Výzkum

Devět vědců z Masarykovy univerzity odjelo z Brna do Antarktidy. Budou sledovat například dopady klimatické změny na ledovce a antarktickou přírodu.

Britští psychiatři vyzvali velké technologické společnosti jako Facebook či Twitter, aby jim poskytly data potřebná k výzkumu o chování mladých lidí na sociálních sítích. Bez těchto údajů není podle Královské psychiatrické společnosti (RCP) možné určit zdravotní rizika spojená s nadměrným používáním sociálních sítí v mladém věku, informovala dnes agentura AP. Výzkum by měl být podle odborníků hrazen z digitální daně.

Už přes sto let se za hranici mezi zdravým a nemocným lidským tělem považuje teplota 37 stupňů Celsia. Teplota "nad" tak bývá označována za "zvýšenou" a představuje ukazatel nemoci. Nová studie však ukazuje, že to s ní není tak jednoduché.

Výjimečná „živá laboratoř“ zaměřená na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví vznikne na Masarykově univerzitě v Brně. Umožní to téměř miliardová dotace z grantového programu Horizont 2020 zaměřeného na šíření výzkumné excelence. Centrum RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity uspělo jako jediná evropská instituce ve třech výzvách současně. Je to něco jako ve sportu „zlatý hattrick“, řekl novinářům rektor Martin Bareš.

Společnost Huawei se podle zprávy Evropské unie za rok 2019 umístila pátá ve světovém žebříčku průmyslových investic do výzkumu a vývoje (R&D). Také je šestým největším skokanem co se týče meziročního navýšení těchto investic, v žebříčku si od roku 2004 polepšila o více než 200 míst. Mezi výrobci ICT je na druhém místě. Žebříček byl sestaven z dat z výročních zpráv a účetních závěrek 2 500 firem, které celosvětově investují do výzkumu a vývoje.

Výzkumů se na celé planetě provádí nespočet. Některé jsou tak významné, že mohou třeba i aspirovat na Nobelovu cenu, jiné se zase zaobírají až bizarními otázkami, které zdánlivě nemají vůbec smysl. A pro ty je tu parodické ocenění Ig Nobelova cena.

Chodíte-li pomalu, pravděpodobně vás ohrožuje zrychlené stárnutí. A s ním i všechny problémy, které stáří přináší.

V jejich studii, publikované v prestižním časopise Cell Reports, tým odhaluje, jak červům umožnil žít až pětkrát déle. Takový člověk by oslavil čtyřsté narozeniny. Vědci se domnívají, že by nový objev mohl být důležitým krokem na cestě k doposud nemyslitelnému - umělé nesmrtelnosti.

Týmu vědců pod vedením Martina Maršaly z Kalifornské univerzity v San Diegu se podařilo úspěšně otestovat novou operačně-aplikační metodu. Ta by v budoucnu mohla zpomalit postup amyotrofní laterální sklerózy (ALS), degenerativního onemocnění nervů a svalů, s nímž například dlouho bojoval legendární fyzik Stephen Hawking.

Během výzkumu keporkaků si vědci všimli zajímavého chování. Tento zhruba třicetitunový kytovec totiž používá k lovu ančoviček a dalších malých ryb lstivé triky. Lsti využívá keporkak zejména v případech, když se potřebuje infiltrovat do blízkosti obrovských hejn v rybích školkách.

Američtí a čínští vědci přišli na způsob, jak prodloužit délku života, a to až šestkrát. Recept na dlouhověkost však zatím funguje jen u háďátka obecného – červa, na kterém biologové provádějí řadu podobných experimentů. Háďátko má totiž člověku velmi podobnou výbavu genů regulujících dobu dožití. Za výzkumem, který publikoval časopis Cell Reports, stojí biologové z laboratoří MDI v americkém státě Maine a čínská univerzita v Nanjingu.

S hejtmankou Středočeského kraje Jaroslavou Pokornou Jermanovou jsme se tentokrát bavili o regionu budoucnosti, hospodaření s vodou i světlem, a o tom proč nosí inovace v srdci.

Dvojice studentů Technické univerzity v Liberci se na Harvardově univerzitě zapojí do vývoje umělé ledviny, jejímž základem je nanovlákenná membrána. Doktorandi Markéta Klíčová a Jakub Erben z textilní fakulty se specializují na tkáňové inženýrství. Ke spolupráci si je vybral profesor Donald E. Ingber, který je spoluzakladatelem a prvním ředitelem Wyssova institutu při Harvardově univerzitě, řekl mluvčí liberecké univerzity Radek Pirkl.

Budou snad následovat další? Ti, kdo spojují genetiku s etikou, jsou zděšeni.

Takzvaný přerušovaný půst, při němž se člověk v konkrétních hodinách či dnech úplně zdrží jídla a v jiných se omezovat nemusí, může pomáhat s vysokým tlakem i obezitou a vést k dlouhověkosti. Vyplývá to z metastudie, která právě vyšla v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Nová studie identifikovala více než sto genových abnormalit, které mohou stát za rozvojem mnoha duševních chorob. Do rukou se nám tak dostává biologické vodítko, které by v budoucnu mohlo vést k jejich účinnější léčbě.

Kombinace obou proteinů otevírá možnost vývoje nových biomateriálů, vynikajících stabilní strukturou, spontánním zesíťováním, vynikající pružností a houževnatostí. Proteinová nanovlákna získávají stále větší pozornost z důvodu možného využití jakožto materiálu pro kultivaci kmenových buněk.

Marie Curie-Skłodowská s manželem Pierrem měla zcela zásadní vliv na léčbu rakoviny. Svůj převratný objev manželé oznámili světu 26. prosince 1898 poté, co se roky věnovali výzkumu radioaktivity.

Svobodné ženy už nebudou terčem posměchu. Ze zajímavého výzkumu vyšlo najevo, že ženy, které jsou single jsou šťastnější a také zdravější. Jde o poměrně šokující zjištění, jelikož veřejnost si dlouho myslela, že klíčem k ideálnímu životu je právě manželství. Nyní se ukazuje, že je tomu přesně naopak.

Ano, v debatě s panem ředitelem ČSOP (Petr N. Stýblo) o kosech, USUTU a snaze poznat reálný stav přírody, „je to marný“. Aby to nebylo „marný“, musí totiž obě strany projevit snahu pochopit, co píše strana druhá. Tato snaha vyžaduje odkazované zdroje číst.

Vědci, kteří se zabývají dlouhověkostí, díky stále širším znalostem v oblasti biologie člověka neustále přicházejí na nové informace, díky nimž lze proces stárnutí zpomalit a prodloužit tak délku lidského života.

Všechny urychlovače částic na světě mají jedno společné - jedná se o obrovská a také velice složitá zařízení, na kterých vědci provádějí širokou škálu experimentů. Vědcům se nyní podařilo vytvořit tak miniaturní urychlovač částic, že je tenčí než lidský vlas.

Na obyvatelé Londýna padá déšť, který obsahuje mikroplasty. Zjistili to vědci, kteří zatím měřili objem mikroplastů v dešti pouze ve čtyřech světových městech. V Londýně byl v ovzduší naměřen největší počet mikroplastů. Autoři výzkumu předpokládají, že zamoření měst mikroplasty je celosvětovým problémem.

Dobíjecí boty jsou jedním z prvních kroků plánu americké armády k doslovné přeměně vojáků na mobilní baterie. Armádní vědci se rovněž snaží o vývoj podobných technologií s umístěním v batozích, či kolenních výztuhách.

Smutná zpráva (tedy alespoň pro značnou část běžců) je, že talent pro vytrvalostní sporty máme do značné míry zapsán v genech. Dobrá zpráva ovšem zní, že aktivitu řady genů můžeme sami ovlivnit a tím vytěžit ze svého vytrvaleckého potenciálu maximum.

Vědci ze Světové zdravotnické organizace uveřejnili, že došlo poprvé v historii ke snížení počtu kuřáků. Organizace hovoří o tom, že se konečně podařilo zastavit tabákovou epidemii, která stála životy již milionů lidí. Celosvětová snaha o snížení počtu kuřáků tak konečně přináší své ovoce.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT získal pro Českou republiku pobočku Evropské laboratoře pro umělou inteligenci (ELLIS). Evropský výzkum tak posouvá mezi světovou elitu.

Jak v populaci zjistit, kdo byl úspěšně očkován? V rozvojových zemích to může znamenat poměrně obtížný úkol. Vědci z MIT však přinášejí řešení. Vyvinuli inkoust, který lze bezpečně vpravit do kůže vedle samotné vakcíny. Viditelný je pouze pomocí speciální aplikace a filtru pro smartphony.

Léčivý potenciál lysohlávek prokazuje stále více výzkumů. Například v USA jejich užívání dekriminalizují jednotlivá města.

Před několika lety Apple představil svou adaptivní funkci teploty barev pod názvem Night Shift. Funkce se nejprve objevila v systému macOS a následně také v iOS. Nový operační systém iOS 13 však nabízí i tmavý režim.

"Problémem není barva světla, nýbrž jeho nadměrný jas. Kritizovat jen modré záření je tudíž zavádějící," říká výzkumník Timothy Brown.

100 let české egyptologie. Fenomenální objevy, pot a krev   Kredit českých vědců v Egyptě jakoby sahal na špičku pyramidy. Zatímco staří Egypťané potřebovali tisíce let na vytvoření dějin, čeští egyptologové je rozkrývají zhruba půlstoletí.

Nový typ elektronického biosenzoru vyvinuli inženýři z Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saúdské Arábii (KAUST). Zařízení dokáže ke svému chodu využívat v těle běžně přítomnou glukózu, díky čemuž se podle vývojářů kvalifikuje k využití při kontinuálním monitoringu, například úrovní cukru v krvi pacientů s diabetem.

Více než 3 000 vědeckých pracovníků ve 27 výzkumných institucích. Zabývají se například výzkumem rakoviny, vesmíru i problémy s vodou. Mezinárodní vědecké týmy ze Středních Čech patří ke světové špičce. Také díky nim se region dostal na globální vědeckou i inovační mapu. Jak se žije a pracuje vědcům ve Středočeském kraji?

Na vědu a výzkum ve zdravotnictví šlo letos 1,7 miliardy korun. Zhruba 658 milionů korun získaly příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví, zbytek se rozdělil na projekty. Na tiskové konferenci k předávání Cen ministra zdravotnictví za vědu a výzkum to řekli náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula a ředitel Agentury pro zdravotnický výzkum ČR Miroslav Ryska. Roční rozpočet ministerstva je zhruba devět miliard korun.

Agentura pro zdravotnický výzkum letos na konci léta oslavila páté narozeniny. Právě ona má na starosti nejen výběr projektů, které budou podpořeny ministerstvem zdravotnictví, ale také vyhodnocením nejlepších projektů, které v návaznosti na to včera ocenil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Hlavní cenu tak obdrželo pět projektů zaměřených na onkologická, genetická nebo autoimunitní onemocnění. Celkem přitom letos poslalo ministerstvo na podporu výzkumu 1,7 miliardy korun.

Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo prohlášení, podle kterého by ženy mohly čekat až 257 let, než bude vyrovnán rozdíl v platech mezi pohlavími. Organizace jako každý rok provedla výzkum rovnosti pohlaví, ve kterém posuzovala čtyři různá kritéria: politická, ekonomická, vzdělávací a zdravotní. Informoval o tom list Independent.

Na vědu a výzkum ve zdravotnictví šlo letos 1,7 miliardy korun. Zhruba 658 milionů korun získaly příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví, zbytek se rozdělil na projekty. Roční rozpočet ministerstva je zhruba devět miliard korun.

Saunování je oblíbeným prostředkem pro regeneraci či zlepšování imunity – dokáže totiž až o 50 % snížit výskyt nachlazení a infekcí horních cest dýchacích. Poslední výzkumy ovšem ukazují, že může mít pozitivní vliv přímo i na běžeckou výkonnost.

Analytická firma Canalys zveřejňuje novou statistku za 3. čtvrtletí tohoto roku zaměřenou na podíl nositelných zařízení v rámci vybraných regionů nebo jednotlivých výrobců. Zatímco v poslední analýze od společnosti IDC jednoznačně vévodila bezdrátová sluchátka AirPods od kalifornského Applu, tak dnešní tisková zpráva se bude točit kolem čínské firmy Xiaomi a jejich chytrých hodinek s fitness náramky.

Ač tolik omílané téma, ženský orgasmus je ve světě sexuality stále poměrně neprozkoumanou krajinou.

Inženýři na Purdue University vyvinuli způsob, jak nově využít miliony tranzistorů, které obsahuje každý počítačový procesor, k souběžnému ukládání informací. Zkombinovali je s výkonnější technologií, než se dosud používá pro výrobu stávajících počítačových pevných pamětí RAM.

Bezpečné skladování použitého jaderného paliva, ale také například vodíku či zachyceného CO2. K pokroku ve výzkumu v těchto oblastech by nyní mohla přispět nová metoda studování materiálů na nano úrovni. Představili ji vědci z Guelphské univerzity ležící v kanadské provincii Ontario, pro kterou je právě jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie.

Výzkumné organizace by mohly od roku 2021 dostávat ze státního rozpočtu každoročně o čtyři procenta navíc z peněz, které jdou na výzkum, vývoj a inovace. Peníze budou určeny na jejich rozvoj. ČTK to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Navyšování peněz na takzvanou institucionální podporu dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací bude ale záviset na možnostech státního rozpočtu.

Pokud jste se narodili v prosinci, možná vám od dětství připadalo trochu nefér, že slavíte narozeniny v době, kdy ostatní lidé také slaví, ať už jsou to Vánoce nebo konec roku. Ale věřte, že lidé narození v prosinci jsou výjimeční a zvláštní.

Přes osmdesát procent Čechů podporuje vznik zákona o sociálním bydlení, ukázal to nový výzkum. Míra podpory je vyšší u lidí, kteří mají zkušenost se sociálními byty v sousedství.

Snaha porozumět příčinám změn početnosti různých druhů, i těch nejběžnějších, a přenést tyto poznatky do ochranářské praxe, je vždy chvályhodná. Snaha ale nestačí – respektive přijde vniveč, pokud výzkumníci, ať už profesionálové (vědci) či amatéři (občanská věda) nehrají podle předepsaných a zavedených pravidel vědeckého výzkumu. Článek Petra Stýbla bohužel naznačuje, že program Živá zahrada sice může plnit proklamovanou roli osvětovou, ale roli poznávací neplní téměř jistě.

Češi na Vánoce milují hotové peníze v obálce, i když mnozí z nich jinak preferují už spíše jen elektronické placení. Mnoho občanů je však ostře proti případnému rušení hotových peněz. Názor na to rozděluje společnost, říká v rozhovoru pro FAEI.cz šéfka výzkumů veřejného mínění společnosti SC&C Jana Hamanová.

Pokračujeme v krasojízdě ze včerejška. Když se vám nelíbí, kam dávají peníze politici, máte šanci je vyměnit. Když se vám nelíbí, kam je dá Bill Gates, v příštích volbách si nového nezvolíte.

Nedávno jste si mohli přečíst článek, který jasně popisoval největší rizika současnosti – nemoci srdce a krevního oběhu, nádorová onemocnění a různé metabolické choroby v čele s cukrovkou a jejími komplikacemi. Zajímavé je, že se situace zvolna mění.

Kvalitními výsledky v oblasti podnikatelského prostředí i přístupu veřejné správy se do čela dlouhodobého výzkumu „Město pro byznys desetiletí“ vyšvihla Městská část Praha 2. Ve výzkumu, v němž se analytická agentura Datank zaměřila na výsledky všech dvaadvaceti městských částí za uplynulých deset let, se na druhém a třetím místě seřadily Městská část Praha 22 a Praha 7.

Jak se vyvinul jeden z nejdůmyslnějších systémů, který ovlivňuje růst rostlin a jejich reakce na podněty? Jak se v evolučním „dávnověku“ transportoval zásadní rostlinný hormon auxin?

S rostoucí poptávkou po elektrických vozech roste i potřeba neustálého pokroku v oblasti technologií. Mnichovská automobilka BMW se tentokrát zaměřila na tu nejdůležitější část elektromobilu, samotnou baterii. A vzhledem k tomu, že chtějí v budoucnu ke každé třídě nabízet i elektrifikovanou verzi a v roce 2021 mají v plánu mít třetinu všech prodejů tvořenou elektromobily, musí si na technologiích dát opravdu záležet. Nedávno proto otevřeli své nové centrum pro výzkum bateriových článků a naše redakce u toho nechyběla.

Organizace Člověk v tísni vznikla v roce 1992 z okruhu válečných zpravodajů a novinářů, brzy se však etablovala v profesionální humanitární organizaci, která pomáhá ve 40 zemích světa. Poskytuje okamžitou humanitární pomoc lidem při přírodních katastrofách nebo ve válečných konflitktech. Zároveň realizuje rozvojové programy, které se snaží zlepšit přístup obyvatel k hygieně, zdravotní péči a vzdělání. Podporuje obyvatele, aby dokázali využívat místní zdroje obživy a více se zapojovali do místních samospráv. S expertkou na výživu a veřejné zdraví Camilou Garbuttovou, která vede londýnskou pobočku Člověka v tísni, jsme si povídali o programech proti chudobě, která je jedním z hlavních témat organizace.

Dají se srovnávat česká vědecká pracoviště s těmi německými? Výhodou pro naše západní sousedy jsou především násobně lepší finanční podmínky a mnohaletá úspěšná spolupráce s průmyslem. Přesto existují obory, ve kterých Němce čeští výzkumníci předbíhají. Jde především o výzkum ekonomie, jak ukazuje komparativní studie na téma srovnání Akademie věd ČR (AV ČR) se Společností Maxe Plancka (Max Planck Gesellschaft – MPG) z dílny Technologického centra Akademie věd.

Varování australských expertů přichází poté, co britští poslanci zveřejnili zprávu o nátlaku čínského režimu na univerzity ve Spojeném království.

Příbram si podle analytiků zakládá na dobrém hospodaření radnice.

Mise eXTP je výzkum vesmíru s čínskou rentgenovou observatoří s plánovaným evropským příspěvkem ke dvěma důležitým vědeckým přístrojům. Tím hlavním instrumentem na palubě eXTP bude LAD (Large Area Detector), složený z velkého souboru detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí tzv. mikrokolimátorů.

V Česku se brzy otevře druhý Konfuciův institut, po Olomouci přibude Praha. Západ přitom fungování těchto institucí pomalu omezuje – v Belgii zatkli a poté vyhostili čínského ředitele jednoho z institutů kvůli špionáži. Konfuciovy instituty jsou zřizovány na půdě univerzit, zapojují se do výuky a v různé míře i do výzkumu a mají bezprostřední vliv na obsah univerzitní výuky. To vše pod přímým dohledem čínského státu.