Zdravotnictví

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy rozšířila svůj vozový park o dvojici nových speciálů.

Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Na Letišti Karlovy Vary si záchranáři, hygienici a zástupci Karlovarského kraje ověřovali postup pro případ, že by sem přicestoval člověk s podezřením na nákazu novým typem koronaviru. Krajský radní Jan Bureš (ODS) pracovníkům letiště předal krabici roušek, které by mohli v případě ohrožení využít.

K nezvyklému kroku sáhli mladí praktičtí lékaři po své konferenci v Brně. Vůbec poprvé sepsali memorandum, ve kterém se velmi kriticky opřeli do českého zdravotnictví. Vadí jim přebujelá administrativa a byrokracie, zmínili především eRecept i eNeschopenky.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) odvolal ředitele Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Jaromíra Maška.

Za ojedinělou metodou vyřazení plic z oběhu a využitím umělé mimotělní plíce stojí tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Čínské úřady začaly v oblastech nejhůře postižených epidemií koronaviru Covid-19 zabírat soukromé nemocnice, hotely a byty, aby získaly místa pro nakažené. Úředníci zabavují také auta, a dokonce i ochranné roušky. Tato nouzová opatření, zvlášť pak zabírání soukromých nemocnic, nechávají některé pacienty, kteří jsou v ohrožení života kvůli jiným nemocem, bez odpovídající lékařské péče, píše Financial Times. V Číně se dosud novým koronavirem nakazilo 44 653 lidí a bilance obětí stoupla již na 1114. Převážná většina z nich je z provincie Chu-pej, jejíž metropolí je město Wu-chan.

Obav, které vzbuzuje nový koronavirus, využívají šiřitelé falešných zpráv. Kromě vyložených mýtů o tématu koluje i řada nepřesností a polopravd. Přinášíme koronaviru fakta, která vyvracejí nejčastější mýty.

Vyspělá ekonomika, dostupná zdravotní péče a blahobyt nemusí nutně znamenat spokojený život. O tom svědčí i aktuální data žebříčku Happy Planet Index, kterému vévodí země třetího světa. Bohaté západní státy, které jsou často považovány za standard úspěchu, se přitom na indexu objevují až od druhé desítky.

Bezpečnost je celosvětovým problémem v mnoha ohledech. Na každém kontinentu jsme vybrali jedno velkoměsto, kde se z pohledu obyvatel žije nejbezpečněji. V úvahu jsme vzali dostupnost zdravotní péče, dopravní infrastrukturu, hrozbu terorismu, kriminalitu, čistotu ovzduší, možnost vzdělání, ale i další faktory, které jsou důležité pro životní pohodu.

Zoologická zahrada hl. m. Prahy od 1. února zvýšila cenu vstupného. Důvodem je inflace a rostoucí nároky na chov zvířat i samotný provoz. Dospělý návštěvník si za jednu návštěvu nově připlatí navíc 50 korun.

Americký prezident prožil jedny z nejúspěšnějších chvil za dobu, kdy je v úřadě. Poděkovat může Mitchovi McConnellovi a demokratické straně v Iowě. Ten první dokázal v Senátu úspěšně zablokovat výslechy dalších svědků, což by sice s téměř naprostou jistotou nevedlo k Trumpovu odstranění z funkce touto komorou Kongresu, ale mohlo by to být z politického hlediska nepříjemné. Demokraté mu pak svou neschopností a zmatky kolem sčítání a vyhlašování výsledků volebních shromáždění v Iowě dodali skvělou munici pro jeho jedovaté tweety. Joe Biden, zatím asi hlavní favorit na zisk demokratické nominace, v tomto státě pohořel.

Do nového roku Krysy vstupuje Čína v situaci nejvyšší krize způsobené rychle se šířící novou verzí koronaviru. Zprávy z postižených oblastí na jedné straně ukazují razantní kroky v podobě obrovských karanténních oblastí i bleskové výstavby nemocnic, na straně druhé jsou nemocnice přeplněné, lékaři hlásí nedostatek léků a ochranných materiálů a pacienti zas nedostatek lékařů. Čínské zdravotnictví má totiž svoje limity, popisuje z Hongkongu spolupracovník Deníku N.

Náměstek ministerstva zdravotnictví pro zdravotní péči Roman Prymula stále nemá bezpečnostní prověrku. Čas se mu přitom krátí, pokud ji nezíská do poloviny března, musí ho ministr přeřadit na nižší pozici. Jak již ale dříve uvedl Zdravotnický deník a Prymula sám později potvrdil Deníku N, z ministerstva zdravotnictví chce odejít. Prý ale chce mít „nejprve prověrku hotovou.“ Jenže to není v jeho moci. Je na Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ), kdy a zda vůbec dá Prymulovi pomyslnou zelenou a není přitom vázán ani lhůtou, kterou přepokládá služební předpis ministerstva zdravotnictví. Vzhledem ke kontroverzním aktivitám ministerského náměstka, má NBÚ hodně materiálů k prošetřování.

Už brzy začnou komplikovaná vyjednávání o dohodě o budoucích vztazích mezi Londýnem a Bruselem.

Před chřipkou i koronavirem, který se však v Česku zatím neobjevil, se můžeme chránit pomocí několika zásad a hygienických návyků. Lidé v nich ale často mají zmatek.

Stoupající počet výjezdů záchranné služby, která nezřídka supluje jiné části zdravotnického systému, je problém, na který v posledních letech upozornil nejeden záchranář. Klíčový problém týkající se zejména rozlehlých krajů přitom je, že pokud dojde k urgentní situaci, kde je potřeba více sanitek, může trvat přivolání některých vozů od méně urgentních případů neúměrně dlouho.

Malá velikost nového radaru může umožnit hromadnou výrobu při nízkých nákladech. Takové radary mají široké uplatnění v obranném sektoru i v oblastech jako zdravotnictví, doprava a zemědělství.

Celý svět řeší šíření nového koronaviru, který zabil přes 130 lidí. Komu nemoc finančně pomohla a kdo se na strachu snaží vydělat?

Pod jeho vedením, během jednoho roku, vzrostl zisk pražské Nemocnice Na Homolce na dvojnásobek. A s dobrým hospodářským výsledkem počítá její současný ředitel Petr Polouček i do budoucna. Nemocnici by zisk měl umožnit obnovu a rozvoj. „Jen v následujících třech letech si nezbytné investice vyžádají částku přes 600 milionů korun,“ říká v rozhovoru pro Právo.

Se zdravotním systémem v Česku jsou spokojeny více než dvě pětiny lidí, 22 procent Čechů je nespokojeno a zhruba třetina se přiklonila k odpovědi „ani spokojena, ani nespokojena“. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Meziročně spokojenost lidí se zdravotním systém v Česku klesla. Z problémů ve zdravotnictví čeští občané hodnotí nejzávažněji nedostatek sester a lékařů.

Nedostatek zaměstnanců v sociálních službách dovedl německou vládu k radikálnímu kroku. Aby zabezpečila, že se bude mít kdo starat o seniory a handicapované, tak speciálně pro pečovatele a pečovatelky razantně zvyšuje minimální mzdu. Kvalifikovaná pečovatelka bude muset od příštího roku dostat základní hodinový plat nejméně 15 eur (380 korun), čímž si oproti současné úrovni minimální mzdy polepší asi o 60 procent. Lidé ve vedení mnoha českých sociálních zařízení se ovšem obávají, že tohle německé „lákadlo“ může pro české zdravotnictví a sociální služby znamenat ještě mnohem větší hrozbu, než obávaný odliv lékařů.

Očkování přímo proti novému koronaviru by mohlo být na světě nejdříve za rok.

Nemocnice a zařízení přímo řízená ministerstvem zdravotnictví budou do roku 2030 potřebovat investice ve výši 91 miliard korun. Zčásti pomohou národní investice, další miliardy by měly „přitéct“ z evropských strukturálních fondů. Pražské nemocnice ovšem na evropské dotace opět nedosáhnou. Možná s výjimkou urgentních příjmů. O národních investicích a prioritách ministerstva zdravotnictví při čerpání evropských peněz v novém rozpočtovém období se hovořilo na investiční konferenci s názvem Nové možnosti financování zdravotnické infrastruktury, kterou uspořádal v Praze Zdravotnický deník.

Pražské letiště už pro lety z Číny vyčlenilo dva speciální vchody, které se budou pravidelně dezinfikovat.

Stát za provoz vrtulníků Letecké záchranné služby (LZS) od roku 2021 do konce roku 2028 zaplatí soukromým dopravcům 2,8 miliardy korun bez DPH. O půlnoci skončila lhůta pro odvolání neúspěšných uchazečů, ministerstvo může začít podepisovat smlouvy. Některé kraje zakázku kritizovaly, chtěly i nové základny.

Nemocnice jsou pro hackery lákavým cílem. Už v minulosti si ověřili, že jsou nedostatečně chráněné, navíc spravují citlivá osobní data a útoky mohou ohrozit zdraví či životy lidí. Útočníci si mohou říct vysoké výkupné. Ransomware útoků přibývá rychlým tempem. A bezpečnostních rizik bude přibývat, shodují se odborníci.

Do konce června má společnost Gematik, která bude zajišťovat pro elektronický recept infrastrukturu, předložit technické požadavky pro plošné zavedení eReceptu po celém Německu. Aplikace pro fungování elektronického receptu by pak měly být připraveny na počátku roku 2021.

Místo boje s nemocemi někteří praktici stále zápasí s novým systémem elektronických neschopenek. Zpracování jedné neschopenky může trvat i desítky hodin a lékařům dochází trpělivost.

Elektronická neschopenka se od 1.1.

V průzkumu, který si od agentury Respond nechal vypracovat portál i60.cz, se senioři vyjadřovali k současnému stavu českého zdravotnictví a také k fungování zdravotních pojišťoven.

Reforma farmaceutického trhu, nová pravidla pro vzdělávání lékařů nebo další stupeň digitalizace. To jsou některé z klíčových změn, které od nového roku čekají na zdravotnický systém u našich západních sousedů.

Výrazná většina lidí v Česku nadále odmítá poplatek u lékaře a za recept v lékárně, snížení počtu lůžek v nemocnicích a úbytek specializovaných pracovišť. Vzrostl souhlas s příplatkem na stravu a lůžko v nemocnici a postupně se zvyšuje podpora dělení zdravotní péče na standardní a placenou nadstandardní. Většina lidí ale stále příplatek na stravu ani placený nadstandard nechce. Vyplývá to z prosincového průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

V 18 letech jí diagnostikovali Crohnovu chorobu. Tereza Nagyová nedbala na rady, žila dál úplně normálně a dostala se až na hranu. I kvůli tomu jí lékaři odebrali prakticky celá střeva a zachránila ji stomie. Otevřeně říká, že chtěla několikrát zemřít, ale je prý příliš tvrdohlavá. Popisuje bolesti, které zažila, i strach z rakoviny, který si teď nepřipouští. Pohled na život se stomií chce měnit i svým blogem Nejsem tabu.

Podinvestovanost některých českých nemocnic, a platí to dvojnásob o řadě velkých pražských zařízení, je přímo do očí bijící. Velkou otázkou ovšem je, kde na miliardové investice vzít – z úhrad zdravotních pojišťoven na ně nemocnice nenašetří a stačit nemusí ani dotace a peníze ze státního rozpočtu. Vláda se proto nyní snaží hledat nové cesty zejména v podobě natažení soukromých investorů, kteří by se zafinancováním pomohli.

Kvalita a efektivita zdravotní péče jsou pojmy, které ze strany ministerstva či zdravotních pojišťoven zaznívají čím dál častěji. Pomalu se tak rodí indikátory kvality péče, zatímco bonifikace za kvalitu už zdravotní pojišťovny ve větší či menší míře vyplácejí. Efektivitě by pak měla výrazně napomoci odstartovaná reforma primární péče, která by snad v budoucnu měla učinit konec zbytečnému a drahému bloudění pacienta po systému. Efektivnější cesty se pak hledají i u hrazení a nakupování moderních léků zejména na vzácná onemocnění, které jsou finančně velmi náročné. Ministerstvo by přitom bylo rádo, aby se nákupů ujaly zdravotní pojišťovny – a přinejmenším VZP je pro. Diskuze, která se mimo jiné věnovala právě tématům kvality a efektivity, proběhla v rámci konference Efektivní nemocnice, kterou 3. a 4. prosince uspořádal v Praze HealthCare Institute.

Karel Mach v dětství po těžkém úrazu hlavy málem přišel o sluch.

Dle aktuálního průzkumu, který porovnával situaci v ČR s dalšími evropskými a světovými zeměmi, se 80 % českých respondentů cítí ve své zemi v bezpečí. Oproti sousedům z Německa, kde se bezpečně cítí 75 % dotázaných, a Polsku (74 %).

Na vědu a výzkum ve zdravotnictví šlo letos 1,7 miliardy korun. Zhruba 658 milionů korun získaly příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví, zbytek se rozdělil na projekty. Roční rozpočet ministerstva je zhruba devět miliard korun.

Péče, která je finančně dostupná a všichni si ji mohou dovolit. Takový závěr o českém zdravotnictví vyplývá z aktuálního evropského výzkumu. Ten zjišťoval, do jaké míry a kvůli jakým důvodům se lidé nedostali k léčbě, kterou potřebovali.

Klinice ze svěřenského fondu Andreje Babiše zvýšila VZP několikrát peníze na léčbu. Jaké byly důvody? A proč se to nepřidalo jinde?

Na vědu a výzkum ve zdravotnictví šlo letos 1,7 miliardy korun. Zhruba 658 milionů korun získaly příspěvkové organizace ministerstva zdravotnictví, zbytek se rozdělil na projekty. Na tiskové konferenci k předávání Cen ministra zdravotnictví za vědu a výzkum to řekli náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula a ředitel Agentury pro zdravotnický výzkum ČR Miroslav Ryska. Roční rozpočet ministerstva je zhruba devět miliard korun.

V krajských volbách tentokrát půjde o hodně a mají obrovský význam. V rozhovoru pro INFO.CZ to popisuje volební lídr ODS na jižní Moravě Jiří Nantl. Odhaluje program i ambice a pojmenovává, co kraj trápí. Úspěch ODS by podle něj dramaticky proměnil pozici Babišovy vlády. „Nástup sebevědomé a na premiérovi nezávislé politické reprezentace by znamenal, že vláda bude ještě ve zbytku svého mandátu konfrontována s požadavky reálně odrážejícími zájmy občanů krajů a bude nucena začít se chovat v některých důležitých věcech jinak,“ říká.

Na XXXIV. sjezdu delegátů České lékařské komory došlo k dalšímu vyhrocení některých sporů, zejména mezi představiteli primární péče a vedením komory. Prezident ČLK Milan Kubek vyčetl Koalici soukromých lékařů servilitu k ministrovi, která měla zapříčinit nízkou výši jejich úhrad. Měli se podle něj nedohodnout a podpořit Krizový štáb – pak by si vyjednali lepší podmínky. Delegáti sjezdu ČLK zároveň odsouhlasili výzvu soukromým lékařům, aby udělili ČLK, o. s., plnou moc k zastupování v dohodovacím řízení v dalších letech. Měli by tedy soukromí lékaři plnou moc ČLK, o. s., udělit? A proč? Požádali jsme pro časopis Zdravotnictví a medicína o komentář předsedkyni Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilonu Hülleovou, předsedu Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonku i prezidenta ČLK Milana Kubka.

Čtvrteční britské parlamentní volby jsou často označovány za nejdůležitější volby této generace. Rozhodnou jak nebo zda vůbec Velká Británie vystoupí z Evropské unie. Původní referendum k odchodu z EU proběhlo v Británii 23. června 2016. Od té doby byl brexit již třikrát odložen a během vlády Theresy Mayové se dokonce zdálo, že odchod leží v nedohlednu.

Čtyřletý chlapec musel v nemocnici ležet na zemi, protože všechna lůžka byla plná. Boris Johnson se ale nechtěl o fotografii bavit.

Americká společnost Amazon získala přístup ke studnici dat shromažďovaných britským systémem státní zdravotní péče a Británii za to nezaplatila ani libru. Údaje mohou technologickému gigantovi posloužit k vývoji nových služeb, které může nabízet po celém světě. Informoval o tom list The Sunday Times, který se na základě zákona o svobodném přístupu k informacím dostal k vládnímu kontraktu s Amazonem.

Slovenská ministryně zdravotnictví Andrea Kalavská se rozhodla necelé tři měsíce před parlamentními volbami podat demisi. Média o tom v pondělí informovala její mluvčí Zuzana Eliášová.

V novém kurzu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví bude možné studovat administrativu. Absolventi by měli pomáhat lékařům a zdravotním sestrám, aby měli víc času na pacienta. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. „Je velmi důležité, aby každý zdravotník dělal tu práci, ke které je kvalifikovaný.

V novém kurzu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví bude možné studovat administrativu. Absolventi by měli pomáhat lékařům a zdravotním sestrám, aby měli víc času na pacienta. V tiskové zprávě o tom včera informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Volby v Británii se blíží a oba rivaly čekala poslední zkouška ohněm – televizní střet v přímém přenosu. Jeremy Corbyn a Boris Johnson debatovali naposledy před samotným dnem D. Ten Británii čeká 12. prosince. Corbyn a Johnson měli v pátek večer poslední šanci získat politické body u nerozhodnutých voličů a o něco lépe dopadl Johnson. Podle průzkumu YouGov pro SkyNews v debatě vyhrál podle 52 procent diváků, zbylých 48 procent naopal za vítěze označilo Corbyna.

Litoměřická nemocnice přejde pod kraj do poloviny příštího roku. Shodli se na tom litoměřický starosta Ladislav Chlupáč (ODS) a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČ). Budovy městské nemocnice by měl kraj dostat od města bezúplatným převodem.

Největším problémem českého zdravotnictví je podle ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama, jak uvedl na nedávné konferenci, špatná organizace péče. Dalšími problematickými oblastmi jsou podle něj nevyváženost tzv. akutních a následných lůžek, nedostatek personálu (zejména zdravotních sester), stárnutí populace praktických lékařů a naddimenzovaná síť ambulantních specialistů.

Velmi drahé léky na vzácné a život ohrožující nemoci typu cystická fibróza či svalová dystrofie by mohly být už od roku 2021 plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Počítá s tím novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) do konce roku předloží vládě.

Máme znát zdravotní stav prezidenta? Jak je na tom české zdravotnictví? Modlí se lékaři na sále? Existují strážní andělé? A jak je možné si prodloužit život? To prozrazuje nejen rozhovor se špičkovým kardiologem Josefem Veselkou, ale především jeho nová kniha fejetonů...

Mnoho zemí Afriky a Asie drží v chudobě nedostatečná infrastruktura včetně té telekomunikační. Tento hendikep nyní vyrovnávají pomocí satelitní technologie.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok naznačil, že by lidé, kteří vlastní více nemovitostí, mohli platit vyšší daně. Boháči a česká pravice se cítí ukřivdění a straší komunismem.

Spory mezi Českou lékařskou komorou a kabinetem Andreje Babiše přerostly do osobních útoků. Premiér totiž šéfa ČLK Milana Kubka zkritizoval za to, že má příjem 150 milionů korun, nebo že si kupuje ve stejné hodnotě dům. Ten nákup nemovitosti i výši svého příjmu odmít. A sám Babišovi vzkázal, že jeho výrok se podobá legendárnímu projevu premiérova někdejšího spolustraníka a generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše na Červeném Hrádku.

Lékaři a sestry dětského kardiocentra v pražském Motole dávají nemocným dětem každý den novou naději. Bez jejich pomoci by neměly šanci na život.

„Systém je neufinancovatelný. Předstíráme, že máme solidární zdravotní pojištění, je to ale chiméra,“ varuje poslanec profesor Vlastimil Válek, který se nedávno stal místopředsedou TOP 09. V této straně má na starosti právě oblast zdravotnictví. Financování rezortu se podle něj musí změnit a zahrnout připojištění. Není to ale typický opoziční politik, který by vládu jen kritizoval a je připraven podpořit kroky, jež považuje za správné. Dokonce si myslí, že by nutné dlouhodobé změny ve zdravotnictví neměly být součástí politického boje. Tvrdě kritizuje současný stav školení lékařů, označuje jej za podvod, protože ve skutečnosti se tak jen lepí personální díry v provozu. Jako přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno se spolu se Zdravotnickým deníkem také zamýšlí nad motivací mladých lékařů naplno se věnovat medicíně v době plné jiných lákadel.