Program Apollo

Spojené státy zahajují rozsáhlý federální projekt využívající umělou inteligenci k urychlení vědeckého výzkumu. Projekt Genesis Mission má sjednotit výpočetní výkon, data a experty z celého systému státních laboratoří. Podle Trumpa má projekt srovnatelné ambice s programem Apollo či Projektem Manhattan. Bílý dům se snaží akcelerovat vědecký pokrok, jehož rychlost podle něj v poslední době stagnuje.

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě. Jednou z těchto institucí, která se zapojila je i Hvězdárna a planetárium Brno. Přednášejícím však tentokrát nebude jediný člověk, nýbrž rovnou tři. Tím prvním je popularizátor astronomie Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník Hvězdárny a planetária Brno, který zároveň i učí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Druhým přednášejícím je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Ing. Tomáš Přibyl. Posledním přednášejícím je český geolog Mgr. Petr Brož, Ph. D., který se profesně zaměřuje na projevy sopečné činnosti na Marsu.

Evropská vesmírná agentura může v příštích třech letech (2026 až 2028) počítat s mnohem vyššími příspěvky, členské země se totiž na sklonku listopadu zavázaly, že ESA na toto období přidělí 22,1 miliard.

Na Měsíci se nachází pestrá mozaika kráterů nejrůznějších velikostí i stáří. Který z nich je tím úplně největším?

Americká reality hvězda ve svém vysoce profilovaném televizním pořadu navrhla, že přistání na Měsíci byla jen podvod.Představa, že přistání Apolla na Měsíci byla všechna fingovaná, existuje už dlouho, i když v posledních letech o tom tolik neslyšíme – možná proto, že tomu dnes méně lidí věří.

Oranžové skleněné kuličky z mise Apollo XI byly záhadou více než 50 let. Teď vědci zjistili, že vznikly při dávných sopečných erupcích na Měsíci. Tento objev odhaluje nejen bouřlivou minulost našeho satelitu, ale může pomoci i při plánování budoucích lunárních misí.

Vědci v rámci detailního výzkumu zjistili, že Měsíc není dutý, jak se někteří konspirační teoretici domnívají. Jeho vnitřní jádro je ve skutečnosti pevná koule s hustotou podobnou hustotě železa.

Od první minuty je jasné, že Orion nebude běžnou sci-fi jízdou plnou efektů a výbuchů. Režisér Jaco Bouwer místo toho nabízí komorní a hluboce zneklidňující film, kde se místo vesmíru zkoumá lidská mysl. Pomalu plynoucí, napjatý příběh se odehrává mezi dvěma muži a rozehrává filozofickou partii na život a smrt.

Vědci přichází s neuvěřitelným objevem. Z nitra hladové černé díry, která má hmotnost 500 milionů Sluncí, vychází mimořádně silný záblesk.

Tři čtvrtě miliardy lidí pozorovalo u televizních obrazovek Neila Armstronga a Buzze Aldrina, jak se procházejí po Měsíci. Přesto se najdou tací, kteří stále pochybují.

Kim Kardashian opět vyvolala rozruch, tentokrát svým tvrzením o přistání na Měsíci. Karhashian ve své show The Kardashians naznačila, že mise Apollo 11 z roku 1969, během které člověk poprvé vstoupil na povrch Měsíce, se podle ní možná nikdy nestala, píše BBC.

Kim Kardashian se pustila na tenký led a zpochybnila přistání na Měsíci. Ve své reality show prohlásila, že slavná mise Apollo 11 byla podle ní podvod. NASA zareagovala rychle a postavila zpátky na zem.

Kim Kardashian opět vzbudila rozruch. V nové epizodě The Kardashians prohlásila, že legendární přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969 bylo zfalšované. A dokonce se snažila přesvědčit i svou kolegyni Sarah Paulson, aby jí uvěřila.

Bývalý astronaut a druhý člověk na Měsíci Buzz Aldrin světu oznámil, že jeho milovaná manželka Anca Faur, s níž se oženil teprve před dvěma lety, zemřela. Anca byla již jeho čtvrtou manželkou a mezi partnery byl výrazný, téměř třicetiletý věkový rozdíl. Dle rodiny zemřela poklidně za přítomnosti manžela a také svého syna z předchozího vztahu.

Již v únoru bychom měli být svědky startu mise Artemis II, která k Měsíci dopraví první lidi po více než 50 letech. K přistání ještě nedojde, i to se ale blíží, stejně jako budování stálé základny.

NASA oznámila, že znovu spustí výběrové řízení na klíčový lunární přistávací modul pro misi Artemis III. Tento krok by měl urychlit návrat člověka na Měsíc po padesáti letech. Důvodem jsou zpoždění u hlavního dodavatele SpaceX, což otevírá dveře konkurenci, včetně firmy Blue Origin. Pro Evropu a Česko to může znamenat nové příležitosti v kosmickém průmyslu, kde již nyní přispíváme svými technologiemi.

Nové techniky analýzy vzorků z mise Apollo 17 přinesly překvapivá zjištění — vědci objevili izotopy síry, které nejsou běžné na Zemi. Tyto stopy odhalují možné scénáře vzniku Měsíce a posouvají hranice našich znalostí o rané historii našeho nebeského souseda. Analýza starých vzorků ukazuje, že Měsíc skrývá vrstvy chemie, které jsme doposud přehlíželi.

Inženýři NASA postupně finišují práce na raketě SLS a lodi Orion pro misi Artemis II, při které se astronauti dostanou do míst, kde nebyl člověk více než padesát let.

Měsíční program Artemis není jen dalším pokusem zopakovat slavnou výpravu Apolla. Je to investice do vědy, technologie a lidské zvědavosti, která může přinést pokrok daleko přesahující její cenu – od nových technologií až po inspiraci celých generací.

Mise NASA Artemis II by mohla odstartovat už na začátku příštího roku v únoru. Zde je důvod, proč tento let stojí za pozornost.

Závod o Měsíc nabírá na obrátkách. Zatímco Čína postupuje překvapivě rychle, NASA čelí výzvám – a někteří odborníci upozorňují, že za částí zpoždění může být právě SpaceX a její sázka na futuristické technologie.

Mise Apolla 13 drží vlastně dva rekordy. Nejvyšší vzdálenost mezi zemí a lodí s lidskou posádkou a také největší krize, jaká ve vesmíru nastala.

Mise Apollo 15 s sebou na Měsíc roku 1971 tajně vzala 400 poštovních obálek. Německý obchodník Hermann Walter Sieger uplatil tehdejší posádku amerických astronautů, aby mu jich 100 pokoutně předali s tím, že on je začne prodávat až po skončení vesmírného programu americké NASA. Dohodu ale nedodržel a ihned je začal za tučné obnosy v Německu nabízet. Tím se věc provalila a vyvolala vyhazov posádky i pobouření Američanů. Jeden z těchto poštovních unikátů vystavil veletrh Sběratel v Praze.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak chodí astronauti na záchod? Ve vesmíru to rozhodně není nuda. A o zábavné historky nemáme nouzi.

Úplně bez vad zatím letěla zkušebně pouze jednou. Ještě ale do kosmu nevypustila ani žádný náklad a letos jí provází jenom exploze. Elon Musk chce s novou rekordní raketou dobývat vesmír, ale testy zatím nehrají v její prospěch.

Ve vesmíru panuje vakuum bez přítomnosti vzduchu, takže v něm člověk nic cítit nemůže. Kdyby se o to pokusil, byl by mrtvý. Není to však úplné vakuum, a navíc se v něm nachází nejrůznější molekuly, jež mají své vlastní pachy, které můžeme cítit i na Zemi.

Měsíční prach je pro lidské plicní buňky méně škodlivý, než se dříve obávalo, a je podstatně méně toxický než běžné znečištění ovzduší na Zemi.

Odešel člověk, který jako jediný dvakrát obletěl Měsíc. Většina lidí ale má jeho jméno spojeno s havarijním letem lunární lodi Apollo 13 k Měsíci. Tenkráte, v roce 1970 Jamesu Lovellovi a jeho druhům Jacku Swigertovi a Fredu Haisemu štěstěna přála. Na Měsíci sice nepřistáli, ale díky obrovské improvizaci řídícího střediska a astronautů a lunárnímu modulu Aquarius přežili a vrátili se pět na Zem. Po celou dobu letu Apolla 13 ho ale provázela československá vlajka.

Ve věku 97 let zemřel astronaut James Lowell. O jeho úmrtí informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír - NASA zveřejněním prohlášení rodiny astronauta. Celkem málo se ví, že měl Lowell české kořeny. Jeho matka byla dcerou českých emigrantů.

Lovell patřil ke kosmonautům, kteří měli český původ. Rodiče jeho matky Blanky v 80. letech 19. století emigrovali do USA.

Neil Armstrong byl prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Posádka si krom jiného vysloužila i kruh na hollywoodském chodníku slávy.

Jízda, která připomínala krocení divokého koně. Tak popisují astronauti řízení lunárního roveru, prvního elektrického vozidla na Měsíci.

Jako první lidé přistáli na Měsíci a dotkli se povrchu tichého průvodce naší planety. Jak probíhala nejslavnější mise programu Apollo a co čekalo po návratu domů?

Neil Armstrong vystoupil 20. července 1969 z lunárního modulu Eagle na stanul na povrchu Měsíce. Byl to vrchol největšího vesmírného dobrobružství.

Před 50 lety, v úterý 15. července 1975, odstartovala z kosmodromu Bajkonur v tehdejším sovětském Kazachstánu vesmírná loď Sojuz 19, poslední z programu Sojuz. O několik hodin později vzlétla z Kennedyho vesmírného střediska NASA ve Spojených státech poslední loď programu Apollo. Začala unikátní mise, při níž se měly obě lodě z opačných stran železné opony na oběžné dráze spojit a jejich posádky spolupracovat.

Vypuštění Skylabu od NASA se od začátku potýkalo s problémy. Vesmírná stanice byla ale základem pro mnoo dalších vesmírných projektů.

Než se lidská noha dotkla Měsíce, vydal se k němu někdo úplně jiný. A navíc ve svém vlastním skafandru, pokud bychom to takhle mohli říct. V září roku 1968, tedy deset měsíců před misí Apollo 11, se na oběžnou dráhu naší přirozené družice dostal v sondě Zond 5 pár stepních želv. Staly se tak prvními, kdo obletěl Měsíc, a tuhle pozici už jim nikdo nesebere.

NASA je synonymem pro objevování vesmíru a technologické průlomy, které posouvají hranice lidského poznání. Méně se však ví o tom, jak zásadní vliv mají její inovace na oblast medicíny a běžných technologií.

/FOTOGALERIE/ Rod Lobkowiczů se spojil s plzeňským pivovarem, aby vytvořili pivo na počest Antonína Dvořáka. Speciál Dvořákova 9 bude k dispozici především v interaktivním muzeu ve skladatelově rodném domě v Nelahozevsi a po celé léto také ve vybraných výčepech. Inspirací byla cesta Dvořákovy Deváté symfonie Z Nového světa, která se dostala s misí Apollo 11 až na Měsíc. V chuti Dvořákovy 9 je patrná souhra tří chmelů.

Seiko odpálilo hodinkový homerun! SRPL91 a SRPL93 jsou limitované reedice hodinek leteckého ředitele NASA z dob Apollo. A překvapí vás nejen svou nízkou cenou.

V rámci programu Apollo pobývali američtí astronauti pod taktovkou NASA na Měsíci mezi roky 1969 a 1972. Během letů nashromáždili mnoho vzorků měsíčních hornin, včetně malých oranžových „korálků“, které ke svému překvapení na povrchu Měsíce objevili.

Astronauti mise Apollo 17 objevili na Měsíci miniaturní skleněné kuličky, které dnes – díky špičkovým analytickým metodám – odhalují překvapivě dramatickou vulkanickou minulost našeho souputníka.

Astronomové stále nespouští oči z asteroidu 2024 YR4. Podle posledních měření vzrostla jeho srážka s Měsícem na 4,3 procenta.

Do závodu o komerční dobývání lunárního povrchu se zapojila japonská firma se svým landerem. Během přistání na Měsíci ale ztratila s modulem spojení, následně firma uvedla, že se modul asi zřítil na měsíční povrch.

S rostoucím zájmem o návrat na Měsíc se vědci a ochránci kulturního dědictví snaží zabránit tomu, aby se z historických míst lunárních misí stala pouhá minulost pohřbená v prachu.

Apollo 10 otestovalo přistání na Měsíci jen 14 km nad povrchem. Rychlost 40 000 km/h z něj udělala nejrychlejší lidskou misi historie.

Švýcarský vynálezce Georges de Mestrala pro svět objevil suchý zip. Jeho vynález se podíval až do vesmíru nebo do televizní show.

S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání.

Představte si okamžik, kdy Neil Armstrong učinil svůj historický první krok na Měsíci. Nyní si díky umělé inteligenci můžeme přehrát alternativní scénář, v němž se tento ikonický moment proměnil v nečekané setkání s mimozemskou civilizací.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyhlásil soutěž s názvem LunaRecycle Challenge, jejímž cílem je vyvinout mechanismus na zpracování a recyklaci lidského odpadu ve vesmíru. Vítěz soutěže může vyhrát odměnu až tři miliony dolarů (v přepočtu necelých 70 milionů korun). Soutěž je tak jedním z mnoha plánů NASA, který se pokouší o dlouhodobý pobyt člověka v kosmu.

V roce 1972 spatřilo lidstvo Zemi jinýma očima. Astronauti mise Apollo 17 pořídili slavný snímek Blue Marble, na kterém poprvé zachytili naši planetu v celé její kulaté kráse. Byla to modrobílá koule, která se vznášela v temnotě vesmíru. A pro mnohé to byl zlomový moment. Najednou jsme viděli, jak malí vlastně jsme.

Letos si připomínáme již 56. výročí od okamžiku, kdy se člověk prošel po Měsíci. Nic to nemění na skutečnosti, že o tomto souputníkovi Země stále koluje řada zajímavých teorií. Záhady kolem Měsíce však mají mnohem delší historii.

Semena stromů obletěla Měsíc, bakterie ve vesmíru zmutovaly do agresivnějších forem a myši ztratily svaly – vesmírné prostředí má zásadní vliv na živé organismy. Co tyto experimenty prozrazují o dlouhodobém pobytu lidí v kosmu?

Před 55 lety odstartovala mise Apollo 13, která se stala nejúspěšnější z neúspěšných. Povrchu Měsíce nedosáhla, do dějin kosmonautiky se ale dostala.

V roce 1971 provedli astronauti Apolla 15 jednoduchý, ale revoluční experiment. Na povrchu Měsíce pustili současně geologické kladivo a sokolí pírko. Výsledek? Oba předměty dopadly ve stejný okamžik, čímž potvrdily Galileiho teorii z 16. století.

Posádce docházel kyslík a musela poistavit improvizovaný filtr. Vše způsobil elektrický zkrat a následný výbuch. S hláškou „Houstone, máme problém,“ je to trošku jinak.

Na Měsíci má vzniknout minimálně jedna lunární základna pro dlouhodobý pobyt člověka. Jenže budoucí astronauti budou čelit mnoha nebezpečným problémům. Co kdyby se před nimi schovali? Kam? Do tunelů pod povrchem!

Splnění plánu vyslat lidskou posádku na Mars bude možná náročnější, než se původně zdálo, a to kvůli přítomnosti toxického prachu, který by mohl významně ohrožovat zdraví astronautů. Před cestou tak bude třeba identifikovat možná zdravotní rizika a přizpůsobit tomu osobní ochranné pomůcky tak, aby zdraví astronautů bylo ochráněno.

Když se v roce 1972 vrátili astronauti Apolla 17 zpátky na Zemi, netušili, že jsou na více jak půl století poslední živou posádkou, která se procházela po povrchu Měsíce. I když někteří američtí prezidenti lunární mise plánovali, vždy zůstalo pouze u slov. V čem je problém?