Záškrt

Do Česka se vrací infekční nemoci, které byly díky očkování téměř vymýcené. Loni lékaři evidovali na 4000 případů povinně očkovaných nemocí, dominoval jim černý kašel. Odborníci za návratem vidí klesající proočkovanost, odkládání vakcinace i šíření dezinformací.

V Česku se letos objevilo přes 400 případů nemocí, proti niž se povinně očkuje, loni téměř 4 tisíce. Nejvíce je mezi nimi černého kašle, kterým se po letech mohou nakazit i očkovaní. Bez něj lékaři evidovali loni těchto nemocí řádově desítky. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Důvodem je podle odborníků pokles podílu očkovaných.

To, o co lékaři marně usilovali, nakonec vyřešil farmaceutický průmysl. Výroba vakcíny pouze proti tetanu skončila, za dva roky se proto budou dospělí přeočkovávat už jen kombinovanými látkami, které obsahují i ochranu proti záškrtu a ty nejpoužívanější i proti černému kašli. Přeočkování bude hrazené.

Obávané infekční nemoci, na které se kdysi umíralo, se začínají objevovat znovu, i když se proti nim očkuje. Včetně několika případů úmrtí. Některé vakcíny totiž nechrání celoživotně, u jiných není očkovaný dostatečný počet lidí.

Leden 1925. Arktická zima svírá Aljašku. Teploty klesají k minus padesáti stupňům. V odříznutém městě umírají děti na záškrt. Jediná naděje je tisíc kilometrů daleko.

Zástupci vládní SPD budou v úterý jednat s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) o změnách v národní očkovací strategii. Dokument, který loni v prosinci schválila předchozí vláda, vytváří podle předsedy SPD Tomia Okamury ekonomický tlak na očkování, řekl to při příchodu na pondělní jednání koaliční rady.

Lékaři Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) řešili v posledních dvou měsících tři případy záškrtu. Infekční nemoc v Česku téměř vymizela po zavedení…

Celkem tři případy záškrtu řešili v uplynulých dvou měsících lékaři Kliniky infekčního lékařství (KIL) FN Ostrava. S tímto vzácným a také vysoce nakažlivým onemocněním byly hospitalizovány dvě děti a jeden dospělý pacient. Všechny nakažené se podařilo vyléčit.

Během posledních dvou měsíců přijali na Kliniku infekčního lékařství FN Ostrava dvě děti se záškrtem. Ani jedno z nich nebylo proti této nemoci očkované. Na klinice kvůli záškrtu léčili i seniorku. Ta sice z dětství očkování měla, ale už nebylo účinné.

Lékaři Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) řešili v posledních dvou měsících tři případy záškrtu. Infekční nemoc v Česku téměř vymizela po zavedení povinného očkování v roce 1946, od té doby je výskyt onemocnění ojedinělý. Záškrt se v ČR vůbec nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila v roce 2022 a od té doby počet případů narůstá. V loňském i předloňském roce bylo v celém Česku shodně po 11 případech.

Lékaři Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) řešili v posledních dvou měsících tři případy záškrtu. Infekční nemoc v Česku téměř vymizela po zavedení povinného očkování v roce 1946, od té doby je výskyt onemocnění ojedinělý. Novinářům to ve čtvrtek sdělila mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Záškrt díky očkování postupně téměř vymizel, stále se ale lidé mohou nakazit. Pak je zapotřebí nejen antibiotická léčba, ale i terapie antitoxická. Během onemocnění se totiž do těla šíří toxin, který může poškodit srdce. Toxin produkují i spalničky, další onemocnění, proti kterému se povinně očkuje, přesto se mezi lidmi šíří.

Za benzin Natural 95 zaplatíte tento týden v Příbrami v rozmezí od 30,90 Kč do 33,90 Kč za litr. Nejlevnější nafta v Příbrami je 29,90 Kč, nejdražší za 32,90 Kč za litr.

Záškrt patří mezi infekční onemocnění, o kterých si mnozí mysleli, že už patří minulosti. Přesto se v České republice znovu objevují jednotlivé případy. Jeden se nedávno objevil i v příbramské nemocnici. Jak nebezpečná je tato nemoc, jak se šíří a jakou roli hraje očkování? Odpovídá MUDr. Filip Prusík, primář Klinické mikrobiologie a parazitologie Oblastní nemocnice Příbram.

Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3255 lidí, zhruba pětkrát víc než o rok dřív. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíc na území Česka od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 víc. Nejvíc za posledních deset let je případů svrabu, pásového oparu nebo lymské boreliózy přenášené klíšťaty, meziročně přibylo také spalniček. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Státní zdravotní ústav.

Spojené státy snížily počet doporučených vakcín pro americké děti. Nově teď rodičům neposkytují žádné jasné pokyny například u očkování proti chřipce nebo rotavirům. Informovala o tom agentura AP, která krok označila za dosud nevídaný. Podle amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho tento krok posiluje transparentnost očkovacího procesu.

Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3 255 lidí, zhruba pětkrát víc než o rok dřív. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíc na území ČR od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 víc.

Spojené státy snížily počet doporučených vakcín pro americké děti. Nově rodičům neposkytují žádné jasné pokyny například u očkování proti chřipce či rotavirům. Informovala o tom agentura AP, která krok označila za dosud nevídaný.

Lékaři loni v ČR zaznamenali meziročně pětinásobný nárůst počtu případů žloutenky typu A. Celkem se jí nakazilo 3255 osob. Výrazný nárůst nemocných byl loni i u lymeské borreliózy, kterou onemocnělo 11 386 lidí, zatímco o rok dříve to bylo 4029 osob. Data v pondělí zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Z dat zveřejněných Státním zdravotním ústavem vyplynulo, že řada nemocí, která byla v Česku dlouho na minimu, za minulý rok narostla. Rekordní počet osob se nakazil žloutenkou typu A, celkem 3255 osob, což je nejvíce od roku 1984.

Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3 255 lidí, zhruba pětkrát více než o rok dřív. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíce na území ČR od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 více. Nejvíc za posledních deset let je případů svrabu, pásového oparu nebo lymeské boreliózy přenášené klíšťaty, meziročně přibylo také spalniček.

Praha - Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3255 lidí, zhruba pětkrát víc než o rok dřív. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíc na území ČR od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 víc. Nejvíc za posledních deset let je případů svrabu, pásového oparu nebo lymské boreliózy přenášené klíšťaty, meziročně přibylo také spalniček. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.

V mrazivé zimě roku 1925 se malé aljašské město Nome ocitlo tváří v tvář smrtící epidemii záškrtu. Jedinou nadějí bylo sérum, vzdálené stovky kilometrů v zasněžené pustině.

Německé lékárny získají výrazně rozšířené kompetence v oblasti očkování. Změní se také systém jejich odměňování, zlepší se podmínky pro to, aby došlo k udržení alespoň současného stavu celostátní lékárenské sítě, sníží se objem byrokracie a posílí se bezpečnost pacientů. To jsou některé z bodů reformy lékárenské sítě, kterou plánuje představit spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU).

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Není to nijak přehnané. Příběh o tom, jak několik desítek psů zachránilo město Nome před katastrofou, je toho nejlepším důkazem.

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.

V prvním čtvrtletí v tuzemsku meziročně přibylo některých infekcí, například svrabu, legionelózy a zejména žloutenky typu A. Jejích letošních 332 případů je více než desetinásobek počtu případů proti prvním třem měsícům loňského roku, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Naopak se zpomalilo šíření černého kašle, spalniček či příušnic.

Loni v Česku onemocnělo záškrtem 11 osob, což je podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nejvíc za více než 50 let. Dalšího nemocného ústav eviduje i letos, nakazil se bezdomovec z Českých Budějovic, uvedl na dotaz ČTK vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. Loni na začátku března jeden z nemocných se záškrtem zemřel, bylo to první úmrtí za 55 let. Stalo se tak na infekčním oddělení jihlavské nemocnice. Nemoc se nejprve projevuje jako těžká angína.

Když v roce 1925 vypukla epidemie záškrtu, bylo nutné dovézt léky. Tisíc kilometrů na saních v extrémní zimě.

Povinné očkování dětí až tak povinné není a rodič má právo jej odmítnout. Celoplošná prevence vymizela, rozmáhá se cestování či migrace a začínají se znovu objevovat infekce, které byly považovány za vymýcené téměř nebo zcela. A také choroby nové.

Balto a jeho psí kamarád Togo se stali protagonisty dechberoucího vyprávění o záchraně dětí v Nome na Aljašce. V roce 1925 se zorganizovala legendární saňová štafeta s jediným cílem - doručit včas sérum proti smrtelné nemoci. A děly se věci.

Stále méně amerických dětí je kvůli poklesu proočkovanosti chráněno před infekčními onemocněními. Jak ukazují nejnovější data Center pro kontrolu a prevenci nemocí, rekordně vzrostl počet mateřských škol, které uplatňují nejrůznější výjimky proti povinnému očkování. V důsledku toho v tomto školním roce nastoupilo do škol více než 125 tisíc dětí, které nedostaly potřebná státem nařízených očkování.

Je bohužel smutnou realitou, že závažná infekční onemocnění, která jsme zejména díky plošnému očkování považovali u nás téměř za vymýcená, nabírají opět na síle a ohrožují děti i dospělé. Rizika byste neměli podceňovat, upozorňují odborníci. Na co si dát pozor?

Naopak méně je případů svrabu nebo salmonelózy. Vyplývá to z hlášení lékařů Státnímu zdravotního ústavu (SZÚ) do konce května. K situaci se šířením spalniček…

Infekční onemocnění, jako jsou spalničky, záškrt, černý kašel, tetanus nebo žloutenka, jsou závažnými hrozbami pro zdraví a následky nákazy mohou být i fatální. Přestože se vám může zdát, že pravděpodobnost, že se zrovna vy nakazíte, je nízká, opak je pravdou. Jak zjistíte, že jste vůči těmto nemocem dostatečně imunní? A jak vám dokáží zkomplikovat život? Vysvětlí lékaři.

Kromě černého kašle přibylo v prvním letošním čtvrtletí meziročně i dalších infekcí. Více je například spalniček, legionelózy, svrabu či záškrtu, vrátily se i neštovice mpox. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Státní zdravotní ústav ve středu informoval, že v Česku meziročně přibylo nemocí, proti kterým je povinné očkování. Kromě černého kašle k nim patří například záškrt či spalničky.

Počty případů některých infekcí jsou letos ve srovnání s předchozími lety na vzestupu. Nejde zdaleka jen o černý kašel. Nárůst je z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) patrný například u svrabu, příušnic, hepatitidy či toxoplazmózy.

Výrazně víc než loni je na začátku letošního roku také legionelózy.

Praha - Kromě černého kašle přibylo v prvním letošním čtvrtletí meziročně i dalších infekcí. Více je například spalniček, legionelózy, svrabu či záškrtu, vrátily se i neštovice mpox. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) v tiskové zprávě upozornil, že se vracejí i nemoci, proti kterým je očkování povinné, jako jsou právě spalničky, záškrt či černý kašel.

Záškrt už nepatří mezi běžná onemocnění, dříve byl ale jednou z nejčastějších příčin dětských úmrtí. Očkování bylo u nás zavedeno už v roce 1946 a dnes se nemoc objevuje jen ojediněle. Zbystřit se vyplatí, máte-li v plánu cestovat do zemí s nižší proočkovaností.

Po letech klidu se v Česku znovu začal ojediněle objevovat záškrt stejně jako třeba lokální epidemie spalniček. Očkování proti nim totiž nechrání celý život. V úvahu připadá jít na vakcínu znovu. Ale potřebuje to člověk? Odpovědí je množství protilátek, které člověk má. Jak se to dá zjistit? Přestože pravděpodobnost setkání se znovu s vracejícími se infekcemi může být relativně nízká a neustále se zdokonaluje i léčba, následky nákazy mohou být i dnes fatální. Na záškrt nedávno zemřel aktivní senior, na černý kašel zase měsíční dítě, které ještě nemohlo být chráněno očkováním.

Zdravotní pojišťovny mají dospělým klientům přispívat i na vakcínu proti černému kašli používanou dříve zejména u dětí. Uvedl to zástupce Ministerstva zdravotnictví. Pokud zájemci o přeočkování proti černému kašli spojí vakcinaci s povinným přeočkováním proti tetanu, vyjde je levněji. Nemusí totiž platit několik stokorun za aplikaci. Černým kašlem u nás letos prokazatelně onemocnělo již více než tři tisíce lidí, jeden z pacientů zemřel a podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nás čeká pertusový rok. Přinášíme vám proto odpovědi na některé otázky, které se váží k infekci i prevenci vůči ní včetně tipu, jak ušetřit při přeočkování.

I děti bez očkování proti černému kašli budou smět do škol i v situaci, kdy se v jejich třídě objeví nákaza. Nejvyšší počet případů za poslední dekády podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové kopíruje celoevropský trend.

V Česku se po delší době opět objevují případy záškrtu. Podobně jako černý kašel, i tato nemoc se pravděpodobně vrátí, a to ve větší síle, než měla dřív. Patogeny se v průběhu času totiž přizpůsobují novým podmínkám.

Situace je pod kontrolou, očkovacích látek i léčivých přípravků je dostatek. To sdělili novinářům na čtvrteční tiskové konferenci zástupci Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a odborných společností ohledně aktuální epidemiologické situace ohledně černého kašle, záškrtu a tuberkulózy.

Počty případů žádné z infekcí, které se nyní více šíří, jako je černý kašel, záškrt nebo tuberkulóza, se neblíží epidemické hranici. Potřebných léků a vakcín je dostatek, další pro děti se dovážejí z Velké Británie. Na setkání s novináři to řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

Nechte se proti černému kašli alespoň jednou přeočkovat, radí dospělým odborníci. Platí to především pro těhotné ženy, pro kojence totiž může být nemoc riziková. Ostatní lidé ale končí v nemocnicích jen zcela výjimečně.

Letos lékaři evidují už 2750 případů černého kašle, od pondělí do středečního dopoledne 477.

K nárůstu výskytu černého kašle dochází každých tři až pět let a evidují ho nejen evropské země, ale i Austrálie. Léků je dostatek a s výjimkou hodně malých dětí se pacienti zvládají vyléčit doma, uvedl Státní zdravotní ústav.

Potřebných léků a vakcín proti infekcím, které se v současné době více šíří, jako je černý kašel, záškrt nebo tuberkulóza, je dostatek.

Praha - Kvůli velkému zájmu o přeočkování dospělých proti černému kašli bude distributor vakcíny nové objednávky vyřizovat až po polovině dubna. ČTK a serveru Novinky.cz to dnes řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví (MZd) Ondřej Jakob. O dodávce dalších vakcín se podle něj jedná s Kanadou. S nárůstem počtu případů černého kašle se potýkají i další země Evropy, v ČR jich letos bylo už přes 4200.

Výsledky testů všech pěti příbuzných a přátel muže z Prahy, který v jihlavské nemocnici zemřel na záškrt, jsou negativní.

Ještě v minulém tisíciletí zapříčinil záškrt rozsáhlé epidemie, při kterých zemřely tisíce lidí. Bakterie Corynebacterium diphteriae nikdy nevymizela, její smrtelnost se ale podařilo očkováním srazit na minimum. Přesto se lidé mohou nakazit.

Kontakty v Praze, kde měl muž trvalé bydliště, prověřuje Hygienická stanice Hlavního města Prahy. O úmrtí Státní zdravotní ústav informoval minulý týden, šlo o…

Lidé narození začátkem 40. let minulého století nejsou dostatečně chráněni proti smrtelnému záškrtu. Vakcína tehdy nebyla a prodělání nemoci v mládí je už chránit nemusí. Upozorňují na to epidemiologové. Senior, který před týdnem na záškrt zemřel, očkován nebyl.

Výsledky testů u lidí, kteří byli v jihlavské nemocnici v kontaktu s mužem zemřelým na záškrt, jsou podle hygieniků negativní. Další testy je čekají poté, co doberou antibiotika. Na sociální síti X o tom dnes informoval profil Hygienická služba ČR, který spravuje ministerstvo zdravotnictví. Kontakty v Praze, kde měl muž trvalé bydliště, prověřuje Hygienická stanice Hlavního města Prahy. O úmrtí Státní zdravotní ústav informoval minulý týden, šlo o prvního zemřelého v ČR na záškrt po 55 letech.

Lékaři letos evidují šest případů záškrtu. Epidemiolog Roman Chlíbek doporučuje, aby se lidé nechali přeočkovat.