Záškrt

Britští zdravotníci za letošek evidují prudký nárůst případů záškrtu, onemocnění se šíří mezi žadateli o azyl. Riziko nákazy pro širší veřejnost ale zůstává nízké, uvedla agentura Reuters s odvoláním na britský úřad pro zdravotní bezpečnost (UKHSA).

Počet případů záškrtu mezi žadateli o azyl, kteří nedávno přicestovali do Spojeného království, se zvýšil na více než padesát.

Jedno z prvních očkování, se kterým se dítě v životě setká, dostane již jako dvouměsíční miminko. Jde o takzvanou hexavakcínu, která má za úkol ochránit hned před šesticí nemocí.

Její život byl naplněný smrtí a tragédiemi. Velkovévodkyně hesenská Alice byla nejcitlivější z dětí královny Viktorie. Svým příbuzným i poddaným dělala pečovatelku, sama se přitom musela vyrovnávat s krutými ranami osudu. Zemřela velmi mladá.

V lednu 1925 nechybělo mnoho, aby v aljašském městě Nome vypukla smrtící epidemie záškrtu. Tisícům obětí se podařilo zabránit díky štafetě psích spřežení, která včas dopravila léčivé sérum: Závod o život napříč ledovým poloostrovem zvládla za pouhých pět dnů

Očkování je celou řadou odborníků skloňováno jako největší úspěch moderní medicíny, což bezpochyby má své opodstatnění. V naší společnosti je očkování relativně běžnou záležitostí, názory na něj se začaly nejvíce lišit s příchodem pandemie. Máš tušení, na jaká očkování máš nárok ty i tvoje děti a proč je důležitá kolektivní imunita?

Chtěli byste žít před sto nebo dvě stě lety? Asi těžko, když si uvědomíte, že se kvůli chybějící lékařské péči lidé běžně nedožívali ani čtyřicítky. Devatenácté století bylo vcelku pokrokové, ale lékařská péče měla do té dnešní ještě hodně daleko. Stále šlo o dobu, kdy průměrná délka lidského života představovala věk kolem třiceti let, kdy každé těhotenství a narození dítěte vyvolávalo v lidech obavu ze smrti a kdy lidé mívali kolem deseti dětí, z nichž se třeba jen polovina dožila dospělosti.

V Česku se poprvé po 27 letech znovu objevil záškrt. Většina z nás už ale možná ani netuší, o jakou nemoc jde. Proč je tedy toto onemocnění tak nebezpečné a jak ho spolehlivě poznat?

Laboratoř Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos potvrdila čtyři případy záškrtu, který se v ČR od 90. let minulého století nevyskytoval.

První případ byl potvrzen v květnu. Nyní se objevily další tři. Dva u sourozenců v dětském věku a poslední u starší pacientky. Zdrojem záškrtu bývá kontakt s bacilonosičem, kterým může být i zvíře.

Od letošního května se záškrt v Česku potvrdil u čtyř osob, z nich dvě děti se nakazily bakterií záškrtu přenášené z člověka na člověka. Záškrt se objevuje i v sousedních zemích, WHO doporučuje přeočkování.

Laboratoř Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos potvrdila čtyři případy záškrtu, který se v ČR od 90. let minulého století nevyskytoval. První případ byl zaznamenán v květnu u pacientky z Vysočiny. V posledních měsících onemocněli dva sourozenci v dětském věku a starší pacientka. V tiskové zprávě o tom dnes informoval SZÚ. Proti záškrtu je v Česku povinné očkování.

Od května, kdy se v České republice objevila u pacientky z Vysočiny raritní forma záškrtu, eviduje Státní zdravotní ústav (SZÚ) další tři případy. Nákaza se potvrdila u dvou dětí v Moravskoslezském kraji a u starší ženy ze Zlínského kraje. Před tím se u nás záškrt naposledy objevil v roce 1995.

Laboratoř zdravotního ústavu letos potvrdila čtyři případy záškrtu, který se v Česku řadu let nevyskytoval. Onemocněly mj. dva sourozenci v dětském věku.

Záškrt – nemoc, jejíž název samotný zní děsivě. Bývaly doby, kdy na ni v některých částech světa umíral každý druhý člověk. Rozsáhlé devastující epidemie záškrtu v 19. století zasáhly většinu Evropy i Severní Ameriky, zabíjely bohaté i chudé a postihovaly převážně děti. Dnes už je ale choroba ve vyspělých zemích téměř vymýcena. Díky zavedení povinného očkování se u nás poslední nahlášený případ záškrtu objevil v roce 1995.

Záškrt je infekční onemocnění, které přenáší bakterie Corynebacterium diphtheriae. Jedná se o jednu z nemocí, kterou se podařilo díky očkování téměř vymýtit.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek informovalo, že eviduje dva případy nákazy záškrtu. Jeden z pacientů však zemřel ve vídeňské nemocnici, kde byli oba hospitalizovaní.

Pacientka z Vysočiny se ze záškrtu vyléčila. Zdrojem nákazy bylo domácí zvíře, které dostalo antibiotika k přeléčení. Krajská hygienická stanice vyšetřila veškeré její kontakty a vyloučila další šíření nákazy. Očkování proti záškrtu je v České republice povinné.

Zdrojem nákazy záškrtu, kterým na Vysočině v dubnu onemocněla starší žena, bylo podle Státního zdravotního ústavu domácí zvíře. Infekci, která se v České republice vyskytla naposledy od roku 1995, se u ženy podařilo vyléčit antibiotiky. Nikdo další z jejího okolí se záškrtem nenakazil.

Zdrojem nákazy záškrtu, kterým na Vysočině v dubnu onemocněla starší žena, bylo podle Státního zdravotního ústavu domácí zvíře. U ženy se podařilo antibiotiky infekci…

Záškrt se objevil u pacientky na Vysočině. Zdrojem infekce bylo pravděpodobně domácí zvíře. Při včasném zachycení se dá nemoc léčit antibiotiky. Mezi příznaky záškrtu patří horečka, slabost, bolest v krku a běložlutá místa na sliznici. V Česku je od roku 1946 očkování na záškrt povinné.

Raritní formu záškrtu potvrdila laboratoř u ženy na Vysočině.

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byla nemoc v Česku zaznamenána v roce 1995.

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to dnes uvedl…

Státní zdravotní ústav (SZÚ) potvrdil výskyt záškrtu v ČR, a to po 27 letech. Tato nemoc byla zaznamenána u pacientky v našem kraji. Ta se pravděpodobně nakazila od zvířete, které rodina doma chová.

Záškrt u pacientky na Vysočině potvrdila Krajská hygienická stanice. Podle Státního zdravotního ústavu se pacientka zřejmě nakazila od domácího zvířete. Podle lékařů není důvod k panice.

Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969.

Na Vysočině se potvrdila raritní forma záškrtu. Nakazila se jím žena, pravděpodobně od domácího zvířete. Ve čtvrtek o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Poslední případ záškrtu v Česku se eviduje z roku 1995, poslední dvě úmrtí pak v Československu v roce 1969.

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to dnes uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je raritní. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu, naposledy byl záškrt v ČR v roce 1995. Zdrojem infekce bylo asi domácí zvíře, uvedl SZÚ.

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu, naposledy byl záškrt v ČR v roce 1995. Zdrojem infekce bylo asi domácí zvíře, uvedl ve čtvrtek Státní zdravotní ústav.

Záškrt je jedním z onemocnění, které se u nás povedlo téměř vymýtit. V méně vyspělých částech světa je však stále nebezpečný.

V roce 1925 se na Aljašce odehrála zvláštní událost, která se zapsala do dějin psího nasazení a statečnosti zlatým písmem. Do odlehlého městečka zasaženého záškrtem nebylo možné běžnými cestami dopravit očkovací vakcíny. Bylo proto nutné obrovskou vzdálenost překonat pomocí štafety psích spřežení. Symbolem těchto událostí se stal husky Balto, k záchraně lidských životů ale přispělo mnohem víc psích hrdinů.

Záškrt – nemoc, jejíž název samotný zní děsivě. Bývaly doby, kdy na ni v některých částech světa umíral každý druhý člověk. Rozsáhlé devastující epidemie záškrtu v 19. století zasáhly většinu Evropy i Severní Ameriky, zabíjely bohaté i chudé a postihovaly převážně děti. Dnes už je ale choroba ve vyspělých zemích téměř vymýcena. Díky zavedení povinného očkování se u nás poslední nahlášený případ záškrtu objevil v roce 1995.

Před několika lety  jsem ve své knize Utajené životy slavných Češek zveřejnila kapitolu o Theodoře Němcové, v níž se mi bohužel nepodařilo vypátrat, kdo se ve Slaném staral o jejího odloženého syna.

Dříve velice nebezpečný záškrt dnes téměř vymizel, především díky očkování a antibiotikům. Co kdyby ale vakcíny a antibiotika přestaly na záškrt fungovat?

Vědci analyzovali 512 bakterií, které způsobují záškrt, a podle jejich zjištění má infekce velký potenciál se měnit. Hrozí tedy, že očkování přestane být účinné, navíc celá řada těchto bakterií bude rezistentní vůči antibiotikům. Celosvětově se přitom počet nemocných se záškrtem neustále zvyšuje. A situace se může i kvůli pandemii koronaviru významně zhoršit.

Záškrt je jedna z nemocí, kterou se v rozvinutých zemích včetně Československa podařilo vymýtit zavedením očkování – u nás to bylo v roce 1946. Předtím chorobou při epidemiích trpělo zhruba 300 lidí na 100 tisíc obyvatel. A měla opravdu vážné následky.

Záškrt – nemoc, jejíž název samotný zní děsivě. Bývaly doby, kdy na ni v některých částech světa umíral každý druhý člověk. Rozsáhlé devastující epidemie záškrtu v 19. století zasáhly většinu Evropy i Severní Ameriky, zabíjely bohaté i chudé a postihovaly převážně děti. Dnes už je ale choroba ve vyspělých zemích téměř vymýcena. Díky zavedení povinného očkování se u nás poslední nahlášený případ záškrtu objevil v roce 1995.