Pranostiky

Květnové počasí si s námi zahrává stejně jako náladová princezna, která neví, jestli si obléknout lehké šaty nebo vytáhnout kožich. Právě proto naši předci vymysleli pranostiky, které nám mají pomoci přežít jarní rozmary bez úhony a s úsměvem na rtech.

V Německu je 15. květen dodnes důležitým datem v zahrádkářském kalendáři. Na svátek svaté Žofie se začínají sázet ven i teplomilnější plodiny, vysazují se balkónové rostliny apod. U nás se této svaté přezdívá „uplakaná“ – déšť na svatou Žofii ukončuje období jarních mrazíků a dává přírodě sílu k růstu.

Pranostika o třech zmrzlých mužích, Pankrácovi, Servácovi a Bonifácovi letos vyšla na jedničku. Skutečně přišlo ochlazení, na mnoha místech republiky dokonce se sněhem. A hned je úspěšně vystřídá další pranostika, ta o svaté Žofii. Oteplovat se bude v příštích dnech jen pomalu a ještě čtvrtek a pátek bude na velké části Česka, zejména na Moravě a Slezsku, pršet. Hrozí dokonce i bouřky. Pro zemědělce a zahrádkáře je to dobrá zpráva, srážky zmírní sucho v půdě.

Je jedním z našich nejpopulárnějších svatých, patří k českým zemským patronům a zároveň je patronem Benátek. Na jeho počest se v květnu konají svatojánské poutě a také unikátní koncert barokní hudby přímo na Vltavě. A podle pranostik svatý Jan Nepomucký snad už „natahuje ruku k létu“.

Slunečné počasí vzalo za své a ledoví muži přebírají na malou chvíli vládu. Podle televizních rosniček se citelně ochladí a bude pršet. Pranostika, která se k dnešnímu dnu váže, opět nezklamala. Ne nadarmo se naši předci pranostikami řídili a moc dobře věděli, kdy se vydat na pole, kdy sklízet úrodu a kdy si připravit zásoby na krutou zimu. Přežili byste také vy v dobách dávno minulých jen díky pranostikám? Zkuste si náš dnešní kvíz a uvidíte, jak si povedete.

Květen s sebou přináší nejen slunce, ale i obávané období „Zmrzlíků“. Pankrác, Servác a Bonifác jsou pro každého zahrádkáře i milovníka přírody varovným signálem před nečekanými ranními mrazíky.

Teplé počasí sice nastupuje v posledních letech již v dubnu, ale to neznamená, že by někde ráno nemrzlo. Z rychlých změn teplot nemají radost zemědělci, kterým ranní mrazíky ničí úrodu. Stabilnější průběh lze čekat až po ledových mužích, kteří mají svátek před polovinou května. Lidové pranostiky vycházely vždy z bedlivého pozorování okolí a přírody. Počasí se prostě každý rok víceméně opakovalo, a tak vznikla řada přísloví, která komentují počasí. Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. A v květnu hned na to: Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všici sedláci. Ledoví muži spalují mrazem ovoce.

Pankrác, Servác a Bonifác jsou tři ledoví muži, kteří slaví svůj svátek 12.-14. května a každoročně ohrožují přízemními mrazíky úrodu. Věděli jste ale, že byli ve skutečnosti mučedníky?

Ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác s uplakanou Žofií často přinášejí mrazíky i sníh. Prozradíme, jaké počasí bude letos a jak se v těchto dnech postarat o zahradu.

Období od 12. do 14. května je tradičně spojováno s pranostikou ledových mužů. Letos po přechodu studené fronty skutečně dorazí výrazné ochlazení a ranní teploty mohou klesnout pod nulu. Přestože květnové mrazy bývají v této době spíše vzácné, ochlazení přinášejí ledoví muži v posledních letech poměrně často.

Proč zahrádkáři radí, že je třeba se sázením mnoha jedlých i okrasných rostlin čekat až po zmrzlých? Kdo to vlastně ti ledoví muži jsou a jaké pranostiky se k nim vážou? Máme pro vás vysvětlení proč Pankrác, Servác a Bonifác hrají tak důležitou roli při pěstování květin i zeleniny.

První máj není jen svátek práce. Objevte tradice, polibek pod stromem, stavění májky i pranostiky, které provází tento magický jarní den.

Všichni víme, že: „Na svatého Jiří vylézají hadi štíři“. Naši předci dokonce kvůli „havěti“, která měla 24. dubna vylézat ze země, nepili vodu ze studní, protože věřili, že je jedovatá. Avšak pranostik a zvyků se k tomuto dni váže mnohem víc.

Svátek sv. Jiří byl pro naše předky příslibem teplého počasí. Tento den podle tradice z děr vylézají hadi a štíři. A letošní předpověď na 24. dubna je pro vyhřívání se na slunci příznivá.

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je pro věřící dnem oslavy vzkříšení Ježíše Krista. Říká se jí také slavnost Zmrtvýchvstání Páně. V kostele se světí tradiční velikonoční pečivo, ale i koláče, masové pokrmy, vejce, chléb či víno.

V sobotu se vše připravovalo na následující velký den - Boží hod velikonoční. Večerní bohoslužba už symbolizovala přechod ze smutku do naděje, ze tmy do světla. To však neznamená, že byl přes den ve staveních klid – zametalo se, bílilo, peklo a dívky i chlapci se chystali na pondělní koledu.

Pranostiky byly důležitou součástí života zejména na venkově. Pomáhaly lidem odhadnout, kdy je vhodné začít s prací na poli, kdy přijde mráz nebo jaká bude úroda.

Pátek je dnem, kdy byl Ježíš ukřižovaný. Je to tedy den nejpřísnějšího půstu, smutku a ticha. Pro naše předky byl doslova nabitý magií. Měli jej spojený s řadou zákazů, pověr a pranostik.

Zelený čtvrtek otevírá velikonoční triduum. Připomíná prastaré tradice odletu zvonů, pečení jidášů, mytí v ranní rose a ochrannou sílu zelené jarní stravy.

Bude duben ve znamení slunce, deště, nebo dokonce mrazů? Naši předkové pečlivě sledovali přírodu i počasí a své zkušenosti si předávali v podobě pranostik. Podívejte se s námi na ty nejznámější a zjistěte, jak podle nich plánovali práce i hospodaření.

Dříve stačilo znát pár vět a lidé věděli, jaké počasí čekat. Pranostiky, které fungovaly po generace, dnes ale často nevycházejí. A právě to podle odborníků ukazuje, jak výrazně se mění klima.

České pranostiky sloužily po staletí jako jednoduchý návod, jak číst počasí i přírodu. Jenže v době klimatických změn přestává řada z nich odpovídat realitě. Které lidové moudrosti obstojí i dnes a které už patří spíše do minulosti?

Už po staletí provázejí pověry lidský život a některé z nich přetrvaly dodnes. Ať už jde o černou kočku, která přeběhne přes cestu, nebo o klepání na dřevo, máme je tak nějak pod kůží. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli víte, které situace přinášejí štěstí a kdy vám naopak hrozí smůla nebo hádky.

Říkalo se, že v tento den Panna Marie „otvírá zemi“, aby mohla začít rodit. A právě s nastupujícím jarem, kdy všechno pučí, a příletem ptáků z teplých krajů souvisí většina pranostik spojených s tímto svátkem.

Rok má dvanáct měsíců, a tak jsme pro vás připravili dvanáct známých českých pranostik neboli krátkých lidových rčení. Vyzkoušejte si v našem kvízu, jak dobře je znáte, a doplňte jejich části.

Jaro je obdobím proměn, naděje i návratu života do přírody. Pro naše předky znamenalo probuzení po letargické zimě a začátek všeho nového. Příchod jara jim neohlašoval kalendář, ale proměny v přírodě kolem nich. Pozorování počasí po staletí i chování zvířat odrážely pranostiky, které se předávaly z generace na generaci. Jak dobře jim rozumíte i v moderní době?

Dnes začíná astronomické jaro. Slunce se dostává nad rovník, dny se prodlužují a postupně začínají převažovat nad nocí. Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku, a i když počasí ještě může překvapit, více světla bude v dalších dnech patrné.

První jarní den je tady! Kdy oficiálně začíná jaro a co znamená jarní rovnodennost? Objevte tradice a pranostiky a oslavte navíc i Mezinárodní den štěstí.

Nejlepší krátkodobá předpověď počasí je pohled z okna. To ale neznamená, že se nehodí vědět, na jaký mrak se zrovna koukáte.

My si i letos, jako každý rok, počkáme na příchod jara až do jarní rovnodennosti. Dříve se však za skutečný konec zimy považoval svátek svatého Řehoře, který připadá na 12. března. Právě k tomuto dni se proto váže řada pranostik i lidových zvyků. Pojďte se s námi podívat na ty nejzajímavější z nich.

České tradice a svátky máme často v krvi a tak nějak jsou v našich životech už odjakživa, ale když dojde na detaily, umí nás pěkně zaskočit. Víte, jaká tradice patří k jakému svátku? To a mnoho dalšího si otestujte v našem kvízu z české kultury.

Březen je měsíc, který si s počasím rád pohrává. Jeden den svítí slunce a připomíná jaro, druhý den se může vrátit mráz, nebo dokonce sníh. Právě proto vzniklo kolem března v lidové tradici tolik pranostik. Naši předkové totiž počasí pečlivě sledovali – nebylo to jen ze zvědavosti, ale z nutnosti. Na jeho vývoji totiž závisela úroda, a tedy i obživa rodiny.

Mají více než 50 dní předstih. Řeč je o zmijích, které se nechaly sluncem vytáhnout ze svých podzemních hibernovacích míst, přestože pranostika praví, že hadi a štíři vylézají až na svatého Jiří. Do 24. dubna je sice ještě daleko, ale teplé a slunečné počasí prvních březnových dní vylákalo k opuštění svého zimoviště i zmije pod Broumovskými stěnami. Přesvědčil se o tom i Jaromír Skřivánek z Božanova, který vyfotografoval dvě zmije obecné vyhřívajících se ve slunečních paprscích.

Pranostiky, přísloví a pořekadla jsou nedílnou součástí našeho krásného českého jazyka. Dědí se z generace na generaci a předávají tak poznatky, zkušenosti a moudrosti, na které po staletí přicházeli naši předci. K nadcházejícímu období jara se váže celá řada pranostik, které reagují na aktuální počasí. Zjistěte, zda je znáte všechny. Některé jsou snadné, jiné nejspíš v životě slyšeli jen někteří z nás.

Březen představuje zlomový bod mezi odcházející zimou a jarem. První jarní měsíc přináší lidové moudrosti, které staletí pomáhaly rolníkům předpovídat úrodu.

Březen je měsícem přechodu. Zima pomalu ztrácí sílu, slunce nabírá na intenzitě a příroda se začíná nadechovat k novému cyklu. Není divu, že právě k březnu se váže mnoho lidových pranostik – naši předkové totiž dobře věděli, že právě tento měsíc rozhoduje o podobě celého jara.

Konec února přináší do Česka první jarní záchvěvy. Víkendové teploty vystoupají k šestnácti stupňům Celsia, radost z tepla ovšem překazí ranní mlhy a mrazy.

V závěru února se nám denní teploty začaly šplhat nad 10 °C, což ale docela odpovídá pranostikám. Kolem svátku svatého Matěje se již oteplování děje pravidelně, snad i proto se právě během něj začaly pořádat první jarní poutě.

Proč naši předkové viděli raději vlka na dvorku než slunce na obloze? Přečtěte si poučné povídání botanika Václava Větvičky. Svého času pan Munzar (klimatolog Jan, nikoliv herec Mistr Luděk) se v pro mne…

Zimní počasí hned tak neskončí, aspoň podle pranostik. Co je takzvaná valentinská zima a jaká je předpověď na valentýnský víkend?

Česko čeká deštivý víkend s mlhami i sněžením. Prozradíme, co o počasí v nejbližších dnech říkají pranostiky ke sv. Dorotě (6. února) a sv. Apoleně (9. února).

Na Hromnice o den více. Pranostika, která označuje předěl zimy, od kterého se dny po zimním slunovratu citelně prodlužují. Ve skutečnosti je den v tu dobu delší o více než 70 minut oproti prosinci, ne o hodinu. Ale 2. únor má mnohem více zajímavostí.

K pondělí 2. února se váže známá pranostika „Na Hromnice o hodinu více“, která symbolizuje citelné prodlužování dne a pomyslný zlom zimy. Světla už přibývá, Slunce vystupuje výše nad obzor - ale bude tomu odpovídat i počasí? Nejbližší dny ukážou kontrast mezi doznívající zimou na severovýchodě a postupnou oblevou v ostatních částech republiky.

Konec Vánoc, svíčky proti bleskům, palačinky pro štěstí a desítky pranostik o zimě a jaru. Hromnice patřily k nejdůležitějším dnům roku a naši předkové je rozhodně nebrali na lehkou váhu. Jak dobře tenhle tajemný svátek znáte vy?

Únor bývá nevyzpytatelný. Jeden den jarní slunce, druhý den třeskutý mráz. Právě proto si naši předkové pomáhali pranostikami. Únorové lidové moudrosti dodnes napoví, kdy zima ještě udeří, proč je sníh pro pole dar a kdy se začít těšit na jaro.

Dívat se na oblohu dnes může být odpočinková činnost. Ale ještě v nedávné minulosti na ni lidé hleděli s obavami a snažili se z ní vyčíst znamení, jestli brzy nezemřou. Proč bylo pozorování počasí tak důležité, že v USA dostalo vlastní významný den?

Dnes jsou pranostiky spíš pro pobavení, ale zahrádkáři vědí, že je v nich i spousta pravdy. Platí i pro leden?

Fabiánská zima je podle zkušeností našich předků vyvrcholením pravé zimy. A přišla i letos! Jaké počasí nám připravila podle pranostik a co předpovídají meteorologové?

Lidové pranostiky patří k nejstarším formám předpovědi počasí, které si lidé předávali z generace na generaci.

Země se v sobotu 3. ledna dostane na své dráze nejblíže ke Slunci. Okamžik perihelia se v průběhu let mění a posouvá. Perihelium dalo vzniknout pranostice o Lucii.

Lidová moudrost může působit vtipně, ale kdo by chtěl riskovat, že si zkazí úrodu nebo si nechá uletět štěstí, když poruší zažitá pravidla. Prozradíme vám, co vás čeká v lednu.

Zatímco v předchozích několika měsících jsme mohli zaznamenat postupný sestup teplot, leden bývá v tomto ohledu měsícem přelomovým – teploty dosáhnou svého minima. Co na to lidové pranostiky?

Jaké počasí přinese začátek roku 2026? Meteorologové očekávají sněžení, mrazivé teploty a vítr. Podívejte se na novoroční pranostiky a předpověď počasí na leden.

Nový rok patřil v lidové tradici k nejdůležitějším mezníkům v roce. Naši předkové ho nevnímali jen jako symbolický začátek nového kalendáře, ale jako den s mimořádnou mocí, která mohla ovlivnit celý následující rok. Jak dobře znáte novoroční zvyky?

Svátek svatého Štěpána, slavený 26. prosince, uzavírá klidné dny Vánoc a přináší do nich pohyb, návštěvy a veselí. Zatímco Boží hod vánoční patřil odpočinku, Štěpán byl dnem koledníků, přátel a sousedských setkání. Na venkově se říkalo, že „na Štěpána už se doma sedět nemá“. Jaký je původ tohoto svátku, jaké zvyky se s ním pojí a co se jedlo?

Druhý svátek vánoční 26. prosince připomíná svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. V české tradici se stal dnem koled, návštěv a rodinné pospolitosti.

Prosinec, poslední měsíc roku, je obdobím, kdy příroda odpočívá, dny.. celý článek

Za sebou již úspěšně máte předvánoční shon, štědrovečerní večeři s rodinou i rozdávání dárků pod stromečkem. Nyní nastává čas toho opravdového odpočinku. První svátek vánoční čili Boží hod vánoční je…

Pro milovníky bílých Vánoc mají meteorologové příznivou předpověď. Na některých místech nasněží a Štědrý večer bude mrazivý. Co napovídají pranostiky, jaký bude rok 2026?