Globální oteplování

Poslední léta teploty lámou jeden rekord za druhým. Jaká je však historie měření teploty? A jak můžeme vědět, kolik bylo stupňů, když po Zemi běhali mamuti? Nebo dinosauři? Na to se teď podíváme s Vojtou.

Během 30 let družicového pozorování údaje ukázaly, že výška hladiny oceánu stoupá stále rychleji. „Špička globální hladiny moře podle průzkumů nastala v roce 2023,“ uvádí NASA ve své analýze.

Umíme zabránit katastrofálním důsledkům klimatické změny? A chceme to vůbec? 21. března před 30 lety začala platit první úmluva OSN o klimatu. Naděje? Už dlouho se zdá, že nikam nevede. Že to jsou jen hry politiků a lobbistů.

I když je lyžování jedním z mých nejoblíbenějších sportů, letos jsem zimní výstroj uklidil nezvykle brzy. Rok 2023 byl totiž nejteplejším v dějinách měření a začátek roku 2024 pokračuje v jeho stopách.

Chorvatský rybář Marko Kristić už desítky let vrhá své sítě do vod Jaderského moře. Jeho úlovek a živobytí ale ohrožuje stále více invazivních rybích druhů, mezi nimi ploskozubec evropský (Sparisoma cretense). Jeho původním domovem je přitom východní Atlantik, od Portugalska po Senegal.

Světová meteorologická organizace (WMO) v nové zprávě upozornila na zrychlující klimatické změny a naopak jejich neadekvátně pomalé řešení. Vyhlásila proto „červený poplach“ pro celý svět. Varovala, že letos padnou další teplotní rekordy.

Zpráva, kterou převzala všechna velká média u nás i ve světě - Rio de Janeiro sužují v posledních dnech strašlivá vedra. Pocitová teplota je 62,3 stupně celsia, reálná 42 stupně!

Světová meteorologická organizace se obává, že rok 2024 bude dalším rekordně teplým rokem, a varovala, že úsilí světa o zvrácení tohoto trendu je nedostatečné. Vyhlásila „červený poplach“.

V poslední době je globální oteplování zmiňováno stále častěji. Opravdu teploty stoupají nebo se jedná o výmysl? A může být případný nárůst takový, aby měl vliv na vytápění a následný účet za ně?

Globální oteplování je celosvětovým problémem, který nelze brát na lehkou váhu. Švýcarsko je z hlediska udržitelnosti a ekologie vysoce aktivní už několik desetiletí. Ale jak se říká, když nejsi schopen někoho přeprat, přidej se na jeho stranu. Kladem globálního oteplování je v zemi se čtyřmi oficiálními jazyky velký potenciál pro letní turistickou sezonu, což do Švýcarska začíná lákat ještě více návštěvníků.

Člověk dýchat prostě musí, i kdyby nechtěl. Jenže lidský dech prý obsahuje metan i oxid dusnatý, což jsou látky přispívající ke globálnímu oteplování. Bez viny není ani říhání, a to stejné platí pro plynatost!

Nápoje sytíme oxidem uhličitým, což je známý skleníkový plyn. Měli bychom tedy nějak tyto nápoje řešit? Na problém se podíval Adam.

Problémy českých lyžařských areálů mají řešení na podobné bázi, jako celé globální oteplování. Čeští vlekaři už od dob covidových restrikcí vyhlíží tu pravou dlouho zimu plnou lyžařských radovánek, které naplní jejich podnikatelské měšce.

Vědci přišli s nápadem, jak zabránit tání ledovců, a tak se v budoucnosti vyhnout katastrofickým záplavám. Pomoci mají podmořské opony. Projekt však vyžaduje obrovské investice, a někteří odborníci jsou skeptičtí k jejich funkčnosti.

Mnozí vnímají green deal jako řízenou likvidaci firem, a mnozí naopak chápou úmysl této „akce“. Pokud bychom opravdu chtěli být ekologičtí, chce to úplně jiný přístup.

Již třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod úroveň dvou milionů kilometrů čtverečních. Podle údajů amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC) byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Globální oteplování, změny srážek a v neposlední řadě intenzivní odlesňování by během několika desítek let mohly vést k dramatickým změnám vegetace v Amazonii, včetně oblastí, které byly doposud považovány za poměrně stabilní.

Máme za sebou nejhorší rok, plný drastických přírodních katastrof vyvolaných naší vinou. A letošní rok bude jistě ještě horší!  A přece, oxfordská specialistka na klimatická data Hannah Richie nás nabádá, že je sdostatek důvodů přestat se děsit. Nemusíme být paralyzovaní bezmocí, do které nás uvrhlo (už ani nezpochybňované) očekávání zániku naší civilizace.

Dopravní zácpy, dlouhé čekání na lanovky i v restauracích. Lyžařů, kteří míří do francouzských středisek ve vyšších nadmořských výškách je stále více, protože v těch níže položených jednoduše není sníh. Někteří provozovatelé středisek, například v Alpe d'Huez, se tak začínají ptát, kde je hranice jejich vytíženosti, píše agentura AFP.

Klimatičtí alarmisté tvrdí, že emise CO2, které produkuje západní svět průmyslovými i zemědělskými aktivitami, vedou ke globálnímu oteplování a postupné zkáze planety. Recenzovaná studie čínsko-australského týmu vědců však říká opak, oxid uhličitý podle ní naopak výrazně přispívá ke globálnímu ozelenění a dopady globálního oteplování tak snižuje.

Duševní zdraví i globální problémy. To jsou témata, která řeší generace Z i mileniálové. Jací jsou dnešní mladí v porovnání se svými rodiči a prarodiči?

V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.

Krajina Grónska se v posledních desetiletích dramaticky proměnila v důsledku nárůstu průměrných teplot. Namísto ledového příkrovu se na mnoha místech objevily mokřady uvolňující metan. Ty už nyní zabírají téměř čtyřnásobek území, které zabíraly v 80. letech minulého století. Vyplývá to z nově publikované studie britských vědců, na kterou upozornil web tamního deníku The Guardian.

Jizerské hory jsou už tak plné lidí. Dbal bych na to, aby se nestaly jenom podkladem pro závodění a s tím spojený byznys, říká hydrogeolog Jakub Hruška.

Britští výzkumníci rozborem ledovcových jader upřesnili, kdy Západoantarktický ledovcový příkrov na konci poslední doby ledové roztál do současné rozlohy. Prudkost tehdejšího úbytku ledu podle vědců varuje před možnými důsledky současné změny klimatu.

Vědci se domnívají, že ke zmírnění dopadů globálního oteplování stačí blokovat pouze 1 až 2 % záření hvězdy, nikoliv zcela blokovat Slunce.

Na Ještědu úřady zakázaly kácení lesů a budování nových sjezdovek s odůvodněním, že je to v éře klimatické změny nesmysl. Slovenského miliardáře Igora Rattaje, který má liberecký skiareál v pronájmu, verdikt roztrpčil.

Posledních 12 měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.

Globální oteplování je už znát i v Česku. Podle meteorologů stojí za nedostatkem sněhu a zrušením legendárního lyžařského závodu Jizerská 50. Odborníci varují, že se situace bude zhoršovat a bez umělého zasněžování to nepůjde.

Mnohé skiareály po celém světě se musejí stále častěji spoléhat na umělý sníh. Ten ale kvůli rostoucím teplotám někdy ani nejde vyrobitVýzkumníci z Barcelony proto vyvinuli novou technologii, která má být schopná vytvořit sníh také při vyšších teplotáchDalším přínosem novinky je skutečnost, že má výrazně snížit náklady na energie, což provozovatelům značně ušetří peníze S rostoucími teplotami se mnoho lyžařských středisek po celém světě potýká se stále větším nedostatkem sněhu. Skiareály jsou pak nuceny více se spoléhat na umělý sníh, což s sebou nese značné finanční náklady. V některých lokalitách je navíc velmi komplikované sehnat pro umělé zasněžování dostatek nezbytné vody.

„Loni jsme naměřili nejvyšší průměrnou teplotu a letos můžou být dost pravděpodobně výsledky ještě horší,“ říká po dvaceti letech výzkumu Antarktidy Daniel Nývlt.

Kvůli změně klimatu a stoupající hladině moře staví Indonésie na ostrově Borneo nové hlavní město. Projekt má stát 35 miliard dolarů a měl by být hotov v roce 2045. Celkem budou v novém městě žít dva miliony lidí. Problémem ale mohou být finance i to, že prezident Widodo, velký zastánce nového města, letos v úřadu končí.

Evropu i Ameriku letos trápí třeskuté mrazy a závěje sněhu. Někteří lidé se proto začínají ptát, jestli je to s globálním oteplováním skutečně tak horké. Klimatický paradox teď vysvětlili odborníci oslovení americkou CNN. Podle nich jsou na vině polární víry a tryskové proudění.

Pronikněme spolu do světa staroseverských mýtů a jejich vlivu na moderní kulturu. Odhalují proměny našich mocenských institucí, transformaci našich vůdců, předpovídají klimatické změny a ukazují roli žen v řešení krizí.

Na první pohled by se mohlo zdát, že rok 2023 přinesl jen spoustu nepříznivých, ba přímo tragických událostí. Pokud jde o životní prostředí a změnu klimatu, odchází jistě s hořkosladkou příchutí. Poskytl nám však i mnoho dobrého – především zajímavé pokroky v medicíně, astronomii a technice.

Požár v Národním parku České Švýcarsko poukázal na problém globální změny klimatu. Hořící biomasa lesa do atmosféry vypouštěla obrovské množství oxidu uhličitého. Daly by se emise nějak zachytit a využít? Na to odpověděla Christina.

Odborníci zjistili, že v posledních čtyřech dekádách na třetině světového území, které není trvale zaledněné, docházelo k významnému snižování půdní vlhkosti.

Přinášíme velkou grafiku, která mapuje dopady klimatických změn v tomto roce.

Žijeme v době, která se v mnoha ohledech liší od jakékoliv éry, kterou si lidská historie pamatuje. Všechny generace, ale zvláště ta s označením Z, stojí před výzvami a příležitostmi, které jsou jedinečné v celé historii lidstva.

O klimatických změnách se hovoří v podstatě neustále, jen málo míst naší planety však jejich důsledky pociťuje tak bezprostředně jako souostroví Tuvalu.

Porovnání modelových předpovědí změn klimatu se skutečností vyznívá pro Česko nepříjemně. Model, který měl klimatolog Pavel Zahradníček pro roky 2006 až 2020 k dispozici, byl chladnější, než byla realita.

Ne moc originální film. To je přesně pokračování Aquamana. Setkáváme se v něm opět s Arthurem Currym, který působí jako hrdina Aquaman. Nyní musí balancovat svůj superhrdinský život s rolí krále podmořského království Atlantidy a otce malého miminka. Je to zkrátka těžké.

Určené geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která může následně ovlivnit osud druhů během globálního…

Biologové zkoumající chobotnice mají pro Antarktidu chmurnou prognózu. Mají důkazy o tom, že západoantarktický ledový příkrov se již v minulosti zhroutil a brzy se může zřítit zpět do moře.

Kvůli globálnímu oteplování se očekává obrovské navýšení teplot. Na konci století by průměrná teplota mohla dosahovat opravdu velkých hodnot.

Skleníkový efekt spojujeme s globálním oteplováním, ve své mírné podobě však pomáhá naši planetu optimálně ohřívat. Co kdyby se ale stal neřízeným? Tým švýcarských a francouzských vědců popsal děsivý scénář, v němž by se vypařily i světové oceány.

Tým astronomů z Ženevské univerzity s pomocí expertů z francouzských laboratoří jako první vypočítal simulaci celého vývoje neřízeného skleníkového efektu na Zemi. Zjistil, že nezvratné změny může na planetě spustit prudší odpařování oceánů.

Stephen Hawking byl abnormálně nadaný vědec, který strávil část svého života ochrnutý na vozíčku. To mu však nezabránilo v jeho práci. Už před lety nás varoval před umělou inteligencí a možná měl pravdu.

Předseda COP28 a ministr průmyslu Spojených arabských emirátů Sultan Al Jaber exkluzivně pro list The Guardian přiznal, že hodlá s energetickou společností ADNOC pokračovat v investicích do nové těžby fosilních paliv, avšak v souladu s cílem světa udržet globální oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia.

Stát pomůže velkým firmám s elektřinou; Netflix poprvé odtajnil sledovanost; končí sklárna v Květné; ECB i Fed sazby nesnížily; Campari kupuje Courvoisier; průmyslová výroba v EU zmírnila pokles; Bavorsko propojí s Českem elektrickou síť; ČSOB věští pokles inflace v Česku; ČEZ přebuduje elektrárnu v Mělníku na plyn; ČEPS dotáhl nákup NET4GAS; Maďarsko reformuje soudy, chce odblokovat dotace EU; Tesla svolá dva miliony vozů; EU se rozroste, zahájí rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem.

Šéf poslední klimatické konference v Dubaji Sultán Džábir zpochybnil vliv fosilních zdrojů na oteplování planety. Dokazuje to, že arabské země těžící ropu a plyn nechtějí v dohledné době ukončit éru spalování fosilních zdrojů. Rozzlobily tím řadu západních vědců, politiků i ekologů.

Ulrich Brand se ve svých knihách snaží popsat způsob, jakým si obyvatelé bohatých zemí v každodenním životě bezděčně přisvojují bohatství a zdroje zemí chudých. Hovořili jsme spolu o tomto „imperiálním způsobu života“ – a jak mu lze uniknout.

Formulace obsažená v závěrečné rezoluci přináší průlom navzdory tomu, že přísnější výzvu ke „konci fosilních paliv“ se nakonec prosadit nepodařilo. Spalování fosilních paliv je zodpovědné asi za dvě třetiny celosvětově vyprodukovaných skleníkových plynů.

Ačkoli se teď Česko potýká s kalamitou, budoucnost s oteplováním tak vstřícná nebude a podle vědců se o zimní radovánky mohou zvlášť obávat lyžaři a fandové tohoto sportu. Pokud budou, tak se dráhy budou stěhovat.