Astronomie

Mezihvězdnou kometou 3I/ATLAS otřásají erupce kryovulkánů. Vědci na ní detekovali množství kovů.

Alexandrie byla ve 4. století městem, kde se potkávaly ambice, vědění a politické vášně. A právě tam se narodila Hypatia. Žena, která se do běžných rolí nevešla ani omylem. Její otec Theón, uznávaný matematik, pravděpodobně velmi rychle pochopil, že dcera není typ člověka, kterému by stačil šicí stroj a domácí povinnosti. Místo toho jí dal matematiku, geometrii a astronomii. A Hypatia to přijala jako výzvu.

Roj netradičně pochází z drolícího se asteroidu Phaethon. Maximum aktivity nastává v noci ze 13. na 14. prosince 2025. Pozorovatelé mohou za ideálních podmínek spatřit až sto padesát meteorů za hodinu.

Kometa 3I/ATLAS, třetí mezihvězdný objekt zaznamenaný lidstvem, prolétá Sluneční soustavou po hyperbolické dráze rychlostí 57 km/s. Vědci pomocí teleskopů Hubble a James Webb zkoumají tento unikátní jev, který pochází z hlubin mimo náš planetární systém.

Muž známý jako „bačkorový astronom“ je uznávaným odborníkem na robotizaci astronomických observatoří a vášnivým astrofotografem. Řadu nádherných snímků pořídil na západě Čech, kde má chatu u rybníka Hnačov.

Po více než šedesáti letech se krajská Hvězdárna Valašské Meziříčí dočkala významného rozšíření. Areál se rozšířil o nové Kulturní a kreativní centrum, které poskytne moderní zázemí pro vzdělávání, popularizaci vědy i výzkum.

Obloha nad námi se mění. Vědci z NASA potvrdili objev, který překvapil i zkušené astronomy. Nové těleso se pohybuje po stejné dráze jako Země a připomíná druhý měsíc. O co přesně jde, vědci teprve zkoumají.

Australští vědci sestavili rekordně rozsáhlý snímek Mléčné dráhy v nízkofrekvenčních rádiových vlnách, který přináší nové poznatky o složení a vývoji naší Galaxie.

Jednou za měsíc se Měsíc ukáže v plném světle. Zdá se větší, zářivější, skoro monumentální – jako by se k nám skutečně přiblížil. Jenže fyzika zůstává neúprosná. Jeho vzdálenost se téměř nemění, mění se jen náš pohled.

Hospodský kvíz aneb kvíz v hospodě. Kvízy, vědomostní soutěže, křížovky, sudoku jsou činnosti, které udržují lidské vědomosti a paměť při životě. Mozek se také musí trénovat.

Druhý úplněk ze tří, jež v řadě po sobě ovládnou noční oblohu na konci roku 2025, připadá na středu 5. listopadu. Meteorologové slibují k jeho sledování ideální podmínky, svit Měsíce nebude nic rušit.

Skupina mayských kněží si o něčem rozrušenými hlasy povídá. „V ten moment skončí veškeré lidské bytí. A to v jeden jediný okamžik,“ říká jeden z nich.

Studie ukazuje, že satelity Starlink Elona Muska překračují limity jasnosti stanovené Mezinárodní astronomickou unií, což ztěžuje astronomický výzkum. Situace se zhoršuje s rostoucím počtem satelitů na nízké oběžné dráze.

V noci z 5. listopadu se na obloze objeví největší superměsíc roku. „Lovcova luna“, jak se mu říká podle staré indiánské tradice, rozzáří nebe a otevře období, kdy světlo i tma hrají o nadvládu. Astronomicky výjimečný jev bude zároveň astrologickým portálem pro nové začátky i uzavření starých kapitol.

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Kousek od Prahy leží místo, které se tváří zcela obyčejně. Pole, silnice, pár domů. A přesto tam pod zemí dřímá tichý svědek lidské víry i krutosti starý pět tisíc let.

Kapitán si stíní oči před sluncem, ale nevidí skoro nic. Vysoko na stěžni se o totéž snaží nejmladší člen posádky — jeho zrak je ještě nezkalený mořským větrem. „Pirátská vlajka, sire!“ zvolá dolů. Jenže už je pozdě.

Astronomové objevili superzemi, od které nás dělí jen 18 světelných let. Exoplaneta GJ 251 se navíc nachází v obyvatelné zóně své hvězdy a patří tak mezi nejzajímavější kandidáty na svět, kde by mohla existovat kapalná voda – a možná i život.

Pokud si dneska ještě někdo vzpomene na lepší časy sovětské kosmonautiky, nejspíš si vybaví Sputnik a Gagarina. Málokomu už se ale vybaví zřejmě nejúžasnější dobrodružství tehdejších sovětských rakeťáků: jako prvním se jim podařilo přistát na povrchu záhadné planety Venuše. Jedna ze sond programu, Veněra 9, přistála na Venuši 22. října 1975.

Během večera a noci 21. října dosáhne kometa Lemmon svého největšího přiblížení k Zemi. Pokud bude jasno a budete mimo městské světelné znečištění, můžete ji zahlédnout nad severozápadním obzorem.

Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí mezihvězdný objekt v dějinách astronomie, se dočasně ukryla za Sluncem. Až se v listopadu vrátí na oblohu, čeká ji finální pozorovací okno – a s ním i šance odhalit, jak vypadal vesmír dávno před vznikem Sluneční soustavy.

Betelgeuse je pro astronomy po celém světě dlouhodobě velkou záhadou. A nedávno navíc zjistili, že ve svém tanci smrti není osamocena.

Z centra Mléčné dráhy přichází silné gama záření, které vědci léta nedokázali vysvětlit. Nové simulace naznačují, že by mohlo jít o stopy po temné hmotě – neviditelné, ale klíčové složce našeho vesmíru.

Komety naší sluneční soustavy mají tendenci být v týdnech a měsících předcházejících periheliu, tedy jejich nejbližšímu přiblížení ke Slunci, stále aktivnější a jasnější. A kometa C/2025 A6 (Lemmon) není výjimkou.

Astronomie má nový úspěch. Výtrysk vysokoenergetických částic v centru kvasaru OJ287 potvrdil, co astronomové předpokládali: existenci černé díry. V tomto kvasaru, který je od nás vzdálený 3,5 miliardy světelných let, je přítomen dokonce pár černých děr obíhajících kolem společného těžiště s periodou 12 let. Vědci tak mají i snímek, který poprvé v historii astronomie ukázal systém se dvěma černými dírami.

Třetí známý mezihvězdný objekt v naší soustavě, 3I/ATLAS, vyvrací očekávání vědců. Uvolňuje vodní páru tam, kde by měla být zmrzlá, má nezvyklé chemické složení a podle všeho pochází z hlubin Mléčné dráhy – možná je starší než samotné Slunce.

Lunární kráter South Pole–Aitken (SPA) o délce přes 1 900 kilometrů možná nevznikl přímým nárazem asteroidu, jak se dlouho předpokládalo. Nová studie ukazuje, že obří útvar na odvrácené straně Měsíce je zřejmě výsledkem šikmého, „na jih směřujícího“ úderu, k němuž došlo před 4,3 miliardami let.

Astronomové objevili hvězdu s rekordně nízkou metalicitou, která poskytuje unikátní pohled na první generace hvězd ve vesmíru a jejich vznik.

Uran a Neptun možná nejsou „ledoví obři“. Nová studie mění pohled na tyto vzdálené světy.

Největší a nejzáhadnější rádiový kruh ve vesmíru neobjevili astronomové v observatoři, ale skupina amatérů od počítače. Tento fenomén, zachycený radioteleskopem LOFAR, zpochybňuje současné teorie o vývoji galaxií – a ukazuje, že vědu dnes může dělat kdokoli.

Teorie vzniku takzvaných temných hvězd byla poprvé navržena v posledním desetiletí jednadvacátého století. Jde ale o hypotetické objekty. Astronomové nicméně tvrdí, že v datech vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili cosi zvláštního. Potencionálně první zaznamenané temné hvězdy v historii. Pokud se to potvrdí, přepíše to naše chápání vzniku kosmu a galaxií.

Říjnovou noční oblohu prozáří meteorický roj Orionidy. Jde o prachové částice ze slavné Halleyovy komety hořící v atmosféře. Roj vrcholí 21. října a za ideálních podmínek okolo novoluní Měsíce.

Odstranění padesáti objektů z oběžné dráhy sníží riziko srážek o polovinu. Většinu starého odpadu zanechalo Rusko, Čína dnes přidává nejvíce nového. Cílený úklid pomocí nových technologií je jediným reálným a nutným řešením.

Nově objevný rádiový kruh vypadá jako rozmazaná skvrna, v jejíž horní části se tyčí něco, co připomíná „zlověstně“ zvednutý ukazováček.

Astronomové objevili bludnou planetu Cha 1107-7626. Planeta neobíhá okolo žádné hvězdy. Její hmotnost je 5 až 10 Jupiterů a každou sekundu spořádá 6 miliard tun plynu.

V roce 2025 budou celkem tři superúplňky.

V říjnu nás čeká fascinující podívaná na hvězdné dvojhvězdy a vícehvězdné systémy, od jasné Venuše a Jupiteru po barevné kontrasty Betelgeuse a Albirea – ideální příležitost pro amatérské astronomy vychutnat si noční oblohu.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je zřejmě nejstarší pozorovaný objekt svého druhu. Pochází z tlustého disku Mléčné dráhy, z oblasti velmi starých hvězd.

Astronomové si vzali do parády asteroid 1998 KY26 a zjistili, že je menší a rychlejší, než se myslelo. Na šířku totiž měří pouhých jedenáct metrů a jeho rotace připomíná bláznivý kvapík. Právě k tomuto objektu má v roce 2031 dorazit japonská sonda Hayabusa2.

Hubbleův teleskop zachytil, kterak 260 světelných let vzdálený bílý trpaslík „požírá“ úlomek extrasolárního Pluta. Pozorování podle vědců nabízí zajímavou exkurzi do vzdálené budoucnosti naší Sluneční soustavy.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS překvapila astronomy radikální proměnou – její koma zezelenala a složení i dráha odporují známým kometárním vzorcům. Její studium může přinést nové poznatky o vzniku planetárních systémů i procesech mezi hvězdami.

Síť teleskopů ATLAS objevila 1. července mezihvězdný objekt 3I/ATLAS – teprve třetí svého druhu v historii. Zatímco většina vědců jej označuje za kometu s neobvyklým složením, astrofyzik Avi Loeb z Harvardu nevylučuje hypotézu o mimozemské sondě. Nadcházející měsíce přinesou jedinečné okno pro jeho detailní studium.

Rok 2025 přinesl do světa astronomie hned několik fascinujících objevů, které posunuly naše chápání vesmíru zase o krok dál. Ačkoliv se mnohé z nich odehrály stovky milionů kilometrů od Země, jejich dopady mohou změnit to, jak přemýšlíme o původu naší Sluneční soustavy i samotného života. A právě když si vědci mysleli, že letošní rok už nic zásadního nepřinese, přišlo oznámení, které vyvolalo v odborné veřejnosti opravdové chvění – na samém okraji Sluneční soustavy byl zachycen neobvyklý objekt, o jehož původu se vedou bouřlivé debaty.

Malý asteroid byl objeven jen sedm hodin před svou nečekanou explozí. Nerozpadl se postupně, ale explodoval v jediném okamžiku nízko nad zemí. Tento typ exploze představuje pro planetární obranu mnohem větší riziko.

Dějiny astronomie nabízejí řadu fascinujících příběhů a objev Neptunu, jehož polohu nezávisle na sobě vypočítali dva matematici, patří k těm vůbec nejpozoruhodnějším.

Vědci chtějí k asteroidu Apophis, který má kolem Země velmi těsně proletět v pátek 13. dubna 2029, vyslat sondu.

Koncem října letošního roku dosáhne neobvyklý cestovatel z hlubin galaxie svého největšího přiblížení ke Slunci.

Astronomové poprvé zaznamenali gamma záblesk (GRB), který během jediného dne opakovaně explodoval. Událost GRB 250702B zpřetrhala zažité představy o tom, jak tyto extrémní kosmické exploze vznikají a jak dlouho trvají.

Zatmění fascinují a děsí lidstvo od nepaměti. Různé kultury si pro tyto nebeské úkazy vytvořily vlastní vysvětlení. Ve staré Číně se věřilo, že během zatmění Slunce pohltí nebeský drak. Původní obyvatelé Ameriky, například Pomo, viděli zatmění jako boj mezi medvědem a Sluncem.

Představte si hvězdu, která pulzuje rádiovými vlnami s takovou pravidelností, že byste podle ní mohli řídit hodinky. Astronomové nedávno objevili takový objekt v naší vlastní galaxii, ale jeho chování je tak zvláštní, že se vymyká všem známým astronomickým modelům. Co je zač toto záhadné těleso a co se z jeho signálu můžeme dozvědět o vesmíru?

První zářijový víkend zakončí ojedinělá událost – v neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce.

V neděli 7. září za soumraku nastane úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z území Česka. Lidé ho uvidí v jeho druhé polovině okolo 20:30, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Bude to první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Ztemnělý úplněk umožní sledovat planety Saturn a Neptun. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost. Pozorování úkazu budou lidem nabízet hvězdárny.

Nový výzkum ukazuje, že hyperrychlí bílí trpaslíci – hvězdné trosky unikající rychlostí přes 2 000 km/s z naší Galaxie, vznikají při dramatických srážkách a explozích jejich dvojčat.

Stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda nastupuje do druhé etapy své přípravy na budoucí misi do vesmíru. Osm týdnů intenzivního tréninku v Kolíně nad Rýnem i dalších evropských lokalitách přinese nové zkušenosti, od navrhování a řízení kosmických misí přes základy aerodynamiky a orbitální mechaniky až po výzvy, jako

Kdo věří na silné spojení mezi Zemí a Měsícem, ten bude už brzy mít svůj den. V neděli 7. září se na ztemnělé obloze odehraje úplné zatmění Měsíce. A rozhodně nepůjde o nějaké kraťoučké intermezzo.

Osm týdnů intenzivního tréninku v rozmanitých evropských lokalitách, parabolický let v beztížném stavu, simulace nouzového přistání do oceánu. To vše čeká českého astronauta Aleše Svobodu ve druhé etapě příprav na misi k Mezinárodní vesmírné stanici.

Astronomové detailně prozkoumali extrémní dvojhvězdu NGC 3603-A1, která patří k nejhmotnějším známým systémům v naší Galaxii.