Hubbleův teleskop

Kometa 3I/ATLAS, třetí mezihvězdný objekt zaznamenaný lidstvem, prolétá Sluneční soustavou po hyperbolické dráze rychlostí 57 km/s. Vědci pomocí teleskopů Hubble a James Webb zkoumají tento unikátní jev, který pochází z hlubin mimo náš planetární systém.

NASA spustila bezprecedentní pozorovací kampaň, která sleduje mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Od Marsu přes Hubbleův teleskop až po sondy jako Lucy a Psyche – dvanáct misí pomáhá odhalit složení a původ tohoto vzácného návštěvníka z jiné části galaxie.

Mlhovina Rudý pavouk, zachycená teleskopem Jamese Webba, odhaluje dramatický konec hvězdy podobné našemu Slunci – a tím i možný osud celé Sluneční soustavy. Nové snímky odhalily skrytou hvězdu, gigantické plynové výtrysky i záhadnou symetrii, která vědcům desítky let unikala.

Záhadná gama záře z centra Mléčné dráhy i po desítkách let odporuje všem vysvětlením. Nová studie ukazuje, že dvě hlavní teorie – temná hmota a pulsary – jsou nerozlišitelné, a věda tak zůstává na mrtvém bodě.

Nová analýza dat z teleskopu Jamese Webba naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety WASP-39b by mohl obíhat sopečný exoměsíc, který do okolí planety chrlí oblaka plynu a prachu.

Měřit vzdálenost na roky se může zdát trochu bláznivé. Jenže ve vesmíru dává vše trochu jiný smysl než na Zemi! Co je to vlastně světelný rok a k čemu ho potřebujeme? Naše nejbližší hvězda (kromě Slunce) Proxima Centauri je od nás vzdálená 38 000 000 000 000 kilometrů.

Ještě před nedávnem šlo o odvážnou hypotézu, dnes už ale mají astronomové jasno – slavný rudý veleobr Betelgeuse má skutečně svého hvězdného společníka. Vzdor očekávání jím ale není ani neutronová hvězda a ani bílý trpaslík.

NASA podle svého oficiálního prohlášení pozastavila velkou část svých činností z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Ve vesmíru se dějí podivné věci, které matou astronomy a obracejí modely naruby. Například v červenci detekovali gama záblesk trvající skoro celý den. To je neobvykle dlouhá doba v porovnání s běžnými výbuchy trvajícími vteřiny až minuty. Záhadná exploze GRB 250702BDE navíc vykazovala opakované a periodické výboje, což je v historii pozorování vesmíru unikátní.

Bez spojení není velení. Otřepaná fráze nám vysvětluje, že bez dostatečného spojení těžko můžeme organizovat složitější záležitosti. Spojené státy si nově vytyčily cíl, který spočívá v pilotovaném letu k Marsu. A ačkoli smělé plány naberou zcela jistě desítky let zpoždění, jakékoli rozsáhlejší akce u Rudé planety budou potřebovat větší datovou propustnost, robustnější komunikaci a tedy mnohem propracovanější komunikační infrastrukturu. Třeba pro misi Mars Sample Return, či nějakou její zjednodušenou verzi. Upravený návrh rozpočtu pro NASA od Kongresu vyčlenil finance na přípravu komunikační sítě u Marsu. Do diskuze se nyní přihlásil Petr Back a přišel s efektivnějším a jednodušším řešením náročného úkolu. Jeho příspěvek vnímejme také jako přání ředitele komerční firmy, která vidí příležitost uplatnit řešení, které je jim blízké. Na rozdíl od jiných však nabízí ozkoušené a hotové komponenty. Přímé odpovědi Becka jsou z rozhovoru, který poskytl pro server NASA Spaceflight.

Goddardovo vesmírné středisko (GSFC) – největší organizace vědců, inženýrů a technologů zabývajících se pozemskými i vesmírnými výzkumy v Greenbeltu v Marylandu, provádí po schválení drastických škrtů Donaldem Trumpem významné změny.

Asteroid 2024 YR4 měl podle odhadů vědců původně zasáhnout v roce 2032 Zemi. Objekt o průměru přibližně 60 metrů by při dopadu na zemský povrch způsobil vážné škody. Dnes už naštěstí víme, že naši planetu mine. Jenže nová trajektorie přináší jiný problém. Podle aktualizovaných výpočtů existuje 4% pravděpodobnost, že asteroid v roce 2032 narazí do Měsíce. Mohlo by se zdát, že nás to nemusí trápit a jedná se maximálně o zajímavou podívanou pro astronomy.

Chemická signatura komety 3I/ATLAS je pro astronomy jednoduše řečeno záhadou. Tento objekt, třetí mezihvězdný návštěvník, který byl kdy objeven, má složení, které se vymyká všem dosavadním poznatkům: má nejvyšší dosud zaznamenaný poměr oxidu uhličitého a vody v kometě. Tato zvláštnost z ní činí posla z jiné sluneční soustavy, který s sebou přináší více otázek než odpovědí.

Hubbleův teleskop zachytil, kterak 260 světelných let vzdálený bílý trpaslík „požírá“ úlomek extrasolárního Pluta. Pozorování podle vědců nabízí zajímavou exkurzi do vzdálené budoucnosti naší Sluneční soustavy.

Andromeda a Mléčná dráha, dvě galaxie, které v současnosti dělí z lidského hlediska propastných 2,5 milionů světelných let. Ale vzhledem k tomu, že se obě galaxie přibližují rychlostí asi 110 až 300 kilometrů za sekundu, kolize se zdá být neodvratná… Místy bouřlivě, místy v klidu by ke srážce mělo dojít za pět miliard let.

Avi Loeb je od roku 2011 vedoucím oddělení astronomie na Harvardu. Vytvořil Harvard Black Hole Initiative (první mezioborové centrum zaměřené na studium černých děr). Je také ředitelem Institutu pro teorii a výpočty (ITC) v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Není tedy žádným nováčkem. A nyní se zaměřil na studium hvězdného návštěvníka 3I/ATLAS.

Astronomové zaznamenali explozi gama záření, která se během jednoho dne několikrát opakovala. Neznámý zdroj záření se nachází mimo naši Galaxii.

Jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy v roce 2019 viditelně pohasla a nyní astronomové zjistili proč. Zastínil ji 1.6 milionu kilometrů široký oblak prachu doprovázený obřím výronem, při němž hvězda odhodila většinu své hmoty.

Nejnovější vesmírná pozorování přinesla překvapivý zvrat – mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je ještě zvláštnější, než vědci americké NASA předpokládali.

Astronomové detailně prozkoumali extrémní dvojhvězdu NGC 3603-A1, která patří k nejhmotnějším známým systémům v naší Galaxii.

Nejnovější a jediný známý třetí mezihvězdný návštěvník naší sluneční soustavy je každým týdnem fascinující. Objekt, který byl spatřen počátkem července a který dostal označení 3I/ATLAS, by podle všech dosavadních pozorování měl být kometou. Pohybuje se tak rychle, že astronomům stačil jediný pohled na jeho rychlost, aby poznali, že přichází z mezihvězdného prostoru. A mohla by být dokonce starší než celá naše sluneční soustava.

Vědci obsluhující teleskop Jamese Webba, technický zázrak jednadvacátého století, se snaží zjistit co nejvíce informací o mezihvězdném objektu, který objevili v červenci.

Do Sluneční soustavy vstoupil nový mezihvězdný návštěvník. Objekt označený jako 3I/ATLAS objevili astronomové v červenci pomocí teleskopu ATLAS v Chile. Jde teprve o třetí známý mezihvězdný objekt po tělesech Oumuamua a 2I/Borisov.

Záhadný objekt ze vzdáleného vesmíru právě prochází naší sluneční soustavou a vědci se nemohou shodnout na tom, co vlastně je.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) odhalil v roce 2022 záhadné červené tečky hluboko ve vesmíru. Tyto podivné signály, které výkonná observatoř zachytila, pocházejí z doby, kdy byl vesmír starý sotva miliardu let, což zpochybňuje současné chápání vzniku galaxií.

Vědecká komunita vede vášnivou debatu o povaze nového mezihvězdného objektu 3I/ATLAS. Tento záhadný návštěvník, třetí svého druhu, který byl kdy v naší sluneční soustavě pozorován, znovu rozpoutal polemiku o tom, zda se jedná o přírodní jev, nebo o něco mnohem neobvyklejšího.

Do naší sluneční soustavy vstoupil interstelární objekt 3I/ATLAS. Harvardský astrofyzik Avi Loeb navrhuje, že může jít o mimozemskou technologickou sondu.

Dosud nejkvalitnější snímek pravděpodobné komety 3I/ATLAS, která do Sluneční soustavy zavítala z cizího hvězdného systému, pořídil Hubbleův vesmírný dalekohled. Astronomové zaznamenali podivné chování tělesa, které se blíží k Zemi a brzy bude viditelné i pomocí amatérských přístrojů.

Nedávno zprovozněná Observatoř Very C. Rubinové v Chile zachytila mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS na svých snímcích oblohy „zcela mimoděk“, a to ještě před jejím oficiálním objevem 1. července. Díky chilské observatoři máme dokonce k dispozici i krátké video pohybu této komety na hvězdném pozadí. Vědci postupně získávají i řadu dalších informací o tomto pozoruhodném objektu, který k nám nejspíš přiletěl od cizí hvězdy.

Hubbleův teleskop vyfotil velký objekt z cizí hvězdné soustavy. Přilétá z neprobádaných hlubin vesmíru a rychle se přibližuje k rudé planetě.

Jedna z nejsilnějších zaznamenaných hvězdných explozí, supernova vzdálená 1,9 miliardy světelných let a detekovaná v říjnu 2022, vyslala mohutný gama záblesk, který navzdory své obrovské vzdálenosti zasáhl horní vrstvy zemské atmosféry.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS byl detekován 1. července 2025. Odhaduje se, že se tento vesmírný návštěvník přiblíží k Jupiteru 16. března 2026 na vzdálenost 53,6 milionu kilometrů. Taková setkání jsou pro vědu značně zajímavá, protože je možné studovat materiál, který vznikl mimo naši sluneční soustavu, což by mohlo poskytnout vodítka o vzniku jiných planetárních systémů.

Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil dosud nejostřejší snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS, která se právě řítí Sluneční soustavou. Těleso 3I/ATLAS je jedním ze tří mezihvězdných objektů, které byly kdy pozorovány při průletu naším hvězdným systémem.

Na internet právě unikly fotografie operačního systému HyperOS 3.0. Ukazují, že Xiaomi si vypůjčí zásadní funkce z iPhonů.

Není to letadlo ani pták. Sluneční soustavou prochází záhadný objekt z úplně jiného hvězdného systému. Vědci ho napjatě pozorují.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Astronomové slaví objev neviditelného monstra putujícího hlubinami vzdálené galaxie, které by mohlo zaplnit jednu z největších mezer v moderní astrofyzice. Záhadný zdroj extrémního záření byl objeven miliony světelných let od Země a možná změní to, co víme o vývoji černých děr a galaxií.

Fermiho bubliny jsou rozsáhlé struktury horkého plynu, které se rozprostírají nad a pod Mléčnou dráhou.

Jde o velmi vzácný úkaz, a proto na něj upírají zrak odborníci z celého světa – návštěvníka ze vzdálených končin naší galaxie.

Od chvíle, kdy jsme před několika desítkami let začali pozorněji pozorovat oblohu, vyvstala otázka: Jak vznikl vesmír?

NASA nedávno oznámila objev, který zpochybňuje naše chápání času, vesmíru a hranic našich pozorovacích možností.

Agentury NASA a ESA zveřejnily nový snímek galaxie Abell 209 pořízený Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Fotografie odhaluje vícekupu čítající přes 100 galaxií, a také gravitační čočky způsobené temnou hmotou a horkým plynem, což prohlubuje stávající poznatky o složení vesmíru.

Vesmírný dalekokled Jamese Webba upírá svou pozornost do oblasti COSMOS, která leží mimo naši galaxii.

Na první pohled je to jen zářivá koule hvězd v jiném koutě vesmíru. Jenže uvnitř kulové hvězdokupy NGC 1786 se možná skrývá klíč k pochopení historie galaxií – včetně té naší. Hubbleův teleskop totiž odhalil nečekané stopy více generací hvězd ve 160 000 světelných let vzdálené oblasti.

Lidská tvořivost nezná hranic. To, co se dříve zdálo nemožné, se nyní zdá být skutečností.

Černé díry byly po desetiletí vnímány jako největší predátoři vesmíru. Nedávné objevy pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu však odhalily nový vesmírný jev, který tuto představu zpochybňuje.

Vesmír okolo nás se rozpíná rychleji než sousední. Možným řešením pro tyto nesrovnalosti je, že se naše galaxie nachází blízko středu velké prázdnoty.

Jednou ze základních otázek v astronomii je, kolik galaxií existuje v našem vesmíru. Astronomové měli své odhady, ale ty se strašlivě mýlily. Podle dosud nejpřesnějšího sčítání je ve vesmíru 10 až 20krát více galaxií, než jsme si dříve mysleli.

Hubbleův vesmírný dalekohled NASA odhalil převratné výsledky výzkumu, které dramaticky změnily naše chápání Uranu. Po desetiletí se vědci domnívali, že mají pevnou představu o době rotace Uranu, ale nedávná pozorování odhalila, že den na Uranu je delší, než se dříve předpokládalo. Tento objev je připraven změnit způsob, jakým vědci studují vnější planety naší sluneční soustavy.

Vyvržené balvany nesly překvapivě více hybnosti než samotná sonda DART. Nečekaný boční impuls zřejmě způsobily nárazy solárních panelů do balvanů. Povrch asteroidu je klíčový pro úspěch budoucích misí planetární obrany.

Díky efektu gravitační čočky a archivním datům se vědcům možná podařilo objevit doposud neznámou potulnou planetu.

Slunce se zrodilo společně asi s tisícovkou stálic zhruba před 4,5 miliardy let. Za tak dlouhou dobu se jeho sourozenci rozprchli do různých částí Galaxie a naše centrální hvězda má nyní zcela jiné sousedy.

Nová mapa vesmíru obsahuje katalog téměř osmi set tisíc galaxií. Vědci objevili desetkrát více galaxií, než kolik původně předpokládali. Data a katalog jsou nyní volně dostupné v interaktivním prohlížeči.

Hubbleův vesmírný dalekohled NASA opět způsobil převrat v našem chápání vnějších planet. Tentokrát poskytl nové poznatky o Uranu, které zpochybňují dlouholeté názory o jeho rotační periodě.

V dubnu 1990 raketoplán Discovery vynesl do vesmíru teleskop pojmenovaný po Edwinu Hubblovi, vědci, který před desítkami let předpověděl, že se vesmír rozpíná. To byla symbolika, která se vám vryje do paměti. Víte, jak je to frustrující, když se snažíte vyfotit Měsíc mobilem a on je pořád rozmazaný. Teď si představte, že jste astronom a tohle zažíváte každou noc celou kariéru.

Na první pohled nenápadná trpasličí galaxie NGC 4449 překvapuje svou aktivitou – rodí hvězdy v tempu, jaké by jí mohla závidět i Mléčná dráha.

Nedávno vědci z NASA pozorovali ve vzdálené galaxii, asi 600 milionů světelných let od Země, objekt, který několik týdnů jasně zářil, dokud jednoduše nezmizel. Stalo se to, že se na okraji galaxie objevila modrá záře, která upoutala pozornost astronomů.

V hlubinách vesmíru, kde ticho prolamují jen výbuchy supernov a gravitační otřesy z dávných srážek, se odehrál objev, který otřásl dosavadními představami o tom, kde v galaxiích černé díry žijí — a umírají. Astronomové z Kalifornské univerzity v Berkeley totiž jako první na světě detekovali masivní černou díru, která ničí hvězdu daleko od centra své galaxie.

Astronomové dlouho předpokládali, že se Mléčná dráha nevyhnutelně srazí se svou sousedkou Andromedou. Nová studie však tuto předpověď komplikuje.