Před 1 dnem
Když to řeknete úplně jednoduše: co je pěstounská péče a čím se liší od adopce? Pěstounská péče znamená, že dítě vyrůstá v náhradní rodině, ale zachovává si vazby na tu biologickou a pěstouni mají podporu státu, zatímco u adopce se dítě stává plnohodnotným členem nové rodiny bez vazeb na tu původní a bez systémové podpory. Jaký mýtus o pěstounství slýcháte nejčastěji a co je ve skutečnosti jinak? Je důležité, aby lidé, kteří uvažují o pěstounství, rozuměli traumatu. Často si myslí, že dítě „zachrání“ láskou, jakou dávají vlastním dětem – to je ale mýtus. Ve skutečnosti to vyžaduje hodně práce, trpělivosti a energie, aby se mohlo zahojit to, co si dítě nese z minulosti. Co přesně znamená, že pěstounské rodiny „doprovázíte“? Co si pod tím má čtenář představit v běžném týdnu? Doprovázení je pro pěstounskou rodinu oporou, kam může kdykoliv zavolat a řešit jakýkoliv problém. Ať už jde o krizovou situaci, potíže ve škole, kontakt dítěte s biologickou rodinou, nebo podporu jeho identity a zvládání náročného období spojeného s prožitým traumatem. Doprovázející pracovníci často docházejí přímo do rodiny, aby mohli situaci řešit v přirozeném prostředí dítěte. Jsou s pěstouny v pravidelném telefonickém kontaktu a zároveň spolupracují s orgánem sociálně-právní ochrany dětí i dalšími institucemi, jako jsou soudy nebo školy. Důležitou součástí jejich práce je také podpora vztahu mezi pěstounskou a biologickou rodinou a pomoc při jeho narovnávání. S čím se pěstouni a děti nejčastěji potýkají, když dítě do rodiny přijde? A co v tu chvíli nejvíc pomáhá? Dítě přichází do pěstounské rodiny se zkušeností nejistoty, nebezpečí, ohrožení, to vše se promítá do jeho chování. Nejčastějším znakem je jeho úplně odlišné tempo k navazování vztahu, nízký pocit bezpečí a výrazné testování hranic. Pomáhá především trpělivost, vytváření bezpečného a předvídatelného prostředí, držet jasné a laskavé hranice a budovat každodenní rutinu, řád. Dítě může reagovat i zdánlivě nepochopitelně (např. zničí dárek), protože silné emoce jsou pro něj ohrožující. Klíčové je „zůstat, když je těžko“ – vydržet i náročné chování a nabízet stabilní vztah. Právě ten je pro jeho uzdravování nejdůležitější. Jaká je situace pěstounské péče v Olomouckém kraji? Pro jaké děti se hledá rodina nejtěžším způsobem? V Olomouckém kraji se daří dovedně rozvíjet systém pěstounské péče. Přesto stále naráží, tak jako v celé republice, na nedostatek profesionálních pěstounů. Nejtěžší je najít rodinu pro starší děti, sourozenecké skupiny a děti se speciálními potřebami. Máte v dohledné době nějakou akci, která pěstounské rodiny propojuje a zároveň ukazuje veřejnosti, že pěstounství má v kraji silnou podporu? Již čtvrtým rokem organizuje Náruč dětem Předmájovou veselici aneb Oslavu pěstounských srdcí. Letos to bude v sobotu 11. dubna v RCO v Olomouci. Akce je koncipována jako poděkování pěstounům za jejich rozhodnutí dát opuštěným dětem rodinu. V letošním ročníku chceme také poděkovat doprovázejícím pracovníkům, kteří nejen doprovází pěstounské rodiny, ale zároveň žijí příběhem dětí v náhradní rodinné péči. Veselice se koná pod záštitou Olomouckého kraje a jejím hlavním partnerem se stala Nadace Heleny Morávkové, která nám s realizací celé akce pomáhá. Kdyby teď někdo z našich čtenářů začal o pěstounství uvažovat: jaký je první krok? A jak může pomoct i ten, kdo pěstounem být nemůže? Prvním krokem je vyhledání relevantních informací (např.: www.hledamerodice.cz ) na internetu. Je možné následně kontaktovat někoho z doprovázející organizace, která je schopná nabídnout nezávazné informační setkání, v případě zájmu i s pěstoun