Pranostiky

Naši předkové pozorovali přírodu pečlivěji než my dnes. Pranostiky, které se vázaly k prosinci a vánočním svátkům, brali vážně.

Venku to zebe, dny jsou krátké jako sukně v létě a člověk má chuť se jen zachumlat do deky s horkým čajem. Schválně, kolikrát denně kouknete na displej telefonu, abyste zjistili, jestli zítra zmoknete, nebo jestli nemáte jet do práce autem? Jenže naši pradědové a prababičky žádné chytré krabičky neměli. Museli číst v mracích, v chování dobytka a v síle větru. A, světe div se, často se trefili s až mrazivou přesností. Dokážete si vybavit moudra, která se dědila z generace na generaci, nebo jste už čistě dětmi digitální doby?

Svatý Martin se v Brně ponese ve znamení husy, vína a lidových tradic. Každoročně si 11. listopadu připomínáme legendu o skromném vojákovi, který se stal biskupem a patronem chudých. K tomuto dni neodmyslitelně patří svatomartinské hody a první ochutnávky letošního vína. Ale proč vlastně právě husa a víno?

11. listopad přináší nejen víno a první sníh, ale i odkaz muže, kterého lidé oslavují už téměř 1700 let. Jaká je legenda svatého Martina?

Každý rok slavíme 11. listopadu Martina. A ke svatému Martinovi se váže celá řada pranostik, zejména ta, že zima už je skutečně za rohem, protože "svatý Martin může přijet na bílém koni". Svatý Martin, onen jezdec na bílém koni, přiváží sníh, husy i voňavé víno. Ale co všechno o něm skutečně víte? Jeho svátek provází desítky pranostik i lidových zvyklostí. Otestujte si, jak dobře znáte jeho legendu, svatomartinské dobroty i české tradice.

Svatý Martin letos sníh nepřinese, ale i tak může jeho den napovědět, jaká bude zima. Co říkají meteorologové a dlouhodobé modely?

Říjnové pranostiky napovídají, jaká bude zima. Sledujte listí, vlaštovky i pavouky, příroda prý ví dřív než meteorologové.

Říjnovým pranostikám a vůbec počasí vládne svatý Havel. Tento den určuje povahu zimy a dokonce i dalšího roku. Co říká říjen a jeho pranostiky?

Podzimní mlhy, padající listí a šeptání větru mezi stromy. Všechno tohle příroda říká už po staletí. A kdo naslouchá, ten slyší víc než jen chřestění větví. Pranostiky, lidová moudrost zakotvená v každodenním životě našich předků, nejsou jen krásná slova. Leckdy platí i dnes.

Naši předkové sledovali v září nejen projevy počasí, ale i migraci zvířat. A pranostiky dokonce spojují září s měsícem v druhé polovině roku.

Nějakou pranostiku slyšel během roku určitě každý. Jaký byl jejich význam, jak v minulosti vznikaly a hrají dnes ještě nějakou roli? Několik jich má i srpen.

Letošní léto nám místo slunných dní přináší spíše déšť. Co předpovídají srpnové pranostiky a co nás čeká na podzim a v zimě?

Na svatou Annu, 26. července, se krajina mění dřív než kalendář. Rána jsou chladnější, rosa těžší a hlasy v kraji zní tišeji, jako by léto nechtěly rušit. Pranostika říká: „Svatá Anna, chladna z rána.“ Ale nejde jen o počasí — je to signál, že léto ztratilo svou mladost. Pokračuje čas sklizně, klidu a bilance.

Svátek svaté Anny, připadající na 26. července, je tradičně spojován s prvním ochlazením letních rán. Ačkoli dny zůstávají horké, ranní chlad a vlhko mohou být pro zahrádkáře varovným signálem – blíží se konec léta a začíná období sklizně. Lidové pranostiky sice zní poeticky, ale skrývají cenné rady, které mohou pomoci připravit zahradu na změny počasí i na další fázi sezóny.

Červencové pranostiky nejsou jen poetická rčení z dávných dob — ukrývají praktické rady, které využijete i dnes při péči o zahradu. Naši předci je brali vážně a mnohá z nich mají dodnes překvapivou platnost. Otestujte si, co všechno víte o lidové moudrosti spojené s tímto letním měsícem.

...čtyřicet dní kape. Kdo by neznal. Pročež vždy 8. června čekáme, co bude. Nejhorší na zmíněné pranostice je, že povětšinou vyjde. Tedy s ohledem na v její době probíhající dovolené.

Červen se blíží a s ním i čas, kdy příroda naplno ožívá. Věděli byste ale, co o tomto měsíci říkaly staré pranostiky? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře je znáte. Stačí doplnit jejich chybějící části.

Obvyklí podezřelí posledních jarních mrazíků jsou za dveřmi! Svátky svatých Pankráce, Serváce a Bonifáce 12.–14. května v letošním roce vycházejí na pondělí–středu. Podíváme se na předpověď počasí a poradíme, do čeho se po zmrzlých mužích 2025 na zahrádce pustit.

První polovina května je pro zahrádkáře kritickým obdobím. Čekají je totiž ledoví muži a pak uplakaná Žofie. Co to znamená pro úrodu?

Květen je krásný měsíc plný života. A stejně jako ke každému jinému měsíci se k němu váže mnoho pranostik. Některé pranostiky jsou známější a některé méně.

Pranostiky, tedy lidová moudrost, která je po staletí přenášená z generace na generaci, odrážejí zkušenosti předků s počasím a byly podstatné pro hospodaření. Osvojte si je také, mohou se vám hodit při péči o vaši zahradu.

Květen je klíčovým měsícem pro zahrádkáře, protože přicházejí zmrzlí muži – svátky Pankrác, Servác a Bonifác. Podle pranostik jde o období posledních jarních mrazíků, které mohou zásadně ovlivnit úrodu. Nečekané ochlazení dokáže poškodit rozkvetlé rostliny i sazenice. Zjistěte, jak se na tyto dny připravit.

Na období kolem Velikonoc připadá mnoho různých pranostik. Co nám pranostiky říkají o počasí přes Velikonoce?

Pranostiky jsou stará pořekadla, která vymysleli naši předci. Týkají se většinou počasí v daném období nebo také zemědělství. Jaké se pojí s dubnem?

Jaké pranostiky se neodmyslitelně pojí k měsíci březnu? Všichni jistě známe „březen, za kamna vlezem“. Připomeňte si společně s námi i mnohé další.

Únor se přehoupl do své druhé poloviny. 14.2. Na svatého Valentína, zima sílit počíná. Na svatého Valentína zmrzne i kolo u mlýna. 16.2. Svatá Juliána na oráče zavolala. Když slunce na svatou Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek. 18.2. O svatém Simoně schází sníh ze stráně. [[img:chrn_fullwidth:26009:Kresba Jaroslava Korečka]] 22.2 Svatý Petr vládne mrazem. Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude čtyřicet dní. Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: Je-li chladno - mrazy dále budou, je-li teplo -pominou, je-li deštivo - bude vlhký rok, je-li větrno-bude suchý rok. 24.2. Na svatého Matěje budou velké závěje. Na svatého Matěje skřivan pije z koleje, musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Fouká-li na Svatého Matěje vítr tak, že třese větvemi stromů, bude toho roku mnoho ovoce, nefouká-li vítr, dospělí i děti jdou do sadu třásti větvemi stromů. 28.2. Je-ji na svatého Romana jasno, bude velká úroda. Předpověď podle starého kalendáře hospodáře se pro druhou dekádu února se naplnila. Ve třetí dekádě mrazy ustoupí. číst dál

Svátky Matěje v občanském a církevním kalendáři se sice po roce 1970 „rozešly“, ale lidové pranostiky a tradice zůstávají u původního data 24. února. Například legendární pražská Matějská pouť už existuje neuvěřitelných 430 let.

Snad nejznámější únorové pranostiky jsou: Únor bílý, pole sílí a na Hromnice o hodinu více. Druhý únor - Hromnice. Světí se svíce, které mají ochraňovat stavení před bleskem. Ten den Josef a Marie přinesli Ježíše do chrámu v Jeruzalému. Na hromnice se nemá šít. Hrot jehly přitahuje blesky. Na Hromnice jasná noc, bude ještě mrazu moc. [[img:chrn_fullwidth:25912:Kresba Jaroslava Korečka]] Třetí únor je svátkem svatého Blažeje. Tento světec je mimo jiné také patronem lékařů. Na svatého Blažeje jasná obloha, bude jistá úroda. 5. únor - Svatá Agáta. Lidově také Háta. 6. únor - Svatá Dorota. Když na svatou Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice. 14. únor - Svatý Valentýn. Na svatého Valentínka sej přísadu do záhonku, abys měl nějaký klásek. V první dekádě února, předpověď počasí podle starého kalendáře hospodáře vyšla. V druhé dekádě, mají mrazy ještě klesnout. číst dál

V čase mezi prosincovým zimním slunovratem a březnovou jarní rovnodenností přicházejí 2. února Hromnice. Svátek světla a mnoha pranostik, které už odkazují na jaro.

21. ledna - Svatá Anežka Římská. Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek. O svaté Anežce, od oken se nechce. 22. ledna - Je-li na svatého Vincence teplo, budou velká parna v létě. 24. ledna - Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je. 25. ledna - Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého. Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí. 28. ledna - Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví. 31. ledna - Svatý Virgil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil. Svítí-li na Virgílije slunce, jaro čeká nedaleko. [[img:chrn_fullwidth:25883:Kresba Jaroslava Korečka]] Vypadá, že si počasí dělá co chce. I pranostiky jdou zdánlivě proti sobě. Po staletí počasí hospodáři pečlivě sledovali a snažili se předvídat jeho vývoj během roku. Orientovali se podle kalendáře svatých. Podle počasí v některých dnech se předvídalo počasí v následujících měsících celého roku. Podle jedné staré předpovědi se v prvním týdnu února ochladí až na mínus deset. V dalším týdnu poklesnou na polovinu. Tak uvidíme. číst dál

Tento kvíz oddělí skutečné znalce českých pranostik od náhodných střelců. Zaručujeme, že si na něm vyláme zuby nejen mladá generace, ale i zástupci té starší.

Příroda je velká čarodějka. Zatímco v předcházejícím roce se na rybníku v Kunčí rybařilo, nynější přechod do nového roku byl jako v pohádce. Ledové království končilo prvního ledna. Ten udělal jinovatkové kráse konec. Pranostiky říkají, co leden sněhem popráší, to únor vichrem odnáší. Holomrazy - úrody vrazi. Na Tři krále, nejen o hodinu dále, ale také přichází změna počasí. Na 13. leden vychází první letošní úplněk - poslední dva v loňském roce zůstaly skryty za mraky. Letos vyšel až po jedné hodině. Dlouho mračnům vzdorovat nevydržel. [[img:chrn_fullwidth:25828:Kresba Jaroslava Korečka]] Svatý Antonín poustevník 17. ledna sice led přináší, ale také ho často láme. Kolem 19. ledna, obvykle teplejší dny přeruší vpád chladného vzduchu. Přichází Fabiánská zima. Ta se považuje za vrchol zimy. Pranostiky praví: v lednu lepší vlk na prahu, nežli sedlák u pluhu. Lítají-li v lednu mouchy, bude rok na úrodu skoupý. Uvidíme, čím nás ještě leden překvapí. číst dál

Pranostiky patří k lidové tradici a pro naše předky znamenaly prostředek, jakým odhadovali počasí, na němž byla závislá úroda. My k nim již přistupujeme jinak, nicméně je určitě dobré je znát, abychom tato moudra mohli předávat dalším generacím, a pranostiky tak nebyly zapomenuty. Pojďme si proto připomenout ty, které jsou spjaté s lednem a únorem.

K našim lidovým tradicím patří pranostiky odjakživa. Jednoduchá říkadla poukazující na přírodní jevy provázejí život člověka odnepaměti, a i když na ně dnes už nemusíme věřit, spoustu z nich stále známe a vyslovujeme. Pamatujete si ty, které se týkají měsíce ledna?

Listopad je měsíc, kdy příroda i zahrady přechází do klidnější fáze, aby se připravily na zimu. Naši předci si přitom dobře všímali změn v počasí, načež vznikaly pranostiky, které vypovídaly o jeho dalším vývoji. Tato lidová moudra nám dodnes pomáhají, a to právě i v zahradnických činnostech. Pojďte proto vyzkoušet, zda je znáte, v našem kvízu.

Podzim a zima v sobě nesou zvláštní kouzlo. Přinášejí nejen změnu počasí, ale také připomínají staré lidové moudrosti, které nám naši předci zanechali ve formě pranostik. Ty ukazují, jak lidé dříve vnímali svět kolem sebe a jak se jim díky pozorování přírody a opakujících se změn v průběhu roku podařilo pochopit i to, co by dnes mnozí považovali za práci vědců. Znáte ty nejznámější z nich?

S příchodem svátku svatého Teodora můžeme očekávat výraznější ochlazení, kdy se mrazy mohou stát našimi celodenními společníky. Takže neváhejte, vytáhněte teplé kabáty se šálou a připravte se na chladné dny, které nám příroda nachystala.

Den 28. října je významný nejen jako státní svátek naší země, ale také jako den, kdy příroda často vítá první mrazíky. Kdo byli svatí Šimon a Juda a proč si právě tento den připomínáme jejich památku?

Jsou staré lidové pranostiky jen úsměvnou vzpomínkou na časy našich předků, nebo v sobě ukrývají skutečné moudro? Naše babičky a dědové se spoléhali na pozorování přírodních jevů a podle nich předvídali, co přinese počasí. Zvládnete v našem kvízu rozpoznat, co nám tyto lidové moudrosti říkají a jak ovlivňovaly životy našich předků?

Na svatého Lukáše bychom už měli sklízet plody dobře odvedené práce a radovat se z bohaté úrody. Lidová moudrost však také praví, že pokud v tento den zafouká silný vítr, můžeme očekávat deštivý rok. Takže i když se dobře najíme, možná bude potřeba zásobit se deštníky.

Podzim a zima jsou období plná pranostik – lidových moudrostí, které předpovídají počasí a události spojené s ročními cykly. Zjistěte, jak dobře si pamatujete pranostiky, které jste možná slyšeli od svých prarodičů nebo na hodinách ve škole. Zkuste náš kvíz.

Každý Čech už určitě slyšel pořekadla: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, novodobě pak doplněné oním vtipným "ten se nadře", nebo Bez práce nejsou koláče. Přísloví, pranostiky a pořekadla jsou součástí naší kultury a často nesou moudrost, která platí dodnes. Jak dobře je ale znáte? Připravili jsme pro vás kvíz, který prověří, jak pevně máte tyto české perly zakotvené v paměti.

Svátek svatého Havla, slavený 16. října, symbolizuje přechod mezi podzimem a zimou. V lidové tradici hrál významnou roli při předpovědích úrody a očekávaného počasí. Právě proto se stal patronem rolníků. Jeho den znamenal začátek sklizně a přípravu na zimní období.

Jakmile spatříme odlétat husy, je to jasné znamení, že babí léto se s námi loučí. Toto tiché rozloučení s posledními teplými dny přináší nejen změnu počasí, ale i ústup barev, které dosud zdobily krajinu. Příroda se začíná halit do chladnějších odstínů a připravuje se na příchod zimy.

Podzim je v plném proudu a blíží se svátek, patrona České republiky. Tento den není jen připomínkou historické osobnosti, ale také tradičně přináší první výraznější ochlazení a proměnlivé počasí, které značí definitivní konec léta. Na co se tedy máme připravit, až Václav vstoupí na scénu?

Ať už jde o pověru nebo ne, lidé v minulosti spoléhali na přírodní znamení pro předpověď počasí. I když moderní věda pranostiky nepotvrzuje, stále si uchovávají své kouzlo. Co tedy znamená, Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom?

Pátek 13. je datem, které budí respekt a někdy dokonce i strach po celém světě. Pověry a mýty spojené s tímto dnem zasahují do mnoha kultur, které toto datum považují za nešťastný. Ale proč právě tento den, proč pátek třináctého? Co se skrývá za tímto datem, že si vysloužilo tolik obav a pověr? Pojďme se podívat na pátek 13. z pohledu historie, pověr i výroků známých osobností.

Pro naše předky znamenal červenec mnoho práce na poli. Kosili obilí, svazovali ho do snopů a dále zpracovávali. Klíčovou roli přitom hrálo počasí, které se snažili předpovědět pomocí pranostik předávaných po generace.

Lidová přísloví, rčení a pranostiky vycházejí ze zkušeností mnoha generací našich předků. Byly brány velmi vážně a lidé podle nich řídili běh a rytmus svých životů. Už proto, že jejich osud na přírodě závisel a jejich budoucnost určovala úroda jejich polí. Pečlivým a dlouhodobým zaznamenáváním letitých zkušeností si lidé vytvořily svá pravidla hospodaření, která neporušovali. Žili s přírodou v těsném kontaktu a byli na ní životně závislí.

Červen je měsíc, kdy prázdniny klepou na dveře. Ačkoliv jsme ze školního oblečení dávno vyrostli, vzrušení z blížícího se léta se nás často zmocňuje i v dospělosti, protože v letních měsících jde zkrátka všechno tak nějak lépe. Spolehnout se ale na počasí v posledních letech moc nefunguje. Mohou v tom pomoct pranostiky?

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas… Báseň Karla Hynka Máchy je na začátku května připomínána coby symbol tohoto měsíce. Naši předci k němu měli řadu pranostik. Pojďte vyzkoušet náš kvíz, jestli víte, co říkají.

Období, na které se většina z nás těší celou zimu, je konečně tady. Jaro nás svým příchodem letos oblažilo opravdu brzy, a tak si můžeme přírodu probouzející se k životu vychutnávat o něco dříve než obvykle. Díky Velikonocům jsme si připomněli staré tradice i české pranostiky. Jak se v nich orientujete? Zkuste si projít naším kvízem.

Po nekonečně dlouhém lednu je tu konečně únor. Nejkratší měsíc roku ale rozhodně není kvůli své délce nijak šikanován a je s ním spojena řada pranostik a zvyků. Znáte je všechny?

Pranostiky patří k ústní lidové slovesnosti. Jedná se o určitou předpověď, či zpětné ohlédnutí za určitou zkušeností, které se týkaly zejména počasí, ale také zemědělství. Mnohé z nich se dochovaly dodnes.

Meteorologové dnes mají k dispozici satelitní snímky, radary, supervýkonné počítače - a přesto jsou jejich dlouhodobé předpovědi často jen velmi orientační a nezávazné. Zajímá vás, jak dlouhodobé počasí na celý následující rok vytvářeli naši předci? Historický článek z roku 1904 vás seznámí se zajímavou metodou, pomocí které dokázali už v prosinci předpovídat, jaké počasí bude příští léto a příští zima.

Dočkáme se letos nejkrásnějších svátků v roce oděných do bílé? To v tuto chvíli najisto neví ani ti nejlepší meteorologové, přestože se už o určitý výhled i statistickou pravděpodobnost podělili. Že by tedy více prozradily staletími prověřené pranostiky?

25. listopadu slaví svátek všechny Kateřiny. Zatímco v současné době je tento den významný pouze pro držitelky tohoto jména, dříve byl den svaté Kateřiny oslavován a spojen s celou řadou tradic a zvyků. Znáte alespoň některé z nich?

Citelně se ochlazuje a hory už začínají být bílé. Bude ale sníh i na Vánoce? Jak dlouho sníh letos vydrží? A jak sníh vlastně vzniká? Na všechny tyto otázky hledali naši předci odpověď ve lidových pranostikách a legendách. Zajímavý souhrn zimních lidových pranostik o sněhu, sněžení a bílých Vánocích vám nabízí historický článek z roku 1925.

Těšíte se na bílou zimu? Myslíte, že letos „přijede svatý Martin na bílem koni“? Meteorologové vám sice na letošní zimu mohou na základě složité vědy a satelitních snímků nabídnout nejrůznější předpovědi počasí, ale ani přesto bychom neměli zapomínat na staré pranostiky a lidovou moudrost. Článek z roku 1927 vám nabízí zajímavý souhrn listopadových pranostik, které vám mohou pomoci odhadnout letošní zimu.

Neobvykle teplý podzim nás namlsal, a tak nás představa dlouhé a tuhé zimy příliš neláká. Co nás tedy v nadcházejících měsících čeká? Budou v zimním období padat teplotní rekordy jako na podzim? A užijeme si konečně Vánoce na sněhu? Co říkají pranostiky a jak dalece se jim dá věřit? Podívejte se, jaká bude letošní zima.