Vesmírný dalekohled Jamese Webba nedávno ověřil měření Hubbleova teleskopu týkající se určení přesné rychlosti kosmické expanze. Výsledky pokusu pak vědce překvapily i šokovaly zároveň.
Astronomům se podařilo zaznamenat velkou tmavou skvrnu v atmosféře planety Neptun a nečekaně také menší světlou oblast, která s ní sousedí. Jedná se o vůbec první pozorování temné skvrny na Neptunu provedené pozemním teleskopem.
Astronomům se podařilo zaznamenat pomocí dalekohledu ESO/VLT velkou tmavou skvrnu v atmosféře planety Neptun a nečekaně také menší světlou oblast, která s ní sousedí..
Obrovský kovový kus kosmického odpadu se našel na pobřeží 17. července. Australská vesmírná agentura uvedla, že pochází z indické rakety. ISRO informaci nepopírá a nyní řeší, jak s kusem kovu naložit.
Na Netflix právě vstoupil poslední díl dokumentární série Nepoznané (Unknown), který se nám pokouší odhalit tajemné záhady vesmíru. Dokumentární film Kosmický stroj času (Cosmic Time Machine) přináší jedinečné informace a záběry z historického startu vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
Do něj minulý rok záměrně narazila sonda DART. Kolem asteroidu jsou desítky kamenů, které se od něj postupně vzdalují. Podrobnější informace o následcích dopadu sondy přinese plánovaná mise Hera.
Těleso označením LTT9779b je nejzářivější dosud známou planetou, kterou vědci objevili. Můžou za to mraky, které pomohl objevit vesmírný teleskop Cheops.
Pohodlně se usaďte, nasaďte si sluchátka, vezměte si šálek čaje a poslouchejte. Před vámi je úžasná proměna obrazu ve zvuk. Takto se Stephanův kvintet proměnil v zajímavou hudbu, která zní jako ambientní experimenty zpoza Země, jak píše web Chron.
Milujeme fotografie z vesmíru. Pohled na tisíce barevných hvězd, mlhovin a planet má neuvěřitelně uklidňující účinek. Máme něco pro všechny milovníky takových snímků. Hubbleův vesmírný teleskop pořídil úžasnou fotografii, kterou si můžete prohlédnout ve vysokém rozlišení.
Galileo Galilei byl jistě jedním z největších mužů, které tato planeta kdy vůbec nosila, ale byl také tak odvážný, jak se o něm říká? Jeho bájný výrok „A přece se točí!“ patrně nikdy vysloven nebyl. Kdyby se totiž vědec tak neopatrně vyjádřil před inkvizitory, určitě by se domů už nepodíval.
Neúnavný Hubbleův vesmírný teleskop nedávno absolvoval sérii pozorování blízkých aktivních galaktických jader. V rámci tohoto průzkumu se zaměřil i na podivuhodnou galaxii ze souhvězdí Draka.
V centru galaxie vzdálené asi 2,7 miliardy světelných let se skrývá kosmický kolos. Narazili na něj britští astronomové. Jedná se o jednu z nejhmotnějších černých děr, které kdy byly objeveny. Její hmotnost je o více než 30 miliard větší než hmotnost Slunce.
Nekonečné rudé pláně, rozložité vulkány, pozůstatky dávných řek a jezer i krátery po dopadu meteoritů si lze do detailu prohlédnout na nové globální mapě Marsu, kterou vytvořili vědci ze Spojených arabských emirátů (SAE). Mapa se skládá z více než 3000 snímků, které pořídily přístroje sondy Amal (Naděje). Sonda však nesnímala pouze samotnou planetu.
Černé díry si mnozí představují jako nenasytné vesmírné jámy, které spolknou vše, co se k nim přiblíží. Jedna taková se podle NASA neskutečnou rychlostí řítí mezigalaktickým prostorem. Jenže místo toho, aby hvězdy pohlcovala, je za sebou naopak vytváří.
Hvězdokupa NGC 2419 obsahuje přinejmenším dvě populace červených obrů, které se navzájem liší chemickým složením. Mohlo by jít o útvar vzniklý spojením původně samostatných skupin hvězd?
O černých dírách se máme pořád co učit a platí to i o metodách, jak je nalézt. Nedávno britští astronomové z Durhamské univerzity objevili dosud největší černou díru, která sedí přímo uprostřed galaxie. Pomohla jim unikátní metoda, díky niž byl podobný objev učiněn vůbec poprvé.
Britští vědci mají za to, že se k Zemi obrátila supermasivní černá díra. Hvězdnou soustavu PBC J2333.9-2343 nejdříve považovali za rádiovou galaxii, nyní však odhalili, že se v jejím středu nachází nebezpečná černá díra.
Astronomové nedávno objevili další překvapení vesmíru, obří černou díru, jejíž hmotnost, jak odhadují, lze přirovnat ke dvaceti milionům Sluncí naší soustavy. A to už je jistě objekt, který si zaslouží naši pozornost. Máme se takového vesmírného giganta bát?
Na oběžné dráze je bezmála 6 000 satelitů – většinu tvoří Starlink. Na snímcích z teleskopu tvoří dlouhé pruhy, které znemožňují zkoumání vesmíru. Problémem je také vesmírný odpad a postupné klesání dalekohledu pod výšku satelitů.
Video bylo utvořeno z mnoha snímků, které dalekohled po nárazu udělal. Díky nim je jasné, co se s troskami následně dělo. Hubble i nyní pozoruje svítící ohon za asteroidem pro pozdější zkoumání.
Hubbleův teleskop i přes svůj požehnaný věk (vypuštěn byl v roce 1990) stále poskytuje vědcům mimořádně cenná data pro jejich výzkum. Laická veřejnost se pak s radostí kochá jeho povedenými fotkami nejrůznějších kosmických objektů. Dnes si ukážeme jeho další povedený „úlovek“ – mlhovinu pojmenovanou Tarantule.
Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil velké vzdálené galaxie, které podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru.
Galaxie vznikly 500 až 700 milionů let po velkém třesku. Jsou však obrovské a červeně září – to je v rozporu s dosavadními předpoklady o raném vesmíru. Než vědci změní kosmologickou teorii, bude potřeba potvrdit, že se opravdu jedná o galaxie.
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) našel velké vzdálené galaxie. Podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Objev tak naznačuje, že velké galaktické systémy byly zřejmě po velkém třesku mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli.