Demografie

Poděbrady plánují postavit třetí základní školu, vznikne v rozrůstající se městské části Žižkov dostavbou k nynější budově prvního stupně školy T.G. Masaryka.

Vyšší počet dětí na ženu má v Česku tři důvody: kvalitní rodinná politika, stabilní ekonomika s nízkou nezaměstnaností a  stagnace věku matek při prvním dítěti. Největší podíl bezdětných žen je ve velkých městech.

Věk žen při prvním dítěti vzrostl za posledních 30 let z 22 na 29 let. Pozdější porod však může přinést mnohé komplikace. Méně vzdělané ženy mají nyní míň dětí kvůli finanční nejistotě, vyplývá z nových zjištění Sčítání lidu.

Ihned po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada umělců, novinářů a dalších, kteří se otevřeně stavěli proti režimu Vladimira Putina. V posledních týdnech se zvedá druhá vlna Rusů, kteří k odchodu kvůli svému podnikání či dětem potřebovali více času na přípravu k opuštění rodné země. A není jich málo, odhadem jich mohou být desítky tisíc, včetně až 15 tisíc milionářů, uvedl server CNBC.

Již příští rok Indie odsune Čínu z pozice nejlidnatější země světa. Mnozí tuhle zprávu, kterou 11. července u příležitosti Světového dne populace vydala OSN, dlouho očekávali. Co to znamená pro zhruba 1,4 miliardy indických obyvatel a s jakými výzvami se bude muset tento asijský obr popasovat?

Indie předstihne v roce 2023 Čínu na pozici nejlidnatější země světa, uvádí zpráva Organizace spojených národů. Oba asijské státy letos evidují více než 1,4 miliardy obyvatel. Zpráva zároveň varuje, že vysoká porodnost nejspíše ohrozí hospodářský růst, uvádí agentura Reuters.

Počet obyvatel ve všech deseti největších městech Královéhradeckého kraje v posledních čtyřech letech klesl. Krajský Hradec Králové mezi lety 2017 a 2021 vykázal snížení počtu obyvatel o 2321 na 90.596. Naopak obcím v okolí Hradce Králové i dalších velkých měst v posledních čtyřech letech obyvatelé přibyli. Úbytek obyvatel v největších městech souvisí podle radnic s dostupností bydlení.

Nejnižší podíl městského obyvatelstva od roku 2000 má aktuálně Olomoucký kraj. Ve velkých městech regionu dochází k úbytku počtu obyvatel, nejvýraznější je tento trend v Přerově. Naopak v některých menších obcích v okolí měst se populace rozrůstá.

Krajská Jihlava upustila od kampaně, jíž chtěla v tomto volebním období motivovat lidi žijící ve městě k tomu, aby se přihlásili k trvalému pobytu. Poskytování výhod, například vstupenek do zoo, akvaparku nebo jízdného v MHD zdarma, nedoporučili ani právníci, podle nich by se to mohlo posuzovat jako nerovný přístup k obyvatelům. Vyplývá to z vyjádření, které poskytl mluvčí města Radovan Daněk. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo v Jihlavě k letošnímu 1. lednu trvale 50 108 lidí.

Obyvatel v Liberci za poslední čtyři roky ubylo, do roku 2019 přitom lidí v krajském městě každoročně přibývalo. Na vině je koronavirus a s ním spojená vyšší úmrtnost. Podle údajů z Českého statistického úřadu (ČSÚ) měl na konci loňského roku Liberec 102 951 obyvatel, téměř o 1500 méně než před čtyřmi lety. Úbytek obyvatel v souvislosti covidem zaznamenala i další okresní města Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Semily. Naopak v obcích kolem Liberce, jako jsou Šimonovice, Dlouhý Most nebo Jeřmanice, lidí navzdory pandemii dál přibývá.

V Praze podle dostupných dat Českého statického úřadu od roku 2018 vzrostl počet obyvatel asi o 60 tisíc obyvatel. V české metropoli tak žije zhruba 1,278 milionu lidí, vyplývá ze statistik ke konci letošního března. Nárůst počtu obyvatel města způsobuje to, že se do Prahy stěhují cizinci.

Za končící volební období klesl počet obyvatel Prachatic o 310. Jde o dlouhodobý trend. Mezi lety 2018 až 2022 vydalo město 35 stavebních povolení, což je podle opozice málo. Podle radnice seženou mladí lidé v okolních vsích větší parcely za nižší ceny než ve městě. Opozice kritizuje, že Prachatice vlastní příliš mnoho bytů, 1400. Mladé lidi z města také již dříve odlákala nabídka okolních vesnic, jež nabízely pozemky za mnohem nižší ceny než v Prachaticích. Vyplývá to z ankety ČTK.

Karlovy Vary postupně ztrácejí své obyvatele. Dříve padesátitisícové město přichází každoročně až o stovky lidí. Dílem je to přirozeným úbytkem, kdy více lidí umírá, než se rodí, částečně ale i stěhováním lidí do okolních obcí nebo na periferie města. Za posledních osm let se počet obyvatel snížil skoro o 5000. Lázeňské město má tak nyní už jen 45 500 obyvatel. Teprve v posledních letech se začíná do města víc lidí stěhovat, než z něj odchází jinam. Přirozený úbytek to ale zatím nepřeváží.

Důvodem je nejen stěhování obyvatel, ale také nadprůměrný počet zemřelých a nižší počet narozených dětí oproti rokům předchozím.

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25.500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139.981, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Dneska může být penzijko příjemné přilepšení k důchodu, v budoucnu pro hodně lidí existenční nutnost. Ze státní penze si totiž nenakoupí, varuje Aleš Poklop, šéf Asociace penzijních společností a penzijní společnosti České spořitelny. „I proto apelujeme na všechny, aby se nespoléhali na stát.“

Postupně narůstá podíl porodů, které jsou uměle vyvolané. V roce 2017 jich byla pětina, loni více než čtvrtina.

Na Vysočině ubylo v letošním prvním čtvrtletí devět obyvatel. Zemřelo víc lidí, než bylo narozených dětí. Dopad tohoto přirozeného úbytku zmírnilo stěhování. Z okresů kraje nejvíc tratilo Třebíčsko. Podle aktuálních předběžných výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo na Vysočině ke konci března 504 016 osob. V tomto počtu nejsou zahrnutí lidé, kterým byla udělená dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V Jihočeském kraji v letošním prvním čtvrtletí přibylo 38 obyvatel, což znamená, že v regionu žilo k 31. březnu žilo 637 085 lidí. Víc lidí zemřelo než se narodilo. Za kladný přírůstek může hlavně stěhování. Přirozený přírůstek byl záporný, v souvislosti s pokračující epidemickou situací. Vyplývá to z údajů, které na začátku zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V bilanci nejsou lidé z Ukrajiny, kteří získali kvůli válce v ČR dočasnou ochranu.

V Olomouckém kraji v prvním čtvrtletí letošního roku klesl počet obyvatel o 391 na 622 539. Více lidí zde zemřelo, než se narodilo. Díky migraci by obyvatel kraje přibylo, statistiky však nezahrnují Ukrajince s dočasným vízem. Počet obyvatel se od ledna do března snížil ve všech pěti okresech Olomouckého kraje.

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letošním prvním čtvrtletí klesl o 358 na 542 225. Důvodem bylo to, že více lidí zemřelo, než se narodilo. Naopak stěhováním kraj obyvatele získal. Vyplývá to předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.

V Libereckém kraji žilo na konci března 437 278 obyvatel, je to o 292 méně než na začátku roku. Hlavním důvodem je přirozený úbytek obyvatel, když v souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo víc lidí, než umíralo před covidem. Narodilo se ale také výrazně méně dětí, kraj tak přišel o 352 obyvatel.

Lidé, kteří získali v souvislosti s válkou na Ukrajině dočasnou ochranu, nejsou v bilanci zahrnuti. Podle posledních informací je jich v kraji 37.200.

Obyvatel České republiky v letošním prvním čtvrtletí přibylo o 3200 na 10,52 milionu. Vyplývá to z předběžných výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je zveřejnil dnes na webu. Podle něj přírůstek zajistila jen zahraniční migrace. Lidé, kteří získali v souvislosti s válkou na Ukrajině dočasnou ochranu v ČR, nejsou v bilanci zahrnuti. Podle dat cizineckého informačního systému jich na konci prvního čtvrtletí bylo 250.000, uvedli statistici.

Statistici sledují počty obyvatel na území Česka více než 150 let. Za tu dobu se lidé postupně přesunuli z vesnic a menších obcí do měst. Na Moravě to ale neplatí. Ani v sousedním Rakousku.

V Jihomoravském kraji v posledních deseti letech postupně ubývá vícečetných porodů. Zatímco v roce 2011 se narodilo 253 dvojčat, loni takových porodů bylo 158.

U mužů i žen v Jihomoravském kraji se v posledních dvou letech snížila vlivem pandemie covidu naděje dožití. V tiskové zprávě to dnes uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu v Brně. Muž narozený loni v kraji by se mohl dožít 75,3 roku a žena 81,6 roku. V předešlém dvouletém období byla naděje dožití u mužů 76,3 a u žen 82,4 let. Od počátku tisíciletí do roku 2019 před pandemií covidu se přitom naděje dožití zvýšila u mužů o 3,5 roku a u žen o tři roky.

Zapomeňte na Putina: skutečný problém světa jsou Číňané a jejich rychlé stárnutí. K nevyhnutelně zpomalenému ekonomickému růstu přičtěte stále citelnější nedostatek žen a máte v ruce recept na hlubokou frustraci, z níž povede jediná cesta přes zvýšenou toleranci vůči riziku – a rostoucí agresivitu.

V Česku postupně přibývá domácností, ve kterých žijí lidé sami. Za posledních 15 let se jejich podíl zvedl z necelých 24 procent na zhruba 30 procent. Procento úplných rodin, které tvoří manželé či partneři s dětmi i bezdětní, naopak pokleslo. V minulých letech ale začal znovu růst podíl domácností s dětmi. Vyplývá to z údajů o příjmech a životních podmínkách, které zjišťuje Český statistický úřad. V Česku bylo loni téměř 4,5 milionu domácností, před 15 lety zhruba o 470.000 méně. Na dnešek připadá den rodin.

Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje loni vzrostl na 42,7 roku. Vyšší průměrný věk 44,2 roku měly ženy, u mužů to bylo 41,1 roku. V populaci nejvíce roste podíl obyvatel starších 65 let, v roce 2021 tvořili už více než pětinu všech obyvatel kraje, uvedl v tiskové zprávě Karel Adam z Českého statistického úřadu.

Na Vysočině žilo ke konci minulého roku 13 967 cizinců, nejvíc jich bylo z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. V meziročním porovnání se počet cizinců v tomto kraji zvýšil o 1076, tedy o 8,3 procenta. Přesto Vysočina patřila mezi tři kraje v Česku s nejnižšími počty lidí s cizím státním občanstvím. Méně jich bylo jen v Olomouckém a Zlínském kraji. Vyplývá to z dat, která zveřejnila jihlavská správa Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V Domově u Františka v Újezdu u Brna oslavila dnes 105. narozeniny Jaroslava Jízdná, která je na jižní Moravě nejstarší obyvatelkou v domovech zřizovaných krajem. Celkem je jich 29. Žena zároveň patří k šesti nejstarším obyvatelům v kraji. ČTK to řekla radní kraje pro sociální oblast Jana Leitnerová (Piráti). Jízdná novinářům řekla, že měla sedm sourozenců, ale žádný z nich už nežije.

Byla to hezká hypotéza, ale nenaplnila se. Koronavirová pandemie a její důsledky – omezení pohybu lidí, zavřené restaurace či dokonce lockdowny – nevedla ve většině evropských zemí k nárůstu porodnosti. Naopak, v řadě zemí počet narozených dětí klesl o deset i více procent.

Češi se znovu sečetli. Ostatně pandemie zdůraznila, jak moc jsou k dobré správě potřeba dobrá data. Jenže jak už jsme také párkrát viděli, všechno, co na sebe řekneme při sčítání lidu, může být použito i proti nám.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje loni klesl o 1622 na 542 480. Důvodem poklesu bylo to, že se v kraji méně lidí narodilo než zemřelo. Úmrtí v kraji bylo loni v novodobé historii kraje rekordních 7 668. Naopak stěhováním kraji obyvatelé přibyli. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Data jsou předběžná a navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. březnu 2021.

Na Vysočině loni přibylo 21 obyvatel, v důsledku stěhování. Zemřelých bylo v druhém roce s koronavirovou epidemií o 891 víc než bylo narozených dětí. Celkový počet obyvatel se snížil na Třebíčsku a Žďársku, zbývající tři okresy si polepšily. K 31. prosinci v tomto kraji žilo 503 845 lidí. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o pohybu obyvatel v Česku, které navazují na sčítání obyvatel, domů a bytů.

Statistici v regionu loni zaznamenali 15.111 narozených dětí a 16.708 zemřelých osob.

Počet obyvatel Jihočeského kraje loni stoupl o 625 na 636 937 lidí. Narodilo se méně dětí, než bylo zemřelých. Víc lidí se přistěhovalo, než odstěhovalo. Loni zemřelo v kraji 8 350 lidí, meziročně o 550 víc. Nárůst počtu zemřelých souvisí s koronavirovou pandemií. Úmrtnost byla na jihu Čech loni pátá nejnižší mezi kraji. Vyplývá to z aktuálních informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Loni zemřelo v České republice 139 900 lidí, nejvíce od konce první světové války. Důvodem smutného rekordu je jak jinak než pandemie, uvádí statistici. Obyvatel ČR přibylo jen díky migraci.

Šlo o nejhlubší přirozený úbytek populace v historii České republiky od roku 1918.

V roce 2021 přibylo v ČR po zpřesnění vycházejícím z loňského sčítání lidu 21.900 obyvatel, na konci roku jich tak v zemi žilo 10,516 milionu. Počet obyvatel se zvedl jen díky příchodu cizinců. Přirozeným způsobem ubylo 28.100 občanů Česka a loňský přirozený úbytek populace byl kvůli převaze zemřelých nad narozenými největší od roku 1918, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zemřelých bylo loni kvůli covidové epidemii 139.900, nejvíce od konce druhé světové války. Na svět loni přišlo v ČR 111.800 dětí.

Roky se čínská vláda snažila politikou jednoho dítěte zvrátit růst čínské populace. Jelikož ale plán splnila na „150 procent“, musí nyní hasit opačný problém. V Číně se narodilo nejméně dětí za 70 let.

Dost možná přicházejí zásadní demografické změny, které mohou do budoucna výrazně proměnit vývoj na realitních trzích.

Přerozdělování v Česku snižovalo v letech před covidovou epidemií příjmové nerovnosti mezi nejbohatšími a nejchudšími. Rozdíl v průměrné částce na osobu v pětině domácností s nejvyšším a pětině domácností s nejnižším příjmem se po něm snížil ze sedminásobku na dvojnásobek. Výsledky dnes na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad. Zaměřil se na průměr let 2015 až 2019.

V roce 2021 zemřelo v Česku nejvíce lidí od 2. světové války. Podle předběžného hlášení bylo zemřelých dokonce o 10 tisíc více než v pandemickém roce 2020. Většinu nadúmrtí má na svědomí nemoc covid-19.

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války. Ve srovnání s rokem 2020, tedy prvním rokem pandemie koronaviru, zemřelých přibylo o víc než 10 000. Na svém webu to dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

V letech 2016 až 2020 se v Pardubickém kraji vzalo 12 306 párů, o 1 202 více než v předchozích pěti letech.

Lékaři očekávají, že pandemie koronaviru bude mít dopady na zdravotní stav obyvatel ještě v dalších letech. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes informoval, že loni zemřelo v Česku téměř 140.000 lidí, což je nejvíce od konce druhé světové války. V prvním roce epidemie to bylo asi o 10.000 lidí méně. Kromě zemřelých přímo na covid-19 se už v roce 2020 potvrdilo i více úmrtí na nemoci srdce a cév, část souvisí i s epidemií. Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart předpokládá, že podobné to bylo i loni.

Navzdory chaosu způsobeném koronavirovou pandemií zvládla řada zemí střední a jihovýchodní Evropy provést v loňském roce sčítání lidu. V minulých dnech a týdnech statistici oznámili první výsledky. Jak se ukazuje, kromě Česka a Slovenska tíží většinu zemí regionu vylidňování. Extrémním případem je Bulharsko, které za pouhé desetiletí přišlo skoro o 12 procent obyvatel.

V Jihočeském kraji zemřelo předloni 7 800 lidí, meziročně o 915 víc. Vysoký nárůst úzce souvisel s koronavirovou pandemií. Nejčastější příčinou smrti byly v kraji nemoci oběhové soustavy, tvořily 35,3 procenta všech úmrtí. Covid byl čtvrtý nejčastější důvod. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Osud je svedl dohromady roku 1945, mají dvě děti a pyšní se také jednou raritou. Vlasta a Stanislav Bělíkovi z Brněnska jsou pravděpodobně nejstarším žijícím manželským párem v České republice. Rekordmanům dnes předali oficiální titul zástupci Agentury Dobrý den, která spravuje českou databázi rekordů.

Vlasta a Stanislav Bělíkovi z Doubravníku na Brněnsku jsou pravděpodobně nejstarším žijícím manželským párem v České republice. Součet jejich věku je 202 let, Vlastě Bělíkové bude 100 let v dubnu, Stanislav Bělík loni v říjnu oslavil 102. narozeniny. Zástupci Agentury Dobrý den, která spravuje českou databázi rekordů, dnes manželům předali titul Rekordman roku v kategorii Senioři jako nejstaršímu páru v Česku.

V Olomouckém kraji za posledních deset ubylo obyvatel. Zatímco výsledek loňského sčítání byl 619 807 obyvatel, v roce 2011 to bylo o 8621 více. Průměrný věk obyvatel kraje byl 43,3 roku, převažují ženy. V celé České republice loni žilo 10,52 milionu lidí, za deset let přibylo 87 600 obyvatel.

Počet dětí narozených v Číně v loňském roce opět klesl. Pokračuje tak trend klesající porodnosti, který v Číně trvá už desetiletí, informovala dnes agentura AP s odvoláním na oficiální data. Klesající pracovní síla přispívá k tlaku na ambice vládnoucí komunistické strany zvýšit národní bohatství a globální vliv.

Domovní fond v Česku se rozrůstá. Za posledních deset let se zvětšil o devět procent. Přibylo 195.000 domů. Celkem jich je víc než 2,35 milionu. Nejvíc se stavělo a rekonstruovalo ve Středočeském kraji. Každý osmý dům tu vyrostl po roce 2011. Naopak nejmenší podíl nových domů má Královéhradecký kraj. Z posledního desetiletí pochází každý čtrnáctý. Ukázaly to první výsledky loňského sčítání, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Cenzus, který se opakuje každých deset let, se konal loni na jaře. Údaje jsou k 27. březnu.

Loňské sčítání lidu má své výsledky. V rámci republiky za posledních deset let přibylo obyvatel. Loni v Česku žilo 10,5 milionů lidí, což je o více než 87 tisíc víc než v minulém desetiletí. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje ale naopak opět klesl. Za poslední dekádu v kraji ubylo přes 9,5 tisíce lidí. To je zhruba počet lidí, kteří žije v Novém Městě nad Metují.

Libereckému kraji přibylo za deset let 2815 obyvatel, loni v březnu tam žilo 435 254 lidí. Průměrný věk byl 42,7 roku. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Méně lidí než v Libereckém kraji žilo ke stejnému datu jen v Karlovarském kraji, 279 100. Naopak nejvíce ve středních Čechách, přes 1,415 milionu.

V Jihočeském kraji žilo loni 631 801 obyvatel. Za deset let jich o 3 465 přibylo. Průměrný věk byl 43,2 roku. Tři procenta obyvatel tvořili lidé s cizím státním občanstvím. Věřících byla loni mezi Jihočechy téměř třetina všech. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česku za deset let přibylo obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu, tedy o 87.600 víc než v roce 2011. Téměř polovina lidí bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí tak zestárl o 1,7 roku. Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Cenzus se konal od 27. března do 11. května. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes představí první výsledky sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo minulý rok od 27. března do 11. května. Lidé měli možnost posílat statistikům údaje elektronicky. Podle dřívějších informací toho využilo 87 procent ze zhruba 10,7 milionu obyvatel republiky.