Pověsti

Koordinátorka projektu Pavlína Sacherová. První místo v prestižní Velké ceně cestovního ruchu v kategorií udržitelný turismus získal projekt Za pověstmi Českého ráje. V čem je výjimečný, kdo stojí za vznikem, co nejvíce oslovilo odbornou porotu, a co znamená udržitelný turismus, nejen o tom si budeme hodinu před polednem povídat s koordinátorkou projektu Pavlínou Sacherovou.

Když se řekne spisovatel Šumavy, většině z nás naskočí jméno Karel Klostermann. Je určitě nejznámější, ale spisovatelů, kteří o Šumavě psali, bylo více. Jeden z takových byl dokonce možná plodnější než Klostermann. U nás upadl v zapomnění. Jedna proto, že psal německy a také kvůli svému příklonu k nacismu.

Ilustroval Jiráskova F. L. Věka nebo Raisovy Zapadlé vlastence. Nejznámější je ovšem díky ilustracím k Babičce od Boženy Němcové. Řeč je o slavném malíři a ilustrátorovi Adolfu Kašparovi. Pochází z Hané, ale je zapsán i na Šumavě.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

Liberecko láká k výletům mimo jiné řadou vyhlídkových míst. Od rozhleden a vyhlídkových věží až po skalní vyhlídky. Jedna z nich, nazývaná Jezdec se nachází asi tři kilometry severovýchodně od libereckých Lidových sadů. Čtyřicet metrů vysoká skála je ukrytá v lesích příměstské čtvrti Kateřinky. Na vyhlídku se pohodlně dostanete po žluté turistické značce.

Izrael letos na podzim čekají volby. Bude to také první test, zda Benjamin Netanjahu politicky přežije největší skvrnu na své pověsti, totiž útok ze 7. října, od kterého uplynou už tři roky. Jak si u veřejnosti stojí on, jeho koalice, a také všichni ti, kdo by ho chtěli poslat do důchodu?

Na Šumavě bývalo místo, ve kterém spočívalo Pražské jezulátko a také ostatek svatého Kristova Kříže. Právě tato svatá reklivie dala místu a kostelíku název Křížkov, německy Kreutzwinkel. Tato malá osada bývala místní částí obce Hamry a do dnešních dnů z ní mnoho nezůstalo.

Schwarzenberský plavební kanál je velkolepé dílo. Jeho stavitel Josef Rosenauer, který největší část kanálu dostavěl v roce 1793, byl skutečně geniální, když dokázal postavit zařízení, které ke svému účelu sloužilo dlouhých 170 let. Přesto ale jedna část, jedna z těch nejviditelnějších a zároveň nejdůležitějších, byla postavena až bezmála 20 let po jeho smrti – skoro 400 metrů dlouhý tunel u Jeleních vrchů.

Svatobor je jedno z nejnavštěvovanějších míst na Sušicku, kam turisty přitahuje především kamenná rozhledna. Ovšem vrch Svatobor není pouze o rozhledně, která je viditelná ze širokého okolí a také je z ní do širokého okolí vidět, ale je to také posvátné místo našich předků, z nějž kousíček byl odvezen na jedno významné kulturní místo do Prahy.

Za zázračným uzdravením jezdí lidé do francouzských Lurd. My ze západu Čech tak daleko jezdit nemusíme. Stačí, když se vypravíme do šumavských lesů nedaleko Srní, k Hauswaldské kapli.

Andrej Anastasov. Psal o videohrách, pak přičichl k byznysu s weby, které inzerují poskytování sexu za úplatu. Co všechno má podle policie na svědomí? A jak se hájí? Téma pro investigativního reportéra serveru SeznamZprávy Jakuba Mikela. Ptá se Matěj Skalický.

Na Šumavě existovaly stovky vesnic a osad nejrozličnějších jmen. Ještě na konci druhé světové války většina z nich měla pouze německé názvy. Po válce se vesnice a osady přejmenovaly do češtiny. A díky tomu na Šumavě můžete zavítat do Nového světa, případně Onoho světa a také na Šukačku.

Velhartice jsou plné příběhů. Po staletí je vytvářel samotný hrad a jeho slavní majitelé. Po desetiletí je vytvářeli umělci, kteří zde pobývali v čele s Janem Werichem. Ale vytváří je také kostel sv. Máří Magdaleny se svým hřbitovem, který stojí poblíž obce, v polích. Právě legenda s ním spojená inspirovala jednoho z našich největších básníků k napsání jedné z nejděsivějších básní.

Mezi jednu z nejkrásnějších českých pohádek patří Princezna se zlatou hvězdou na čele. Většině z nás se vybaví filmové zpracování z roku 1959 s Marií Kyselkovou a Josefem Zímou. Tento film natočil režisér Martin Frič na motivy pohádky Boženy Němcové. Kde tento motiv vzala Božena Němcová? Na Šumavě!