Před 5 dny
Příběh Hanse Woellkeho ukazuje, jak nacistický režim spojil sport, propagandu a brutalitu do jednoho mocenského systému. Woellke, oslavovaný jako první olympijský vítěz Německa v mužské atletice na Letních olympijských hrách 1936, se stal symbolem „Nového Německa“, které chtěl Adolf Hitler předvést světu. Jeho vítězství bylo zvěčněno ve filmu Olympia režisérky Leni Riefenstahl, čímž se z něj stal národní idol a nástroj nacistické propagandy. Za obrazem disciplinovaného sportovce se však skrýval muž, který se brzy stal součástí jedné z nejbrutálnějších formací druhé světové války. Během německé okupace Sovětského svazu sloužil Woellke jako důstojník 118. praporu, jednotky, která operovala po boku nechvalně proslulé brigády Dirlewanger – jedné z nejbrutálnějších jednotek SS na východní frontě. Jejich společné operace v Bělorusku, včetně operace Hornung, vedly k ničení celých vesnic a hromadnému vraždění civilistů obviněných z pomoci sovětským partyzánům. Tyto akce si vyžádaly tisíce obětí a region trvale poznamenaly. Dne 22. března 1943 sovětští partyzáni přepadli Woellkeho konvoj poblíž vesnice Chatyň (Khatyn). Jeho smrt vyvolala brutální odvetu. Muži z brigády Dirlewanger společně s Woellkeho praporem obklíčili Chatyň, zavřeli její obyvatele – převážně ženy a děti – do stodoly, zapálili ji a každého, kdo se pokusil utéct, zastřelili...
