Revoluce

Měl vlastně štěstí, mohl dopadnout také podstatně hůř. Prakticky profesionální revolucionář Vladimir Lvovič Burcev bojoval nejprve proti carské, potom proti bolševické a nakonec i proti německé totalitě a podle některých historiků je také vůbec prvním politickým vězněm sovětského režimu.

Písecký lékař s námi zavzpomínal na to, jak prožil jako mladý medik sametovou revoluci přímo v centru dění, a také to, s kterou zajímavou osobností strávil revoluční týden.

„17. listopadu 1989 jsme se báli o místo,“ vzpomínají Martinové Linhart a Hejral. V roce 1989 působili jako novináři ve slavném Světě motorů.

Třicet let českého kapitalismu přineslo radikální proměny české společnosti, levici – parlamentní i tu neparlamentní – nevyjímaje. Přijde konečně poučení z „krizového vývoje“?

Komunistické režimy v okolních zemích padaly. Češi a Slováci na zlomový okamžik ještě čekali. Nastal v listopadu.

Čas od času slyším, že se lidé za socialismu měli lépe. To bezpochyby! Ale jen určité a morálně flexibilnější skupiny obyvatel. Podívala jsem se proto na ceny potravin před revolucí a dnes a výsledek je velmi zajímavý! A jak myslíte, že dopadlo stravování za „totáče“?

Několikaminutovými ovacemi ve stoje skončil koncert České studentské filharmonie ke Dni studentstva a 30. výročí revoluce v pražském Rudolfinu.

Riziko zásahu bylo reálné, ne, že ne. V Rumunsku to jenom blaflo a jelo to, vzpomíná na rok 1989 Michael Kocáb.

Pamětníci budou vyprávět, jak se tlačili v davu na Národní třídě, jak probíhala generální stávka v Příbrami nebo jak těžce se studovalo, žilo a pracovalo za totality.

Myšlenkový vývoj Václava Havla (†75) a jeho život obecně by se dal rozdělit na období před a po pádu totalitního režimu. Před revolucí bychom ho mohli označit za hrdinu, bojovníka za pravdu a lidská práva, rebelanta, ale hlavně také spisovatele a dramaturga. Po revoluci, kdy byl především politikem, se začaly názory na jeho osobu lišit a spoustou lidí začal být kritizován. V rámci výročí 30 let od pádu komunismu si připomeňme zlomové okamžiky v životě člověka, který se stal jedním ze symbolů sametové revoluce.

Jediný komiks k listopadovým událostem roku 1989 vydalo letos CooBoo patřící pod Albatros Media. Vzhledem ke třicetiletému výročí je to zvláštní, ale ono méně je někdy více, což platilo tenkrát i tehdy. Komiks nás mj. přivádí do malého fiktivního moravského města, kde malý desetiletý Robert, evidentně autorovo tehdejší já, popisuje ze své perspektivy události revoluce.

Politický filosof Michael Hauser rozvíjí v obsáhlém rozhovoru o listopadu 1989 několik pozoruhodných tezí. Jednou z nich je idea o dvou typech disentu – první spjatý s Václavem Havlem označuje za liberální, pro stoupence druhého, který je spjatý s Pražským jarem, používá zažitý termín osmašedesátníci. A pokud liberálně demokratický disent nakonec prohrál, bylo to podle něj tím, že předtím potlačil disent spjatý s demokratickým socialismem. „Když potlačili své původní spojence, nezbývalo jim nic jiného, než uzavřít alianci s Václavem Klausem,“ míní Hauser.

Český prezident Miloš Zeman se rozhodl oslavit 30. výročí Sametové revoluce v Bratislavě. Společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou položili květiny k pamětní desce připomínající nepovolený studentský průvod z 16. listopadu 1989 a poté společně otevřeli Český dům.

Domácí televizní stanice připravují na neděli k 30. výročí začátku sametové revoluce speciální vysílání nebo pořady.

Již zítra si připomeneme 30. výročí sametové revoluce a také pád komunistického režimu. Pro mladou generaci je doba „před sametem“ už hlubokou historií a některá vyprávění se jim zdají být pomalu neuvěřitelná. Přečtěte si rozhovor s Martinem Bendou, synem známého disidenta a bojovníka za svobodu Václava Bendy, ve kterém vzpomíná mimo jiné na to, jaké to bylo žít s nálepkou syna podvratného živlu.

Výprava vyrazila v roce 1987 ze socialistického Československa. Domů se vrátila v dubnu 1990 do začínajícího kapitalismu.

Ne každý mohl být aktérem revoluce – třeba pečující ženy. Listopad 1989 tak prožívali velmi rozdílně i mnozí z těch, kteří se ocitli na straně historických vítězů.

Listopad 1989 přinesl obrovské změny pro celou společnost. Svoboda slova, pohybu, možnost podnikání, to vše změnilo naše životy. Jak se ale za posledních 30 let změnil život žen? Za co všechno vděčíme revoluci?

Třicet let, které uběhly od revoluce, nezvou jen k ohlédnutí za událostmi Listopadu, ale i možností reflektovat, jak se za onu nemalou dobu společnost posunula. Videoprojekt Nadace Heinrich Böll Stiftung zkoumá její vývoj prizmatem postavení menšin.

Ten snímek muže, kterého část planety stále považuje za sex symbol, jak si vede ženu odpovídající svému věku, byl šokující, přestože na něm nebylo nic nepřirozeného. Právě proto.

Nadcházející oslavy třicátých narozenin české svobody se jeví vypjatěji, než bylo dosud zvykem. Má to svou logiku. I v letech 1999 a 2009 se Listopad připomínal v souvislosti s hodnotami a tužbami, které revoluci provázely.

"V lidech byl strach a nejistota," vzpomíná na listopad roku 1989 první porevoluční starosta desetitisícové Čáslavi, pan Pavel Procházka, který se o tom, co se 17. listopadu v Praze skutečně stalo dozvěděl o den později. Jak prožívali revoluci lidé mimo hlavní město?

Výrobci potravin připravili k 30. výročí sametové revoluce speciální pivo, pálenku, bagety či šunku. Například v obchodním řetězci Globus pletou pekaři preclíky do tvaru stužek nebo písmene V. V limitované edici byly vyrobeny hodinky Prim revoluce, vyplývá z nabídky a sdělení výrobců.

Organizátoři výstavy Komunikace89 si na sobotu 16. a neděli 17. listopadu připravili zajímavou akci. Na Letenské pláni bude k dispozici legendární automobil VW Golf náruživého řidiče a prezidenta Václava Havla, kde mu mohou kolemjdoucí nahrát vzkaz.

Nová studie spojila důkazy v podobě DNA s dlouhodobými genealogickými údaji, aby prozkoumala otázky biologického otcovství mezi lidmi žijícími v západní Evropě v posledních 500 letech.

30. výročí sametové revoluce připomínají ve svých marketingových akcích i firmy. Podívejte se, čím vším revoluci připomínají.

Lidé zapomínají negativní zážitky z minulosti, to, v čem jsme skutečně žili. Revoluce byla nevyhnutelná. V americkém kongresu mi došlo, co se v Česku odehrálo, nic takového už nikdy nezažiju. První návštěva Havla v USA byla neuvěřitelná, byl to symbol, střídali se tady nejvyšší státníci světa, říká fotograf Herbert Slavík. Neumím fotit svatby a pracovat na objednávku, dodává.

Konec komunistického režimu v Československu odstartoval před 30 lety pochod studentů na Národní třídu v Praze. Násilný zásah policie následně vyvolal vlnu masových demonstrací a protestů. Jak tehdy prožívali revoluční dny, jak hodnotí 30 let svobody či zda by našli na době před revolucí něco pozitivního, jsme se dotazovali lidí přímo v Praze.

Revoluce se nevyhrávají ani na Letné, ani na Václavském náměstí. Zvítězí, až když se prosadí i v odlehlých koutech země. Nezapomínejme na ně.

Michal Sedláček a Tomáš Ctibor si díky revoluci prohodili role a po 25 letech je architektura opět svedla dohromady.

Narodila se v Americe, tančila v Berlíně a za láskou odešla za železnou oponu do Československa. Marsha Kocábová, rozená Crews, je bývalou ženou zpěváka a politika Michaela Kocába. Mají spolu tři děti a prý zůstali přáteli.

Třicáté výročí listopadové revoluce v Československu v roce 1989 připomíná všechno možné, jen ne to, co by mělo – důstojnou a citlivou připomínku událostí, které vedly k obnovení svobody a demokracie v naší zemi. Místo hledání věcí, které nás mohou spojovat a které jsou pro život skutečně důležité a podstatné, se objevuje nekonečná záplava osobních útoků, dehonestací nebo nejrůznějšího vychloubání a přezírání. Slavit prostě neumíme.

Ani pamětníci vzpomínající na dobu před rokem 1989 by se obvykle nechtěli přenést zpět do tehdejších mlékáren. „Vývoj spotřeby jednotlivých druhů mléčných výrobků byl za posledních 30 let dynamický,“ řekl Deníku předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Do obnovy krajiny po těžbě vložily české firmy od revoluce v roce 1989 miliardy korun, další investice plánují. Vyplývá to z vyjádření hnědouhelných společností, které oslovila ČTK. Severočeské doly ze skupiny ČEZ uvedly, že od založení v roce 1994 investovaly do rekultivací 6,7 miliardy korun, těžební společnosti z dnešní skupiny Sev.en Energy pak od privatizace v roce 1993 vynaložily 3,85 miliardy korun. Další peníze jdou také například na úpravu krajiny po těžbě černého uhlí v Moravskoslezském kraji.

Elektromobilita není pouhou fantazií vizionářů, elektromobilita je tu už dnes – dokazuje to druhý ročník e-Salonu, výstavy týkající se elektrické mobility všech druhů. Hlavní roli tu samozřejmě hrají auta, ale dočkáte se i elektrických motorek, skútrů a kol, dokonce i letadel. Elektromobilita se zkrátka díky moderním technologiím rychle rozvíjí – proto byste se s ní měli začít pomalu seznamovat, aby vás při pozdějším setkání tak nešokovala. Co konkrétně tedy bude na e-Salonu k vidění?

Podle indexu společenského vývoje, který sestavuje společnost Deloitte ve spolupráci s organizací Social Progress Imperative, mají Češi v současnosti už 24. nejvyšší životní úroveň ze 146 hodnocených zemí. „Zatímco při vstupu do Evropské unie byla životní úroveň v ČR na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent,“ uvedlo české zastoupení Evropské komise.

Češi vstupují do manželství uvážlivěji než před třiceti lety a nese to výsledky, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Věk nevěst a ženichů stoupl od revoluce zhruba o pět let a výrazně se prodloužila i průměrná délka manželství, z 10 let na 13,5 roku. Nejvíce se pak rozvádějí lidé, kteří v manželství prožili 20 a více let.

Politoložka Anna Pospěch Durnová je součástí generace, která po listopadu 1989 těžila z možnosti cestovat a studovat v zahraničí. Její uvažování o sametové revoluci je zásadně spjato s tím, že dospívala na západě. Tehdejší události hodnotí kladně. A pokud někdo vyčítá Václavu Havlovi, že zasedl za vyjednávací stůl s komunisty, ona to považuje za dobré rozhodnutí.

Další kinopremiéry jsou tady a spolu s nimi hned osm novinek! Na co stojí za to zajít?

Na rodiny s dětmi čeká o víkendu rozmanitý program. V Plzni mohou vyrazit na festival animovaného filmu, v Jablonci nad Nisou se chystá program k třicetiletému výročí revoluce, který zaujme i ty nejmenší. Praha láká na vědeckou show plnou experimentů, Blansko naopak na čokoládové obžerství.

Je to tak - společnost vstoupila do nového období. Nazývá ho čtvrtou průmyslovou revolucí. Vyvolává však řadu nejistot, hypotéz a nezodpovězených otázek. Přitom je více než zřejmé, že byla nevyhnutelná, protože rychlý vývoj nových informačních a komunikačních technologií, robotiky a kybernetiky vnáší do oblasti výroby kvalitativní a revoluční změny.

Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb v těchto dnech vydává knihu Vabank. Po třiceti letech tak přichází se svým svědectvím, jak probíhalo vyjednávání mezi disidenty a totalitní mocí. Přináší i nové archivní materiály, které se u něj za tři desítky let od revoluce nashromáždily. „Ve zlomových časech se vždy zdá, že se moc válí na zemi, ale to je jen literární zkratka,“ řekl v rozhovoru pro Deník N.

Stavební inženýrka Marta Čarnogurská je manželkou bývalého disidenta a politika Jána Čarnogurského. Mají spolu 4 děti a podařilo se jim překonat mnoho nesnází. Jak zvládala manželovo uvěznění, kdy se bála o syna a komu šla připomenout, že už je po revoluci a její muž je stále v base?

Byla to obrovská forsáž do další kariéry, říká někdejší benjamínek z legendárního vědeckého pracoviště.

Výročí Sametové revoluce si připomínají i komunisté. V sídle KSČM v ulici Politických vězňů kousek od Václavského náměstí uspořádali vernisáž výstavy s názvem 30 let od revoluce bez růžových brýlí.

Herec Martin Myšička coby příslušník generace Husákových dětí vyrůstal v normalizační atmosféře. Ta přispěla k tomu, že se o politiku v době dospívání příliš nezajímal. Sametová revoluce mu ale, jak říká, otevřela oči, a tak se k ní o 30 let moudřejší vrací v rozhovoru pro Aktuálně.cz i v seriálu Bez vědomí, který 17. listopadu uvede HBO. Vyjadřuje se ale i k otázkám, které společností hýbou dnes.

JZD Slušovice dokázalo podnikat i za tuhého socialismu. Za jeho rozkvětem stál zejména František Čuba, který v roce 1963 nastoupil do čela JZD jako předseda. Zánik zemědělského družstva přinesla až sametová revoluce, kdy nezvládlo transformaci do nových časů a postupně se rozpadalo.

Ještě čtyři roky před pádem železné opony Krzysztof Miller vůbec nefotil. Polský mistr skoků do vody byl v pořizování fotek samouk. Poprvé vyjel Miller za hranice fotit protesty v Československu a proslavil se fotkami rumunské revoluce. Talent se nakonec stal Millerovi osudným, s prožitými traumaty z válek a konfliktů, které fotografoval, si ale nedokázal poradit.

Nejzkušenější aktivní liberecký žurnalista Miloslav Lubas vzpomíná nejen na listopad 1989, ale i na mediální léta, která revoluci předcházela. „Od roku 1988 už byla atmosféra v novinách uvolněnější. Všichni tušili, že se něco musí stát. Čekání na převrat bylo pro mě možná vůbec nejkrásnější. Přirovnal bych to úžasné napětí k touze kluka, který čeká na první milování,“ usmívá se Lubas. Protože jsme spolu pracovali řadu let v MF DNES, v rozhovoru si přirozeně tykáme.

Sociolog Csaba Szaló patřil v listopadu 1989 mezi vysokoškolské studenty, kteří se aktivně podíleli na revoluci. Ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ popisuje tehdejší dění, vzpomíná na první konflikty a hodnotí vývoj v posledních třiceti letech nejen u nás, ale také na Slovensku nebo v Maďarsku. Podle něj se mimo jiné ukázalo, že si liberální demokracie neví rady s nacionalismem. Přesto hodnotí listopad 1989 veskrze pozitivně. „Já si totiž myslím, že to nešlo dělat jinak. A že to byl a je úspěch. Klíčový moment té změny podle mě spočívá v tom, že obě strany, tedy tehdejší komunisté i disent, zjistili, že potřebují spojence. A v danou chvíli se jako spojenci také našli,“ vysvětluje.

Česká společnost si připomíná třicáté výročí sametové revoluce v době, kdy se nejen v Evropě daří získávat hlasy voličů četným protestním stranám a hnutí. Některé mají potenciál ohrozit liberálně-demokratický vývoj v konkrétních státech. Šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka na nedávné konferenci Hacker Congress ale upozornil, že většině občanů jsou podobné obavy příliš vzdálené. Místo toho nastínil konkrétní kroky, které by mohly „populistickou vlnu“ oslabit.

„V Praze všechno začíná. I revoluce 17. listopadu začala tady,“ komentoval otevřený projev bývalé primátorky jeden z delegátů.

Listopadová revoluce znamenala předěl v dějinných etapách naší republiky. Změna státního zřízení proběhla poměrně rychle, v řádu měsíců po listopadových událostech. Vývoj, který vzpouře tak velkého počtu obyvatel předcházel, byl ale mnohem pomalejší a o to nebezpečnější. Můžeme si být jisti, že se dějiny nebudou opakovat?

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 30. výročí sametové revoluce v celé zemi postupně rozezní všechny telefonní budky. Po zvednutí sluchátka se ozve autentický záznam z listopadových demonstrací doplněný krátkým vzkazem. Informovala o tom dnes společnost 02, která budky v Česku provozuje. V České republice nyní funguje téměř 4000 veřejných telefonních automatů, ke konci roku ale O2 jejich počet sníží téměř na čtvrtinu. Od ledna jich bude 1150, uvedl operátor.

Podle nejnovějšího průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně sametovou revoluci jen 36 procent lidí nad 40 let. Názory na sametovou revoluci a dobu před rokem 1989 se liší podle vzdělání a věku. Starší a méně vzdělané osoby předrevoluční dobu vnímají pozitivněji. Mladší generace komunismus odmítá, klonila by se k zákazu KSČM.