Výzkum

Pro některé lidi je mlaskání a srkání u jídla noční můrou, pro jiné komplimentem. Tato rozpolcenost může mít překvapivě i genetické základy. Zjistěte, proč někoho tento zdánlivě nevinný zlozvyk dohání k šílenství. Pro někoho je zvuk žvýkání nebo srkání nápojů při jídle nevyhnutelnou součástí stolování. Nicméně pro lidi trpící misofonií mohou být tyto zvuky nesnesitelné. Misofonie označuje neurologickou poruchu způsobující nadměrnou citlivost na specifické zvuky, které jsou nejčastěji spojené s jídlem, ale může jít i o zvuk stříhání nehtů, popotahování nosem, kýchání nebo i mluvení. Zachary Rosenthal, profesor psychologie na Dukeově univerzitě, popsal pro CNN misofonii jako „nenávist ke zvuku“. Pro některé jedince to znamená, že když slyší někoho hlasitě žvýkat, cítí se, jako by byli v blízkosti divokého zvířete, a spouští se v nich reakce typu „bojuj, nebo uteč“. Na vině jsou zrcadlové neurony Vědci z univerzity v Newcastlu ve svém výzkumu odhalili, že lidé trpící misofonií mají v neuronové síti silnější propojení mezi částí mozku, která zpracovává zvuky, a takzvaným premotorickým kortexem zodpovědným za ovládání pohybů v ústech a hrdle. Když výzkumníci lidem s misofonií v rámci experimentu pustili zvuky mlaskání a srkání, část mozku ovládající svaly v ústech a hrdle se přepnula do pohotovostního režimu, jako by sami jedli či pili. Výzkumníci se domnívají, že klíčovou roli mohou hrát zrcadlové neurony. Ty se aktivují nejen tehdy, když sami vykonáváme určitou činnost, ale také, když vidíme někoho jiného, jak ji provádí. To znamená, že když vidíme někoho žvýkat nebo srkat, naše mozkové neurony mohou začít simulovat tyto akce, což vede k intenzivnějšímu vnímání zvuků. Jídlo nevnímáme jen chutí                         Naše chuťové buňky mohou vnímat pouze několik základních chutí, ale to, co vnímáme jako celkovou „chuť“, je často ovlivněno naším čichem a zrakem. A výzkum z roku 2017 ukazuje, že i sluchem. Experimenty provedené Youssefem a týmem z Oxfordské univerzity ukázaly, že lidé, kteří při jídle polévku srkali, ji označili jako chutnější než ti, kteří ji jedli „normálně“. Důvodem, proč se „srkajícím“ osobám zdála chuť polévky bohatší, může být částečně i větší zapojení sluchu díky zvukům vydávaným při mlaskání a srkání. Chuť může ovlivnit také kyslík, kterého se při srkání dostane do úst více. Srkání ve světě Zatímco smrkání je v Koreji považováno za urážlivé a zívání a žvýkání žvýkačky za neslušné, mlaskání a srkání při konzumaci nudlí vyjadřuje, že vám jídlo chutná, a jsou považovány za kompliment. Web Facts and Details uvádí, že v některých situacích obzvlášť hlasité mlaskání znamená, že jste dojedli. https://www.jimeto.cz/dieta-pri-lecbe-antibiotiky-co-jist-a-na-co-radeji-zapomenout-pozor-si-dejte-na-citrusy/ Některé restaurace se v době oběda rychle zaplní a spustí se obrovská kakofonie mlaskání a srkání, načež se po deseti nebo patnácti minutách všichni zvednou, odejdou a restaurace je opět tichá. Srkání je nejvyšší formou lichotky také v Číně, v Japonsku a na Tchaj-wanu. V Thajsku můžete nudlovou polévku též srkat, ale ne příliš hlasitě. Singapur, Hong Kong a Filipíny jsou silně ovlivněny západními zeměmi a srkání je zde obecně nepřijatelné. Zdroj: CNN, Facts and Details, Sukhbinder Kumar, The Motor Basis for Misophonia, 2021, Jozef Youssef, Plateware and slurping influence regular consumers׳ sensory discriminative and hedonic responses to a hot soup, 2017, Discover Magazine Autor: Dominika Jandorová

Rozhovor s Petrem Konvalinkou, předsedou Technologické agentury ČR (TA ČR).

Středočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj chtějí jednat s ministerstvem životního prostředí o finanční podpoře pro geoparky. Hejtmani se k tomu zavázali ve společném memorandu. Dohodli se také, že budou spolupracovat na udržitelném rozvoji geoparků s ohledem na jejich význam pro turistický ruch, vzdělávání, vědu a výzkum i ochranu přírody a krajiny, informovala ČTK Zuzana Žádková ze středočeského krajského úřadu.

Přílišné projevování citů a náklonnosti v prvních letech vztahu není dobrým znamením. Naopak naznačuje, že takový vztah nevydrží dlouho.

Do Indie, Číny nebo Japonska se začaly přesouvat klinické studie, při kterých se testují nově vyvinuté léky. Oproti Evropě vyžadují zmíněné země méně byrokracie a firmy mají nižší náklady. Pro české pacienty je to špatná zpráva, na novou léčbu si počkají výrazně déle.

V roce 1867 se ve Varšavě narodila jedna z nejúžasnějších žen historie. Marie-Curie Sklodowská je členkou elitního klubu nositelů dvou Nobelových cen. Stejné přírodní fenomény, které zkoumala, ale také způsobily její smrt.

Kromě toho, že pomáhá usnout, má konopí široké spektrum účinků i na spánek samotný. Je to díky působení kanabinoidů, které napodobují činnost chemických látek zvaných endokanabinoidy, které se přirozeně vyskytují v celém těle včetně mozku.

Podle výzkumů je to, proč se myšlení dyslektika drží zpátky, rychlá ztráta implicitní paměti, tedy nevědomé ukládání informací

„Reprezentativní výzkum měřil, jaký mají obyvatelé světa vztah ke kapitalismu. Jen v šesti ze zkoumaných zemích dominují sympatie pro kapitalismus. V této šestici je také Česko. Upřímně řečeno jsem výsledky nadšený.“

Zatímco dnes se umělá inteligence prosazuje ve zdravotnictví kvůli přísné regulaci a obavám o bezpečnost pacientů jen ztěžka, do budoucna by mohla přinést do odvětví doslova revoluci. Například v podobě výrazného urychlení vývoje nových léků. Jejich uvedení na trh dnes může trvat i deset a více let a míra neúspěchu během klinického výzkumu často dosahuje 90 %. AI však má podle expertů společnosti Atradius z divize Pharmaceuticals mimořádný potenciál tyto statistiky od základů změnit.

Anály nepravděpodobného výzkumu je redakcí humoristického časopisu, která každoročně uděluje Ig Nobelovu cenu za nejbizarnější, nejpodivnější či nejkomičtější výzkumy roku. Letos se mezi desítku oceněných zařadil i tým, který se zaměřil na mrtvé pavouky.

Studenti s vyšší inteligencí sice mají díky lepším výsledkům ve škole šanci na dobrou kariéru, ale otázka je, jak pak budou řešit problémy reálného světa.

Nové studie naznačují, že náš rozhodovací proces není tak skrytý, jak si možná myslíme.

V sobotu 30. září se na Slovensku uskuteční parlamentní volby. Jde o čtvrté předčasné volby v historii státu. PrahaIN.cz požádala agenturu Phoenix research o zpracování preferencí tamních politických subjektů. První sérii jsme přinesli v červenci.

Univerzita Karlova vypsala veřejnou zakázku na zajištění marketingových a komunikačních služeb pro Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Hlavním koordinátorem projektu pak bude 1. lékařská fakulta UK. Zadávací řízení je otevřené na uzavření rámcové dohody s jedním dodavatelem. Očekávaná cena je stanovena na částku 26 milionů korun bez DPH, tj.

Ve skromném kyjevském bytě se scházejí vojáci mimo službu, aby si zakouřili marihuanu a na chvíli zapomněli na věci, které viděli. Nechtějí být identifikováni. Tato droga je v armádě odmítána, dokonce i v Kyjevě, daleko od fronty.

Před sobotními parlamentními volbami na Slovensku výzkumu přisuzují vítězství proevropskému hnutí Progresivní Slovensko, které vede Michal Šimečka, i straně Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica.

Vlivu barev a jejich léčebných účinků si byli vědomi již ve starověku. Oblíbený odstín možná prozradí něco i o vaší osobnosti.

Uklízečku otravovalo pípání mrazáku, a tak ho odpojila od elektřiny. Nenávratně tím zničila klíčový výzkum probíhající dvacet let.

Původně šlo o nevinný výzkum delfíních schopností napodobit lidskou řeč, podivný experiment se ale zvrhl a skončil tragédií.

Bývalá důlní štola nacházející se v Tišnově na Brněnsku zažila v roce 1988 netradiční a napínavé dobrodružství. Tři týdny v ní probíhala simulace výpravy na Mars v rámci tehdejšího kosmického výzkumu.

Archeologové objevili poblíž vodopádu ve střední Africe dvě klády, které byly opracovány pomocí kamenných nástrojů před téměř půl milionem let. Přivedlo je to k domněnce, že zdejší hominidi, kteří byli součástí vývojové větve rodu Homo, byli zkušenými dřevaři dávno před tím, než se objevil druh Homo sapiens. Doposud objevené podobně staré artefakty schopnost pracovat s kmeny stromů pouze naznačovaly.

Mezi obyvateli střední Evropy patří kudrnaté vlasy k menšinovým rysům, zatímco v tropických regionech jde naopak o poměrně standardní porost hlavy. Nový výzkum zjišťoval, jakou roli hrají zvlněné kadeře při regulaci tělesné teploty.

Mezi lidmi a lidoopy se přenášejí parazité způsobující infekce. Ukázal to výzkum přenosu parazitických hlísticů na Ústavu biologie obratlovců Akademie věd (AV) ČR. TASR o výsledcích výzkumu informovala Eliška Zvolánková z AV ČR.

Podle nové studie se medúzy krabicovité, které jsou známé jako nositelky jednoho z nejsmrtelnějších jedů na světě, dokážou učit z minulých zkušeností podobně jako lidé, aniž by měly centrální mozek, a jsou pokročilejší, než se dosud předpokládalo, jak píše web Yahoonews.

Dřít se v práci, zatímco ostatní spí, může ohrozit lidskou psychiku. Stolovat naopak výhradně během dne by dle nového výzkumu mohlo snížit pravděpodobnost rozvinutí deprese nebo úzkosti. A to i u těch, kteří pracují v nočních směnách

Komunikace mezi psy a lidmi, spolu se schopností se navzájem chápat, nedává vědcům spát. Ve zvířecí říši se totiž snad nenajde obdobný případ mezidruhového vztahu, který by byl takto těsný a intenzivní. Nová studie publikovaná v magazínu PeerJ přináší další zajímavé poznatky. Její autoři totiž zjistili, že kognitivní schopnosti pouličních psů jsou při vnímání lidského výrazu tváře stejně dobré, jako je tomu u psů domácích.

Centrum hiporehabilitace Mirákl (CHM) v Bohuslavicích na Jihlavsku zkoumá vliv hipoterapie na děti se spinální muskulární atrofií (SMA). Cílem je objektivně potvrdit efektivitu a funkčnost fyzioterapeutické metody, při které se využívají koně. V Bohuslavicích nyní končí výzkumné pobyty dětí. Po analýze výsledků a jejich publikování by měly být výsledky studie zjara příštího roku představené v Budapešti na světové konferenci věnující se hipoterapii. ČTK to řekla Kateřina Maříková, ředitelka CHM a vedoucí výzkumu.

O financích uvažovat raději v cizím jazyce! Radí to vědci, kteří zjistili, že trochu jinak myslíme v rodném jazyce a trochu jinak, když „přepneme“ do cizího. Z výzkumu tohoto přepínání mezi mateřským a cizím jazykem také vyplývá, že člověk, který umí cizí jazyk, je rozhodnější a lépe řeší případné konflikty.

Někdo nedá dopustit na spaní na boku, jiný na zádech či na břiše. Ale jaká poloha je pro kvalitní spánek opravdu nejlepší? K nalezení odpovědi mohou pomoci studie o námořnících na kontejnerových lodích či svářečích v Nigérii, ale vzhledem k tomu, jak je spánek pro lidi důležitý, je překvapivé, jak málo rozsáhlých výzkumů na toto téma bylo provedeno.s

Objev vikinského hrobu na ostrově Björkö měl nečekané laboratorní vyústění. Ukázalo se totiž, že severský vladař byl ve skutečnosti jiného pohlaví.

Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k pomocníkům jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.

Generování textů pro výuku, překlady z cizích jazyků, příprava testů nebo generování obrázků. To jsou činnosti, ke kterých učitelé českých základních škol nejčastěji využívají nástroje tzv. generativní AI, jako je ChatGPT, Google Bard a další. Vyplývá to z výzkumu, který mezi dubnem a červnem letošního roku provedlo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmou Microsoft. Do výzkumu se zapojilo celkem 2175 pedagogů, 85…

Máte doma nejlepšího přítele člověka a okolí vám říká, že vypadáte přesně jako on? A co teprve vaše osobnost, vnímáte, že je stejná jako ta od vašeho pejska? Nová studie přišla s odhalením, že tomu tak opravdu je!

Nevlastní matky v popkultuře jsou často lítostivé a nenávistné saně, které ubližují dětem, velmi nemilá a někdy i vraždící monstra. Jenže ruku na srdce: kdy naposledy se vám očekávání popkulturních představ opravdu vyplnilo?

V Mariánském příkopu, nejhlubším místě na Zemi, byl nalezen nový virus známý jako vB_HmeY_H4907. Byl nalezen v hloubce 8900 metrů pod hladinou oceánu. Vědci jej bedlivě sledují a provádí další studie.

Proudění v Atlantském oceánu se může do poloviny století zhroutit. S tímto vážným varováním přicházejí vědci z Kodaňské univerzity, kteří se domnívají, že do roku 2060 může v důsledku změny klimatu dojít k výraznému posunu teplot v Evropě a tropech.

Člověk znečistil životní prostředí tisíci nebezpečných chemikálií. Žijeme v koktejlu látek, které poškozují lidský organismus. Ničivý dopad mají i na kvalitu mužských spermií, což se dramaticky podepisuje na plodnosti. Bude to jednou důvod pro konec lidského rodu?

Výzkum, který si vzal za cíl zjistit, zda psi umějí používat takzvanou epizodickou paměť, odhalil, že psi své pánečky nejen pozorně sledují, ale také si jejich jednání pamatují

Práci běžného architekta si asi umí představit každý z nás. Nyní se však na seznamu profesí objevují tzv. vesmírní architekti. Mezi těmi nejlepšími na světě jsou přitom i Češi. Co si pod tímto pojmem konkrétně představit, a k čemu je jejich práce dobrá?

V současnosti sahá umělá inteligence takřka do všech myslitelných odvětví, včetně vzdělávání. Nyní probíhají diskuze, jak by se mělo školství stavět k pomocníkům jako je ChatGPT nebo Bing Chat. Vědci z Univerzity Palackého se podíleli na studii, při které se na téma umělé inteligence ve školách zaměřili.

Trvalo to téměř čtvrt století, ale nyní je již možno bez trpké příchutě vegewashingu a bez rizika více či méně skrývaného výsměchu tvrdit: je to tak, když necháte zvířátka žít, budete zdravější.

Trvalo to téměř čtvrt století, ale nyní je již možno bez trpké příchutě vegewashingu a bez rizika více či méně skrývaného výsměchu tvrdit: je to tak, když necháte zvířátka žít, budete zdravější.

Osm měsíců budou speciální dálkově sledovaná čidla na osmi místech v Tišnově na Brněnsku měřit znečištění ovzduší. Zaměří se zejména na prachové částice, jejichž vdechování poškozuje kardiovaskulární a plicní systém. Výzkum v Tišnově uskuteční státní Centrum dopravního výzkumu (CDV). Práce zahájili odborníci z CDV v srpnu, senzory budou ovzduší ve městě monitorovat až do března 2024.

Česká spořitelna vstoupila jako první tuzemská banka do investičního fondu i&i Biotech Fund [i&i Bio]. i&i Bio investuje do výzkumu a vývoje nových léčiv a zdravotnických prostředků v počátku jejich vývoje.

Katoličtí biskupové ve Švýcarsku chtějí ustanovit speciální církevní soud, který by se zabýval případy sexuálního násilí v církevním prostředí, píše agentura AFP. Biskupové to oznámili po zveřejnění výsledků výzkumu univerzity v Curychu, podle kterých bylo v církevním prostředí zneužito od roku 1950 přes 900 lidí. Přednost při vyšetřování případů sexuálního násilí však budou mít běžné soudy.

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Evoluce má svůj vlastní složitý způsob, jak různým druhům vytyčit cestu k přežití a umožnit jim lépe se přizpůsobit prostředí. Tak tomu bylo i u obyvatel Nepálu žijících ve vyšších nadmořských výškách. Nedávná studie vrhá světlo na evoluční přizpůsobení Nepálců žijících ve výškách nad 3,5 km. Jejich zajímavé kratší horní končetiny ve srovnání s jejich protějšky žijícími v údolích odhalují příběh o způsobu, jakým příroda zajišťuje přežití v jednom z nejdrsnějších koutů planety.

Švédským vědcům se podařilo přečíst RNA dnes již vyhynulého vakovlka tasmánského. Metoda by mohla přispět nejen ke vzkříšení již vyhynulých druhů, ale i k výzkumu virů.

Indie se pokusila obnovit spojení se svým přistávacím modulem a robotickým vozítkem na Měsíci, tyto snahy ale zatím nebyly úspěšné. Podle agentury Reuters to uvedla Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO). Ve svých pokusech bude pokračovat.

Podrobná analýza více než stovky vědců napříč kontinentem ukazuje, že podíl lidí upřednostňujících v Evropě antisystémové, vesměs populistické strany, za posledních třicet let výrazně narostl. Na začátku třetí dekády 21. století je volí 32 procent lidí, z nich asi polovina se kloní ke krajní pravici.

Od 16. do 23. září probíhá tzv. týden viditelnosti bisexuálních lidí. Má za cíl zvýšit povědomí o této sexuální orientaci a také třeba zmírnit předsudky, které o bisexuálech ve společnosti panují. Ty totiž stále nejsou věcí minulosti. Dokazuje to mimo jiné průzkum, který udělala seznamovací služba…

Vědci ze dvou fakult Univerzity Palackého začali s výzkumem hazardu v Olomouckém kraji. K získání dat se obrací na veřejnost s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku. Výzkum potrvá pravděpodobně do konce října.

Ve studii uvedlo téměř 90 % majitelů domácích mazlíčků, že je berou jako člena rodiny. Se zvířaty máte menší riziko mrtvice a srdečního infarktu. U starších lidí mohou pomoci se socializací a s osamělostí.

Představte si, že jste na zajímavé veřejné akci a dychtivě vstřebáváte nové poznatky. Pak přijde chvíle pro otázky. Ruce vystřelí do vzduchu, ale je tu háček – nejčastěji patří mužům. Je to scénář, který se odehrál nesčetněkrát a který vyvolává zdánlivě jednoduchou otázku: proč se ženy na veřejnosti méně často ptají?Je možné, že mají prostě méně otázek?

Česká spořitelna vstoupila jako první tuzemská banka do investičního fondu i&i Biotech Fund [i&i Bio]. i&i Bio investuje do výzkumu a vývoje nových léčiv a zdravotnických prostředků v počáteční fázi jejich vývoje.

V Česku nejsou žádné startupy zaměřené na kvantové počítače, i když je obor v rozkvětu. Český fond to chce změnit. S investicemi začal s americkou vládou či německou legendou. Když se podíváte na pomyslnou mapu evropských startupů zaměřených na kvantové počítače a technologie, všude se něco najde. Výjimku na starém kontinentu tvoří Česká republika, kde žádné takové firmy nejsou. Česko má dobrý základ v podobě výzkumu a akademických aktivit, brzy budeme mít ostravský kvantový počítač, spin-offy tyto objevy využívající ale chybí. Vyhýbá se nám tak jedna silná vlna investic.

Naši dávní předci se s hrozbou vyhynutí celého druhu údajně potýkali zhruba 117 000 let, než se jim povedlo počet jedinců v populaci výrazněji zvýšit. Čínsko-španělský vědecký tým závěry učinil na základě statistik a výzkumu DNA 3154 lidí.

Věda je něco, co nás provází na každém kroku našeho života, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. A je jedno, zda se jedná o lékařské výzkumy, technologické inovace, ekologii, kosmonautiku nebo sociální vědy, vědecký přístup je základem mnoha oblastí, které ovlivňují náš každodenní život.