Vladimír Šmeral

Když se řekne Kristián, všem, kdo sledují černobílé filmy, se vybaví zářivá herecká hvězda Adina Mandlová. Její hvězda však pohasínala velmi rychle a její odcházení bylo velmi smutné.

Existují filmy, u kterých by si někteří lidé přáli, aby zůstaly navždy zapomenuty. Za minulého režimu cenzoři řadu snímků okamžitě uschovali do trezorů, protože mnohdy až příliš připomínaly realitu. Jak to však často bývá, co mělo být umlčeno, nakonec promluvilo nejsilněji.

Málokterý český film vyvolává takové emoce jako Kladivo na čarodějnice. Při jeho sledování vám běhá mráz po zádech, a přitom se natáčel na místě, kde lidé hledají klid a uzdravení. Proč se příběh z čarodějnických procesů spojil právě s lázněmi Velké Losiny?

Adina Mandlová patřila mezi největší herecké hvězdy své doby. Po válce žila v exilu, do vlasti se vrátila až na posledních pár měsíců svého života.

Pár dní před Vánoci 1944 se Adina Mandlová sklání nad mrtvě narozenou dcerkou, slzy jí tiše stékají. Její milenec Vladimír Šmeral a otec dítěte mezitím v mrazu tábora Klettendorf bojuje o život. O tragédii, co se stala, nemá nejmenší tušení.

Když se řekne Vladimír Šmeral, lidé si vzpomenou na postavu inkvizitora Bobliga, již herec ztvárnil ve filmu Kladivo na čarodějnice, či zparodování ministra kultury Zdeňka Nejedlého ve Skřiváncích na niti. A byly to právě Šmeralovy skvělé herecké výkony, které učarovaly i jeho kolegyni Adině Mandlové a ta se do něj bláznivě zamilovala. On to ale měl jinak.

Čeští diváci si jej pamatují především ze slavných pondělních televizních inscenací. Do historie české kinematografie se zapsal zlatým písmem díky postavě Kryštofa Lautnera z Vávrova Kladiva na čarodějnice. Hrál ale i v mnoha dalších filmech.

Recenzenti na ČSFD zvolili nový nejlepší hororový film, který dokázal sesadit z trůnu legendární „Kladivo na čarodějnice“. A přitom se úplně obejde bez upálených čarodějnic a středověkých mučicích nástrojů. Místo toho ukazuje něco mnohem děsivějšího, tedy jak se z milujícího otce rodiny může stát nemilosrdný vrah.

Píše se rok 1947, komunisté ještě úplně nepřevzali otěže moci, a proto si filmaři mohli dovolit natočit něco, na co by za pár měsíců už neměli odvahu ani pomyslet. A právě v tomhle krátkém okně svobody vzniklo dílo, které se stalo noční můrou několika generací diváků. Film podle Gogolovy povídky se publiku dostal pod kůži natolik, že ho televizní stanice dodnes vysílají jen zřídka.

Vztahy prvorepublikové herečky Adiny Mandlové byly pestré. Její náručí prošla řada mužů včetně umělců nebo bohatého manžela despoty. Svodům hvězdy nakonec neodolal ani módní návrhář s homosexuální orientací, který se stal posledním manželem umělkyně.

Adina Mandlová byla bezesporu jednou z největších hvězd první republiky. Patřila k nejlepším herečkám a její osobní život byl ještě pestřejší než ten na filmovém plátně. Zvládla se čtyřikrát vdát, odstěhovat se do Londýna, žít na Maltě a na sklonku života se vrátit domů.

Kriminální komedii z roku 1966 natočil režisér a spoluscenárista Ivo Novák podle stejnojmenného románu spisovatele Václava Erbena. Spolu se Zdeňkem Podskalským se podílel i na scénáři. V příběhu i na filmovém plátně poprvé vystupuje bystrý kapitán Exner, kriminalista, který si s chutí užívá života.

Dodnes nás mrazí z jeho pohledů, slov i atmosféry, kterou přináší. Toto je nejděsivější film české kinematografie. Bude budit respekt i u vás.

Zdeněk Nejedlý… Legendární stařičký poválečný ministr školství, kterého komunisti podědili ještě po starém Rakousko-Uhersku. Herci se předháněli, kdo jeho nezaměnitelnou figuru zahraje nejlíp. Zda Vladimír Šmeral (Skřivánci na niti: „Chleba bude, máslo bude, i Smetana bude“), Tonda Hardt (který ho hrál jako všechny své policejní komisaře), anebo Miloslav Kopečný, známý jako sešlý vekslák Slepejš z filmu Bony a klid.

O prvorepublikové herečce Adině Mandlové se povídalo ledacos. Hlavně že je cynická, přelétavá a vypočítavá. Zda tomu tak skutečně bylo, nebo šlo o takzvaný obranný mechanismus, to věděla jen ona. Pravdou rozhodně je, že ji potkalo v životě mnoho tragédií, a některé z nich bohužel skončily i smrtí. Stejně smutné byly i poslední roky jejího života.

Tento film si nepouštějte, pokud nemáte opravdu pro strach uděláno. Zapomeňte na laciné lekačky béčkových hororů, v tomto příběhu jde o ukázku ztělesnění zla a lidské krutosti.

V roce 1967 byl zařazen do vysílání seriál ze sportovního prostředí Soudce Stokroč s Lubomírem Lipským v hlavní roli fotbalového rozhodčího. Vzniklo šest dílů, vzhledem k nepříznivé kritice ale diváci viděli jen čtyři.

S novým rokem začíná na blogu i zbrusu nový občasník, který bude věnován televizním seriálům, nejprve českým a později možná i zahraničním. Už před dvěma lety jsem samostatný článek věnoval koňskému seriálu Dobrá Voda, specifický článek v podobě psychologického rozboru postav ode mě dostaly populární Kukačky, ze zahraničí jsem glosoval netflixovský megahit Wednesday a vloni se makrorecenze dočkala biografická Iveta.

Vrátíme se do dob, kdy nebyly streamovací služby, nebyly dokonce ani satelitní televizní stanice a návštěva kina byla považována za společenskou událost. Byla to ceněná příležitost, jak pozvat dívku na rande anebo si prostě jen vyjít a užít si necelé dvě hodiny tmy v kinosále s příběhem.

Nejobsazovanější a nejoblíbenější herečka prvorepublikového stříbrného plátna Adina Mandlová vzbuzovala pobouření kvůli svému životnímu stylu.

Po vleklých zdravotních problémech zemřela o víkendu slovenská herečka Soňa Valentová (✝76). Čeští diváci ji mají spojenou především se slavným historickým dramatem Kladivo na čarodějnice (1969), v němž hrála děkanskou kuchařku Zuzanu, která se stala jednou z obětí fanatického inkvizitora Bobliga. Publikum uchvátila nejen svým strhujícím výkonem, ale také odvahou, kdy se v jedné scéně objevila v rouše Evině. O této talentované dámě se také říkalo, že má nejkrásnější oči ze všech hereček v celém tehdejším Československu. Manžel neměl námitky

Jedna z největších prvorepublikových hvězd byla nejen krásná, ale i chytrá a uměla to s muži. Její život by vydal na několik filmů, nebála se říci svůj názor a muži se jí v posteli jen střídali. Jaké pády i slavné chvíle herečka zažila? Adina Mandlová byla úspěšnou herečkou, ale pověst kolaborantky jí vyhnala z Československa.

AUDIO / VIDEO Ztvárnil nejodpornější postavu, jakou kdy český film herci nabídl. Z jeho fanatického inkvizitora v dramatu Kladivo na čarodějnice, které natočil v roce 1969 podle literární předlohy Václava Kaplického režisér Otakar Vávra, dodnes divákům naskakuje husí kůže.

Napínavý thriller z roku 1976 s hvězdným obsazením s Dastinem Hoffmanem, Laurencem Olivierem (nominace na Oscara a získání Zlatého glóbu) a Royem Scheiderem režíroval John Schlesinger.

Lásku k divadlu dostal Vladimír Šmeral (16. 10. 1903 – 15. 3. 1982) do vínku. A to bylo i důvodem, proč přestoupil z Vyšší průmyslové školy elektrotechnické na dramatické oddělení brněnské konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1926. Od počátku své divadelní dráhy byl považován za mimořádný herecký talent.

Život plný slávy, úspěchů a obdivu. Ale také trápení a osobních tragédií. To byl osud ikonické herečky a sex symbolu 30. let minulého století Adiny Mandlové. Od její smrti dnes uplynulo rovných 30 let. Připomeňte si ji s námi a otestujte své znalosti o této legendě české kinematografie.

Kolaborace – toto slovo se po druhé světové válce často opakovalo. V našem seriálu se dočtete o hvězdách stříbrného plátna, které právě ze spolupráce s nacisty byly obviňované. Jako první vám představíme příběh Adiny Mandlové.

Všudypřítomný strach, vynucovaná přiznání, kruté mučení a žalování. Připomíná vám to doby ne až tak minulé? Právě připomínka stalinismu měla za následek, že se nadčasový snímek Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice z roku 1970 začal objevovat v televizi až po revoluci.

Její život by vydal na několik filmů. Jako herečka zažila vrcholné období slávy, kdy jí muži padali k nohám, ovšem po válce vytrpěla i vězení a odchod ze země. Byla jednou z nejpůvabnějších prvorepublikových hereček a diváci na ni nikdy nezapomněli.

Za zrodem kultu hvězd stál sice Hollywood, ale i náš prvorepublikový film měl své megahvězdy – Lídu Baarovou (✝86) , Adinu Mandlovou (✝81) , Natašu Gollovou (✝76) a Hanu Vítovou (✝73) .

Ty její vějíře okouzlily každého. Asi nikdo nebyl větší ikonou našeho předválečného filmu než Adina Mandlová. Kráska stříbrného plátna byla odmalička vedena k velikosti a byla stejně ambiciózní a vypočítavá jako divoká. Její život, to byly večírky, obvinění z kolaborace s Němci a dlouhá, předlouhá řada nevydařených vztahů.