Býčí skála

Výzkum v Býčí skále na Blanensku odhalil unikátní způsob pohřbívání tamní halštatské elity v šestém a pátém století před naším letopočtem.

Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. Novinářům to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.

Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších vysokých škol a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku. Mimo jiné přišli s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575 až 450 př. n. l.

Průkopníkovi moravské archeologie Jindřichovi Wankelovi věnovalo Vlastivědné muzeum v Olomouci svou novou výstavu.

Kdo vládl na stolové hoře Vladař v době železné, co se odehrálo v Býčí skále, jak vypadají nejstarší tuzemské jeskynní malby? Archeologické ústavy Akademie věd ČR v Praze a Brně s vědeckými a muzejními regionálními pracovišti připravily komentované prohlídky desítek míst. V rámci letní akce si zájemci budou moci zkusit práci archeologů i zažít pravěk na vlastní kůži.

Kdo vládl na stolové hoře Vladaři v době železné, co se asi tak odehrálo v tajemné Býčí skále, koho zobrazuje slavná opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic, nebo jak vypadají nejstarší jeskynní malby v České republice?

O spojení netopýrů a lidského zdraví jsme od rozšíření nového koronaviru slyšeli už několikrát. Pro vědce z Mendelovy univerzity jde ale o jedno z témat jejich dlouhodobého výzkumu. Zabývají se mykobakteriemi, proti kterým jsou tito drobní savci zřejmě odolní. Rozklíčování tohoto principu by mohlo pomoci lidem se slabou imunitou.

Dva měsíce. Tak dlouho tentokrát zůstaly kvůli výkyvům teplot u silnice zábrany z fólií. V Josefovském údolí v Moravském krasu na Blanensku chránily při tahu obojživelníky. Stovky ropuch a skokanů na jaře putovaly k rybníčku nedaleko Býčí skály, kde se každoročně rozmnožují. Díky zábranám dlouhým přes jeden kilometr neskončily pod koly aut.

Milovníci jeskyní a dobrodružství mohou o druhém, třetím a čtvrtém červnovém víkendu mimořádně zavítat do jeskyně Býčí skála v centru Moravského krasu na Blanensku. Konat se v ní budou dny otevřených dveří. Jeskyní budou provázet od 9 do 16 hodin speleologové, kteří v ní bádají.

Starý mostek přes Křtinský potok nedaleko známé jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku dosloužil. Nahradil ho nový.

V 19. století se v jeskyni Býčí skála podařilo archeologovi Jindřichu Wankelovi učinit skutečně děsivý objev. Kromě spousty předmětu našel i čtyřicet kosterních pozůstatků lidí, kteří se s největší pravděpodobností stali oběťmi rituální vraždy.

Kolonie netopýrů v proslavené jeskyni Býčí skála v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku, která byla v době železné svatyní středoevropského významu, opět sílí.

V jeskyni Býčí skála v Moravském krasu se skvěle daří netopýrům, v posledních čtyřiceti letech jejich počty výrazně narůstají. Dokonce natolik, že se tato jeskyně stala středoevropským unikátem. Přezimují tam totiž shluky netopýrů čítající i více než sto kusů, což je v našich zeměpisných šířkách vzácností.

Početnost dvou druhů netopýrů, netopýra velkého (Myotis myotis) a vrápence malého (Rhinolopus hipposideros), kteří zimují v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu, se od roku 1977 výrazně zvýšila. Vyplývá to z celoživotního průzkumu vloni zemřelého zoologa Jana Zimy.

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku patřila v nejstarší době železné, kdy se v Evropě objevili Keltové, k nejvýznamnějším duchovním centrům kontinentu. Vyplývá to z nejnovějších archeologických výzkumů. Ukazuje se, že v jejím rozměrném sále, v takzvané Předsíni, mohly být postaveny mohutné dřevěné pohřební komory, do nichž byli na vozech pobitých bronzem ukládáni i s četnými milodary k věčnému spánku členové tehdejší elity.

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum v pátek představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Střelmistři pomocí trhavin odstraňovali uvolněný kus skály v Moravském krasu. Od jedenácti hodin zasahovali jihomoravští hasiči v katastru obce Habrůvka.

Úlomky z vozů, jantarové korálky, sklo nebo kusy dřevěných desek. Ale také zbytky potravy z nádob, plsť, kůže, lidské a zvířecí kosti. To vše objevil pod zemí v Býčí skále na Blanensku tým odborníků z Palackého univerzity v Olomouci a pražské Univerzity Karlovy. Tým pracoval v Býčí skále v červenci dva týdny. Projekt byl zaměřený na ověření a doplnění nálezů známého badatele Jindřicha Wankela z let 1869 a 1872.

Vědci z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze testují v jeskynním systému Býčí skála roboty, kteří samy dokážou vyhledat zavalené jedince či jejich předměty.

Vědci z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze testují v jeskynním systému Býčí skála roboty, kteří samy dokážou vyhledat zavalené jedince či jejich předměty. V akci jsou pásové či kolové roboty, také s nohama pavouka či drony. O dva drony ale vědci už přišli, v jeskyni se zřítily. ČTK to řekl Tomáš Báča z katedry kybernetiky.

Vědci z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze testují v jeskynním systému Býčí skála roboty, kteří samy dokážou vyhledat zavalené jedince či jejich předměty. V akci jsou pásové či kolové roboty, také s nohama pavouka či drony. O dva drony ale vědci už přišli, v jeskyni se zřítily. ČTK to dnes řekl Tomáš Báča z katedry kybernetiky.

Kdo se bojí, nesmí do lesa. Alespoň ne do toho Branišovského, kde kromě tajemných přízraků můžete vidět strom oběšenců. Pro strašpytle není ani jeskyně Býčí skála, zámek Velké Losiny nebo pražský bohnický hřbitov. Jaká tajemství tato a další místa v Česku skrývají?

Milovníci jeskyní a dobrodružství mohou o nadcházejícím víkendu mimořádně zavítat do jeskyně Býčí skála v centru Moravského krasu na Blanensku. Konat se v ní budou dny otevřených dveří. Jeskyní budou provázet od 9 do 16 hodin speleologové, kteří v ní bádají.

V jednom hnízdě čtyři sokolí mláďata a ve druhém jen jedno. Všechna už v Moravském krasu na Blanensku poletují. Jako poslední se do vzduchu vydalo mládě vzácného sokola stěhovaného z hnízda na Býčí skále. „Letos tam sokoli zahnízdili na jiném místě, než obvykle. Do hnízda nebylo vidět. Nakonec z něj vylétlo jen jedno mládě,“ uvedl René Bedan, který se věnuje pozorování a mapování výskytu těchto dravých ptáků v Moravském krasu.

Při hlídání a pozorování hnízdících sokolů stěhovavých viděli ochránci přírody v Moravském krasu další vzácné ptáky. Na Býčí skálu například v polovině dubna přiletěl zedníček skalní.

Kopie dobových šatů a šperků. Pohled do tváře a turisté se rázem přenesou časem o více než dva a půl tisíce let zpět. Do starší doby železné. Expozici Cesta do pravěku Blanenska v Muzeu Blanenska totiž rozšíří unikátní socha takzvané princezny z Býčí skály.

Říká se jí princezna z Býčí skály, a přestože zemřela již před 2500 lety, návštěvníci Moravského krasu se jí již letos budou moci podívat díky nejmodernější vědě do očí. Jde o jednu z nejzáhadnějších postav středoevropských dějin.

Jedinečný velikonoční zážitek nabídly letos známé turistické cíle v okolí Brna i jinde na jihu Moravy na Boží hod. Většinou plná místa si mohli turisté i poutníci užít prakticky bez lidí. V Moravském krasu se lidé trousili spíš po dvojicích, nebo šly rodiny s kočárky. Před Býčí skálou parkovalo asi ve dvě odpoledne jen několik aut a podobné to bylo i u vyhlášeného poutního kostela ve Křtinách na Blanensku. Po skupinkách se trousili i turisté mířící na Svatý kopeček v Mikulově a téměř prázdný byl zámecký park v Lednici na Břeclavsku. I pod hradem Veveří u Brněnské přehrady nebo v parku u zámku ve Slavkově u Brna na Vyškovsku.