Zdeněk Lukeš

Sledujte další díl pořadu Skryté poklady architektury, ve kterém se historik architektury Zdeněk Lukeš zaměřil na unikátní Negrelliho viadukt. Jedná se o kamenný most s 87 oblouky z pískovce a žuly a délka mostu je 1110m. V roce 1871 byla v Karlíně postavena ještě tzv. karlínská větev z cihel. Most zhotovili bratři Kleinové a firma Vojtěcha Lanny. Impozantní dílo ve stylu pozdního klasicismu bylo nedávno rekonstruováno včetně drážního domku nad Křižíkovou ulicí.

Podívejte se na další Skrytý poklad architektury pohledem historika architektury Zdeňka Lukeše. Slavný pěvecký spolek Hlahol byl založen sbormistrem Janem Ludvíkem Lukesem v roce 1861. Mezi jeho další sbormistry patřili skladatelé Bedřich Smetana, Karel Knittl nebo Karel Bendl. Čestnými členy byli Antonín Dvořák, Leoš Janáček a další.

Vydejte se s historikem architektury Zdeňkem Lukešem objevit Skryté poklady architektury v Kaprově ulici. Ulice ústí na jedné straně do Palachova náměstí, na druhém konci do náměstí Franze Kafky. Je pojmenována po bývalém starostovi Starého Města Pavlu Kaprovi z Kaprštejna, dříve se také jmenovala Svatovalentinská. Ulice tvoří rozhraní mezi Josefovem a Starým Městem a převládá v ní asanační zástavba z let 1900-1914, nacházejí se v ní však i stavby z 20. let minulého století, jako je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy od Josefa Sakaře v neoklasicistním stylu.

Naše další cesta po Vltavě směřuje k mostům navrženým architektem Vlastislavem Hofmanem. Podívejte se s námi pohledem historika architektury Zdeňka Lukeše na vznik a historii Jiráskova a Štefánikova mostu v Praze...

Pokračujeme v naší plavbě a mapování mostů přes Vltavu. Tentokrát se pohledem historika architektury Zdeňka Lukeše zaměříme na Palackého most. Ten spojuje Nové Město se Smíchovem, má sedm oblouků a jeho celková délka je 229 metrů. Během stavby jeho pilířů byly poprvé u nás použity kesony. Materiálem je namodralá žula, červený pískovec a carrarský mramor. Barvy kamene měly vytvořit slovanskou trikolóru.

Skrytými poklady architektury mohou být také mosty, kterým se v několika příštích dílech budeme věnovat. Podívejte se na Vyšehradský železniční most očima historika architektury Zdeňka Lukeše. Most s dvojicí železničních kolejí tzv. Spojovací dráhy Františka Josefa nahradil starší jednokolejný most z roku 1871–1872. Nebyl nikdy oficiálně pojmenován, říká se mu taky Vyšehradský, Výtoňský nebo Smíchovský. Postavili ho První českomoravská strojírna, bratři Prášilové a Rustonka. Má tři nýtované železné příhradové parabolické nosníky. Most byl smontován na dřevěné konstrukci vedle staršího mostu, na jehož pilíře pak byl přenesen během jediného víkendu, takže vlaková a lodní doprava byla jen minimálně omezena. Od roku 1928 umožňuje i elektrický provoz vlaků.

V Klatovské ulici 12 se nachází Loosem navržený byt s ordinací pro manžele MUDr. Josefa a Štěpánku Vogelovi. Byt z roku 1928 je dnes součástí prohlídkového okruhu. Další Loosův interiér najdeme v nedaleké Bendově ulici 10. Byl navržen pro Ing. Václava Krause a jeho ženu Gertrudu. Podívejte se na prohlídku společně s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.