Pranostiky

Pro dnešek jsme připravili kvíz, který prověří, jak dobře znáte české tradice, svátky i lidová rčení. Možná máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Jenže i zdánlivě známé věci umí zamotat hlavu.

Zlaté klasy padají na polích do lišt žacích strojů za desítky milionů korun a vymlácené zrno obrazně řečeno mizí jako zlatá řeka v obrovských proudech do nejrůznějších sil a skladišť. Žně podle pranostik i v paměti zemědělců všech dob probíhají každý rok podle počasí od půlky července do poloviny září. Letos je pořádně uspíšilo horké léto.

Svátek sv. Vavřince (10. srpna) už naši předkové považovali za začátek podzimu. Aspoň podle pranostik. Ale letošní počasí na Vavřince rozhodně podzimní nebude!

Svatý Vavřinec (asi 230-258) patří k nejoblíbenějším křesťanským světcům. Jeho svátek připadá na 10. srpna a pojí se s ním zajímavá legenda, lidové zvyky i známý astronomický jev, který v této době můžeme pozorovat - meteorický roj Perseid.

Srpen byl pro naše předky měsícem tvrdé práce, ale také oslav a vděčnosti za úrodu. Konaly se dožínky, poutě i slavnosti spojené s obilím, ovocem a vínem. Jaké lidové tradice se k srpnu vážou a které z nich přežily dodnes?

Srpen je měsícem, kdy dozrává ovoce, zelenina a příroda směřuje k podzimu. Srpnové pranostiky nám připomínají, že čas teplých a dlouhých dnů se pomalu krátí. Slunečné dny pomáhají úrodě dozrát, zatímco déšť a chlad mohou sklizeň zkomplikovat.

Srpnové počasí přinese zpočátku tropické teploty, později mírné ochlazení. Podívejte se na lidové pranostiky, které už teď napoví, jaká bude letošní zima.

Ve 21. století je na výběr nepřeberné množství dívčích i chlapeckých jmen. Mezi zahraničními a modernějšími variantami se nachází i jedno jméno, které bylo oblíbené už za socialismu. V současné době má víc než 111 tisíc nositelek.

Svátek svaté Anny připadá na 26. července a v lidových tradicích patří k nejvýznamnějším dnům léta. Podle pranostik přináší období zvané anenská tepla, ale také první chladnější rána a připomíná, že léto se pomalu přehoupne do své druhé poloviny. Kdo byla svatá Anna a jaká lidová moudra se s jejím svátkem dochovala?

Svatá Anna připadá na 26. července a známá pranostika slibuje „chladna zrána“. Nejde přitom jen o lidovou říkanku. Konec července skutečně přináší změny, kterých si můžete všimnout také na zahradě.

Když se řekne svatá Anna, většině z nás se vybaví známá pranostika: „Svatá Anna, chladna z rána.“ Jen málokdo ale ví, že 26. červenec patřil v minulosti mezi nejvýznamnější dny celého léta. Pro naše předky představoval symbolický předěl, období vrcholící sklizně, poděkování za dosavadní úrodu i přípravu na pomalu se blížící podzim. A tak se s tímto dnem pojí i celá řada tradic a zvyků.

Babička Ježíše Krista a matka Panny Marie patří k nejoblíbenějším postavám křesťanské tradice. Její svátek připadá na 26. července, a tak se k němu váže řada pranostik zaměřených na ranní chlad a postupný ústup vrcholného léta. To ale neznamená, že by se na svatou Annu truchlilo. Dodnes se v tomto období konají anenské poutě s procesím, hudbou a řemeslnými trhy.

Svatá Anna, chladna z rána – jedna z nejznámějších pranostik odkazuje na zlom léta, který přináší období studených, často mlhavých rán. Jaké počasí nás čeká letos?

České pranostiky zná téměř každý. Dokážete je ale správně doplnit? Vyzkoušejte náš zábavný kvíz.

Červenec je měsícem slunce, sklizně a pokud se počasí vydaří, také bohaté úrody, ke které se vztahuje většina pranostik z předcházejících měsíců. A ani ty, které se vážou ke svaté Markétě, tedy k 13. 7., nejsou výjimkou.

Svátek Cyrila a Metoděje dnes neodmyslitelně patří k začátku července. Málokdo ale ví, že ještě v 19. století připadal na 9. březen a v kalendářích se oba věrozvěsti objevovali jako Crha a Strachota. Právě proto se staré pranostiky s jejich jmény k dnešnímu datu vůbec nevztahují.

Červenec obvykle bývá měsícem, který provází krásné letní počasí. Ale může nás i pořádně potrápit skokovými změnami z nádherně slunečného dne do prudkých dešťů. Pranostiky vypozorované za dlouhá léta nám mohou napovědět, čeho se vyplatí si všimnout.

V české lidové tradici je s tímto dnem spojena řada pranostik a zvyků, které se týkají hlavně počasí, úrody a začátku léta. Zároveň jde o jeden z nejstarších církevních svátků v kostelích po celé zemi se připomíná dodnes.

„Medardovské“ deště posledních dvou týdnů přišly z pohledu většiny českých zemědělců doslova “na poslední chvíli”. Pro některé plodiny však bylo příliš pozdě, takže mnozí agronomové sčítají předběžné ztráty - v suchem nejvíce poškozených lokalitách hovoří o poklesu výnosů o více než 50 procent. Červnové srážky však nemalé části ozimů a většině jařin pomohly – červen je totiž měsícem, kdy se dokončuje proces nalévání zrn v obilí či zrníček v šešulích řepky, probíhá bouřlivý vegetační vývoj v porostech cukrové řepy, brambory nasazují hlízy a roste jejich nať, a stejně tak rychle narůstá listová hmota kukuřice. Ostatně, podle starých pranostik „v červnu již rolník ví, jaká bude úroda, ale chváliti ještě nesmí, aby jí nezakřikl“ – protože „co roste na poli, nemusí ještě vonět na stole“.

Svatojánská noc, léčivé byliny, magické ohně i pranostiky, které naši předkové předávali z generace na generaci. To vše se pojí se svátkem svatého Jana Křtitele, jenž připadá na 24. června. Kdo byl prorok, který pokřtil Ježíše Krista, proč skončil ve vězení a jak jeho hlava souvisí se svůdným tancem Salome?

Světec, který byl umučen ve svých 14 letech, protože se odmítl vzdát víry, se stal mimo jiné patronem herců, komediantů a tancování. Uměl pomoci s epilepsií, ochránit před bouřemi a zajistit úrodu obilí. Jeho svátek, který se slaví 15. června, byl náhradou za pohanské oslavy letního slunovratu.

V minulých dnech jsme zaznamenali nezvykle chladné počasí nejen u nás v Česku, ale vlastně v celé střední Evropě. Vpád studeného vzduchu od severu až severozápadu je tak výrazný, že do Alp se po čase vrátilo ještě i sněžení.

Jedna z lidových pranostik, která reflektuje reálný vývoj počasí ve střední Evropě, je tzv. Medardova kápě, kterou si prožíváme právě v těchto dnech. Deštivější období během června jsou poměrně častým jevem, kterého si všimli už naši předci.

Dnešní kvíz bude relativně jednoduchý, přesto ho nemusí zvládnout všichni. Bude se týkat přísloví, rčení a také pranostik.

Pranostika „Medardova kápě – čtyřicet dní kape“ patří k nejznámějším lidovým předpovědím počasí. Opravdu ale déšť na svátek svatého Medarda znamená, že nás čekají týdny plné přeháněk? V redakci eXtra.cz jsme se podívali na původ slavné pranostiky.

Říká se, že prší-li na sv. Medarda, bude i dalších 40 dnů - a to nevěští nic dobrého pro úrodu. Kdo byl vlastně svatý Medard a jak pranostika vznikla? A naplní se letos?

„Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ Tahle jedna z nejznámějších českých pranostik se letos na první pohled nenaplňuje. Pondělní svátek svatého Medarda totiž přinesl slunečné počasí a příjemné letní teploty. Meteorologové však upozorňují, že známá pranostika nakonec nemusí být daleko od pravdy.

8. června slaví svátek Medard a právě k tomuto dni se váže jedna z nejznámějších českých pranostik. Rčení o tom, že když na Medarda prší, bude pršet dalších čtyřicet dní, zná téměř každý. Přestože nejde o přesnou předpověď počasí, statistiky ukazují, že tato pranostika má své opodstatnění.

Pranostiky patří k české tradici už po mnoho generací. Naši předkové podle nich odhadovali počasí, plánovali práce na poli a snažili se předvídat, jak bude vypadat následující období. V době, kdy neexistovaly meteorologické předpovědi ani moderní technologie, představovaly důležitý zdroj informací.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu má známá pranostika „Medardova kápě – čtyřicet dní kape“ podložení ve statistikách. Proměnlivé počasí s častými přeháňkami a bouřkami, které často trvá od začátku června až do poloviny července, bývá u nás běžné. Nemůže za to ale Medard, nýbrž evropský letní monzun.

Svatý Medard má pověst největšího „meteorologa“ mezi svatými. Legenda o orlu, který ho ochránil před lijákem, přežila staletí — a stejně tak pranostika o čtyřiceti dnech deště. Věda přitom potvrzuje, že začátek června bývá opravdu deštivý. Kdo byl muž, jehož jméno dodnes sledujeme v kalendáři s obavami i úsměvem?

Medard bude letošní svátek slavit na suchu. Na pondělí 8.6. meteorologové předpovídají převážně slunečno s letními teplotami a beze srážek. V dalších dnech se ale ráz počasí změní.

Medard bude letošní svátek slavit na suchu. Na pondělí 8. června meteorologové předpovídají převážně slunečno s letními teplotami a beze srážek. V dalších dnech se ale ráz počasí změní.

Po proměnlivém týdnu se střídáním slunečných a deštivých dnů se na víkend počasí zklidní. Bude převážně slunečno a zaprší jen na malé části území v sobotu večer a v noci na neděli. Teplé a slunečné počasí přetrvá i na pondělního Medarda, který by měl být tentokrát bez deště.

Červen patří k měsícům, v nichž se počasí umí změnit během chvíle, a naši předkové si toho dobře všímali. Pranostiky na tento měsíc proto vypovídají hlavně o dešti, bouřkách, senu, obilí, bylinkách i začátku skutečného léta. Co z nich můžeme vyčíst i dnes a proč se pořád vyplatí sledovat oblohu?

Červen přináší nejdelší dny v roce i obávanou Medardovu kápi. Proč se naši předci báli deště v době sečení a co o letošní zimě prozradí červnové bouřky?

Květnové počasí si s námi zahrává stejně jako náladová princezna, která neví, jestli si obléknout lehké šaty nebo vytáhnout kožich. Právě proto naši předci vymysleli pranostiky, které nám mají pomoci přežít jarní rozmary bez úhony a s úsměvem na rtech.

V Německu je 15. květen dodnes důležitým datem v zahrádkářském kalendáři. Na svátek svaté Žofie se začínají sázet ven i teplomilnější plodiny, vysazují se balkónové rostliny apod. U nás se této svaté přezdívá „uplakaná“ – déšť na svatou Žofii ukončuje období jarních mrazíků a dává přírodě sílu k růstu.

Pranostika o třech zmrzlých mužích, Pankrácovi, Servácovi a Bonifácovi letos vyšla na jedničku. Skutečně přišlo ochlazení, na mnoha místech republiky dokonce se sněhem. A hned je úspěšně vystřídá další pranostika, ta o svaté Žofii. Oteplovat se bude v příštích dnech jen pomalu a ještě čtvrtek a pátek bude na velké části Česka, zejména na Moravě a Slezsku, pršet. Hrozí dokonce i bouřky. Pro zemědělce a zahrádkáře je to dobrá zpráva, srážky zmírní sucho v půdě.

Je jedním z našich nejpopulárnějších svatých, patří k českým zemským patronům a zároveň je patronem Benátek. Na jeho počest se v květnu konají svatojánské poutě a také unikátní koncert barokní hudby přímo na Vltavě. A podle pranostik svatý Jan Nepomucký snad už „natahuje ruku k létu“.

Slunečné počasí vzalo za své a ledoví muži přebírají na malou chvíli vládu. Podle televizních rosniček se citelně ochladí a bude pršet. Pranostika, která se k dnešnímu dnu váže, opět nezklamala. Ne nadarmo se naši předci pranostikami řídili a moc dobře věděli, kdy se vydat na pole, kdy sklízet úrodu a kdy si připravit zásoby na krutou zimu. Přežili byste také vy v dobách dávno minulých jen díky pranostikám? Zkuste si náš dnešní kvíz a uvidíte, jak si povedete.

Květen s sebou přináší nejen slunce, ale i obávané období „Zmrzlíků“. Pankrác, Servác a Bonifác jsou pro každého zahrádkáře i milovníka přírody varovným signálem před nečekanými ranními mrazíky.

Teplé počasí sice nastupuje v posledních letech již v dubnu, ale to neznamená, že by někde ráno nemrzlo. Z rychlých změn teplot nemají radost zemědělci, kterým ranní mrazíky ničí úrodu. Stabilnější průběh lze čekat až po ledových mužích, kteří mají svátek před polovinou května. Lidové pranostiky vycházely vždy z bedlivého pozorování okolí a přírody. Počasí se prostě každý rok víceméně opakovalo, a tak vznikla řada přísloví, která komentují počasí. Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. A v květnu hned na to: Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všici sedláci. Ledoví muži spalují mrazem ovoce.

Pankrác, Servác a Bonifác jsou tři ledoví muži, kteří slaví svůj svátek 12.-14. května a každoročně ohrožují přízemními mrazíky úrodu. Věděli jste ale, že byli ve skutečnosti mučedníky?

Ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác s uplakanou Žofií často přinášejí mrazíky i sníh. Prozradíme, jaké počasí bude letos a jak se v těchto dnech postarat o zahradu.

Období od 12. do 14. května je tradičně spojováno s pranostikou ledových mužů. Letos po přechodu studené fronty skutečně dorazí výrazné ochlazení a ranní teploty mohou klesnout pod nulu. Přestože květnové mrazy bývají v této době spíše vzácné, ochlazení přinášejí ledoví muži v posledních letech poměrně často.

Proč zahrádkáři radí, že je třeba se sázením mnoha jedlých i okrasných rostlin čekat až po zmrzlých? Kdo to vlastně ti ledoví muži jsou a jaké pranostiky se k nim vážou? Máme pro vás vysvětlení proč Pankrác, Servác a Bonifác hrají tak důležitou roli při pěstování květin i zeleniny.

První máj není jen svátek práce. Objevte tradice, polibek pod stromem, stavění májky i pranostiky, které provází tento magický jarní den.

Všichni víme, že: „Na svatého Jiří vylézají hadi štíři“. Naši předci dokonce kvůli „havěti“, která měla 24. dubna vylézat ze země, nepili vodu ze studní, protože věřili, že je jedovatá. Avšak pranostik a zvyků se k tomuto dni váže mnohem víc.

Svátek sv. Jiří byl pro naše předky příslibem teplého počasí. Tento den podle tradice z děr vylézají hadi a štíři. A letošní předpověď na 24. dubna je pro vyhřívání se na slunci příznivá.

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je pro věřící dnem oslavy vzkříšení Ježíše Krista. Říká se jí také slavnost Zmrtvýchvstání Páně. V kostele se světí tradiční velikonoční pečivo, ale i koláče, masové pokrmy, vejce, chléb či víno.

V sobotu se vše připravovalo na následující velký den - Boží hod velikonoční. Večerní bohoslužba už symbolizovala přechod ze smutku do naděje, ze tmy do světla. To však neznamená, že byl přes den ve staveních klid – zametalo se, bílilo, peklo a dívky i chlapci se chystali na pondělní koledu.

Pranostiky byly důležitou součástí života zejména na venkově. Pomáhaly lidem odhadnout, kdy je vhodné začít s prací na poli, kdy přijde mráz nebo jaká bude úroda.

Pátek je dnem, kdy byl Ježíš ukřižovaný. Je to tedy den nejpřísnějšího půstu, smutku a ticha. Pro naše předky byl doslova nabitý magií. Měli jej spojený s řadou zákazů, pověr a pranostik.

Zelený čtvrtek otevírá velikonoční triduum. Připomíná prastaré tradice odletu zvonů, pečení jidášů, mytí v ranní rose a ochrannou sílu zelené jarní stravy.