Demografie

Nepříznivý demografický vývoj v západním světě znamená zpomalení globálního ekonomického růstu. Země považované dnes za rozvíjející se se budou přibližovat největším ekonomikám současného světa v čele s USA, Čínou či Německem. Největší hrozbou bude protekcionismus a změna klimatu. To jsou hlavní body ekonomického výhledu banky Goldman Sachs na dalších 50 let, o kterých informovala agentura Bloomberg.

Česko ztrácí ročně kvůli nemocem zhruba 85 miliard korun. Předcházet je přitom možné až 80 procentům chorob. Na konferenci o efektivní podpoře zdraví to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Prevenci a správný životní styl podpořil pětiletý projekt, který se zaměřil na lidi s nižším vzděláním, z menšin či s postižením. Do preventivních programů se zapojilo na 104.000 osob. Na tiskové konferenci to dnes řekli organizátoři ze SZÚ.

Lidstvo dosáhlo dalšího významného milníku: od 15. listopadu žije na naší planetě více než osm miliard zástupců druhu homo sapiens. Číselný údaj zahrnuje mnoho rovin. Třeba tu environmentální. Rostoucí populace klade na planetu Zemi a její omezené zdroje výrazné nároky, což může mít nakonec dopad na lidstvo samotné, říká meteorolog Jáchym Brzezina.

Přestože to bude už třicet let, co ostravské doly vydaly poslední kilogram uhlí, region stále neprošel potřebným restartem, o němž se jen a jen diskutuje. Kam neřešená situace dospěla, nejlíp ilustruje sama Ostrava.

Počet lidí na světě dnes podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, dnešek je však podle OSN nejpravděpodobnějším datem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.

Světová populace zřejmě dosáhla počtu osmi miliard lidí už loni, byť podle prognóz OSN by se tak mělo stát až letos 15. listopadu. Uvedl…

Střední Čechy zaznamenaly rekordní návštěvnost v hlavní turistické sezoně. Nejčastěji přijížděli zahraniční hosté z Německa a Slovenska.

Pro zvýšení produkce potravin, potřebné kvůli růstu světové populace, je zásadní zavádět nové odrůdy plodin s dobrým výnosem a lepší odolností vůči dopadům změny klimatu. ČTK to řekl rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Akademie věd ČR. Podle prognózy OSN by 15. listopadu měla světová populace dosáhnout osmi miliard lidí. Podle experta na rostlinnou produkci Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je třeba vyšších výnosů i omezení plýtvání. Za přínosné a bezpečné také oba experti označili metody genetické úpravy plodin, které nyní legislativa EU prakticky neumožňuje.

Světová populace zřejmě dosáhla počtu osmi miliard lidí už loni, byť podle prognóz OSN by se tak mělo stát až letos 15. listopadu. ČTK to v rozhovoru řekl Tomáš Kučera z katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Podle něho se odhady počtu, kterého by mohla světová populace celkově dosáhnout, pohybují mezi 9,5 až 11,5 miliardy lidí. Kučera je přesvědčen o tom, že výsledná hodnota bude koncem 21. století někde mezi, tedy na úrovni zhruba 10,5 miliardy.

ANALÝZA. Rusko ztrácí občany i mimo válku na Ukrajině - ve svém vlastním boji s populačním úbytkem. Ten svádí už od 90. let a do zvýšení porodnosti i snížení úmrtnosti značně investovalo. Válka může demografickou krizi prohloubit.

Nové zastupitelstvo v Českém Krumlově bude výhradně mužské. Ve volbách neuspěla ani jedna z 95 žen, které kandidovaly za 11 stran a hnutí. Ženy tvořily 37,5 procenta všech kandidátů. Nejméně, jen čtyři ženy, měly na 23členné kandidátce shodně vítězné hnutí ANO a druhé nejúspěšnější hnutí Občané patrioti.

Volební souboj uskupení, která si dala do názvu slovo muži nebo ženy, skončil v komunálních volbách na Vysočině ve prospěch mužů, kteří získali v zastupitelstvech obcí víc mandátů. Celkový počet mužů v zastupitelstvech měst a obcí Vysočiny je oproti počtu žen trojnásobný. Vyplývá to z údajů na webu volby.cz.

Většina mladých Japonek, které se plánují vdát, poprvé od druhé světové války chce mít méně než dvě děti. Průměr je podle průzkumu, který v roce 2021 provedl Národní institut pro populaci a sociální zabezpečení, 1,79 dítěte oproti 2,02 v roce 2015. U mužů jde o pokles z 1,91 na 1,82 dítěte. U obou pohlaví jde o historické minimum, informovala japonská tisková agentura Kjódó.

Očkování proti onemocnění covid-19 snížilo v Česku počet úmrtí na koronavirus až třiapůlkrát. Vyplývá to z dat, která zpracovávali demografové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jako reprezentativní časový úsek výzkumu brali situaci z posledního čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala vysoce virulentní varianta delta se zvýšenou infekčností.

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letošním prvním pololetí klesl o 499 na 542 084. Důvodem bylo to, že více lidí zemřelo, než se narodilo. Naopak stěhováním kraj obyvatele získal. Vyplývá to předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V Olomouckém kraji letos v pololetí klesl počet obyvatel o 360 na 622 570. Na úbytku obyvatelstva se podepsal výrazně vyšší počet zemřelých než narozených. Naopak do kraje se od ledna do června přistěhovalo víc lidí, než jich odešlo jinam. Počet obyvatel v kraji se tak stěhováním zvýšil o 423. Tyto údaje ale nezahrnují lidi, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V Libereckém kraji s pandemií covidu dál ubývá obyvatel, na konci června žilo v kraji 437 178 lidí, o 392 méně než na začátku roku. V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo víc lidí, než umíralo před covidem. Narodilo se ale také výrazně méně dětí, přirozenou cestou tak kraj přišel o 509 obyvatel. Podle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), nepomohla ani migrace, protože touto cestou získal kraj jen 117 nových obyvatel.

Ačkoliv v regionu více lidí zemřelo, než se narodilo, zůstává nadále nejlidnatějším krajem. Důvodem je stěhování.

V Jihomoravském kraji překonal počet úmrtí lidí s nemocí covid-19 hranici pěti tisíc. Vyplývá to z webu ministerstva zdravotnictví. Za dva a půl roku zemřelo 5001 lidí s nákazou koronavirem. Část zemřelých měla i jiné zdravotní problémy. Od předloňského března je v kraji 439 985 potvrzených případů nákazy.

Počet obyvatel Prahy za první pololetí stoupl o 4893 na 1,28 milionu. Více lidí se narodilo, než zemřelo. Hlavní příčinou nárůstu ale bylo přistěhovalectví do hlavního města. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Počet obyvatel České republiky se během prvního pololetí zvýšil o devět tisíc na 10 525 739 osob. Ve srovnání s loňským rokem zemřelo méně obyvatel. Narodilo se však i  méně dětí. V pondělí to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet obyvatel České republiky se v prvním pololetí letošního roku zvýšil o 9000 na 10,526 milionu. Více lidí zemřelo, než se narodilo, přírůstek tak zajistila výhradně zahraniční migrace. Údaj ale nezahrnuje ukrajinské občany, kterým Česko po napadení jejich země Ruskem udělilo dočasnou ochranu - podle údajů Cizineckého informačního systému jich na konci prvního pololetí bylo zhruba 373.000. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet tuzemských měst, v nichž žije více než 100 000 obyvatel, klesl. Ze společnosti Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Liberce těsně vypadla Olomouc. Mezi městy se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nachází i sídla s několika desítkami obyvatel. V nejmenší Přebuzi je to 77 lidí.

Jak rovnostářské jsou důchody v Česku? O kolik berou muži víc než ženy? A věděli jste, že lidé stráví v penzi víc jak dvojnásobek času oproti roku 1970? Projděte si čerstvou statistiku.

V hlavním městě žije více obyvatel, než uvádí oficiální sčítání obyvatel. Podle analýzy Institutu Plánování a rozvoje (IPR) je jich místo oficiálních asi 1,3 milionu o zhruba 300.000 více. Počet obyvatel institut zjistil na základě anonymních údajů od mobilních operátorů. Přes den pak přibudou další statisíce lidí, kteří přijedou za prací, řekl ČTK ředitel IPR Ondřej Boháč. Podle Českého statistického úřadu však jde o rozdílnou metodiku sčítání a podle jeho mluvčího Jana Cieslara úřad není seznámen se způsobem, kterým ke svým závěrům IPR došel.

Poděbrady plánují postavit třetí základní školu, vznikne v rozrůstající se městské části Žižkov dostavbou k nynější budově prvního stupně školy T.G. Masaryka.

Vyšší počet dětí na ženu má v Česku tři důvody: kvalitní rodinná politika, stabilní ekonomika s nízkou nezaměstnaností a  stagnace věku matek při prvním dítěti. Největší podíl bezdětných žen je ve velkých městech.

Věk žen při prvním dítěti vzrostl za posledních 30 let z 22 na 29 let. Pozdější porod však může přinést mnohé komplikace. Méně vzdělané ženy mají nyní míň dětí kvůli finanční nejistotě, vyplývá z nových zjištění Sčítání lidu.

Ihned po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada umělců, novinářů a dalších, kteří se otevřeně stavěli proti režimu Vladimira Putina. V posledních týdnech se zvedá druhá vlna Rusů, kteří k odchodu kvůli svému podnikání či dětem potřebovali více času na přípravu k opuštění rodné země. A není jich málo, odhadem jich mohou být desítky tisíc, včetně až 15 tisíc milionářů, uvedl server CNBC.

Již příští rok Indie odsune Čínu z pozice nejlidnatější země světa. Mnozí tuhle zprávu, kterou 11. července u příležitosti Světového dne populace vydala OSN, dlouho očekávali. Co to znamená pro zhruba 1,4 miliardy indických obyvatel a s jakými výzvami se bude muset tento asijský obr popasovat?

Indie předstihne v roce 2023 Čínu na pozici nejlidnatější země světa, uvádí zpráva Organizace spojených národů. Oba asijské státy letos evidují více než 1,4 miliardy obyvatel. Zpráva zároveň varuje, že vysoká porodnost nejspíše ohrozí hospodářský růst, uvádí agentura Reuters.

Počet obyvatel ve všech deseti největších městech Královéhradeckého kraje v posledních čtyřech letech klesl. Krajský Hradec Králové mezi lety 2017 a 2021 vykázal snížení počtu obyvatel o 2321 na 90.596. Naopak obcím v okolí Hradce Králové i dalších velkých měst v posledních čtyřech letech obyvatelé přibyli. Úbytek obyvatel v největších městech souvisí podle radnic s dostupností bydlení.

Nejnižší podíl městského obyvatelstva od roku 2000 má aktuálně Olomoucký kraj. Ve velkých městech regionu dochází k úbytku počtu obyvatel, nejvýraznější je tento trend v Přerově. Naopak v některých menších obcích v okolí měst se populace rozrůstá.

Krajská Jihlava upustila od kampaně, jíž chtěla v tomto volebním období motivovat lidi žijící ve městě k tomu, aby se přihlásili k trvalému pobytu. Poskytování výhod, například vstupenek do zoo, akvaparku nebo jízdného v MHD zdarma, nedoporučili ani právníci, podle nich by se to mohlo posuzovat jako nerovný přístup k obyvatelům. Vyplývá to z vyjádření, které poskytl mluvčí města Radovan Daněk. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v Jihlavě k letošnímu 1. lednu trvale 50 108 lidí.

Obyvatel v Liberci za poslední čtyři roky ubylo, do roku 2019 přitom lidí v krajském městě každoročně přibývalo. Na vině je koronavirus a s ním spojená vyšší úmrtnost. Podle údajů z Českého statistického úřadu (ČSÚ) měl na konci loňského roku Liberec 102 951 obyvatel, téměř o 1500 méně než před čtyřmi lety. Úbytek obyvatel v souvislosti covidem zaznamenala i další okresní města Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Semily. Naopak v obcích kolem Liberce, jako jsou Šimonovice, Dlouhý Most nebo Jeřmanice, lidí navzdory pandemii dál přibývá.

V Praze podle dostupných dat Českého statického úřadu od roku 2018 vzrostl počet obyvatel asi o 60 tisíc obyvatel. V české metropoli tak žije zhruba 1,278 milionu lidí, vyplývá ze statistik ke konci letošního března. Nárůst počtu obyvatel města způsobuje to, že se do Prahy stěhují cizinci.

Za končící volební období klesl počet obyvatel Prachatic o 310. Jde o dlouhodobý trend. Mezi lety 2018 až 2022 vydalo město 35 stavebních povolení, což je podle opozice málo. Podle radnice seženou mladí lidé v okolních vsích větší parcely za nižší ceny než ve městě. Opozice kritizuje, že Prachatice vlastní příliš mnoho bytů, 1400. Mladé lidi z města také již dříve odlákala nabídka okolních vesnic, jež nabízely pozemky za mnohem nižší ceny než v Prachaticích. Vyplývá to z ankety ČTK.

Karlovy Vary postupně ztrácejí své obyvatele. Dříve padesátitisícové město přichází každoročně až o stovky lidí. Dílem je to přirozeným úbytkem, kdy více lidí umírá, než se rodí, částečně ale i stěhováním lidí do okolních obcí nebo na periferie města. Za posledních osm let se počet obyvatel snížil skoro o 5000. Lázeňské město má tak nyní už jen 45 500 obyvatel. Teprve v posledních letech se začíná do města víc lidí stěhovat, než z něj odchází jinam. Přirozený úbytek to ale zatím nepřeváží.

Důvodem je nejen stěhování obyvatel, ale také nadprůměrný počet zemřelých a nižší počet narozených dětí oproti rokům předchozím.

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25.500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139.981, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Dneska může být penzijko příjemné přilepšení k důchodu, v budoucnu pro hodně lidí existenční nutnost. Ze státní penze si totiž nenakoupí, varuje Aleš Poklop, šéf Asociace penzijních společností a penzijní společnosti České spořitelny. „I proto apelujeme na všechny, aby se nespoléhali na stát.“

Postupně narůstá podíl porodů, které jsou uměle vyvolané. V roce 2017 jich byla pětina, loni více než čtvrtina.

Na Vysočině ubylo v letošním prvním čtvrtletí devět obyvatel. Zemřelo víc lidí, než bylo narozených dětí. Dopad tohoto přirozeného úbytku zmírnilo stěhování. Z okresů kraje nejvíc tratilo Třebíčsko. Podle aktuálních předběžných výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo na Vysočině ke konci března 504 016 osob. V tomto počtu nejsou zahrnutí lidé, kterým byla udělená dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V Jihočeském kraji v letošním prvním čtvrtletí přibylo 38 obyvatel, což znamená, že v regionu žilo k 31. březnu žilo 637 085 lidí. Víc lidí zemřelo než se narodilo. Za kladný přírůstek může hlavně stěhování. Přirozený přírůstek byl záporný, v souvislosti s pokračující epidemickou situací. Vyplývá to z údajů, které na začátku zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V bilanci nejsou lidé z Ukrajiny, kteří získali kvůli válce v ČR dočasnou ochranu.

V Olomouckém kraji v prvním čtvrtletí letošního roku klesl počet obyvatel o 391 na 622 539. Více lidí zde zemřelo, než se narodilo. Díky migraci by obyvatel kraje přibylo, statistiky však nezahrnují Ukrajince s dočasným vízem. Počet obyvatel se od ledna do března snížil ve všech pěti okresech Olomouckého kraje.

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letošním prvním čtvrtletí klesl o 358 na 542 225. Důvodem bylo to, že více lidí zemřelo, než se narodilo. Naopak stěhováním kraj obyvatele získal. Vyplývá to předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V Libereckém kraji žilo na konci března 437 278 obyvatel, je to o 292 méně než na začátku roku. Hlavním důvodem je přirozený úbytek obyvatel, když v souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo víc lidí, než umíralo před covidem. Narodilo se ale také výrazně méně dětí, kraj tak přišel o 352 obyvatel.

Lidé, kteří získali v souvislosti s válkou na Ukrajině dočasnou ochranu, nejsou v bilanci zahrnuti. Podle posledních informací je jich v kraji 37.200.

Obyvatel České republiky v letošním prvním čtvrtletí přibylo o 3200 na 10,52 milionu. Vyplývá to z předběžných výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je zveřejnil dnes na webu. Podle něj přírůstek zajistila jen zahraniční migrace. Lidé, kteří získali v souvislosti s válkou na Ukrajině dočasnou ochranu v ČR, nejsou v bilanci zahrnuti. Podle dat cizineckého informačního systému jich na konci prvního čtvrtletí bylo 250.000, uvedli statistici.

Statistici sledují počty obyvatel na území Česka více než 150 let. Za tu dobu se lidé postupně přesunuli z vesnic a menších obcí do měst. Na Moravě to ale neplatí. Ani v sousedním Rakousku.

V Jihomoravském kraji v posledních deseti letech postupně ubývá vícečetných porodů. Zatímco v roce 2011 se narodilo 253 dvojčat, loni takových porodů bylo 158.

U mužů i žen v Jihomoravském kraji se v posledních dvou letech snížila vlivem pandemie covidu naděje dožití. V tiskové zprávě to dnes uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně. Muž narozený loni v kraji by se mohl dožít 75,3 roku a žena 81,6 roku. V předešlém dvouletém období byla naděje dožití u mužů 76,3 a u žen 82,4 let. Od počátku tisíciletí do roku 2019 před pandemií covidu se přitom naděje dožití zvýšila u mužů o 3,5 roku a u žen o tři roky.

Zapomeňte na Putina: skutečný problém světa jsou Číňané a jejich rychlé stárnutí. K nevyhnutelně zpomalenému ekonomickému růstu přičtěte stále citelnější nedostatek žen a máte v ruce recept na hlubokou frustraci, z níž povede jediná cesta přes zvýšenou toleranci vůči riziku – a rostoucí agresivitu.

V Česku postupně přibývá domácností, ve kterých žijí lidé sami. Za posledních 15 let se jejich podíl zvedl z necelých 24 procent na zhruba 30 procent. Procento úplných rodin, které tvoří manželé či partneři s dětmi i bezdětní, naopak pokleslo. V minulých letech ale začal znovu růst podíl domácností s dětmi. Vyplývá to z údajů o příjmech a životních podmínkách, které zjišťuje Český statistický úřad. V Česku bylo loni téměř 4,5 milionu domácností, před 15 lety zhruba o 470.000 méně. Na dnešek připadá den rodin.

Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje loni vzrostl na 42,7 roku. Vyšší průměrný věk 44,2 roku měly ženy, u mužů to bylo 41,1 roku. V populaci nejvíce roste podíl obyvatel starších 65 let, v roce 2021 tvořili už více než pětinu všech obyvatel kraje, uvedl v tiskové zprávě Karel Adam z Českého statistického úřadu.

Na Vysočině žilo ke konci minulého roku 13 967 cizinců, nejvíc jich bylo z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. V meziročním porovnání se počet cizinců v tomto kraji zvýšil o 1076, tedy o 8,3 procenta. Přesto Vysočina patřila mezi tři kraje v Česku s nejnižšími počty lidí s cizím státním občanstvím. Méně jich bylo jen v Olomouckém a Zlínském kraji. Vyplývá to z dat, která zveřejnila jihlavská správa Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V Domově u Františka v Újezdu u Brna oslavila dnes 105. narozeniny Jaroslava Jízdná, která je na jižní Moravě nejstarší obyvatelkou v domovech zřizovaných krajem. Celkem je jich 29. Žena zároveň patří k šesti nejstarším obyvatelům v kraji. ČTK to řekla radní kraje pro sociální oblast Jana Leitnerová (Piráti). Jízdná novinářům řekla, že měla sedm sourozenců, ale žádný z nich už nežije.

Byla to hezká hypotéza, ale nenaplnila se. Koronavirová pandemie a její důsledky – omezení pohybu lidí, zavřené restaurace či dokonce lockdowny – nevedla ve většině evropských zemí k nárůstu porodnosti. Naopak, v řadě zemí počet narozených dětí klesl o deset i více procent.

Češi se znovu sečetli. Ostatně pandemie zdůraznila, jak moc jsou k dobré správě potřeba dobrá data. Jenže jak už jsme také párkrát viděli, všechno, co na sebe řekneme při sčítání lidu, může být použito i proti nám.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje loni klesl o 1622 na 542 480. Důvodem poklesu bylo to, že se v kraji méně lidí narodilo než zemřelo. Úmrtí v kraji bylo loni v novodobé historii kraje rekordních 7 668. Naopak stěhováním kraji obyvatelé přibyli. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Data jsou předběžná a navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. březnu 2021.