Spojené arabské emiráty

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.

Rusové čelí omezením v zahraničí kvůli blokování VPN a cenzuře, která zasahuje i cestování, finance a kulturu.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Spojené arabské emiráty by rády dolarovou swapovou linku. Jde o nástroj, prostřednictvím kterého mohou země získat dodatečnou dolarovou likviditu výměnou za domácí měnu jako kolaterál a následně zaplacený úrok z vypůjčeného objemu dolarů.

Ruská reprezentace sice dostala od mezinárodní federace stopku, tamní hokejisté se ale z mezinárodního ledu nevytratili. Mnozí jen vyměnili národní barvy za ty exotičtější a dnes nastupují například za Spojené arabské emiráty, Indonésii či Uzbekistán.

Systém petrodolaru, tedy globální uspořádání, ve kterém se většina ropných transakcí oceňuje a vypořádává v dolarech, čelí novým výzvám.

Více než čtvrt století patřil k nejvýraznějším symbolům Dubaje a luxusu samotného. Hotel ve tvaru plachty, který se objevuje na pohlednicích, magnetkách i v každém druhém videu z emirátu, teď poprvé od svého otevření míří do dlouhé pauzy. Burj Al Arab se uzavírá na osmnáct měsíců kvůli rozsáhlé rekonstrukci, která má zachovat jeho slavnou tvář a zároveň dodat nový život interiérům.

Vzhledem k blížícím se volbám ve Spojených státech má prezident Donald Trump jen dvě možnosti, jak přistoupit k situaci v Perském zálivu – buď eskalovat konflikt, nebo z oblasti odejít. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní expert Milan Mikulecký. Ten nastínil i nejhorší možný scénář.

Válka s Íránem dopadá i na sektor luxusního zboží. Tržby největších evropských luxusních značek ve Spojených arabských emirátech výrazně klesly, tamní zákazníci přitom patří mezi ty nejvýznamnější.

Když se uzavře Hormuzský průliv, svět si rychle uvědomí, jak křehká je jeho energetická bezpečnost. Fatih Birol z Mezinárodní energetické agentury to formuloval jasně: obnova energetické produkce na Blízkém východě na předválečnou úroveň zabere přibližně dva roky. A to je optimistický scénář. Článek Blízký východ bez ropy: Cesta zpět potrvá roky se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ursula von der Leyenová poděkovala zemím Perského zálivu za pomoc Ukrajině. Přitom ještě nedávno šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdila, že od těchto států žádnou podporu nevidí. Co se změnilo? A proč Evropa najednou oceňuje roli hráčů, kteří si pečlivě udržují neutrální pozici? Článek Když Brusel potřebuje spojence, i Perský záliv se hodí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Luxusní hotel Burdž al-Arab v Dubaji se poprvé od svého otevření v roce 1999 uzavře kvůli rozsáhlé rekonstrukci. Renovace potrvá přibližně 18 měsíců a přichází v době, kdy cestovní ruch v regionu zpomaluje kvůli blízkovýchodnímu konfliktu.

Některé tuzemské cestovní kanceláře kvůli válce v Íránu dočasně ruší zájezdy do Spojených arabských emirátů či Ománu, přičemž čeští turisté stále častěji volí alternativy v Evropě, Turecku nebo na Kapverdách. Konflikt se navíc promítá i do cen letenek, už zakoupené zájezdy se ale podle cestovních kanceláří zdražovat nebudou. Válka na Blízkém východě ovlivnila ceny celé řady komodit – kromě ropy a pohonných hmot se zdražení ve velkém týká třeba také hélia, léků či hnojiv. Dronové útoky Íránu na okolní země ovšem výrazně mění i cestovní ruch, jelikož některé cestovní kanceláře kvůli bezpečnostní situaci v regionu stále neobnovily zájezdy do destinací na Arabském poloostrově.

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.

Čínská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent. Předčila tak očekávání analytiků. Ti podle agentury Reuters čekali, že hrubý domácí produkt druhé největší ekonomiky světa stoupne o 4,8 procenta.

Ještě týden či dva prakticky kompletní blokády Hormuzského průlivu a krize způsobená jeho uzavřením zmutuje a propíše se i do dalších oblastí. Problémem by totiž podle expertů už nebyly jen vysoké ceny, ale také reálný nedostatek komodit. Oba spojené problémy by se projevily třeba v cenách jídla, cestování, ale také třeba stavebnictví. Právě poslední zmíněný segment má podle Hospodářské komory ČR v Česku už nyní reálné problémy.

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) mohou největší arabští producenti ropy v Perském zálivu obnovit přibližně polovinu odstavených ropných polí už do dvou týdnů od chvíle, kdy se znovu plně obnoví doprava přes Hormuzský průliv

Ukrajinští experti už v zahraničí sestřelují íránské drony. Kyjev za to získává nejen peníze, ale i ropu nebo technologie pro vlastní obranu.

Když se řekne Perský záliv, většině z nás naskočí obrázek nekonečných ropných polí nebo nablýskaných mrakodrapů v Dubaji. Jenže tahle úzká vodní plocha je mnohem víc než jen zásobárna ropy pro zbytek planety. Je to místo, kde se už po staletí střetávají zájmy světových mocností a kde i drobný incident v úzkém průlivu dokáže během pár hodin rozkolísat ceny na burzách v New Yorku i Tokiu.

Geopolitické napětí, konflikty i politické zvraty v posledních letech ukazují, jak křehká může být globální ekonomika. Nečekané události s obrovským dopadem, takzvané černé labutě, se stávají realitou, kterou si investoři i firmy musí stále více připouštět. Přesto se na ně paradoxně připravujeme jen omezeně.

Bohaté státy dlouho vnímaly používání bezpilotních prostředků ve válce na Ukrajině jako důsledek vyčerpání a nedostatku zdrojů. Poslední události v Íránu ale jasně ukazují, že hrozba spojená s drony roste globálně. Ukrajinská zkušenost s nimi i výrobní možnosti nabývají na hodnotě a Kyjev díky tomu získává nové spojence.

Americká a íránská delegace se setkaly v pákistánském Islámábádu k prvním přímým jednáním obou zemí na tak vysoké úrovni od islámské revoluce v roce 1979. Detaily zatím nejsou známy, obě strany ale potvrdily, že se jednalo dlouho a intenzivně – devět a půl hodiny. Je svět na dohled dohodě, která nás zbaví přízraku globální recese? Odpověď nabídnou na debatě aktualne.cz tři experti.

Členové Rady míru založené a vedené americkým prezidentem Donaldem Trumpem se zavázali, že na poválečnou správu Gazy přispějí dohromady 17 miliard dolarů (353,3 miliardy korun). Z této sumy ovšem zatím rada obdržela pouhý zlomek. Z deseti států, které se k poskytnutí financí zavázaly, tento závazek zatím splnily pouze tři – Spojené arabské emiráty, Maroko a USA.

Těžba bitcoinu čelí v posledních měsících výrazným změnám. Zatímco geopolitické napětí na Blízkém východě zasáhlo některé regiony, globální síť zůstává stabilní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil úspěšné zapojení ukrajinských dronových specialistů, které vyslal chránit nebe nad arabskými monarchiemi před íránskými drony.

Dubaj byla ještě donedávna symbolem bezpečí, luxusu a daňového ráje. Válka v Íránu ale část světových boháčů rychle přiměla přehodnotit, kde chtějí žít, investovat a ukládat svůj majetek. Jedním z největších vítězů tohoto přesunu se teď stává italský Milán, který láká superbohaté na větší klid, evropský životní styl i výhodné daňové podmínky. Luxusní obchody, vyhlášené restaurace, prvotřídní hotely a tropické klima tvořily v kombinaci s nízkými daněmi obrovské lákadlo, jež z Dubaje udělalo světové centrum milionářů a miliardářů. V uplynulých týdnech ale pověstí města značně otřásla válka v Íránu, respektive íránské dronové útoky namířené právě i proti Spojeným arabským emirátům.

Japonská společnost Terra Drone posílá své výrobní specialisty přímo na frontu na Ukrajině, aby testovali a zdokonalovali technologie dronů. Výroba firmy poslední dobou přitahuje zájem ze Saúdské Arábie a SAE, které hledají levnější způsob, jak se bránit proti íránským útokům.

Svět si vydechl. Po téměř 40 dnech napětí, kdy eskalace mezi Spojenými státy a Íránem hrozila dalším vyostřením, přišlo nečekané příměří. Donald Trump ho vyhlásil jen pár hodin před vypršením vlastního ultimáta, v němž hrozil vymazáním íránské civilizace. Článek Svět se nadechl: příměří mezi USA a Íránem přineslo úlevu ale i otazníky se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Globální ekonomika se v posledních letech ocitá v prostředí, kde se nepravděpodobné scénáře stávají běžnou realitou. Geopolitické konflikty, náhlé politické zvraty i tržní šoky ukazují, jak křehká je propojenost světových trhů. Události, které ještě nedávno působily jako extrémní hypotézy, dnes přímo ovlivňují ceny komodit, investiční strategii i chování firem. „Sama válka na Ukrajině určitě černá […]

Pokud jste si mysleli, že vrchol bizarnosti jsme už zažili s Trumpem, šéf Pentagonu Pete Hegseth vás rychle vyvede z omylu. Tenhle bývalý moderátor z Fox News, který teď velí nejmocnější armádě světa, se rozhodl, že nám prostě vnutí svou verzi reality. Zatímco na Blízký východ dál prší íránské balistické rakety, Hegseth s vážnou tváří mluví o „epickém vítězství“ a „velkém dni pro světový mír“.

Válka v Zálivu poslední dobou už nepřipomíná hollywoodský dobrodružný film, ale spíš mytologický dokument o zemi, kde každý má svou vlastní věšteckou kouli a soukromě si věští, co se asi stane druhý den.

Kuvajt a Spojené arabské emiráty dnes oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala agentura AFP. Naopak íránské ministerstvo ropného průmyslu podle agentury Reuters uvedlo, že jedna z íránských ropných rafinérií se dnes stala terčem „nepřátelského útoku“.

Pětina světové ropy. Třetina námořního obchodu. Vše stlačeno do průlivu širokého jako vzdálenost Praha–Beroun. A alternativní trasy? Slibují více, než dokážou splnit.

Rostoucí geopolitické napětí v posledních letech výrazně zvyšuje globální poptávku po obranných technologiích. Válka na Ukrajině, konflikty v dalších regionech i aktuální eskalace na Blízkém východě nutí státy investovat do moderních systémů, zejména v oblasti protivzdušné obrany, dronů či autonomních technologií. Evropské defence startupy včetně těch českých na tento trend reagují a stále častěji hledají příležitosti i mimo kontinent. Pozornost firem se v posledních týdnech soustředí mimo jiné na státy Perského zálivu, kde je v důsledku nastalé situace zájem o technologie schopné čelit dronovým a raketovým útokům větší než kdy dříve. Od konce února, tedy od začátku americko-izraelské vojenské operace, totiž podnikl Írán stovky útoků na sousední země jako Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn či Kuvajt, což zvýšilo tlak na rychlé posílení obrany v regionu.

Aktuality ohledně vývoje války dnes vynecháme. Už za pár hodin asi totiž bude všechno jinak. Buď vypukne opravdu velký americký útok, nebo se ultimátum zase odloží, případně opravdu začne nějaké příměří.

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.

Francie šlape na plyn a podle zákulisních informací připravuje masivní zbrojní plán. Výroba dronů má vystřelit o stovky procent, přibudou i bomby a rakety. Důvod? Tvrdá realita moderních válek.

Italská premiérka Giorgia Meloniová o víkendu podnikla nečekanou cestu po státech Perského zálivu. Cílem mise bylo zajistit, aby Řím měl i nadále přístup ke klíčovým energetickým zdrojům uprostřed probíhající války v Íránu. Byla první evropskou lídryní, která osobně jednala s nejvyššími představiteli Arabského poloostrova od začátku konfliktu.

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.

Rozpor mezi dvěma dominantními zeměmi Perského zálivu trvá stovky let. Už ale rozhodně nemá jen náboženskou linku. Jde o ekonomiku a o uplatnění vlastní vůdčí vize pro celý region.

Ukrajinský prezident v Damašku řešil se syrským lídrem bezpečnostní spolupráci i export potravin. Kyjev nabízí regionu své zkušenosti z obrany proti dronům a raketám.

Země Perského zálivu investují miliardy do umělé inteligence, aby se zbavily závislosti na příjmech z ropy. Eskalující konflikt v oblasti ale ukazuje, jak křehké mohou tyto ambice být.

Vídeň - Osm členů skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, se dohodlo na zvýšení kvót na těžbu ropy od května o 206.000 barelů denně. Skupina to uvedla ve svém dnešním prohlášení. Zvýšení však zřejmě zůstane převážně jen na papíře, protože důležití členové skupiny nejsou schopni těžbu navýšit kvůli válce USA a Izraele proti Íránu, upozornila agentura Reuters.

Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP. Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné.

Kuvajt - Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP. Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné. K útokům se přihlásily íránské revoluční gardy.

Americkým silám se podařilo vyzvednout z íránského území druhého člena posádky sestřeleného bojového letounu F-15E. Informaci potvrdil prezident USA Donald Trump, podle kterého byl letec vážně zraněn. Íránská armáda uvedla, že se jí podařilo záchrannou misi USA překazit a že zničila čtyři americké letouny. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu. Podle jejich zdrojů nebyl žádný americký voják při záchraně letce zraněn.

Jako o historické události mluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o uzavření obranných dohod se státy Blízkého východu. Ukrajina zemím, které se ocitly uprostřed konfliktu mezi Íránem, USA a Izraelem, poskytne drony a know-how. Sama ze spojenectví ale může těžit nejvíc, uvádí pro iROZHLAS.cz politoložka Lenka Martínková z Masarykovy univerzity. Státy jí například mohou pomoct s řešením energetické krize.

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.

Íránské bezpilotní letouny v pátek zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí. Na místě vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení. Británie chce v regionu nasadit svůj protivzdušný systém, který by ochránil britské a kuvajtské zájmy.

Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Blízkém východě naznačila rostoucí sebevědomí Kyjeva a postupnou proměnu Ukrajiny ze země odkázané na zahraniční podporu ve významného mezinárodního hráče, který dokáže nabídnout vlastní know-how a stát se důležitým strategickým partnerem.

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nedávno hned několik zemí Perského zálivu, které čelí ostřelování v důsledku izraelsko-americké války proti Íránu, a uzavřel s nimi dlouhodobé dohody o bezpečnostní spolupráci. Týkají se nejen obrany proti íránským dronům, ale také ukrajinských námořních dronů, které by mohly pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Jde o první krok ke strategickým partnerstvím, která by podle analytiků mohla potenciálně výrazně posílit globální postavení Ukrajiny.

Zatímco většina z nás sleduje zprávy z íránské fronty, správci rezerv v centrálních bankách zběsile klikají na tlačítko 'prodat' u amerických státních dluhopisů. Za poslední měsíc jich prodaly za skoro sto miliard dolarů. Proč?

Egyptský fotbalový útočník Mohamed Salah udělal po oznámení letního odchodu z Liverpoolu vstřícné gesto. Vzdal se totiž štědrého věrnostního bonusu. Klub si zase po dohodě o předčasném rozvázání kontraktu nebude nárokovat přestupovou částku.

Nová vlna spekulací odhaluje plány českého Warhorse na pracích nové velkolepé hry ze světa Pána Prstenů.

Pentagon zvažuje obsazení strategických ostrovů v Perském zálivu, píše web RFE/RL. Experti ale upozorňují, že samotné obsazení ostrovů nezajistí lodím bezpečné proplutí Hormuzským průlivem, protože Írán může útočit na dálku drony a raketami. Kontrola nad těmito ostrovy by však výrazně ovlivnila geopolitickou a energetickou situaci v regionu.

Síra, helium, močovina, propan butan a další. V souvislosti s konfliktem na Blízkém východě se mluví hlavně o ropě a zemním plynu, na úvod vyjmenované položky ale můžou způsobit mnohem větší problémy. Používají se totiž třeba při výrobě hnojiv nebo čipů. Hrozba zdražování se proto týká celé ekonomiky.

Královéhradečtí kriminalisté obvinili osmatřicetiletého muže z podvodu, při kterém vylákal miliony korun od důvěřivých lidí po celé republice. Podvodník se vydával za úspěšného podnikatele…

Spojené arabské emiráty mění svůj zdrženlivý postoj ve válce v Íránu, nyní se chtějí zapojit do otevření Hormuzského průlivu po boku Američanů a dalších spojenců. Byly by první zemí v oblasti Perského zálivu.