Program Apollo

Jen několik měsíců po historickém přistání Neila Armstronga na Měsíci se Spojené státy chystaly na další lunární misi. Start Apolla 12 ale provázelo drama, které mohlo skončit jednou z největších katastrof kosmické éry

NASA vybrala dva rovery pro mise Artemis na jižní pól Měsíce. Reportér National Geographic všechna tři kandidátská vozidla osobně vyzkoušel – a jsou si překvapivě nepodobná.

Píše se 20. červenec 1969. K Měsíci vzdálenému 380 000 kilometrů se přibližuje čtrnáctitunový lunární modul Apolla 11. Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin na jeho palubě již za chvíli korunují největší vesmírný projekt všech dob, který před 8 lety vyhlásil tehdejší prezident John F. Kennedy: dosednutí na povrch Měsíce.

NASA ukázala světu fotky z mise Artemis II. Měly ohromit. Místo toho se rozjela lavina pochybností. Do celé věci vstoupila umělá inteligence a přilila olej do ohně.

Z rutinní cesty na Měsíc se během několika vteřin stalo drama o přežití tří astronautů. Apollo 13 muselo po explozi kyslíkové nádrže zvládnout návrat na Zemi v poškozené lodi – posádku nakonec zachránila série nečekaných improvizací.

V pátek začal Pentagon postupně zveřejňovat doposud tajné spisy o neznámých létajících objektech. Na novém speciálním webu veřejnosti zpřístupnil více než 160 odtajněných souborů mapujících přes 400 incidentů z celého světa.

Odtajněné materiály týkající se UFO a neidentifikovaných anomálních jevů, které Pentagon zveřejnil v pátek, obsahují vojenské záznamy, výpovědi svědků, přepisy komunikace astronautů z misí Apollo i videa pořízená americkou armádou na Blízkém východě. Přestože dokumenty nepřinášejí důkaz o existenci mimozemského života, vyvolaly obrovský zájem veřejnosti.

Prezident Donald J. Trump nařídil odtajnění vládních archivů o UFO. Dokumenty obsahují svědectví astronautů z misí Apollo i čerstvé záznamy z válečných zón.

Když vědci zachránili ze starých archivů teplotní záznamy z misí Apollo 15 a Apollo 17, zjistili něco znepokojivého: měsíční podpovrch se po léta postupně a vytrvale oteploval, přičemž příčina nebyla přirozená.

Jedna z hlavních obav, kterou měli odborníci NASA před misí Artemis II, byla, zda vydrží tepelný štít kosmické lodi Orion. První fotografie a hodnocení po přistání ukazují, že obstál perektně. Předcházelo tomu však nemalé úsilí.

Je 16. dubna 1970 a svět se zatajeným dechem sleduje boj posádky Apolla 13 o holý život. James „Jim“ Lovell, velitel mise, spolu s piloty Johnem Swigertem a Fredem Haisem krouží po výbuchu kyslíkových nádrží a následném výpadku elektřiny již třetí den na volné orbitě Měsíce.

Program Apollo kdysi přinesl USA prestiž a nové vědecké poznatky. Zároveň ale zatlačil do pozadí vývoj jiných technologií. Třeba takových, které by lidem umožnily ve vesmíru nejen přistát, ale i zůstat.

I v éře digitálních technologií občas potřebujeme poctivé ocelové svaly. Pásový přepravník Crawler-Transporter 2, padesátiletý veterán s novým srdcem, opět dokázal na svých bedrech dopravit k odpalovací rampě náklad těžší než patnáct Soch svobody. Vozil raketoplány, byl i u startu měsíční mise Artemis II.

Film Apollo 13 patří k nejlepším a nejrealističtějším snímkům o kosmonautice. Jeho natáčení bylo téměř stejně extrémní jako samotná mise – herci natáčeli ve skutečném stavu beztíže a štáb bojoval s nevolností. A v čem se film odchýlil od reality?

Zjistěte, jak mise Artemis II obohatila astronauty písněmi hvězd během cesty kolem Měsíce.

Symbolika návratu k Měsíci je velmi silná i pro nás Čechy. Eugene Cernan, poslední muž na Měsíci, měl československé kořeny a na svou misi vzal československou vlajku. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, otcovi rodiče byli ze Slovenska.

Houston (USA) - Více než 57 let po pořízení první fotografie "východu Země" astronautem z mise Apollo 8 zvěčnili jeho následovatelé ze současné mise Artemis II Zemi zdánlivě zapadající za Měsícem. Novou fotografii dnes zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsaly o tom také agentury AFP a AP.

Člověk se po víc než padesáti letech vrátil k Měsíci. Zpráva, která někoho příjemně vzruší, jiného nechá zcela klidným – a přesto jde o další historický krok lidstva, který by mohl lidstvo změnit. Pokud lidstvo o změnu stojí.

Oči každého člověka, který se alespoň trochu zajímá o vesmír, vědu nebo prostě o svět kolem sebe, jsou nyní upřeny k Měsíci. Věděli jste, že na jeho povrchu už jsou i první lidské ostatky?

Jeho vynález chránil americké astronauty při letu na Měsíc. Kdyby Antonín Svoboda mohl uskutečnit svůj sen, bylo by dnes Česko počítačovou velmocí. Komunisté ho donutili uprchnout a na dvacet let jej vymazali z naší historie.

Členové posádky mise Artemis II se chystají na jedinečný okamžik, kdy přibližně na čtyřicet minut zcela ztratí kontakt se Zemí. K výpadku dojde v noci z pondělí na úterý 7. dubna, přibližně kolem jedné hodiny ráno, kdy se kosmická loď Orion dostane za odvrácenou stranu Měsíce.

Astronaut drží v jedné ruce sokolí pero a v druhé geologické kladivo. Pouští je současně na šedý měsíční prach. Obě se dotknou země ve stejném okamžiku. Tato scéna, zaznamenaná během mise Apollo 15, zůstává jednou z nejpůsobivějších vědeckých demonstrací, které kdy byly mimo Zemi provedeny.

I v éře digitálních technologií občas potřebujeme poctivé ocelové svaly. Pásový přepravník Crawler-Transporter 2, padesátiletý veterán s novým srdcem, opět dokázal na svých bedrech dopravit k odpalovací rampě náklad těžší než patnáct Soch svobody.

Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.

Když astronauti programu Apollo potřebovali během svých cest na Měsíc na toaletu, neměli jinou možnost než se uchýlit k plastovým sáčkům a "individuálním nádobám"bažantům", a to vše na očích kolegů z posádky. O půl století později slibuje mise Artemis II radikálně odlišný zážitek - vlastní koupelnu.

V roce 1961 přednesl prezident Kennedy svůj slavný projev, ve kterém vytyčil pro USA cíl dostat astronauty dokonce desetiletí na Měsíc. Znamenalo to, že bezpečnost musela občas ustoupit rychlosti.

Lidstvo po více než 50 letech znovu míří k Měsíci. Dnes krátce po půlnoci našeho času úspěšně odstartovala historická mise Artemis II, která nese astronauty blíže k Měsíci.

Velký návrat pro lidstvo. Americká raketa SLS úspěšně odstartovala z Floridy ve středu v 18:35 EDT, tedy v 0:35 ráno středoevropského času. Loď Orion tak vynesla lidskou posádku na první pilotovanou misi k Měsíci po více než padesáti letech. Na palubě lodi „Integrity“ jsou astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen z kanadské CSA. Během desetidenního testu prověří systémy podpory života a připraví půdu pro trvalou přítomnost lidstva na lunárním povrchu i budoucí cesty k Marsu.

Článek, který právě čtete, je publikován v době, kdy do startu mise Artemis II zbývají asi dvě hodiny. Po 54 letech se lidé vrátí k Měsíci a je proto vhodné si připomenout, jaká hudba na Měsíci zněla.

Vědci a inženýři NASA, kteří jako děti sledovali přistání Apolla, nyní stojí v čele programu Artemis II. Pro mnohé z nich jde o poslední misi před odchodem do důchodu – a zároveň splnění celoživotního snu.

Let Apollo 7 je sice mnohem méně známý než legendární Apollo 11 (malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo), ale zato má mnoho prvenství. Byl to první let z programu Apollo, který se vůbec uskutečnil. Předchozí Apollo 1 totiž skončil neúspěchem. Dále to byl třeba první pilotovaný let s raketou Saturn 1B a taky z něj byl poprvé pořízen přímý televizní přenos.

Znáte vesmírné pero, které astronauti používají při svých cestách do vesmíru už téměř 60 let? Zázračné pero bylo součástí vybavení i během prvního přistání člověka na Měsíci. Jako jediné dokáže psát díky unikátní technologii i ve stavu beztíže. Odhadovanou životnost má 100 let. Plzeňská Drbna si toto pero vyzkoušela. Od roku 1969 má jedno takové pero v majetku rodina Zdeňka Roučky. I po 57 letech skutečně stále krásně píše.

Lidstvo se po více než padesáti letech vrací do lunární blízkosti. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ve čtvrtek oficiálně potvrdil, že historická mise Artemis II by mohla odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě již 1. dubna. Rozhodnutí padlo po důkladné revizi systémů, která následovala po sérii technických odkladů a nutných opravách na raketě SLS společnosti Boeing.

Nejsmělejší kosmické tažení v dějinách lidstva nese jméno budící úctu i po tisíciletích. Oficiální historie NASA uvádí, že název programu Apollo vybral v roce 1960 ředitel pro kosmické lety Abe Silverstein. Pohled na letícího boha Apollóna na slunečním voze mu tehdy připadal jako dokonalý symbol pro přistání na Měsíci. Částečnou roli ale hraje i česká stopa.

Klasická konspirační teorie se diskutuje na sociálních sítích poté, co uživatel Twitteru Rod Mason zeptal své sledující, jak lunární přistávací moduly přivezly astronauty na Zemi. Samozřejmě, lidé rychle označili otázku za hloupou nebo se ptali, proč ji Mason zveřejnil na Twitteru místo na Google.

Planetární vědci se až dosud zabývali zásadní otázkou týkající se rané historie Měsíce. Měl kdysi Měsíc silné, nebo slabé magnetické pole? Nová studie publikovaná v časopise Nature Geoscience konečně přinesla odpovědi.

Lidé vstoupili na povrch Měsíce poprvé před třiapadesáti lety. Mise Apollo 17 byla podle informací z USA v prosicni roku 1972 úspěšná, nicméně od té doby se žádná posádka na Měsíc nevrátila. Napadlo vás někdy proč?

NASA oznámila zásadní revizi programu Artemis, včetně zvýšení počtu startů, zjednodušení rakety SLS (Space Launch System) a zrušení nákladného nového horního stupně, který je ve vývoji.

Před 55 lety z toho byl mezinárodní skandál, který se řešil v americkém Kongresu a pro tři úspěšné astronauty z mise Apollo 15 znamenal vyhazov z vesmírného programu. Při letu na Měsíc totiž do kosmické lodě tajně propašovali poštovní obálky, které následně prodali. Jedna z nich je nyní k vidění v Praze, jak se přesvědčily Finanční a ekonomické informace (faei.cz). Její hodnota překračuje milion korun.

Napadlo vás někdy, co všechno zůstalo po lidech na Měsíci? Je toho asi 200 tun, ovšem dvě věci překvapí. Jedním je pomníček ruských kosmonautů i amerických astronautů a druhým malý umělecký artefakt.

Mise Artemis II k Měsíci se blíží, jakkoli start byl opět odložen. Vzpomeňme na jednoho účastníka amerického měsíčního průzkumu, muže s českými a slovenskými kořeny Eugena Cernana.

Byli to průkopníci, jejichž stopy v měsíčním prachu zůstaly. Jen 12 astronautů NASA dostalo šanci vstoupit na povrch Měsíce. Od roku 1972 se tam nikdo nevrátil, ale nynější úspěch mise Artemis II a dravé ambice Číny či Indie závod o Měsíc po půl století znovu vyostřují. Připomeňte si muže, kteří jako poslední kráčeli jiným světem, a jaké příběhy si odtud přivezli?

Loučíme se Starbase a zahajujeme návrat zpět na Floridu. Na cestu se vydáváme v neděli 8. února před polednem s tím, že je to cca 2200 km, takže plánujeme dorazit do cíle v úterý 10. února před polednem. (Jedeme s jedním řidičem, který to odtáhl i sem…) Aby nám cesta lépe ubíhala, zastavujeme se v pondělí 9. února u továrny Michoud Assembly Facility. Jde o továrnu, která vznikla v době druhé světové války, ale rozkvětu se dočkala s rozvojem programu Apollo. Tehdy se zde rozjela sériová výroba prvního stupně S-IC rakety Saturn V. Letových exemplářů zde vzniklo patnáct (použito nakonec bylo třináct) plus několik kusů ověřovacích. Pak sem přišla výroba vnějších nádrží ET (External Tank) pro kosmické raketoplány Space Shuttle, později se tu počítalo s výrobou prvního a druhého stupně rakety Ares V. K tomu nakonec nedošlo. Dnes se zde vyrábí první stupně SLS (Space Launch System) pro program Artemis.

Před 59 lety došlo k tragédii Apolla 1. Astronauti Grissom, White a Chaffee uhořeli při testu na rampě. Vyšetřování odhalilo fatální chyby v konstrukci lodi.

Dlouho se zdálo, že vodu na Zemi přinesly kosmické srážky s asteroidy a kometami. Nový rozbor měsíčních hornin ale naznačuje, že rodokmen pozemských oceánů je mnohem složitější.

Je to malý krůček pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo si vybaví asi každý z nás. Legendární věta Neila Armstronga vstoupila do dějin lidské civilizace při dobývání vesmíru.

Přesun lunární rakety Artemis II na startovací rampu byl sám o sobě inženýrským zázrakem. Podívejte se, jak NASA zvládla přepravit více než pět milionů kilogramů pomocí nejtěžšího samohybného vozidla na světě.

Lidstvo se po více než padesáti letech vrací na Měsíc díky misi Artemis 2 od NASA. Tato mise, plánovaná na začátek února 2026, představuje první obsazený let rakety Space Launch System SLS a kosmické lodi Orion a otevře cestu k dlouhodobé přítomnosti na Měsíci.

Přistání na Měsíci 20. července roku 1969 vstoupilo do historie

O tom, jak se největší krok v dějinách lidstva potkal s tím nejprostším.

Spojené státy zahajují rozsáhlý federální projekt využívající umělou inteligenci k urychlení vědeckého výzkumu. Projekt Genesis Mission má sjednotit výpočetní výkon, data a experty z celého systému státních laboratoří. Podle Trumpa má projekt srovnatelné ambice s programem Apollo či Projektem Manhattan. Bílý dům se snaží akcelerovat vědecký pokrok, jehož rychlost podle něj v poslední době stagnuje.

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě. Jednou z těchto institucí, která se zapojila je i Hvězdárna a planetárium Brno. Přednášejícím však tentokrát nebude jediný člověk, nýbrž rovnou tři. Tím prvním je popularizátor astronomie Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník Hvězdárny a planetária Brno, který zároveň i učí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Druhým přednášejícím je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Ing. Tomáš Přibyl. Posledním přednášejícím je český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu.