Zdravotnictví

Téměř šest tisíc životů si ve Španělsku vyžádala pandemie nového koronaviru, nakažených je přes 72 tisíc. Tragická čísla vyvolala otázky ohledně stavu španělského zdravotnictví, které v posledních letech zasáhly vládní škrty i vlna privatizace.

Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitniková kritizuje vládu kvůli nedostatku ochranných pomůcek v domovech pro seniory. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přitom v pátek pro ČT uvedla, že se nákaza koronavirem objevila v šesti domovech pro seniory. Není jasné, kolik z nich jsou klienti, a zda se nakazil také personál. Žitniková má ale jasno: problém nedostatku osobních ochranných pomůcek v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních je závažný a nedostatečná ochrana může mít fatální následky.

Sociální služby si stěžují, že mají minimum ochranných pomůcek. V dosavadních dodávkách se ně zatím nedostalo, protože přednost dostává zdravotnictví. Domovy upozorňují, že pokud se budou muset starat o nakažené s mírným průběhem, jak jim nařídilo ministerstvo zdravotnictví, nákaza se bude rychle šířit.

Před pár dny jsem si přečetl výzvu lékařky Pavly Kovaříkové z nemocnice Na Bulovce a musel jsem se hodně nadechnout. Nejedná se o pláč poraženého, ale prosbu bojovníka z fronty, který stojí proti velké přesile, docházejí mu síly a prosí o pomoc nás ostatní, kteří jsme v zázemí. Mluví za všechny zdravotníky, kteří jsou v této složité a vysilující situaci.

Ještě před pár měsíci hovořil k veřejnosti sporadicky a většinou k tématům týkajících se očkování. Dnes je Roman Prymula (56), náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči, bez přehánění jeden z nejmocnějších mužů ve státě.

Stát selhal v tom, jak nekompetentně to teď řídí, zničil trh s ochrannými pomůckami a teď se diví, že nejsou, říká bývalý záchranář Vít Samek. Dostávají se k němu děsivé informace z krajských záchranek. Nedostatek roušek a respirátorů zdravotníky ohrožuje. Může za to přitom špatné vedení. Samek zároveň chválí pražskou záchranku, kterou dříve kritizoval.

Veřejnosti jeho jméno moc neříká, přesto je dnes jedním z nejdůležitějších lidí v Česku. Je to on, kdo pomáhá řídit boj proti koronaviru.

Sasko si chce udržet Čechy pracující v oblasti zdravotnictví. Českým pendlerům proto nabízí podporu ve výši 40 eur denně (1100 korun), pokud nyní i přes problémy s překračováním hranic zůstanou v práci.

Vládní odborníci odhadují, že koncem března budou v Česku tři tisíce nakažených. O měsíc později by jich mohlo být až patnáct tisíc.

Aktuální koronavirová krize urychluje zavádění chytrých řešení eHealth, s nimiž jsme dosud v českém zdravotnictví otáleli. Zvládnutí epidemie vyžaduje omezit přímé kontakty mezi lidmi. V případě zdravotní péče je řešením, tam kde to je možné, poskytovat ji „na dálku“, tedy distančně. „Distanční poskytování zdravotních služeb v případě nouzové situace, kdy je omezeno vycházení a podobně je správné, proto jsme také podporovali zavedení elektronizace,“ ujistila Zdravotnický deník předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny profesorka Věra Adámková (ANO). V naší malé anketě také další poslanci – členové Výboru – distanční péči a její hrazení podpořili, a to i v případech, kdy lékař nemá k pacientovi doposud vedenou zdravotnickou dokumentaci. Tato služba bude perspektivní i poté, co krize odezní.

Králem leteckého mostu z Číny do Česka je obří letoun Antonov An-124 Ruslan, a to tím spíš, že letouny společnosti SmartWings z ne zcela jasných důvodů Číňané dosud nevpustili do země. Ukrajina nyní jako jediná země poněkud narušuje obraz Číny jako poskytovatele i dopravce pomoci pro české zdravotnictví.

Jestliže nemocnice v bohatém regionu Lombardie na severu Itálie jsou kvůli současné pandemii na pokraji kolapsu, pro jih země to znamená, že tamní zdravotní systém nemá šanci případný podobný scénář zvládnout, napsal server Politico. V chudších jižních oblastech Itálie mají totiž k dispozici jen omezené zdroje a často nefungující infrastrukturu, což má již více než deset let vliv na provoz místních nemocnic. Epidemie by přitom pro jihoitalské zdravotnictví byla tou poslední kapkou. Právě i z tohoto důvodu se italská vláda všemožně snaží zabránit rozšíření epidemie na jih země. "Je to závod s časem," citoval server jednoho ze zástupců italského ministerstva zdravotnictví.

Na české občany, kteří dojíždějí za prací v sousedních zemích a pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo v záchranných složkách, se od čtvrtka nebudou vztahovat přísnější pravidla pro takzvané pendlery. Na základě žádosti německé a rakouské vlády nebude pro tyto pracovníky platit nová povinnost pracovat v těchto zemích minimálně 21 dní, ani nebudou muset po návratu do dvoutýdenní karantény.

Epidemie koronaviru, která v poslední době nabývá na síle, děsí svět. Ukrajina sice patří mezi země s menším počtem nakažených, pro tamní křehké zdravotnictví ale pandemie znamená velkou výzvu, ministerstvo zdravotnictví dokonce přiznalo, že při nejhorším scénáři to nemusí zvládnout. Jak je Ukrajina připravená na případný nápor nakažených?

Ubývá testů: Prymula předpověděl vývoj české epidemie, ale zdravotnictví jej nezvládá ověřit.

Problémy v zásobování zdravotníků ochrannými pomůckami dostaly pod tlak ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Na víkendovou distribuci do krajů pod taktovkou resortu zdravotnictví si stěžoval pardubický hejtman Martin Netolický a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (oba ČSSD).

Co se v porodnictví dosud zdálo jako výjimečná a často kritizovaná volba, může krize způsobená šířením koronaviru, potažmo vládní nařízení, zpopularizovat. Řeč je o domácích porodech.

Úderem 20. hodiny se zvedá zvláštní hluk. Připomíná to vzdálený zvuk hromu a blížící se bouřky. V dalších minutách intenzita tohoto hluku narůstá, mísí se v něm i hlasy, výkřiky či skandování. Slovy se tato vřava popisuje těžko. Je to hřmot desítek tisíc rukou, které tleskají ve zvláštním souzvuku. Obyvatelé Madridu, Barcelony, Seville, Valencie a dalších španělských měst takto vzdávají z balkonů svých domů a bytů hold svým zdravotníkům. Takto popisovala zahraniční média situaci ve španělských městech večer v sobotu 14. března. Tento spontánní dík „bojovníkům proti koronaviru v první linii“ a „výraz solidarity“ se následně rozlil po celé Evropě.

Koronavirová infekce napadla nového pacienta. Až dosud se nacházel v relativně dobré kondici, ale bez rychlé léčby může uvíznout v dlouholeté invaliditě. Tím pacientem je české zdravotnictví, do něhož mělo letos podle původních plánů natéct 350 miliard korun. Na zdravotní péči pak mělo být vydáno 346 miliard, jenže ke konci roku může celý systém skončit v deficitu 40 miliard korun.

Nově mají být o tyto peníze kráceni právě poskytovatelé zdravotní péče. Tedy právě ten sektor, který je nyní pod nejvyšším tlakem a potřebuje podporu. Ačkoli původně měl výpadek příjmů veřejného zdravotního pojištění kompenzovat stát, aktuální návrh s tím již nepočítá. Autorem komentáře je Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Má už Česko v rámci koronavirové epidemie to nejhorší za sebou? Podle epidemiologa Rostislava Maďara to tak vypadá. Klíčové bude, jak vláda vše zvládne po uvolnění karantény a dalších opatření. Koronavirus ale neodejde, nejspíš tu s námi bude už navždy a lidé na něj občas budou umírat. Je třeba jím populaci promořit a získat společenskou imunitu.

Sasko si chce udržet Čechy pracující v oblasti zdravotnictví. Českým pendlerům proto nabízí podporu ve výši 40 eur denně (1100 korun), pokud nyní i přes problémy s překračováním hranic zůstanou v práci. Podpora je připravena také pro jejich rodiny. Informovala o tom televizní a rozhlasová stanice MDR s odvoláním na saského premiéra Michaela Kretschmera, podle něhož by se opatření mohlo týkat asi 1000 Čechů.

Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát Kateřina Ondřejková, kreativní producentka České televize.

Příhraniční kraje se obávají lidí, kteří jezdí za prací do Německa nebo Rakouska. Jsou zásadním ohrožením, říká epidemiolog.

Kde je hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Jermanová Pokorná? Kde je radní pro zdravotnictví? Snad pracují a shánějí roušky a dezinfekci.

Náměstek VZP dal pokyn k navyšování peněz pro soukromou kliniku Iscare. Podle kontroly ale pochybil.

Je to již dva měsíce, co čínská vláda poprvé přiznala, že ztratila kontrolu nad novou virovou nákazou COVID-19, která se rozšířila díky katastrofálním hygienickým podmínkám na tržnicích se zvířaty v Číně. Poté, co zrušila oslavy Nového lunárního roku, přivezli nákazu koncem ledna do Evropy čínští zaměstnanci severoitalských textilních továren v Lombardii a pak už ten příběh znáte.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal reaktivní opatření pro vybrané subjekty ve zdravotnictví. Rozesílal ho 18. března a je sepsáno podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Jednotlivé subjekty mají provést nezbytné úkony pro zabezpečení důležitých informačních a komunikačních systémů před kyberbezpečnostními incidenty. Implementace je povinná pro konkrétní subjekty.

Lékařka, která může přijit o atestaci, chirurg cítící zodpovědnost za rakouské zdravotnictví nebo technik, který dvacet let pracuje v Německu a neví, jestli má v Česku nárok na podporu. Příběhy konkrétích českých pendlerů.

V Karlovarském kraji začal výdej ochranných prostředků od státu. V kraji se rozdělují na sedmi určených místech od 8.00 do 17.00 hodin. Na ochranné pomůcky mají nárok praktičtí lékaři a ambulantní specialisté asi v 30 různých odbornostech z celého kraje, uvedla v tiskové zprávě mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.

Ponechat zdravotníky v boji proti epidemii koronaviru bez ochranných pomůcek je nehorázné a neomluvitelné. Bývalá ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová je přesvědčena, že by se z toho měl někdo zodpovídat. Zásadní důvod, proč vláda selhala, vidí v exhibicionismu premiéra Babiše. Kromě zkušeností z ministerského postu, na kterém vystřídala Tomáše Julínka, má za sebou také 18 let v senátu, kde byla jednou z nejvýraznějších postav zdravotního výboru.

Slova o nečinnosti a slabém postupu míří od řady lidí i politiků na adresu Evropské komise a Evropské unie. Brusel ale v době takové krize, jakou je koronavirová nákaza, disponuje značně osekanými kompetencemi. Zejména ve zdravotnictví, kde si svou strategii určuje každý stát sedmadvacítky podle rozhodnutí svých vlád. Kritici namítají, že až v době krize se jasně ukazuje nekompetentnost Evropské unie, která nedokáže cíleně pomáhat státům v krizových resortech.

Současnou politickou garnituru jsme opakovaně upozorňovali – nejenom my lékaři – že naše zdravotnictví je personálně zdevastované. Opakovaně jsme naléhali, aby do něj šlo více peněz "právě teď". Teď nás realita dohání, píše Šimon Reich na webu Hlídací pes.

Česko vyhradí na boj s koronavirem dvě speciální nemocnice. Jedna bude v Praze Na Bulovce, druhá v Brně. V moravské metropoli se o pacienty zřejmě podělí dvě pracoviště.

Od půlnoci mezi pondělím a úterým lze používat pražské MHD pouze v případě, že budou mít cestující zakrytý nos a ústa. Rozhodlo o tom vedení Prahy. V Česku je akutní nedostatek roušek a respirátorů, které chybí i ve zdravotnictví.

Kritický nedostatek respirátorů panuje i v zubních ordinacích. Hrozí, že někteří lékaři své praxe zavřou. Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera je nutné otevřít „bezpečné ordinace“, kde se lidé jistě nenakazí. Minimálně jednu v kraji, lépe v každém okrese.

Pamatuju si to jako dneska, i když je to už osm let. S tříměsíčním dítětem v kočárku jsem vešla do jedné z londýnských lékáren a prosila tamní magistru, aby mi doporučila kvalitní sirup nebo jiný lék, protože kojenec už několik dní strašně kašle. „Ale to přece nic není, milačku!“ usmála se na mě ta velice elegantní dáma v brýlích. „Vaše dítě jen prostě ještě nemá Anglii v plicích!“

Navzdory předchozímu ujišťování o opačné strategii postupně utichá ve Spojeném království veřejný život. Premiér Boris Johnson nařídil povinné uzavření restaurací, klubů, pubů, kin, divadel nebo fitness center. Výrazně omezená je veřejná doprava. Vláda kromě injekce do ekonomiky přišla s velkorysým platovým „padákem“. Ostrovní zdravotnictví zažívá nejspíš největší test od dob druhé světové války.

Panika kolem koronaviru, již naše vláda úmyslně přiživuje a zneužívá, aby posílila svůj vliv na úroveň diktatury (samozřejmě rádoby ve jménu veřejného zájmu), čímž mimo jiné likviduje hospodářství a odsuzuje sta tisíce lidí k fatálním existenčním problémům, je z hlediska vědců (ne politikům sloužících panáků) i rozumu nepochopitelná. Stačí číst reálná a potvrzená čísla, umět základní matematiku a poslechnout si odborníky, kteří nový koronavirus studují.

Ministerstvo zdravotnictví podle hejtmana Vysočiny pověřeného vedením Asociace krajů Jiřího Běhounka (ČSSD) fatálně selhává v zásobování svých organizací ochrannými prostředky. Z páteční dodávky respirátorů, totiž ministerstvo odebralo 200.000 respirátorů, ačkoli zásilka byla určena pouze pro silové složky státu a kraje, uvedl v České televizi. Do regionů tak šlo méně ochranných pomůcek. V páteční zásilce z Číny bylo 1,1 milionu respirátorů. Běhounek dnes v tiskové zprávě uvedl, že hejtmani si v noci podíly pro své kraje rozebrali a připravují jejich rozdělování.

Současná koronavirová epidemie není to nejhorší, co nás kdy potkalo. Společnost se dokázala vyrovnat s daleko horšími situacemi. Naším cílem by mělo být zejména zabránění nejhorším škodám. A to jak v oblasti zdraví a života, tak v hospodářství. Jsme „ve válce“ a musíme počítat se ztrátami. Všichni se ale snažme o to, aby byly co nejmenší.

Stojí britská metropole kvůli koronavirové pandemii na prahu karantény? Podle světových médií se o „odstřižení“ Londýna jedná. A mohlo by k němu dojít v řádu několika dní. Jak by takové uzavření skoro devítimilionového města v britské režii vypadalo ? Podle vyjádření londýnského kabinetu to zase nebude tak horké.

Pamatuji si na jednu svou službu na dětské chirurgii. Přijali jsme večer malou holčičku se zánětem slepého střeva. Bylo nutné operovat. Mamince jsme to v klidu opakovaně a srozumitelně vysvětlili. Ta však operaci odmítala, tlačila dceři prstem na čelo, že to prý zvládnou přirozeně pomocí jakýchsi čaker. Premiér Babiš mi tu paní teď připomíná.

Veřejný život je postupně paralyzován také u našich západních sousedů. Přestože se mnoha lidem omezení svobod nelíbí, je to zřejmě jediná možnost, jak šíření nákazy brzdit natolik, aby nedošlo k přetížení tamního zdravotnického systému. Německo má ovšem k dispozici 30 tisíc lůžek intenzivní péče, to je v přepočtu na tisíc obyvatel 2,5krát více než Itálie.

Proč není dost roušek a respirátorů? Jak a kde probíhá jejich nákup a kdo to koordinuje? Otázky, na které se poslední týden ptá téměř každý. Poté, co Česko rozhodlo o nákupech hygienických prostředků centrálně, vznikly dva koorninační týmy. Jeden na ministerstvu vnitra pod vedením Jana Hamáčka a druhý na resortu zdravotnictví. Podle vedoucího týmu na zdravotnictví Miroslava Doležala bude dostatek materiálu začátkem příštího týdne.

Hlavní město chce v souvislosti s šířením nákazy novým typem koronaviru nakoupit tři miliony chirurgických roušek a půl milionů respirátorů za celkem 123 milionů korun. Sloužit mají zejména pro pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách, ale i pro veřejnost. Nákup schválili pražští zastupitelé.

Hlavní město chce v souvislosti s šířením nákazy novým typem koronaviru nakoupit tři miliony chirurgických roušek a půl milionů respirátorů za celkem 123 milionů korun. Sloužit mají zejména pro pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách, ale i pro veřejnost. Nákup dnes schválili pražští zastupitelé. Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že materiál by měl dorazit do neděle, i když s ohledem na situaci na trhu to není jisté. Město podle něj také plánuje poskytnout veřejnosti dezinfekci, kterou nechává míchat na ČVUT z lihu zabaveného celní správou.

Potřebujeme pravdivé, i když nepříjemné informace, premiéru Babišovi už nevěřím nic, říká přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny brněnské fakultní nemocnice a člen sněmovního zdravotního výboru Vlastimil Válek /TOP 09/. Vláda podle něj nemá žádný plán a neví, co od opatření proti šíření koronaviru chce a jak bude posuzovat, jestli jsou úspěšná. Situace se přitom bude zhoršovat a podle Válka zákazy můžou platit do května i déle.

Za nedostatek zdravotnického materiálu anebo za obtížný přístup k testování bychom mohli stát žalovat, říká náš přední expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. A mohlo by se při velkém rozšíření nákazy stát, podobně jako v přetížených italských nemocnicích, že mladší pacienti dostanou přednost před staršími? Mohlo.

Čeští zdravotníci jsou v obdobné situaci, jako byli před 34 lety hasiči v Černobylu. Svou profesi vykonávají bez ochranných pomůcek. Riziko přenosu nákazy na ně a jejich rodinné příslušníky je vysoké. O tom, že by každý zdravotník měl na každý den vlastní respirátor, může jen snít. Spokojit se musí celá jedna stanice s jedním. Selhání začíná u hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanové a končí u premiéra Andreje Babiše (oba ANO).

Itálie je koronavirem zasažena nejvíce z evropských zemí. Hlásí již přes 2500 zemřelých, tamní zdravotnictví pod tlakem kolabuje. Ještě před pár dny data českých mobilních operátorů ukazovala, že v Itálii zůstalo ještě několik tisíc Čechů z krátkodobých pobytů. Další čeští občané v Itálii žijí dlouhodobě.

Testování na přítomnost koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, je zásadní podmínkou pro zvládnutí současné epidemie. Každá pomoc je vítána. „Naprosto komická informace přišla ze Světové zdravotnické organizace, která nám poslala testy, a když dorazily do České republiky, tak jich bylo 12, slovy 12,“ zdůraznil dnes na tiskové konferenci náměstek MZ Roman Prymula, který je šéfem Ústředního krizového štábu. Jenže, jak zjistil Zdravotnický deník, jeho informace je nepravdivá. WHO totiž dnes Česku dodalo celkem 1 152 testů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) prosí o trpělivost, roušky jsou prý na cestě. Kvůli chybějícímu materiálu si ministra na paškál bere opozice. Připomíná, že o koronaviru chtěla debatovat na konci ledna, ale vládní strany s KSČM to zamázly. Když přitom pár dní na to zasedal výbor pro zdravotnictví, kde se koronavirus měl řešit, opoziční poslanci nepoložili jedinou otázku.

Připravme lidi na to, že to bude trvat měsíce, půl roku je můj optimistický odhad, říká o pandemii koronaviru šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Pro zubaře se pokouší sehnat respirátory, aby mohli dál fungovat, problémy ale mají všichni lékaři. Podle Šmuclera i proto, že stát před časem zakázal tyto pomůcky nakupovat. Lékaři se teď pro stát obětují. Je třeba se taky připravit na globální ekonomickou krizi a na to, že někde nebude na mzdy.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím od úterý 17. března omezit zbytnou zdravotní péči, například plánované operace nebo vyšetření, která lze odložit. Mají nechat kapacity volné pro pacienty s nemocí COVID-19, informoval úřad v tiskové zprávě. Pro pacienty s koronavirem budou připraveny pražská Nemocnice na Homolce a brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání vlády.

V Děčíně zůstávají v provozu čtyři mateřské školy, ostatní budou v rámci opatření proti šíření koronaviru zavřené. Rozhodli o tom radní. Otevřené budou MŠ Riegrova, Liliova, Klostermannova a Školní. Zajistí péči o děti, jejichž rodiče pracují například ve zdravotnictví a jako záchranáři. Využít je budou moci i samoživitelé a rodiče, kteří chodí do práce a nemají žádnou možnost hlídání. Litoměřice a Litvínov nechávají otevřené všechny školky.

Opatření přijatá Českem v souvislosti s pandemií koronaviru nejsou dle odborníků vůbec přehnaná. Pokud omezíte kontakt s druhými lidmi na minimum, snížíte tím další šíření nákazy a zajistíte, že zdravotní péče bude dostupná pro více lidí. Tento fakt ukazuje i grafický model pandemické křivky, kterou vytvořil Drew Harris z philadelphské univerzity.