Dejvice

Stalinův dort či Čepičkův barák. Podobnými posměšnými názvy častovali Pražané hotel International vybudovaný v 50. letech v Praze 6. Budova původně určená vojákům se nakonec stala hotelem, tehdy nejluxusnějším a největším ve městě. Dnes je na seznamu kulturních památek. Kamera Novinek vás zavede dovnitř, do podzemního bunkru i na věž s vyhlídkou.

Cestující z Kladna do Prahy teď zhruba dva roky čeká horší spojení do hlavního města. V neděli totiž začala rozsáhlá modernizace nádraží Praha-Bubny a navazujícího úseku k nově budované zastávce Praha-Výstaviště. Kvůli tomu zahájila Správa železnic (SŽ) výluku mezi stanicemi Praha Masarykovo nádraží a Praha-Dejvice. Vlaky v obou směrech Praha-Kladno tak budou začínat a končit v Dejvicích.

Praha má bohatou a dlouho historii, která utvářela její podobu. Nejvýznamněji se ale na tom, jak dnes naše hlavní město vypadá, podepsalo 5 zásadních proměn. Které to jsou? To vám prozradíme v tomto díle seriálu Žít Prahu. 1. změna: Asanace Prahy Pod tímto termínem se skrývá radikální přestavba centrálních částí Prahy. Oficiálním důvodem byly chudoba a špatné hygienické podmínky, ve kterých Pražané v centru žili. Výsledkem pak zboření staré zástavby (např. Josefova) a vystavění bulvárů po vzoru Paříže či Vídně. I díky tomu si dnes v bývalých chudinských čtvrtích kupujeme luxusní zboží… 2. změna: Velká Praha Kdy se z Prahy stalo velkoměsto evropského formátu? Přesně 1. ledna 1922. K metropoli se tehdy totiž připojily okolní obce a ze dne na den se Praha osmkrát zvětšila a ztrojnásobila počet obyvatel. Z dnešního pohledu je těžké si to představit, ale mezi tyto okolní obce patřily například Vinohrady, Dejvice, Smíchov nebo Žižkov. 3. změna: Automobilová doprava Auta, nebo chodci? Tohle téma není žádnou novinkou, automobily významně změnily charakter našeho hlavního města. V počtu aut na obyvatele jsme na tom hůř než třeba Vídeň, z bulvárů se stromořadími nebo z kouzelných náměstí se staly křižovatky a silniční uzly, kterým se chodci raději vyhýbají. Přitom pražská MHD patří k nejlepším na světě. Kdyby ji lidé více využívali, mohla by se mimo jiné Praha chlubit i kvalitnějším ovzduším. 4. změna: Charakter čtvrtí Praha byla kdysi převážně průmyslová, většina lidí byla zaměstnána ve zdejších v továrnách. A tak se ještě nedávno ulicemi, které jsou dnes prestižními adresami plnými obchodních domů a kancelářských budov, proháněly davy továrních dělníků. Například na Smíchově, Andělu, v Holešovicích, Vysočanech, Karlíně nebo v Libni. 5. změna: Rozvoj turismu Turisté jsou pro každé město důležití, už jen proto, že městu přinášejí nemalé peníze. Ale i tady platí ono okřídlené „všeho s mírou“. Například v roce 2019 přijelo do Prahy přes 8 milionů turistů, což je na město velikosti Prahy příliš. Obzvlášť když většina turistů zamíří na Prahu 1 a všichni se v podstatě hromadí v jedné ulici. Z této městské části se tak stal turistický skanzen, kde se Pražanům nebydlí zrovna dobře. Napadají vás nějaké další významné změny v Praze, které jsme ve videu nezmínili? A jakou další změnu by podle vás metropole potřebovala? Dejte nám vědět v komentářích! 00:00 5 největších proměn Prahy 0:36 Asanace Prahy 01:38 Velká Praha 02:49 Automobilová doprava 04:00 Charakter čtvrtí 05:02 Rozvoj turismu Vážíme si vaší podpory, díky! Daniel, Lukáš, Honza, Martina, Květa, Ruda

Pavel Landovský vezl 6. ledna 1977 ve svém nadupaném saabu, ve kterém jezdil i rally, Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a spoustu dopisů s textem Charty. Policie ho sledovala už od rána. Při honičce na pomezí Střešovic a Dejvic, při které za Landovským vyrazila velkou rychlostí (přes 120 km/h) volha a embéčka, získal prchající řidič pár minut navíc, když dostala policejní auta na neposypané ulici smyk a srazila se – to byla chvíle pro Havla, který stačil odeslat alespoň 40 obálek s prohlášením Charty. Nakonec však policie chytila trojici v saabu v Gymnasijní ulici.

Spolu s Internationalem v Dejvicích je Jalta první stavbou hotelového typu po dlouhých letech v Praze. Přestože bylo průčelí pojednáno v předepsaném stylu sorely, podařilo se zkušenému architektovi Antonínu Tenzerovi, žáku Pavla Janáka z UMPRUM, vytvořit elegantní fasádu s travertinovým obkladem dekorovanou plastikami Jana Jiříkovského.