Černá díra

Virtuální superteleskop horizontu událostí EHT opět prokázal své kvality a pořídil výjimečně detailní snímek blazaru J1924-2914, vzdáleného asi 4 miliardy světelných let

Jeden z nejsilnějších záblesků na obloze je výsledkem srážky hvězdy a neutronové hvězdy, byl pozorován radioastronomií a nabízí bezprecedentní pohled na nejnásilnější událost ve vesmíru.

V naší Galaxii se nachází až miliarda černých děr, samozřejmě jen zlomek z nich můžeme pozorovat. Nejlépe lze pozorovat ty, které jsou součástí tzv.

20letá hádanka o tom, jak se zrodila nejstarší monstra ve vesmíru, byla možná právě vyřešena.

Vesmír nám vydal další ze svých tajemství a překvapení. Astrofyzici z Masarykovy univerzity, Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii objevili rekordní hvězdu v centru Galaxie. Informovala o tom Masarykova univerzita.

Některé supermasivní kvasary se objevily během první miliardy let po velkém třesku. Nyní přišli vědci s novou teorií, jak ke vzniku těchto objektů mohlo dojít.

Dokážete si představit bouři, při které letí vichr rychlostí 500 kilometrů za sekundu?

Vědci učinili další pokrok ve zkoumání galaxie NGC 4258. Nestabilita ve vzdálené galaxii může předpovědět zrození planety.

Rentgenové observatoři NASA Chandra se spolu s týmem Neila Gehlse ze Swiftovy observatoře podařilo zachytit prstence kolem černé díry.

Dlouho hledaný jev, známý jako gravitační rudý posuv, byl předpovězen Einsteinovou obecnou teorií relativity, ale až dosud nebyl nikdy detekován v okolí černé díry.

Mezinárodní expertní tým, známý vyvrácením několika objevů černých děr oznámených jinými autory, se poprvé podepsal pod nalezení černé díry hvězdné hmotnosti ležící v sousední galaxii Velkém Magellanově mračnu..

Černé díry jsou složité útvary, je v nich trojrozměrná gravitace. Jsou však také spojeny s vnějšími částicemi a magnetickými poli, která existují pouze ve dvou rozměrech. Jak tedy může černá díra existovat ve dvou i třech rozměrech zároveň?

Astronomové, kteří rekonstruovali konečný osud hvězdného materiálu, který byl zničen a částečně pohlcen masivní černou dírou, došli k významnému závěru. Hvězdy, které černá díra pohltí, jsou často rozmetány na kusy.

Mezinárodní tým odborníků narazil na VFTS 243, spící černou díru o hvězdné hmotnosti, která se nachází 160 000 světelných let od Země.

Další rozšíření velmi oblíbené vesmírné adventury je tady! Herní studio Hello Games zveřejnilo vskutku povedený upgrade nazvaný Endurance, díky kterému můžete objevovat další krásy vesmíru. Co vše tedy nová aktualizace nabízí?

Mezinárodní tým vědců věří, že se mu podařilo objevit „spící“ černou díru ve Velkém Magellanově mračnu. Hvězda, která dala vzniknout této černé díře, navíc podle vědců zmizela bez jakékoli známky exploze.

Vědci se shodují, že se jedná o unikátní objev. Tato supermasivní černá díra má obrovský „apetit“ a unikátní charakteristiku.

Kdyby se Slunce srazilo s černou dírou, nepochybně by to vedlo k nezvratnému konci naší sluneční soustavy. Černá díra se příliš neliší od jakéhokoli jiného objektu, který má hmotnost, ale je velmi hustá a má velmi silnou gravitační přitažlivost. A právě to by se stalo Slunci osudným. Podívejte se na video simulující tuto událost.

Vědci z Kolínské univerzity v Německu a Masarykovy univerzity v České republice oznámili objev dosud nejrychlejší hvězdy.

Odborný časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society zveřejnil studii, v níž astronomové Kalifornské univerzity v Berkeley popisují porcování hvězdy slapovými silami černé díry.

Byla nalezena hvězda s nejkratší oběžnou dráhou kolem Sgr A*, supermasivní černé díry ve středu naší galaxie. Jeden oběh trvá čtyři roky.

Rekordní hvězdu v centru Galaxie objevili vědci z Masarykovy univerzity, univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii..

Vesmír nebyl starý ani miliardu let, když se v něm objevily černé díry s hmotností více než miliardkrát větší než Slunce. Jejich přítomnost se ukázala být natolik záhadná, že se stala pro astrofyziky tvrdým oříškem, jak píše server Port.

Astrofyzici z Brna stojí za objevem výjimečné hvězdy v centru Galaxie. Zachycená hvězda je raritní svojí nejkratší dobou obletu kolem supermasivní černé díry. Objev vrhá nové světlo na původ a oběžný vývoj rychle se pohybujících hvězd v Mléčné dráze.

Podrobné zkoumání Google maps nám umožňuje, díky jejich velkému rozlišení, nahlédnout i na místa, kam se v normálním životě nedostaneme. Zároveň ale dává prostor pro celou řadu spekulací. Naposledy ukázaly Google maps díru v Tichém oceánu, o níž se uživatelé neodkážou shodnout, co to je. Naštěstí se tato záhada ukázala jako řešitelná…

Tohle by mohla být opravdová astrofyzikální pecka. Pokud se to potvrdí, tak je vyřešená jedna z nejvíce bolestných záhad soudobé astrofyziky, která stresuje učence asi tak dvě desetiletí: Jak vznikly první supermasivní černé díry, které pozorujeme ve velmi mladém vesmíru? Odpověď je překvapivě poetická – jsou to děti kosmické pavučiny.

Astrofyzici objevili nejrychlejší známou hvězdu, která se prohání kolem černé díry v centru galaxie Mléčná dráha.

/VIDEO/ Rekordní hvězdu v centru Galaxie objevili vědci z brněnské Masarykovy univerzity, Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oblet kolem centrální masivní černé díry za pouhé čtyři roky, což je nejkratší oběžná doba hvězdy kolem supermasivní černé díry.

Je úděsně rychlá. Hvězda obíhající černou díru v centru Mléčné dráhy udivila astronomy.

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za pouhé čtyři roky. Studii vydal časopis Astrophysical Journal.

Vědci objevili rekordní hvězdu v centru naší Galaxie. Hvězda s označením S4716 dokončí úplný oblet kolem centrální masivní černé díry Sagittarius A* za pouhé čtyři roky. Jde tak o nejkratší oběžnou dobu hvězdy kolem supermasivní černé díry. Informovali o tom zástupci Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně.

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za čtyři roky. Tým tvořili také odborníci z Univerzity v Kolíně nad Rýnem a Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. Studii publikoval časopis Astrophysical Journal, oznámila ČTK Tereza Fojtová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

O černých dírách toho moc nevíme. Většina z nás je vlastně ráda, že jsou kdesi ve vesmíru a nikdy jsme na ně nenarazili.

Jak se věda staví ke stvoření planety Země a jejích obyvatel za pouhých sedm dní? Na první pohled se jedná o nesmysl, ovšem fyzikální zákony přece jen určité skulinky obsahují...

Čtveřice astronomů z University v Kolíně nad Rýnem, Ústavu Maxe Plancka v Bonnu a brněnské Masarykovy university zveřejnila údaje o nově objevené hvězdě, která supermasivní černou díru v centru Galaxie obíhá v nejkratší doposud naměřené době.

Supermasivní nebo spíš ultramasivní černá díra kvasaru H1821+643 rotuje oproti menším supermasivním černým dírám jen asi poloviční rychlostí

Vědci z Přírodovědecké fakulty MU odstartovali přípravu projektu na konstrukci prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra..

Příliš aktivní konzumace supermasivní černou dírou redukuje plyn dostupný pro tvorbu nových hvězd – japonská studie to nyní poprvé také dokázala pozorováním.

Kdyby černé díry v laboratořích byly skutečně jen fikcí, nebylo by to tolik omílané téma. Jak se zdá, budoucnost jejich poznání je možná blíž, než si mnozí z nás dovedou představit.

Nový experiment s warpovým pohybem může konečně nepřímo ověřit nejslavnější předpověď slavného fyzika Stephena Hawkinga o černých dírách.

Dalekohled Jamese Webba bude zkoumat černou díru Sagittarius A*, která se krmí planetami a asteroidy. Má hmotnost jako čtyři miliony Sluncí.

Je 7000krát jasnější než celá Mléčná dráha, její hmotnost je přibližně 2,6 miliardkrát větší než hmotnost Slunce a každou sekundu pozře množství hmoty odpovídající planetě Zemi.

Dvě továrny Tesly na dvou kontinentech letos s velkou pompou spustily provoz, vzduchem létaly konfety a zářivé úsměvy Elona Muska nebraly konce. A střih. Pár měsíců poté šéf automobilky a nejbohatší člověk planety o fabrikách v Austinu a u Berlína prohlašuje, že jsou jen gigantickými kamny na spalování peněz. Důvod? Závody kvůli výpadku dodávek komponentů téměř nevyrábějí, píše CNBC.

Černé díry jsou jedny z nejzáhadnějších a nejextrémnějších astronomických jevů, které ve vesmíru známe. Co by se však stalo, kdybyste do jedné z nich spadli?

Vědci 23. prosince 2021 oznámili, že použili dalekohled Murchison Widefield Array (MWA) ve vnitrozemí Západní Austrálie k vytvoření dosud nejkomplexnějšího snímku erupce černé díry v galaxii Centaurus A.

Albert Einstein měl zase pravdu. Černá díra potvrdila obecnou teorii relativity, na které geniální fyzik pracoval před více než 100 lety v Praze.

Astronomové objevili superhmotnou černou díru, kterou považují za nejrychleji rostoucí černou díru ve „zralém“ vesmíru. Každou sekundu pozře množství materiálu odpovídající hmotnosti Země. A svítí 7000krát jasněji než Mléčná dráha. Jedná se o mimořádný objev, který se podle vědců již nebude opakovat.

Je to nejrychleji rostoucí černá díra ve „zralém“ vesmíru, jehož stáří nepřesahuje devět miliard let. Její žravost je nezměrná, každou sekundu do ní padá množství materiálu odpovídající hmotnosti Země.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley spatřili černou díru "volně plující" naší galaxií, která by mohla být čtyřikrát větší než Slunce, píše server Yahoo.

Právě byla nalezena supermasivní černá díra, která roste tak rychle, že září 7000krát jasněji než celá Mléčná dráha, a skrývá se všem na očích. Každou sekundu do této nenasytné černé díry padá množství materiálu odpovídající hmotnosti Země, píše server Science Alert.

Supermasivní černá díra J1144 pohání kvasar, který se pyšní řadou superlativů. Ty ale platí pro zralý vesmír, jehož stáří je z našeho pohledu 9 miliard let a nižší. V takovém vesmíru je tenhle kvasar nejzářivější a jeho černá díra o hmotnosti 2,6 miliard Sluncí je nejvíc nenasytná.

Mezihvězdný tulák, který byl detekován gravitační čočkou, může být spíše mohutnou neutronovou hvězdou, uvedl server sciencenews.

Několik tisíc světelných let od Země bloudí galaxií osamocený nebeský objekt. Je hmotnější než Slunce, ale mnohem menší.

Kosmos je plný tajemství. Některé z jeho záhad se nám už podařilo odhalit, jiné na své vysvětlení čekají. A mnohé další otázky stále přibývají.

Rusko chce znovu spustit německý teleskop pro hledání černých děr, který se v roce 2019 vydal do vesmíru na palubě ruské družice.

Hubbleovu vesmírnému dalekohledu se vůbec poprvé podařilo poskytnout přímý důkaz o osamělé černé díře plující mezihvězdným prostorem.

Sonda Spektr-RG o hmotnosti 1,2 tuny, která se nachází asi 1,5 milionu km od Země na oběžné, je velmi pokročilá rentgenová observatoř určená k detekci a mapování kup galaxií a supermasivních černých děr. Koncept kosmické lodi vznikl v éře Sovětského svazu, ale jako mnoho velkých vesmírných projektů byl po rozpadu SSSR pozastaven v důsledku nedostatku finančních prostředků.

Sonifikace vesmírných objektů zažívá rozmach. Dochází při ní k převodu zvuku o desítky oktáv výše, aby je lidské ucho vůbec zachytilo

Černé díry vydávají zvuky. Respektive ne že by zpívaly anebo mluvily, ale tlakové vlny, které vysílají, způsobují podle astronomů v horkém plynu hvězdokupy vlnění, které lze převést na tón. Lidé tento zvuk neslyší, je potřeba jej technicky upravit, a pak se jeví asi 57 oktáv pod středním C. Nyní navíc vznikly nové sonifikace, které si můžete poslechnout na videu.