Černá díra

Vysokoenergetická neutrina se rodí společně s rádiovými záblesky aktivních galaktických jader. Neutrina jsou nepolapitelné částice nízké hmotnosti a bez elektrického náboje, které jen zřídka interagují s jinou hmotou.

Černá díra, která leží asi 1 000 světelných let od Země v souhvězdí Dalekohledu, patří do systému se dvěma doprovodnými hvězdami, které jsou dostatečně jasné na to, aby je bylo možné pozorovat pouhým okem. Ale to neznamená, že lze spatřit i samotnou černou díru.

Nevidíme ji, ale bezpečně víme, že tam je – černá díra, hmotné a tajemné "něco". Od Země je přitom vzdálena "jen" 1000 světelných let.

Dvojhvězda HR 6819 v jižním souhvězdí Dalekohledu, která je za příznivých podmínek viditelná pouhých okem, je ve skutečnosti trojhvězdou. Jejich partnerem je nenápadná černá díra o hmotnosti nejméně 4 Sluncí, která je momentálně pro nás nejbližší černou dírou.

Nově objevená černá díra, která se skrývá tisíc světelných let od Země v souhvězdí Dalekohledu, ovlivňuje dvojhvězdný systém na jižní obloze pozorovatelný pouhým okem. Objev se podařil astronomům z Evropské jižní observatoře.

Astronomové z Evropské jižní observatoře a dalších institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru.

Černé díry jsou stále obrovskou záhadou. Jejich pozorování v poslední době nabírá na síle. Astronomové nedávno objevili černou díru, která je nejblíže Zemi. Dosavadní rekord byl překonán o dvě třetiny. K detekci této blízké černé díry došlo tak pozdě, kvůli její velikosti. Je velmi malá a tichá.

Vědic objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy.

Rozpoutal ji nenasytný obr vzdálený šedesát miliard světelných let.

Rozpoutal ji nenasytný obr vzdálený šedesát miliard světelných let.

Astronomové z Evropské jižní observatoře objevili černou díru, která leží přibližně 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. K objevu přispěli i vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou díru, která leží jen tisíc světelných let od nás, což se ve vesmírném měřítku dá považovat za blízké sousedství. Dosud nejbližší nalezená černá díra je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti

Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO), jejímž členem je i ČR, objevili černou díru, která leží jen 1000 světelných let od nás. Jde o nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož dvě hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Tým našel důkazy přítomnosti temného objektu sledováním pohybu jeho hvězdných souputníků díky teleskopu MPG/ESO na observatoři La Silla v Chile.

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře (ESO) v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy, kterého cituje agentura DPA, bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou.

Vědci z detektoru LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) zachytili další gravitačních vlny. Zajímavostí v tomto případě je, že znějí jako jedna ze skladeb samotného Elvise Presleyho. Jejich zdrojem jsou dvě černé díry, kdy jedna je třikrát těžší než ta druhá.

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity.

Vzdálenou galaxií zabouřil nejvíce energetický výtrysk kvasaru v historii...

Během posledních tří týdnů přišel o práci jeden z deseti amerických zaměstnanců. Za celý duben skončí v práci pravděpodobně více než 20 milionů Američanů.

Teleskop ESO/VLT na chilské poušti Atacama v dubnu poprvé prokázal, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá obecná teorie relativity fyzika německého původu Alberta Einsteina. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoli jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace.

V roce 1915 Albert Einstein předpověděl, že gravitační tah černé díry bude dostatečně silný, aby ovlivnil oběžné dráhy objektů, které je obklopují. Supermasivní černá díra nutí hvězdu obíhat Nyní, o více než století později, mapovalo několik mezinárodních vědců pohyb hvězdy, která dokazuje tuto Einsteinovu teorii.

V srdci naší Galaxie sedí nesmírně hmotná a gravitačně přitažlivá supermasivní černá díra Sgr A*. Kolem ní obíhají hvězdy, které na vlastní kůži pociťují důsledky drtivé přitažlivosti hmoty 4,15 milionů Sluncí. Na bizarní oběžné dráze hvězdy S2 je pěkně vidět, jaký vliv taková gravitace může mít.

Pozorování provedená speciálním dalekohledem poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity.

Když se světlo dostane za horizont událostí, už mu není pomoci. A nemá na růžích ustláno ani v těsné blízkosti černé díry. V extrémním prostředí akrečního disku musí světlo bojovat s gravitační silou černé díry, aby se nakonec osvobodilo a dostalo od nenasytné černé díry pryč.

Před rokem pořídili vědci vůbec první snímek černé díry. Stalo se tak 10. dubna 2019 díky projektu Event Horizon Telescope (EHT). Zachycená černá díra se nachází v jádru galaxie M87 a od Země je vzdálená 55 milionů světelných let.

Hubbleův teleskop pomohl rozřešit 14 let trvající záhadu nevysvětlitelného záření. Jako zdroj záření označil vzdálenou středněhmotnou černou díru.

Supermasivní černá díra v srdci Mléčné dráhy vysílá více jasných záblesků.

„Lidé ve Wuchanu se dostali do černé díry. Svět viděl je, ale oni neviděli nic,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy čínský disidentský umělec Badiucao. Mluvil o tom, jak Čína „zvládá“ boj s virem za každou cenu, i za cenu lidských životů. Nebo o šoku, který zažil, když přijel do Prahy a zjistil, že odkaz Václava Havla bledne.

V rámci Slezské univerzity se vydělilo nové pracoviště - Fyzikální ústav. Jeho ředitelem se nedávno stal profesor teoretické fyziky a astrofyziky Zdeněk Stuchlík. Zdejší odborníci se specializují na problematiku gravitace a černých děr a spolupracují se středisky světového výzkumu.

V centru Mléčné dráhy je cosi divného. Jde opět o Saggitaria A, supermasivní černou díru, která zajímá vědce čím dál více. Nyní zjistili, že kolem něj krouží šest objektů, které se nepodobají ničemu, co lidé kdy ve vesmíru spatřili. Pojmenovali je G objekty.

Tým studentů pozoroval asteroid Bennu pomocí kosmické sondy OSIRIS-REx, přitom spatřil zářící objekt v souhvězdí Columba. Tento nástroj vyvinutý studenty MIT a Harvardu a navržený k měření rentgenových paprsků emitovaných z asteroidů, náhodně zachytil nápadný světelný paprsek z černé díry, která dostala jméno MAXI J0637-430.

Na podzim roku 2017 zachytila antarktická observatoř „Ledová kostka“ velice zvláštní částici s extrémně vysokou energií. Vědci již delší dobu tušili, že takovéto částice budou vznikat ve vesmíru u černých děr. Chyběl jim však důkaz.

Materiál padající do černé díry vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se za přispění českých vědců poprvé povedlo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry, a to pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA). Tuzemští odborníci pomohli zanalyzovat data z dlouhého pozorování.

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se - za přispění českých vědců - poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).

Vědcům se podruhé podařilo zachytit gravitační vlny doprovázející srážku neutronových hvězd.

Přibližně dvanáct miliard světelných let od nás se nachází neobvykle hladová černá díra. Každý den v ní zmizí vesmírný materiál odpovídající zhruba polovině našeho Slunce.

Astronomové pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let. Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou materiálu pro superhmotné černé díry.

Rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let.

Přepsání učebnic? Možná ano. Jak přesně černé díry fungují stále patří mezi jedny z neobjevených záhad vesmíru. Nějaké tušení samozřejmě vědci mají, nicméně stále jde o modely, výpočty a kvalifikované domněnky – nikoliv nezvratné fakty.

Separatistické území Moldávie, které chová nostalgické sympatie k putinovskému Rusku. Místo, kde před budovou parlamentu v hlavním městě Tiraspol stojí hrdá budovatelská Leninova socha. Mnozí Podněstří považují za černou díru, jíž proplouvají zbraně z Ruska a Ukrajiny do rukou teroristů. Atmosféru této zapomenuté oblasti můžete nyní pocítit pomocí působivých fotografií.

Kromě několika zbloudilých planet, které se vlivem souhry nepříznivých okolností ocitly v mezihvězdném prostoru, jsou všechny námi známé planety připoutány ke svým mateřským hvězdám. To ale nemusí být univerzální pravidlo. Podle nové studie vědců z japonské Národní astronomické observatoře (NAOJ) by planety mohly vznikat i kolem supermasivních černých děr a vytvářet tak obrovské planetární systémy čítající tisíce světů.

Čínská mise eXTP pro pozorování kosmu v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd (závěrečné stadium vývoje hvězdy). Dalším cílem je pochopit vlastnosti nejzakřivenějších prostoročasů kvůli gravitačním polím kolem černých děr. Observatoř bude též zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích – vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

„Slovensko s Mečiarem bylo černou dírou Evropy. On Slováky fascinoval, ačkoliv si vymýšlel, jeho věty plynuly a nedávaly smysl, ale celé to znělo kupodivu autenticky,“ říká Tereza Nvotová.

Uprostřed naší spirální galaxie Mléčné dráhy je v oblaku mezihvězdného prachu ukrytý její střed. Mayové ho nazývali Srdce nebe, starověcí védští hvězdopravci Kořen života. V minulém století astronomové zjistili, že je to vlastně „superhmotná černá díra“. O čem je řeč? O Galaktickém centru.

Vědecký tým , který stojí za pořízením historicky první fotografie černé díry, chce nyní vylepšit svůj virtuální teleskop a pořídit historicky první videozáznam černé díry, na kterém by byl vidět nejen tok světla, ale především pohyb hmoty v reálném čase.

Černé díry známe zpravidla jako giganty několikrát větší než je naše Slunce či jako supermasivní monstra v srdcích galaxií. Nyní však vědci z Ohio State University objevili vůbec nejmenší detekovanou černou díru, která může představovat zcela novou třídu těchto tajemných objektů.

V posledních letech se kosmologové zaměřují na samotný vznik našeho vesmíru a s tím spojené černé díry. Tyto superhmotné objekty totiž ukrývají odpovědi na celou řadu neznámých, které vědce dovedou k lepšímu pochopení existence vesmíru.

Vesmírný objev, který podle všeho staví naše dosavadní poznání vesmíru na hlavu. Astronomové hlásí, že objevili jev, který vypadá jako černá díra, ovšem zcela se lišící od všech černých děr, které zaznamenali dosud. Podle nich objev nasvědčuje tomu, že existuje ještě jiná populace těchto tajemných objektů, než o jakých se zatím vědělo.

Fanoušci Fortnite za svou milovanou battle royale momentálně drží smutek, její mapa totiž skončila v hlubinách černé díry a momentálně není možnost si jí zahrát. Spojení efektivního marketingového tahu s údržbou serverů bude ale podle všeho krátkodobou záležitostí. Na twitterovém účtu SkinTrackerCom se totiž objevil uniklý trailer z italského App Store, který všem hráčům slibuje Fortnite: Kapitolu 2.

Fanoušci se ptají, jestli se vývojáři rozhodli Fortnite poslat k ledu, nebo je jen chtějí přilákat k očekávané aktualizaci.

Podle nového výzkumu explodovala v srdci Mléčné dráhy před 3,5 miliony let velká černá díra. Tehdy už se na Zemi toulali nejstarší živočišní předkové člověka.

Video od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ilustruje, jak černá díra roztříštila a doslova spořádala hvězdu o velikosti našeho Slunce. Daná docela jasně zářící událost, zachycená pozemskými teleskopy, se odehrála ve vzdálenosti 375 milionů světelných let od Země. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle nejnovější vědecké studie hypotetická devátá planeta nemusí na okraji Sluneční soustavy vůbec existovat. Může jít totiž ve skutečnosti o prastarou černou díru, která možná vznikla krátce po velkém třesku.

Vědci popsali dosud nevídaný vesmírný jev v podobě blížící se srážky třech obrovských černých děr. Podle nich bylo trojici velice obtížné najít kvůli tomu, že ji obklopuje obrovské množství prachu.

NASA vytvořila vizualizaci manipulace černé díry s gravitačními vlnami. Jde o simulaci vzhledu černé díry, kde se hmota nahromadila do tenké, horké struktury ve tvaru disku.

Neutronová hvězda je tvořená hlavně neutrony, které drží pohromadě silné gravitační působení. Jde o konečné stádium vývoje hvězdy; jde vlastně o zbytky po výbuchu některých typů supernovy.

Nová struktura ve tvaru přesýpacích hodin tvoří jednu z největších v Mléčné dráze. Odhalili ji vědci pomocí dalekohledu MeerKAT.

První fotografie černé díry byla skutečně přelomovým technologickým pokrokem a vědeckým úsilím, přesto však měla pořízená fotografie velice nízké rozlišení. Nová generace vědeckých technologií by měla umožnit získat mnohem ostřejší obraz černých děr. Jak by fotografie mohly vypadat, nyní zveřejnila NASA.