Hubbleův teleskop

Hubbleův teleskop zachytil pradávnou hvězdokupu, za jejímiž barvami, hustým jádrem a ohromným stářím se skrývá složitý příběh.

Téměř dva ze tří fotonů schopných ionizovat vodík unikají z galaxie vzdálené asi 11 miliard světelných let, jak vyplývá z objevu, který astrofyziky zaskočil. Galaxie, katalogizovaná jako JADES-GS-z13-1-LA, propouští až 65 % svého ultrafialového záření, což je hodnota výrazně převyšující to, co modely předpovídají pro objekty tohoto typu.

V našem kvízu se ukáže, jak se orientujete ve znalostech o vesmíru. Naše poznání o něm se stále rozšiřuje. Ukažte, jestli držíte krok.

NASA potvrdila, že dalekohled Nancy Grace Roman poletí do vesmíru již v září letošního roku, osm měsíců před plánovaným termínem. Nabídne pole záběru 100krát větší než Hubbleův teleskop.

Už nyní vědci pociťují neblahé dopady přehlcení oběžné dráhy satelity. Firmy mezitím plánují další projekty a nic jim nestojí v cestě. V ohrožení je astronomie, sledování noční oblohy pouhým okem a možná ještě mnohem víc.

Astronomům se díky datům z Hubbleova teleskopu podařilo potvrdit jev, který byl dosud znám jen z teorií. Kometa 41P/Tuttle–Giacobini–Kresák, jejíž objev nese československou stopu, dokázala zpomalit svou rotaci, téměř se zastavit a následně se roztočit opačným směrem. Kometa 41P/Tuttle–Giacobini–Kresák patří do tzv. Jupiterovy rodiny komet, tedy těles, jejichž dráhu letu primárně určuje gravitační pole největší planety Sluneční soustavy. Vzhledem k tomu, že tato kometa dosahuje průměru pouhý jeden kilometr, je mimořádně citlivá na nerovnoměrné výrony plynů, ke kterým dochází při jejím zahřívání během průletů kolem Slunce. Právě tato nestabilita se stala klíčem k nečekanému zvratu v její rotaci.

Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.

Astronomové oznámili objev skutečně neuvěřitelného objektu. Nazvali jej Candidate Dark Galaxy-2 (zkráceně CDG-2), což je poněkud fádní název pro něco skutečně mimořádného.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil fascinující snímek z Hubbleova teleskopu, který zachycuje mračno Lupus 3, ve kterém se tvoří nové hvězdy.

Umělá inteligence v posledních dnech ukazuje svou sílu napříč obory – objevila stovky dosud neznámých úkazů ve vesmíru, naplánovala historicky první jízdu na Marsu a mění způsob, jakým YouTube mluví k publiku. Zároveň ale přináší i varování: dlouhodobé používání chatbotů může ovlivnit naše hodnoty a vnímání reality.

Hubbleův teleskop už 35 let pozoruje vesmír – a díky novému nástroji AnomalyMatch teď vědci objevili stovky dříve neznámých objektů. Umělá inteligence prošla miliony snímků a odhalila vzácné anomálie, které mohou změnit náš pohled na vývoj galaxií i vznik planet.

Zkoumání vesmíru je poměrně zdlouhavé a náročné, a i když máte velký rozpočet, snadno něco přehlédnete. Dva astronomové z Evropské kosmické agentury (ESA) objevili v archivech Hubbleova teleskopu více než 800 dosud nezdokumentovaných astrofyzikálních anomálií, které se rozhodli nenechat ležet ladem. Dvojice David O’Ryan a Pablo Gómez vycvičila model umělé inteligence, aby prohledal 35 let dat z Hubbleova teleskopu, vyhledal podivné objekty a upozornil na ně.

Astronomové obsluhující Hubbleův teleskop narazili na extrémně podivný objekt, jaký dosud nikdy neviděli – kosmickou formaci bez jediné hvězdy.

Astronomové*astronomky pomocí Hubbleova teleskopu objevili nový typ vesmírného objektu, který nemá žádné hvězdy. Tajemný Cloud-9, přezdívaný „sedmé nebe“, by mohl být jedním z nejčistších důkazů existence temné hmoty a oknem do úplných začátků vesmíru.

Hubbleův teleskop poprvé zachytil ve viditelném světle největší známý protoplanetární disk, obklopující hvězdu IRAS 23077+6707. Tento kolosální útvar o délce 640 miliard kilometrů zcela mění naše představy o vzniku planetárních systémů – a je stejně chaotický, jako je obrovský.

To, k čemu došlo začátkem července, je zvláštní: teleskop Fermi, který od roku obíhá kolem Země, detekoval neobvykle dlouhotrvající vesmírný záblesk.

Na první pohled planeta HD 189733 b, vzdálená 64 milionů světelných let, jeví jako klidný svět. Ve skutečnosti je však jedním z nejnehostinnějších míst ve vesmíru.

Hubbleův vesmírný teleskop pořídil dosud nejostřejší snímek interstelární komety 3I/ATLAS, která se právě řítí naší sluneční soustavou.

Nový snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS poskytla Evropská kosmická agentura. Záběry ze sondy Juice využila také k získání nových dat o objektu. Zcela novou fotografii zveřejnili i astronomové z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, kteří použili Hubbleův vesmírný dalekohled. Ačkoliv se vědci shodují na kosmickém původu mezihvězdného tělesa, astrofyzik Avi Loeb upozornil na další anomálie, které podle něj mají nejasný původ.

Kometa 3I/ATLAS, třetí mezihvězdný objekt zaznamenaný lidstvem, prolétá Sluneční soustavou po hyperbolické dráze rychlostí 57 km/s. Vědci pomocí teleskopů Hubble a James Webb zkoumají tento unikátní jev, který pochází z hlubin mimo náš planetární systém.

NASA spustila bezprecedentní pozorovací kampaň, která sleduje mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Od Marsu přes Hubbleův teleskop až po sondy jako Lucy a Psyche – dvanáct misí pomáhá odhalit složení a původ tohoto vzácného návštěvníka z jiné části galaxie.

Mlhovina Rudý pavouk, zachycená teleskopem Jamese Webba, odhaluje dramatický konec hvězdy podobné našemu Slunci – a tím i možný osud celé Sluneční soustavy. Nové snímky odhalily skrytou hvězdu, gigantické plynové výtrysky i záhadnou symetrii, která vědcům desítky let unikala.

Záhadná gama záře z centra Mléčné dráhy i po desítkách let odporuje všem vysvětlením. Nová studie ukazuje, že dvě hlavní teorie – temná hmota a pulsary – jsou nerozlišitelné, a věda tak zůstává na mrtvém bodě.

Nová analýza dat z teleskopu Jamese Webba naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety WASP-39b by mohl obíhat sopečný exoměsíc, který do okolí planety chrlí oblaka plynu a prachu.

Měřit vzdálenost na roky se může zdát trochu bláznivé. Jenže ve vesmíru dává vše trochu jiný smysl než na Zemi! Co je to vlastně světelný rok a k čemu ho potřebujeme? Naše nejbližší hvězda (kromě Slunce) Proxima Centauri je od nás vzdálená 38 000 000 000 000 kilometrů.

Ještě před nedávnem šlo o odvážnou hypotézu, dnes už ale mají astronomové jasno – slavný rudý veleobr Betelgeuse má skutečně svého hvězdného společníka. Vzdor očekávání jím ale není ani neutronová hvězda a ani bílý trpaslík.

NASA podle svého oficiálního prohlášení pozastavila velkou část svých činností z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Ve vesmíru se dějí podivné věci, které matou astronomy a obracejí modely naruby. Například v červenci detekovali gama záblesk trvající skoro celý den. To je neobvykle dlouhá doba v porovnání s běžnými výbuchy trvajícími vteřiny až minuty. Záhadná exploze GRB 250702BDE navíc vykazovala opakované a periodické výboje, což je v historii pozorování vesmíru unikátní.

Bez spojení není velení. Otřepaná fráze nám vysvětluje, že bez dostatečného spojení těžko můžeme organizovat složitější záležitosti. Spojené státy si nově vytyčily cíl, který spočívá v pilotovaném letu k Marsu. A ačkoli smělé plány naberou zcela jistě desítky let zpoždění, jakékoli rozsáhlejší akce u Rudé planety budou potřebovat větší datovou propustnost, robustnější komunikaci a tedy mnohem propracovanější komunikační infrastrukturu. Třeba pro misi Mars Sample Return, či nějakou její zjednodušenou verzi. Upravený návrh rozpočtu pro NASA od Kongresu vyčlenil finance na přípravu komunikační sítě u Marsu. Do diskuze se nyní přihlásil Petr Back a přišel s efektivnějším a jednodušším řešením náročného úkolu. Jeho příspěvek vnímejme také jako přání ředitele komerční firmy, která vidí příležitost uplatnit řešení, které je jim blízké. Na rozdíl od jiných však nabízí ozkoušené a hotové komponenty. Přímé odpovědi Becka jsou z rozhovoru, který poskytl pro server NASA Spaceflight.

Goddardovo vesmírné středisko (GSFC) – největší organizace vědců, inženýrů a technologů zabývajících se pozemskými i vesmírnými výzkumy v Greenbeltu v Marylandu, provádí po schválení drastických škrtů Donaldem Trumpem významné změny.

Asteroid 2024 YR4 měl podle odhadů vědců původně zasáhnout v roce 2032 Zemi. Objekt o průměru přibližně 60 metrů by při dopadu na zemský povrch způsobil vážné škody. Dnes už naštěstí víme, že naši planetu mine. Jenže nová trajektorie přináší jiný problém. Podle aktualizovaných výpočtů existuje 4% pravděpodobnost, že asteroid v roce 2032 narazí do Měsíce. Mohlo by se zdát, že nás to nemusí trápit a jedná se maximálně o zajímavou podívanou pro astronomy.

Chemická signatura komety 3I/ATLAS je pro astronomy jednoduše řečeno záhadou. Tento objekt, třetí mezihvězdný návštěvník, který byl kdy objeven, má složení, které se vymyká všem dosavadním poznatkům: má nejvyšší dosud zaznamenaný poměr oxidu uhličitého a vody v kometě. Tato zvláštnost z ní činí posla z jiné sluneční soustavy, který s sebou přináší více otázek než odpovědí.

Hubbleův teleskop zachytil, kterak 260 světelných let vzdálený bílý trpaslík „požírá“ úlomek extrasolárního Pluta. Pozorování podle vědců nabízí zajímavou exkurzi do vzdálené budoucnosti naší Sluneční soustavy.

Andromeda a Mléčná dráha, dvě galaxie, které v současnosti dělí z lidského hlediska propastných 2,5 milionů světelných let. Ale vzhledem k tomu, že se obě galaxie přibližují rychlostí asi 110 až 300 kilometrů za sekundu, kolize se zdá být neodvratná… Místy bouřlivě, místy v klidu by ke srážce mělo dojít za pět miliard let.

Avi Loeb je od roku 2011 vedoucím oddělení astronomie na Harvardu. Vytvořil Harvard Black Hole Initiative (první mezioborové centrum zaměřené na studium černých děr). Je také ředitelem Institutu pro teorii a výpočty (ITC) v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Není tedy žádným nováčkem. A nyní se zaměřil na studium hvězdného návštěvníka 3I/ATLAS.

Astronomové zaznamenali explozi gama záření, která se během jednoho dne několikrát opakovala. Neznámý zdroj záření se nachází mimo naši Galaxii.

Jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy v roce 2019 viditelně pohasla a nyní astronomové zjistili proč. Zastínil ji 1.6 milionu kilometrů široký oblak prachu doprovázený obřím výronem, při němž hvězda odhodila většinu své hmoty.

Nejnovější vesmírná pozorování přinesla překvapivý zvrat – mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je ještě zvláštnější, než vědci americké NASA předpokládali.

Astronomové detailně prozkoumali extrémní dvojhvězdu NGC 3603-A1, která patří k nejhmotnějším známým systémům v naší Galaxii.

Nejnovější a jediný známý třetí mezihvězdný návštěvník naší sluneční soustavy je každým týdnem fascinující. Objekt, který byl spatřen počátkem července a který dostal označení 3I/ATLAS, by podle všech dosavadních pozorování měl být kometou. Pohybuje se tak rychle, že astronomům stačil jediný pohled na jeho rychlost, aby poznali, že přichází z mezihvězdného prostoru. A mohla by být dokonce starší než celá naše sluneční soustava.

Vědci obsluhující teleskop Jamese Webba, technický zázrak jednadvacátého století, se snaží zjistit co nejvíce informací o mezihvězdném objektu, který objevili v červenci.

Do Sluneční soustavy vstoupil nový mezihvězdný návštěvník. Objekt označený jako 3I/ATLAS objevili astronomové v červenci pomocí teleskopu ATLAS v Chile. Jde teprve o třetí známý mezihvězdný objekt po tělesech Oumuamua a 2I/Borisov.

Záhadný objekt ze vzdáleného vesmíru právě prochází naší sluneční soustavou a vědci se nemohou shodnout na tom, co vlastně je.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) odhalil v roce 2022 záhadné červené tečky hluboko ve vesmíru. Tyto podivné signály, které výkonná observatoř zachytila, pocházejí z doby, kdy byl vesmír starý sotva miliardu let, což zpochybňuje současné chápání vzniku galaxií.

Vědecká komunita vede vášnivou debatu o povaze nového mezihvězdného objektu 3I/ATLAS. Tento záhadný návštěvník, třetí svého druhu, který byl kdy v naší sluneční soustavě pozorován, znovu rozpoutal polemiku o tom, zda se jedná o přírodní jev, nebo o něco mnohem neobvyklejšího.

Do naší sluneční soustavy vstoupil interstelární objekt 3I/ATLAS. Harvardský astrofyzik Avi Loeb navrhuje, že může jít o mimozemskou technologickou sondu.

Dosud nejkvalitnější snímek pravděpodobné komety 3I/ATLAS, která do Sluneční soustavy zavítala z cizího hvězdného systému, pořídil Hubbleův vesmírný dalekohled. Astronomové zaznamenali podivné chování tělesa, které se blíží k Zemi a brzy bude viditelné i pomocí amatérských přístrojů.

Nedávno zprovozněná Observatoř Very C. Rubinové v Chile zachytila mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS na svých snímcích oblohy „zcela mimoděk“, a to ještě před jejím oficiálním objevem 1. července. Díky chilské observatoři máme dokonce k dispozici i krátké video pohybu této komety na hvězdném pozadí. Vědci postupně získávají i řadu dalších informací o tomto pozoruhodném objektu, který k nám nejspíš přiletěl od cizí hvězdy.

Hubbleův teleskop vyfotil velký objekt z cizí hvězdné soustavy. Přilétá z neprobádaných hlubin vesmíru a rychle se přibližuje k rudé planetě.

Jedna z nejsilnějších zaznamenaných hvězdných explozí, supernova vzdálená 1,9 miliardy světelných let a detekovaná v říjnu 2022, vyslala mohutný gama záblesk, který navzdory své obrovské vzdálenosti zasáhl horní vrstvy zemské atmosféry.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS byl detekován 1. července 2025. Odhaduje se, že se tento vesmírný návštěvník přiblíží k Jupiteru 16. března 2026 na vzdálenost 53,6 milionu kilometrů. Taková setkání jsou pro vědu značně zajímavá, protože je možné studovat materiál, který vznikl mimo naši sluneční soustavu, což by mohlo poskytnout vodítka o vzniku jiných planetárních systémů.

Hubbleův vesmírný dalekohled pořídil dosud nejostřejší snímek mezihvězdné komety 3I/ATLAS, která se právě řítí Sluneční soustavou. Těleso 3I/ATLAS je jedním ze tří mezihvězdných objektů, které byly kdy pozorovány při průletu naším hvězdným systémem.

Na internet právě unikly fotografie operačního systému HyperOS 3.0. Ukazují, že Xiaomi si vypůjčí zásadní funkce z iPhonů.

Není to letadlo ani pták. Sluneční soustavou prochází záhadný objekt z úplně jiného hvězdného systému. Vědci ho napjatě pozorují.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Astronomové slaví objev neviditelného monstra putujícího hlubinami vzdálené galaxie, které by mohlo zaplnit jednu z největších mezer v moderní astrofyzice. Záhadný zdroj extrémního záření byl objeven miliony světelných let od Země a možná změní to, co víme o vývoji černých děr a galaxií.

Fermiho bubliny jsou rozsáhlé struktury horkého plynu, které se rozprostírají nad a pod Mléčnou dráhou.