Demografie

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Počet obyvatel v Olomouckém kraji za poslední rok poklesl. Úbytek je zapříčiněn zejména vyšším počtem zemřelých než narozených. Do kraje se ale nastěhovalo více lidí, než odešlo jinam. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Za minulý rok se počet obyvatel Prahy zvýšil o 10 714 na téměř 1,29 milionu. Narozených bylo víc než zemřelých, přírůstek obyvatel nicméně způsobilo stejně jako v předchozích letech především stěhování. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V Jihomoravském kraji se loni zvýšil počet obyvatel o 2 871. Důvodem je pouze stěhování, protože zemřelo více lidí, než se narodilo. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Ve statistice ale nejsou zahrnutí lidé z Ukrajiny pobývající v ČR s dočasnou ochranou.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje loni klesl o 385 na 542.198. Důvodem poklesu bylo to, že se v kraji méně lidí narodilo, než zemřelo. Naopak stěhováním kraji obyvatelé přibyli. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Počet nezahrnuje příchozí s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16 700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Do ČR se přistěhovalo 57 tisíc lidí, naopak vystěhovalo se jich 20 tisíc. V zemi se loni po 17 letech narodilo méně než 100 tisíc dětí. Bylo jich 99 834, což je nejméně od roku 2004. Zemřelo pak 120 200 lidí, meziročně o 19 700 méně. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16.700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Do ČR se přistěhovalo 57.000 lidí, naopak vystěhovalo se jich 20.000. V zemi se loni po 17 letech narodilo méně než 100.000 dětí. Bylo jich 99.834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o 12.000 narozených. Zemřelo 120.200 lidí, meziročně o 19.700 méně. Česká společnost dál stárne. Počet i podíl lidí nad 65 let loni rostl. Tvořili 20,9 procenta obyvatel. Bylo jich 2,2 milionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Japonský premiér Fumio Kišida v pátek přislíbil zvýšení rodinných přídavků a navýšení rodičovské dovolené a zdůraznil, že zbývá „poslední šance“ pokusit se zastavit drastický pokles japonské populace, píše deník le Figaro.

Počet obyvatelů Slovenska klesl loni o 5 920 osob na 5,43 milionu. V pondělí to uvedl tamní statistický úřad. Počet obyvatel Slovenska tak klesl už druhý rok po sobě.

Vedl dvě důchodové komise, tu první v letech 2004 až 2005. Pro Vladimíra Bezděka je to dávnověk, v současnosti je předsedou představenstva investičního fondu Avant, jednoho z největších fondů pro kvalifikované investory na českém trhu. Jeho doménou jsou nyní investice do nemovitostí. Téma penzí se však táhne jeho profesní kariérou. Je členem poradního týmu nastupujícího prezidenta Petra Pavla. Podepíše Pavel nižší zvýšení důchodů, o kterém se už dva dny baví poslanci? Bezděk k tomu jistě řekne své. A co bude s českým penzijním systémem? „Vše směřuje k jedné státní důchodové dávce,“ říká trochu věštecky.

Deváté třídy základních škol letos opustí populačně silný ročník, nabídka míst na středních školách a učilištích je podle zástupců krajů oslovených ČTK ale dostatečná. Některé školy navíc své kapacity ještě navýší. U některých škol se přesto opět očekává velký převis přihlášek, tradičně se to týká zejména gymnázií. Naopak o učební obory, jako například kominík nebo obráběč kovů, je zájem menší.

Zajímá vás, co se stane s důchody, když teď nic nebudeme dělat? A co se stane, když některá opatření uděláme? Na tyto otázky se snažím najít v tomto příspěvku odpovědi podložené konkrétními propočty.

Aby se nemusel kvůli stárnutí populace prodlužovat věk odchodu do důchodu, musely by do Česka přijít stovky tisíc přistěhovalců ročně, což je nereálné, řekl Právu Tomáš Fiala, demograf z Vysoké školy ekonomické v Praze. Za spravedlivé by považoval dřívější odchod do penze pro lidi s nižším vzděláním, kteří se v průměru dožívají méně let.

V industrializovaných zemích klesá porodnost. Mohou za to nepříznivé ekonomické podmínky, měnící se úloha žen ve společnosti, nárůst neplodnosti, ale i strach z ekologicky nestabilní budoucnosti. Přinese klimatická změna mimo jiné i bezdětnou společnost? Jak se k otázce mateřství staví ekoaktivisté a proč je kladen takový důraz na ekologii jednotlivce? The post „Nebudu rodit do zdevastovaného světa.“ Dobrovolně bezdětní ve jménu ekologie appeared first on VOXPOT

Loni v ČR zemřelo 116 583 osob, což je o zhruba 20 000 méně než o rok dříve. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se tak úmrtnost vrátila téměř na úroveň před vypuknutím pandemií koronaviru.

Několik milionů Ukrajinců uprchlo před Putinovou válkou do všech zemí Evropy. Až dvě třetiny lidí se z exilu do válkou zničené země už nevrátí, ukazují předchozí zkušenosti. Pro ekonomiku země to je další rána, protože ukrajinská populace dlouhodobě klesá.

Úmrtnost v Česku se loni proti předchozímu roku snížila, a to ve všech věkových skupinách nad 35 let. U lidí mezi 55 a 79 lety pak klesla zhruba o pětinu. Celkem zemřelo asi 120.100 lidí, tedy méně než ve dvou covidových letech. Doba dožití se minulý rok znovu prodloužila. U mužů se protáhla o dva roky na 76,1 roku a u žen zhruba o 1,5 roku na 82 let. Po zkrácení za epidemie se tak vrátila na délku z roku 2018. Předběžné výsledky dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrný dospělý obyvatel Česka má mírnou nadváhu. Za posledních pět let ještě o něco přibral. Index jeho tělesné hmotnosti (BMI) se od roku 2017 do loňska zvedl z 25,2 na 26,2. U zdravé váhy dosahuje tento ukazatel nejvýš 25. Obezitou pak loni trpělo 18 procent žen a 21 procent mužů. Třetina Čechů a 38 procent Češek ve volném čase nesportuje a jinak se nehýbe buď vůbec, nebo je zřídka. Zjistil to Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky dnes zveřejnil na tiskové konferenci.

Výdaje na bydlení se loni domácnostem poprvé za posledních deset let zvedly rychleji než jejich čisté příjmy. V průměru se zvýšily o 10,4 procenta. Průměrná domácnost loni na jaře utratila měsíčně za bydlení 6820 korun, tedy asi 15 procent své čisté částky. Zatímco lidé ve vlastním domě či bytě vydali asi 12 procent čistého příjmu, lidé v nájmu 28 procent. Za růstem celkových výdajů na bydlení bylo hlavně zdražení energií. Výsledky na tiskové konferenci dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Domácnostem v Česku i v druhém roce covidové epidemie rostly příjmy. Průměrná čistá částka na osobu v roce 2021 dosáhla 241.200 korun. Proti roku 2020 se tak zvedla zhruba o 21.100 korun, tedy o 9,6 procenta. Nejrychleji se předloni zvýšil příjem zaměstnancům, a to díky nižšímu zdanění po zrušení superhrubé mzdy. Po navýšení příjmů se tak posunula i hranice příjmové chudoby. Lidí v ní tak loni přibylo. Byl jich více než milion. Míra příjmové chudoby meziročně vzrostla z 8,6 na 10,2 procenta. Výsledky dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V prvním pololetí loňského zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 60.000 obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídala nemoc covid-19. ČSÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

ANALÝZA. Pád Číny z vrcholu žebříčku nejlidnatějších zemí je pro Indii příležitostí i výzvou. Pro Čínu jde o problém – populace stárne a kýžený baby boom se nekoná. Ani přetížená planeta si neoddychne, o slovo se hlásí Afrika.

Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850.000 lidí. Informují o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad. Úbytek v populaci zapříčinila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Indie by se už letos měla stát nejlidnatější zemí světa, píší agentury.

Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850.000 lidí. Informují o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad. Úbytek v populaci zapříčinila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Indie by se už letos měla stát nejlidnatější zemí světa, píší agentury.

Podle demografů Maďarské akademie věd klesne počet obyvatel Maďarska do roku 2050 ze současných 9,7 na 8,5 milionu, v lepším případě na 8,8 milionu. Tento trend nezastaví a nezmění ani prorodinná politika vlády premiéra Viktora Orbána.

Japonská vláda chystá posílit pobídku pro rodiny s dětmi, které se rozhodnou vystěhovat z Tokia. Píše o tom deník Financial Times. Kabinet premiéra Fumia Kišidy tak reaguje na vylidňování a rychlé stárnutí oblastí mimo hlavní město a největší japonská města. Nejpočetnější rodiny dostanou ve vládních plánech pobídku až tří milionů jenů (zhruba půl milionu korun).

Život v Česku a na Slovensku se postupně prodlužuje. Češi a Češky mají ale šanci žít déle než jejich slovenští vrstevníci. Čeští muži ve srovnání se slovenskými mají při narození naději dožití bezmála o tři roky delší, české ženy proti Slovenkám pak o více než dva roky. Ve stáří lidé v Česku pobírají z veřejného systému také vyšší penze, mají do něj ale i vyšší odvody. Zatímco průměrný starobní důchod v ČR přesáhl letos v září 18.000 korun, na Slovensku se blížil v přepočtu 13.000 korun. Vyplývá to z údajů statistických úřadů a sociálních správ obou zemí.

Takzvaná úhrnná plodnost - tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět - v Česku v posledním desetiletí rostla. Loni se dostala na hodnotu 1,83. Je tak nejvyšší od roku 1992. ČR se v minulém roce zařadila v Evropě ke státům s nejvyšší plodností. Výsledky dnes na tiskové konferenci představila Magdalena Báštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Plodnost patří na rozdíl od porodnosti, kdy se sleduje počet a podíl narozených v populaci, k analytickým údajům.

V Jihočeském kraji přibylo za tři čtvrtletí 217 obyvatel. Ke 30. září žilo v kraji 637 264 lidí, mírně převažovaly ženy. Za přírůstkem je migrace. Od ledna do konce září zemřelo na jihu Čech 5 421 lidí, meziročně o 727 méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Polské ženy rodí tak málo dětí, protože si příliš dopřávají alkohol,“ říká Jaroslaw Kaczyński, předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). „Bude-li pokračovat současný trend, kdy mladé divy do 25 let do sebe lijí tolik alkoholu jako jejich mužské protějšky, nebudeme mít v Polsku žádné novorozence,“ zdůraznil.

V Libereckém kraji dál ubývá obyvatel. Na konci září v něm žilo 437 057 lidí, je to o 513 méně než na začátku letošního roku. V kraji i letos zemřelo víc lidí než před koronavirovou pandemií, zároveň ale přišlo na svět také výrazně méně dětí. Přirozenou cestou tak přišel kraj o 628 obyvatel.

V Olomouckém kraji za tři čtvrtletí letošního roku klesl počet obyvatel o 445 na 622 485. Na úbytku se podepsal hlavně vyšší počet zemřelých než narozených. Naopak do kraje se od ledna do září přistěhovalo víc lidí, než jich odešlo jinam. Vliv války na Ukrajině není do této bilance zahrnutý.

Počet obyvatel Vysočiny se v letošních prvních třech čtvrtletích zvýšil o 173, a to pouze díky nově přistěhovaným lidem. Zemřelých bylo totiž víc než narozených dětí. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo k 30. září v Kraji Vysočina 504 198 lidí.

Na Příbramsku bylo k poslednímu září 114.566 obyvatel, oproti začátku roku přibylo 200 lidí.

Počet narozených dětí meziročně klesl o 8400 na 76.900.

Počet obyvatel ČR za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 10 511 109. Může za to migrace. Český statistický úřad (ČSÚ) zdůraznil, že čísla nezahrnují Ukrajince, kterým byla v důsledku válečného konfliktu ve vlasti udělena dočasná ochrana.

Za první tři čtvrtletí letošního roku se počet obyvatel ČR zvýšil o 10.200 na 10,527 milionu. Za nárůstem stála migrace, více lidí se do republiky přistěhovalo. Údaj ale nezahrnuje Ukrajince, kterým Česko po únorovém napadení jejich země Ruskem udělilo dočasnou ochranu. Ke konci září jich bylo podle údajů Cizineckého informačního systému téměř 409.000. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu, který je zveřejnil na svém webu.

Nepříznivý demografický vývoj v západním světě znamená zpomalení globálního ekonomického růstu. Země považované dnes za rozvíjející se se budou přibližovat největším ekonomikám současného světa v čele s USA, Čínou či Německem. Největší hrozbou bude protekcionismus a změna klimatu. To jsou hlavní body ekonomického výhledu banky Goldman Sachs na dalších 50 let, o kterých informovala agentura Bloomberg.

Česko ztrácí ročně kvůli nemocem zhruba 85 miliard korun. Předcházet je přitom možné až 80 procentům chorob. Na konferenci o efektivní podpoře zdraví to řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Prevenci a správný životní styl podpořil pětiletý projekt, který se zaměřil na lidi s nižším vzděláním, z menšin či s postižením. Do preventivních programů se zapojilo na 104.000 osob. Na tiskové konferenci to dnes řekli organizátoři ze SZÚ.

Lidstvo dosáhlo dalšího významného milníku: od 15. listopadu žije na naší planetě více než osm miliard zástupců druhu homo sapiens. Číselný údaj zahrnuje mnoho rovin. Třeba tu environmentální. Rostoucí populace klade na planetu Zemi a její omezené zdroje výrazné nároky, což může mít nakonec dopad na lidstvo samotné, říká meteorolog Jáchym Brzezina.

Přestože to bude už třicet let, co ostravské doly vydaly poslední kilogram uhlí, region stále neprošel potřebným restartem, o němž se jen a jen diskutuje. Kam neřešená situace dospěla, nejlíp ilustruje sama Ostrava.

Počet lidí na světě dnes podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, dnešek je však podle OSN nejpravděpodobnějším datem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.

Světová populace zřejmě dosáhla počtu osmi miliard lidí už loni, byť podle prognóz OSN by se tak mělo stát až letos 15. listopadu. Uvedl…

Střední Čechy zaznamenaly rekordní návštěvnost v hlavní turistické sezoně. Nejčastěji přijížděli zahraniční hosté z Německa a Slovenska.

Pro zvýšení produkce potravin, potřebné kvůli růstu světové populace, je zásadní zavádět nové odrůdy plodin s dobrým výnosem a lepší odolností vůči dopadům změny klimatu. ČTK to řekl rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Akademie věd ČR. Podle prognózy OSN by 15. listopadu měla světová populace dosáhnout osmi miliard lidí. Podle experta na rostlinnou produkci Josefa Soukupa z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) je třeba vyšších výnosů i omezení plýtvání. Za přínosné a bezpečné také oba experti označili metody genetické úpravy plodin, které nyní legislativa EU prakticky neumožňuje.

Světová populace zřejmě dosáhla počtu osmi miliard lidí už loni, byť podle prognóz OSN by se tak mělo stát až letos 15. listopadu. ČTK to v rozhovoru řekl Tomáš Kučera z katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Podle něho se odhady počtu, kterého by mohla světová populace celkově dosáhnout, pohybují mezi 9,5 až 11,5 miliardy lidí. Kučera je přesvědčen o tom, že výsledná hodnota bude koncem 21. století někde mezi, tedy na úrovni zhruba 10,5 miliardy.

ANALÝZA. Rusko ztrácí občany i mimo válku na Ukrajině - ve svém vlastním boji s populačním úbytkem. Ten svádí už od 90. let a do zvýšení porodnosti i snížení úmrtnosti značně investovalo. Válka může demografickou krizi prohloubit.

Nové zastupitelstvo v Českém Krumlově bude výhradně mužské. Ve volbách neuspěla ani jedna z 95 žen, které kandidovaly za 11 stran a hnutí. Ženy tvořily 37,5 procenta všech kandidátů. Nejméně, jen čtyři ženy, měly na 23členné kandidátce shodně vítězné hnutí ANO a druhé nejúspěšnější hnutí Občané patrioti.

Volební souboj uskupení, která si dala do názvu slovo muži nebo ženy, skončil v komunálních volbách na Vysočině ve prospěch mužů, kteří získali v zastupitelstvech obcí víc mandátů. Celkový počet mužů v zastupitelstvech měst a obcí Vysočiny je oproti počtu žen trojnásobný. Vyplývá to z údajů na webu volby.cz.

Většina mladých Japonek, které se plánují vdát, poprvé od druhé světové války chce mít méně než dvě děti. Průměr je podle průzkumu, který v roce 2021 provedl Národní institut pro populaci a sociální zabezpečení, 1,79 dítěte oproti 2,02 v roce 2015. U mužů jde o pokles z 1,91 na 1,82 dítěte. U obou pohlaví jde o historické minimum, informovala japonská tisková agentura Kjódó.

Očkování proti onemocnění covid-19 snížilo v Česku počet úmrtí na koronavirus až třiapůlkrát. Vyplývá to z dat, která zpracovávali demografové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jako reprezentativní časový úsek výzkumu brali situaci z posledního čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala vysoce virulentní varianta delta se zvýšenou infekčností.

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letošním prvním pololetí klesl o 499 na 542 084. Důvodem bylo to, že více lidí zemřelo, než se narodilo. Naopak stěhováním kraj obyvatele získal. Vyplývá to předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V Olomouckém kraji letos v pololetí klesl počet obyvatel o 360 na 622 570. Na úbytku obyvatelstva se podepsal výrazně vyšší počet zemřelých než narozených. Naopak do kraje se od ledna do června přistěhovalo víc lidí, než jich odešlo jinam. Počet obyvatel v kraji se tak stěhováním zvýšil o 423. Tyto údaje ale nezahrnují lidi, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V Libereckém kraji s pandemií covidu dál ubývá obyvatel, na konci června žilo v kraji 437 178 lidí, o 392 méně než na začátku roku. V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo víc lidí, než umíralo před covidem. Narodilo se ale také výrazně méně dětí, přirozenou cestou tak kraj přišel o 509 obyvatel. Podle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), nepomohla ani migrace, protože touto cestou získal kraj jen 117 nových obyvatel.

Ačkoliv v regionu více lidí zemřelo, než se narodilo, zůstává nadále nejlidnatějším krajem. Důvodem je stěhování.

V Jihomoravském kraji překonal počet úmrtí lidí s nemocí covid-19 hranici pěti tisíc. Vyplývá to z webu ministerstva zdravotnictví. Za dva a půl roku zemřelo 5001 lidí s nákazou koronavirem. Část zemřelých měla i jiné zdravotní problémy. Od předloňského března je v kraji 439 985 potvrzených případů nákazy.

Počet obyvatel Prahy za první pololetí stoupl o 4893 na 1,28 milionu. Více lidí se narodilo, než zemřelo. Hlavní příčinou nárůstu ale bylo přistěhovalectví do hlavního města. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Počet obyvatel České republiky se během prvního pololetí zvýšil o devět tisíc na 10 525 739 osob. Ve srovnání s loňským rokem zemřelo méně obyvatel. Narodilo se však i  méně dětí. V pondělí to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet obyvatel České republiky se v prvním pololetí letošního roku zvýšil o 9000 na 10,526 milionu. Více lidí zemřelo, než se narodilo, přírůstek tak zajistila výhradně zahraniční migrace. Údaj ale nezahrnuje ukrajinské občany, kterým Česko po napadení jejich země Ruskem udělilo dočasnou ochranu - podle údajů Cizineckého informačního systému jich na konci prvního pololetí bylo zhruba 373.000. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).