Dýmějový mor

Přísluší mu několik NEJ. Některá lichotivá, jiná méně. Víte třeba že Paul Maurice je "největší loser" mezi trenéry? Nikdo v dějinách NHL neprohrál víc mačů. V posledních letech naopak sbírá vavříny a když to lehce odlehčíme, zcela jistě jde označit za toho nejzábavnějšího kouče NHL. Zaujme svérázným smyslem pro humor i podobně jedinečnými kravatami.

Přísluší mu několik NEJ. Některá lichotivá, jiná méně. Víte třeba že Paul Maurice je "největší loser" mezi trenéry? Nikdo v dějinách NHL neprohrál víc mačů. V posledních letech naopak sbírá vavříny a když to lehce odlehčíme, zcela jistě jde označit za toho nejzábavnějšího kouče NHL. Zaujme svérázným smyslem pro humor i podobně jedinečnými kravatami.

V dějinách rozhodovaly často věci, které by nás nenapadly. Jedna z historických a paleomikrobiologických teorií tvrdí, že za své životy vděčí miliony Evropanů potkanům.

Ve středověku měl dýmějový mor na svědomí úmrtí milionů lidí, což v té době nemělo obdoby. Díky odhalení původce choroby a objevení účinných léků však již nehrozí tak dalekosáhlé důsledky jako dříve. V České republice se navíc považuje za vymýcený. Ve světě se nicméně stále vyskytuje, nedávno se s ním potýkal například Madagaskar. Dýmějový neboli bubonický mor představuje jednu z forem moru. Rozlišují se celkově tři a kromě tohoto je známý ještě septický a pneumonický mor. Svůj název přitom toto onemocnění dostalo podle svého nejtypičtějšího projevu, a to zanícené mízní uzliny nazývané dýměj. Pokud se dýmějový mor neléčí, podlehne mu až 60 % nakažených.

Zdravotníci v americkém Coloradu potvrdili případ nákazy člověka dýmějovým neboli bubonickým morem. Je pro něj typický hnisavý zánět mízních uzlin, převážně v tříslech a podpaží. Za tento rok se v USA nakazili touto chorobou už tři lidé. Šíření dýmějového moru v polovině 14. století se považuje za tu nejsmrtonosnější pandemii vůbec.

V USA ve státě Colorado v okrese Pueblo lékaři potvrdili případ dýmějového moru u jedné osoby. Potenciální zdroj nákazy se stále vyšetřuje, uvedl v tiskové zprávě odbor veřejného zdraví a životního prostředí.

Na Aljašce zemřel první člověk na nákazu takzvanými aljašskými neštovicemi. Lékaři zatím netuší, jak se starší muž nakazil. Domnívají se ale, že přenašečem mohla být toulavá kočka. V jiném státě Spojených států amerických pak epidemiologové objevili případ nákazy dýmějovým morem.

Mor většinou považujeme za jakéhosi ducha minulosti. Přesto čas od času můžeme i v dnešní době narazit na zprávy o jeho výskytu.

Druh Homo sapiens přestane zaplavovat planetu. Už za necelých dvacet let by podle nové projekce globální populace lidí měla začít klesat a do konce století by na Zemi mohlo žít o dvě miliardy lidí míň než nyní.

Jsou to klouzaví tvorové, kteří se vejdou i do těch nejmenších koutů vašeho domova a obývají ta nejtemnější místa. Taková, která se děsíte navštívit i s baterkou.

Nejnovější výzkumy vycházející ze staré i nové genetické informace předkládají překvapivé výsledky ohledně možného vývoje autoimunitních nemocí. Právě imunita je totiž pod neustálým obrovským tlakem. V minulosti se kvůli absenci moderní medicíny morové epidemie postaraly o urychlení přirozeného výběru.

V dřívějších dobách byla existence moru znakem, že dojde k opravdu velké ztrátě na životech. V dnešní době je zdravotnictví na zcela jiné úrovni a není se čeho bát, avšak nesmíme zapomenout na tisíce životů ukončených kvůli moru, jakým byla například Černá smrt v roce 1665.

Geny předané přeživšími odrazily černou smrt, ale nyní zvyšují riziko imunitních poruch, zjistili vědci.

Ve středověku trápily lidi mnohé epidemie a nemoci, na které neexistovaly léky. Ač je obecně za největší hrozbu té doby povařován dýmějový mor, středověcí lidé měli několik větších zdravotních problémů, které způsobily mnohem více úmrtí než mor. Jaké nemoci je sužovaly?

Dýmějový (bubonický mor), který se ve 14. století prohnal Evropou, Asií i severní Afrikou a zabil desítky milionů lidí, pocházel z dnešního Kyrgyzstánu, nikoli z Číny, jak se dosud předpokládalo.

Zajímavou informaci přinesla nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature. Němečtí a britští vědci analyzovali hroby ze 14. století v Kyrgyzstánu a přišli na nečekaný objev. Podle původní domněnky, že černá smrt přišla do Evropy z Číny, její stopy vedou právě to této země bývalého Sovětského svazu.

Šíření dýmějového moru v polovině 14. století je považováno za nejsmrtonosnější pandemii v dějinách lidstva. Napříč kontinenty zemřely nejméně desítky milionů lidí, a to zejména v Evropě, Asii a severní Africe. Téměř sedm set let bylo kvůli nedostatku přesvědčivých důkazů záhadou, co nemoc způsobilo. Vědci se nyní domnívají, že objevili její původ.

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dříve tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature. Skupina vědců z univerzit v Německu a Británii analyzovala hroby ze 14. století v této bývalé sovětské republice a nalezla tam stopy po infekci bakterií yersinia pestis, která dýmějový mor způsobuje.

O tom, že v minulosti proběhly morové epidemie určitě víte. Jen v českých dějinách proběhly tři obrovské epidemie moru, které si vyžádaly statisíce obětí. Jako jejich připomínka nám dodneška slouží morové sloupy. Víte ale, jak nemoc probíhala a jak se projevovala?

Lidstvo má s kataklyzmaty své zkušenosti a z událostí roku 536 až mrazí. Mnozí historici se domnívají, že právě tato globální a náhlá změna životních podmínek měla za následek pád mnohých říší a jiné dramatické historické události. Následky vulkanické zimy byly v Evropě strašné a kataklyzma zaznamenal celý svět.

Vliv nemocí na společnost a civilizační pády je v oblasti vědy velice kontroverzní téma. Podle některých expertů mohl Justiniánský mor vybít polovinu středomořské populace, což přispělo k rozpadu římské říše.

Takzvaný dýmějový mor je zodpovědný za několik pandemií, během kterých zemřely statisíce lidí napříč kontinenty. Při neléčení této zákeřné nemoci je totiž známa smrtnost až 60 procent.

Čínské úřady v regionu Vnitřní Mongolsko uzavřely vesnici poté, co jeden z obyvatel zemřel na dýmějový mor. Jedná se o století staré onemocnění, které způsobilo nejsmrtelnější světovou pandemii v dějinách lidstva.

V Mongolsku museli v několika oblastech zavést karanténní opatření.

Mongolsko se potýká s dýmějovým morem. Smrtelné chorobě podlehl 15letý chlapec v provincii Gobi-Altaj. Desítky lidí, s nimiž přišel do styku, jsou v přísné izolaci, karanténa byla uvalena na dalších pět okresů, píše deník Daily Mail. Teenager se nakazil poté, co snědl uloveného sviště. Zemřel tři dny poté, co nakaženého hlodavce snědl.

Nějdřív koronavirus, pak se objevila nová forma prasečí chřipky a nyní se ve Vnitřním Mongolsku, čínském autonomním území, nakazil jeden muž dýmějovým morem.

Koronavirus není jediná závažná nemoc, se kterou musí lékaři v Číně bojovat. Úřady v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko totiž v neděli vydaly varování před dýmějovým morem. Tamní nemocnice již v sobotu ohlásila, že má na mor u jednoho pacienta podezření. Informovala o tom agentura Reuters.

Úřady v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko dnes vydaly varování poté, co tamní nemocnice v sobotu ohlásila, že má u jednoho pacienta podezření na dýmějový mor.

Každoročně morem onemocní asi tisícovka lidí na světě. Obávaná choroba se nevyhýbá ani Číně.