Výzkum

Z deseti možných cest pro lidstvo v příštích tisíci letech vedou pouze dvě k civilizaci, která na konci cesty ještě stojí. To je závěr ambiciózního simulačního modelu vedeného Celií Blanco, španělskou teoretickou fyzičkou a astrobioložkou spojenou s programem Ramón y Cajal, jejíž tým vytvořil 200 různých trajektorií pro každý z těchto scénářů a nechal je běžet po dobu jednoho tisíciletí.

Co kdyby stačilo jedno vejce denně k ochraně vašeho mozku? Studie sledující tisíce lidí po dobu 15 let odhalila překvapivou souvislost mezi konzumací vajec a snížením rizika demence až o 27 procent. Klíčem jsou látky jako cholin a antioxidanty.

Stárnutí možná není jen postupné a neřízené opotřebování organismu, ale přesně naprogramovaný biologický proces. Mezinárodní tým vědců v přelomové studii dokázal z aktivity genů poprvé sestavit univerzální hodiny stárnutí. Ty dokážou s neuvěřitelnou přesností varovat před selháváním těla roky předtím, než se objeví první příznaky vážných nemocí.

Vědci si všimli něčeho fascinujícího a zároveň trochu znepokojivého. V hlubokém nitru naší planety se odehrál nečekaný zvrat. Podle nejnovější analýzy dat z posledních tří dekád se proudění tekutého železa v zemském jádru náhle otočilo o 180 stupňů. V obří oblasti pod rovníkovým Pacifikem se tahle žhavá masa přestala posouvat na západ a od roku 2010 naopak prudce zrychluje směrem na východ.

Práce v noci je běžná v mnoha profesích, ale vědci nyní upozorňují, že může mít skryté dopady na mozek a jeho fungování.

Co se stane, když část těla oddělíte od zbytku organismu? Většinou rychle odumře. Vědci však nyní narazili na výjimku, která připomíná scénář ze sci-fi hororu. Při výzkumu mořské okurky zjistili, že oddělené kusy její tkáně dokážou dál růst, hojit se a přežívat celé roky bez spojení s původním tělem.

Stará zásada „jez ráno jako král, večer jako žebrák" má vědecký základ – ale ne ten, který se obvykle uvádí.

Chufuova (Cheopsova) pyramida fascinuje lidstvo již tisíce let. Jako jediný z původních sedmi divů světa se dochovala do dnešních dnů a navzdory ztrátě původního obkladu a vrcholových kamenů zůstává mimořádně dobře zachovaná. Nejnovější výzkum se zaměřil na to, jak je možné, že se jí podařilo přežít i silná zemětřesení.

Experiment s poštovními holuby naznačil, že odstranění určitých imunitních buněk vede ke ztrátě orientace. Otázkou však zůstává, zda skutečně souvisejí s vnímáním magnetického pole.

Skupina lidí sledovala, jak tři potkani-albíni vyskočili z malých košíků do velké klece, zatímco ostatní hlodavci se schovávali v provizorních tunelech nebo hledali jablečné pyré, které jim ošetřovatel podával skrz mříže v kryté hale v Buenos Aires, píše agentura AP. V argentinském hlavním městě se jako každý rok konala Ratapalooza; pravidelná akce, která podporuje adopci hlodavců ze zvířecích chovů nebo používaných pro výzkum ve vědeckých laboratořích. Jde o potkany, kteří už nejsou k užitku, nevyhovují pro dané účely, anebo jsou jednoduše navíc.

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.

Je možné podle příznaků během těhotenství poznat pohlaví dítěte? Nová studie založená na datech od desítek tisíc žen tvrdí, že ano. K výsledkům pomohla aplikace, pomocí níž si těhotné ženy zaznamenávaly fyziologické projevy. Díky velkému množství údajů pak výzkumníci určili, že při častějších ranních nevolnostech je vyšší pravděpodobnost, že žena čeká dívku.

Balíček brambůrků ke svačině, čokoládové tyčinky, když je honí mlsná. Za odměnu hamburger ve fastfoodu a večer mražená pizza, když nestíháme. Pravidelná konzumace takových potravin má na zdraví našich dětí mnohem větší vliv, než si připouštíme. Dokonce se hovoří o tom, že dokáže měnit jejich mozek.

Histamin je pro většinu lidí synonymem senné rýže, kopřivky a antihistaminik.

Mezinárodní tým vědců právě odhalil něco nečekaného o naší hvězdě: její vnitřní magnetická aktivita se přerozděluje a hromadí se stále blíže k povrchu. Výsledky publikované v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nás nutí přehodnotit to, co jsme si mysleli, že víme o současném slunečním cyklu.

Nová analýza družicových dat odhalila nečekaný zvrat v zemském nitru. Tekuté kovy pod Tichým oceánem začaly proudit opačným směrem. Tento podzemní obrat zřejmě přímo souvisí s chováním vnitřního jádra.

V dubnu proběhlo jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, které mělo za cíl řešit nové výzvy nelegálního trhu. Z tiskové zprávy je zřejmé, že hlavní problémy jsou dva: nadužívání kratomu zejména mladou populací a vysoká dostupnost syntetických kanabinoidů.

Kde sídlí biologický kompas zvířat? A na jakém principu funguje? Nová studie přináší nečekaný objev, který hledání odpovědí ještě více zkomplikoval.

Rodiče to říkali celá desetiletí intuitivně. Nyní to dokazují MRI snímky osmi tisíc amerických adolescentů: děti, které tráví více času čtením knih, mají regionálně větší plochu mozkové kůry v oblastech zodpovědných za kognitivní výkon. Děti, které tráví více času sledováním televize, vykazují opačný vzor.

Psilocybin, přírodní psychedelikum obsažené v „magických houbičkách“, může v budoucnu sehrát důležitou roli při léčbě závislosti na kokainu. Vyplývá to z nové americké studie, podle níž měli pacienti po podání psilocybinu větší šanci omezit užívání drogy než lidé, kteří dostali placebo.

Znáte to. Letíte z domu, kafe v jedné ruce a v hlavě výčitky, že jste do sebe zase nedostala ovesnou kaši, protože přece „nebudete fungovat“. Nejnovější vědecká zjištění ale ukazují opak. Pravda vás uklidní.

Mytí nádobí, vysávání nebo uklízení patří mezi nejméně oblíbené domácí povinnosti. Přitom právě tyto činnosti mohou mít pozitivní vliv na intimní život páru. Jak ukázalo nedávné zjištění vědců z USA a Kanady, rozdělení domácích prací dělá dobře nejen ženám, ale také mužům, u kterých významně posiluje jejich sexuální touhu.

Vypadá jako shluk pavučin, voní po čpavku a chutná jako vyzrálý sýr s oříškovým podtónem. Japonské natto je pro západního strávníka ultimátní zkouškou smyslů, pro vědce však představuje jeden z nejefektivnějších nástrojů pro prevenci civilizačních chorob.

Chronická nebakteriální prostatitida (syndrom chronické pánevní bolesti) výrazně snižuje kvalitu života mužů. Pilotní studie olomouckých vědců zkoumala účinky rektální aplikace čípků s kombinací čistého CBD a kyseliny hyaluronové u pacientů se zánětem prostaty.

Večer uléháte pokaždé jinak, jednou v deset, podruhé po půlnoci, a říkáte si, že na tom nesejde? Právě tady podle vědců vzniká problém pro vaše srdíčko. Přidejte k tomu ještě jednu běžnou večerní věc, kterou dělá skoro každý a problémy jsou na světě.

Kroupy patří mezi meteorologické jevy, které způsobují největší škody. Nová studie ukazuje, že s pokračujícím globálním oteplováním poroste četnost ničivých krup o průměru větším než tři centimetry. Mezi nejohroženější oblasti přitom patří mírné zeměpisné šířky včetně Evropy.

Kojení dětem svědčí. V kojeneckém i pozdějším věku jsou zdravější, duševně zdatnější a lépe jim pracuje imunitní systém. Jakým biologickým procesům za to děti vděčí, není úplně jasné. Početný mezinárodní tým vedený Dorettou Caramaschiovou z University of Exeter se zaměřil na takzvané epigenetické změny navozené kojením.

Vysazování divokých koní, zubrů i praturů organizací Česká krajina do několika lokalit zvyšuje rozmanitost hmyzu. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Dobývání vesmíru patří mezi nejzajímavější lidské snahy v posledních dekádách. Už dávno jsou sice pryč závody o to, kdo jako první dostane do kosmu a zpět na Zemi prvního člověka, nebo kdo jako první přistane na Měsíci, nicméně to neznamená, že by se vesmírné agentury o nic zajímavého nepokoušeli.

Vědci dopravili na čínskou vesmírnou stanici Tiangong struktury podobné embryím. Experiment by mohl pomoci objasnit, jak kosmické záření a mikrogravitace ovlivňují lidskou reprodukci.

Nový finský výzkum naznačuje, že i krátkodobé pití alkoholu v rané fázi těhotenství může mít vážný dopad na vývoj dítěte. Vědci upozorňují, že rizikové může být období ještě předtím, než žena vůbec zjistí, že je těhotná.

Zatímco kosti se po zlomení dokážou samy obnovit, u zubů takové štěstí nemáme. Kvůli tomu miliony lidí po celém světě trpí nějakou formou edentulismu, tedy bezzubosti. Japonští vědci však testují slibný lék na dorůstání zubů. Pokud budou testy úspěšné, výzkumníci doufají, že by tento léčebný preparát mohl být dostupný pro všechny formy bezzubosti někdy kolem roku 2030.

Lidé po celém světě berou léky jako Ozempic nebo Wegovy s očekáváním, že budou hubnout dál. Jenže po měsících často přijde bod, kdy se ručička váhy zastaví. Nový výzkum amerických vědců teď ukazuje, proč se to děje – a proč stejné léky fungují u každého jinak. Objev zároveň naznačuje, že by v budoucnu mohlo být možné účinky populárních preparátů prodloužit a prolomit obávaný „hubnoucí strop“.

Když dlouho nosíme masku a potlačujeme své skutečné já, mozek i tělo začnou platit daň. Článek ukazuje, proč sebeumlčování vede ke stresu, úzkosti, ztrátě autenticity i vnitřní síly. A jak z toho ven?

Počet lidí potýkajících se s duševními chorobami celosvětově roste. V současnosti jimi trpí 1,2 miliardy lidí, což je téměř dvakrát více než v roce 1990. Vyplývá to z třicetileté studie, podle níž se psychické potíže staly hlavní příčinou invalidity na planetě. Nejohroženější skupinou jsou dospívající a ženy, které nejčastěji trápí úzkosti a deprese. Odborníci varují před nedostatkem péče a možností léčby.

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.

V ČR i celé Evropě se v následujících letech očekává další rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a fotovoltaických elektráren. Jsou součástí přechodu na nízkoemisní energetiku, mohou však mít i významné negativní dopady na volně žijící živočichy.

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného slunečního krému. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem 25 procent naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech útesů uvolní zhruba 5 000 tun ročně. Vyplývá to ze studie citované v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.

Barefoot boty jedni milují, druzí je považují za nebezpečný trend. Nové studie ale naznačují, že minimalistická obuv skutečně mění způsob, jakým člověk chodí. Podle odborníků mohou chodidla více pracovat, sílit a zlepšovat stabilitu. Přechod na barefoot ale není bez rizik.

Maso, nebo zelenina? Nová studie o dlouhověkosti ukazuje překvapivý detail, který může změnit pohled na zdravé stárnutí. Výzkum mezi lidmi staršími 80 let totiž naznačuje, že samotné vyřazení masa automaticky delší život nezaručí. Rozhodovat může něco mnohem méně nápadného. A podle autorů studie se to týká hlavně žen ve vyšším věku.

Nové rozsáhlé studie naznačují, že na zdraví nemusí mít vliv jen množství vypitého alkoholu, ale také jeho druh.

Kosmologové v novém výzkumu zpochybnili teorii o homogenitě a izotropii vesmíru – tedy že má všude stejnou hustotu a všude vypadá stejně. Zpochybňují tak model zvaný Fridmanova–Lemaîtreova–Robertsonova–Walkerova metrika (FLRW), který předpokládá, že vesmír vypadá v každém bodě a v každém směru stejně. FLRW je zhruba 100 let starý matematický rámec teorie obecné relativity, který popisuje homogenní a izotropní vesmír, jenž se rozpíná nebo smršťuje.

Ultrajemné polystyrenové nanoplasty dokážou pronikat do ochranné vrstvy plic, změnit její strukturu a oslabit její ochrannou funkci.

Nová studie ukazuje, že zmenšení rozlohy pole z deseti na pět hektarů omezí výskyt hlodavce asi o 15 procent. Tím se sníží ztráty na úrodě i náklady na její ochranu.

Nadváha nebo obezita zvyšuje riziko rakoviny. Nová studie přináší detailnější vhled do této problematiky. Zatímco většina dosavadních studií na toto téma se zaměřila na hmotnost v jednom časovém bodě nebo na změny hmotnosti mezi dvěma časovými body, nová studie brala v potaz souvislosti mezi změnou tělesné hmotnosti s rostoucím rizikem rakoviny v delším časovém období.

Nová studie naznačuje, že vztah dětí k zelenině se může začít formovat mnohem dříve, než by většina rodičů čekala – už během těhotenství.

Paraziti se mezi lidmi, psy a volně žijícími primáty přenášejí častěji, než se dosud myslelo. Výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a brněnské Masarykovy univerzity ukazuje, že v tropických lesích Středoafrické republiky sdílejí lidé a zvířata stejné typy infekcí. Jejich studie radí, jak proti nim bojovat.

Houby rodu plíška (latinsky Exobasidium) lidstvo zná zejména jako původce rostlinných chorob. Napadají například čajovník, brusinky, borůvky nebo okrasné rododendrony či azalky a mohou tak zapříčiňovat významné hospodářské ztráty. Vědci z pražského Mikrobiologického ústavu Akademie věd (MBÚ AV ČR) letos odhalili, že některé druhy mohou růst i mimo svého hostitele.

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.

Zní to jako zpráva, kterou si někdo vymyslel po dvou lahvích vína. Ale vědci opravdu zkoumají oční kapky využívající částice získané z prasečího spermatu. Není to bizarní pokus o pobavení, ale snaha o šetrnější léčbu nádoru v oku bez chemoterapie a ozařování. Zatím to ale fungovalo jen u myší.

Výzkumníci z Baylor College of Medicine zjistili, že lidský mozek může i během celkové narkózy dál reagovat na řeč a předvídat slova v příběhu. Studie zveřejněná v časopise Nature znovu otevírá otázku, co vlastně znamená vědomí.

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.

Rys, zubr, los, medvěd, čáp černý, orel mořský… To je jen malá ukázka živočichů, jejichž královstvím se stalo 2600 kilometrů čtverečních černobylské zakázané zóny. Před čtyřiceti lety po tragické havárii atomového reaktoru odsud zmizeli, teď jsou zpět a vytvářejí tu překvapivě početné populace.

Vitamin B12 je dlouhá léta považovaný za symbol zdraví, energie a správně fungujícího těla. Jenže vědci teď stále častěji narážejí na znepokojivou souvislost: neobvykle vysoké i nízké hodnoty B12 se objevují u některých typů rakoviny. Znamená to, že běžný vitamin může škodit? Odpověď je mnohem složitější — a týká se téměř každého.

Blankytně modré kolonie parusek komůrkatých se letos na jaře hromadí na plážích od Kalifornie po Washington. Vědci vysvětlují, co je sem žene a proč jich přibývá.

Vejce mají už nějakou dobu pošramocenou reputaci, ale nová studie mění pohled na tuto běžnou potravinu. Velký a dlouhodobý výzkum se věnoval seniorům a odhalil jak významný vliv na organizmus mají právě obyčejná slepičí vejce.

Představte si tvora, který se narodil v době, kdy na světě neexistovala elektřina, auta ani průmyslové továrny. Tvor, který „zažil“ začátek moderní vědy i konec středověkého světa - a stále plave.

Sto let je v evoluci mžik – přesto se japonské lebky za tu dobu zakulatily, nos zeštíhlel a pohlavní rozdíly prohloubily. Proč to ohrožuje forenzní identifikaci?

Správnou komunikaci ke svému úspěšnému fungování potřebují i buňky v lidském těle. Pokud ji nemají, může se situace vymknout kontrole, což může skončit i zhoubným bujením, tedy rakovinou. Vědci z institutu CEITEC s kolegy z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně nyní popsali klíčový moment této komunikace, která rozhoduje o dalším směru vývoje v buňce. Může to pomoci objevit cestu, jak rakovinu zpomalit nebo zastavit.