Výzkum

Na věkovou diskriminaci lidí ve středním věku upozornil výzkum zástupce ombudsmanky a odborníků z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Výzkumný tým vedený Štěpánem Mikulou využil takzvaný korespondenční experiment, při kterém vědci rozeslali 4 280 fiktivních životopisů mužů ve věku 40 až 55 let na skutečné pracovní nabídky zveřejněné v databázi Úřadu práce.

Rozsáhlá studie milionů sourozenců odhalila překvapivé souvislosti mezi pořadím narození a rizikem některých nemocí.

Stromy ve městech nejsou jen okrasou, ale důležitou součástí veřejného zdraví – nová studie ukazuje, že jejich úbytek souvisí s vyšší úmrtností.

Obezita zkracuje život a přispívá k mnoha nemocem. Výzkumníci v Německu teď ale přišli na to, že její vliv na vznik rakoviny jsme léta výrazně podceňovali. Problémem nebyla samotná data, ale zastaralá metoda měření. Dříve se pracovalo jen s tzv. indexem BMI, ten však určuje pouze vztah výšky a váhy každého jednotlivce. Nevztahuje se ale na rozložení tuku v těle. Právě tento ukazatel přitom zvýšil riziko rakoviny zejména u žen. Prevence obezity by tak měla sloužit nejen ke snížení rizika infarktu nebo mrtvice, ale také rakoviny.

Za sucho v Evropě může z velké části klimatická změna, která zvyšuje teploty, ale také změny povětrnostních situací nad Evropou. Podle nové studie vědců z Lipské univerzity tyto změny představují přibližně 55 procent pozorovaného trendu letního sucha.

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.

Brno - Věková diskriminace na trhu práce se týká lidí i ve středním věku, ukázala výzkumná zpráva zástupce ombudsmanky a vědců z Masarykovy univerzity. Šance na získání práce se podle výzkumu snižují už po čtyřicítce. Jen necelá třetina mužů ve věku 40 až 55 let, kteří hledají práci prostřednictvím databáze Úřadu práce, se pak může dočkat pozitivní reakce zaměstnavatele. Kancelář ombudsmanky o tom dnes informovala na svém webu .

Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik (Psyres), si prošla čtvrtstoletím na antidepresivech i traumatem z domácího násilí. Dnes pomáhá financovat špičkový český výzkum, který mění pohled na psychiatrii. V rozhovoru pro Reflex popisuje své osobní uzdravení, legislativní průlom i obavy z politických čistek.

Poměr malých a velkých hvězd nemusí být v celém vesmíru stejný. Nová studie tak narušila jeden ze základních předpokladů, podle kterého astronomové určují hmotnost, stáří a vývoj vzdálených galaxií.

Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.

Navštívená destinace může být sebekrásnější, ale když místní nejsou příjemní, nejspíš se tam už nevrátíte. Právě na vstřícnost personálu v turistických zařízeních se zaměřila nová studie hodnotící nejpřátelštější města na světě. A hned sedm z první desítky se nachází v Evropě. Nejvíce zabodovalo Spojené království, zaujaly ale i Paříž, Dublin či Vídeň.

Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Vědci z Univerzity východního Finska víc než 20 let sledovali přes 2300 mužů – ti, kdo chodili do sauny nejčastěji, měli výrazně nižší riziko demence i konkrétně Alzheimerovy choroby.

Vědci v Izraeli oznámili, že odhalili biologický mechanismus, díky němuž by Viagra, lék určený především k léčbě mužské erektilní dysfunkce, mohla pomoci zastavit šíření rakoviny. Tvrdí, že experimenty na myších a data od pěti milionů členů zdravotní pojišťovny naznačují, že lék na erektilní dysfunkci a statiny mohou zlepšovat léčebné výsledky tím, že blokují cholesterol, který nádorové buňky potřebují k metastazování.

Společné bydlení často odhalí konflikty, které při odděleném životě nebyly vidět – hlavně odlišná očekávání a domácí návyky.

Vědci z Univerzity ve Vídni v nové studii popsali, jak psi vnímají lidskou mimiku. Studie ukázala, že pozitivně reagují na to, když člověka vidí se usmívat. Dokonce i když se na ně směje někdo jiný než jejich páníček.

Jistě by vás nenapadlo, že velikost a síla vašich lýtek možná vypovídají o něčem víc než jen o fyzické kondici. Podle nedávných studií existuje souvislost mezi obvodem lýtek, rizikem pádu a rozvojem demence. A dle odborníků to má své důvody.

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.

Nová studie českých klimatologů přináší dosud nejpodrobnější odhad vývoje nebezpečně vysokých teplot pro střední Evropu. Výzkum ukazuje, že v následujících desetiletích může výrazně přibývat dnů, kdy se extrémně vysoké denní teploty spojí s tropickými nocemi, během nichž teplota neklesne pod 20 °C. To je velké riziko pro lidské zdraví.

Stačí pouhých několik tisícin sekundy, aby mozek dítěte rozložil lidskou tvář na rysy, emoce a identitu. Tento bleskurychlý proces však neprobíhá ve všech mozcích stejným způsobem.

Otázka, kolik šálků kávy denně je ještě zdravých, patří k nejčastěji zkoumaným tématům výživové epidemiologie.

Stárnutí nemusí znamenat jen úbytek sil a paměti. Nová dlouhodobá studie z Yaleovy univerzity ukazuje, že téměř polovina sledovaných lidí nad 65 let se v čase zlepšila v kognitivních nebo fyzických schopnostech. Důležitou roli přitom může hrát i to, jak o vlastním stárnutí přemýšlíme.

Antarktický mořský živočich může otevřít cestu k léčbě melanomu, nejagresivnější formy rakoviny kůže. Strunatci sumky totiž vytvářejí toxiny, které ničí nádorové buňky a nepoškozují jejich zdravé příbuzné. Cesta k vytvoření léčiv ale bude náročná.

Pro jednoho je žvýkání od vedlejšího stolu jen drobné otravování. Druhého dokáže zvednout od talíře. A jak to dopadne ve chvíli, kdy se u takového zvuku snaží něco pochytit?

Zřejmě se každému z nás někdy stalo, že udělal nějakou věc, a o chvíli později si ji nepamatoval. Právě takový zážitek inspiroval k výzkumu neurologa Hala Blumenfelda. Při plavání nemohl najít své hodinky.

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.

Jev kognitivní disonance nám potenciálně umožňuje sladit realitu s našimi mentálními konstrukty. To ale může paradoxně i vést k tomu, že realitu naopak začneme ignorovat, pokud se nám v hlavě „zabydlely” dříve nesmysly.

Otázka, čemu se ve středním věku vyhnout, aby si člověk co nejdéle udržel jasnou mysl, dostala díky nové rozsáhlé americké studii mimořádně konkrétní odpověď. Tři faktory měřené kolem pětapadesátky dokážou podle nových dat rozhodnout o rozdílu až třinácti let života bez demence.

Praha - Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o zhruba desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v Evropské unii. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v EU. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda v současnosti dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr EU činí 0,69 procenta. V přepočtu na obyvatele jde o 160,8 eura (3900 korun), tedy 56 procent evropského průměru. První skončilo Lucembursko s 917,2 eura (22.248 korunami) na obyvatele.

Tým z CEITEC Masarykovy univerzity a Přírodovědecké fakulty MUNI popsal ve studii v časopise Science Advances přesný okamžik, kdy se v buňce může zvrtnout signál k dělení. Objev by mohl v budoucnu pomoct najít cestu, jak takový proces zastavit.

Mýtus o zdravé skleničce alkoholu přežívá už řadu let. Nová rozsáhlá studie ale ukazuje, že při započítání všech zdravotních rizik žádný celkový přínos nevychází. A hranice, kdy riziko začíná růst, možná překvapí.

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.

To, že nespíte běžně doporučovaných sedm až osm hodin, ještě neznamená, že jste automaticky ohroženi zdravotními problémy. Tato doporučení většinou vycházejí z britské biomedicínské databáze UK Biobank, která sleduje půl milionu dobrovolníků a vliv genetiky i životního stylu na zdraví. Ani ta však nejsou neomylná, říká vedoucí Institutu pro výzkum spánku a cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě Russell Foster.

Sice chudoba cti netratí, ale mít neustále hluboko do kapsy není nic příjemného. Tým britských vědců pod vedením Praveethy Patalayové z londýnské University College zajímalo, jak se dlouhodobá finanční nouze v produktivním věku promítne do funkcí mozku u seniorů.

Chemoterapie dokáže zničit velkou část nádoru, některé poškozené buňky však mohou v těle zůstat.

Vědci dnes vědí, že náš nejbližší kosmický soused vznikl při srážce tak brutální, že obě tělesa se téměř celá roztavila. A právě tato katastrofa možná zachránila budoucnost celé civilizace.

O zákaznické zkušenosti (CX) v B2B segmentu se rozhoduje hlavně ve chvílích, kdy něco nejde podle plánu. Většina firem napříč sektory odpustí svým dodavatelům chybu, ale ne zmatek. Také proto by podniky měly vedle technologií investovat více i do lidí, kteří umějí řešit nestandardní situace a kultivovat vztahy. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG založené na průzkumu mezi 370 českými firmami s milionovými i miliardovými obraty.

Pod hradem Pembroke ve Walesu se skrývá jeskyně s nedotčenými vrstvami starými přes 100 000 let. Vědci v ní hledají DNA neandertálců i prvních moderních lidí – a podmínky pro uchování jsou výjimečné.

Výzkumy z Česka, Kanady i Anglie ukazují, že bobři pomáhají udržet vodu v krajině. Studie deseti českých bobřích mokřadů ocenila přínos jedné hráze pro zadržování vody a ukládání uhlíku v průměru na dva miliony korun. Pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR ji zpracovali experti z České zemědělské univerzity v Praze.

Tradiční záhumenky, tedy malá políčka, významně zvyšují počet i druhovou rozmanitost ptáků v zemědělské krajině. Biodiverzitě prospívají také staré stodoly, otevřené půdy, pestré zahrady a sady, které ptákům poskytují úkryt i vhodná místa ke hnízdění. V jednolité zemědělské krajině naopak ptáků ubývá, ukazuje studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, kterou publikoval časopis Agriculture, Ecosystems and Environment.

Umělé noční osvětlení patří mezi přehlížené příčiny úbytku hmyzu. Nová studie ale ukazuje, že správně zvolený typ LED světel může počet přilákaných jedinců snížit téměř o polovinu.

Přes pět století ukrývaly andské vrcholky tajemství, které se archeologům dlouho nedařilo rozluštit. „Nešlo jen o samotný akt obětování,“ tvrdí nyní autorka nové studie.

Mapovací projekt Seabed 2030 si klade za cíl pomoci s jednou z nejméně probádaných oblastí lidského poznání. Zjistěte, jak vědci odhalují tajemství mořského dna a proč známe lépe povrch Marsu než hlubiny naší planety.

Strach z masové krize digitálních závislostí je podle nové studie Masarykovy univerzity přehnaný. Skutečná dlouhodobá návyková porucha na sociálních sítích, hrách či nakupování se v Česku týká jen několika desetin procenta dospělé populace.

Jsme na prahu nové pandemie? Vědci před budoucí katastrofou srovnatelnou s covidem-19 varují dlouhodobě. Upozorňují, že společnost není na další pandemii připravena.

Pro sedm z deseti Čechů není současná práce místem pro rozvoj a nové zkušenosti. Vyplývá to z nového průzkumu Nadace České spořitelny a agentury Ipsos, podle kterého se lidé dál vzdělávají jen zřídka. Hlavními překážkami jsou nedostatek času a silná únava po pracovním dni.

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.

Studie provedená v loňském roce vědci z německé Univerzity v Duisburgu-Essenu ukázala, že nadměrné trávení času online je spojeno s vyšší úrovní stresu, horší náladou a vede k zanedbávání dalších aktivit.

Kreatin si řada lidí stále představí vedle obří dózy proteinu a činek v posilovně. Vědci ho však dnes zkoumají také v souvislosti se sílou, udržováním svalové hmoty a zpomalováním stárnutí. Zajímat proto může i lidi po čtyřicítce, kteří chtějí zůstat aktivní a co nejdéle si udržet svalovou kondici.

Průměrný dospělý člověk zívne denně dvacetkrát. A když přijde ta chvíle, téměř nejde zadržet. Zajímavější je však něco jiného - stačí vidět zívat někoho v okolí a už máme chuť udělat totéž. Vědci z různých oborů se shodují, že za tímto jevem stojí pravděpodobně evolučně podmíněná potřeba chránit členy vlastní skupiny, přesný mechanismus však stále zůstává záhadou.

Vědci simulovali miliardy let vývoje Mléčné dráhy a odhadli, že se v naší Galaxii nachází asi 170 milionů černých děr hvězdných velikostí. V končinách odpovídající vzdálenosti Slunce od centra Mléčné dráhy by měla být průměrně jedna černá díra v prostoru, který odpovídá krychli o velikosti hrany 60 světelných let.

To, co se zdálo být vyhrazeno pouze komiksům, se začíná objevovat i v laboratořích. Mezinárodní skupina výzkumníků pod vedením Chengchanga Fu představila v článku publikovaném v časopise Nature experimentální brýle schopné přeměnit infračervené záření na světlo, které naše oči dokážou vnímat.

Ekologický chov slepic bývá spojován s vyššími nároky na životní podmínky zvířat. Z hlediska emisí, spotřeby půdy nebo znečištění vody ale nemusí vycházet nejlépe.

Na podzim prodělala klíšťovou encefalitidu, v nemocnici strávila pouhý týden. Ani po roce však čtyřicetiletá učitelka nezvládne odučit více než dvě hodiny denně. Podle nové české studie nejde o výjimku. Dlouhodobým poškozením zdraví trpí téměř polovina pacientů – a na rozdíl od akutního průběhu u nich věk nehraje žádnou roli.

Bezpečnost, energetika, dostupné a účinné léky, dostatek vody a potravin. To jsou bezesporu největší výzvy, před nimiž lidstvo aktuálně stojí. Vědci a inovátoři po celém světě pilně pracují na tom, aby právě věda dokázala alespoň některé z těchto problémů vyřešit. Světové ekonomické fórum připravilo report představující desítku technologií, které jsou „na prahu“ uvedení a jež mají potenciál některé z velkých problémů lidstva pomoci řešit. Které to jsou?

Japonští vědci identifikovali molekulu Peak 1, která funguje jako spouštěč tvorby toxických plak v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Tento objev může zásadně změnit přístup k léčbě - místo odstraňování již vzniklých plak by bylo možné zabránit jejich vzniku přímo u zdroje. Výzkumníci již pracují na vývoji léčiva i diagnostických metodách.

Klimatizace jsou stále důležitější ochranou před extrémními vedry. Jejich rychlé rozšíření ale podle vědců výrazně zvýší spotřebu energie i emise skleníkových plynů.

Izraelská fakultní nemocnice Tel Aviv Sourasky Medical Center se stane prvním zdravotnickým centrem na světě, které začne nabírat pacienty do klinické studie experimentální léčby zaměřené na mutace genu KRAS u rakoviny slinivky břišní. Karcinom pankreatu je jednou z nejsmrtelnějších forem rakoviny – mimo jiné proto, že je nemoc často diagnostikována až v pokročilém stadiu.

Vitamin C je jedním z nutrientů, které jsou pro naše tělo zásadní. Podle nejnovější studie University of Waterloo může právě tento vitamin ovlivňovat chemické reakce v trávicím systému a omezovat tvorbu sloučenin, u kterých je podezření, že zvyšují riziko rakoviny.