Pranostiky

Fabiánská zima je podle zkušeností našich předků vyvrcholením pravé zimy. A přišla i letos! Jaké počasí nám připravila podle pranostik a co předpovídají meteorologové?

Lidové pranostiky patří k nejstarším formám předpovědi počasí, které si lidé předávali z generace na generaci.

Země se v sobotu 3. ledna dostane na své dráze nejblíže ke Slunci. Okamžik perihelia se v průběhu let mění a posouvá. Perihelium dalo vzniknout pranostice o Lucii.

Lidová moudrost může působit vtipně, ale kdo by chtěl riskovat, že si zkazí úrodu nebo si nechá uletět štěstí, když poruší zažitá pravidla. Prozradíme vám, co vás čeká v lednu.

Zatímco v předchozích několika měsících jsme mohli zaznamenat postupný sestup teplot, leden bývá v tomto ohledu měsícem přelomovým – teploty dosáhnou svého minima. Co na to lidové pranostiky?

Jaké počasí přinese začátek roku 2026? Meteorologové očekávají sněžení, mrazivé teploty a vítr. Podívejte se na novoroční pranostiky a předpověď počasí na leden.

Nový rok patřil v lidové tradici k nejdůležitějším mezníkům v roce. Naši předkové ho nevnímali jen jako symbolický začátek nového kalendáře, ale jako den s mimořádnou mocí, která mohla ovlivnit celý následující rok. Jak dobře znáte novoroční zvyky?

Svátek svatého Štěpána, slavený 26. prosince, uzavírá klidné dny Vánoc a přináší do nich pohyb, návštěvy a veselí. Zatímco Boží hod vánoční patřil odpočinku, Štěpán byl dnem koledníků, přátel a sousedských setkání. Na venkově se říkalo, že „na Štěpána už se doma sedět nemá“. Jaký je původ tohoto svátku, jaké zvyky se s ním pojí a co se jedlo?

Druhý svátek vánoční 26. prosince připomíná svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. V české tradici se stal dnem koled, návštěv a rodinné pospolitosti.

Prosinec, poslední měsíc roku, je obdobím, kdy příroda odpočívá, dny.. celý článek

Za sebou již úspěšně máte předvánoční shon, štědrovečerní večeři s rodinou i rozdávání dárků pod stromečkem. Nyní nastává čas toho opravdového odpočinku. První svátek vánoční čili Boží hod vánoční je…

Pro milovníky bílých Vánoc mají meteorologové příznivou předpověď. Na některých místech nasněží a Štědrý večer bude mrazivý. Co napovídají pranostiky, jaký bude rok 2026?

V neděli v 16:03 nastane na severní polokouli Země zimní slunovrat a začne astronomická zima. Bude nejkratší den a nejdelší noc v roce, poté se dny začnou prodlužovat.

Zimní slunovrat byl kdysi jedním z nejdůležitějších svátků. Vracelo se světlo, slunce a život. Podíváme se na některé rituály a pověry, které se k němu vážou. Jak můžeme zimní slunovrat slavit my?

Letos nastane zimní slunovrat v neděli 21. prosince přesně v 16:02. Slunce dosáhne nejnižšího bodu nad obzorem, den bude trvat jen 8 hodin a 5 minut, zatímco noc se protáhne na 15 hodin a 54 minut. Právě v této temnotě se rodí naděje — Slunce se začíná vracet, a s ním i světlo, teplo a nový cyklus.

Dnešní doba je posedlá přesnými radarovými snímky a aplikacemi, které nám s minutovou přesností řeknou, kdy začne pršet. Jenže jak to dělali naši předkové, kteří neměli k dispozici satelity? Pozorovali přírodu a tvořili vlastní pranostiky. Schválně, jestli tušíte, proč by se měl vinař bát větru na Štěpána nebo co vlastně dělá svatá Albína. Otestovat se můžete v našem kvízu.

Svatá Lucie byla sicilská mučednice, jejíž postava se v české tradici proměnila v bílou bytost, která bděla nad pořádkem během adventu.

Třináctý prosinec patří svaté Lucii, postavě, kolem které se točí desítky lidových pranostik. Říká se, že Lucie noci ubírá, i když to na první pohled moc nevypadá... Jak dobře znáte zimní lidovou moudrost?

V sobotu slaví Lucie a s ní přichází i zlom ve stmívání. Astronomové vysvětlují, proč se odpoledne přestane brzy stmívat, i když do slunovratu je daleko. Zjistěte víc!

V sobotu 13. prosince oslaví svátek všechny Lucky a především ta, které je tento den zasvěcen. Svatá Lucie, o které se traduje, že noci upije, ale dne nepřidá. Jak tato pranostika vznikla, když rovnodennost bude až o pár dní později? A kdo ve skutečnosti ona svatořečená dívka byla?

Letošní Vánoce pravděpodobně zůstanou opět bez sněhu. Poslední opravdu bílé vánoční svátky zažila většina Česka v roce 2010.

Naši předkové pozorovali přírodu pečlivěji než my dnes. Pranostiky, které se vázaly k prosinci a vánočním svátkům, brali vážně.

Venku to zebe, dny jsou krátké jako sukně v létě a člověk má chuť se jen zachumlat do deky s horkým čajem. Schválně, kolikrát denně kouknete na displej telefonu, abyste zjistili, jestli zítra zmoknete, nebo jestli nemáte jet do práce autem? Jenže naši pradědové a prababičky žádné chytré krabičky neměli. Museli číst v mracích, v chování dobytka a v síle větru. A, světe div se, často se trefili s až mrazivou přesností. Dokážete si vybavit moudra, která se dědila z generace na generaci, nebo jste už čistě dětmi digitální doby?

Svatý Martin se v Brně ponese ve znamení husy, vína a lidových tradic. Každoročně si 11. listopadu připomínáme legendu o skromném vojákovi, který se stal biskupem a patronem chudých. K tomuto dni neodmyslitelně patří svatomartinské hody a první ochutnávky letošního vína. Ale proč vlastně právě husa a víno?

11. listopad přináší nejen víno a první sníh, ale i odkaz muže, kterého lidé oslavují už téměř 1700 let. Jaká je legenda svatého Martina?

Každý rok slavíme 11. listopadu Martina. A ke svatému Martinovi se váže celá řada pranostik, zejména ta, že zima už je skutečně za rohem, protože "svatý Martin může přijet na bílém koni". Svatý Martin, onen jezdec na bílém koni, přiváží sníh, husy i voňavé víno. Ale co všechno o něm skutečně víte? Jeho svátek provází desítky pranostik i lidových zvyklostí. Otestujte si, jak dobře znáte jeho legendu, svatomartinské dobroty i české tradice.

Svatý Martin letos sníh nepřinese, ale i tak může jeho den napovědět, jaká bude zima. Co říkají meteorologové a dlouhodobé modely?

Říjnové pranostiky napovídají, jaká bude zima. Sledujte listí, vlaštovky i pavouky, příroda prý ví dřív než meteorologové.

Říjnovým pranostikám a vůbec počasí vládne svatý Havel. Tento den určuje povahu zimy a dokonce i dalšího roku. Co říká říjen a jeho pranostiky?

Podzimní mlhy, padající listí a šeptání větru mezi stromy. Všechno tohle příroda říká už po staletí. A kdo naslouchá, ten slyší víc než jen chřestění větví. Pranostiky, lidová moudrost zakotvená v každodenním životě našich předků, nejsou jen krásná slova. Leckdy platí i dnes.

Naši předkové sledovali v září nejen projevy počasí, ale i migraci zvířat. A pranostiky dokonce spojují září s měsícem v druhé polovině roku.

Nějakou pranostiku slyšel během roku určitě každý. Jaký byl jejich význam, jak v minulosti vznikaly a hrají dnes ještě nějakou roli? Několik jich má i srpen.

Letošní léto nám místo slunných dní přináší spíše déšť. Co předpovídají srpnové pranostiky a co nás čeká na podzim a v zimě?

Na svatou Annu, 26. července, se krajina mění dřív než kalendář. Rána jsou chladnější, rosa těžší a hlasy v kraji zní tišeji, jako by léto nechtěly rušit. Pranostika říká: „Svatá Anna, chladna z rána.“ Ale nejde jen o počasí — je to signál, že léto ztratilo svou mladost. Pokračuje čas sklizně, klidu a bilance.

Svátek svaté Anny, připadající na 26. července, je tradičně spojován s prvním ochlazením letních rán. Ačkoli dny zůstávají horké, ranní chlad a vlhko mohou být pro zahrádkáře varovným signálem – blíží se konec léta a začíná období sklizně. Lidové pranostiky sice zní poeticky, ale skrývají cenné rady, které mohou pomoci připravit zahradu na změny počasí i na další fázi sezóny.

Červencové pranostiky nejsou jen poetická rčení z dávných dob — ukrývají praktické rady, které využijete i dnes při péči o zahradu. Naši předci je brali vážně a mnohá z nich mají dodnes překvapivou platnost. Otestujte si, co všechno víte o lidové moudrosti spojené s tímto letním měsícem.

...čtyřicet dní kape. Kdo by neznal. Pročež vždy 8. června čekáme, co bude. Nejhorší na zmíněné pranostice je, že povětšinou vyjde. Tedy s ohledem na v její době probíhající dovolené.

Červen se blíží a s ním i čas, kdy příroda naplno ožívá. Věděli byste ale, co o tomto měsíci říkaly staré pranostiky? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře je znáte. Stačí doplnit jejich chybějící části.

Obvyklí podezřelí posledních jarních mrazíků jsou za dveřmi! Svátky svatých Pankráce, Serváce a Bonifáce 12.–14. května v letošním roce vycházejí na pondělí–středu. Podíváme se na předpověď počasí a poradíme, do čeho se po zmrzlých mužích 2025 na zahrádce pustit.

První polovina května je pro zahrádkáře kritickým obdobím. Čekají je totiž ledoví muži a pak uplakaná Žofie. Co to znamená pro úrodu?

Květen je krásný měsíc plný života. A stejně jako ke každému jinému měsíci se k němu váže mnoho pranostik. Některé pranostiky jsou známější a některé méně.

Pranostiky, tedy lidová moudrost, která je po staletí přenášená z generace na generaci, odrážejí zkušenosti předků s počasím a byly podstatné pro hospodaření. Osvojte si je také, mohou se vám hodit při péči o vaši zahradu.

Květen je klíčovým měsícem pro zahrádkáře, protože přicházejí zmrzlí muži – svátky Pankrác, Servác a Bonifác. Podle pranostik jde o období posledních jarních mrazíků, které mohou zásadně ovlivnit úrodu. Nečekané ochlazení dokáže poškodit rozkvetlé rostliny i sazenice. Zjistěte, jak se na tyto dny připravit.

Na období kolem Velikonoc připadá mnoho různých pranostik. Co nám pranostiky říkají o počasí přes Velikonoce?

Pranostiky jsou stará pořekadla, která vymysleli naši předci. Týkají se většinou počasí v daném období nebo také zemědělství. Jaké se pojí s dubnem?

Jaké pranostiky se neodmyslitelně pojí k měsíci březnu? Všichni jistě známe „březen, za kamna vlezem“. Připomeňte si společně s námi i mnohé další.

Únor se přehoupl do své druhé poloviny. 14.2. Na svatého Valentína, zima sílit počíná. Na svatého Valentína zmrzne i kolo u mlýna. 16.2. Svatá Juliána na oráče zavolala. Když slunce na svatou Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek. 18.2. O svatém Simoně schází sníh ze stráně. [[img:chrn_fullwidth:26009:Kresba Jaroslava Korečka]] 22.2 Svatý Petr vládne mrazem. Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude čtyřicet dní. Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: Je-li chladno - mrazy dále budou, je-li teplo -pominou, je-li deštivo - bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok. 24.2. Na svatého Matěje budou velké závěje. Na svatého Matěje skřivan pije z koleje, musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Fouká-li na Svatého Matěje vítr tak, že třese větvemi stromů, bude toho roku mnoho ovoce, nefouká-li vítr, dospělí i děti jdou do sadu třásti větvemi stromů. 28.2. Je-ji na svatého Romana jasno, bude velká úroda. Předpověď podle starého kalendáře hospodáře se pro druhou dekádu února se naplnila. Ve třetí dekádě mrazy ustoupí. číst dál

Svátky Matěje v občanském a církevním kalendáři se sice po roce 1970 „rozešly“, ale lidové pranostiky a tradice zůstávají u původního data 24. února. Například legendární pražská Matějská pouť už existuje neuvěřitelných 430 let.

Snad nejznámější únorové pranostiky jsou: Únor bílý, pole sílí a na Hromnice o hodinu více. Druhý únor - Hromnice. Světí se svíce, které mají ochraňovat stavení před bleskem. Ten den Josef a Marie přinesli Ježíše do chrámu v Jeruzalému. Na hromnice se nemá šít. Hrot jehly přitahuje blesky. Na Hromnice jasná noc, bude ještě mrazu moc. [[img:chrn_fullwidth:25912:Kresba Jaroslava Korečka]] Třetí únor je svátkem svatého Blažeje. Tento světec je mimo jiné také patronem lékařů. Na svatého Blažeje jasná obloha, bude jistá úroda. 5. únor - Svatá Agáta. Lidově také Háta. 6. únor - Svatá Dorota. Když na svatou Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice. 14. únor - Svatý Valentýn. Na svatého Valentínka sej přísadu do záhonku, abys měl nějaký klásek. V první dekádě února, předpověď počasí podle starého kalendáře hospodáře vyšla. V druhé dekádě, mají mrazy ještě klesnout. číst dál

V čase mezi prosincovým zimním slunovratem a březnovou jarní rovnodenností přicházejí 2. února Hromnice. Svátek světla a mnoha pranostik, které už odkazují na jaro.

21. ledna - Svatá Anežka Římská. Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek. O svaté Anežce, od oken se nechce. 22. ledna - Je-li na svatého Vincence teplo, budou velká parna v létě. 24. ledna - Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je. 25. ledna - Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého. Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. 28. ledna - Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví. 31. ledna - Svatý Virgil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil. Svítí-li na Virgílije slunce, jaro čeká nedaleko. [[img:chrn_fullwidth:25883:Kresba Jaroslava Korečka]] Vypadá, že si počasí dělá co chce. I pranostiky jdou zdánlivě proti sobě. Po staletí počasí hospodáři pečlivě sledovali a snažili se předvídat jeho vývoj během roku. Orientovali se podle kalendáře svatých. Podle počasí v některých dnech se předvídalo počasí v následujících měsících celého roku. Podle jedné staré předpovědi se v prvním týdnu února ochladí až na mínus deset. V dalším týdnu poklesnou na polovinu. Tak uvidíme. číst dál

Tento kvíz oddělí skutečné znalce českých pranostik od náhodných střelců. Zaručujeme, že si na něm vyláme zuby nejen mladá generace, ale i zástupci té starší.

Příroda je velká čarodějka. Zatímco v předcházejícím roce se na rybníku v Kunčí rybařilo, nynější přechod do nového roku byl jako v pohádce. Ledové království končilo prvního ledna. Ten udělal jinovatkové kráse konec. Pranostiky říkají, co leden sněhem popráší, to únor vichrem odnáší. Holomrazy - úrody vrazi. Na Tři krále, nejen o hodinu dále, ale také přichází změna počasí. Na 13. leden vychází první letošní úplněk - poslední dva v loňském roce zůstaly skryty za mraky. Letos vyšel až po jedné hodině. Dlouho mračnům vzdorovat nevydržel. [[img:chrn_fullwidth:25828:Kresba Jaroslava Korečka]] Svatý Antonín poustevník 17. ledna sice led přináší, ale také ho často láme. Kolem 19. ledna, obvykle teplejší dny přeruší vpád chladného vzduchu. Přichází Fabiánská zima. Ta se považuje za vrchol zimy. Pranostiky praví: v lednu lepší vlk na prahu, nežli sedlák u pluhu. Lítají-li v lednu mouchy, bude rok na úrodu skoupý. Uvidíme, čím nás ještě leden překvapí. číst dál

Pranostiky patří k lidové tradici a pro naše předky znamenaly prostředek, jakým odhadovali počasí, na němž byla závislá úroda. My k nim již přistupujeme jinak, nicméně je určitě dobré je znát, abychom tato moudra mohli předávat dalším generacím, a pranostiky tak nebyly zapomenuty. Pojďme si proto připomenout ty, které jsou spjaté s lednem a únorem.

K našim lidovým tradicím patří pranostiky odjakživa. Jednoduchá říkadla poukazující na přírodní jevy provázejí život člověka odnepaměti, a i když na ně dnes už nemusíme věřit, spoustu z nich stále známe a vyslovujeme. Pamatujete si ty, které se týkají měsíce ledna?

Listopad je měsíc, kdy příroda i zahrady přechází do klidnější fáze, aby se připravily na zimu. Naši předci si přitom dobře všímali změn v počasí, načež vznikaly pranostiky, které vypovídaly o jeho dalším vývoji. Tato lidová moudra nám dodnes pomáhají, a to právě i v zahradnických činnostech. Pojďte proto vyzkoušet, zda je znáte, v našem kvízu.

Podzim a zima v sobě nesou zvláštní kouzlo. Přinášejí nejen změnu počasí, ale také připomínají staré lidové moudrosti, které nám naši předci zanechali ve formě pranostik. Ty ukazují, jak lidé dříve vnímali svět kolem sebe a jak se jim díky pozorování přírody a opakujících se změn v průběhu roku podařilo pochopit i to, co by dnes mnozí považovali za práci vědců. Znáte ty nejznámější z nich?

S příchodem svátku svatého Teodora můžeme očekávat výraznější ochlazení, kdy se mrazy mohou stát našimi celodenními společníky. Takže neváhejte, vytáhněte teplé kabáty se šálou a připravte se na chladné dny, které nám příroda nachystala.

Den 28. října je významný nejen jako státní svátek naší země, ale také jako den, kdy příroda často vítá první mrazíky. Kdo byli svatí Šimon a Juda a proč si právě tento den připomínáme jejich památku?

Jsou staré lidové pranostiky jen úsměvnou vzpomínkou na časy našich předků, nebo v sobě ukrývají skutečné moudro? Naše babičky a dědové se spoléhali na pozorování přírodních jevů a podle nich předvídali, co přinese počasí. Zvládnete v našem kvízu rozpoznat, co nám tyto lidové moudrosti říkají a jak ovlivňovaly životy našich předků?