Saddám Husajn

Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky.

Už za měsíc se dočká uvedení zbrusu nová série jménem High Value Target: The Hunt for Saddam, kde hlavní role ztvární herci Joel Kinnaman a Waleed Zuaiter. Zavede nás do období války v Iráku.

Stanice TNT zveřejnila první trailer k ambiciózní minisérii High Value Target: The Hunt for Saddam, která se vrací k jednomu z nejvýznamnějších okamžiků novodobých dějin.

Před pětatřiceti lety se v Perském zálivu odehrála ekologická katastrofa, kterou svět do té doby nezažil. V Kuvajtu tehdy hořely stovky ropných vrtů, které zapálila irácká armáda. Svá vojska poslal tehdejší diktátor Saddám Husajn do sousední země přesně před šestatřiceti lety – 2. srpna 1990.

Kuvajt hostí americké základny, a i proto čelí od začátku války íránským úderům. Na rozdíl od dalších států Perského zálivu je tato země naprosto závislá na vývozní cestě přes Hormuzský průliv.

Novinář a historik Ondřej Houska se v knize Strůjci apokalypsy vrací do léta, kdy vypukla první světová válka.

V roce 1972 se na chorvatském ostrově Krk otevřel hotelový komplex, který neměl v tehdejším socialistickém světě obdoby. Americký magnát sem investoval miliony dolarů, aby vytvořil hříšný ráj plný luxusu, kde se potkávali světoví diktátoři s dívkami z pánských časopisů. Co přesně toto legendární útočiště nejbohatších lidí planety zničilo?

Když se v roce 2003 zhroutil režim Saddáma Husajna, změnil se také život celé jeho rodiny, která přišla o moc, privilegia i bezpečí. Největší pozornost dodnes poutají jeho dcery Raghad a Rana.

Dopravní Airbus s 290 lidmi na palubě letěl po běžné trase do Dubaje. Posádka amerického křižníku USS Vincennes jej však považovala za útočící stíhačku. Tragédie, která dodnes vyvolává spory o odpovědnost i lidské selhání.

V roce 1981 zničilo izraelské letectvo irácký jaderný reaktor Osirak. Svět útok odsoudil jako agresi. O deset let později, během války v Zálivu, se však na celou operaci začalo nahlížet úplně jinak.

Řezník z Bagdádu, irácký diktátor - Saddám Husajn. Jeho příběh je tím předposledním, o kterém budeme v naší speciální sérii KATI o mužích s krví na rukou mluvit. Znovu s Jaroslavem Bílkem, politologem se specializací na autoritářské rezimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

George W. Bush oznamoval konec hlavních bojových operací v Iráku. Saddámův režim padl a Amerika slavila. Jenže chemické zbraně se nenašly, země se propadla do chaosu a slavný nápis „Mission Accomplished“ získal zcela jiný význam.

Být hlavou státu může být občas poněkud riskantní práce. I korunovaná hlava totiž může padnout k zemi. A někdy doslova, jak by mohly vyprávět pamětí mistrů popravčích. Na vlastní hlavu to zjistí například irácký diktátor Saddám Husajn.

Válka mezi Irákem a Íránem, zahájená vpádem iráckých jednotek na íránské území v září 1980 a ukončená až příměřím ze srpna 1988, se odehrávala na pozadí závěrečné fáze studené války. I tato globální atmosféra se odrazila ve vztahu k tomuto jednomu z největších válečných konfliktů ve světě druhé poloviny 20.

Donald Trump nespadl z nebe. Je produktem doby, apoštolem politického náboženství, které vzniklo v 21. století.

Zbrojní průmysl a vojenské projekty, ropa, ze které financuje své politické cíle a samozřejmě korupce a vydírání. Podtrženo, sečteno, to jsou hlavní zdroje příjmu iráckého prezidenta Saddáma Husajna, který se krom celého spektra nekalostí – ty krvavé nevyjímaje – proslaví také svým extrémním bohatstvím. Pokud by vás zajímala konkrétní čísla, rovnou řekněme, že jde jen

Tentokrát jde o velmi úzce zaměřený kvíz. Doufejme, že tyto zkratky nebudete nikdy potřebovat.

Irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990 odstartovala konflikt s globálními důsledky a zásadně proměnila geopolitiku Blízkého východu.

Rozhodnutí Saddama Husseina napadnout Kuvajt v roce 1990 změnilo moderní dějiny nejen Blízkého východu. Jak by ale vypadal svět, kdyby k této invazi nikdy nedošlo? Hodně věcí by mohlo být jinak.

Když byla Sadžida ještě dítě, její rodina jí domluvila sňatek s bratrancem z prvního kolena. Vzali se, když jim bylo něco málo přes dvacet. Usadili se v Iráku, kde hodlali založit rodinu. Její muž se jmenoval Saddám Husajn a brzy se z něj stal jeden z nejznámějších diktátorů v moderní historii.

Írán oznámil, že popravil dva členy opoziční organizace Lidoví modžáhedové, kteří se údajně zapojili do sabotážních činů. Od začátku války Írán popravil i několik lidí, kteří se podíleli na protivládních protestech v lednu.

Invaze do Iráku na počátku milénia byla dlouho považována za největší americkou strategickou chybu od války ve Vietnamu. Tento pohled se však dramaticky změnil poté, co se prezident Donald Trump rozhodl připojit k Izraeli ve válce proti Íránu. Článek Trumpova íránská past: Z chyby ke katastrofě se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dožili jsme se doby, kdy je dobré vědět, kde leží Omán, Írán a Kuvajt a proč jsou tyto země důležité. Jak moc se orientujete, to vám ukáže kvíz.

Čtyři američtí vojáci v březnu před dvaceti lety během války v Iráku skupinově znásilnili a zabili čtrnáctiletou dívku. Zavraždili také její rodiče a šestiletou sestru. Přestože se snažili čin svalit na irácké povstalce, nakonec skončili za mřížemi. Incident se zapsal do řady skandálů, kdy americká armáda páchala násilí na iráckých civilistech. Vyvolal také odvetné útoky na americké vojáky.

Volba nového ajatolláha Modžtaby Chameneího Donalda Trumpa zklamala. Prohlásil to na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Odmítl sice odpovědět na přímou otázku, zda má na sobě nový ajatolláh pomyslný terč, ale už minulou středu řekl: „Nedělám tohle všechno proto, abych skončil s dalším Chameneím.“

Že bude možné v Íránu nastolit západní podobu demokracie? Doufám, že už si to nikdo nemyslí, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Důvody k válce, kterou rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, podle něj „plavou na vodě“.

V roce 1988 nařídil "chemický Alí" nejničivější chemický útok proti Kurdům. Použil hned několik bojových plynů.

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.

Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvrhli Blízký východ do nepřehledného a krvavého konfliktu. A zatímco rakety a drony útočí mimo vojenské cíle i na ty civilní, většina českých a evropských politiků naskočila na americko-izraelskou válečnou vlnu. Vojenské agresi, která je flagrantním porušením mezinárodního práva, nekriticky tleská. Pravidla hry evidentně platí jen pro některé a taky jen tehdy, kdy se nám to zrovna hodí.

Technicko-vojenské provedení operace bylo naprosto bezchybné. Omračující přesnost. Brilantní koordinace Američanů s Izraelci. Perfektní využití zpravodajských informací CIA a Mosadu a fatální selhání zpravodajců Íránu.

Nominace Núrího Málikího na premiéra budí emoce v Iráku i v zahraničí. Prezident Donald Trump vyhrožuje Bagdádu, že pokud se expremiér vrátí do čela vlády, země přijde o americkou pomoc. USA už dříve uvedly, že zablokují irácké příjmy z ropy, pokud v příštím kabinetu usednou zástupci skupin spojených s Íránem. Rozsáhlá korupce spolu se sektářskou politikou někdejšího premiéra v minulosti přispěla k vzestupu Islámského státu (IS).

Americký prezident Donald Trump označil předchozí vládu iráckého premiéra Núrího Málikího za otřesnou. Pokud by se premiérem stal znovu, USA už nebudou zemi pomáhat.

Washington - Spojené státy přestanou pomáhat Iráku, pokud bude premiérem zvolen Núrí Málikí, protože v době jeho dřívější vlády se země propadla do chaosu. Dnes to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Málikí, který stál v čele irácké vlády již v letech 2006 až 2014, je považován za blízkého Íránu. V sobotu ho jako svého kandidáta na premiéra nominovala skupina šíitských stran, která má v novém iráckém parlamentu po listopadových volbách většinu.

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.

Pouta na rukou Madura nejsou výjimkou. Historie amerických intervencí je plná momentů, kdy si USA došly pro cizí vůdce přímo do jejich ložnic či bunkrů a skončili v americkém zajetí.

„Já jsem nevěřil už ničemu, všechny tatrovky byly přezuté do totálně ojetých pneumatik. Ty by nám bouchly v poušti a byli bychom pro smích.“ Tak velitel Ján Valo vzpomíná na strasti, které přesně před 35 lety doprovázely odlet československých vojáků na první zahraniční misi po boku západních spojenců. Tedy do Perského zálivu osvobodit Kuvajt, který předtím obsadily jednotky Saddáma Husajna.

Před 19 lety byl popraven Saddám Husajn. Exekuce se zvrhla v chaos plný urážek a nenávisti. Přečtěte si mrazivé detaily jeho posledních vteřin.

Dodnes je mnohými vnímán jako hrdina, který se postavil Izraeli a díky němuž došlo k modernizaci Iráku. Na druhé straně je ale jeho touha po moci, pro kterou byl schopen čehokoliv.

Ve věku 91 let ve středu zemřel Pulitzerovou cenou oceněný americko-novozélandský válečný reportér Peter Arnett, který zpravodajsky pokrýval válku ve Vietnamu i v Perském zálivu. Informuje o tom americká stanice CNN, v níž dlouhá léta pracoval.

Jordánské království mi vyprávělo příběhy beduínů, kteří postupně opouštějí svůj tradiční život, osudy Palestinců, z nichž někteří se tu narodili a jsou plnohodnotnými občany, zatímco jiní tu mají jen velmi omezená práva. Pestrá mozaika příběhů obyvatel, ať už hlavního města Ammánu, nebo pouště, tu neustále balancuje mezi tradicemi a moderním světem.

Řekne-li se operace Pouštní bouře, hodně lidí si vybaví slavnou bleskovou osvobozovací akci široké koalice mezinárodních sil pod vedením Spojených států amerických, která na přelomu 1990 a 1991 vytlačila z Kuvajtu okupační vojska iráckého diktátora Saddáma Husajna. Pozemní boje skončily 28. února 1991. Méně se ale ví, že oficiální konec této operace přišel až o několik let později – ve čtvrtek 30. listopadu 1995.

Britská SAS je nejslavnější elitní jednotka na světě. Teď ale poprvé v dějinách čelí nedostatku mužů.

Síla fotografie dokáže vyprávět naše společné dějiny. Fotoreportéři National Geographic vybrali jeden snímek z každého roku tohoto století, který zachycuje nejdůležitější příběhy této éry – od války a humanitárních krizí po divou přírodu a klima a od oslav po vědecké průlomy.

Účast v iráckých parlamentních volbách překvapila mnohé analytiky. Celkem 55 procent oprávněných voličů je o 10 procentních bodů víc, než předvídaly předvolební průzkumy. Iráčané volí demokraticky už dvacet let. Předtím zemi vládl diktátorský režim Saddáma Husajna, který svrhla americká invaze.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Přesně před devatenácti lety - 5. 11. 2006 - byl irácký diktátor Saddám Husajn odsouzen k trestu smrti oběšením. V podobě deníku zpravodaje zkoumáme celý proces, průběh popravy a rozebereme i ohlasy a reakce, které poprava iráckého vůdce vyvolala.

Diktátor ruské federace opět hrozí, že akce Ukrajiny a USA povedou k hrozným následkům. Tato slova vypouští kvůli rostoucím šancím na to, že Ukrajina obdrží obávané rakety Tomahawk.

V Iráku Saddáma Husajna zmizely tisíce žen. Znásilňovali je ve věznicích, popravovali na ulicích, mučili před rodinami. Dvacet let po pádu režimu o nich nikdo nemluví.

Před 20 lety, ve středu 19. října 2005, začal v Bagdádu soudní proces s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem. Jeho počátek i průběh byl dramatický. Husajnovi právníci byli několikrát vyměněni, advokát zastupující vrchního soudce Husajnova režimu byl unesen a zavražděn jen den poté, co proces začal. A nebyla to ani zdaleka poslední vražda obhájce, k níž během tohoto procesu došlo.

Prožitek blízké smrti nastane ve chvíli, kdy dojde k úplné, ale stále ještě vratné zástavě srdce a dechu. Tedy ve chvíli, kdy je člověk mrtvý, ale je následně například defibrilátorem navrácen zpět do života.

The United States is in the process of significantly reducing its military footprint in Iraq, a move that reflects broader strategic realignments and a shift toward a more sustainable and partnership-based security framework with the Iraqi government. The drawdown, which stems from an agreement reached with Baghdad last year, signifies the end of a two-decade-long military presence aimed primarily at combating the Islamic State group (ISIS). Picture: U.S.

Nejde o první takto pikantní kauzu. Vyšetřovatelé řešili vysoce postavené osobnosti generálního štábu či ministerstva obrany už v minulosti.

Francouzský astrolog ze 16. století psal ve spletitých čtyřverších plných slovních hříček, astrologického žargonu a záměrného svádění. Celkem napsal 942 poetických čtyřřádkových strof, které údajně předpovídají budoucí události. O více než čtyři století později čtenáři s radostí vtěsnali do těchto veršů moderní úzkosti.

Střet prezidenta Saddáma Husajna s Íránskou teokracií měl trvat dva týdny. Nakonec z něho bylo osm let bez reálného vítěze.

Podle prvních informací je z vraždy Charlieho Kirka podezřelý muž, který žije přímo v Utahu.

Haludovo Palace Hotel na chorvatském ostrově Krk kdysi symbolizoval luxus a prestiž. Otevřel byl v roce 1971 jako pětihvězdičkový komplex s kasinem, bazény a výhledem na Jadran. Do resortu přijížděli zahraniční hosté i vysoce postavení politici. Čekal ho však pád.

Saddám Husajn nebyl pouze brutálním diktátorem Iráku, ale také manželem a otcem. Jeho manželky a dcery žily v pozlacených klecích bagdádských paláců, obklopeny luxusem, ale neustále ohroženy náladami nepředvídatelného muže u moci.