Globální oteplování

Letošní vydání zprávy o stavu klimatu v Evropě připomnělo, že starý kontinent se otepluje nejrychleji ze všech. Co to ale znamená? A jak je na tom Česko?

Přehřáté střechy, rozpálený beton a klimatizace běžící naplno. Velká města po celém světě stále více doplácejí na efekt takzvaných tepelných ostrovů, kvůli němuž bývá v ulicích i budovách výrazně větší horko než v okolní krajině. Australští vědci teď přišli s technologií, která by mohla část problému vyřešit nečekaně jednoduchým způsobem – speciálním střešním nátěrem. Ten dokáže odrážet většinu slunečního záření, ochlazovat domy a zároveň získávat vodu přímo ze vzduchu. Kvůli globálnímu oteplování jsou v posledních letech vedra na mnoha místech naší planety stále silnější, a to obzvláště ve velkých městech. Může za to především vysoká koncentrace betonu a střech, které absorbují sluneční energii, což vede k takzvanému efektu městského tepelného ostrova, kde bývají mnohem vyšší teploty než v přilehlém okolí.

Tým amerických vědců vyvrtl z antarktické oblasti Allan Hills ledové jádro staré šest milionů let – nejstarší přímo datovaný led v historii vědy. Uvnitř jsou vzduchové bublinky zachycující atmosféru Země z doby, kdy lidé ještě neexistovali a klima bylo dramaticky odlišné od dnešku.

Odborný seminář VODA – SUCHO: ČESKO A SVĚT 2050 se zaměřil na jedno z nejpalčivějších témat současnosti: dostupnost a kvalitu vody v Česku i v globálním měřítku. Na půdě Parlamentu promluvili v květnu přední odborníci a jejich předpovědi rozhodně nejsou optimistické. O to důležitější je věnovat jim pozornost.

Východní Evropa v posledních dnech zažívá nezvykle odlišnou stránku počasí pro tuto dobu. Zatímco jihovýchod Evropy a částečně i sever Afriky čelí přílivu chladnému vzduchu ze severu, východ kontinentu zažívá pravý opak.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o ochraně klimatu, která vychází z loňského přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ).

Plovoucí šelf obrovského ledovce Thwaites se velmi rychle rozpadá. Pokud tato důležitá ledová bariéra zcela zmizí, stoupne hladina oceánů. Za nebezpečnou destabilizací stojí především neustálé ohřívání oceánské vody.

Mezivládní panel pro změnu klimatu upravil svůj přístup k důsledkům globálních klimatických změn. Orgán spadající pod Organizaci spojených národů označil nejhorší scénář vývoje globálního oteplení do roku 2100 za nepravděpodobný. Radost z toho má především americký prezident Donald Trump. Ten zprávu sdílel na sociální síti s tím, že se vědci mýlili. Prezident je dlouhodobě odpůrcem informací o nebezpečí, jaké představují klimatické změny a naopak příznivcem masivní těžby nerostných surovin.

Klimatologové představili výhled na nadcházející prázdniny a zprávy nejsou příliš uklidňující. Podle aktuálních analýz hrozí, že červenec a srpen přinesou mimořádné teploty. Klíčovou roli v tom sehraje oceánský jev El Niño, který se vyvíjí rychleji a intenzivněji, než odborníci čekali.

El Niňo se v letošním roce vrací s obrovskou silou. Jeho vliv pocítí lidé po celém světě a je na místě se mít na pozoru. Tento klimatický jev dokáže zabít...

Pod hladinou rovníkového Tichého oceánu se hromadí výjimečně velká zásobárna teplé vody.

Představte si Antarktidu ne jako kompaktní kus ledu, ale jako obří mrazák, kterému někdo zespodu do izolace vyvrtal hluboké rýhy. Právě tyto přirozené „kanály“ jsou podle nové studie časopisu Nature Communications tikající bombou. Fungují totiž jako dokonalé pasti na teplo, které dokážou tání ledu urychlit až desetinásobně. Zatímco na hladině se zdá vše v pořádku, zespodu se Antarktida mění v pomyslný ementál, což může vést k mnohem rychlejšímu vzestupu hladiny světových oceánů, než kdokoli předpovídal.

Podle služby Copernicus patřila globální teplota v dubnu letošního roku mezi nejvyšší v historii měření. Po komparaci dat šlo o třetí nejteplejší duben celoplanetárně, přičemž teplota povrchu oceánů zůstává velmi blízko rekordním hodnotám. Vývoj potvrzuje pokračující oteplování klimatického systému Země.

Při problematice zvyšování hladiny oceánů se většinou mluví o ročních průměrech. Problémem by však mohla být i sezonní variabilita, jejíž výkyvy se podle nové studie zvětšují. To může být problém pro pobřežní ekosystémy, které trpí zvýšeným fyziologickým stresem.

Teplota oceánu roste a formuje se mimořádně silné El Niño. Tento jev zhorší extrémní sucha, rozsáhlé záplavy a požáry. Experti očekávají v roce 2027 rekordní teploty po celé planetě.

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?

Meteorologové a klimatologové varují před možným návratem fenoménu El Niño, který by mohl v příštích letech výrazně zvýšit globální teploty. Podle expertů existuje zvýšené riziko, že rok 2027 bude nejteplejším rokem v historii měření. Informoval o tom deník Bild.

Mikroplasty poletující v zemské atmosféře mohou mít podle nové studie významný vliv na oteplování planety. Klimatické modely s tím však zatím nepočítají.

Hojně využívaný klimatický scénář, který počítal s masivním růstem emisí oxidu uhličitého do konce století, mizí z nové generace klimatických modelů. World Climate Research Programme (WCRP), jehož výstupy slouží i jako podklad pro zprávy klimatického panelu OSN IPCC, už v novém rámci CMIP7 nepočítá se scénáři RCP8.5, SSP5-8.5 ani SSP3-7.0. Právě ty přitom v minulých letech často stály za studiemi varujícími před nejtvrdšími dopady globálního oteplování.

Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), jejíž součástí je i Golfský proud, podle vědců slábne a v příštích desetiletích se může zhroutit. V Evropě by...

Duben byl globálně třetím nejteplejším v historii měření. Světová moře však zaznamenala druhou nejvyšší teplotu kvůli četným mořským vlnám veder. Odborníky znepokojuje, že zároveň teprve začíná působit jev El Niño, který může letos dosáhnout mimořádné síly.

Klimatologové bijí na poplach. Tichý oceán se nebezpečně otepluje a signalizuje návrat jednoho z nejničivějších přírodních jevů. Experti počítají s překonáním historických teplotních maxim a varují před devastujícími dopady na zemědělství i zásoby pitné vody.

Vědci odhalili skrytou antarktickou hrozbu. Hluboko pod plovoucími šelfovými ledovci se nacházejí dlouhé kanály, které zachycují teplejší oceánskou vodu a výrazně urychlují tání ledu. Podle výzkumníků mohou současné klimatické modely kvůli tomu podceňovat budoucí vzestup hladiny světových moří.

Jedni ji vzývají, druzí nenávidí. Její jméno zná ale celý svět. Greta Thunberg dokázala už v pouhých 16 letech to, co mnozí nezvládnou za celý život. Hezky nahlas říct, co si myslí, a svou výzvou k protestům vzbudit zájem milionů lidí o budoucnost naší planety. I proto právem patří k ženám, které mění svět.

Už za dva týdny se otevřou brány výstaviště v pražských Letňanech, kde odstartuje očekávaná B2B akce Volty Expo.

Vědce při analýze satelitních snímků překvapil mrak, který se táhl až do Jižní Ameriky, s rekordně vysokou koncentrací formaldehydu. Mrak bylo možné pozorovat po dobu 10 dnů.

Šelfové ledovce možná nejsou tak odolné, jak jsme si mysleli – jejich spodní kanály mohou zesilovat tání.

Vědci v Británii testují nový způsob, jak bojovat s globálním oteplováním. Na univerzitě v Manchesteru se zaměřili na ochlazování Země skrze ostřikování mraků slanou vodou. Do dvou let by mohli testy provést v terénu.

Oslabení oceánského proudění může přinést severozápadní Evropě kruté zimy. Kolaps mořských proudů zároveň urychlí probíhající globální oteplování. Vědci potřebují k definitivnímu potvrzení tohoto trendu další desetiletí.

Nová data Mezinárodní agentury pro energii ukazují, že svět pořád nedosáhl vrcholu emisí CO2. Je mu ale už opravdu blízko, a přestože fosilní zdroje energetickému mixu pořád dominují, obnovitelné alternativy je rychle nahrazují.

Tropický Pacifik se otepluje výrazně rychleji, než očekávaly předpovědní modely. Meteorologové proto stále častěji upozorňují na možnost velmi silného jevu El Niño, což bude mít výrazný vliv na globální klima. Už letošní léto by tak mohlo být ve střední Evropě mimořádně teplé a sušší než obvykle.

Velká odpadková skvrna z plastového odpadu v Tichém oceánu by mohla mít pro životní prostředí ještě mnohem horší následky, než se doposud zdálo. O důsledcích mikroplastů v atmosféře, které tato skvrna produkuje, píše americká CNN. Malé plastové částice se totiž dostávají do ovzduší, a mohou tak přispívat ke zrychlování globálního oteplování.

Je atomová bomba silnější než výbuch sopky nebo zemětřesení? A mohou jaderné testy ovlivnit rotaci Země nebo změny klimatu? Odpověď nám přiblíží Kamil.

Autonomní podmořský robot se ponořil pod antarktický led a už se zpátky neozval. Než ale zmizel úplně, stihl poslat data, která trochu nabourávají dosavadní představy o tom, jak vlastně tají ledovce.

To, že lidé mění klima na Zemi je nevyvratitelný fakt. Už s tím asi nic nenaděláme. Na co se tedy můžeme připravit? A Bude se taková změna týkat nás samých, nebo až našich dětí?

Nová studie ukázala i příčinu vzniku megatsunami, která minulý rok zasáhla jihovýchod Aljašky. Vědci varují, že vlivem globálního oteplování se riziko jejich vzniku každým rokem zvyšuje.

Jedním z největších zdrojů metanu, který přispívá ke globálnímu oteplování, je skládka vyčnívající z kopců na okraji chilského hlavního města Santiaga. Ukazuje to studie Agentury OSN pro životní prostředí.

V Česku spadlo v březnu a dubnu nejméně srážek za 65 let. Podle odborníků budou epizody sucha častější. Stát sice postoupil s adaptačními opatřeními, ale chybí lepší motivace k proměně krajiny.

Pokud se nezmění současný vývoj, budou podle nové studie německých čínských vědců ke konci století miliardy lidí čelit ničivé kombinaci veder a sucha mnohonásobně častěji než dnes.

Pravděpodobnost, že El Niño do konce podzimu zesílí, je již 90 %, což je na toto roční období neobvykle vysoké číslo.

Nové zařízení v extrémních podmínkách Antarktidy má uchovat vzorky ledu z celého světa a zachránit cenné informace o minulém klimatu. Tyto údaje totiž rychle mizí spolu s ledovci, které se vlivem oteplování rozpadají a zanikají. Píše o tom web 100+1.

Může to znít jako logický nesmysl, že kvůli globálnímu oteplování umrzají meruňky, broskvoně či třešně. Ale kvůli klimatické změně začíná jaro podstatně dříve než před lety, na což ovocné stromy reagují.

Již dvě desetiletí se směrem k pobřeží Antarktidy rozšiřuje masa teplé vody ukrytá v hlubinách oceánu a důsledky jsou již měřitelné. Tým z Cambridgeské univerzity poprvé přímými důkazy zdokumentoval, jak se toto podmořské teplo blíží k zamrzlému kontinentu a zespodu podkopává obrovské ledové šelfy, které po staletí fungovaly jako přírodní opěrná zeď.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v polovině letošního roku rozvine jev El Niño, který může výrazně ovlivnit globální teploty i srážkové vzorce. Modely navíc naznačují jeho silný průběh. Rok 2026 by se mohl zařadit mezi nejteplejší v historii měření a rok 2027 může přinést i nový rekord.

Olej, kterým se mažou motory našich automobilů, by mohl být hlavním viníkem dosud neviditelného znečištění ovzduší. Vědci z univerzit v Utrechtu a Groningenu zjistili znepokojivě vysoké koncentrace methylsiloxanů, typu syntetického...

Jeden z největších ledovců moderní historie se po téměř 40 letech existence mění v drobné úlomky. Satelitní snímky ukazují jeho rychlý zánik. Upozorňuje na to web 100+1.

Ledovec Cerros de la Plaza v Kolumbijských Andách kdysi tvořil významnou vysokohorskou tropickou ledovou masu. V březnu 2026 však ledovec úplně roztál. Postupné mizení je dobře vidět na satelitních snímcích z posledních 10 let.

Extrémní tání ledovců otevírá Pandořinu skříňku. Hluboko pod zemskou kůrou se začíná hromadit nebezpečný tlak a stovka světových vulkánů se tak může brzy probudit k nečekaně ničivému životu.

Mezinárodní tým vědců zdokumentoval v jedné z nejnepřístupnějších oblastí Jižního oceánu malou masu ledem pokryté skály, která byla dosud pro globální mapování neviditelná. K objevu došlo téměř náhodou: nepříznivé povětrnostní...

Současná debata o změně klimatu se stále častěji stáčí k různým radikálním řešením. Jedním z nejdiskutovanějších je tzv. geoinženýrství, tedy záměrné a rozsáhlé technologické zásahy do klimatického systému Země s cílem zmírnit dopady globálního oteplování. Jedna z nejnovějších vědeckých studií pak přichází s návrhem využít rozpuštění částic SO2 do stratosféry (oxidu siřičitého).

Před deseti lety byla členům Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu zpřístupněna k podpisu Pařížská dohoda. Deset let je poměrně dlouhá doba na to, aby se dalo zjistit, jak se dodržování či nedodržování úmluvy promítlo do reality. Podařilo se tedy s klimatem něco udělat?

Klimatické změny jsou skutečné. Jejich popírači, jako je americký prezident Donald Trump, je označují za podvrh.

El Niño je přirozený klimatický jev, který se v Tichém oceánu opakuje každé dva až sedm let. Obvykle trvá devět až dvanáct měsíců, přeuspořádá globální...

Viditelné klimatické změny ve světě odhalují záběry pořízené během letošní mise Artemis II. Vědci je srovnali se snímky, které vznikly před téměř šedesáti lety v rámci projektu Apollo. Z velké části se jedná o dopady způsobené činností člověka. Srovnání poskytli experti pro britský server BBC.

Podle osmi nezávislých globálních teplotních datových sad dosáhla průměrná globální teplota přibližně 1,44 °C nad předindustriální úrovní.

Lidstvo je prý v posledních letech čím dál víc zkaženější a nebesům s námi už údajně dochází trpělivost. Proto možná již brzy znovu dojde k potopě světa. Je nutné začít se připravovat na nejhorší? „K otázce možného opakování potopy světa se samo biblické vyprávění vyjadřuje výslovně negativně,“ říká exkluzivně pro ENIGMU evangelický teolog a ředitel Centra biblických

Modrá barva oblohy vzniká Rayleighovým rozptylem dopadajícího slunečního světla. Aerosoly rozptylují světlo rovnoměrně, což oblohu zbarvuje bělavě. Částice znečištění dočasně maskují oteplování, odrážejí totiž sluneční záření zpět.

Kritických milníků oteplení planety můžeme dosáhnout dříve, než se ještě nedávno čekalo. Naznačují to nové studie, podle kterých jsou výjimečné teploty posledních let příznakem významného zrychlení tempa oteplování Země.