Před 1 dnem
Etnicky německé polovojenské skupiny, známé jako jednotky sebeobrany, později opravdu zabíjely. Forster byl pak za tyto zločiny hnán k odpovědnosti polským Národním tribunálem v Gdaňsku. Forsterovy názory na Židy byly stejně extrémní. Na začátku války prohlásil: "Židé nejsou lidé a musí být vyhubeni jako škůdci... milosrdenství vůči Židům je odsouzeníhodné. Jakékoli prostředky k likvidaci Židů jsou žádoucí." Tisíce Židů byly zastřeleny na místě nebo deportovány do Generálního gouvernementu v okupovaném Polsku. V listopadu 1939 byl region Danzig-Západní Prusko prohlášen za Judenfrei, tedy "bez Židů", což byl termín, který nacisté používali na znamení, že daná oblast byla zcela zbavena židovského obyvatelstva. Historici odhadují, že za Forsterovy vlády bylo zavražděno až 30 000 Židů z anektovaných částí Polska. Na rozdíl od Greisera, který uplatňoval politiku plošného vyhánění a likvidace, Forster zaujal vůči Polákům jiný přístup. Zahájil masovou germanizační kampaň a desetitisíce Poláků prohlásil za etnické Němce, pokud byli považováni za „rasově vhodné“. Toto rozhodnutí ho přivedlo do otevřeného konfliktu s Heinrichem Himlerem, šéfem SS, který zuřil, že nacistické zákony o rasové čistotě jsou ohýbány kvůli politickému pohodlí. Forster, který si byl jistý Hitlerovou podporou, však Himmlerovy protesty ignoroval. Když se Greiser a Himmler obrátili se svými stížnostmi na Hitlera, bylo jim jednoduše řečeno, aby si celou záležitost vyřešili mezi sebou...
