Černá díra

O nejnovějších poznatcích výzkumu černých děr a také o jejich dokumentování bude mluvit na přednášce Luciano Rezzolla. Tento italský vědec byl u toho, když vznikl první snímek tohoto vesmírného útvaru. Na jeho přednášku pozve ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík.

Zdá se, že zaznamenané černé díry mohou být ve skutečnosti dírami červími. Jak je možné, že jsme si je doposud pletli a jak lze ověřit, o který typ se jedná?

Záhada výtrysků z černých děr vysvětlena.

Tým astronomů pod vedením Martijna Oeie z Leidenské observatoře v Nizozemsku ve své nové studii popisuje objev obří galaxie, která se nachází asi 3 miliardy světelných let od nás. .

Podle nového výzkumu astronomové objevili dosud největší galaxii, která se táhne vesmírem nejméně 16 milionů světelných let.

Alcyoneus se vymyká všemu, co zatím známe. Galaxie přitahuje pozornost vědců amerického úřadu NASA hned z několika důvodů.

Černé díry fascinují lidstvo už pro svůj tajemné pojmenování. Výskyt těch super masivních je poměrně vzácný, pravděpodobně se nachází pouze v centrech velkých galaxií. Běžnější jsou černé díry o hvězdné hmotnosti (5 až 100 násobek hmotnosti našeho Slunce). Nyní tým výzkumníků objevil černou díru, která je nejbližší zemi, uvedl server Earth.

TLDR: Co způsobuje GRB alias záblesky záření gama furt nevíme – ale existuje několik teorií včetně černých děr!

Vědci pozorovali hvězdu, obíhající kolem supermasivní černé díry ve středu vzdálené galaxie, která byla rozervána slapovými silami.

Je neviditelná, smrtící a vysává každý kousek hmoty, který jí stojí v cestě. Nejhmotnější černá díra ve známém vesmíru míří přímo k Zemi a není před ní úniku.

Experiment provedený na kvantovém počítači Sycamore 2 přenesl data přes dvě simulované černé díry a podpořil teorii, že vesmír je hologram.

Když na počátku letošního roku objevily přehlídkové teleskopy neobvyklý zdroj okem viditelného záření, přijal oznámení s žádostí o detailní pozorování také dalekohled VLT Evropské jižní observatoře, a stejně jako řada dalších teleskopů se na cíl urychleně zaměřil. .

Extrémně jasný záblesk AT 2022cmc, který letos v únoru odhalilo šikovné zařízení Zwicky Transient Facility, je podle astronomů rekordní událost TDE, tedy sežrání neopatrné hvězdy supermasivní černou dírou. Byla nejjasnější a také nejvzdálenější, jakou jsme doposud pozorovali. Výtrysk energie a hmoty zmučené hvězdy směřoval přímo k Zemi, i když z naprosto bezpečné vzdálenosti 8,5 miliard světelných let.

Vědci z NASA přeměnili rentgenové paprsky na zvuk. Sonifikovali světelné ozvěny z černé díry vzdálené 7 800 světelných let. Ty zachytili pomocí observatoří Chandra a Swift.

Po šesti letech pozorování Hubbleův teleskop přinesl vůbec první přímý důkaz existence osamělé černé díry plující mezihvězdným prostorem.

Vědcům se podařila doslova jedinečná věc. V laboratoři vytvořili miniaturní černou díru. Následně zůstali v šoku. Reagovala naprosto nečekaně.

Vlnění časoprostoru, které vzniká při srážkách černých děr, nám o těchto záhadných objektech poskytlo mnoho informací.

Hrdinové sci-fi filmů mají talent uniknout nebezpečí docela vědecky náročnými způsoby. Například skokem do hyperprostoru, teleportací ze svízelné situace nebo jednoduše otevřou portál na jinou planetu, kde se dostanou skrze červí díru, podobně jako v seriálu Hvězdná Brána a to může být ve skutečnosti vědeckou realitou. Existují tedy červí díry?

Tým fyziků vedený Lotte Mertensovou z Amsterdamské univerzity simuloval v laboratoři horizont událostí černé díry. Pozorovali při tom i tepelné záření, jehož existenci předpověděl v roce 1974 Stephen Hawking.

Tým odborníků z bulharské univerzity tvrdí, že červí díry, které by teoreticky měly umožňovat cestovat v čase, máme přímo před nosem.

Tým fyziků z Amsterodamské univerzity v Nizozemsku simuloval v laboratoři horizont událostí černé díry a pozoroval ekvivalent nepolapitelné formy záření, o níž poprvé teoreticky hovořil Stephen Hawking, vysvětluje zpráva Science Alert.

Cestování do vzdálených galaxií možná máme na dosah ruky. Vědci z Bulharska na základě své studie podle článku serveru ScienceAlert tvrdí, že červí díry jsme už možná našli, jenom o tom nevíme, neboť je nedokážeme odlišit od černých děr.

Proletíme se někdy červí dírou k cizím hvězdám nebo galaxiím? Zatím o tom můžeme jen snít.

Ve vesmíru jsme objevili celou řadu černých děr, od objektů hvězdné velikosti až po supermasivní monstra. Co když to ale ve skutečnosti jsou červí díry? Rozlišit je na velkou dálku je velmi obtížné. Pomoci by mohly analýzy polarizovaného záření hmoty u takových objektů, ale potřebujeme k tomu velkou porci štěstí. Třeba vhodně uspořádanou gravitační čočku.

Rudý veleobr Betelgeuse nezadržitelně míří ke svému zániku. Jak by vypadala Sluneční soustava, kdyby se tato hvězda zhroutila do podoby černé díry?

Nedávná pozorování černé díry Cygnus X-1 o hvězdné hmotnosti odhalila nové podrobnosti o uspořádání extrémně horké hmoty v oblasti bezprostředně obklopující tuto černou díru. Zjištění zveřejnil časopis Science. Na výzkumu se podílejí i čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Ve skutečnosti je tak blízko, že astronomické centrum NOIRLab Národní vědecké nadace říká, že je doslova na našem „kosmickém dvorku“.

Černá díra funguje jako energetický vysavač a nejbližší hvězdy doslova požírá. Ta, kterou nyní vědci objevili, je jiná – dřímá a spokojeně odpočívá.

Vesmír nám odhaluje, že je podivnější, tajemnější a vždy fascinující, než si většina z nás kdy dokázala představit.

Jeho příběh sledují i v Černínském paláci. Ukrajinský lidskoprávní aktivista Maksym Butkevyč totiž spolupracoval i s Českem. Už měsíce je ale v ruském zajetí a od léta se o něm nic neví, říká jeho otec Oleksandr Butkevyč.

Fyzikové z MIT pozorovali a potvrdili teorém Stephena Hawkinga o černých dírách pomocí pozorování gravitačních vln.

Nejbližší černou díru objevili astronomové pomocí teleskopu Gemini North, jednoho z dvojice teleskopů provozovaných laboratoří NOIRLab NSF.

Astronomům pracujícím na mezinárodní observatoři Gemini se podařilo učinit průlomový objev. Detekovali a potvrdili totiž přítomnost černé díry ve vzdálenosti přibližně 1500 světelných let od Země. Jedná se tak o aktuálně nejbližší černou díru naší planetě.

Vědci narazili na zajímavou dvojici. Černá díra a její hvězdný průvodce se nacházejí poměrně blízko naší planety. To by mělo znamenat, že v současné době je to nejbližší černá díra, kterou jsme našli, jak píše server Science News.

Nová černá díra je přímo na našem zadním dvorku. Je desetkrát hmotnější než Slunce a nachází se od Země ve vzdálenosti pouhých 1 560 světelných let.

Vědecká pozorování černé díry o hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, pojmenované Cygnus X-1. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na objevu se podílejí i čeští odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Nová vědecká pozorování černé díry hvězdné hmotnosti v souhvězdí Labutě odhalují nové detaily o uspořádání extrémně horké hmoty v bezprostředním okolí této černé díry, zvané Cygnus X-1, oznámila americká NASA. .

Vědci objevili pomocí polarizovaného rentgenového záření superhorkou hmotu v okolí černé díry, která se nazývá Cygnus X-1.

Černé díry mohou být zároveň malé i velké, těžké i lehké i mrtvé a živé, podobně jako legendární Schrödingerova kočka, zjistili vědci.

Podle obecné relativity mají černé díry jen tři základní vlastnosti – hmotnost, moment hybnosti a elektrický náboj. Teoretičtí fyzici se na černé díry podívali optikou kvantové mechaniky a zjistili, že hmotnost černých děr je ve kvantové superpozici. Jinými slovy, černé díry jsou jako Schrödingerovy kočky, které mají více různých hmotností zároveň.

Celý svůj život se snažil pochopit fungování vesmíru. Fascinovaly ho černé díry, kvantová gravitace, ale i problémy lidstva. Na sklonku svého života varoval, že naše civilizace míří k zániku a Země bude do roku 2600 neobyvatelná.

Mikrokvazar je menší verze kvazaru – kompaktní oblasti obklopující hvězdnou černou díru. Jak daleko od nás se nachází?

Obrovský rozruch vyvolala mezi astronomy událost, ke které došlo „pouhých“ 665 miliónů světelných let od nás, díky čemuž se dala vesmírnými teleskopy pozorovat i…

Od Země se nachází 1 550 světelných let. Jedná se dvojhvězdu, přičemž černá díra hvězdu oběhne za 185 dní. V této vzdálenost je velmi nepravděpodobné, že by Země mohla být pohlcena.

Nově vystopovaný temný objekt je od nás vzdálen „pouhých“ 1 550 světelných let.

Profesor fyziky na Alabamské univerzitě v Huntsville objevil monstrózní černou díru, která je 12krát těžší než Slunce, jak informuje server Interesting Engineering.

Překvapení američtí vědci hlásí zásadní objev! V blízkosti Země se nachází supermasivní černá díra. Doposud o ní neměli ani ponětí.

Vědcům z NASA se podařilo pokořit další vědecký milník zachycením unikátního gama záblesku, který se podaří pozorovat jednou za století. Tento nový objev by mohl astronomům pomoci vystopovat původ gama záření až ke zrodu černé díry. Průlomový vesmírný jev byl zachycen 9. října, kdy okolo planety Země prolétnul paprsek vysokoenergetického světla, který na krátkou chvíli oslepil hned několik satelitů NASA. I přes jeho nezměrnou sílu se však astronomům podařilo jeho původ vystopovat. A nestačili se divit. Po bližším prozkoumání se totiž zjistilo, že se jedná o v pozorovatelné vesmírné obloze poměrně vzácný fenomén v podobě gama záblesku.

Několik vesmírných a pozemních dalekohledů bylo svědkem jedné z nejjasnějších zaznamenaných explozí v kosmu. Astronomové se radují z neobvykle jasného a dlouhotrvajícího pulzu vysokoenergetického záření, který se přehnal nad Zemí v neděli 9. října. Šlo o tzv. gama záblesk (GRB), což je podle amerického vesmírného úřadu NASA nejsilnější třída explozí ve vesmíru.

Černé díry jsou objekty ve vesmíru, které už desetiletí lákají pozornost vědců i veřejnosti. Vznikají výbuchem staré hvězdy a svou extrémní gravitační silou pohlcují všechno kolem, včetně světla.

Observatoře po celém světě zaznamenaly extrémně silný záblesk, který podle astronomů pochází zřejmě z galaxie vzdálené 2,4 miliardy světelných let. Jedná se o nejsilnější gama záblesk, který byl kdy zachycen. Není ale jasné, co ho způsobilo. Astronomové se domnívají, že zdrojem záblesku mohl být zrod černé díry. Další takto silný záblesk se může objevit až za desítky let, nebo dokonce století.

Černá díra, vzdálená 665 milionů světelných let od nás, pozřela před pár lety hvězdu. A jak se zdá, večeře jí úplně nesedla...

Fyzikové poprvé "slyšeli" zvonění vznikající černé díry a zjistili, že vzor tohoto zvonění předpovídá hmotnost a spin černé díry.

Jaké je to ve vesmíru, ví z vlastní zkušenosti jen hrstka vyvolených, ač se počet lidí zřejmě v blízké budoucnosti bude významně rozšiřovat. Naše představy tedy utvářejí filmy, většinou však z kategorie science fiction anebo dokonce fantasy. Podívejme se společně na některé nejzářnější vesmírné mýty, které jsou však přinejmenším nepravdivé.

Vědci nyní zkoumají hrozby, o kterých se zatím příliš nemluví. Gravitační vlny. Víte, co by se stalo, kdyby právě ty zasáhly Zemi?

Výzkum vesmíru je částečně závislý na čekání na zajímavý jev. V současnosti jsme se možná jednoho zajímavého jevu dočkali. Svou roli v něm hrají hned dvě obří černé díry.

Astronomové objevili blízkou černou díru, kolem které obíhá hvězda podobná Slunci, vzdálená od Země 1 570 světelných let.

Ať už jsou to megakomety nebo osiřelé černé díry, tyto impozantní objekty a fenomény dělají z vesmíru opravdu nebezpečné místo. A nejsou rozhodně jediné.

Opavští fyzici patří ve výzkumu černých děr mezi světovou špičku. V nových studiích se zabývají možnostmi těžby obrovského množství energie z temných monster, ale i nebezpečným zářením, jež může ohrozit život v celé galaxii. Kromě toho jsou možná na stopě červí díře – neboli mostu k paralelnímu vesmíru.