Helena Illnerová

Helena Illnerová celý život zkoumá, jak rytmus světla a tmy řídí naše tělo i duši. A sama je důkazem, že věda se dá dělat s klidem, pokorou a vnitřní rovnováhou — i v době, která se nikdy nezastaví.

Zimní čas se blíží a s ním i tradiční noční rituál – přetáčení hodin o hodinu zpět. Získáme sice delší noc, ale taky pár dní zmateného spánku, kruhy pod očima a otázku, kterou si pokládáme každý rok: Má tohle vůbec ještě smysl? Přinášíme vám přehled, co změna času s tělem dělá – a anketu, ve které můžete rozhodnout, jestli by se s tím už konečně nemělo skoncovat.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Slavnostní událost se uskutečnila 24. března, tedy poslední den druhého funkčního období předsedkyně Evy Zažímalové. Čelní představitelé Akademie věd a další významní hosté se sešli ve dvoraně Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze. Zúčastnili se mimo jiné předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová a rovněž bývalí předsedové Akademie věd Helena Illnerová, Václav Pačes a Jiří Drahoš. Biochemička Eva Zažímalová působila ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR od roku 2017. Hosty přivítala Eva Zažímalová a krátce shrnula uplynulých osm let. „Mé působení v čele Akademie věd bylo do velké míry pokračováním cesty Jiřího Drahoše, jenž ji pomohl uhájit v období velké existenční nejistoty. Často jsem zastávala spíše funkci krizové manažerky – v dobách pandemie covidu, energetické krize i válek na Ukrajině a v Gaze,“ uvedla na úvod. Svému nástupci poté popřála štěstí na spolupracovníky, co nejméně problémů a dostatek sil na jejich řešení. Nechyběl ani symbolický dar, replika římského meče. Vytvořili ji v brněnském Archeologickém ústavu AV ČR a jde o typ spatha, tedy jednoruční dvousečný meč. Originální předlohy z druhé poloviny 2. století pocházejí z výzkumů římské pevnosti Hradisko u Mušova. Čepel má damaškovou konstrukci a kování pochvy tvar delfína. „Vnímám jej zejména jako symbol spravedlivého vedení, které dává Akademii jasný směr a slouží k ochraně hodnot, v něž věříme,“ doplnila předsedkyně. Předlohou repliky římského meče byly archeologické nálezy z výzkumů Balázse Komoróczyho, ředitele brněnského Archeologického ústavu AV ČR. Věda nepřešlapuje na místě Vyzbrojen symbolickým darem promluvil také nastupující předseda Radomír Pánek: „Stojí před námi nové výzvy. Už několik let žijeme v nejisté době, která si žádá srozumitelné a pevné postoje. Stejně tak vyžaduje, abychom bránili demokratické principy. Věda nepřešlapuje na místě, svět se mění a my s ním musíme držet krok.“ Fyzika Radomíra Pánka, dosavadního ředitele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, vybral Akademický sněm 10. prosince 2024 v prvním kole tajného hlasování. O pozici předsedy Akademie věd ČR usilovali také Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, David Honys z Ústavu experimentální botaniky a Libor Grubhoffer z Biologického centra. Pavel Baran z Filosofického ústavu svou kandidaturu před hlasováním stáhl. Prezident Petr Pavel nového předsedu jmenoval 13. března 2025 na Pražském hradě. Čtyřleté funkční období Radomíra Pánka začíná 25. března 2025 a potrvá do 24. března 2029. Fyzik Radomír Pánek povede Akademii věd ČR v letech 2025 až 2029. Jaké plány má Radomír Pánek a co ho baví ve volném čase? Přečtěte si také rozhovor s novým předsedou Akademie věd ČR. Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Změny letního a zimního času je nejen v celé Evropě dlouhodobě diskutovaným tématem. Spousta lidí se shoduje na sjednocení času. Otázka je, na kterém?

Z bobří činnosti mají užitek ostatní zvířata, rostliny i hmyz. Dělají práci prospěšnou pro naši krajinu, naše vodní zásoby a chrání nás před ničivými účinky povodní. Jsou výjimeční ještě i něčím jiným. Na rozdíl od mnohých z nás kvalitně odpočívají.

V noci na zítřek se změní čas opět na středoevropský. Ve tři hodiny ráno se ručičky přesunou zpátky na druhou hodinu, takže můžeme zítra spát déle. „Většina obyvatelstva se možná dokonce těší, až se to na podzim znova změní na standardní čas,“ míní biochemička Helena Illnerová. „Máme obecně tendenci se zpožďovat, protože naše vnitřní perioda bez toho, že bychom měli čtyřiadvacetihodinový den, by byla o trošku delší než 24 hodin. V průměru tak 24,2 hodiny,“ vysvětluje.

Oceněnými jsou: fyzioložka a biochemička prof. Helena Illnerová, jedno z posledních žijících „dětí“ sira Nicholase Wintona, Zuzana Marešová, zakladatelka tanečního souboru pro seniory Marietta Ludmila Prouzová…

Dnešek je ve znamení vědy. Populární akce Noc vědců nabízí zkoumat, objevovat a bavit se nejen odborníkům, kteří to mají v popisu práce, ale i všem ostatním. Připojíte se? A protože bádání nad zajímavými problémy láká nejen muže, ale samozřejmě i ženy, seznámíme vás s několika významnými českými vědkyněmi.

Je to tady zase. V neděli ráno se po půl roce opět posune čas. Tentokrát dopředu, takže pár dní budeme po ránu jako praštění, zato večer si užijeme delší světlo. A mnoho lidí to miluje! Dokonce se uvažuje o trvalém přechodu právě na letní čas. Jenže odborníci varují, že přemíra světla přináší riziko. V čem je problém?

Když si něco vymyslí sami občané, Evropská komise si se směrnicemi dává hodně na čas. Například se střídáním času.

Kdo dává najevo svoji podporu prezidentským kandidátům. Oba prezidentští kandidáti mají za sebou skupinu podporovatelů. Naposledy Petra Pavla podpořili jeho příznivci na včerejším shromáždění na Václavském náměstí. Dorazili řada například Jan Svěrák, legendární hokejista Jiří Hrdina či sportovní pár Lucie Šafářová a Tomáš Plekanec. ¨Mezi dlouhodobé podporovatele Petra Pavla patří také vědkyně Helena Illnerová , spisovatel Jaroslav Rudiš, herec Martin Dejdar či hvězdy Ordinace Zlata Adamovská a Petr Štěpánek nebo honorární konzul a aktivista za romská práva Petr Torák. Pavlův soupeř Andrej Babiš o řadu zvučných jmen během své politické kariéry přišel. Naposledy oznámila odchod herečka Veronika Žilková, která bude…

Změna času je dvakrát za rok kontroverzním tématem, jelikož velká část veřejnosti s touto dnes už v zásadě nepodstatnou změnou nesouhlasí. Jak ovlivňuje naši psychiku?

Dění na Ukrajině vyvolává trpké vzpomínky na sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968… „Je to skoro jak přes kopírák,“ říká Zdeněk Pinc. Pamětníci pociťují bezmoc, zklamání a obavy z budoucnosti.

"Jakákoliv nutnost přizpůsobit se novému času, posunutému byť i o jednu hodinu, může znamenat dočasné zkrácení doby spánku, a tím i únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu," říká prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Nikdo z nás se netěší na den, kdy se posune čas o hodinu dopředu. Letos to vyjde na 27. března. Přechod na letní čas není jen o chybějící hodině v posteli.

Dvakrát ročně dochází ke změně času. Přitom spousta lidí volá po tom, aby bylo toto střídání zrušeno. Proč a kdy vlastně bylo zavedeno, kdy přesně ke změně času dojde v následujících letech a proč se střídání času ještě nezrušilo?

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělíi a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení v pondělí schválila vláda.

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělí a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení dnes schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat bude do poslední neděle v říjnu. Nařízení schválila v pondělí vláda. Změny času měly v EU skončit už v roce 2019, členské státy se ale zatím nedohodly. Vláda také schválila vyšší odměny pro hygieniky nebo vyšší pomoc pro oblast zasaženou červnovým tornádem.

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělíi a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení schválila vláda, informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

Vláda bude v pondělí rozhodovat o termínech střídání času v dalších pěti letech. Schvalovat bude nařízení, které data časových přechodů stanovuje. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

Vláda bude v pondělí rozhodovat o termínech střídání času v dalších pěti letech. Schvalovat bude nařízení, které data časových přechodů stanovuje. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální.

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělíi a trvat do poslední neděle v říjnu. Nařízení dnes schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

Vláda na svém webu zveřejnila návrh nařízení, které počítá se zachováním střídání letního a zimního času. Ačkoliv se o jeho zrušení mluvilo už před pár lety a v Evropské unii mělo skončit už v roce 2019, počítá se s ním i v budoucnu. Členské státy se totiž stále nedohodly na tom, který čas bude platit. Informuje o tom ČTK.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu. Počítá s tím návrh nařízení, které na svém webu zveřejnila vláda. Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019. Členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl pak letos.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu. Počítá s tím návrh nařízení, které na svém webu zveřejnila vláda. Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019. Členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl pak letos.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu. Počítá s tím návrh nařízení, které na svém webu zveřejnila vláda.

Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu. Počítá s tím návrh nařízení, které na svém webu zveřejnila vláda. Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019. Členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl pak letos.

S Ivanem Havlem se v pondělí 10. května přišly do strašnického krematoria rozloučit desítky lidí, včetně mnoha osobností veřejného života. Uznávaný vědec a mladší bratr disidenta a někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla zemřel v neděli 25. dubna ve věku 82 let.

O víkendu se mění čas. V neděli dvě hodiny po půlnoci se hodiny posunou na 3:00, noc tak bude o hodinu kratší. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se vrátí standardní středoevropský čas, takzvaný zimní. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí a neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií. Každoročně podle průzkumů „zabije“ změna času kvůli různým vlivům například na spánek zhruba desítky lidí. „Střídání času je…

Do konce března chce Český rozhlas představit členy své nové etické komise. Ta předchozí se rozpadla loni v březnu, poté, co většina členů rezignovala. Bylo to především kvůli nečinnosti komise, kterou tehdy ředitel ČRo víc než rok nesvolal a nereagoval ani na její podněty. Teď rozhlas tvrdí, že chce činnost etické komise obnovit.

Europoslanci loni odhlasovali plány na zrušení střídání standardního a letního času v zemích Evropské unie v roce 2021.

Pokud chodíte brzy spát a brzy vstáváte, patříte mezi skřivany. Jestliže se ke spánku ukládáte až pozdě v noci a ráno si raději přispíte, jste typická sova. Biologický rytmus člověka je velmi individuální záležitost a jen těžko se dá předělat.