Revoluce

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět je v pohybu a my vůbec netušíme, kam se dostane,“ říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, když mluví o tom, že dějiny jdou kolem nás v míře, jakou nešly hodně dlouho. Vysvětluje, proč je pro něj jako novináře klíčové „být u toho, sledovat věci a popisovat je“, ale zároveň si držet odstup od emocí a vlastního prožívání. „Chladný jazyk v médiích je dnes podezřelý,“ říká a hájí věcnost jako základní princip novinářské práce. Podle něj se ale prostředí zásadně proměnilo - sociální sítě úplně zásadně mění všechno a nutí média reagovat na politiky, kteří pracují se šokem, konfliktem a pozorností. „My nemáme být jenom přenašeči hejtu z jednoho místa na druhé,“ varuje. Popisuje i proměnu politiky, kterou podle něj zosobňuje Donald Trump. „Lež je dnes úplně běžný nástroj komunikace,“ říká a upozorňuje, že velká část voličů se k jiným informacím ani nedostane. Podle něj se tím posouvají hranice toho, co je ještě přijatelné a vzniká prostředí, ve kterém obhájíte úplně cokoliv. Velkou část rozhovoru věnuje Maďarsku, které podle něj ukazuje, kam až může zajít koncentrace moci. Mluví o zneužívání tajných služeb, o systematickém oslabování médií i o tom, jak dlouho může takový systém fungovat. Přesto považuje vítězství Pétera Maďara za zásadní moment. „Nebál bych se to srovnat s nějakou formou revoluce,“ říká a připomíná, že Orbánova moc byla v míře, kterou jsme po roce 1989 u nikoho neměli. Zároveň ale varuje, že žádná změna není zárukou lepšího vývoje: „Nikdo nemá jistotu, že tu moc nezneužije.“ Český kontext vidí jako méně vyhrocený, ale ne bez rizik. Mluví o tom, že se mění stranický systém, že přibývá tlak na veřejnoprávní média a že část politiků přebírá styl komunikace založený na konfliktu a záměrném provokování. „Lidé jako Petr Macinka nebo Filip Turek, to je vlastně druh nějaké trollí politiky,“ říká. Kriticky se vyjadřuje i k Andreji Babišovi, u kterého nechápe snahu oslabovat média. „On to vlastně vůbec nepotřebuje,“ dodává s tím, že právě tyto kroky mohou naopak společnost mobilizovat. Jak moc se proměnila role médií v době sociálních sítí? Proč dnes lež funguje jako legitimní politický nástroj? Co přesně ukazuje maďarská zkušenost - varování, nebo naději? A má česká společnost a opozice sílu na to, aby podobnému vývoji čelila? I to se dozvíte v rozhovoru.

Je to model, který známe z komunistického Československa: strana si chce pojistit dozor nad občany skoro všude, proto nechá prověřené jedince tvořit tzv. uliční výbor. A ten kádruje, kontroluje a pozoruje spoluobčany. Na Kubě to dnes není jiné, byť (jak přibližuje reportáž Eduarda Freislera) zasloužilí revolucionáři a členové tamní ho Výboru na obranu revoluce mají oproti minulosti mizivý vliv. Doba je předběhla. /// Pokud skončíte na operačním sále, tak nějak automaticky očekáváte, že se dostanete „pod kudlu“ atestovanému lékaři. Jenomže jak ukazuje pátrání investigativního reportéra Jiřího Pšeničky, karlovarská krajská nemocnice je v podezření, že operace prováděli i nezkušení lékaři bez dozoru. Na problém upozorňovala bývalá ředitelka už před rokem, vědělo o něm i vedení kraje, přesto jej neřešilo. --- Každý všední den v 17 hodin vychází zpravodajský přehled Seznam Zpráv. Od pondělí do čtvrtka editorský výběr aktualit a zjištění načtený AI hlasy. V pátek členové týmu Seznam Zpráv přinášejí autorské ohlédnutí za uplynulým týdnem. Pětka SZ - za pár minut máte přehled.

Ve čtvrtek 16. dubna 2026 zemřel po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil. Bylo mu 60 let. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2019.

V posledních týdnech se po internetu šíří falešné video, které útočí na první dámu Evu Pavlovou. Tzv. deepfake video se snaží diváka přesvědčit, že Pavlová před revolucí v rámci armádního školení psala anonymní dopisy odpůrcům komunistického režimu. Jednou z údajných adresátek měla být i herečka Daniela Kolářová. Video je ale dílem umělé inteligence, na což jsme se podívali v novém díle Řetězáku.

Lukáš Pítra je CX konzultant, který přes 18 let radí firmám, jak skutečně porozumět zákazníkům – a co s tím pak dělat. V podcastu Z Podpalubí říká nahlas to, co si většina manažerů nechce přiznat: firmy skoro nic o svých zákaznících nevědí, zákaznický výzkum se dělá katastrofálně špatně a heslo „zákazník na prvním místě" je pěknej bullshit. A k tomu přidá svůj přímý pohled na AI revoluci a proč ho děsí víc než ty předchozí. „Mám názor na to, že je to pěknej bullshit. Zákazník na prvním místě. Když budeš chtít dělat Freelo a zákazník je na prvním místě, tak budete vyvíjet bezva software a bude zadarmo." – Lukáš Pítra, CX konzultant Co si z podcastu odnesete? ✅ Proč „zákazník na prvním místě" nefunguje – a co by mělo být první místo toho. ✅ Proč říkat „do 2 dní" a doručovat za 3,8 dne ničí důvěru zákazníků. ✅ Jak správně dělat zákaznický výzkum – a 3 chyby, které dělá skoro každá firma. ✅ Proč se nikdy neptat na featurky, ale na problémy – a co na to Henry Ford. ✅ Jak se AI revoluce liší od těch předchozích a proč Lukáše děsí víc než internet. „V těch ostatních technologických revolucích zanikla hromada jobů a vznikla hromada nových. To se tady neděje." – Lukáš Pítra

Současný ekonomický model není stavěný na to, co přijde s umělou inteligencí. Prohlásil s trochou sebezpytu jeden z otců současné revoluce umělé inteligence, šéf OpenAI Sam Altman. Podle něj je třeba začít s diskusí o tom, jak se mění svět a jak na to má politika a ekonomika reagovat. Včera bylo pozdě, řeklo by se.

Maďarsko bez Orbána v čele. Jaké bude? Co za revoluci chystá Péter Magyar? Jak změní Maďarsko? Výsledek přelomových voleb analyzuje hungarista Petr Balla. Ptá se Matěj Skalický.

Páteční ráno 13. prosince 2019 otřáslo celou Vysočinou. V kuchyňce oblíbené humpolecké hospody bylo nalezeno zohavené tělo padesátileté servírky Dany. Ženy, kterou místní milovali. Pachatelem byl Roman Fousek – dělník, který do podniku pravidelně chodil a navenek působil jako neškodný host. Jeho temná minulost a skryté sexuální deviace se ale té noci naplno projevily. Zasadil jí 90 bodných ran a ukradl sedm tisíc korun. Policie ho dopadla jen o pár hodin později při naprosto bizarní situaci – když si v místní lékárně kupoval obvaz na ruce, které si při svém běsnění sám pořezal. V nové epizodě Chrudimské kriminální se vracíme k případu, který šokoval i ty nejzkušenější kriminalisty. V dnešním vyprávění uslyšíte: Osudný country večer: Jak se z běžné hospodské zábavy stalo místo hrůzy. Temná minulost vraha: Proč se Roman Fousek, odsouzený už dříve za pokus o vraždu, vůbec pohyboval na svobodě? Rekordní trest: Proč soudce zvolil unikátní kombinaci téměř třicetiletého trestu a zabezpečovací detence. 🔍 Sledujte nás: Klikněte na odběr, ať vám neunikne další pohled za oponu skutečného zločinu.

V dnešním díle podcastu Pod zlatou lampou se Přemka s Mírou podívali na zoubek žhavým novinkám od britské značky Nothing. Řeč bude o modelech Nothing Phone 4a a 4a Pro. Dozvíte se, proč jeden z nich vypadá jako „konzervativní oblázek“ a druhý láká na hliníková záda a vylepšený displej Glyph Matrix. Probereme, k čemu je dobré mít na zádech notifikaci v podobě mrkve, jak fotí snímače od Sony a jestli se vyplatí digitální zoom, který z fotky udělá olejomalbu.

Týden uběhl jako voda a Politikár je tu znova. Spoustu aktuálních témat pro vás připravila Natália Jabůrková, zahraniční redaktorka Novinky.cz a glosovat je budou komici Matej „Mako“ Makovický a Vladimír „Vladko“ Mikuláš, kteří se postarají o pořádnou dávku zábavy na konto ministryně Šimkovičové, premiéra Fica, ale třeba i šéfa české Poslanecké sněmovny v kroji.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Donald Trump si přeje najít v Íránu „svou Delcy Rodríguezovou“. Tuto venezuelskou prezidentku, někdejší pravou ruku diktátora Nicoláse Madura, totiž ponechal u moci a teď si to nemůže vynachválit. Trump s Caracasem uzavírá jednu obchodní smlouvu za druhou, ze země čerpá ropu, zlato a další nerostné zdroje.

Kdo dnes v módě dělá revoluci? A jak se politika promítá do našich šatníků? V nové redakční epizodě Šatníků se hlásí se na lince Praha - Brno Veru a Vedu. Poslechněte si o ikonických politických fashion momentech z historie i současnosti.

Téměř 40 let vládl Íránu Muhammad Rezá Pahlaví, poslední íránský šáh. V roce 1979 byl svržen takzvanou islámskou revolucí a uprchl ze země. Léta jeho vlády byla roky modernizačních reforem Íránu, prováděných ale autoritářskou rukou současně s tvrdým potlačováním opozice.