Demografie

K českým kořenům či identitě se ve Spojených státech ve sčítání lidu z roku 2020 hlásilo na 1,4 milionu lidí. Ukazují to údaje, které zveřejnil federální úřad Census Bureau, který má sčítání na starost. Mezi bělošskými etniky tak byla česká identita šestnáctá nejčastěji zmíněná. Nejvíce lidí se k českým kořenům hlásí v Texasu, v Illinois a v Kalifornii.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje za prvních šest měsíců letošního roku díky přistěhovalým cizincům vzrostl o 1206 na 556.473. Přirozený přírůstek byl záporný, kdy více lidí v kraji zemřelo, než se narodilo.

V Olomouckém kraji se za první pololetí meziročně zvýšil počet obyvatel a to o 1025 osob. Kladnou bilanci zajistili zahraniční přistěhovalci. Poměr narozených a zemřelých lidí je v kraji záporný, takzvanou přirozenou měnou ubylo 863 osob. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku bylo méně sňatků i narozených dětí.

V Libereckém kraji žilo na konci června 450 352 obyvatel, což je o 1175 víc než na začátku letošního roku. Za přírůstek obyvatel vděčí kraj stěhování. Přirozenou cestou by jich ubylo, zemřelých lidí bylo o 559 více než narozených dětí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Na Vysočině přibylo v prvním pololetí 2183 obyvatel, pouze díky stěhování. Dětí se v tomto období narodilo méně, než bylo zemřelých lidí, a to ve všech částech kraje. K 30. červnu v Kraji Vysočina žilo 516 960 lidí. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Počet obyvatel na jihu Čech se za první pololetí zvýšil o 1592. V regionu k 30. červnu žilo 653.895 lidí. Nárůst způsobil hlavně fakt, že se do Jihočeského kraje lidé přistěhovali. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Obyvatel České republiky v prvním pololetí přibylo o 46.000 na 10,87 milionu. Za nárůstem je zahraniční migrace, zejména z Ukrajiny. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Meziročně klesl počet narozených dětí, zemřelých obyvatel, sňatků i rozvodů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Kvůli stárnutí populace se bude muset posunout věk odchodu do důchodu, který podle současných pravidel neměl přesáhnout 65 let. Ministerstvo práce a sociálních věcí už má konkrétní výpočty.

Loni zemřelo nejvíce lidí na jihu Čech na selhání oběhové soustavy, což jsou nemoci srdce a cév. Šlo o 2585 obětí, téměř 35 procent ze 7416 zemřelých. Druhou nejčastější příčnou úmrtí pak byly rakovinové nádory. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Počet Rusů, kteří pobývají v Česku, po letech růstu poklesl. Na konci června mělo v ČR povolení k pobytu 42.500 lidí z Ruska, tedy asi o 3600 méně než loni v březnu po začátku ruské invaze na Ukrajinu. O několik stovek méně je meziročně ruských studentů na českých vysokých školách. Ruských zaměstnanců na českém trhu práce od loňského jara naopak zhruba o 1300 přibylo, na konci letošního prvního pololetí jich bylo asi 20.200. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, ministerstva vnitra, úřadů práce a resortu školství.

Válečné podmínky na Ukrajině přispívají k prudkému úbytku obyvatel napadené země. Vedle milionové emigrace do zahraničí přímo vyvolané ruskou invazí se porodnost i plodnost dostaly na nebývale nízké hodnoty a i v případě brzkého konce konfliktu bude země čelit demografické krizi.

Seznam Zprávy mapují, jak se mění počty obyvatel ve městech a obcích. Podívejte se, jak se situace proměňuje u vás.

Málokteré téma vyvolává tak ostrou reakci jako zásah do penzí. Především snaha zvýšit věk odchodu do důchodu. Když letos na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron prosazoval oddálení penze z 62 na 64 let, vyšly do ulic miliony Francouzů. U nás se vláda Petra Fialy stanovení konkrétního penzijního věku, které by v mediálních titulcích dráždilo společnost, chytře vyhnula. Naopak nastavila něco ve stylu penzijního automatu, podle něhož se důchod bude oddalovat podle toho, jak se postupně…

Trh práce čekají kvůli stárnutí populace zejména v té bohatší části světa zásadní změny. Do roku 2031 by v ekonomicky vyspělých zemích G7 měli více než čtvrtinu všech zaměstnanců tvořit lidé nad 55 let. Ve studii, která zkoumala trendy po celém světě, to uvádí společnost Bain & Company.

Čínský trh práce se potýká s velkým množstvím nezaměstnaných mladých lidí. Zaměstnavatelé pracovníky starší 35 let zaměstnat nechtějí a nebojí se to přímo vyjádřit v pracovních inzerátech. Tato praktika je zcela legální, protože diskriminace na základě věku není v Číně ošetřena zákonem. Mladí Číňané tak kvůli obavám z budoucnosti odkládají manželství a založení rodiny.

Počet cizinců pobývajících na území Česka loni poprvé překročil hraniciČeši mají stále nejraději jednoho milionu lidí, a to v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Meziročně počet cizinců vzrostl o 69 procent, zejména právě o lidi s takzvanou dočasnou ochranou. Vyplývá to z výroční zprávy o migraci a integraci cizinců, kterou dnes projednala vláda a kterou ČTK poskytlo ministerstvo vnitra.

Automatizace se do konce desetiletí může dotknout 1,1 milionu pracovních míst v Česku. Už teď by se dala automatizovat až zhruba polovina úkonů v práci. Aspoň základní digitální dovednosti budou do roku 2030 potřeba na více než 90 procentech pozic. V podkladech pro dnešní jednání tripartity to uvedlo ministerstvo práce. Vychází z výsledků několika studií.

Obce a kraje budou nejspíš muset začít pravidelně sledovat demografický vývoj, a to kvůli zřizování či rušení školek a škol. Minimálně jednou ročně by měly zjišťovat věkové složení obyvatel, počty přistěhovaných či počty odmítnutých žádostí o umístění dětí. Výslovně to ukládá chystaná novela o dětských skupinách se změnami školského zákona, kterou zveřejnila na svém webu vláda. Návrh počítá také s tím, že by tříleté děti měly mít místo ve spádové školce zaručené.

Členství v EU přineslo Chorvatsku důvěru investorů, stovky milionů eur z unijních fondů nebo přístup na vnitřní trh s půlmiliardou spotřebitelů. Odvrácenou stranou těchto výhod, nabytých před deseti lety, je pak největší vlna emigrace v moderních dějinách země. The post Z Chorvatska se stavá země starých lidí: po vstupu do EU přišel exodus, lidé chybí nejen v turismu appeared first on VOXPOT

Loni v ČR zemřelo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 120.219 obyvatel, nejméně od začátku covidu-19. Úmrtnost ale doznívající pandemie dál ovlivňovala, covid-19 byl příčinou úmrtí pěti procent zemřelých. Projevila se také silná vlna respiračních onemocnění na konci roku, v prosinci na chřipku zemřelo více lidí než v předchozích letech. Nejvíce lidí podlehlo ischemické chorobě srdeční, srdečnímu selhání a cévním nemocem mozku, informoval dnes ČSÚ v tiskové zprávě.

Několik významných bank v poslední době zhoršilo výhled vývoje čínské ekonomiky na letošní rok, naposledy tak učinila americká investiční banka Goldman Sachs. Oživení druhé největší ekonomiky světa po uvolnění protipandemických opatření totiž ztrácí dynamiku, upozornil zpravodajský server CNBC.

V Olomouckém kraji od ledna do března letošního roku více lidí zemřelo, než se jich narodilo. Díky migraci ovšem počet obyvatel vzrostl o 297 na 632 099, zvýšil se na Jesenicku, Olomoucku a Prostějovsku. Přerovsko a Šumpersko naopak v prvním čtvrtletí vykázalo úbytek obyvatelstva.

V Libereckém kraji žilo na konci března 449 913 obyvatel, je to o 736 víc než na začátku letošního roku. Za přírůstek obyvatel vděčí kraj stěhování, přirozenou cestou lidi ztratil, když jich víc zemřelo, než se narodilo. Podle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), byl stejný demografický vývoj v celé zemi, jediným krajem, který v prvním čtvrtletí obyvatele ztratil, byl sousední Ústecký kraj, kde přirozený úbytek obyvatel migrace nevykompenzovala.

Důvodem jsou především lidé, kteří se do regionu přistěhovali.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje za první čtvrtletí roku stoupl o 479 na 555 746. Kraj je získal především stěhováním. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Na Vysočině přibylo v prvním čtvrtletí 935 obyvatel. V navýšení se projevilo pouze to, že se do tohoto kraje přistěhovalo víc lidí, než jich ve stejné době odešlo bydlet jinam. Dětí se na Vysočině v prvních letošních třech měsících narodilo méně, než bylo zemřelých. K 31. březnu žilo v Kraji Vysočina 515 712 lidí. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Lidé si mohou nově v mapě České republiky najít u jednotlivých obcí, okresů a krajů, jestli v nich žije víc mužů, nebo žen, jaká část obyvatel je svobodná, má vysokoškolské vzdělání či české stání občanství. Demografické údaje, jejichž primárním zdrojem je předloňské sčítání obyvatel, zpřístupnil Český statistický úřad na Statistickém geoportálu. ČTK o tom informoval mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Počet obyvatel Karlovarského kraje se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil o 951. Je to po mnoha letech poprvé, kdy počet obyvatel přestal klesat. Může za to přírůstek stěhováním, počet narozených je stále nižší než počet zemřelých. Celkem na konci března v kraji žilo 294 546 lidí. Za nárůstem počtu obyvatel je zřejmě příchod migrantů z Ukrajiny. Ten se projevil i v nárůstu počtu obyvatel v celé České republice. Počet obyvatel České republiky se v prvním čtvrtletí roku zvýšil o 23 100 na 10,85 milionu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

V Jihočeském kraji v letošním prvním čtvrtletí přibylo 808 obyvatel, což znamená, že v regionu žilo k 31. březnu 653 111 lidí. Mírně převažovaly ženy. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Za kladný přírůstek může hlavně stěhování. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V ČR v letošním prvním čtvrtletí přibylo o 23 091 lidí na 10 850 620 osob. Přírůstek zajistila migrace ze zahraničí. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Obyvatel v ČR během prvního čtvrtletí přibylo o 23.100 na 10,85 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Přírůstek zajistila zahraniční migrace. Jde především o obyvatele z Ukrajiny, zejména pak o lidi s udělenou dočasnou ochranou týkající se válečného konfliktu. Vyplývá to z předběžných výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je zveřejnil dnes na webu.

Matkám s bydlištěm v Jihomoravském kraji se loni narodilo 12 125 dětí, o tisíc méně než v roce předchozím. Z toho bylo 139 dvojčat a jedny trojčata. Z celkového počtu necelých 12 000 porodů tak vícečetné porody tvořily 1,17 procenta, což je třetí nejnižší číslo od roku 2001. Trojčata se v kraji za posledních 22 let nenarodila jen v letech 2006, 2011, 2016 a 2021. Uvedl to Tomáš Svozil z Českého statistického úřadu.

Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje v roce 2022 dosáhl 42,5 roku, předloni to bylo 42,7.

Od roku 2020 klesá počet obyvatel ve všech zemích Evropské unie. A to nejen kvůli pandemii. Celková populace stárne, dětí se rodí čím dál tím méně a ani vyhlídky do budoucna nejsou příliš pozitivní.

Dnešní padesátníci se svůj věk nástupu do penze dozvědí jen několik let dopředu. Platit by pro ně mělo připravované přepočítávání důchodové věkové hranice podle očekávané doby dožití v 50 letech jako pro mladší ročníky. Podle předpokladů by tak mohli odcházet do důchodu o něco později než v 65 letech. Týkalo by se to lidí, kteří se narodili po roce 1966. Chystané změny novinářům přiblížili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.

Podle odhadů OSN v minulých týdnech převzala Indie od Číny pomyslný titul nejlidnatější země světa. Počet obyvatel Indie je nyní 1,425 miliardy. Mnozí se proto zamýšlejí nad tím, zda lze Indii považovat za skutečnou velmoc. Pokud na věc nahlížíme z globálního hlediska, dojdeme k závěru, že k této pozici zemi přece jen ještě kousek chybí. Předpoklady k tomu ale má a bude zajímavé sledovat, jak v následujících letech dokáže naplnit svůj potenciál.

Kreml vyzval úřady, aby vypracovaly opatření, která masivní migraci zvrátí. Rusko se dlouhodobě potýká s demografickou krizí a nynější stav je tak o to palčivější.

Střední, jižní i východní Evropu čeká v příštích 80 letech úbytek obyvatel. Výjimka je jen jedna - Česko.

V Brně žije nejvyšší podíl dětí v okrajových městských částech, kde se v uplynulých letech výrazně stavělo a mladí dospělí tam založili rodinu. Nejméně jich je tam, kde je zastoupena sídlištní starší socialistická zástavba. Důchodci tvoří více než čtvrtinu obyvatel ve Starém Lískovci nebo Kohoutovicích. Vyplývá to ze zprávy o věkové struktuře obyvatel Brna, kterou připravil městský portál data.brno.cz.

Ani podle nejoptimističtější prognózy nebude Rusko schopno v nejbližších letech zabránit dalšímu poklesu populace. Výpočty moskevských demografů přitom nezohledňují dopady války na Ukrajině.

V loňském roce žilo v Německu 20,2 milionu lidí s migračním původem, což je zhruba každý čtvrtý obyvatel země. Dnes to oznámil Spolkový statistický úřad, podle kterého tak meziročně vzrostl počet lidí s migračním původem o 1,2 milionu.

Indie je na nejlepší cestě stát se nejlidnatější zemí světa a v polovině letošního roku předstihnout Čínu o téměř tři miliony obyvatel. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů OSN, které citovala agentura Reuters.

Počet cizinců na Vysočině se loni meziročně více než zdvojnásobil, přispěli k tomu uprchlíci po ruské invazi na Ukrajinu. Ke konci roku žilo v kraji 30 840 cizinců. Ukrajinců bylo mezi nimi 71 procent, další dvě nejpočetnější skupiny tvořili Slováci a Vietnamci. Přes meziroční nárůst byl na území Vysočiny v závěru roku 2022 třetí nejnižší počet cizinců mezi kraji v Česku. Méně jich žilo jen v Olomouckém a Zlínském kraji. Vyplývá to z údajů jihlavské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Počet obyvatel v Olomouckém kraji za poslední rok poklesl. Úbytek je zapříčiněn zejména vyšším počtem zemřelých než narozených. Do kraje se ale nastěhovalo více lidí, než odešlo jinam. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Za minulý rok se počet obyvatel Prahy zvýšil o 10 714 na téměř 1,29 milionu. Narozených bylo víc než zemřelých, přírůstek obyvatel nicméně způsobilo stejně jako v předchozích letech především stěhování. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V Jihomoravském kraji se loni zvýšil počet obyvatel o 2 871. Důvodem je pouze stěhování, protože zemřelo více lidí, než se narodilo. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Ve statistice ale nejsou zahrnutí lidé z Ukrajiny pobývající v ČR s dočasnou ochranou.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje loni klesl o 385 na 542.198. Důvodem poklesu bylo to, že se v kraji méně lidí narodilo, než zemřelo. Naopak stěhováním kraji obyvatelé přibyli. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Počet nezahrnuje příchozí s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16 700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Do ČR se přistěhovalo 57 tisíc lidí, naopak vystěhovalo se jich 20 tisíc. V zemi se loni po 17 letech narodilo méně než 100 tisíc dětí. Bylo jich 99 834, což je nejméně od roku 2004. Zemřelo pak 120 200 lidí, meziročně o 19 700 méně. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16.700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Do ČR se přistěhovalo 57.000 lidí, naopak vystěhovalo se jich 20.000. V zemi se loni po 17 letech narodilo méně než 100.000 dětí. Bylo jich 99.834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o 12.000 narozených. Zemřelo 120.200 lidí, meziročně o 19.700 méně. Česká společnost dál stárne. Počet i podíl lidí nad 65 let loni rostl. Tvořili 20,9 procenta obyvatel. Bylo jich 2,2 milionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Japonský premiér Fumio Kišida v pátek přislíbil zvýšení rodinných přídavků a navýšení rodičovské dovolené a zdůraznil, že zbývá „poslední šance“ pokusit se zastavit drastický pokles japonské populace, píše deník le Figaro.

Počet obyvatelů Slovenska klesl loni o 5 920 osob na 5,43 milionu. V pondělí to uvedl tamní statistický úřad. Počet obyvatel Slovenska tak klesl už druhý rok po sobě.

Vedl dvě důchodové komise, tu první v letech 2004 až 2005. Pro Vladimíra Bezděka je to dávnověk, v současnosti je předsedou představenstva investičního fondu Avant, jednoho z největších fondů pro kvalifikované investory na českém trhu. Jeho doménou jsou nyní investice do nemovitostí. Téma penzí se však táhne jeho profesní kariérou. Je členem poradního týmu nastupujícího prezidenta Petra Pavla. Podepíše Pavel nižší zvýšení důchodů, o kterém se už dva dny baví poslanci? Bezděk k tomu jistě řekne své. A co bude s českým penzijním systémem? „Vše směřuje k jedné státní důchodové dávce,“ říká trochu věštecky.

Deváté třídy základních škol letos opustí populačně silný ročník, nabídka míst na středních školách a učilištích je podle zástupců krajů oslovených ČTK ale dostatečná. Některé školy navíc své kapacity ještě navýší. U některých škol se přesto opět očekává velký převis přihlášek, tradičně se to týká zejména gymnázií. Naopak o učební obory, jako například kominík nebo obráběč kovů, je zájem menší.

Zajímá vás, co se stane s důchody, když teď nic nebudeme dělat? A co se stane, když některá opatření uděláme? Na tyto otázky se snažím najít v tomto příspěvku odpovědi podložené konkrétními propočty.

Aby se nemusel kvůli stárnutí populace prodlužovat věk odchodu do důchodu, musely by do Česka přijít stovky tisíc přistěhovalců ročně, což je nereálné, řekl Právu Tomáš Fiala, demograf z Vysoké školy ekonomické v Praze. Za spravedlivé by považoval dřívější odchod do penze pro lidi s nižším vzděláním, kteří se v průměru dožívají méně let.

V industrializovaných zemích klesá porodnost. Mohou za to nepříznivé ekonomické podmínky, měnící se úloha žen ve společnosti, nárůst neplodnosti, ale i strach z ekologicky nestabilní budoucnosti. Přinese klimatická změna mimo jiné i bezdětnou společnost? Jak se k otázce mateřství staví ekoaktivisté a proč je kladen takový důraz na ekologii jednotlivce? The post „Nebudu rodit do zdevastovaného světa.“ Dobrovolně bezdětní ve jménu ekologie appeared first on VOXPOT

Loni v ČR zemřelo 116 583 osob, což je o zhruba 20 000 méně než o rok dříve. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se tak úmrtnost vrátila téměř na úroveň před vypuknutím pandemií koronaviru.

Několik milionů Ukrajinců uprchlo před Putinovou válkou do všech zemí Evropy. Až dvě třetiny lidí se z exilu do válkou zničené země už nevrátí, ukazují předchozí zkušenosti. Pro ekonomiku země to je další rána, protože ukrajinská populace dlouhodobě klesá.