Zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve čtvrtek za svůj největší úspěch označil to, že se během pandemie podařilo ochránit zdravotníky včasnými dodávkami ochranných prostředků.

Tržby lékáren BENU, dvojky na tuzemském trhu, stouply meziročně o pětina.

Politici i veřejnost odsuzují jednání středočeské hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) a jí vedeného krajského úřadu. Ten podal trestní oznámení na záchranářku Veroniku Brožovou, která Jermanové v březnu napsala otevřený dopis, kde upozornila na nedostatek ochranných pomůcek v boji s koronavirem. Náš REGION ho zveřejnil jako první v celém znění a poté jej citovala ostatní média. Případ nyní prověřují detektivové z protiteroristického oddělení.

Zatímco v České republice nemoc covid-19 příliš neotřásla počtem celkově zesnulých osob, situace v západní Evropě je poněkud jiná. Přehled nadměrných úmrtí přinesl The Financial Times a převzaly jej další světová média. Čísla ukazují, že počet obětí v souvislosti s koronavirem může být vyšší, než udávají oficiální čísla. Problémem také nadále zůstává, že zdravotnictví, které se soustředí především na koronavirus, snadno přehlédne další choroby.

Náměstek Prymula vévodí žebříčkům popularity. Podařilo se mu získat renomé člověka, který hrdinně zabránil italskému pandemickému scénáři.

Epidemiolog a v pondělí vládou jednomyslně jmenovaný vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro Právo mluvil o aktuálním stavu epidemie i o své budoucnosti ve vládním týmu.

Koalice dnes zřejmě projedná nabídku premiéra Andreje Babiše (ANO) dosavadnímu náměstkovi ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi, aby se stal vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Podle opozice se jedná o klasickou trafiku, což však Babiš popírá. Prymula chce z ministerstva odejít ke konci května, chybí mu bezpečnostní prověrka.

Do soutěže na dodávky ochranných zdravotnických prostředků se hojně hlásí české firmy, přesto nelze v případě druhé vlny epidemie koronaviru vyloučit ani další dodávky z Číny. Na dotaz Novinek to uvedlo ministerstvo vnitra.

Novinářům Babiš ve čtvrtek k Prymulovi sdělil: „Já nikomu nedávám trafiky. Já nejsem tradiční demokratická strana.“ To druhé platí, víme to už dlouho.

"Pan Prymula a pan Vojtěch budou spolupracovat. Já na to dohlídnu. Věřte mi, že to zvládnu," sdělil Aktuálně.cz premiér Andrej Babiš.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nevidí jako problém, že jeho končící náměstek Roman Prymula má být novým vládním zmocněncem pro zdravotnictví. Budou nadále spolupracovat a pracovní vztahy mezi nimi zůstávají korektní, řekl dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM). Zopakoval také, že za problematické považoval některé Prymulovy výroky v době pandemie koronaviru, považoval je za nekolegiální.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (za ČSSD) se domnívá, že udělat z Romana Prymuly místo náměstka vládního zmocněnce pro zdravotnictví je nešťastné. Premiér Andrej Babiš (za ANO) měl podle něj neshody v resortu zdravotnictví řešit výměnou ministra Adama Vojtěcha (nestr. za ANO).

„Co kdybychom místo miliardy a půl vyšli všichni na balkón a aerolinkám zatleskali? Zdravotníkům to pomohlo...“ To je hodně ukrutný vtip, který mi tento týden přistál ve schránce. Vlastně ale perfektně vystihuje poslední týdny. Lidé jsou vyděšení k smrti: Snaží se rychle sehnat roušky, stát jim do toho vypne ekonomiku, aby se kromě viru báli ještě o práci. Zdravotníci zatím přepracováním padají na ústa. A stát místo aby přemýšlel, jak připravit zdravotnictví na druhou vlnu pandemie, přemýšlí o nalití peněz do soukromé letecké společnosti. Je to absolutně absurdní. Ale koneckonců když zdravotnictví stačí jen zatleskat, mělo by to stačit všem, ne?

V době, kdy zápasil na jednotce intenzivní péče o život, mu ho možná někteří z nich zachránili. Přesto ale britský premiér Boris Johnson trvá na tom, že migranti pracující ve zdravotnictví musejí dál platit vysoké poplatky.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil ve středu novinářům, že je s prací ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) spokojený a že s ním na ministerstvu dál počítá. Zároveň je rád, že Vojtěchův náměstek a epidemiolog Roman Prymula zůstane ve státním sektoru na pozici vládního zmocněnce pro zdravotnictví. Babiš rovněž uvedl, že Prymula bude mít nižší plat, než bral jako náměstek.

Premiér musí nějak uhasit konflikt mezi ministrem Vojtěchem a jeho náměstkem Prymulou. Potřebuje oba.

Prymula médiím řekl, že se na ministerstvu bojí jeho popularity. To ministr Vojtěch odmítl.

Navýšené příjmy zdravotnictví je nyní třeba dostat k těm, na kterých celý systém stojí - ke zdravotníkům. Nesmí zůstat u potlesku, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

S ustupující epidemií nemoci covid-19 je potřeba obracet pozornost zpět k nemocem, které mají na svědomí mnohonásobně více životů než čínský koronavirus. Téměř třetinu lidí totiž v Česku připraví o život onemocnění srdce či cév, za čtvrtinou úmrtí zase stojí zhoubné nádory. Také obyčejná chřipka se podílí na takřka 20 tisíc úmrtí ročně.

Roman Prymula bude mít podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví nižší plat než jako náměstek na ministerstvu zdravotnictví. Na dotaz novinářů odmítl kritiku opozice, že nově zřizovaný post je "trafika". Babiš to dnes řekl na briefingu při návštěvě porodnice U Apolináře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako náměstek chce skončit Prymula na ministerstvu na konci května. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v minulých dnech řekl, že si neumí jeho další setrvání představit.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ukončil účinnost varování, které vydal v polovině dubna. Hrozba kybernetických útoků na české zdravotnictví a další oblasti podle úřadu klesla na běžnou úroveň. V tiskové zprávě to včera uvedl mluvčí úřadu Radek Holý.

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přijal premiéra Andreje Babiše (ANO). Na webu Hradu o tom informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Tématem schůzky byla mimo jiné budoucnost náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly nebo ekonomická opatření vlády kvůli pandemii koronaviru, řekl České televizi (ČT) Babiš. Zeman podle něj přivítal to, že by se Prymula mohl stát vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si nedokáže představit setrvání Romana Prymuly na postu náměstka pro zdravotní péči. Řekl to ve středu České televizi. O Prymulově působení na úřadu vlády jedná přímo premiér Andrej Babiš (ANO).

Ekonomické dopady současné pandemie mohou výrazně zvýšit rozdíly mezi jednotlivými regiony v České republice. V jarním balíčku hospodářských doporučení na to dnes upozornila Evropská komise (EK). Všechny unijní země by se teď podle Bruselu měly soustředit na investice do zdravotnictví a na pomoc zasaženým firmám a zaměstnancům. Obvyklé výzvy k dodržování fiskálních pravidel nechala komise tentokrát stranou.

Sněmovna zřejmě bude moci jednat opět ve stavu legislativní nouze. Vyhlásil jej dnes předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Pokud plénum stav legislativní nouze potvrdí, poslanci by v jeho rámci měli zrychleně schvalovat na nejbližší schůzi vládní návrh zákona, díky kterému budou moci poskytovatelé zdravotní péče získat náhradu za koronavirový výpadek 30,5 miliardy korun.

V jaké kondici je české zdravotnictví a jaké podmínky mají lidé, kteří v něm pracují? Koronavirová krize ukázala problémy, které dosud jen probublávaly. Znamená ale také bod zlomu a naději na potřebnou katarzi.

Ministerstvo chce výpadek příjmů řešit přímou kompenzací ve výši 27 miliard korun. Rozdíl mají nemocnice dohnat zvýšením činnosti do konce roku, stojí ve zprávě resortu.

Ministr zdravotnictví nevěděl o tom, že jeho náměstek Roman Prymula chce skončit, pokud nebudou naplněny dvě podmínky.

Ministerstvo zdravotnictví od 25. května formálně převezeme projekt takzvané chytré karantény. Dosud ji vedl 90členný centrální řídící tým zřízený pod armádou jako poradní orgán vlády vedený náměstkem Romanem Prymulou. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) včera na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že dostal za úkol na příští jednání vlády předložit detailní rozpočet pokračování projektu a jeho personální zajištění. O tom, že by ministerstvo mělo projekt převzít, hovořil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO).

Výpadek příjmů poskytovatelů zdravotní péče kvůli omezením v důsledku epidemie koronaviru dosáhne letos podle ministerstva zdravotnictví 30,5 miliardy korun. Resort počítá s přímou kompenzací ve výši 27 miliard. Uvádí to zpráva k návrhu zákona o kompenzacích, který vložilo ministerstvo zdravotnictví (MZd) do legislativní knihovny vlády s žádostí o projednání návrhu ve stavu legislativní nouze.

Z několika jemenských nemocnic už utekl personál kvůli chybějícím ochranným podmínkám. V ulicích nejchudší arabské země umírají lidé, které zdravotníci odmítli ošetřit. Na válkou sužovaný Jemen těžce dopadá koronavirové krize.

Zdravotníci si už poslechli slova díků i zvonění zvonů na svou počest. Ale finanční odměny, které jim slíbili ministr zdravotnictví a premiér, část z nich zatím nemá. Výzva se záchranářem Vítem Samkem z urgentního příjmu Bulovky.

Nejméně 13 lidí zabili a 15 dalších zranili neznámí ozbrojenci, kteří v úterý 12. května zaútočili na nemocnici v afghánské metropoli Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské ministerstvo vnitra. Asi 100 lidí se podařilo z objektu evakuovat. Na záběrech zveřejněných afghánskou televizí TOLO bylo vidět, jak příslušníci afghánských speciálních sil odnášejí z místa v náručí novorozence a odvádějí matky. Dvě novorozeňata jsou i mezi oběťmi.

Současná pandemie zdůrazňuje skutečnou hodnotu péče včetně jejích regionálních a genderových aspektů. Náš ekonomický systém ale tuto oblast nedovede náležitě ocenit.

V příštích šesti měsících by po světě mohlo každodenně umírat až šest tisíc dětí. A to z důvodů, jimž by se za normálních okolností dalo předejít. Koronavirová krize ale dopadá i na běžné zdravotnické služby.

Strach z nákazy i útlum provozu v nemocnicích. To jsou důvody, které pacientům při koronavirové krizi omezily přístup k péči. Nepřímá daň, kterou si virus vybírá, ale může být fatální.

O zrušení či omezení povinnosti nosit roušky či jiné zakrytí nosu a úst padlo ve veřejném prostoru ze strany politiků a epidemiologů celá řada výroků. Vládní nařízení platí od 19. března kvůli šíření koronaviru. Zde je jejich výběr.

Mimořádné okolnosti a koncentrace vládní moci kolem pandemie Covid-19 zvyšují riziko šíření podvodů i korupce státu, ale i u soukromníků, ve zdravotnictví a ve výzkumu.  Na vlády v nouzovém stavu útočí lobisté, tlaku je vystaven celý zdravotní systém.

Poté, co jsme viděli, jak virus rychle zdecimoval Čínu, Itálii a jiné evropské země, každého asi napadlo, jak špatně na tom bude Afrika se svou nedostatečnou hygienou a zdravotní péčí. Překvapivé je, že africké země jsou covidem-19 do určité míry nedotčeny. Další vývoj pandemie je samozřejmě nejistý. Co jsou ale faktory, které přenos viru v Africe zpomalily?

Nemocnice se pozvolna vrací do normálního režimu.

Roušky by lidé na veřejnosti mohli podle návrhu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha odložit už od 25. května, tedy výrazně dříve, než se do teď předpokládalo. Vojtěch to navrhne na pondělním jednání vlády.

V hlavním městě je ode dneška znovu obnoven provoz zón placeného stání v plném rozsahu. Přestože Vláda ČR o tomto kroku rozhodla s účinností již od 28. dubna, vedení Prahy odsunulo termín až na dnešek.

K medicínskému „zázraku“ došlo v izraelském Jeruzalémě, když se podařilo úspěšně operovat muže, který při rekonstrukci bytu nedopatřením spadl z druhého patra a při dopadu si do hlavy zarazil železnou výztuhu do betonu, tzv. roxor. Muž měl také notnou dávku štěstí, tyč totiž při průniku minula důležité tepny. „Necítil jsem ani žádnou bolest,“ popsal muž nehodu pro deník Jerusalem Post.

Země platící eurem budou moci od června dostat výhodné úvěry ze záchranného fondu ESM. Na podrobnostech první části záchranného balíku pro ekonomiky stižené koronavirovým výpadkem se shodli ministři financí eurozóny při dnešní videokonferenci. Podle jejich společného prohlášení může každá z 19 zemí používajících společnou měnu dostat z fondu půjčky až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Celkově bude ve fondu především na výlohy spojené se zdravotní péčí k dispozici 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).

Mimořádná opatření by mohl resort zdravotnictví vydat bez předchozího souhlasu vlády. Kabinet by je ale musel do dvou dnů posvětit.

Chráním tebe, ale škodím sobě? Na rouškách zůstávají mikroby, které vdechujeme zpátky, tvrdí lékařka Miroslava Skovajsová. Rozhovor se zakladatelkou sítě mamografických Mamma center o škodlivosti roušek i o odkládání vyšetření.

V posledních dnech ubývá nově nakažených, ale i provedených testů. Kapacity aktuálně převyšují poptávku, proto se vyplatí si na test zajít právě teď třeba v případě, že pracujete v kontaktu s lidmi nebo máte ve svém blízkém okolí nakaženého. Odběrových míst je v Česku necelých 100, dělí se pak na typy podle toho, zda se u nich můžou otestovat jen pacienti s příznaky, anebo i samoplátci.

Česká republika s velkou slávou představila projekt na boj s koronavirem, ze kterého se však zřejmě stane pouhé politické PR. Vakcínu proti virové nákaze se snaží vyvinout týmy vědců v Evropě, Asii i ve Spojených státech, a přesto na ni neexistuje účinný lék. České přední odborníky zpráva o výzkumu zaskočila. V otevřeném dopise pak upozorňují, že pokud chce stát investovat pouhé desítky milionů korun, tak tím zlehčují a poškozují vážnost celé problematiky.

Rodiče, kteří do otevíraných školek či škol své děti nepošlou, by měli zřejmě dál od státu dostávat ošetřovné. Záležet bude na jejich rozhodnutí, zda s potomky zůstanou doma, nebo se vrátí do práce. Vyplývá to z vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) a mluvčí ministerstva školství Anety Lednové. Ošetřovné zaměstnancům poskytuje resort práce. Po ministerstvech školství a zdravotnictví žádá stanovení jasnějších pravidel kvůli dalšímu vyplácení podpory.

Vláda zaspala, improvizovala a teď jedná i pod vlivem lobbistů, nevyznamenala se ale ani opozice, míní sociolog, bývalý poslanec a poradce Václava Havla Ivan Gabal. Svět podle něj vstupuje do doby postpandemické, která bude nebezpečná a hodně se změní. Koronavirus přirovnává k zemětřesení.

Rok a půl trvalo, než dostal Vladimír Dbalý plné znění rozsudku, podle něhož byl bývalý ředitel pražské Nemocnice Na Homolce (zatím nepravomocně) odsouzen k devítiletému trestu odnětí svobody a propadnutí majetku kvůli zmanipulovaným zakázkám. Na 525 stranách se píše o tom, že jedním z Dbalého motivů k páchání trestné činnosti byla jeho sběratelská vášeň. Lékařova závislost na kokainu zase inspirovala název knihy mapující tuto pozoruhodnou korupční kauzu.

Změní se postavení lékařských zdravotníků nebo zdravotnictví celkově? V dalším díle nedělního kázání odpovídá chirurg Tomáš Šebek.

Pražská nemocnice Motol je největší česká nemocnice. Ročně hospodaří s jedenácti miliardami. Stejně jako další zařízení kvůli koronaviru musela zrušit plánované výkony. Nejen o tom s jejím ředitelem.

Ministerstvo práce žádá resorty školství a zdravotnictví o stanovení jasných pravidel, za kterých děti nemusí nastoupit zpět do otevíraných školek či škol. Podle toho pak upraví vyplácení ošetřovného zaměstnancům. Novinářům to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní by ošetřovné měli dál dostávat rodiče, kteří by nemohli potomky kvůli riziku nákazy do škol či školek posílat.

Finanční injekce vlády stabilizovala ekonomiku zdravotnictví, což umožní poskytovat zdravotní péči na dosavadní úrovni a také držet krok s nejmodernějšími léčebnými postupy. Nejistota vývoje epidemiologické situace si však vyžádá použít nové, flexibilnější úhradové mechanismy. “Ty prověří i funkčnost dohodovacího řízení v době krize,” říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník náměstek ředitele VZP David Šmehlík.

Pacienty, kteří už jsou bez příznaků, ale stále ještě jsou pozitivní na koronavirus, chtějí nemocnice přesouvat do domácí zdravotní péče. Její pracovníci na to ale nemají dostatečné ochranné vybavení, proto musí tyto pacienty odmítat. K pondělí bylo hospitalizováno 360 těchto pacientů.

V Liberci začíná stavba nové nemocnice, jak se ve městě říká modernímu Centru urgentní medicíny. Z areálu Krajské nemocnice Liberec do několika týdnů zmizí domy v Kristiánově ulici. Výstavba centra tím symbolicky odstartuje.

Státu měla dodat roušky a respirátory za 300 milionů. Firma s utajeným vlastníkem ve středoamerickém Belize se však dostala pod lupu mezinárodního vyšetřování. Interpol zjistil, že její belizský majitel byl už před lety rozpuštěn.

Ve zdravotnictví bylo dosud nakaženo koronavirem od začátku epidemie v ČR podle údajů krajských hygienických stanic 343 zdravotních sester a 167 lékařů, včetně zubních. Mezi ostatními zdravotními pracovníky mělo pozitivní test na covid-19 zatím 305 lidí. V celém Česku ministerstvo zdravotnictví eviduje na 7 580 případů nemoci. Vyplynulo to z informací, které na dnešní tiskové konferenci zveřejnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Ukrajina se aktuálně potýká s obrovským náporem pacientů nakažených novým koronavirem. Statistiky ukazují, že zhruba každý pátý člověk zaměstnaný ve zdravotnictví je covid pozitivní. Když bychom měli hledat příčiny této nepříjemní skutečnosti, zjistíme, že je jich více než dost. Začít bychom mohli nedostatkem ochranných pomůcek a končit neznalostí či stavem samotného managementu v tamních zdravotnických zařízeních.