Astronomie

Úplné zatmění Měsíce patří k těm úkazům, které člověka zastaví uprostřed večera a donutí ho zůstat venku déle, než plánoval. Nastane 3. března 2026 a půjde o jeden z nejvýraznějších astronomických momentů roku.

Voda je život, voda je raketové palivo. Bývalý inženýr SpaceX tvrdí, že se svým novým startupem na podzim otestuje výrobu raketového paliva z vody ve vesmíru. Chce tak potvrdit, že ho skutečně lze produkovat mimo Zemi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například na Měsíci, který by mohl sloužit jako „čerpací stanice" pro rakety při návratu domů nebo cestě na vzdálený Mars.

Když se řekne Jupiter, většina z nás si vybaví majestátního plynného obra. Prostě ohromnou planetu s pruhovanou atmosférou, známou Velkou rudou skvrnou a desítkami měsíců

Astronomové oznámili, že jedna z nejjasnějších hvězd v galaxii Andromeda náhle zmizela a ztratila se z dohledu teleskopů.

Tým vědců s pomocí evropské družice CHEOPS objevil planetární systém, který porušuje základní pravidla vzniku planet. Místo plynných obrů vně systému končí LHS 1903 kamenným světem – a ukazuje, že vesmírná architektura může být mnohem rozmanitější, než jsme si dosud mysleli.

Extrémně zářivá hvězda M31-2014-DS1 z Galaxie v Andromedě najednou prakticky zhasla. Jen tak. Bez ohňostroje, který by otřásl blízkým vesmírem. Teď je patrná jen v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Nejspíš jsme se stali svědky selhání supernovy a zhroucení hvězdy do černé díry.

Kometa C/2025 K1 (ATLAS), která měla být podle některých astronomů viditelná pouhým okem, se prakticky rozpadla. Na jejím místě je na obloze obtížně pozorovatelný oblak prachu.

Ukrajinští vědci tvrdili, že Kyjev je plný UFO létajících rychlostí 53 000 km/h. Odborná komunita však jejich studii roztrhala na kusy. Kde se stala chyba?

Nová studie popsala, jak supermasivní černé díry mohou ovlivňovat tvar galaxií. Jednu takovou astronomové identifikovali ve středu galaxie VV340a. Nejen že pohlcuje okolní materiál, ale do okolí navíc vysílá ohromnou trysku plynu a plazmy. Tento proud energie přitom neletí rovně, ale spirálovitě se točí, čímž zasahuje do více galaktických oblastí.

Během nedělního slavnostního galavečera v Planetáriu Praha, ocenila Nadace Neuron sedmičku vynikajících nadějných světových vědkyň a vědců působících v Česku. Cenu za rozvíjení lásky k vědě obdržel astrofyzik Jiří Grygar a hlavní Cenu Neuron získala lékařka a vědkyně Eva Kubala Havrdová.

Stačí, aby NASA oznámila, že kolem Země proletí asteroid velikosti autobusu, a internet se na pár dní promění v digitální kryt civilní obrany. Titulky křičí, sociální sítě panikaří a v diskusích se znovu objevuje úděl dinosaurů jako připomínka, že vesmír už jednou položil Zemí skoro na lopatky.

Asi 730 světelných let od Země se odehrává kosmická záhada, která astronomům nedá spát. Mrtvá hvězda známá jako RXJ0528+2838 se totiž chová způsobem, který podle současných teorií vůbec nedává smysl. Kolem jejího hustého jádra se formuje jasná a energeticky velmi silná mlhovina, přestože by k tomu – alespoň podle všeho, co o podobných objektech víme – nemělo vůbec docházet. RXJ0528+2838 je bílý trpaslík, tedy pozůstatek hvězdy podobné našemu Slunci, která vyčerpala své palivo a „odhodila“ vnější vrstvy. Navíc obíhá kolem svého hvězdného společníka. Binární hvězdný systém není ve vesmíru ničím výjimečným. Zvláštní je ale to, co se děje okolo.

Observatoř Věry C. Rubinové objevila extrémně rychle rotující asteroid 2025 MN45. Tento obří objekt se kolem své osy otočí za necelé dvě minuty. Extrémní rotace naznačuje, že asteroid tvoří velmi pevná a soudržná hornina.

Patříte mezi milovníky astronomie, nebo jen rádi pozorujete oblohu? Pak byste si v kalendáři měli červeně zakroužkovat datum 2. srpna 2027. Je to sice za dlouho, ale zato dojde k události, která bývá právem označována jako „zatmění století“. Půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce viditelné na pevnině v tomto století. Na některých místech tak dojde k naprostému zatmění uprostřed bílého dne. A co je nejdůležitější, bude trvat neuvěřitelných 6 minut a 23 sekund.

Země se v sobotu 3. ledna dostane na své dráze nejblíže ke Slunci. Okamžik perihelia se v průběhu let mění a posouvá. Perihelium dalo vzniknout pranostice o Lucii.

Rok 2026 nabídne příležitostným pozorovatelům i zapáleným lovcům nebeských jevů zajímavou podívanou. Na obloze se vystřídají meteorické roje, dechberoucí planetární seskupení, noční svítící oblaka i vzácné zákryty. Hlavně se ale v létě dočkáme mimořádného zatmění Slunce, jaké Evropa nezažila desítky let. Vidět půjde i z Česka.

Hvězdná opona roku 2026 se zvedá ve velkém stylu. Leden vás pozve k zářivému superúplňku, nabídne nejlepší letošní výhled na obří Jupiter a rozehraje sérii kosmických tanečků Měsíce s planetami. Díky dlouhým zimním nocím máte dobrou šanci zahlédnout i polární záři.

Takzvané zatmění Slunce tohoto století se blíží nezadržitelnou rychlostí. Přinášíme kompletní informace o tom, kdy a kde bude možné jej pozorovat i vysvětlení toho, co se při zatmění ve vesmíru vlastně děje.

První superúplněk roku nás čeká už v lednu.

Jedna z nejkrásnějších obloh celého roku se odehraje potichu a bez ohňostrojů. Předslunovratové novoluní vymaže Měsíc z nebe a dá vyniknout hvězdám, které v zimě hrají první ligu. Stačí jen zvednout hlavu.

Až 1000 meteorů bude možné spatřit v noci na neděli, kdy bude vrcholit meteorický roj Geminidy. Nejvhodnější pro pozorování bude období mezi půlnocí a 04:00, může ho ale komplikovat nízká oblačnost, kterou předpovídají meteorologové. Lepší podmínky pro sledování roje, jehož název je odvozený z latinského názvu souhvězdí Blíženců, tak zřejmě budou na horách.

Supermasivní černá díra aktivní galaxie NGC 3783 odpálila výtrysk, který dosáhl rychlosti téměř 20 procent rychlosti světla.

Mezihvězdnou kometou 3I/ATLAS otřásají erupce kryovulkánů. Vědci na ní detekovali množství kovů.

Alexandrie byla ve 4. století městem, kde se potkávaly ambice, vědění a politické vášně. A právě tam se narodila Hypatia. Žena, která se do běžných rolí nevešla ani omylem. Její otec Theón, uznávaný matematik, pravděpodobně velmi rychle pochopil, že dcera není typ člověka, kterému by stačil šicí stroj a domácí povinnosti. Místo toho jí dal matematiku, geometrii a astronomii. A Hypatia to přijala jako výzvu.

Roj netradičně pochází z drolícího se asteroidu Phaethon. Maximum aktivity nastává v noci ze 13. na 14. prosince 2025. Pozorovatelé mohou za ideálních podmínek spatřit až sto padesát meteorů za hodinu.

Kometa 3I/ATLAS, třetí mezihvězdný objekt zaznamenaný lidstvem, prolétá Sluneční soustavou po hyperbolické dráze rychlostí 57 km/s. Vědci pomocí teleskopů Hubble a James Webb zkoumají tento unikátní jev, který pochází z hlubin mimo náš planetární systém.

Muž známý jako „bačkorový astronom“ je uznávaným odborníkem na robotizaci astronomických observatoří a vášnivým astrofotografem. Řadu nádherných snímků pořídil na západě Čech, kde má chatu u rybníka Hnačov.

Po více než šedesáti letech se krajská Hvězdárna Valašské Meziříčí dočkala významného rozšíření. Areál se rozšířil o nové Kulturní a kreativní centrum, které poskytne moderní zázemí pro vzdělávání, popularizaci vědy i výzkum.

Obloha nad námi se mění. Vědci z NASA potvrdili objev, který překvapil i zkušené astronomy. Nové těleso se pohybuje po stejné dráze jako Země a připomíná druhý měsíc. O co přesně jde, vědci teprve zkoumají.

Australští vědci sestavili rekordně rozsáhlý snímek Mléčné dráhy v nízkofrekvenčních rádiových vlnách, který přináší nové poznatky o složení a vývoji naší Galaxie.

Jednou za měsíc se Měsíc ukáže v plném světle. Zdá se větší, zářivější, skoro monumentální – jako by se k nám skutečně přiblížil. Jenže fyzika zůstává neúprosná. Jeho vzdálenost se téměř nemění, mění se jen náš pohled.

Hospodský kvíz aneb kvíz v hospodě. Kvízy, vědomostní soutěže, křížovky, sudoku jsou činnosti, které udržují lidské vědomosti a paměť při životě. Mozek se také musí trénovat.

Druhý úplněk ze tří, jež v řadě po sobě ovládnou noční oblohu na konci roku 2025, připadá na středu 5. listopadu. Meteorologové slibují k jeho sledování ideální podmínky, svit Měsíce nebude nic rušit.

Skupina mayských kněží si o něčem rozrušenými hlasy povídá. „V ten moment skončí veškeré lidské bytí. A to v jeden jediný okamžik,“ říká jeden z nich.

Studie ukazuje, že satelity Starlink Elona Muska překračují limity jasnosti stanovené Mezinárodní astronomickou unií, což ztěžuje astronomický výzkum. Situace se zhoršuje s rostoucím počtem satelitů na nízké oběžné dráze.

V noci z 5. listopadu se na obloze objeví největší superměsíc roku. „Lovcova luna“, jak se mu říká podle staré indiánské tradice, rozzáří nebe a otevře období, kdy světlo i tma hrají o nadvládu. Astronomicky výjimečný jev bude zároveň astrologickým portálem pro nové začátky i uzavření starých kapitol.

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Kousek od Prahy leží místo, které se tváří zcela obyčejně. Pole, silnice, pár domů. A přesto tam pod zemí dřímá tichý svědek lidské víry i krutosti starý pět tisíc let.

Kapitán si stíní oči před sluncem, ale nevidí skoro nic. Vysoko na stěžni se o totéž snaží nejmladší člen posádky — jeho zrak je ještě nezkalený mořským větrem. „Pirátská vlajka, sire!“ zvolá dolů. Jenže už je pozdě.

Astronomové objevili superzemi, od které nás dělí jen 18 světelných let. Exoplaneta GJ 251 se navíc nachází v obyvatelné zóně své hvězdy a patří tak mezi nejzajímavější kandidáty na svět, kde by mohla existovat kapalná voda – a možná i život.

Pokud si dneska ještě někdo vzpomene na lepší časy sovětské kosmonautiky, nejspíš si vybaví Sputnik a Gagarina. Málokomu už se ale vybaví zřejmě nejúžasnější dobrodružství tehdejších sovětských rakeťáků: jako prvním se jim podařilo přistát na povrchu záhadné planety Venuše. Jedna ze sond programu, Veněra 9, přistála na Venuši 22. října 1975.

Během večera a noci 21. října dosáhne kometa Lemmon svého největšího přiblížení k Zemi. Pokud bude jasno a budete mimo městské světelné znečištění, můžete ji zahlédnout nad severozápadním obzorem.

Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí mezihvězdný objekt v dějinách astronomie, se dočasně ukryla za Sluncem. Až se v listopadu vrátí na oblohu, čeká ji finální pozorovací okno – a s ním i šance odhalit, jak vypadal vesmír dávno před vznikem Sluneční soustavy.

Betelgeuse je pro astronomy po celém světě dlouhodobě velkou záhadou. A nedávno navíc zjistili, že ve svém tanci smrti není osamocena.

Z centra Mléčné dráhy přichází silné gama záření, které vědci léta nedokázali vysvětlit. Nové simulace naznačují, že by mohlo jít o stopy po temné hmotě – neviditelné, ale klíčové složce našeho vesmíru.

Komety naší sluneční soustavy mají tendenci být v týdnech a měsících předcházejících periheliu, tedy jejich nejbližšímu přiblížení ke Slunci, stále aktivnější a jasnější. A kometa C/2025 A6 (Lemmon) není výjimkou.

Astronomie má nový úspěch. Výtrysk vysokoenergetických částic v centru kvasaru OJ287 potvrdil, co astronomové předpokládali: existenci černé díry. V tomto kvasaru, který je od nás vzdálený 3,5 miliardy světelných let, je přítomen dokonce pár černých děr obíhajících kolem společného těžiště s periodou 12 let. Vědci tak mají i snímek, který poprvé v historii astronomie ukázal systém se dvěma černými dírami.

Třetí známý mezihvězdný objekt v naší soustavě, 3I/ATLAS, vyvrací očekávání vědců. Uvolňuje vodní páru tam, kde by měla být zmrzlá, má nezvyklé chemické složení a podle všeho pochází z hlubin Mléčné dráhy – možná je starší než samotné Slunce.

Lunární kráter South Pole–Aitken (SPA) o délce přes 1 900 kilometrů možná nevznikl přímým nárazem asteroidu, jak se dlouho předpokládalo. Nová studie ukazuje, že obří útvar na odvrácené straně Měsíce je zřejmě výsledkem šikmého, „na jih směřujícího“ úderu, k němuž došlo před 4,3 miliardami let.

Astronomové objevili hvězdu s rekordně nízkou metalicitou, která poskytuje unikátní pohled na první generace hvězd ve vesmíru a jejich vznik.

Uran a Neptun možná nejsou „ledoví obři“. Nová studie mění pohled na tyto vzdálené světy.

Největší a nejzáhadnější rádiový kruh ve vesmíru neobjevili astronomové v observatoři, ale skupina amatérů od počítače. Tento fenomén, zachycený radioteleskopem LOFAR, zpochybňuje současné teorie o vývoji galaxií – a ukazuje, že vědu dnes může dělat kdokoli.

Teorie vzniku takzvaných temných hvězd byla poprvé navržena v posledním desetiletí jednadvacátého století. Jde ale o hypotetické objekty. Astronomové nicméně tvrdí, že v datech vesmírného dalekohledu Jamese Webba objevili cosi zvláštního. Potencionálně první zaznamenané temné hvězdy v historii. Pokud se to potvrdí, přepíše to naše chápání vzniku kosmu a galaxií.

Říjnovou noční oblohu prozáří meteorický roj Orionidy. Jde o prachové částice ze slavné Halleyovy komety hořící v atmosféře. Roj vrcholí 21. října a za ideálních podmínek okolo novoluní Měsíce.

Odstranění padesáti objektů z oběžné dráhy sníží riziko srážek o polovinu. Většinu starého odpadu zanechalo Rusko, Čína dnes přidává nejvíce nového. Cílený úklid pomocí nových technologií je jediným reálným a nutným řešením.

Nově objevný rádiový kruh vypadá jako rozmazaná skvrna, v jejíž horní části se tyčí něco, co připomíná „zlověstně“ zvednutý ukazováček.

Astronomové objevili bludnou planetu Cha 1107-7626. Planeta neobíhá okolo žádné hvězdy. Její hmotnost je 5 až 10 Jupiterů a každou sekundu spořádá 6 miliard tun plynu.

V roce 2025 budou celkem tři superúplňky.

V říjnu nás čeká fascinující podívaná na hvězdné dvojhvězdy a vícehvězdné systémy, od jasné Venuše a Jupiteru po barevné kontrasty Betelgeuse a Albirea – ideální příležitost pro amatérské astronomy vychutnat si noční oblohu.