Astronomie

Už nyní vědci pociťují neblahé dopady přehlcení oběžné dráhy satelity. Firmy mezitím plánují další projekty a nic jim nestojí v cestě. V ohrožení je astronomie, sledování noční oblohy pouhým okem a možná ještě mnohem víc.

Z více než šesti tisíc planet objevených za hranicemi naší sluneční soustavy, zbývá pouhých pětačtyřicet kandidátů na to nejodvážnější hledání v dějinách vědy – pátrání po jiném životě.

Při obletu rakety Orion kolem Měsíce budou astronauti mise Artemis II vůbec poprvé přímo pozorovat takřka celou odvrácenou stranu Měsíce. Vědci očekávají mnoho nových poznatků, které jim pomohou lépe porozumět počátkům vývoje života na Zemi.

Rok 46 před Kristem se značí mnoha významnými událostmi, ale 445 dní, jež ho tvořily, jsou jeho největším unikátem. A za celou tuto situací stála neochota jednoho muže udělat svou práci.

Astronomové objevili pozoruhodný systém dvojice hnědých trpaslíků, v němž se jedno těleso aktivně přelévá do toho druhého. Neobvyklá dvojice by podle vědců mohla v budoucnu splynout, a vytvořit tak zcela novou hvězdu.

Nová studie zkoumá, zda se tzv. exotrojáni mohou ukrývat i v extrémních systémech pulzarů.

Poznejte tajemství noční oblohy zblízka. Hvězdárna ve Vsetíně chystá večerní program plný zajímavého povídání i pozorování planet a hvězd. Návštěvníci se navíc mohou těšit na vstup zdarma.

Za nejstarší dochovaný zemský glóbus je považován výtvor Martina Behaima z konce 15. století. Jen přibližně o dvacet let mladší Hunt-Lenoxův glóbus je pojmenován po svém pozdějším majiteli a jeho skutečného autora neznáme.

Množství dat z vesmíru roste rychleji, než je lidé dokážou zpracovat. Nový přístup s využitím umělé inteligence ale ukazuje, že budoucnost astronomie možná nebude jen v rukou vědců, ale i strojů, které se učí samy zlepšovat.

Kosmická exploze, jejíž energetická hodnota je přirovnávána k záření miliardy Sluncí, zůstala bez povšimnutí, dokud na ni astronomy neupozornila její ozvěna. Díky tomu pak vznikla studie, kterou vědci publikovali v odborném časopise The Astrophysical Journal.

Zdá se, že není důvod, proč by v obrovském vesmíru s miliardami planet nemohly být i jiné civilizace, než je ta naše. Přesto vesmír mlčí. Anebo se přece jen už ozval? Existuje několik případů sporných signálů, z nichž asi nejpodivnější je ten, pro který se vžilo označení WOW!

12. srpna 2026 přejde pás totality přes celý Pyrenejský poloostrov. Jedinečný úkaz přiláká do Španělska astronomy i lovce zatmění z celého světa.

Víte, kdy přesně letos začíná astronomické jaro a proč je rok 2026 pro astrologii zlomový?

Tým 48 astronomů vedený University of Massachusetts Amherst objevil desítky slabých prachových galaxií na hranici pozorovatelného vesmíru. Pozorování z ALMA a teleskopu James Webb ukázala, že jde o hvězdotvorné galaxie staré téměř 13 miliard let.

V těchto dnech lze na večerní obloze pozorovat poměrně vzácný astronomický jev, zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Neostrý kužel bělavé záře nad západním obzorem vzniká rozptylem slunečního světla na prachových částicích poletujících Sluneční soustavou.

Kosmické záření ohrožuje let s lidskou posádkou na Mars. Jeho zdrojem není pouze Slunce, ale i vzdálený vesmír. Pomohou štíty na lodi, ale paradoxně i naše mateřská hvězda.

Do zemské atmosféry se ve středu vrátila družice Van Allen A - amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který vydal varování před dopadem trosek.

Astronomové vedení Simonem Dichiara objevili dosud nevídanou srážku dvou neutronových hvězd v malé galaxii vzdálené 4,7 miliardy světelných let. Událost byla zachycena několika teleskopy může odhalit původ zlata i záhadných gama záblesků.

Nad Evropou se o víkendu objevila ohnivá koule a v Německu vytvořila díru ve střeše domu. Tímto případem se nyní zabývá Evropská kosmická agentura (ESA).

Ve vesmíru biliony galaxií a v nich miliardy civilizací existujících miliony let. Zdá se tedy více než pravděpodobné, že někde tam venku existuje inteligentní život. Proč nás ještě nikdo nekontaktoval? Současní vědci to také nevědí, ale spočítali, kdy by k tomu mohlo dojít!

Lidstvo poprvé v historii změnilo dráhu asteroidu. Ukazují to nová pozorování soustavy asteroidu Didymos, do jehož satelitu Dimorphos v roce 2022 záměrně narazila sonda NASA v rámci experimentu planetární obrany DART (Double Asteroid Redirection Test). Nyní vědci pozorováním zjistili, že náraz do satelitu vychýlil dráhu i jeho mateřského asteroidu Didymos. Informuje například National Geographic.

V Chile pokračuje spouštění Observatoře Very Rubinové. Dalekohled s 8,4m zrcadlem pořizuje snímky oblohy a hledá rozdíly. V únoru našel za jednu noc 800 tisíc změn.

V úterý 3. března 2026 nastává astronomický úplněk přesně ve 12:38 středoevropského času. Některé zdroje v této souvislosti zmiňují i zatmění Měsíce a lákají na „výjimečný noční úkaz“.

Díky teleskopu Jamese Webba (JWST) se astronomům americké NASA podařilo vytvořit vůbec první trojrozměrnou mapu horní atmosféry Uranu.

Nebyl to filmový trhák, ale sama příroda, která nabídla vizuální a vědeckou podívanou: monstrózní hvězda (WOH G64), asi 1 500krát větší než naše Slunce, prodělala velkolepý kolaps, který vědci pozorovali přímo ze Země. A poprvé jsme viděli nejen následky, ale i proces přeměny téměř krok za krokem.

Astronomové zveřejnili mimořádně rozsáhlý snímek centrální části Mléčné dráhy, který v bezprecedentním rozlišení ukazuje propletenou síť vláken kosmického plynu. Datový poklad vznikl díky radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a vědcům otevírá cestu k detailnímu studiu zrodu i zániku hvězd v nejdramatičtější oblasti naší galaxie, která se nachází v těsném sousedství supermasivní černé díry v jejím středu.

Na první pohled jen další působivý snímek z hlubin vesmíru. Ve skutečnosti ale nejde o obrázek, nýbrž o datovou infrastrukturu: vědci představili dosud největší a nejdetailnější mapu chaotického centra Mléčné dráhy, sestavenou z pozorování radioteleskopu ALMA v Chile. A sami připouštějí, že její rozklíčování zabere roky.

V srdci naší galaxie, v blízkosti supermasivní černé díry, objevili vědci překvapivě rozmanitou chemii – včetně složitých organických molekul. Nový snímek z radioteleskopu ALMA přepisuje představy o tom, kde a jak mohou vznikat základy hvězd i života.

Když se dnes mluví o cestovatelských trendech, většinou přijdou na přetřes nové hotely, gastronomické zážitky nebo digitální nomádství. Nocturismus jde ale opačným směrem. Nehledá další světlo, ale naopak tmu. Nejde o hluk a ruch, ale naopak o ticho. A právě proto si získává čím dál větší pozornost. Podle odborníků na světelné znečištění roste intenzita umělého nočního osvětlení v celém světě o několik procent ročně, a s každým dalším rokem se tak skutečně tmavá obloha stává stále vzácnějším přírodním jevem. Organizace International Dark-Sky Association proto certifikuje místa, kde je tma chráněna podobně jako les nebo mokřad. Kam cestovat za hvězdnou oblohou?

Evropská družice Proba-2 pořídila snímky prstencového zatmění Slunce. Na Zemi bylo 17. února pozorovatelné z Antarktidy. Letos se dočkáme částečného zatmění Slunce také v Česku.

Kolem 28. února se naskytne výjimečná podívaná, kdy se šest planet Sluneční soustavy vyrovná hezky vedle sebe. Šňůra vesmírných těles bude ale viditelná jen omezenou dobu a bude to chtít nachystat si dalekohled.

Úplné zatmění Měsíce patří k těm úkazům, které člověka zastaví uprostřed večera a donutí ho zůstat venku déle, než plánoval. Nastane 3. března 2026 a půjde o jeden z nejvýraznějších astronomických momentů roku.

Voda je život, voda je raketové palivo. Bývalý inženýr SpaceX tvrdí, že se svým novým startupem na podzim otestuje výrobu raketového paliva z vody ve vesmíru. Chce tak potvrdit, že ho skutečně lze produkovat mimo Zemi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například na Měsíci, který by mohl sloužit jako „čerpací stanice" pro rakety při návratu domů nebo cestě na vzdálený Mars.

Když se řekne Jupiter, většina z nás si vybaví majestátního plynného obra. Prostě ohromnou planetu s pruhovanou atmosférou, známou Velkou rudou skvrnou a desítkami měsíců

Astronomové oznámili, že jedna z nejjasnějších hvězd v galaxii Andromeda náhle zmizela a ztratila se z dohledu teleskopů.

Tým vědců s pomocí evropské družice CHEOPS objevil planetární systém, který porušuje základní pravidla vzniku planet. Místo plynných obrů vně systému končí LHS 1903 kamenným světem – a ukazuje, že vesmírná architektura může být mnohem rozmanitější, než jsme si dosud mysleli.

Extrémně zářivá hvězda M31-2014-DS1 z Galaxie v Andromedě najednou prakticky zhasla. Jen tak. Bez ohňostroje, který by otřásl blízkým vesmírem. Teď je patrná jen v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Nejspíš jsme se stali svědky selhání supernovy a zhroucení hvězdy do černé díry.

Kometa C/2025 K1 (ATLAS), která měla být podle některých astronomů viditelná pouhým okem, se prakticky rozpadla. Na jejím místě je na obloze obtížně pozorovatelný oblak prachu.

Ukrajinští vědci tvrdili, že Kyjev je plný UFO létajících rychlostí 53 000 km/h. Odborná komunita však jejich studii roztrhala na kusy. Kde se stala chyba?

Nová studie popsala, jak supermasivní černé díry mohou ovlivňovat tvar galaxií. Jednu takovou astronomové identifikovali ve středu galaxie VV340a. Nejen že pohlcuje okolní materiál, ale do okolí navíc vysílá ohromnou trysku plynu a plazmy. Tento proud energie přitom neletí rovně, ale spirálovitě se točí, čímž zasahuje do více galaktických oblastí.

Během nedělního slavnostního galavečera v Planetáriu Praha, ocenila Nadace Neuron sedmičku vynikajících nadějných světových vědkyň a vědců působících v Česku. Cenu za rozvíjení lásky k vědě obdržel astrofyzik Jiří Grygar a hlavní Cenu Neuron získala lékařka a vědkyně Eva Kubala Havrdová.

Stačí, aby NASA oznámila, že kolem Země proletí asteroid velikosti autobusu, a internet se na pár dní promění v digitální kryt civilní obrany. Titulky křičí, sociální sítě panikaří a v diskusích se znovu objevuje úděl dinosaurů jako připomínka, že vesmír už jednou položil Zemí skoro na lopatky.

Asi 730 světelných let od Země se odehrává kosmická záhada, která astronomům nedá spát. Mrtvá hvězda známá jako RXJ0528+2838 se totiž chová způsobem, který podle současných teorií vůbec nedává smysl. Kolem jejího hustého jádra se formuje jasná a energeticky velmi silná mlhovina, přestože by k tomu – alespoň podle všeho, co o podobných objektech víme – nemělo vůbec docházet. RXJ0528+2838 je bílý trpaslík, tedy pozůstatek hvězdy podobné našemu Slunci, která vyčerpala své palivo a „odhodila“ vnější vrstvy. Navíc obíhá kolem svého hvězdného společníka. Binární hvězdný systém není ve vesmíru ničím výjimečným. Zvláštní je ale to, co se děje okolo.

Observatoř Věry C. Rubinové objevila extrémně rychle rotující asteroid 2025 MN45. Tento obří objekt se kolem své osy otočí za necelé dvě minuty. Extrémní rotace naznačuje, že asteroid tvoří velmi pevná a soudržná hornina.

Patříte mezi milovníky astronomie, nebo jen rádi pozorujete oblohu? Pak byste si v kalendáři měli červeně zakroužkovat datum 2. srpna 2027. Je to sice za dlouho, ale zato dojde k události, která bývá právem označována jako „zatmění století“. Půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce viditelné na pevnině v tomto století. Na některých místech tak dojde k naprostému zatmění uprostřed bílého dne. A co je nejdůležitější, bude trvat neuvěřitelných 6 minut a 23 sekund.

Země se v sobotu 3. ledna dostane na své dráze nejblíže ke Slunci. Okamžik perihelia se v průběhu let mění a posouvá. Perihelium dalo vzniknout pranostice o Lucii.

Rok 2026 nabídne příležitostným pozorovatelům i zapáleným lovcům nebeských jevů zajímavou podívanou. Na obloze se vystřídají meteorické roje, dechberoucí planetární seskupení, noční svítící oblaka i vzácné zákryty. Hlavně se ale v létě dočkáme mimořádného zatmění Slunce, jaké Evropa nezažila desítky let. Vidět půjde i z Česka.

Hvězdná opona roku 2026 se zvedá ve velkém stylu. Leden vás pozve k zářivému superúplňku, nabídne nejlepší letošní výhled na obří Jupiter a rozehraje sérii kosmických tanečků Měsíce s planetami. Díky dlouhým zimním nocím máte dobrou šanci zahlédnout i polární záři.

Takzvané zatmění Slunce tohoto století se blíží nezadržitelnou rychlostí. Přinášíme kompletní informace o tom, kdy a kde bude možné jej pozorovat i vysvětlení toho, co se při zatmění ve vesmíru vlastně děje.

První superúplněk roku nás čeká už v lednu.

Jedna z nejkrásnějších obloh celého roku se odehraje potichu a bez ohňostrojů. Předslunovratové novoluní vymaže Měsíc z nebe a dá vyniknout hvězdám, které v zimě hrají první ligu. Stačí jen zvednout hlavu.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější pro pozorování bude období mezi půlnocí a 04:00, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozený z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Supermasivní černá díra aktivní galaxie NGC 3783 odpálila výtrysk, který dosáhl rychlosti téměř 20 procent rychlosti světla.

Mezihvězdnou kometou 3I/ATLAS otřásají erupce kryovulkánů. Vědci na ní detekovali množství kovů.

Alexandrie byla ve 4. století městem, kde se potkávaly ambice, vědění a politické vášně. A právě tam se narodila Hypatia. Žena, která se do běžných rolí nevešla ani omylem. Její otec Theón, uznávaný matematik, pravděpodobně velmi rychle pochopil, že dcera není typ člověka, kterému by stačil šicí stroj a domácí povinnosti. Místo toho jí dal matematiku, geometrii a astronomii. A Hypatia to přijala jako výzvu.

Roj netradičně pochází z drolícího se asteroidu Phaethon. Maximum aktivity nastává v noci ze 13. na 14. prosince 2025. Pozorovatelé mohou za ideálních podmínek spatřit až sto padesát meteorů za hodinu.

Kometa 3I/ATLAS, třetí mezihvězdný objekt zaznamenaný lidstvem, prolétá Sluneční soustavou po hyperbolické dráze rychlostí 57 km/s. Vědci pomocí teleskopů Hubble a James Webb zkoumají tento unikátní jev, který pochází z hlubin mimo náš planetární systém.

Muž známý jako „bačkorový astronom“ je uznávaným odborníkem na robotizaci astronomických observatoří a vášnivým astrofotografem. Řadu nádherných snímků pořídil na západě Čech, kde má chatu u rybníka Hnačov.

Po více než šedesáti letech se krajská Hvězdárna Valašské Meziříčí dočkala významného rozšíření. Areál se rozšířil o nové Kulturní a kreativní centrum, které poskytne moderní zázemí pro vzdělávání, popularizaci vědy i výzkum.

Obloha nad námi se mění. Vědci z NASA potvrdili objev, který překvapil i zkušené astronomy. Nové těleso se pohybuje po stejné dráze jako Země a připomíná druhý měsíc. O co přesně jde, vědci teprve zkoumají.