Globální oteplování

Předpona "bio" neznamená, že biopaliva jsou šetrná k životnímu prostředí, ale pouze to, že se získávají z organického, rostlinného materiálu.

Globální oteplování podle předních světových vědců v blízké budoucnosti pravděpodobně přesáhne 1,5 °C nad předindustriální úrovní a změna klimatu tak bude pokračovat po dobu života už tří generací narozených v roce 1950, 1970 a 2020. Jedna a půl stupně je přitom pro lidstvo hraniční hodnota, při které hrozí změny planety tak extrémní a nenávratné, že se lidé nebudou schopni přizpůsobit.

Mezinárodní panel pro klimatickou změnu IPCC vydal další zprávu o globálním oteplování. Šéf OSN označil současný stav za klimatickou časovanou bombu a vyzval k jeho okamžitému řešení. Česko ale nemá na splnění plánu dost peněz.

Planetě Zemi dochází čas. Úrovně kritického oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí dosáhne už v příštím desetiletí, konstatuje Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).

Globální oteplování představuje bezprecedentní výzvu pro mezinárodní společenství. Hrozí národům, že ztratí svou zemi i identitu. Klimatologové vytvořili mapu světa v roce 2100. Mnoho velkých měst zaplaví voda.

Česko i celá střední Evropa se oteplují dvakrát rychleji, než je průměrný nárůst teplot ve zbytku světa. Naše země sama o sobě podle profesora a klimatologa Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR na tomto klimatickém trendu nic nezmění, může se ale pokusit dopady zmírnit například lepší péčí o krajinu či snižováním emisí. V rozhovoru pro Novinky současně řekl, že vlády špatně vysvětlují tzv. Green Deal. Nejde podle něj pouze o zákaz spalovacích motorů.

„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Evropa díky mírné zimě ušetřila za topení. Pro životní prostředí však druhá nejteplejší historicky zaznamenaná zima na kontinentu představuje problém.

Globální oteplování je dle vědců možné zastavit vystřelením měsíčního prachu do vesmíru, píše server Euro News. Půjde ale tento nápad převést do praxe?

Vědci přišli na to, jak zpomalit globální oteplování. Kolem Země vytvoří speciální štít z měsíčního prachu. Jak ho do vesmíru dostanou?

Ne všechno znečištění pochází od lidí. Podle nového výzkumu se při zvýšení globální teploty o 4 stupně Celsia zvýší také množství škodlivých emisí z rostlin a prachu, a to až o 14 %. Vyšší teploty = větší znečištění ovzduší z přírodních zdrojů.

Globální oteplování je bezesporu velký problém, nicméně není to nový problém. Článek z roku 1907 vám ukáže, že už tehdy si byli odborníci změn našeho podnebí vědomi. Zajímá vás, jaké tehdy měli pro tání ledovců vysvětlení?

Každý druh je nějakým způsobem závislý na ostatních. Bohužel těmto vztahovým sítím příliš nerozumíme. Aby to změnili, vyvinuli evropští a australští vědci nástroj pro modelování vzájemných vazeb mezi druhy. Model ekologických vztahů ukazuje, že změna klimatu ohrožuje mnohem více druhů, než se dosud předpokládalo. Mnoho druhů schopných přežít v teplejším světě je závislých na jiných, které tyto schopnosti nemají. V důsledku toho budeme svědky koevoluce druhů.

Letošní zima rozhodně není tak „tradiční“, jak by si milovníci zimních sportů přáli a jak by to zemědělci potřebovali. Článek z roku 1907 vám ukáže, že už tehdy lidé s obavami pozorovali změny podnebí a trvalé ubývání vody v přírodě. Zajímá vás, čím byly podle tehdejších vědců změny způsobeny?

Na Antarktidě je v současné době nejméně mořského ledu od konce 70. let 20. století. Očekává se, že množství ledu se ještě zmenší.

Nově aktualizované výškové modely pobřežních oblastí ukazují, že plocha území, která by byla zaplavena při zvýšení hladiny moře o 1 až 2 metry, by mohla být dvakrát větší, než se dříve odhadovalo.

Cíle udržitelného rozvoje, které v roce 2015 schválila Organizace spojených národů (OSN), jsou letos ve své polovině. Jejich naplnění je ale hodně daleko. Mít 169 cílů totiž v podstatě znamená nemít žádné priority, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Během února se uskuteční první výzkumné lety bývalého bombardéru speciálně upraveného pro výzkum vysokých vrstev atmosféry. Údaje mají pomoci odpovědět na otázku, zda je možné změnou podmínek ve stratosféře ochladit naši planetu.

Kolem antarktického kontinentu je nyní méně mořského ledu než kdykoli od konce 70. let 20. století, kdy se začaly k měření používat družice. Rekordní data překvapila i odborníky.

Prezident Světové banky v červnu odstoupí ze svého postu a organizaci tak opustí téměř rok před oficiálním koncem funkčního období. Malpass je známým popíračem změny klimatu. Loni zapochyboval o tom, že fosilní paliva pohánějí globální oteplování.

Aerosoly mají zásadní vliv na počasí i globální oteplování. Tyto velmi malé částečky se ovšem obtížně studují v přírodě.

Zdá se, že globální oteplování je ještě horší, než se doposud předpokládalo. Nový výzkum totiž odhalil specifické maskování, které dosavadní modely nevedly v potaz.

Vědci pomocí simulací zjišťovali, jak by prach mohl zastínit sluneční záření. Nejlepší místo je podle studie Lagrangeův bod 1, který je mezi Sluncem a Zemí. Měsíční prach by se na místo dostal snadněji než ze Země a účinně by blokoval sluneční světlo.

Vědci přichází s neuvěřitelným plánem, který spočívá v instalaci speciálních děl na povrch Měsíce a vystřelování regolitového prachu do vesmíru.

Představte si svět, ve kterém globální oteplování znatelně zpomalilo. Fosilní paliva už se používají minimálně. Většinu věcí vyžadující energii nabíjí dostupné a obnovitelné zdroje. A na Měsíci stojí kanóny, které do vesmíru vystřelují měsíční prach, aby částečně blokoval sluneční záření. Takto si Zemi v budoucnosti představuje skupina amerických astrofyziků, kteří provedli kuriózní studii.

Prodat zmrzlinu Eskymákům bývalo definicí náročné obchodní přesvědčovací taktiky. Ale to už je minulostí, v současnosti se prodávají Eskymákům (Inuitům) klimatizace. A ani je není třeba přesvědčovat.

Čas od času přijdou odborníci na globální klima s řešením, které se na první pohled jeví jako naprosto šílené, s odstupem času však možná půjde o jedinou možnou variantu.

Dosud neviděné mikroby uzamčené v ledovcích by mohly vyvolat vlnu nových pandemií. Nebo naopak přinést užitek pro lidstvo z hlediska nových léků.

Někteří vědci se obávají, že globální oteplování nezastavíme a naše planeta se ohřeje o více než dva stupně. Z toho důvodu se stále častěji přiklánějí ke geoinženýrství. Americký astrofyzik teď přišel s nezvyklým nápadem vystřelovat do vesmíru z děla umístěného na Měsíci lunární prach, který by blokoval sluneční záření.

ExxonMobil musí přijmout odpovědnost a zaplatit za oteplování naší planety, prohlásil bývalý britský ministr životního prostředí za konzervativce John Gummer. Exxon s pobuřující přesností predikoval vývoj globálního oteplování. Veřejně však vlastní modely pokrytecky vyvracel celá desetiletí.

Vědci z Kalifornské univerzity v Irvine, kteří se zabývají systémem Země, zjistili, že se hluboká cirkulace Atlantiku a jižního oceánu zpomaluje v důsledku ohřívání mořské vody způsobeného klimatem. Pokud bude tento stav pokračovat, bude schopnost oceánu odstraňovat oxid uhličitý z atmosféry značně ztížena, což zesílí účinky globálního oteplování.

Naposledy byly hodiny posunuty v roce 2020, kdy ukazovaly 100 sekund před půlnocí. Na posunutí se z velké části podílí válka na Ukrajině. Hrozbu také představují nukleární zbraně, klimatická krize a biologické hrozby.

Nedávno objevená hora se stala velice oblíbenou turistickou atrakcí. Obdivovat ji zblízka nebylo zpočátku příliš možné, to je však dnes ale úplně jinak.

Geny Turquetovy chobotnice si uchovávají vzpomínky na tání předchozího antarktického ledového příkrovu a vyvolávají obavy, co by mohlo přinést další tání, jak uvádí web Canada Today.

Nová studie popisuje chování houbového patogenu Cryptococcus deneoformans, která se stává čím dál nebezpečnější pro člověka a tvoří děsivou paralelu k postapokalyptickému seriálu The Last of Us. Globální oteplování a klimatická krize může pomáhat parazitickým houbám, které jsou díky tomu odolnější vůči vysokým teplotám a stávají se patogenními pro člověka. Televizní adaptace videoherního hororového hitu HBO ukazuje svět, kde parazitické houby mění lidi v zombie. „Rostoucí globální teploty…

Pokud se zelené plochy zvýší na 30 %, pomůže to snížit teplotu ve městech o 0,4 stupně Celsia. Díky tomu se sníží úmrtnost způsobená horkem o 39,5 %. Nejméně zelených ploch je v Lisabonu, hodně jich naopak nabízí Oslo.

Klimatická změna mě znepokojuje. Není to ale alpská flóra a fauna, kdo je vůči ní zranitelný, je to člověk, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Christian Körner, bioklimatolog a člen Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Evropský tým vědců v nové studii vysvětlil, že více stromů ve městech se rovná snížení počtu úmrtí na extrémní teploty. Kvůli globálnímu oteplování hrozí stále větší tlak na nemocnice. Experti uvedli, že ale není nutné bourat budovy a místo nich sázet stromy. Ve městech je totiž místa pro zeleň dostatek.

Série The Last of Us od HBO se stala natolik populární, že inspirovala vědce. Američtí odborníci zjistili, že houby mohou kvůli klimatickým změnám skutečně mutovat a vést k nemocem rezistentním na léky.

Přestože změna klimatu je skutečným a stále rostoucím problémem, který ovlivňuje Antarktidu, nemá s rozpadem obřího ledovce překvapivě nic společného, píše server Wonderfullengineering.

Britská Princezna Eugenie přišla s překvapivým tvrzením. Přeje si, aby její prvorozený syn August byl klimatickým aktivistou, a to už od dvou let. Chce svého syna vzdělávat o globálním oteplování, sama se pokusit o záchranu světa a udělat Zemi zelenější. Zbavila se také všech plastových výrobků a odmítá je nadále používat. Narození syna prý zcela změnilo její pohled na životní prostředí. Nejmladší dcera prince Andrewa čeká druhého potomka.

Americký miliardář a spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates investuje do australského technologicko-klimatického start-upu. Jde o firmu, která pracuje na zmírnění emisí metanu pocházejícího ze zažívacího traktu krav, informovala dnes BBC. Gates už se delší dobu otevřeně vyjadřuje k dopadům výroby masa na životní prostředí.

Tři body zvratu by podle vědců mohly pomoci vyřešit klimatickou krizi. Nutné by podle nich byly jen malé politické změny, které by odstartovaly „revoluci“.

Ozonová vrstva se začala poškozovat v 70. letech 20. století. Za postupnou obnovu může dohoda o zastavení používání chemikálií, které ji poškozují. Největší ozonová díra je nad Antarktidou a Arktidou.

Rok 2022 byl pátým nejteplejším od roku 1880, kdy měření začalo, a uplynulých devět let bylo nejteplejších od doby před průmyslovou revolucí. V ohrožení jsou tak cíle Pařížské klimatické dohody z roku 2015 omezit globální oteplení na 1,5 °C v porovnání s předindustriální érou. Ve čtvrtek to oznámili američtí vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Planeta je nyní o 1,2 °C teplejší než v předindustriálním období. Evropa zaznamenala nejvyšší emise škodlivých plynů z lesních požárů za uplynulých 15 let. Teplota v Evropě se za posledních 30 let zvýšila více než dvakrát proti celosvětovému průměru.

Toto zjištění dokazuje, že emise z lidské činnosti způsobily hluboké a rozsáhlé změny klimatu planety. Více než 90 % přebytečného tepla zachyceného emisemi skleníkových plynů je absorbováno v oceánech. Teplota mořské hladiny má zásadní vliv na počasí všude na světě.

Do konce století může roztát až třetina ledovců. Vyplývá to z nejnovější simulace amerických vědců, kteří varují před oteplováním planety.

Rok 2022 je definitivně za námi. Co všechno nabídne ten nadcházející? Pokud věříte předpovědím francouzského astrologa Nostradama, neměli byste být příliš optimističtí.

Jeden z nejvlivnějších českých rodáků Václav Smil popisuje v knize Velké proměny minulost i budoucnost světa a tvrdí, že je třeba se na globální oteplování adaptovat

K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.

Řešit změnu klimatu rozprašováním látek do atmosféry? V USA se o to jedna společnost pokouší bez ohledu na následky.

Patnáct stupňů na silvestra, dvanáct na Nový rok. Přeme-li se dnes o vlivu člověka na klimatickou krizi, není v sázce nic menšího než kvalita života našich a jejich dětí.