Saddám Husajn

Írán oznámil, že popravil dva členy opoziční organizace Lidoví modžáhedové, kteří se údajně zapojili do sabotážních činů. Od začátku války Írán popravil i několik lidí, kteří se podíleli na protivládních protestech v lednu.

Invaze do Iráku na počátku milénia byla dlouho považována za největší americkou strategickou chybu od války ve Vietnamu. Tento pohled se však dramaticky změnil poté, co se prezident Donald Trump rozhodl připojit k Izraeli ve válce proti Íránu. Článek Trumpova íránská past: Z chyby ke katastrofě se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dožili jsme se doby, kdy je dobré vědět, kde leží Omán, Írán a Kuvajt a proč jsou tyto země důležité. Jak moc se orientujete, to vám ukáže kvíz.

Čtyři američtí vojáci v březnu před dvaceti lety během války v Iráku skupinově znásilnili a zabili čtrnáctiletou dívku. Zavraždili také její rodiče a šestiletou sestru. Přestože se snažili čin svalit na irácké povstalce, nakonec skončili za mřížemi. Incident se zapsal do řady skandálů, kdy americká armáda páchala násilí na iráckých civilistech. Vyvolal také odvetné útoky na americké vojáky.

Volba nového ajatolláha Modžtaby Chameneího Donalda Trumpa zklamala. Prohlásil to na tiskové konferenci ve svém floridském sídle Mar-a-Lago. Odmítl sice odpovědět na přímou otázku, zda má na sobě nový ajatolláh pomyslný terč, ale už minulou středu řekl: „Nedělám tohle všechno proto, abych skončil s dalším Chameneím.“

Že bude možné v Íránu nastolit západní podobu demokracie? Doufám, že už si to nikdo nemyslí, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Důvody k válce, kterou rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, podle něj „plavou na vodě“.

V roce 1988 nařídil "chemický Alí" nejničivější chemický útok proti Kurdům. Použil hned několik bojových plynů.

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.

Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvrhli Blízký východ do nepřehledného a krvavého konfliktu. A zatímco rakety a drony útočí mimo vojenské cíle i na ty civilní, většina českých a evropských politiků naskočila na americko-izraelskou válečnou vlnu. Vojenské agresi, která je flagrantním porušením mezinárodního práva, nekriticky tleská. Pravidla hry evidentně platí jen pro některé a taky jen tehdy, kdy se nám to zrovna hodí.

Technicko-vojenské provedení operace bylo naprosto bezchybné. Omračující přesnost. Brilantní koordinace Američanů s Izraelci. Perfektní využití zpravodajských informací CIA a Mosadu a fatální selhání zpravodajců Íránu.

Nominace Núrího Málikího na premiéra budí emoce v Iráku i v zahraničí. Prezident Donald Trump vyhrožuje Bagdádu, že pokud se expremiér vrátí do čela vlády, země přijde o americkou pomoc. USA už dříve uvedly, že zablokují irácké příjmy z ropy, pokud v příštím kabinetu usednou zástupci skupin spojených s Íránem. Rozsáhlá korupce spolu se sektářskou politikou někdejšího premiéra v minulosti přispěla k vzestupu Islámského státu (IS).

Americký prezident Donald Trump označil předchozí vládu iráckého premiéra Núrího Málikího za otřesnou. Pokud by se premiérem stal znovu, USA už nebudou zemi pomáhat.

Washington - Spojené státy přestanou pomáhat Iráku, pokud bude premiérem zvolen Núrí Málikí, protože v době jeho dřívější vlády se země propadla do chaosu. Dnes to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Málikí, který stál v čele irácké vlády již v letech 2006 až 2014, je považován za blízkého Íránu. V sobotu ho jako svého kandidáta na premiéra nominovala skupina šíitských stran, která má v novém iráckém parlamentu po listopadových volbách většinu.

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.

Pouta na rukou Madura nejsou výjimkou. Historie amerických intervencí je plná momentů, kdy si USA došly pro cizí vůdce přímo do jejich ložnic či bunkrů a skončili v americkém zajetí.

„Já jsem nevěřil už ničemu, všechny tatrovky byly přezuté do totálně ojetých pneumatik. Ty by nám bouchly v poušti a byli bychom pro smích.“ Tak velitel Ján Valo vzpomíná na strasti, které přesně před 35 lety doprovázely odlet československých vojáků na první zahraniční misi po boku západních spojenců. Tedy do Perského zálivu osvobodit Kuvajt, který předtím obsadily jednotky Saddáma Husajna.

Před 19 lety byl popraven Saddám Husajn. Exekuce se zvrhla v chaos plný urážek a nenávisti. Přečtěte si mrazivé detaily jeho posledních vteřin.

Dodnes je mnohými vnímán jako hrdina, který se postavil Izraeli a díky němuž došlo k modernizaci Iráku. Na druhé straně je ale jeho touha po moci, pro kterou byl schopen čehokoliv.

Ve věku 91 let ve středu zemřel Pulitzerovou cenou oceněný americko-novozélandský válečný reportér Peter Arnett, který zpravodajsky pokrýval válku ve Vietnamu i v Perském zálivu. Informuje o tom americká stanice CNN, v níž dlouhá léta pracoval.

Jordánské království mi vyprávělo příběhy beduínů, kteří postupně opouštějí svůj tradiční život, osudy Palestinců, z nichž někteří se tu narodili a jsou plnohodnotnými občany, zatímco jiní tu mají jen velmi omezená práva. Pestrá mozaika příběhů obyvatel, ať už hlavního města Ammánu, nebo pouště, tu neustále balancuje mezi tradicemi a moderním světem.

Řekne-li se operace Pouštní bouře, hodně lidí si vybaví slavnou bleskovou osvobozovací akci široké koalice mezinárodních sil pod vedením Spojených států amerických, která na přelomu 1990 a 1991 vytlačila z Kuvajtu okupační vojska iráckého diktátora Saddáma Husajna. Pozemní boje skončily 28. února 1991. Méně se ale ví, že oficiální konec této operace přišel až o několik let později – ve čtvrtek 30. listopadu 1995.

Britská SAS je nejslavnější elitní jednotka na světě. Teď ale poprvé v dějinách čelí nedostatku mužů.

Síla fotografie dokáže vyprávět naše společné dějiny. Fotoreportéři National Geographic vybrali jeden snímek z každého roku tohoto století, který zachycuje nejdůležitější příběhy této éry – od války a humanitárních krizí po divou přírodu a klima a od oslav po vědecké průlomy.

Účast v iráckých parlamentních volbách překvapila mnohé analytiky. Celkem 55 procent oprávněných voličů je o 10 procentních bodů víc, než předvídaly předvolební průzkumy. Iráčané volí demokraticky už dvacet let. Předtím zemi vládl diktátorský režim Saddáma Husajna, který svrhla americká invaze.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Přesně před devatenácti lety - 5. 11. 2006 - byl irácký diktátor Saddám Husajn odsouzen k trestu smrti oběšením. V podobě deníku zpravodaje zkoumáme celý proces, průběh popravy a rozebereme i ohlasy a reakce, které poprava iráckého vůdce vyvolala.

Diktátor ruské federace opět hrozí, že akce Ukrajiny a USA povedou k hrozným následkům. Tato slova vypouští kvůli rostoucím šancím na to, že Ukrajina obdrží obávané rakety Tomahawk.

V Iráku Saddáma Husajna zmizely tisíce žen. Znásilňovali je ve věznicích, popravovali na ulicích, mučili před rodinami. Dvacet let po pádu režimu o nich nikdo nemluví.

Před 20 lety, ve středu 19. října 2005, začal v Bagdádu soudní proces s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem. Jeho počátek i průběh byl dramatický. Husajnovi právníci byli několikrát vyměněni, advokát zastupující vrchního soudce Husajnova režimu byl unesen a zavražděn jen den poté, co proces začal. A nebyla to ani zdaleka poslední vražda obhájce, k níž během tohoto procesu došlo.

Prožitek blízké smrti nastane ve chvíli, kdy dojde k úplné, ale stále ještě vratné zástavě srdce a dechu. Tedy ve chvíli, kdy je člověk mrtvý, ale je následně například defibrilátorem navrácen zpět do života.

The United States is in the process of significantly reducing its military footprint in Iraq, a move that reflects broader strategic realignments and a shift toward a more sustainable and partnership-based security framework with the Iraqi government. The drawdown, which stems from an agreement reached with Baghdad last year, signifies the end of a two-decade-long military presence aimed primarily at combating the Islamic State group (ISIS). Picture: U.S.

Nejde o první takto pikantní kauzu. Vyšetřovatelé řešili vysoce postavené osobnosti generálního štábu či ministerstva obrany už v minulosti.

Francouzský astrolog ze 16. století psal ve spletitých čtyřverších plných slovních hříček, astrologického žargonu a záměrného svádění. Celkem napsal 942 poetických čtyřřádkových strof, které údajně předpovídají budoucí události. O více než čtyři století později čtenáři s radostí vtěsnali do těchto veršů moderní úzkosti.

Střet prezidenta Saddáma Husajna s Íránskou teokracií měl trvat dva týdny. Nakonec z něho bylo osm let bez reálného vítěze.

Podle prvních informací je z vraždy Charlieho Kirka podezřelý muž, který žije přímo v Utahu.

Haludovo Palace Hotel na chorvatském ostrově Krk kdysi symbolizoval luxus a prestiž. Otevřel byl v roce 1971 jako pětihvězdičkový komplex s kasinem, bazény a výhledem na Jadran. Do resortu přijížděli zahraniční hosté i vysoce postavení politici. Čekal ho však pád.

Saddám Husajn nebyl pouze brutálním diktátorem Iráku, ale také manželem a otcem. Jeho manželky a dcery žily v pozlacených klecích bagdádských paláců, obklopeny luxusem, ale neustále ohroženy náladami nepředvídatelného muže u moci.

Izrael se dopouští v Pásmu Gazy genocidy, dospěla k závěru zhruba pětisetčlenná Mezinárodní asociace odborníků na genocidu (IAGS), o jejíž existenci mezi laickou veřejností dosud věděl asi jen málokdo. Podporovatelé Palestinců zajásají nad stanoviskem autority, zatímco zastánci Izraele nad tím mohou ohrnout nos. Z právního hlediska text nic neznamená.

Abú Alí byl jediný, kdo uměl připravit Husajnovu milovanou bastirmu. Jeho příběh ukazuje, že i kuchaři psali dějiny – v paláci i na frontě.

Irák je druhým největším producentem ropy v rámci kartelu OPEC a disponuje pátými největšími zásobami na světě. Přesto se pravidelně ocitá bez energie – při teplotách přes 50 stupňů Celsia kolabuje národní přenosová soustava a zemi paralyzují blackouty.

Ruský vůdce vydírá: Buď mi dáte, co chci, nebo budu válčit dál a dlouho. Mně je to jedno.

Není to tak dlouho, co se velmi intenzivně diskutovalo o útoku na íránské jaderné kapacity, leč není to tak dávno, kdy sám Írán zaútočil na jaderná zařízení jiného státu – Iráku. Foto: F4-E Phantom II | Wikimedia Commons / Public domain Již v roce 1967 byl spuštěn první irácký jaderný reaktor, ale ani zdaleka nešlo jen o výrobu elektrické energie, nýbrž zejména o vývoj jaderné zbraně, což v několika prohlášeních uvedl i samotný Saddám Husajn.

Tři údajní příslušníci uskupení Lidových modžáhedů byli zadržení íránskou revoluční gardou. Podle íránského vůdce se snaží svrhnout íránský teokratický režim.

Byl čtvrtek 2. srpna 1990. Kolem 2:00 místního času překročily hranice Kuvajtu, malé země bohaté na ropu, vojska jeho podstatně většího a silnějšího souseda, Iráku pod vedením Saddáma Husajna. Ty kuvajtské obranné síly, které nebyly při útoku zcela zničeny, ustoupily do Saúdské Arábie. Do stejné země uprchl také kuvajtský emír, jeho rodina a další vládní představitelé.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

O tom, jak ruský režim vypustil džina kavkazského terorismu, před nímž se nyní - od Čečenské války - samotní Rusové třesou strachy, a o ruské stopě vedoucí ke všem islamistickým teroristickým organizacím

Měla to být humanitární pomoc. Řádně označená a výrazně obarvená. Jenže to bylo zlodějům jedno.

Evropské tajné služby varují, že Rusko na Ukrajině stále častěji nasazuje chemické látky. Moskva obvinění odmítá.

V podcastu Kaviárové tousty novinář Jiří Just a publicistka Lucie Sulovská probírají třeskuté události posledního týdne.

Na jaře 1984 konflikt mezi Irákem a Íránem trval už tři a půl roku a nevyvíjel se zrovna podle představ Saddáma Husajna. Ve snaze nepřítele oslabit sáhl diktátor k nové taktice, která rozpoutala takzvanou tankerovou válku.

Z pohledu turisty je to idylická alpská země, která by byla pro milovníka hor a také pořádku snad úplně dokonalá, kdyby nebyla tak drahá. Ve skutečnosti má však Švýcarsko ještě jednu tvář – trochu temnější. Týká se jeho připravenosti na válku.

Bombardér B-2 Spirit zvládne obrovské zatížení pumami nebo střelami, a navíc bude mít nepřítel problém ho na nebi detekovat.

Izrael a USA zasadily v posledních dnech íránskému jadernému programu drtivou ránu. A to především díky speciálně designované bombě GBU-57. Tu nedokázaly zastavit ani desítky metrů skal, které chránily ty nejdůležitější íránské základny.

Překvapuje mě, když český premiér říká, že snad teď Írán konečně začne jednat, říká odborník na Blízký východ Břetislav Tureček.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Podle izraelského tisku to Kac řekl při jednání s armádním velením. Další cíle války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, je íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež Írán používá k útokům na izraelské území.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.

Izraelské útoky na íránská jaderná a vojenská zařízení začaly minulý pátek a pokračují už celý týden. Zatím nic nenaznačuje jejich brzký konec. Po sedmi dnech už je ale jasné, že nejde o žádnou chirurgickou operaci, jež by jedním řezem zlikvidovala hrozbu íránské jaderné zbraně. Ukazuje se také, že Izrael na to sám nestačí.

Nedobrovolný výlet do New Yorku má za sebou premiér Petr Fiala, jehož si k výslechu předvolala FBI. Vyšetřovatelé se v současné době snaží zjistit všechny okolnosti takzvané bitcoinové kauzy.