Astronomie

Jedním z největších dějišť světových záhad je vesmír samotný. Ať už jde o temnou hmotu, teorie multivesmíru, mimozemské civilizace nebo to, co se děje jen v naší Sluneční soustavě. Kolem našeho Slunce totiž může obíhat jak dosud neobjevená planeta, tak dosud neobjevená černá díra.

K Zemi se nedávno vrátila zelená kometa Nishimura. Vědci předpokládají, že vznikla v záhadném Ortově oblaku na okraji Sluneční soustavy.

Dalekohledy jsme postavili na různých místech na Zemi a některé jsme dokonce vyslali do vesmíru. Každý nový teleskop plný technologických inovací vedl k úžasným objevům o vesmíru. Jaká by tedy měla být další observatoř, která by výrazně rozšířila naše znalosti? Vhodným místem pro vybudování observatoře by byl povrch Měsíce, jak píše server Universe Today.

Lidstvo mohlo v uplynulých týdnech pozorovat zelenou kometu Nishimuru, která vznikla na okraji sluneční soustavy. Vrátí se ještě někdy?

Webbův teleskop NASA našel exoplanetu s potenciálními známkami života Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba odhalil nové důkazy o tom, že na planetě mimo naši sluneční soustavu může existovat život. Konkrétně se jedná o planetu K2-18b, jak píše web Jerusalem-Post.

Barycentrum je klíčovým pojmem v astronomii a astrofyzice. Co přesně označuje a kde se nachází?

První životopisný snímek vypráví o zapomenutém českém géniovi baronu Krausovi a druhý dokument se zaměří na aktuální problematiku světelného znečištění a působení světla na spánek.

Kometa, která se po 430 letech znovu přiblížila k Zemi, zřejmě vznikla v záhadném oblaku na okraji Sluneční sousta, říkají vědci NASA.

Díky pozorování 12 pozemních a kosmických teleskopů se astronomům podařilo rozplést tajemství podivného chování pulzaru – kompaktního pozůstatku hmotné hvězdy s mimořádně rychlou rotací.

Astronomové zachytili světlo vyzařované zrnky prachu, které k nám letělo 11 miliard světelných let. S jeho pomocí odhalili dosud nejstarší pozorované magnetické pole galaxie.

Unikátní podívaná. Kolem planety Země právě prolétá vzácná kometa Nishimura, která tu nebyla od časů Galilea.

Loňská supernova SN 2022joj zřejmě patří mezi mimořádně vzácné úkazy dvojité exploze supernovy.

Supernova SN 1987A, nejjasnější za posledních 420 let, signalizuje explozivní smrt superobří hvězdy ve Velkém Magellanově mračnu.

Poslední srpnový den nás čeká tzv. modrý úplněk, což znamená, že v jednom měsíci ho zažijeme dvakrát. Na začátku a na konci. Vlivem měsíce na lidstvo se zabývaly všechny starověké kultury, které stanovily čtyři různé fáze podle toho, jak velkou část lze pozorovat ze země.

Pokud vás ve středu večer venku zaskočí silné světlo, při kterém se dají bez problémů číst noviny, máte štěstí – právě jste se stali svědky už druhého srpnového superúplňku. Měsíc se při něm k Zemi přiblíží na vůbec nejkratší vzdálenost v roce a bude se jevit mnohem větší a zářivější než obvykle.

Když vidíte neobvykle velký Měsíc blízko obzoru, klame vás mozek. Je to pouhá iluze. V dávné historii Země byl však obří Měsíc realitou.

K naší planetě letí kometa, která může pocházet z oblasti mimo sluneční soustavu. Máme přitom naději, že může být pozorovatelná pouhým okem.

Astronomové objevili dosud neznámý typ hvězdného objektu – hmotnou héliovou hvězdu se silným magnetickým polem. Objev by mohl přinést odpověď na otázku, jak vlastně vznikají magnetary

Izraelští astronomové přepisují učebnice astrofyziky – 1 400 světelných let od nás objevili extrémně hmotného hnědého trpaslíka, který je žhavější než naše Slunce

Perseidy nejsou zdaleka to jediné, co noční obloha nabízí. Děje se toho na ní tolik, ale přes smog a městská světla jsme tak trochu zapomněli se na ni občas podívat. Hvězdné divadlo nekončí, tohle vše nás letos ještě čeká.

„Padá hvězda něco si přej.“ K noční obloze vzhlížíme s nadějí, že se nám vyplní přání. Za „padajícími hvězdami“ však není žádná magie, jde o přírodní úkaz. Co to vlastně je „padající hvězda“ a odkud se bere? A kdy můžeme tento astronomický jev pozorovat? Na webu The Conversation to vysvětlila odbornice na astronomii Julia Suso López.

Mezi 17. červencem a 24. srpnem máme šanci sledovat úchvatný přírodní jev, známý jako každoroční meteorický roj Perseid. V noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna budeme mít možnost vidět nejvíce meteorů. Již nyní můžeme spatřit meteory na obloze a jejich počet nadále narůstá.

Každoroční meteorický roj lze pozorovat od 17. července do 24. srpna.

Dalekohled Jamese Webba pořídil nové snímky nejvzdálenější hvězdy, jakou lidstvo dosud spatřilo. Earendel je milionkrát zářivější než Slunce.

Letošní rok je ideálním na sledování Perseid lidově řečeno slzy svatého Vavřince.

Každý rok zhruba od poloviny července do poloviny srpna se na obloze odehrává jedno z nejúžasnějších astronomických přírodních divadel – meteorický déšť Perseid. Letos se očekává jejich největší aktivita právě o tomto víkendu. Kde je ideální je pozorovat a jaké pověry se s nimi pojí?

Pěkné počasí i dobrá fáze měsíce, to jsou ideální podmínky pro pozorování meteorického roje Perseid. Letos vrchol připadá na víkend a zatím to vypadá, že všechno dobře vyjde a čeká nás nádherná podívaná.

​O víkendu bude vrcholit každoroční meteorický roj Perseid. Meteory jsou k vidět už nyní a jejich frekvence pozvolna stoupá.

Velkolepé světelné představení nám připravila naše sluneční soustava. Můžete ho pozorovat o víkendu.

Srpnová noc pod otevřenou oblohou a romantické sledování Perseidů. Pro mnohé z nás prázdninová povinnost, pro jiné divadlo kde není nutné platit vstup. Srpen roku 2023 však nemá jen jedno eso v rukávu.

Česká republika sice rozhodně není tou nejdůležitější světovou vesmírnou velmocí, přesto si však za poslední více než půlstoletí (i jako Československo) připsala na poli kosmonautiky i astronomie slušnou řádku úspěchů. Ambiciózní plány má i do budoucna. Zkuste si kvíz, ve kterém si ověříte, jak se v těchto oblastech vyznáte a jak je sledujete - o některých tématech otázek jsme i poměrně nedávno psali.

Astronomové oznámili fascinující nález vody v oblasti zrodu kamenných planet.

Nachází se v planetárním systému PDS 70, který je od Země vzdálen 370 světelných let. Vnitřní disk se od hvězdy nachází v takové vzdálenosti, kde mohou vznikat planety podobné Zemi. Pokud se zde začne vytvářet planeta, bude mít od počátku k dispozici vodu.

Žádná uznávaná vědecká teorie nestojí v systému poznání osamocena, ale vytváří společně s dalšími více či méně provázanou síť. To byl i případ geocentrismu, který stál hluboce zakořeněný v centru vědění až do 16. století, než jím otřásla přesná pozorování v kombinaci s brilantními úvahami věhlasného astronoma Mikuláše Koperníka

Dnes už víme, že Měsíc má pro život na Zemi několikanásobný význam. Je zdrojem světla, vyvažuje osu zemské rotace, je náš největší přirozený satelit, jeho gravitace ovlivňuje vody celého světa. Od nepaměti mu lidé přikládali velkou váhu, vzhlíželi k němu tam nahoru, daleko do vesmíru.

Pozor: způsobuje sennou rýmu!

Vědci poprvé pozorovali pomalu běžící čas v mladém vesmíru. Jejich pozoruhodný výzkum potvrzuje závěry Einsteinovy relativity.

Tento název odkazuje na období, kdy kozám dorůstají parohy shozené na jaře.

Černá díra Mléčné dráhy, známá jako Sagittarius A*, má v průměru 60 milionů kilometrů. Hmotnost vesmírného monstra překonává naše Slunce 4 milionkrát. Obří trhlina v časoprostoru má však hluboce spát a zářit jen slabě. Jenže nespí. Podivné rentgenové ozvěny ze středu supermasivní černé díry odhalily, že se monstrum krátce probudilo a začalo intenzivně zářit.

Analýza rentgenového záření z okolí supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy prozradila intenzivní výtrysk, ke kterému došlo přibližně před 200 lety

V noci na úterý oblohu nad Českem rozzářil extrémně jasný explodující meteor. Když nad západním obzorem vybuchl, přesvítil Měsíc blížící se k úplňku. Na Zemi mohly dopadnout jeho úlomky.

Vědci hledají vysvětlení pro podivnou hru stínů v protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae. Možná se zde rodí až trojice nových planet!

Je tak velká, že ji astronomové zpočátku mylně považovali za trpasličí planetu. Z hlubin vesmíru se k Zemi řítí megakometa Bernardinelli-Bernstein.

Vědci vysvětlili, jak vznikl největší záblesk ve sluneční soustavě v éře lidské civilizace. Mířil přímo na Zemi.

Ze Ždánic na Hodonínsku lze pozorovat vzdálené galaxie a mlhoviny.

S příchodem června nastává na noční obloze pozoruhodný jev. Objevují se na ní zářící oblaky se strukturou pavučiny.

Fascinující kontrast rozlehlého vesmíru s mikroskopickým světem zachytil český astrofotograf na pláži ostrova v Indickém oceánu.

Kamery z letiště Cairns v australském Queenslandu zachytily explozi meteoru, známého jako bolid, který se nedávno prohnal nad Austrálií. Nezvyklý zelený meteor explodoval v podobě oslnivého záblesku světla provázeného hlasitou ránou. Ta ohromila místní obyvatele, rozzářenou noční oblohu pozorovali i stovky kilometrů daleko.

Můžeme jej vidět i přes sluneční svit díky jeho blízkosti. Přes den ho na obloze uvidíme méně v zimních měsících. Nejdéle je pozorovatelný týden po novu a úplňku.

Hvězda Betelgeuze v souhvězdí Orionu překvapila vědce. Zjistili, že nyní je asi 764krát větší než Slunce a má až 19krát větší hmotnost.

Saturnovy prstence jsou jedním z klenotů sluneční soustavy. Jejich čas se ale krátí. Nová studie odhaduje, kdy zmizí

Jihokorejská sonda Danuri poslala vědcům neuvěřitelné fotografie. V bezprecedentních detailech ukazují povrch Měsíce.

Českým astrofotografům se podařilo něco nevídaného – během zatmění vyfotili záblesk erupce zmagnetizované plazmy, která exploduje směrem od Slunce.

Nejsilnější erupce, jaká kdy byla zaznamenána, se naštěstí nacházela dostatečně daleko od Země. Na blízkých planetách ale mohla zničit život.

Všichni astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) říkají totéž. Pohled na Zemi z vesmíru je šílený a mění náš pohled na náš domov. NASA už několik let zveřejňuje snímky a záběry, které to dokazují. Nejnovější video, které ukazuje naši planetu v rozlišení 4K, trvá necelou hodinu a lze se na něj dívat donekonečna. NASA ho zveřejnila i na svém webu.

Podle vědců o víkendu vyvrcholí meteorický roj Lyridy. Na obloze bude v noci ze soboty na neděli viditelná jeho nejintenzivnější podoba. Češi, kteří ho budou chtít sledovat v plné kráse, však musí vyrazit daleko od velkých měst, aby jim jejich podívanou nezkazilo světelné znečištění.

Přilákalo davy lidí z celé planety, virtuálně i fyzicky. Výjimečně vzácné hybridní zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné pro obyvatele Austrálie a Oceánie 20. dubna 2023 je totiž astronomickou perlou, která se jen tak nevidí. Kombinuje celkové zatmění Slunce a zatmění prstencového tvaru, takže podívaná je dvojnásob zajímavá.

Výjimečná příležitost se naskytla astronomům i obyvatelům a návštěvníkům některých oblastí jižní polokoule. Mohli pozorovat hybridní nebo kombinované zatmění Slunce.

Oblohu nad ukrajinskou metropolí rozsvítil ve středu večer úchvatný meteor – bolid.

Končí období meteorického půstu, které trvá od ledna. K Zemi přilétá meteorický roj Lyridy.