Globální oteplování

Kdysi největší ledovec světa, který se odlomil od Antarktidy v roce 1986, skončil svou pouť v jižním Atlantiku.

Od začátku roku bylo Česko pod vlivem studeného arktického vzduchu, a díky tomu teploty klesaly hluboko pod nulu a ani přes den nevystoupaly nad bod mrazu. Přestože v posledních letech nejsme v nížinách na takové mrazy a sníh zvyklí, v kontextu historických dat se nejednalo o nijak extrémní událost.

Odborníci se vytasili s řešením, které zní na první dobrou trochu svérázně... Ale mohlo by fungovat.

Planeta zažila tři nejteplejší roky v historii měření. Podle zprávy agentury Reuters, která vychází z dat evropské klimatické služby Copernicus a britské Met Office, překročila průměrná globální teplota mezi lety 2023–2025 hranici 1,5 °C oproti předindustriální éře – a to na nejdelší období, jaké kdy bylo zaznamenáno.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v celé zaznamenané historii měření. Tříletý průměr teplot poprvé překonal kritickou hranici +1,5 °C. Limit Pařížské dohody pravděpodobně překonáme již na konci tohoto desetiletí.

Předchozí sezóna se sice teplotně udržela v tabulkách, dlouhodobý trend je ale jasný. Česko mělo navíc spíše jen kliku, zbytek světa naopak zažil třetí nejteplejší rok v historii.

V okolí jednoho z největších ledovců na Antarktidě, známého jako „ledovec soudného dne", zaznamenali vědci sérii zemětřesení. Tohle ledové...

Rok 2025 byl znovu extrémně teplý. Podle služby Copernicus patří mezi tři roky, kdy byla průměrná celosvětová teplota nejvyšší v historii měření. Průměr oteplení posledních let přesahuje hranici 1,5 °C oproti počátku industriální éry. „Tato mez nebyla zvolena náhodně, ale aby se předešlo překročení bodu zlomu složek klimatického systému, jako jsou alpské ledovce nebo fungování mořského ledu v severních polárních oblastech, ledovce v Grónsku,“ poukazuje meteorolog Michal Žák.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Rok 2025 byl znovu extrémně teplý. Patří mezi tři roky, kdy byla průměrná celosvětová teplota nejvyšší v historii měření, a to jen s těsným odstupem za dvěma předešlými roky. Člověkem způsobené globální oteplování tedy postupuje rychle, i když se to tak nyní při pohledu z okna nemusí zdát. „Žijeme v bezprecedentně teplém období,“ varuje pro Radiožurnál Michal Žák, klimatolog a meteorolog Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Zamrzlé rybníky ve městech podle klimatologů neznamenají, že by klimatická změna zpomalila.I když většinu území Česka od nového roku zasypala sněhová nadílka, jakou si řada lidí vposledních letech nepamatuje, rok 2025 byl třetím nejteplejším vhistorii měření.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnější než rok 2023 a o 0,13 °C chladnější než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to ve středu meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření. Druhý byl s odstupem pouhých 0,01 °C rok 2023 a první rok 2024 s „vedením“ o 0,13 °C . Tyto roky ale nejsou výjimečné jen svou pozicí v žebříčku, spojuje je i jedna zvláštnost.

Brusel - Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Balaton, největší jezero ve střední Evropě, zamrzl poprvé od roku 2017 po několika dnech silných mrazů v Maďarsku. Vzácný jev vytváří na hladině působivé ledové obrazce. Tloušťka ledu je však velmi nerovnoměrná a odborníci varují, aby návštěvníci jezero obdivovali pouze ze břehu.

Opatření, která v současnosti vynaloží země evropského bloku na boj a adaptaci s globální změnou klimatu, se vrátí až šestinásobně, argumentuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Unijní sedmadvacítka musí výrazně zvýšit své investice do čistých technologií, aby dlouhodobě posílila konkurenceschopnost celého kontinentu, tvrdí.

Satelitní snímky Antarktidy odhalily znepokojující vývoj v západní části oblasti. Ledovec Thwaites, známý také jako „ledovec soudného dne“, patří k největším a zároveň nejzranitelnějším ledovcům na Zemi. Změny, které se zde odehrávají, mají přímý vliv na tempo růstu hladiny oceánů a ovlivňují tak stabilitu celého světa.

Na sociálních sítích se v posledních dnech objevují příspěvky zpochybňující globální oteplování, vzhledem k aktuálním nízkým teplotám a sněžení. Přidávají se i někteří politici.

Pocit, že se až po kolena brodíte v cizím průšvihu, nemusíte zažít jen tehdy, když sousedům prasknou stupačky nebo jim vyteče pračka. V planetárním měřítku nás něco takového čeká při tání polárních ledovců. I tady se pořádný průšvih nedělí rovnoměrně. Ti, kteří ho způsobili, neponesou tytéž následky jako nešťastníci u rovníku.

Současné mrazivé počasí ani sněžení neznamenají, že by skončilo globální oteplování nebo že by letošní zima byla výjimečná. Podle odborníků jde o běžnou klimatickou variabilitu, která bude existovat i v oteplujícím se klimatu. Zimy v posledních letech jsou podle nich mírnější než tomu bylo před deseti lety.

Praha - Současné mrazivé počasí ani sněžení neznamenají, že by skončilo globální oteplování nebo že by letošní zima byla výjimečná. Podle odborníků, které oslovila ČTK, jde o běžnou klimatickou variabilitu, která bude existovat i v oteplujícím se klimatu. Zimy v posledních letech jsou podle nich mírnější než tomu bylo deset let zpátky.

A co když zastupující ministr životního prostředí, předseda Motoristů Petr Macinka, opravdu ukončil klimatickou krizi?

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

V prosinci roku 2024 byla v severním Pacifiku zachycena satelity silná bouře, k jejíž analýze došlo až v letošním roce. Tato bouře vytvořila obrovské vlny dosahující do výšky až asi 35 metrů, čím se teď řadí mezi největší vlny, které byly z vesmíru zachyceny.

„Ten Macinka má celoevropský dopad.“ Pisatel tohoto komentáře pod článkem o současné sněhové kalamitě v Evropě naráží na prohlášení pana Macinky „Klimatická krize v ČR dneškem končí“ . Realitou ale je, že právě i tyhle zimní extrémy jsou způsobené současným rychlým globálním oteplováním. Ano, vyšší jednotky i nižší desítky cm sněhu za hodinu vždy byly a jsou extrém, který působí problémy. Pojďme si říci, co je polární vortex a jet stream.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action, jenž je partnerským periodikem časopisu Nature. Na článku se podíleli čtyři vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Brno - Vědci se zabývají možností ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu. Pocházely by z lesů, které rostou v povodí sibiřských a severoamerických veletoků. V této oblasti se nachází podle vědeckých výpočtů zhruba 100 gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by tedy bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, což je deset procent emisí vypuštěných lidstvem za rok. Vyplývá to z článku v časopise Climate Action a tiskové zprávy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

/DOPLNĚNY HISTORICKÉ REKORDNÍ MRAZY VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH/ V souvislosti s nynější vlnou mrazů, navíc podpořeno nástupem popírače vědeckých poznatků Petra Macinky do úřadu ministra životního prostředí, se opět ve veřejných diskuzích množí názory, že klimatická změna je nesmysl a podnebí má jen normální výkyvy.

Roční teploty ČR, Klementina a světa podle Copernicus zatím nejsou. Využil jsem data svého loňského článku „Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024“ , kde jsou i zdrojová data a pokusil jsem se vyjádřit vliv nárůstu ppm CO2 na Mauna Loa 1959- 2024, Data 2026 jsou zatím předběžná a předpokládaný nárůst nižší. Výpočty a většina textu je i v mém zdrojovém souboru Excelu, který má dva listy CO2 ppm, pohlcování IR záření a změny teplot ČR 1961-2024 a Klementinum.xlsx, který je na konci článku ke stažení. Jsou tam data, graf a výpočty.

I kdyby se globální oteplování zastavilo hned teď, ledovce budou dál mizet. Vědci spočítali, kolik ledu už je ztraceného – a proč každá desetina stupně rozhoduje o budoucnosti.

Arktida se během dvou desetiletí proměnila rychleji než kdykoli v moderní historii a dlouhodobá měření ukazují, že tání ledu, oteplování oceánu a rozpad permafrostu mají důsledky daleko za jejími hranicemi.

Krátké video ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé) vyvolalo na sociálních sítích pobavené reakce i politické špičkování. Šťastný v něm za doprovodu filmové akční hudby tlačí sněhovou frézu, prohrnuje si cestičku ve sněhu a na závěr se do kamery ironicky usměje. "Ať žije globální ochlazování!" zvolá. Zároveň stejnou větou svůj příspěvek okomentoval. V redakci ŽivotvČesku.cz jsme zaznamenali, že předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová ho pod jeho videem v komentáři lidově řečeno »setřela«.

Zatímco většina Evropy i USA v posledních týdnech zažívají výrazné vpády arktického vzduchu, v Grónsku je tomu úplně naopak, i když leží v mnohem chladnějším klimatickém pásmu. Teploty na pobřeží vystupují až ke 13 °C a místy nemrzlo už více než týden. Počasí tu tak připomíná spíš začátek podzimu než vrchol zimy.

Přinášíme výběr z fact-checků uvádějících na pravou míru zavádějící tvrzení českých politiků, veřejně známých osobností i médií o klimatu a globálním oteplování.

Není třeba se trefovat do prohlášení některých politiků o tom, že klimatická krize skončila. To opravdu nestojí za řeč. Ignorujme je a uvědomme si, že změny, které ve světě probíhají, nabírají opravdu nebezpečné tempo.

Sova Hedvika se stala nesmrtelnou díky sérii knih o Harrym Potterovi. Pro miliony dětí zosobňuje svět kouzel a naděje, v drsné realitě Skandinávie se však její příběh definitivně uzavírá.

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.

Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.

V poslední době v Česku vzbudil pozornost výrok nového českého ministra o konci klimatické krize v Česku. Nebudeme se pouštět do politických vod, ale čistě odborný pohled na tuto problematiku je jistě v současné době velmi žádoucí.

Lyžaři se v horských střediscích nyní setkají hlavně s umělým sněhem. Na něm je sjezd náročnější, vyžaduje například rychlejší reakci v kritické situaci. Jak si bezpečně zalyžovat?

V posledních letech si všichni všímáme, že v zimě ubývá sněhu. A není to jen pocit, potvrzují to také data. Tato skutečnost představuje problém pro Česko i další místa na světě. Úbytek sněhu v zimním období má totiž vliv také na průtoky řek v létě a zásoby podzemních vod.

Do kdy se v tajících Alpách bude dát lyžovat? To bude záležet na tom, jak dlouho lidé unesou rostoucí náklady na nahrazování přirozeného sněhu. Umělý sníh ale nezahojí jiný, mnohem širší problém - úbytek zásob vody pro veletoky.

Letošní rok se podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe mohl zdát někomu chladnější, opak je však pravdou.…

Vědci zjistili, že lední medvědi žijící v jižním Grónsku se geneticky liší od svých druhů ze severu ostrova, což naznačuje, že se mohli přizpůsobit teplejším podmínkám, které v místě vládnou. Mohlo by to lední medvědům pomoci přežít ve stále teplejším světě?

Horské ledovce po celém světě mizí nebývalým tempem. Nová studie ukazuje, že už v příštích desetiletích dosáhne jejich úbytek vrcholu, přičemž by každoročně mohly zanikat tisíce ledovců. Nejzranitelnější jsou Alpy, kde do konce století může přežít jen zlomek dnešního počtu.

Arktida je nejrychleji se oteplujícím místem na Zemi. Podle aktuální zprávy o stavu klimatu byl v tomto regionu uplynulý rok nejteplejší od začátku měření v roce 1900. V důsledku toho v Arktidě rapidně ubývá led i sníh a rozsah mořského ledu je aktuálně nejnižší v historii.

I když v Česku nebyl pocitově uplynulý podzim a listopad tak teplý jako v některých předchozích letech, celosvětově se zařadila obě sledovaná období mezi nejteplejší v historii sledování. Podobným směrem míří i celý letošní rok.

Lední medvědi jsou symbolem klimatických změn.

V oranžové zimní bundě vstupuje japonský glaciolog Jošinori Iizuka do mrazivé chladicí komory na Hokkaidské univerzitě. Teplota tu klesá až k minus 50 stupňům Celsia. V rukou drží vzorek ledu z dalekého Tádžikistánu – kus ledovce, který může skrývat odpověď na jednu z velkých klimatických záhad dneška. Proč právě tady ledovce netají, ale naopak rostou?

Většina ze skoro 50 milionů obyvatel Amazonie nežije tradičním způsobem přímo v džungli, ale v tamních městech, jako je třeba brazilský Belém. Velkoměsto leží skoro na rovníku, takže je tu každý den horko na padnutí a klimatické podmínky se neustále zhoršují, což dopadá nejhůře na ty nejchudší. Těch je v Belému většina a jejich bída je pro Evropana těžko představitelná.

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.

Někteří experti na problematiku změny klimatu se obávají nasazení klimatické technologie, jež může změnit barvu nebe a přepsat srážkové mapy světa.

Vědci díky antarktickým seismickým stanicím objevili stovky ledotřesení způsobených odlamováním a převracením ledových ker u ledovce Thwaites. Zjištění by odborníkům mohlo pomoci sledovat stabilitu tohoto obřího pevninského ledovce a jeho potenciální vliv na hladinu moří.

Novým politickým náměstek ministerstva životního prostředí se stal Jaromír Wasserbauer (Motoristé sobě), chemik a vysokoškolský pedagog. Lidská činnost se podle něj na změně klimatu podílí jen minimálně.

Pokud bude zase nějaká „chytrá hlava“ tvrdit, že globální oteplování neexistuje, nevěřte tomu. Typickým příkladem je třeba počasí v Savojských Alpách. Týden před Vánoci by člověk čekal sněhovou pokrývku, ale zatím je všude zeleno a biatlonisty čeká během třetího dílu Světového poháru sníh technický. Přímé přenosy z francouzského Le Grand-Bornand sledujte na ČT sport a ČT sport Plus.

Nový výzkum mezinárodního týmu vědců poprvé načasoval zánik ledovců na celé planetě v různých scénářích oteplování. Výsledky jsou alarmující: i malý rozdíl v globální teplotě může rozhodnout, zda zmizí desítky tisíc ledovců, nebo „jen“ polovina.

Změny klimatu nepředstavují výzvu jen pro lidstvo. Vyšší teploty zásadním způsobem ohrožují rovnováhu pohlaví mořských želv, krokodýlů a dalších teplotně citlivých plazů.

Kolem poloviny století má globálně mizet dva až čtyři tisíce ledovců ročně. Masy ledu přitom neovlivňují jen cestovní ruch – i ty nejmenší zásobují vodou níže položené ekosystémy a obce.