Astronomie

Vědci se shodují, že meziplanetární objekt 7482 (1994 PC1) je potenciálně nebezpečný – kdyby letěl blíž. Naštěstí Zemi mine v dostatečné vzdálenosti, žádné nebezpečí tedy nehrozí.

Výstava s názvem Jak se měří svět prezentuje historické i současné dalekohledy, teodolity, námořní sextanty, pomůcky na tvorbu map a navigační stanice GPS. Vidět ji můžete ještě…

Švédští astronomové objevili super-hmotnou planetu obíhající dvojhvězdu beta-Centauri. Pokud jde vůbec o planetu, je 10x hmotnější než Jupiter.

Na obloze bude v tomto roce možné pozorovat bez dalekohledu částečné zatmění Měsíce i Slunce nebo zákryt Marsu Měsícem.

Doktorka Karen Collinsová ve spolupráci s velkým vědeckým týmem nedávno objevila záhadný objekt s názvem TIC 400799224, který obíhá kolem své hvězdy, napsali na webu sciencealert.com.

Zánik hvězdy je jednou z nejdramatičtějších a nejbouřlivějších událostí ve vesmíru –⁠ a astronomové měli poprvé v historii možnost sledovat explozi umírající obří hvězdy. Takzvaný rudý obr byl před svým výbuchem desetkrát hmotnější než Slunce, informovala CNN.

Přečtěte si ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí komentáře a postřehy ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k jeho odběru.

Dnes je teoreticky ideální čas na sledování „kratšího“, ale silnějšího sourozence letních Perseid - Kvadrantidy. Počasí to však pokazí.

Ganymedes je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsíc ve Sluneční soustavě. V jeho blízkosti se nyní pohybuje kosmická sonda Juno. Ta nedávno zaznamenala podivné zvuky pocházející z vesmíru.

Píše se 1. leden 1784 a v pražském Klementinu se začaly vést meteorologické záznamy, čímž vlastně vznikla nejdelší souvislá řada meteorologických údajů na světě. Jaká…

Pozoruhodný snímek pořídil český astrofotograf Zdeněk Bardon. Ze své soukromé hvězdárny v Rasoškách na Náchodsku vyfotografoval vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), když byl teleskop…

Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života. V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí.

Zajímavé planetární konjunkce a úchvatná zatmění Měsíce jsou jen některé z astronomických událostí, které jsou na programu v roce 2022 a mnohé z těchto nebeských událostí budou k vidění po celém světě, informuje server Yahoo.

Astronomové využívající Hubbleův vesmírný dalekohled identifikovali magnetické pole kolem exoplanety HAT-P-11b. Magnetické pole Země je nezbytné pro naši další existenci a toto je poprvé, kdy jsme potvrdili jeho existenci kolem exoplanety, napsali na webu iflscience.com.

Evangelický teolog, astronom, astrolog a matematik. To vše, a ještě víc byl Johannes Kepler, od jehož narození uplyne 27. prosince 450 let. „Zabývat se astronomií znamená číst Boží myšlenky,“ řekl a celý svůj život se toho držel. Tyto dva pohledy, věda a víra, jsou zdánlivě neslučitelné. Ovšem jen na první pohled.

„Přijde doba, kdy se ukáže, že bez vědy bychom byli zase v době pravěké,“ říká český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který letos oslavil 85. narozeniny.

Země je už lidstvu malá, a tak roste touha najít nový domov. Kromě současné technologie nás limitují také podmínky, které musí planeta splňovat.

Dnes odpoledne nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Přesně v 16:59 klesne Slunce na své zdánlivé pouti až k obratníku Kozoroha a začne se pomalu vracet zpátky k rovníku. Na severní polokouli bude dnešní den nejkratší v roce. Od této chvíle se začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.

V úterý 21. prosince v 16:59 klesne Slunce na své zdánlivé pouti až k obratníku Kozoroha. Nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. V tomto období je na severní polokouli nejkratší den a Slunce dosahuje nejnižší polední výšky nad obzorem. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.

Hvězdárna v Úpici by mohla získat profesionální zázemí pro sledování Slunce. V příštím roce by se zde mělo začít budovat speciální návštěvnické a odborné centrum. Jeho realizace do jisté míry závisí na získání dotace z ministerstva pro místní rozvoj. Ta by mohla pokrýt až polovinu nákladů, které se mohou vyšplhat až na 3,5 milionu korun.

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA) objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris zřejmě velké množství vody. Agentura o tom informovala na svém webu. TGO je součástí projektu ExoMars, na němž se ESA podílí s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos.

Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu.

Královéhradecký kraj chce vybudovat zhruba za 3,5 milionu korun s DPH ve Hvězdárně v Úpici na Trutnovsku návštěvnické a odborné astronomické centrum na pozorování…

Astronomové pomocí přístrojů Evropské jižní observatoře (ESO) objevili a vyfotografovali planetu obíhající kolem dvojhvězdného systému s neobvykle velkou hmotností a vysokou teplotou, napsali na webu mpg.de.

Na obloze se odehrává sedm představení, jež by měl alespoň jednou zažít každý pozemšťan. Jak nepřijít o nebeské události století? Proč se vyplatí cestovat i přes půl světa za prchavým okamžikem při pohledu na nebe?

Brzy ráno bude letos dobře pozorovatelný prosincový meteorický roj Geminidy. Po většinu noci totiž vyhlížení meteorů zkomplikuje Měsíc blízko úplňku. ČTK to řekl astronom Petr Horálek. Roj je aktivní mezi 4. až 17. prosincem, maxima tentokrát dosáhne 14. prosince.

Pouhým okem možná lidé spatří na prosincové obloze kometu C/2021 A1 Leonard. První objevená kometa roku 2021 má být také letošní nejjasnější kometou.

Teplická hvězdárna má šanci zapojit se do projektu Evropské unie, který bude monitorovat hvězdný odpad. Pomocí dalekohledu vědci dokážou určit polohu odpadu ve vesmíru, který by mohl být nebezpečný například pro družice. ČTK to řekl ředitel Severočeské hvězdárny a planetária v Teplicích Zdeněk Moravec.

Kosmos, harmonie, prostor, začátky „epické astronomie“. Optická metaforika, myšlení a vnímání, dualita mysli i dualita dějů. Úpadek všeho průběhem času, smyčky osudu, boje mezi bohy, rození bohů. Vojenská demokracie.

Pozorování se mohou zájemci zúčastnit každé druhé úterý v měsíci, v listopadu se zaměří na Měsíc a planety Jupiter a Saturn.

Výzkum vesmíru je vzrušujícím dobrodružstvím a i přes nejmodernější technologie zůstává stále řada otázek bez odpovědí.

Navzdory předpovědím byla polární záře v noci na neděli vidět jen v severských zemích.

Polární záře v České republice patří mezi velmi vzácné jevy. Silná sluneční erupce z 28. října 2021 způsobí, že nad územím Česka a Slovenska bude pravděpodobně možné spatřit netradiční podívanou. Podmínky pro pozorování budou dobré, ale zapotřebí bude správná lokalita k pozorování. Kde sledovat polární záři a jak se vybavit?

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záře. ČTK to sdělil astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

V loňském roce vědátoři pozorovali 60 milionů světelných let vzdálenou supernovu ve všech fázích její exploze. Díky tomu jsme zjistili víc o tom, jak umírají hvězdy – a to nám může pomoct zlepšit předpovídat podobné události i v budoucnu.

Snad každý slyšel legendu o tom, jak dvorská etiketa nedovolila slavnému astrologovi Tychovi de Brahe vzdálit se včas na toaletu a praskl mu močový měchýř. Historka je to pěkná, ale nepravdivá. Smrt dánského učence však zůstávala dlouho záhadná.

Astronomové zaznamenali záhadné radiové vlny přicházející z centra Mléčné dráhy. Podle nejnovější studie amerického Astrofyzikálního žurnálu vědci zatím netuší, co je vysílá.

Vesmírný teleskop Jamese Webba je nejsilnější, nejdražší a velmi očekávaný dalekohled, jaký kdy mohl hledět do vesmíru. Konečně vzlétne z Francouzské Guyany na raketě Ariane 5 v polovině prosince.

Obrovský asteroid se řítí obrovskou rychlostí k naší planetě a přiblíží se k nám už za několik dní. Vědci NASA potvrzují - asteroid 2021 SM3 je větší než slavné egyptské pyramidy, píše deník Daily Star.

Po úspěchu se zachycením první fotografie černé díry v roce 2019 přichází další důležitý milník. Astronomům se poprvé podařilo podívat za černou díru a vidět světlo přicházející z druhé strany. Jejich úspěch dokazuje teorii relativity Alberta Einsteina, píše portál Nature.

Vývoj zemědělských strojů, měření času v astronomii, ale i ukázku ultrazvukové anatomie a řadu dalších oblastí v pátek představí pražská část Noci vědců. Letošním tématem je čas z pohledu mnoha oborů.

Astronomové objevili ve vesmíru obrovskou dutinu. Nedokážou vysvětlit, kde se vzala a proč. Prázdnota má tvar koule a rozprostírá se na ploše 500 světelných let.

V pražském planetáriu skončil v sobotu 18. září 21. sjezd České astronomické společnosti. Po rozsáhlé diskusi sjezd přijal rezoluci ostře se vymezující proti stávající situaci na oběžné dráze Země, zejména proti „nekontrolovanému nástupu satelitních megakonstelací“. Informoval o tom tiskový tajemník společnosti Pavel Suchan.

Torza hvězd obalená vodíkem mohou zářit ještě déle, než se čekalo. Zdá se, že ani bílí trpaslíci nejsou homogenní hvězdný druh!

I kdybychom se jen dozvěděli, že jsme sami, hledání stojí za to riziko, říká Lord Martin Rees, britský astronom

Nové měření objektu s přezdívkou „Nehoda“ naznačuje, že je možná starý 10 až 13 miliard let. Mohlo by jít o první důkaz existence první generace (skoro)hvězd.

Zní to nevinně. Australský detektor gravitačních vln Bulk Acoustic Wave detekoval dvě události, jaké jsme ještě nikdy neviděli. Mohlo by jít o gravitační vlny na frekvencích kolem 5 MHz. Ve hře jsou kromě obyčejných poruch a nedopatření i fascinující věci, jako primordiální černé díry nebo temná hmota. Gravitační astronomie nabírá na obrátkách.

Startup StealthTransit testuje technologii, která z astronomických pozorování odfiltruje rušivé průlety družic Starlink a dalších výrazných objektů. Technologie funguje na jednoduchém principu. Počítač detekuje jasné blížící se družice a uzavře závěrku teleskopu, aby zabránila zkažení snímku průletem satelitu. Astronomové si stěžují na množství satelitů Starlink, které znečišťují noční oblohu a komplikují jejich práci. V srpnu 2021 šlo již o 1 700 satelitů vysílajících internetové připojení. Za proejktem stojí společnost SpaceX Elona Muska, která začala v roce 2019 vynášet na oběžnou dráhu první várky satelitů. Starlink je dostupný i na území České republiky. Zájemci si mohou připojení předobjednat prostřednictvím internetového formuláře.

Astronomové zaměřili australský radioteleskop ASKAP na Velký Magellanův oblak, jedná se o nejviditelnější galaxii ze Země. To jim umožnilo detekovat tisíce nových rádiových signálů, které dosud nebyly zachyceny. Pocházejí z blízkých oblastí vesmíru a některé z nich mají původ i v jiných galaxiích.

Dvě desítky hostů a řadu přednášek, včetně těch s přesahem do astronomie či hudby, nabídne Evropský festival filozofie. Akce se koná ve Velkém Meziříčí od 29. srpna do 12. září.

Na festivalu ve Velkém Meziříčí promluví hvězdy české filozofie Tereza Matějčková, Alice Koubová, Vojtěch Kolman nebo Tomáš Hříbek.

Zažít temnou noc a pozorovat tisíce hvězd pouhým okem je stále těžší. Umělé osvětlení měst a obcí často směřuje i do míst, kde nejenže světlo být nemusí, ale dokonce je nežádoucí.

Velmi rychlá „zombie hvězda“ LP 40-365 dle pozorování TESS rotuje takovým způsobem, že je zřejmě zbytek bílého trpaslíka po exotické supernově Iax.

Dnes po setmění začne na noční obloze mimořádná podívaná. Přichází maximum meteorického roje Perseid, k jehož sledování jsou letos díky příznivé fázi Měsíce i počasí ideální podmínky. Odborníci radí, jak je nejlépe sledovat.

Večerní obloha v posledních dnech přináší atraktivní podívanou. Nyní totiž stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseid. Dobrou zprávou je to, že letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude ho totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Perseidy budou nejlépe vidět v noci z 12. na 13. srpna, aktivní jsou od 17. července do 24. srpna.

Večerní obloha v posledních dnech přináší atraktivní podívanou. Nyní totiž stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Dobrou zprávou je to, že letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude ho totiž rušit Měsíc, uvedl atronom Petr Horálek. Perseidy budou nejlépe vidět v noci z 12. na 13. srpna, aktivní jsou od 17. července do 24. srpna.