Philip Zimbardo

Parta obyčejných studentů odpověděla na inzerát v novinách. Za pár dolarů denně se měli účastnit psychologického experimentu, který simuloval život ve vězení. Nikdo tehdy netušil, že právě vzniká jeden z nejkontroverznějších experimentů moderní psychologie.

"Stanfordský vězeňský experiment: Hledání pravdy" je dokument, který se díky průlomovému a velmi důkladnému vyšetřování snaží odhalit nejen nová svědectví, ale hlavně rozplést skutečnou pravdu a okolnosti týkající se jedné z těchto nejznámějších psychologických studií, jež otřásla tehdejší společností a nyní vzbuzuje pochybnosti o její skutečné autentičnosti.

Trumpa američtí politici opakovaně označují velmi hanlivými výrazy.

Myslíte si, že jste v jádru dobrý člověk, který by nikdy nikomu neublížil? Že váš morální kompas je pevně nastaven a žádné vnější okolnosti ho nerozhodí? Omyl. Tedy alespoň to se nám už od 70. let snaží namluvit jeden z nejslavnějších psychologických pokusů historie.

Zlo, slovo starší než Bible samotná, má ve skutečnosti civilní tvář a nejspíš dřímá v každém z nás. Často nosí uniformu, jindy jen obyčejné džíny a visačku se jménem nebo se schovává na gauči za monitorem.

Kam vyrazit do galerie, když už máte dost Vánoc?

Psychologie je fascinující a někdy taky dost mrazivá. Obzvláště, když zabrousíme do minulosti. Některé výzkumy a experimenty byly z dnešního pohledu pořádně barbarské, i když mají stále svůj význam a dodnes se z nich můžeme poučit. Třeba o tom, proč má být při zkoumání lidské mysli na prvním místě etika a ne samotné poznání. O to více, když se pouštíme do pokusů na dětech.

Stanfordský vězeňský experiment měl ukázat, jak moc a role mění lidské chování. Během šesti dnů se studenti v rolích dozorců a vězňů změnili k nepoznání. Výsledky šokovaly svět — ale byla to skutečně spontánní proměna, nebo pečlivě řízený scénář?

Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University.

Stanfordský experiment psychologa Zimbarda se stal ve své době senzací. Postupně ale vycházelo najevo, že šlo o jeden velký podvod a manipulaci.

Stanfordský vězeňský experiment se stal legendou. Říká se, že ukázal, jak snadno se z obyčejného člověka stane tyran. Jenže možná víc než o lidské temnotě vypovídá o tom, jak moc chceme věřit příběhům. I těm, které nejsou tak úplně pravdivé. Vědci dnes upozorňují, že slavný pokus nebyl ani objektivní, ani poctivý. Tak proč ho máme […]

Když se před vámi objeví člověk, který vypadá, jako by právě zkoušel konkurz na hlavní roli v tragikomedii, možná vás to pobaví. Možná vám poleze na nervy. A možná vás napadne, co za životní příběh se skrývá za tou záplavou přehrávaných emocí, dramatických gest a hlasité potřeby být slyšet za každou cenu.

Proč se mladá generace tak ráda ztrapňuje a dělá ze sebe karikaturu? Trapná generace (Cringe Generation) ovládla internet, média i každodenní život. Je to nevinná hra, nebo odraz hlubšího problému společnosti?

Stačí dát lidem moc a ukáže se, co v nich doopravdy je. Tohle chtěl dokázat slavný psycholog Philip Zimbardo svým experimentem. Jenže realita překonala všechna očekávání.

Většina médií jej spojuje jen se skandálním vězeňským experimentem. Philip Zimbardo ale vypovídal také o konformitě, poslušnosti a hrdinství. Zemřel 14. října v San Franciscu.

Zesnulý psycholog Philip Zimbardo propagoval koncept, že pokud je zlo banální, dá se mu i banálně postavit. Stačí jenom uvědomit si danou situaci a sebrat odvahu být tím prvním, kdo se proti němu ozve.

Ve věku 91 let zemřel americký psycholog Philip Zimbardo. Byl autorem a účastníkem takzvaného stanfordského vězeňského experimentu, který je dodnes kontroverzní. Zimbardo také založil projekt Heroic Imagination.

San Francisco (USA) - Ve věku 91 let zemřel tento týden americký psycholog Philip Zimbardo, jehož proslavil zejména takzvaný stanfordský vězeňský experiment. Zimbardo, který několikrát navštívil i Česko, zemřel doma v San Francisku 14. října, informoval americký časopis Psychology Today.

Ve věku úctyhodných jedenadevadesáti let zemřel uznávaný americký psycholog, emeritní profesor Stanfordovy univerzity a autor mnoha knih Philip Zimbardo. Proslavil se svým kontroverzním Stanfordským vězeňským experimentem z roku 1971, který se zcela zvrhl a musel být předčasně ukončen. Podle informací webu Psychology Today zemřel Philip ve svém domě v San Franciscu obklopen rodinou.

Psycholog Philip Zimbardo přesvědčil několik dobrovolníků a provedl s nimi jeden z nejvíce diskutovaných psychologických experimentů v historii. Rozdělil je do dvou skupin, tedy na vězně a dozorce, a sledoval jejich chování. Experiment rychle eskaloval, když se dozorci začali chovat příliš brutálně, což vedlo k jeho předčasnému ukončení. Tzv. Stanfordský vězeňský experiment se díky tomu stal známým a dodnes je součástí studia psychologie.

Ve věku 91 let zemřel světově uznávaný americký psycholog Philip Zimbardo. Oznámila to jeho rodina. Zimbardo byl držitelem řady ocenění jako třeba ceny Carla Sagana či Vize 97. Nejznámější je ale díky takzvanému stanfordskému vězeňskému experimentu.

V pondělí 14. října zemřel ve věku 91 let uznávaný, ale také kontroverzní americký psycholog Philip Geroge Zimbardo. Širší veřejnost jej znala především díky takzvanému Stanfordskému vězeňskému experimentu z roku 1971, v němž na dobrovolnících simuloval podmínky ve věznici. Zprávu o úmrtí zveřejnili na sociálních sítích jeho kolegové z neziskového projektu Heroic Imagination Project.

Zemřel americký psycholog Philip Zimbardo. Bylo mu 91 let. Smutnou zprávu oznámili jeho kolegové z neziskového projektu Heroic Imagination Project. Zimbardo se proslavil jedním z nejkontroverznějších vědeckých experimentů všech dob – Stanfordským vězeňským experimentem. Před téměř dvaceti lety obdržel cenu Nadace Vize 97 Václava Havla a jeho ženy Dagmar.

Při hodnocení historických událostí je jednou z našich nejčastějších myšlenek „to bych nikdy neudělal“. Právě historie ale jasně ukazuje, že jde pravděpodobně jen o naše zbožné přání.

KOMENTÁŘ. Česká společnost proti deportacím svých Židů v minulosti nehnula ani prstem. Badatel Jaroslav Čvančara našel po létech pátrání – sedmdesát let po válce – pouze dvě fotografie zachycující pražské Židy s batohy a kufry, jak s ozbrojenou eskortou uprostřed ulice směřují k nádraží Bubny. Jediné dvě fotografie osudu padesáti tisíc lidí. Devátého března 2015 byl před zchátralou budovou

Napětí a spory mezi nimi byly po desetiletí. Ale to, co pak přišlo, si téměř nikdo nedovedl představit. Z trochu obtížných, ale často i vítaných sousedů se stal hmyz určený k likvidaci. Genocida ve Rwandě začala 7. dubna 1994.

Existuje mnoho vědních oborů, ve kterých je zapotřebí kromě teoretických znalostí provádět i pokusy. Jsou prováděny na zvířatech, anebo některé dokonce i na lidech.

S rozvojem internetových diskusí se i rozjel neblahý trend v podobě osočování svých odpůrců do nacistů. Jde pouze o snahu znevážení soupeře, nebo se v nás skutečně skrývá kus zla?

V polovině 20. století vstoupil do světa psychologie kontroverzní a provokativní výzkumný projekt, který měl za cíl zkoumat lidské chování v prostředí simulovaného vězení s ohledem na hrůzy druhé světové války. Stanfordský experiment se stal základem pro diskuse o etice ve vědeckém výzkumu a omezeních lidského chování v extrémních situacích.

Co se stane, když spokojeného a silného jedince vystavíte ponižování, nebo mu naopak dáte sílu ovládat jiné lidi? Na to dal veřejnosti odpověď Stanfordský vězeňský experiment.

Jak byste se chovali, kdyby vám byla dána do ruky moc nad životem druhých? Byli byste „hodní“, nebo by vás přemohl pocit naprosté kontroly nad ostatními i za cenu jejich týraní? Na to chtěl odpovědět Stanfordský vězeňský experiment.

Stanfordský vězeňský experiment. Víte na co poukazuje? Na dysfunkci českých věznic!

Jak pracovat se stereotypy, strachem, chybami a změnami nastavení mysli prostřednictvím umění? Těmto tématům se věnuje výstava unikátní výstava Úhel pohledu a doprovodné vzdělávací programy v Centru současného umění DOX.

Nejrůznější stimulanty vzrušení a erekce, lubrikační gely, párové vibrátory, erekční kroužky, vaginální činky, erotické prádélko. Mladá generace je zkouší ze zvědavosti a touhy po experimentu, starší lidé po nich sahají kvůli zpestření a zlepšení milostného života a často je berou jako záchranu, když už „to“ nejde. Řeč je o erotických pomůckách, kterých je dnes na trhu nepřeberné množství. Jaké si vybíráme napříč generacemi?

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Před 90 lety se narodil americký psycholog Philip George Zimbardo. Jméno tohoto muže mnohdy znají i lidé, kteří se jinak o obor nezajímají. Za vše může experiment z roku 1971, známý jako stanfordský vězeňský experiment. Tento pokus se totiž řadí k nejkontroverznějším v historii. Zimbardova hra na vězení se nečekaně zvrtla. Až po letech se také zjistilo, že sám psycholog udělal při experimentu řadu výzkumných přešlapů.

Spiderhead s herci Chrisem Hemsworthem a Milesem Tellerem se odehrává ve vědecky řízeném světě. Film natočil režisér nedávného Top Gunu.

„Poslala jsem jim hodného kluka, a oni mi vrátili vraha.“ Výrok matky amerického vojáka, který se účastnil masakru ve vietnamském My Lai, je dnes znovu aktuální. Co dělá z obyčejného člověka vraždící, znásilňující monstrum?

Pokaždé když dojde k válečným zvěrstvům a masakrům, je civilizovaná společnost šokovaná a říká, že by nevěřila, že k něčemu takovému může v "dnešní době" dojít. Říkali si to lidé po první i druhé sv. válce, po válce v Jugoslávii a říkají si to i nyní poté, kdy svět obletěla zpráva o masakru v ukrajinské Buči. Bohužel takovéto činy nesouvisí s dobou. Mají jiné, složitější kořeny a já se je pokusím na následujících řádcích ve stručnosti a poněkud zjednodušeně nastínit.

Pokaždé když dojde k válečným zvěrstvům a masakrům, je civilizovaná společnost šokovaná a říká, že by nevěřila, že k něčemu takovému může v "dnešní době" dojít. Říkali si to lidé po první i druhé sv. válce, po válce v Jugoslávii a říkají si to i nyní poté, kdy svět obletěla zpráva o masakru v ukrajinské Buči. Bohužel takovéto činy nesouvisí s dobou. Mají jiné, složitější kořeny a já se je pokusím na následujících řádcích ve

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Samé úžasné, obdivuhodné a inspirativní ženy nominovali do prvního ročníku projektu Moje Heroine naše čtenářky a čtenáři. Vybrat z nich osm statečných do hrdinského speciálu byl boj. Každá z nominovaných totiž zlepšuje svět kolem sebe a posouvá hranice možného. Samy by se hrdinkami nenazvaly, jejich hrdinství není okázalé, ale i když většinou nenasazují vlastní život, pro nás i pro vás jsou skutečné heroines. A teď hledáme další hrdinky, které žijí mezi námi. Moje Heroine 2022 právě startuje.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

V roce 2017 vznikly v rámci Stanford Historical Society Oral History nahrávky rozhovorů se světoznámým psychologem Philipem Zimbardem, který napsal mimo jiné knihy Luciferův efekt či Nesmělost. Pod názvem Paměti psychologa vycházejí knižně i v češtině.

Poruchy erekce, nízké sebevědomí i neschopnost komunikovat s opačným pohlavím. Pete Lupton bojoval se závislostí na pornu a teď z ní pomáhá druhým.

Jsme v nepříjemném vakuu. Děti se odmítají učit kvůli nepřebernému množství informací dostupných online. Zároveň ale neumějí najít na internetu odpovědi na jednoduché otázky.