Vynález

Ve středu začala křesťanská postní doba – až do Velikonoc se věřící soustředí víc na duchovní život než třeba na jídlo. Podle vědců je ovšem na půst zvláštně nastavené i naše tělo a někteří lékaři ordinují čas bez jídla jako lék. Už řadu let to dokumentuje francouzská filmařka Sylvie Gilmanová. Její snímek Půst, nová cesta medicíny se před časem promítal i na pražském festivalu filmů o vědě.

O vodíku se mluví jako o palivu budoucnosti, protože je díky nulovým emisím uhlíku šetrný k životnímu prostředí. V Kamenici u Prahy teď jako první v Česku v provozu testují čistě vodíkový kotel na vytápění a ohřev vody. Výsledky chtějí porovnat s běžným kotlem na zemní plyn.

Představte si noc, kdy se řeka rozestoupila až na dno a z nebe začaly pršet náhrobní kameny smíšené s kusy lidských těl. Vítejte v roce 1585, v éře, kdy uražená ješitnost jednoho italského génia stvořila „pekelné hořáky“ – první skutečné zbraně hromadného ničení, které svou ničivou silou šokovaly svět na dalších tři sta let. ☕ Pokud byl tento díl pro Vás obohacující a chcete nějak vyjádřit podporu nebo ocenění, můžete mě pozvat na kávu na BUY ME A COFFEE https://coff.ee/kronikasveta díky☕😊 V dnešní epizodě prozkoumáme fascinující a mrazivý příběh zapomenuté apokalypsy na řece Šeldě: Génius hnaný pomstou: Proč italský vynálezce Giambelli sestrojil zkázu pro ty, kterým původně chtěl sloužit? Hodinářská smrt: Jak mohl mechanismus z kapesních hodinek v 16. století odpálit první dálkově řízenou bombu v historii? Anatomie pekla: Proč byly útroby lodí vyztuženy metrovými zdmi z cihel a utěsněny olovem a náhrobky? Tsunami na řece: Co se stane, když tři tuny prachu vymažou vteřinu z historie a zabijí vojáka, aniž by se ho dotkl jediný střep? Psychologický teror: Jak strach z jedné jediné exploze dokázal o tři roky později porazit „nepřemožitelnou“ španělskou Armadu u břehů Anglie? Poslechněte si příběh o neuvěřitelné technické brilantnosti, promarněné šanci rebelů a děsu, který byl tak silný, že jeho rekord v ničivosti překonala až první světová válka. V příběhové části se pak ponoříme přímo do husté mlhy nad Šeldou. Uslyšíte hlasy těch, kteří u toho byli – od cynického vynálezce Giambelliho, přes nabubřelé španělské šlechtice, až po řadového vojáka, který vteřinu po výbuchu zjistil, že peklo není pod zemí, ale právě dorazilo po proudu řeky. #dejiny #podcast #dokument #antverpy #16stoleti #vojenskahistorie #kronikasveta #giambelli #vybuch #technologie #vynalez #strelnyprach #casovabomba #spanelskaarmada #oblehani #namornibitva #valka #zahadyhistorie #technickerekordy #apokalypsa

28. ledna 2026: 100 let vynálezu televize Johna Bairda & Závod historických saní - rohaček v Malé Úpě & Turnaj čtyř Školy hokejových talentů - dívčí hokejový turnaj Délka: 5 minutRok výroby: 2026Vysíláno: 28. ledna 2026Zpravodajství pro děti ČT :D. Novinky každého dne tak, že jim budeš rozumět. Pořadem provází: Lucie PokornáVedoucí vydání: Petr Kopecký, Sabina Janovicová

Důvody a důsledky objevných plaveb, vynálezy a vylepšení, cestovatélé a objevy.

Letos na jaře by se měla opět vydat lidská posádka k Měsíci. Léto zase nabídne zatmění Slunce nad Evropou. Sluneční kotouč zcela zmizí nad státy na jejím západním okraji, ale i v Česku se dočkáme pěkné podívané. Na večer ve středu 12. srpna si proto nic neplánujte a vydejte se někam na kopec nebo do přírody. Nad Českem se totiž bude vlivem zatmění stmívat hned dvakrát krátce po sobě a s příchodem tmy vytrvalé pozorovatele odmění Perseidy.

Leden je měsícem prevence rakoviny děložního čípku. V Česku tímto typem karcinomu každoročně onemocní podle gynekologů 770 žen. Dnešní medicína už naštěstí dokáže pomoci i pacientkám, u kterých se na nádor přišlo pozdě. Využívá k tomu metodu brachyterapie. Radioaktivní zdroj záření se při ní umisťuje přímo do nádoru nebo do jeho těsné blízkosti.

Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.