kromě Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mohlo mít nové sídlo i ministerstvo dopravy a České dráhy (ČD). Premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě nádraží na twitteru napsal, že ministerstvo dopravy by poté mohlo svoji historickou budovu uvolnit Národnímu muzeu.

Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost. Tradice českých státních symbolů sahá hluboko do středověku.

Byl to moment. Pár krátkých okamžiků, které rozhodly o tom, že 200 let tvrdé práce se změní na šedavý popel. Váženým historikům se zhroutí svět a slza z tváře kane i leckterým „obyčejným“ Brazilcům. Vždyť právě přišli o svou chloubu, nejstarší vědeckou instituci v zemi, jejíž rozsáhlé sbírky obdivoval se závistí v oku celý svět.

V Historické budově Národního muzea v Praze je od úterý vystaveno sto unikátních předmětů, patřících ke státní symbolice. Například nejvyšší vyznamenání ČR – Řád Bílého lva, závěs z prezidentské lóže v Národním divadle, používaného při návštěvách císaře Františka Josefa I., T. G. Masaryka, E. Beneše či E. Háchy.

Historii státních symbolů i mnoho příkladů toho, jak státní symbolika proniká do každodenního života, uvidí lidé na výstavě nazvané Symboly. Od středy bude přístupná v Historické budově Národního muzea, je první výstavou, kterou muzeum připravilo po ukončení nouzového stavu. Dnes ji zahájil premiér Andrej Babiš (ANO).

Předseda vlády Andrej Babiš už ví, že kdykoli se objeví na veřejnosti, musí čekat poměrně hlučné uvítání.

Vzácný obraz neznámého malíře s vyobrazením matky nejslavnějšího semilského rodáka Františka Ladislava Riegra Terezie Barbory Wagenknechtové – Riegrové (1795 –1869) se podařilo získat do sbírek semilského muzea.

Praha je rájem filmařů, a to především těch hollywoodských. Relativně malé náklady a osobité historické prostředí už se stalo dějištěm nejednoho příběhu ze stříbrného plátna. Točilo se toho u nás hodně, v poslední době třeba Spider-Man: Homecoming nebo seriál Carnival Row. Vybrali jsme pár známějších kousků, v nichž vedle hvězdných tváří hraje prim třeba Karlův most nebo Pražský hrad.

Podmínka bezdůvodného ukončení nájmu ze strany správce památkově chráněného objektu Libušína a vedlejší chaty Maměnka na Pustevnách se nelíbí možnému provozovateli, který vyhrál výběrové řízení vyhlášené Národním muzeem v přírodě (NMVP).

V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Až miliardu korun by si podle iniciativy České obce hudební mohli rozdělit pořadatelé festivalů, hudebních klubů či komerčních divadel.

Máme jedinečný přístroj na záchranu zvukových památek. Jakýkoliv zvukový nosič, podobně jako jiné, časem degraduje. Často přitom jde o unikátní či historicky cenné nahrávky, které by byly ztraceny. Dnes je naštěstí tento problém řešitelný pomocí digitalizace obsahu zvukových analogových nosičů. Co zajímavého nám taková investice přináší?

V Historické budově Národního muzea se ode dneška mohou lidé přijít podívat do Sálu minerálů. Otevírá se tak první část budoucích přírodovědeckých expozic. Minerály z muzejní sbírky jsou vystavené v původních historických vitrínách tak, jak tomu bylo před uzavřením muzea kvůli jeho kompletní rekonstrukci. ČTK to řekla mluvčí muzea Lenka Boučková. Sbírka minerálů je tou nejstarší v Národním muzeu. Muzeum je několik týdnů otevřené po koronavirové pauze a do neděle do něj platí poloviční vstupné.

Entomologové žádají veřejnost o pomoc při hledání denních motýlů na území hlavního města Prahy. Do mapování se může zapojit kdokoliv – stačí motýla vyfotografovat mobilem a společně s GPS polohou nebo upřesněním místa a datem pořízení vložit do jednoduché mobilní aplikace iNaturalist nebo na facebookové stránky Hledejte pražské motýly. Informuje o tom Fakulta životního prostředí ČZU v Praze.

Nová budova Národního muzea na Václavském náměstí (ve které sídlilo Národní a Federální shromáždění) je jednou z nejvýznamnějších staveb, které vznikly ve 20. století na našem území. Zároven jde i o budovu svým způsobem kontroverzní – je sice odvážná, ambiciózní, inovativní – ovšem podmínky pro ni i její okolí se velmi změnily.

Že si výpadem proti velkým městům premiér u tamních obyvatel úplně nešplhne, na to by se dalo vsadit.

Děti po celém světě dnes slaví svůj den. Každoročně pro ně bývá připravena řada zábavních či sportovních akcí, letos se však velké oslavy nekonají kvůli koronaviru. Hromadné akce jsou podle vládního nařízení povoleny nejvýš pro 300 lidí. Kvůli tomu jsou regulovány i vstupy do zoologických zahrad, zábavních center, kin či hradů a zámků. Podle předpovědi meteorologů by ale dětem mělo dnes přát počasí, s příchodem meteorologického léta se začne oteplovat.

Národní muzeum od pondělí představuje na výstavě fenomen poslední doby výběrem roušek. Výstava s názvem Držíme spolu představuje roušky od designérů, konfekčních firem, zakázkových krejčovství i ty podomácku šité. S nimi jsou spojené příběhy jejich vzniku.

Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Již brzy bude v rezervaci Šance otevřena nová naučná stezka, přibližující historii území v době, kdy ji obývali staří Keltové. Není právě toto ideální cíl zajímavého výletu?

V přírodní rezervaci Šance v Praze 12 se připravuje nová naučná stezka o keltském osídlení na tomto území. Stezka bude mít deset zastavení s informačními panely a herními prvky. Stavba by měla stát 400.000 korun, sdělila vedoucí oddělení médií na radnici Prahy 12 Olga Novotná. Stezka by měla být pro veřejnost otevřena 13. června.

Ve své monumentalitě si zcela přirozeně Národní muzeum ukrajuje ten největší díl pozornosti.

Ačkoliv byla muzea na několik týdnů zavřená, jejich zaměstnanci nelenili. Věnovali se například práci v depozitáři nebo připravovali nové výstavy. Jak přečkali pandemii koronaviru v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod, prozradil jeho ředitel Michal Kamp.

V českých muzeích běží čas jinak – podle všeho výrazně pomaleji než jinde. Ani po dvaceti letech nejsou všechny sbírkové předměty zapsány v centrálním registru, i když to zákon nařídil už v roce 2000. I to napomáhá chaosu a tomu, že se tisíce cenných sbírkových předmětů „nedaří dohledat“.

Rekonstrukce vyhořelé chaty Libušín na Pustevnách v Beskydech dospěla po šesti letech do zdárného konce. Muzeum hledá nájemce i pro sousední Maměnku.

Na polemiku frenštátských zastupitelů, kteří v červnu budou rozhodovat o tom, zda zapůjčí originál sochy Radegasta na výstavu 50 let pivovaru v Nošovicích, kterou pořádá Národní zemědělské muzeum Ostrava, zareagoval Marek Grabovský, manažer značky Radegast.

Od pondělí je po zavedení nouzového stavu kvůli koronaviru znovu možnost otevřít některé objekty. Nově můžete navštívit některá muzea, galerie a obchodní centra. Stále ale platí přísná bezpečnostní opatření.

Po téměř dvou měsících se dnes znovu otevřou některá pražská muzea a galerie. Za zpřísněných hygienických opatření mohou lidé v hlavním městě opět navštívit objekty Národního muzea nebo Národní zemědělské muzeum na Letné. Národní technické muzeum a Národní galerie otevřou o něco později. Některé instituce již avizovaly, že se budou snažit přilákat návštěvníky na levnější vstupné. Například Národní muzeum snížilo cenu vstupenek o 50 % až do 15. června 2020.

Od pondělí znovu otevírají galerie, k prvním bude patřit Museum Kampa. Národní galerie své výstavy prodlouží. Moravská galerie zavádí přednostní vstup pro seniory a začne točit pivo.

Vytvořit mechanismus hledání spolehlivých a důvěryhodných dodavatelů pro rychlé mobilní sítě 5G, ochránit sítě před narušením a manipulací a zajistit v nich ochranu soukromí a práv občanů je cílem deklarace, kterou dnes podepsali premiér Andrej Babiš (ANO) a americký ministr zahraničí Mike Pompeo. ČTK to sdělil úřad vlády. Babiš a Pompeo se dnes podle serveru Lidovky.cz telefonicky spojili náhradou za konferenci k rozvoji sítí 5G, která se v úterý a dnes měla uskutečnit v pražském Národním muzeu a na níž měl být Pompeo hlavním řečníkem.

Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

Lidé z celého světa dnes vzdají hold štědrosti a dobrým skutkům vykonaným v reakci na pandemii koronaviru. Akci, při níž se po celém světě budou rozsvěcovat významné budovy, pořádá hnutí Giving Tuesday. V Praze bude na znamení dne solidarity po 21:00 večer v barvách Giving Tuesday svítit rozhledna na pražském Petříně a Černínský palác na Hradčanech, kde sídlí ministerstvo zahraničí. Na budovu Národního muzea se promítne srdce v barvách trikolory a fontána před budovou bude také zářit v národních barvách.

V pátek 1. května se po zimní odstávce znovu rozzáří fontána před historickou budovou Národního muzea v Praze. Slavnostní spuštění proběhne ve 20 hodin. Letos se nebudou střídat barevné kombinace, kaskáda bude osvětlena v barvách trikolory jako symbol národní soudržnosti. Fontána bude spuštěna do konce října.

Denárový poklad nalezený u Chýště na Pardubicku se stal kulturní památkou. Je nazývaný pokladem století, téměř 1700 mincí bylo v podzemí téměř 1000 let, uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti objevil náhodný nálezce v roce 2015. Denáry jsou velké přibližně jako současná česká korunová mince a nebyly běžným platidlem. Za jednu takovou minci by člověk v desátém století mohl vyžít až dva měsíce. Hodnota mincí byla obrovská i ve své době, bylo za ni možné vyzbrojit třeba i armádu.

Národní muzeum a všechny jeho objekty včetně výstav a expozic jsou sice v současné době pro návštěvníky uzavřeny, muzeum však chce i tak sloužit veřejnosti a udržet s ní kontakt. Začalo proto koncem března nabízet virtuální prohlídky svých aktuálních výstav on-line.

Vědci našli místo, kde se odehrála Hannibalova první velká bitva. Jeho armáda 25 000 mužů a 40 válečných slonů tam porazila španělské kmeny o síle 100 000 bojovníků.

Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Vláda na pomoc kultuře zasažené opatřeními proti epidemii nového typu koronaviru uvolní přes miliardu korun.

Vláda na pomoc kultuře zasažené opatřeními proti koronaviru uvolní více než miliardu.

Chlouba hlavního města Prahy, Národní muzeum, byla dlouhých sedm let uzavřena kvůli rekonstrukci. Slavnostně se muzeum otevřelo na výročí 100 let republiky 28. října 2018. Nyní je kvůli vládním opatřením opět zavřeno. Milovníci historie ale nemusí zoufat, protože díky kamerám Novinek mají nyní příležitost navštívit tento historický skvost z pohodlí vašeho domova.

Teprve v listopadu loňského roku se na střeše pražského obchodního centra Arkády Pankrác otevřelo největší medúzárium v Evropě. Kvůli opatření vlády je ale stejně jako jiná zařízení veřejnosti uzavřeno. Díky unikátnímu projektu Novinek Výlety z karantény máte nyní možnost prohlédnout si fascinující živočichy z pohodlí vašich obýváků.

V Suchdole na severních hranicích Prahy se v minulosti našla řada artefaktů, které svědčily o tom, že tato oblast byla v období až 4000 let před naším letopočtem osídlena lidem kultury s vypíchanou keramikou.

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.