Černá díra

Černá díra s názvem Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy skrývá více záhad, než jsme očekávali. Mezinárodní tým vědců totiž zjistil, že objekt vzplane velmi chaoticky, ale není zcela jasné, proč se tak děje, informuje portál sciencedaily.com.

První snímek černé díry přepsal historii, když prokázal, že tajemné objekty skutečně existují.

Trpasličí galaxie Mrk 462 ukrývala malou supermasivní černou díru o hmotnosti asi 200 tisíc Sluncí, zahrabanou v kosmickém prachu. Prozradilo ji rentgenové záření. Objev této kosmické příšerky, která nezapře jistou roztomilost, by mohl přispět k objasnění záhady vzniku supermasivních černých děr.

Již po staletí se lidé ptají: „Co je prostor, z čeho je tvořen a co je za ním?" Výjimku netvořil ani Albert Einstein, který fenomén červích děr popsal společně se svým kolegou Nathanem Rosenem. Co pojem červí díry, který s oblibou používají autoři sci-fi děl, znamená?

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch velice hmotných se pozorované frekvence „hvězdných“ oscilací záření s teorií významně rozcházejí. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru.

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. .

Vědci z opavské univerzity studují doposud nevysvětlené vlastnosti záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí tzv. červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru, který jako první teoreticky popsali v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen.

Červí díra je dosud neobjevený vesmírný časoprostorový most popsaný ještě Einsteinem. Vědci ze Slezské univerzity v Opavě udělali další krok k potvrzení Einstenovy teorie a popsali záření, které by mohlo pocházet z červí díry.

Stejný černobílý kobereček vytvářející optickou iluzi černé díry. Jak si touhle překážkou poradí psi? A jak kočky?

Opavští fyzikové z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity se dlouhodobě zabývají výzkumem černých děr a spolupracují se středisky světového výzkumu. Jejich nová studie ukazuje, jakou energii mohou tato vesmírná tělesa produkovat a také, jak poznat, zda záření, které únik energie způsobuje, neohrožuje život na Zemi.

Tým ovládající vesmírný teleskop Jamese Webba dokončil v úterý významnou etapu mise, když se mu podařilo rozvinout celý sluneční štít. Informovala o tom agentura AFP s tím, že jde o důležitý prvek sestavování zařízení. Raketa s teleskopem odstartovala 25. prosince z Francouzské Guyany a zařízení je nyní vzdáleno 900 tisíc kilometrů od Země.

Nový výzkum naznačuje, že brzy budeme moci otestovat jednu z nejkontroverznějších teorií Stephena Hawkinga. Tolik potřebná data by měl přinést teleskop Jamese Webba, který o Vánocích vypustila americká kosmická agentura NASA, napsal web Space.com.

Kolik přesně váží supermasivní černá díra v srdci naší Galaxie? Otáčí se? Chovají se objekty v její blízkosti přesně tak, jak očekáváme podle Einsteinovy obecné teorie relativity? Odpovědi na tyto otázky hledali vědci z Institutu Maxe Plancka

Vesmírný dalekohled Jamese Webba uvidí do velmi mladého vesmíru. Mohl by tam pozorovat stopy přítomnosti primordiálních černých děr, čímž by zabil dvě astrofyzikální masařky jednou ranou. Prvotní černé díry mohou tvořit temnou hmotu a mohou být vysvětlením existence „mamutích“ černých děr v mladičkém vesmíru.

Sluneční soustava se ukrývá v nitru Galaxie. Nemůžeme tudíž „poodstoupit“ a podívat se, jak náš hvězdný ostrov vypadá zdálky. Dokážeme studovat pouze okolí Slunce a oblast nezastíněnou galaktickým centrem. Přesto vědci přinášejí o Mléčné dráze stále nové informace.

Spojení dvou černých děr, které se nachází blízko sebe, je údajně nevyhnutelné. Jejich gravitační síla je tak silná, že nic nemá šanci jim uniknout. K této kolizi dojde podle astronomů blízko naší planety. Kdy se to stane a co tato událost způsobí?

Nová studie nejbližší aktivně se živící supermasivní černé díry odhalila, že vyzařuje tento vesmírný fenomén rádiové bubliny, které se rozprostírají na rozsáhlých územích, když se živí plynem, píše se na webu ScienceAlert.

Jádro naší galaxie je tvořeno supermasivní černou dírou, která je hmotná přibližně jako čtyři miliony Sluncí. V roce 2014 se k ní přiblížilo plynno-prachové mračno s označením G2.

Gravitační čočkování naznačuje první objev černé díry o velikosti 55 tisíc Sluncí. Jejich katalogizace by mohla naznačit víc o původu těchto „motorů vesmíru“.

Nejbližší aktivní supermasivní černá díra, která sedí v nejbližší rádiové (a eliptické) galaxii Centaurus A vyfoukla ohromující rádiové bubliny. Na unikátním snímku radioteleskopu Murchison Widefield Array, který pracuje v rádiovém tichu australské pustiny, zabírá nemalou část noční oblohy.

Objevy z roku 2021, od rekordní černé díry po nejstarší nalezenou zvířecí DNA, rozšířily hranice vědeckého zkoumání i naší představivosti, píše web Science News.

Kde se vzala černá hmota? Proč pluje vesmírem tolik černých děr? A proč jsou supermasivní černé díry tak obrovské? Na tyto otázky nemáme odpovědi, američtí vědci však navrhují prozkoumat jednu Hawkingovu teorii. .

Astronomům se letos naskytl dosud nejdetailnější pohled do centra galaxie, která hostí naši sluneční soustavu. Zjistili, že černá díra Sagittarius A*, která tam sídlí, je hmotnější, než se předpokládalo.

Podle našich měření běžné hmoty ve vesmíru jí není zdaleka tolik, aby odpovídala síle gravitačních účinků, které můžeme pozorovat. Ať už zbytek hmoty tvoří cokoli, není to nic, co bychom mohli přímo detekovat. Snaha zjistit, co by to mohlo být, je proto matoucí a náročná, píše se na webu The European Space Agency.

Už nějakou dobu astronomové pozorují, že se Mléčná dráha pomalu, ale jistě posouvá k jednomu ze svých sousedů. Ke Galaxii v Andromedě. Spočítali, že kolize je nevyhnutelná a přijde za přibližně osm miliard let. O 6 miliard let dříve se však srazí z jinou galaxií - s Velkým Magellanovým oblakem.

Astronomové pořídili dosud nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed Mléčné dráhy 20krát více, než bylo možné před VLTI (Very Large Telescope Interferometr), a umožnily odhalit v blízkosti černé díry dosud nezpozorovanou hvězdu.

Podívejte se na oficiální animaci od evropské observatoře (The European Southern Observatory) přiblížení skrze Mléčnou dráhu do černé díry.

Parkerova sluneční sonda patřící Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně proletěla horní atmosférou Slunce. Je to vůbec poprvé, kdy se sonda "dotkla" naší nejbližší hvězdy. Stalo se tak 60 let poté, co si NASA stanovila tento cíl.

Záhadný mrak, jenž nějak přežil blízké setkání se supermasivní černou dírou, konečně získal identitu. Podle nové studie to jsou tři malé hvězdy, zahalené v hustém oblaku plynu a prachu, z něhož se zrodily. Vědci celý objekt, který roce 2014 prolétl kolem Sgr A* – supermasivní černé díry v srdci Mléčné dráhy, pojmenovali G2.

Neobvyklý galaktický proud vyvržený ze supermasivní černé díry má dle nových zjištění spirálovitou strukturu připomínající vývrtku, informuje web livescience.com.

Supermasivní černá díra v centru naší domovské Galaxie vyprodukovala slabý výtrysk záření a hmoty

Vesmír stále existuje i přesto, že ke srážkám černých děr reálně dochází poměrně často. Vesmír je tedy možná trvanlivější, než fyzikové předpokládají, napsali na webu vstories.medium.com.

Astronomové poprvé objevili černou díru, která "požírá" neutronovou hvězdu. Astonomové dokumentují srážku dvou nejextrémnějších a nejzáhadnějších objektů ve vesmíru, uvedli na webu today.in-24.com.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX úspěšně vynesla na oběžnou dráhu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě observatoř IXPE americké vesmírné agentury, uvedl web NASA.

NASA ve spolupráci s italskou kosmickou agenturou (ASI) slaví úspěšné vypuštění rentgenového teleskopu IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), který bude zkoumat černé díry.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX úspěšně vynesla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě observatoř IXPE americké vesmírné agentury NASA. Satelit se třemi stejnými teleskopy bude měřit polarizaci kosmického rentgenového záření pocházejícího z extrémních objektů, jako jsou například zbytky supernov, obří černé díry, neutronové hvězdy nebo pulsary, informovala NASA.

Podle astrofyzikální teze by mohla veškerá hmota – nejviditelněji ta v černých dírách – postupně narůstat úměrně k velikosti vesmíru. Jde zatím jenom o myšlenkový konstrukt, budoucí detektory gravitačních vln to však budou s to ověřit.

Výzkum temné hmoty v trpasličí galaxii Leo I odhalil, že má v útrobách nečekanou supermasivní černou díru. Její hmota odpovídá asi 3 milionům Sluncí. Tak masivní černá díra by v tak malé galaxii, jejíž délka je asi 2 tisíce světelných let a celková hmota zhruba 20 milionů Sluncí, neměla co dělat.

Americká NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) poskytne přenos z nadcházejících předstartovních a startovních aktivit první družice určené k měření polarizace rentgenového záření z různých kosmických zdrojů, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy.

Zlato je na Zemi velice vzácnou a ceněnou surovinou, podle nové studie ho v některých částech vesmíru však může být obrovské množství. Tento kovový prvek vzniká totiž za velice extrémních podmínek, přesně takových, jaké jsou například v černých dírách.

Lidé na Zemi by se před případnou smrtelnou radiací z černé díry museli schovat do podzemních betonových bunkrů, upozorňuje nová studie.

Spojení dvou černých děr, které se nachází blízko sebe, je údajně nevyhnutelné. Jejich gravitační síla je tak silná, že nic nemá šanci jim uniknout. K této kolizi dojde podle astronomů blízko naší planety. Kdy se to stane a co tato událost způsobí?

Astronomové nalezli nejbližší dvojici supermasivních černých děr. Nacházejí se 89 milionů světelných let od nás a v budoucnosti je čeká nevyhnutelná srážka

Jestli temnou hmotu tvoří ultralehké bosony, mohla by vytvářet mračna na orbitě rychle rotujících černých děr. Taková mračna by mohla černé díry brzdit a generovat při tom specifické gravitační vlny. Pátrání bylo prozatím neúspěšné a vyloučilo některé typy bosonů i bosonových mračen. Vědci to ale nevzdávají.

větlení principu černých děr existuje nepřeberně. Nesmírně poeticky popisuje na svých stránkách vznik těchto vesmírných útvarů agentura NASA. Černá díra je místo ve vesmíru, kde gravitace působí tak silně, že se z ní nedostane ani světlo a gravitace je tak silná proto, protože hmota byla stlačena do malého prostoru. K tomu může dojít, když "umírá hvězda", uvádí se v článku na nasa.gov.

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj.

Pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře astronomové odhalili zatím nejbližší známý pár superhmotých černých děr. Dvě černé díry navíc dělí od sebe navzájem mnohem menší vzdálenost, než u kteréhokoliv jiného dosud objeveného systému tohoto typu.

Dvojice relativně blízkých supermasivních černých děr se připravuje na srážku. Tyto obrovské objekty jsou k sobě blíže než jakákoli supermasivní dvojice, kterou jsme dosud spatřili, a jsou také nejblíže Zemi.

Hvězdy, které se objeví příliš blízko černé díry, se s ní dostanou do přímého kontaktu, což často vede k jejímu zničení v důsledku obrovských slapových sil. Jak by to mohlo vypadat? Série simulací vyvinutých astrofyziky z NASA nám dává možnost nahlédnout do vesmíru, informuje web eurekalert.org.

Ve vesmíru je jen málo objektů, které u lidí vyvolávají tak obrovskou představivost, jako jsou černé díry – hmotné objekty, které dokážou pohltit vše, co je v jejich blízkosti.

Záhadná Devátá planeta by mohla být černá díra velká jako baseballový míček, naznačuje to studie teoretických fyziků.

Digitální zločinci se stále častěji obrací na ransomware. Důvody jsou jasné: Je výdělečný a poměrně jednoduchý. Ransomware je založený na primitivním konceptu: Zašifruje soubory na disku, které nejdou odblokovat bez šifrovacího klíče. Jednoduché, ale brilantní – firmy, které nezálohují, nebo které zálohují a nemohou si kvůli byznysu dovolit ani několikahodinový výpadek při obnovování záloh, raději zločincům zaplatí. Jak si udělat botnet? Placené kurzy pro zločince Stojí je to méně než ztráta dat v případě těch, kteří stále ještě nezálohují, nebo výpadek byznysu u 24/7 služeb.

Mít auto je svoboda pohybu, ale svoboda, která něco stojí. My na ní zkusili vydělat. Půjčovali jsme auto pomocí platformy HoppyGo.

Teorie velkého třesku má své stoupence i odpůrce, i proto je na její název možno nazírat ze dvou úhlů. Velký třesk je v současnosti nejuznávanější vědeckou teorií o vzniku našeho vesmíru. Odehrál se zhruba před 13,7 miliardami let a původně posměšné označení velký třesk (anglicky Big Bang) označuje počátek tohoto rozpínání a zjednodušeně ho připodobňuje k explozi. Dnes se jedná o všeobecně přijímanou kosmologickou teorii o vzniku a vývoji vesmíru a protiklad k opuštěným teoriím stacionárního vesmíru.

Temnou hmotu by mohly tvořit nenápadné černé díry, které by vznikly záhy po Velkém třesku. Astrofyzici Yalinewich a Caplan se domnívají, že mají velikost atomu a sviští v hejnech po celém vesmíru. V takovém případě by se mohly srážet s tělesy Sluneční soustavy. Astronauté programu Artemis by mohli objevit stopy takových srážek na Měsíci. Byl by to ohromný průlom.

Vznik kovů ve vesmíru, jako je zlato, stříbro, thorium či uran, vyžaduje intenzivní energetické podmínky, například výbuch supernovy či srážku mezi neutronovými hvězdami. Podle nové studie je vytvářejí také mladé černé díry, když polykají prach a další materiál z okolí.

Byla objevena v galaxii Velkého Magellanova mračna. Od Země je vzdálena 160 000 světelných let. Je to poprvé, kdy astronomové objevili takto mladou černou díru.

Vesmír je ohromný a má stále čím překvapovat. Nejnovějším poznatkem astronomů z evropské observatoře v Chile je objev malé černé díry, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách. Měla by pomoci i s objasněním jejich vzniku.