Diego Velázquez

V patnácti letech si vzala matčina bratra, který byl jejím strýcem a bratrancem zároveň. Navzdory blízkému příbuzenství však manželství Markéty Terezy Habsburské a českého panovníka Leopolda I. fungovalo a ukončila ho až královnina předčasná smrt.

Koupání, pití studené vody, polévání někoho kbelíkem vody, poslouchání vody, dotýkání se studené a orosené sklenice, hledání stínu – to jsou luxusy, na jejichž hodnotu si v Gaze nikdo nevzpomene.

Španělská královna Marie Anna Habsburská (1634-1696) bude hlavní postavou výstavy, kterou na přelom letošního a příštího roku připravuje madridské Museo Nacional del Prado. Na výstavu si z Česka vyžádalo obraz zachycující královninu matku. Dílo patří Národní galerii a dlouhodobě je zapůjčeno do expozice na zámku v Děčíně.

Soudce posílá obraz připisovaný sevillskému malíři do muzea poté, co žena obvinila milionáře z neoprávněného přivlastnění, který je nyní také znovu před soudem kvůli daňovým podvodům

V kubánské Baracoe, první španělské osadě na ostrově, chtěli vybudovat ráj. Nebyla to však nakonec cesta do pekel?

Známe ji všichni. Drobnou blonďatou holčičku v bílých šatech z obrazu Velázqueze – Dvorní dámy. Vypadá jako porcelánová panenka nebo andílek z pohádky. Jenže reálný příběh infantky Markéty Terezy byl všechno, jen ne pohádkový.

Když španělský král Filip IV. Habsburský provdal svou nejmilejší dceru Margaritu za jejího vlastního strýce (mladšího bratra její matky, tedy své manželky Marie Anny Habsburské), jakési důvody měl. Překvapivě - mocenské. Ty zdravotně dědičné pominul, i když je to s podivem. Něco tušit musel.

V češtině vyšel útlý román Orbity, nejčerstvější vítěz prestižní Bookerovy ceny. Cestuje se v něm po oběžné dráze Země a uvažuje o životě i smrti. Čtenářskému zážitku ubližuje škrobený jazyk i sebedojímání.

Jsme pohlceni dynamickými, sférickými událostmi slučujícími několik prolínajících se protikladných stavů: smyslový i nadsmyslový, bdělý i snový, vnější i vnitřní, zjevný i skrytý. Krajc…

Přední španělský malíř, ilustrátor a autor instalací ve veřejném prostoru Octavi Arrizabalaga známý pod jménem Aryz se poprvé představí v České republice. Galerie Villa Pellé v Praze nabízí výběr z jeho aktuální série Vestigio, která vzniká průběžně od roku 2021. Výstava je přístupná od 22. května do 30. června. Pětatřicetiletý Aryz je považován za jednu ze... Continue Reading »

Sobota 18. května patří muzeím. V tento den totiž oslavujeme vznik a existenci kulturních institucí, které nám poskytují náhled do světa umění a uměleckých děl. Dozvídáme se zde zajímavé historické informace, ale objevujeme i současné moderní umění ze všech koutů světa. Při této příležitosti jsme si pro vás připravili malý seznam evropských muzeí, která rozhodně stojí za návštěvu. Pokud do některých níže zmíněných měst zavítáte, určitě si v rámci výletu vymezte čas i na kulturu.

Madrid je hlavní a největší město Španělska, které byste měli aspoň jednou v životě navštívit. Jakmile spatříte historické šperky a nasajete místní atmosféru, přenesete se do zcela jiného světa.

Muzeum se chce přizpůsobit chystané změně španělské ústavy, ze které má rovněž zmizet termín „postižený“.

Moderní technologie dokážou věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Například aplikace Google Arts & Culture umožňuje nejen to, abyste si prohlédli umělecká díla bez návštěvy galerie, ale také našla členům britské královské rodiny dvojníky ze starých obrazů. Vidíte podobnost? Podívejte se do galerie.

Moderní technologie dokážou věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Například aplikace Google Arts & Culture umožňuje nejen to, abyste si prohlédli umělecká díla bez návštěvy galerie, ale také našla členům britské královské rodiny dvojníky ze starých obrazů. Vidíte podobnost? Podívejte se do galerie.

Michal Ožibko je jedním z mála českých hyperrealistů věnujících se paralelně expresivní malířské abstrakci, jehož tvorba je oceňovaná také v zahraničí.

Trpaslíci jsou stvoření z indoevropských, zejména germánských a keltských, mytologií, pohádek, fantazií a her. Jsou to vysoce kvalifikovaní řemeslníci a existuje o nich několik legend. V mytologii mají silné spojení se smrtí a zemí. V germánské a zejména skandinávské mytologii a folklóru termín trpaslík označoval druh bytostí obývající vnitřky hor a dolů. Trpaslíci byli různých…

Španělé v čele s Hernánem Cortézem vstoupili do hlavního aztéckého města Tenochtitlán a... nedělo se nic moc hezkého.

Mocná a obrovská aztécká říše definitivně padla roku 1521 pod vytrvalým nátlakem španělských conquistadorů, zejména pak v souvislosti s přičiněním proslulého Hernána Cortése. 13. srpna roku 1521 pak po dlouhém a vytrvalém tříměsíčním obléhání dobyly španělské síly pod Cortésovým velením Tenochtitlán, hlavní město aztécké říše. Cortésovi muži město srovnali se zemí a zajali Cauthémoca, posledního nezávislého aztéckého císaře. Na ruinách zničeného Tenochtitlánu bylo zbudováno město Ciudad de México a položeny základy nového španělského místokrálovství, takzvaného Nového Španělska.

Ve své době byl španělský dobyvatel Hernán Cortés považován za hrdinu, který dokázal ve jménu křesťanského boha vyvrátit velkou pohanskou říši. Dnes je na něj nahlíženo spíše jako na brutálního, násilnického vůdce, ve kterém se zhmotňují všechna negativa tehdejší Evropy. I současný evropský pohled na Cortése je jednoznačně negativní. Asi i proto je jeho dobytí říše Aztéků doprovázeno poznámkami o tom, že Cortésovi musel nutně pomáhat neutěšený stav aztécké říše ve chvíli, kdy do ní Cortés dorazil. Je ale naše představa opravdu správná?

Je to nevyřčená soutěž. Světové metropole se každý rok předhánějí v tom, kdo svoje ulice vyzdobí bohatěji a originálněji. Nesmí chybět vánoční stromeček a také hromady světélek.

Mísení se uvnitř rodu, incest a nedostatek znalostí – to vše přispělo k degeneraci rodu Habsburků, jíž trpěl nejvíce Karel II. Španělský, jenž měl dokonce přívlastek „Očarovaný“ (El Hechizado). Ne ale pro to, že by byl čarokrásný nebo pro jeho královskou moc, ale proto, že byl, chudák, neskutečně šeredný, že se jej štítila i jeho vlastní manželka.

Hernán Cortés byl jedním z nejslavnějších španělských conquistadorů, který dobyl Aztéckou říši. V roce 1520 proti němu vypuklo povstání, za které málem zaplatil životem.

Americký dobrodružný film Mumie z roku 1999 proslavil herečku Patricii Velásquez, která si zahrála krásnou egyptskou princeznu Anck-Su Namun a ve snímku Mumie se vrací zazářila jako Meela Naisová, která se rozhodla znovu přivést k životu mumii egyptského velekněze Imhotepa. Patricia Velásquez oslavila padesátku a vypadá stále skvěle. 

Obraz blonďaté infantky Margarity se stal Velázquezovým vrcholným dílem, které ho katapultovalo mezi nejslavnější španělské malíře.

V madridském Muzeu královny Sofie budou návštěvníci chodit jedním směrem po okružní trase. Muzeum bude lidem měřit teplotu a zruší papírové brožury. "Nebude tu nic, čeho by se lidé mohli dotknout," slibuje ředitel.

Kritik umění Peter Schjeldahl: Současná pandemie proměňuje perspektivu, jíž čteme umění.

Za byt v budově, na jejíž stěně se malba nachází, zájemci zaplatí minimálně 950 tisíc liber (28 milionů korun).