Býčí skála

Většina jeskyní láká na krápníkovou výzdobu. Býčí skála u Adamova má ale úplně jinou pověst. Je to místo největšího pravěkého masakru na našem území. Prozkoumali jsme vnitřek jeskyně i cestu k ní, která vede hlubokým údolím mimo hlavní silnice.

V Moravském krasu po roce opět zahnízdili sokoli stěhovaví. Pár, který dlouhodobě obývá lokalitu kolem Jáchymky a Býčí skály, si letos vybral hnízdiště na Jáchymce. Samice už sedí na čtyřech vejcích, řekl ČTK René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje dlouhodobě. Turistická trasa u jeskyně je tak uzavřená, aby lidé sokoly nerušili.

Nejrychlejší dravec planety se vrátil na Jáchymku. Sokoli stěhovaví opět hnízdí v Moravském krasu – samice už týden sedí na čtyřech vejcích. Sokolí pár střídá dvě hnízdiště u Jáchymky a Býčí skály, letos dal přednost prvnímu z nich.

/FOTO, VIDEO/ Ochránci přírody hlásí aktivitu na třech sokolích hnízdech v Moravském krasu na Blanensku. Dvě z nich jsou pod dohledem fotopastí. Nad jeskyní Jáchymka v Josefovském údolí nedaleko světoznámé Býčí skály už samice sokola stěhovavého zahřívá čtyři vejce. Vstup do jeskyně je uzavřený.

Až do poloviny června bude kvůli hnízdění sokolů uzavřena jeskyně Jáchymka v centru Moravského krasu na Blanensku. Uzavřena a zatarasena zábranami je v této lokalitě i oblíbená turistická stezka, která jeskyni protíná. Dravci si vytvořili hnízdo přímo nad vstupem do podzemí, v němž roku 2024 úspěšně odchovali hned čtyři potomky.

Archeologický nález v jeskyni Býčí skála z roku 1872 stále vyvolává spory. Šlo o rituální oběť velmože, nebo o násilné vyhlazení celé komunity?

V srdci Moravského krasu, skrytá v Křtinském údolí, se nachází Býčí skála. Zatímco tisíce turistů proudí do známých Punkevních jeskyní, Býčí skála zůstává stranou běžného zájmu, a možná je to právě to, co jí dodává jedinečnou a tajemnou atmosféru.

Hromady lidských kostí, lebek, ale také artefaktů nejrůznějšího charakteru napovídají, že se v Býčí skále v Moravském krasu před staletími odehrálo něco mimořádného. Co to však mohlo být? Teorií vzniklo mnoho, ale správnou odpověď věda stále nemá.

Před 160 lety se v Brně uskutečnila poslední veřejná poprava odsouzence, jímž se stal vrah a lupič Josef Čapek. Jeho oběšení v místě zvaném Cimpl u okraje brněnského návrší Kraví hora sledovaly tisíce lidí. Jednomu z nich se bohužel stala jeho zvědavost osudnou.

Hasiči dostali zraněného muže z běžně nepřístupné jeskyně u Rudice na Blanensku v Moravském krasu na povrch. Je v rukou záchranářů. Informovali o tom kolem 08:40 na sociální síti X.

Uťaté ženské ruce se zlatými prsteny, rozsekaní koně a desítky těl bez hlavy. Když Jindřich Wankel v roce 1872 vstoupil do útrob Býčí skály, věřil, že našel důkaz nejbrutálnějšího masakru v našich dějinách. Jenže po 150 letech moderní věda jeho hororovou vizi přepisuje. Co se v hlubinách Moravského krasu skutečně dělo?

Jindřich Wankel se do dějin zapsal jako muž, který se nebál vstoupit tam, kde jiní viděli jen tmu. V Býčí skále odkryl desítky lidských ostatků a s nimi i jeden z nejzáhadnějších příběhů české archeologie 19. století.

Jeskyně Býčí skála leží v Moravském krasu a už dlouhou dobu se o ní hovoří v souvislosti s nevysvětlitelnými jevy. Někteří návštěvníci tvrdí, že zde slyší výkřiky z míst, kde v tu chvíli nikdo prokazatelně není.

Stála u formování českého ženského hnutí i u zrodu Svátku matek. Zasazovala se o ochranu dětí i možnost žen podílet se na společenském dění. Olga Stránská-Absolonová je dnes téměř zapomenutá, přestože právě ona měla obrovský vliv na zlepšení sociálního postavení matek.

Podzemí Moravského krasu, to je úplně jiný svět! A záhady Býčí skály stále jitří fantazii vědců i běžných návštěvníků při vzácných prohlídkách.

Tato krasová jeskyně je paleoarcheologickým skvostem evropského významu, protože přináší téměř nepřerušený záznam o lidské činnosti za více než sto tisíc let.

Na zlepšení čištění odpadních vod v Českém a Moravském krasu zamíří miliarda korun z nové dotační výzvy připravené ministerstvem životního prostředí. Cílem je pomoci obcím a dalším provozovatelům vodohospodářské infrastruktury s výstavbou nových čistíren, kanalizace i modernizací stávajících zařízení, informoval úřad.

Když se řekne jižní Morava, většině z nás se vybaví vinice Mikulova, romantika Lednicko-valtického areálu nebo ruch historického centra Znojma. Jenže tahle krajina má i druhou, méně známou tvář. Vydejte se se mnou za neokoukanými místy, která stojí za to.

Výlet do Moravského krasu se změnil v tiché, ale silné dobrodružství. Malá Eliška objevuje krásu podzemí a učí se, že chránit přírodu někdy znamená ztišit i vlastní radost.

Vydejte se s námi na letní výlety na místa, kde se prolíná historie s tajemnými pověstmi, prastarými legendami a magickou atmosférou a každé zákoutí ukrývá svůj jedinečný příběh. Seberte odvahu a hurá za dobrodružstvím.

Populace vzácných sokolů stěhovavých se nyní v Moravském krasu na Blanensku rozšířila o sedm odchovaných mláďat. Ptačí dravci se do krasu vrátili v roce 2016, a to po půl století. Od té doby úspěšně odchovali celkem 47 potomků. Nyní odchov vyšel ve dvou ze tří hnízd.

Hledáte výlet, na který jen tak nezapomenete? Dny otevřených dveří v jeskyni Býčí skála vás zavedou do podzemního světa, kde se snoubí přírodní divy s

/FOTO, VIDEO/ Je to tady. Zhruba po šesti týdnech od vylíhnutí se mláďata vzácného sokola stěhovavého v Moravském krasu na Blanensku dostala poprvé sama do vzduchu. Ochránci přírody je monitorují na dvou hnízdech. V rezervaci Vývěry Punkvy a také u jeskyně Býčí skála. Tam ze čtyř mláďat vzlétla v průběhu uplynulého týdne dvě, další by je měla následovat o víkendu.

V jeskyni Býčí skála na Moravě bylo nalezeno přes 40 zohavených těl, převážně žen a dětí. Nešlo o pohřeb, ale o masakr. Kdo tu rozpoutal krvavý rituál – a proč?

Mláďata sokolů stěhovavých v Moravském krasu by z hnízd mohla vylétnout do konce května. Daří se jim dobře, ochránci přírody se ale obávají, že by je mohli napadnout výři, řekl René Bedan, který sokoly v této lokalitě sleduje už několik let. Jedno z hnízd sokolů letos už výr velký napadl, zahubil i samici.

I u nás máme hned několik děsivých míst, kde se zjevují nadpřirozené bytosti. Kam se odváží jen ti nejodvážnější? Jaká strašidelná místa můžete navštívit?

Jižní Morava proslula především jako vinařská oblast. Nachází se tu ale i tajemná místa opředená pověstmi i záhadami, ze kterých běhá mráz po zádech.

Druhý nejdelší jeskynní systém v České republice po roce opět otevře své brány. Jeskyně Býčí skála není lidem běžně přístupná, zimují v ní totiž netopýří, které je potřeba chránit. Zájemci si nyní mohou rezervovat jednu z mimořádných červnových prohlídek. Akce proběhne za každého počasí, organizátoři doporučují pevnou obuv a dávku opatrnosti.

/FOTO, VIDEO/ Vypadalo to na rekordní snůšku a přírůstek. Ochránci přírody monitorovali nedávno v Moravském krasu na Blanensku tři hnízda plná sokolích mláďat. Jenže jejich radost netrvala dlouho. Jedno z hnízd u říčky Punkvy totiž podobně jako v minulosti zlikvidoval výr velký. Ulovenými sokoly pak nakrmil vlastní mláďata. Útok výra nepřežili čtyři vzácní dravci a také dospělá samice sokola stěhovaného.

Máte rádi rozhledny a jeskyně? Pak bych zkuste okruh v okolí Adamova na Blanensku. Tento okruh nabízí krásné výhledy z místní rozhledny a také několik průchozích jeskyní. Zároveň se dozvíme i něco o historii železářství ve střední části Moravského krasu a po cestě se budeme moci občerstvit v lesním baru.

/FOTO, VIDEO/ Ve třech sokolích hnízdech v Moravském krasu na Blanensku je pořádně živo. Dospělí dravci v nich už pečují o mláďata. První z nich by se mohla poprvé samostatně proletět zhruba po dvaačtyřiceti dnech od vylíhnutí.

Záhady a děsuplná historie se těší u turistů velké oblibě. Většinou do chvíle, než se jim přihodí něco zvláštního. Pokud ale máte pro strach uděláno, propojte letos výlety právě tímto tématem.

Psal se rok 1867, když moravský archeolog Jindřich Wankel vstoupil do jeskyně v Josefovském údolí nesoucí jméno Býčí skála. Vědělo se o ní již dlouho a čas od času v ní místní obyvatelé našli něco zajímavého. Teprve Wankel ale učinil nález, který vstoupil do dějin naší i evropské archeologie. Tento nález je dodnes zahalen rouškou tajemství.

/FOTO, VIDEO/ Místo pod koly projíždějících aut končí při jarním tahu u umělých zábran, kde je dobrovolníci přenášejí k vodě. Tak se o obojživelníky starají na Blanensku ve třech lokalitách. Poblíž silnice mezi Jedovnicemi a Křtinami, kde je arboretum s rybníkem. Dále pak v blanenské části Češkovice a v Josefovském údolí nedaleko jeskyně Býčí skála. Dočasné zábrany jsou tam již měsíc a podle Ludmily Korešové z iniciativy Žabí hlídka od nich a z okolí přenesli dobrovolníci letos už přes patnáct tisíc obojživelníků.

Milovníci jeskynních systémů budou určitě souhlasit s tvrzením, že každá jeskyně je unikátní, tajemná a záhadná. Existují však jeskyně s velmi temnou minulostí, které nahání strach každému, kdo do nich vstoupí. Pojďme se společně na jednu takovou tajemnou jeskyni podívat.

/FOTO, VIDEO/ Tři hnízda, tři páry sokolů stěhovavých. V Moravském krasu na Blanensku ochránci přírody monitorují v těchto dnech hnízdění vzácných dravců. S napětím očekávají, kolik mláďat se tentokrát vylíhne. Kvůli hnízdění minulý týden uzavřeli až do poloviny června prostranství před světoznámou Býčí skálou.

Ochranáři museli kvůli bezpečnému hnízdění sokolů stěhovavých uzavřít turisty oblíbené místo - louku před jeskyní Býčí skála v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku. V jeskyni se uhnízdil pár sokolů, který pečuje o čtyři vejce a k tomu potřebuje mít klid.

Od soboty uzavřeli jihomoravští ochránci přírody okolí Býčí skály, ležící v Moravském krasu. Důvodem je hnízdění vzácného sokola stěhovavého. Omezení může trvat až do 15. června.

Jeskyně Býčí skála se nachází ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. V roce 1872 zde učinil objev evropského významu archeolog Jindřich Wankel.

/FOTO/ Velké překvapení přichystalo letos ochráncům přírody a ornitologům hnízdění vzácných sokolů stěhovavých v Moravském krasu na Blanensku. V hnízdě v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy už sokolí samice začátkem týdne snesla první vejce. V rekordně brzkém termínu.

/FOTO, VIDEO/ Projíždět při jarním tahu obojživelníků Josefovským údolím v Moravském krasu na Blanensku nebo kolem křtinského arboreta nebyl v minulosti pro řidiče pěkný zážitek. Pod koly aut tam umíralo pravidelně velké množství obojživelníků. Od doby, kdy tam dobrovolníci začali u rušných silnic stavět bariéry, žáby od nich přenášeli k tamním rybníkům a po tahu zase zpět, se situace radikálně změnila k lepšímu. Jenom loni takto zachránili třináct tisíc obojživelníků.

Skupina speleologů prochází temnými chodbami jeskyně. Nikdo jiný tu není – místo není veřejnosti přístupné. Je to vzácné archeologické naleziště a hlavně místo, kde ve velkém hnízdí netopýři. Po vlhkých stěnách se míhají světla baterek, slyšet je jen občasné kapání vody.

Až do poloviny dubna roku 1945 byla v jeskyních Moravského krasu umístěna výroba součástí do leteckých motorů. Bohužel, německé stavební práce trvale poznamenaly mnoho cenných přírodních památek.

Následující místa vám naženou strach a nejspíše i zaujmou, nemusíte být ani fanoušky hororů. Tyto lokality v Česku byste měli raději obejít obloukem, vstup je pouze na vlastní nebezpečí!

Tým strážců přírody z Moravského krasu hledá dobrovolníky, kteří mu na jaře pomohou ochránit hnízdící sokoly stěhovavé před neukázněnými turisty. Jejich ochranka se letos se zajištěním klidu pro sokolí pár, pečující u jeskyně Jáchymka o čtyři mláďata, opravdu nadřela. S ohledem na počínání výletníků je zázrak, že se čtyřčata podařilo odchovat.

Na území České republiky se nachází mnoho zajímavých jeskynních systémů. Málokterý je ovšem tak tajemný a vzbuzuje tolik otázek jako Býčí skála, která se nachází v CHKO Moravský Kras.

Mistr Mikoláš Aleš z něj udělal na svém obraze žezlo knížete Sáma, který v sedmém století sjednotil Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a založil Sámovu říši. Byl to ale omyl. Záhadný bronzový prstenec, připomínající Slunce, je ve skutečnosti zdobné ukončení hodovního rohu z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, v níž Keltové uctívali bohyni Velkou matku.

To místo vypadá v podvečer strašidelně i dnes na konci druhého tisíciletí, kdy po blízké silnici čas od času projede automobil. O to děsivěji se z temných zalesněných svahů tyčily zdejší skalní útesy s branou do tajemného podzemí před mnoha staletími.

Zhruba 1,5 km od proslulé Býčí skály se nalézá ojedinělá technická památka - Stará Františčina huť, která byla v roce 1971 vyhlášena první „technickou rezervací“ u nás.

Víte, že k dnešnímu dni je v Česku pouze 110 národních přírodních rezervací (NPR)?

Vstup do muzea v Blansku nově střeží metrová kopie legendární sošky býčka, kterou před 152 lety objevil archeolog Jindřich Wankel v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Původní soška má deset centimetrů a patří k cenným exponátům Přírodovědného muzea ve Vídni. Její kopie je vyrobena z plastu 3D tiskem a díky speciálnímu nátěru má bronzovou patinu.

Kolíbky u Rudice jsou oblíbeným místem filmařů, točila se zde například pohádka Sedmero krkavců. Kolíbky jsou ale především významným archeologickým nalezištěm.

/FOTO/ Někdo má hlídacího psa, my budeme mít na zámku hlídacího býčka. Tak okomentovala nový artefakt ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková. Blanenští si na tamní zámek, kde krajské muzeum sídlí, nechali vyrobit na 3D tiskárně zvětšeninu bronzové figurky, která byla nalezena v 19. století v Býčí skále v Moravském krasu na Blanensku.

Víte, že v této magické jeskyni přespal i císařský pár - František II. a jeho žena Marie, rok před bitvou u Slavkova?

Martin Golec se dlouhodobě věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála v Moravském krasu. Je opředena mnoha různými legendami. „Ze světa mizí tajemství a lidé touží po tajemných místech. Býčí skála je mezi top 5 lokalitami v České republice a největší kulturní hodnota této jeskyně je to tajemno,“ vypráví archeolog. „Jeskyně jsou stále málo poznány, objevy budou v těchto oborech v příštích letech velké,“ věří.

(Blansko.cz) Tématem výstav hlavní sezóny v Muzeu Blanenska je Moravský kras, a to hned ze tří perspektiv – z nitra jeskyně, ze vzduchu a optikou mikroskopu.

Na třetí červnový víkend ručičky teploměrů vyšplhají až k pětadvaceti stupňům, večery ale budou deštivé. Brněnská Drbna přináší pravidelnou várku tipů, jak si volné dny užít. Dobrodruhy potěší prohlídka běžně uzavřené jeskyně Býčí skála. Historičtí nadšenci si užijí jízdu starými vozy brněnského dopravce nebo si ve Slavkov prohlédnou vojenskou výstavu. Na milovníky umění čeká v Mikulově výstava děl Andyho Warhola.

/FOTO, VIDEO/ Loni nula, letos sedm. Hnízdění vzácných sokolů stěhovavých dopadlo tentokrát v Moravském krasu na Blanensku úspěšně. Dvě hnízda totiž nedávno opustilo sedm mláďat.

Novou atrakcí brněnského Pavilonu Anthropos, který se coby muzejní expozice věnuje vývoji lidstva, je hyperrealistická rekonstrukce druhu Australopithecus sediba, jehož antropologické znaky jsou pozoruhodně blízké soudobým zástupcům rodu Homo. Jeho kosti náhodou objevil v roce 2008 devítiletý Matthew Berger v jeskyni Malapa u Johannesburgu v Jihoafrické republice.

Sedm nově úspěšně odchovaných sokolů stěhovavých vyletělo v uplynulých dnech ze dvou hnízd v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras na Blanensku. Především u čtyřčat z jeskyně Jáchymka jde podle ochranářů o malý zázrak. Sokoli si tam totiž udělali hnízdo přímo nad turistickou stezkou. Celá oblast byla kvůli tomu čtvrt roku uzavřena.