Globální oteplování

Průměrná roční teplota v Česku prokazatelně vzrostla o 1,1 °C. Počet dnů se sněhem na většině území statisticky významně klesá. Neuronové sítě pomohly vymezit čtrnáct zcela nových klimatických oblastí.

Vědci na Špicberkách narazili na nečekaný fenomén. Přestože v Barentsově moři drasticky ubývá ledu, tamní populace ledních medvědů nečekaně vzkvétá a zvířata jsou v lepší kondici než dřív.

Za první čtvrtletí letošního roku lékaři zaznamenali více než 1 300 případů lymeské boreliózy, kterou přenášejí klíšťata. Proti stejnému období loňského roku jde o více než trojnásobek. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nemocí od klíšťat přibývá posledních několik let.

Kdyby vám někdo před lety nabídl k snědku hmyz, pravděpodobně byste odmítli. Ale co dnes? Jedlý hmyz se stává součástí stravování po celém světě, od luxusních restaurací až po fitness centra. Řada komunit ve východních kulturách si přitom na hmyzu pochutnává tisíce let.

S rostoucím využíváním umělé inteligence rostou po celém světě jako houby po dešti i velká datová centra, která vyžadují obrovské množství energie. Tento trend zároveň přináší i znepokojivý efekt s velkým dopadem na životní prostředí. Areály totiž vytvářejí „tepelné ostrovy“, jež mohou zvyšovat okolní teplotu až o devět stupňů Celsia. Přilehlé oblasti se tak samozřejmě citelně zahřívají, což může mít negativní dopady na zdraví místních obyvatel i na infrastrukturu.  Na tento zatím málo prozkoumaný efekt se zaměřili vědci ze skupiny Earth Observation na University of Cambridge, kteří zkoumali teplo vznikající v důsledku energeticky náročných procesů, včetně napájení chladicího systému. Analyzovali proto teplotní data získaná z dálkových senzorů za posledních dvacet let a porovnali je s umístěním takzvaných „hyperscalerů“, tedy obrovských datových center obsahujících tisíce serverů. Ta často zabírají plochu větší než desítka fotbalových hřišť, přičemž většina z nich vznikla během poslední dekády.

Předpovědi ukazují pravděpodobný příchod El Niña už letos. Jev by dokonce mohl být výjimečně silný. A i kdyby nebyl, pořád může přinést rekordní teplo. Varovnější než předpovědi je ale současnost - oceán totiž vře i bez El Niña.

Předpověď počasí na léto 2026 zaskočila i meteorology, kteří v posledních letech jen stěží stíhají tempo divokých atmosférických extrémů. Jdeme z extrému do extrému a stabilní letní dny, na které jsme byli zvyklí, se mění v nepředvídatelnou houpačku, která nedává odborníkům z ČHMÚ ani chvíli spánku.

Světové klima ztrácí stabilitu. Meteorologická agentura OSN varuje, že se Země otepluje rekordním tempem a zároveň roste pravděpodobnost návratu jevu El Niño, který může přinést další vlnu extrémního počasí.

Výsledky nových měření hovoří jasně: Teplá fáze oceánských proudů letos převládne a počasí v celém světě tomu bude odpovídat.

Podle nového výzkumu půdních mikrobiologů by změna klimatu mohla ještě prohloubit už tak dost palčivý problém s rezistentními patogeny.

Protože hladina oceánů roste už desítky let, plánují světoví lídři jistá opatření. Ta ale nejdou udělat jen tak, ze dne na den, takže se celé plánování spoléhá na různé modely a data z měření. Teď se ale ukazuje, že jsme všechno možná měřili špatně. A to pro miliony lidí může znamenat, že ničivé záplavy přijdou mnohem dříve, než naznačovaly i ty nejhorší scénáře.

Země zadržuje rekordní množství tepla a oceány se ohřívají nebývalým tempem. OSN varuje před kolapsem klimatického systému.

El Niño je tady a v příštím roce výrazně ovlivní počasí po celém světě. Klimatičtí odborníci dokonce varují před příchodem „super El Niño“.

Evropská unie po slabém výsledku na COP30 přehodnocuje svou globální klimatickou strategii. Cílem je získat větší vliv před COP31, která se bude konat na konci tohoto roku – předchází jí ale dlouhá příprava a mnohá dílčí jednání. Minulá konference COP se jen těžko dá označit za úspěch. V konečném dokumentu se podařilo dojednat jen několik […]

Hit od HBO The Last of Us stojí na reálném vědeckém základě. Zvyšující se globální teploty nutí patogeny k děsivým mutacím. Jsme jen krůček od toho, aby přeskočily na člověka?

Jedenáctileté období mezi lety 2015 a 2025 se zapíše do historie jako nejteplejší, které kdy lidstvo zaznamenalo, přičemž současný rok je přibližně o 1,43 °C vyšší než teploty v předindustriálním období tedy mezi lety 1850-1900.

Vlny veder se v následujících letech stanou ještě mnohem nepříjemnějšími. Výzkumníci z Oxfordské univerzity varují před nárůstem teplot do roku 2050. Zároveň upozorňují, že žhavé počasí vážně ohrozí i lidské zdraví.

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.

Nejsevernější oblast planety má za sebou jednu z nejteplejších zim v historii měření. Projevilo se to i na arktickém mořském ledu, jehož rozsah i tloušťka jsou v době zimního maxima rekordně nízké. Dlouhodobý úbytek ledu přitom může zásadně ovlivnit klima celé Země.

Nová studie vypočítává ekonomické důsledky historických emisí od roku 1990. Dosavadní škody jsou přitom jen zlomkem těch budoucích.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v historii, kterou jsme dosud zaznamenali. Koncentrace skleníkových plynů způsobují pokračující oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady však budou pociťovány po stovky, možná i tisíce let.

Google a American Airlines omezují kondenzační stopy pomocí umělé inteligence. Zkušební lety potvrdily pokles tvorby stop o 62 %. Úprava tras nezvyšuje spotřebu paliva, ale vyžaduje mezinárodní koordinaci.

Rotace Země se podle nové studie zpomaluje mnohem rychleji než dříve. Vědci upozorňují, že za tím stojí klimatické procesy spojené s táním ledovců, které mění rozložení hmoty na planetě. Změny by přitom mohly ovlivnit technologie závislé na přesném měření času.

Loňský rok byl globálně druhý nejteplejší od počátku měření a překonal průměrnou úroveň z předprůmyslové éry přibližně o 1,43 °C. To uvádí v pondělí zveřejněná závěrečná zpráva Světové meteorologické organizace o vývoji klimatu za rok 2025. V rozhovoru pro Radiožurnál ji vysvětluje Aleš Farda, vedoucí oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.

Po období relativního klidu hlásí světové observatoře nezvratný fakt, fenomén El Niño je zpět.

Podle meteorologické stanice OSN přineslo období 2015 až 2025 11 nejteplejších let od počátku měření. Otepluje se atmosféra, světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

Klima na Zemi se vychýlilo z rovnováhy nejvíce od začátku měření, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve zprávě o stavu globálního klimatu za loňský rok. Upozorňuje v ní na to, že naše planeta mnohem více tepelné energie absorbuje než dokáže uvolnit a že tuto energetickou nerovnováhu způsobují emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. V důsledku toho se dále otepluje atmosféra a světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

Ženeva - Klima na Zemi se vychýlilo z rovnováhy nejvíce od začátku měření, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve zprávě o stavu globálního klimatu za loňský rok. Upozorňuje v ní na to, že naše planeta mnohem více tepelné energie absorbuje než dokáže uvolnit a že tuto energetickou nerovnováhu způsobují emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. V důsledku toho se dále otepluje atmosféra a světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.

V době, kdy se svět připravuje na Den ledovců, který si připomínáme 21. března, expedice na palubě vědecké plachetnice Perseverance právě prokázala, že technologie dronů může radikálně změnit naši schopnost pochopit, jak a proč tyto obrovské masy ledu mizí.

Meteorologové hlásí, že na Zemi letos pravděpodobně opět vzniká jev El Niño. S menší pravděpodobností může být až „velmi silný”. El Niño značí změnu v cirkulaci vody v Tichém oceánu a vzduchu v atmosféře a ovlivňuje počasí na celé planetě. V posledních letech značí především vedra a nevyzpytatelné počasí, byť na různých částech země se projevuje jinak.

V posledních týdnech dochází k výrazné proměně globálního počasí. Chladnější fáze La Niña rychle přechází do teplejšího El Niña. Patrné je to i na průměrné teplotě světových oceánů, která dosáhla historického maxima. V přechodné fázi jde o neobvyklý vývoj, který zvyšuje riziko extrémního počasí v nadcházejících měsících. Meteorologové hovoří o možném „super El Niñu“.

Tání ledovců mění rozložení hmoty na Zemi natolik, že se naše planeta otáčí pomaleji a dny se nepatrně prodlužují.

Zkamenělé mikroorganismy na dně oceánu umožnily mezinárodnímu týmu vědců potvrdit něco znepokojivého: lidská činnost mění rychlost, jakou se naše planeta otáčí.

Po třech letech se vrací jeden z nejsilnějších klimatických jevů planety. Meteorologové varují, že se letos zformuje další El Niño a nevylučují, že se objeví v mimořádně intenzivní podobě takzvaného super El Niña. Dopady pocítí i Evropa, uprostřed kontinentu bude pravděpodobně panovat velmi teplé léto a tuhá zima.

V roce 1997 zachytily podmořské mikrofony hluk tak ohlušující, že by ho muselo vydat zvíře třikrát větší než plejtvák. Co se skrývalo v temných vodách Pacifiku?

Důsledkem by mohlo být další zvýšení globálních teplot, které už dnes dosahují historických maxim. El Niño totiž nepůsobí izolovaně.

Nová studie publikovaná v odborném časopise Communications Earth & Environment zjistila, že se v Golfském proudu skrývá varovný indikátor, který by mohl signalizovat kolaps klíčových atlantických proudů..

Jak vědci a vědkyně došly k závěru, že za současným rychlým oteplováním stojí člověk? Netvrdí to jen tak, ale systematicky testují všechny alternativy, hodnotí důkazy a fakta. Projdeme to nejdůležitější.

Klimatická změna zrychluje tání ledovců a přesouvá vodu k rovníku. Větší množství vody v rovníkových oblastech zpomaluje rotaci planety. Prodlužování dnů může v budoucnu způsobit vážné komplikace.

Nenápadný posun Golfského proudu může podle vědců naznačovat, že se mění jeden z nejdůležitějších oceánských mechanismů, který pomáhá udržovat mírné klima v Evropě.

Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Rotace planety Země se za uplynulé miliony let skoro nikdy nezpomalila tak, jako v posledních desetiletích. Vyplývá to ze studie vědců působících v Rakousku a Švýcarsku. Ti v tom vidí potvrzení, že změna klimatu ovlivňuje délku dne na naší planetě. Informuje o tom agentura DPA.

Anomální oteplení vod rovníkového Pacifiku spustilo poplašné zvony mezi předními světovými meteorologickými agenturami.

Tempo oteplování Země zaznamenalo za posledních deset let alarmující skok a vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu, známého pod zkratkou PIK, to právě potvrdili tvrdými daty. Z jejich nové studie vyplývá, že od roku 2015 se globální oteplování statisticky významně zrychluje, což nebylo pozorováno od roku 1880, kdy se začaly provádět přístrojové záznamy teplot.

Tepelná čerpadla prochází v současné době naprosto zásadní změnou, která se dotkne mnoha domácností.

Zatímco výše položené lyžařské areály jsou povětšinou stále v provozu, ty v nižších nadmořských výškách postupně ukončují letošní zimní sezónu.

V důsledku globálního oteplování i jiných negativních faktorů se stále častěji stává, že některá lyžařská střediska mají problém s nedostatkem sněhu. To je do jisté míry možné řešit prostřednictvím umělého zasněžování, nicméně i s ním se pojí určité komplikace.

Letošní zima byla globálně pátou nejteplejší v historii měření. Na severní polokouli se zároveň objevily výrazné teplotní i srážkové výkyvy. Evropa byla po většinu zimy rozdělena na teplý a srážkově bohatý jihozápad a chladný a suchý severovýchod. Tento kontrast se projevil jak rekordními dešti, tak i nezvykle nízkými teplotami.

Globální oteplování a změny v chování spotřebitelů vedou odborníky k hledání alternativních způsobů produkce některých potravin. Experimentují například s laboratorním kultivováním masa (úspěšně) a nyní se zaměřili na čokoládu.

Vědci z Wageningen odhalili zásadní chybu v globálních klimatických modelech – skutečný počet lidí žijících pod hladinou moře je více než dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Španělsko a Středomoří se této statistické katastrofě prozatím vyhýbají, nejvíce ohroženy zůstávají pobřežní oblasti Asie, Latinské Ameriky a Tichomoří.

Nová studie z března 2026 přináší znepokojivé zjištění: globální oteplování se od roku 2015 zrychlilo o 75 % oproti předchozím desetiletím. Vědci z Postupimského institutu to dokázali odfiltrováním přirozených klimatických výkyvů - a výsledek je jednoznačný napříč všemi hlavními teplotními záznamy světa.

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po nejteplejším únoru. Habry obecné dnes u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska. Příčinou je velmi teplé a slunečné počasí posledního únorového a prvního březnového týdne, uvedla Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Vědci tzv. fenologické fáze rostlin sledují na dané lokalitě nepřetržitě od roku 1951.

Chladná fáze La Niña podle Světové meteorologické organizace (WMO) končí a pacifická cirkulace přechází do neutrálního stavu. Modely však naznačují, že tropický Pacifik se rychle otepluje a už v létě by mohl nastoupit jev El Niño. Ten obvykle přispívá k dalšímu růstu globálních teplot.

Globální klima se otepluje rychleji, než jsme si mysleli, varuje nová studie. Rychlost, s jakou k tomu dochází, se podle ní téměř zdvojnásobila.

Nejdelší ledové jádro nedávno v Antarktidě vyvrtal mezinárodní tým vědců vedený Imperial College London. Experti tím získali data zahrnující miliony let. Mohou tak lépe pozorovat změny v minulosti, ale také předpovědět vzestup hladiny moří při pokračujícím oteplování.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.

Končící zima byla nadprůměrně teplá a sněhu bylo ve srovnání s minulostí málo. Opačnému dojmu mohly pomoct lednové mrazy v kombinaci s efektem posunu normálu či tzv. krátkou klimatickou pamětí.

Stabilita Antarktidy se opět dostala do centra vědeckých debat. Přestože byla po léta považována za jednu z velkých bašt světového ledu, nové údaje ukazují, že některé oblasti rychle reagují na globální oteplování.