Hugo Haas

Dnes, 26. září, slaví světová kinematografie výročí, které ona sama pokládá za nikterak významné – ale je velmi významné pro autora tohoto textu.

Z filmů pro pamětníky by se mohlo zdát, že za první republiky probíhaly večírky bohatých ve vyšším, až téměř aristokratickém stylu. Každý byl slušně oblečen, konverzace se nesla v duchu zdvořilostních frází, dámy popíjely decentně šampaňské a muži se jim platonicky dvořili. Bylo to skutečně tak idylické?

Patřila k největším českým celebritám filmového plátna za první republiky. Především díky svému talentu i kráse prožila poměrně bujarý život, střídala milence jak na běžícím páse, čekala dítě a vychutnávala si mejdany do ranních hodin.

Nejtemperamentnější a nejusměvavější herečka prvorepublikové éry proslula mimořádným smyslem pro humor a bezprostředností. Jako jedna z mála odmítla za války hrát v německých filmech a nekolovaly o ní pomluvy ani lechtivé historky. Přesto jí leckdy do smíchu moc nebylo.

Věra Donátová dostudovala práva a chce si zřídit advokátní kancelář. Je však finančně závislá na rodičích. Emancipovaná matka její snahy podporuje, ale otec trvá na tom, že mu musí dokázat smysluplnost a lukrativnost své nové advokátní praxe. Peníze jí proto poskytne pod podmínkou, že pokud nebude do roka úspěšná, provdá se za muže, kterého jí vybral. Věra naštěstí úspěšně obhájí Petra Kučeru zvaného Tygr…

V prvorepublikových a protektorátních filmech ztělesňovala především neposedné žabky a nezbedné dcerušky a brzy se vypracovala k našim nejobsazovanějším herečkám. Většina současníků si ale Věru Ferbasovou (✝62) (21. 9. 1913 - 4. 8. 1976) vybaví až z pozdější doby, především jako lehce otravnou tetičku Františka Koudelky (Luděk Sobota, 78) z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), což byla mimochodem i její poslední role v celovečerním filmu.

Československý filmový a divadelní režisér a herec Hugo Haas se narodil 19. února 1901 v Brně. Stal se symbolem prvorepublikových filmů, byl to noblesní muž, ze kterého šly dámy do kolen, dodnes se mluví o jeho aférkách i o tom, že měl údajně holdovat kokainu. Jeho úspěšný život však narušila druhá světová válka, Hugo Haas byl totiž Žid.

Tento týden si diváci České televize mohli prostřednictvím několika filmů a dokumentů připomenout 30. výročí smrti Adiny Mandlové. Život velké prvorepublikové filmové hvězdy byl mnohem zajímavější a napínavější než snímky, v nichž hrála a je s podivem, že se stále nedočkal filmového zpracování.

To dítě nemá srdce, řekli o ní kdysi. Při pohřbu svého otce totiž neuronila jedinou slzu. I když jí nebylo ještě ani osm. Už jako malá měla Adina Mandlová jiný recept na bolest. Neplakat, bouřit se. Dnes uplyne třicet let od její smrti.

Hugo Haas byl jednou z největších hvězd černobílého filmu, ale osud si s ním pohrál, a i když se mu podařilo alespoň částečně pokračovat v kariéře také po emigraci, na svůj předválečný úspěch už mohl pouze vzpomínat.

Zahrál si Švejka i jeho duchovního otce Haška, přesto film neměl rád. Před kamerou mu totiž chybělo publikum. Zato na jevišti dokázal hravě zachránit nejeden malér, a ještě mu za skvělý gag publikum tleskalo.

Letos v únoru jsme si připomněli 120. výročí narození Huga Haase (✝67), a tak se sluší připomenout i jeho herecké umění. Česká televize sáhla do archivu a 6. března odvysílá Mravnost nade vše - jednu z nejlepších komedií, ve které se objevil. A po jeho boku uvidíme i celou plejádu dalších slavných prvorepublikových hvězd: Adinu Mandlovou (✝81) , Věru Ferbasovou (✝62) , Světlu Svozilovou (✝63), Sašu Rašilova (✝63), Zdeňku Baldovou (✝73) či Ladislava Boháče (✝71).

Jedna z nejvýraznějších postav prvorepublikového filmu neměla o skandály a přešlapy nouzi. Jeho úlety s herečkami, šňupání kokainu i bujaré alkoholové večírky patřily k Haasovu dennímu chlebu. Proč se tedy herec, který měl tak rozjetou kariéru, po válce už nikdy v Čechách neprosadil?

/FOTOGALERIE, ANKETA/ Psal se 19. únor roku 1901, když v Brně přišla na svět jedna z největších tuzemských filmových hvězd meziválečného období. Přesně před 120 lety se narodil herec Hugo Haas. Slibnou kariéru mu přerušila nacistická okupace, dokázal se ale prosadit i v Americe.

Hugo Haas se během let stal jakousi ikonou zlaté filmové éry v dobách první republiky. Bohémský život plný drog, alkoholu, večírků a milenek mu však skončil před 2. světovou válkou, když se k moci dostali nacisté a Haas kvůli židovskému původu musel emigrovat do USA, kde začal od nuly. V Hollywoodu se nakonec dokázal prosadit nejen jako herec, ale i v pozici režiséra, scenáristy a producenta.

Každá doba má své idoly, a první republika nebyla výjimkou. K velkým hereckým hvězdám patřil Hugo Haas (19. 2. 1901 – 1. 12. 1968), od jehož narození uplynulo právě 120 let. Haas sice nebyl typickým krasavcem, ale vše přebíjel svým kouzlem osobnosti a nepopiratelným šarmem.

Rovných 120 let uplyne 19. února od narození Huga Haase, ikony českého prvorepublikového filmu, ale také producenta, režiséra i hlavní postavy vlastních filmů, které natočil i v Americe. Jak si za oceánem vedl a proč raději založil vlastní společnost, než aby se nechal najímat „jen“ jako herec?

A do třetice Vlasta Burian. Tentokrát se s ním na obrazovkách Televize Seznam setkáme 16. února v roli upjatého bankovního revidenta v nestárnoucí komedii To neznáte Hadimršku. Král komiků si tuto postavu s úspěchem zahrál už v divadle – veselohra autorů Franze Roberta Arnolda a Ernsta Bacha byla jednou z nejúspěšnějších her, které na své scéně uváděl.

Kolaborace – toto slovo se po druhé světové válce často opakovalo. V našem seriálu se dočtete o hvězdách stříbrného plátna, které právě ze spolupráce s nacisty byly obviňované. Jako první vám představíme příběh Adiny Mandlové.

Herec Hugo Haas se dodnes pravidelně objevuje na televizních obrazovkách a víme o něm snad už všechno, co vůbec vědět můžeme. Známé jsou jeho drogové excesy i, řekněme, velmi kladný vztah k ženám. Některá jména žen, které se dostaly do jeho blízkosti, ale možná překvapí.

Její život by vydal na několik filmů. Jako herečka zažila vrcholné období slávy, kdy jí muži padali k nohám, ovšem po válce vytrpěla i vězení a odchod ze země. Byla jednou z nejpůvabnějších prvorepublikových hereček a diváci na ni nikdy nezapomněli.

Před pár dny měl premiéru dlouho očekávaný film režisérky Agniežky Holland „Šarlatán“. Jako předloha jí posloužil život muže, který je dnes sice zapomenut, ale kdysi ho znala celá republika.

Když se mluví o našich předválečných filmových hvězdách, většinou nás napadnou jména Adina Mandlová (✝81) , Lída Baarová (✝86) či Nataša Gollová (✝76) , a jen málokdo si vzpomene na Andulu Sedláčkovou (29. 9. 1887 – 24. 11. 1967), která byla také velkým sexsymbolem a celebritou určující módní trendy.

Půvabná krasavice oslnila nejednoho muže, a přestože o ní mnozí kolegové prohlašovali, že nemá ani za mák talentu, točila s Fellinim, Rossellinim a dalšími filmovými velikány. Vynikla v mnoha rolích, nejvíc ze všeho ji ale nechvalně proslavil románek s Josephem Goebbelsem. Byla to pošetilost, nebo vypočítavost?

Arnošt Lustig, Hugo Haas, Miloš Forman - světová jména, ale také emigranti (chceme-li exulanti), lidé, kteří značnou část svého života prožili za hranicemi vlasti, aby si zachránili život, právo na vlastní názor, myšlenky, svobodu… Kdo je to vlastně migrant? A kolik Čechů a Slováků mezi nimi je? Podle historiků se jedná o více než 200 000 lidí.

Za zrodem kultu hvězd stál sice Hollywood, ale i náš prvorepublikový film měl své megahvězdy – Lídu Baarovou (✝86) , Adinu Mandlovou (✝81) , Natašu Gollovou (✝76) a Hanu Vítovou (✝73) .

Hrát ve filmu je sen mnoha dětí i jejich rodičů. A co teprve zahrát si ve filmu pod vedením režiséra Martina Maca Friče s takovou filmovou hvězdou, jakou ve své době byl Hugo Haas! Článek z roku 1936 vám podrobně popíše, jak tehdy probíhal casting na dětské role do filmu Dobrodinec chudých psů.

Masaryk patří k těm českým filmům, které zdejším divákům utkvěly v paměti. Tento konkrétně sice především zásluhou kontroverze, kdy vyhrál rekordních 13 Českých lvů, ačkoliv ho prakticky nikdo neviděl, ale historie se neptá, že? V tomto případě se ale ptáme my; opravdu byl syn TGM psychicky nestabilní proutník závislý na kokainu? Pokud jste film, který dávají dnes ve 21:15 na ČT 1 viděli, odpověď vás možná překvapí.

První republika prý byla kokainovým rájem. Herecké hvězdy si údajně proháněly bílý prášek nosem dost často.

Ty její vějíře okouzlily každého. Asi nikdo nebyl větší ikonou našeho předválečného filmu než Adina Mandlová. Kráska stříbrného plátna byla odmalička vedena k velikosti a byla stejně ambiciózní a vypočítavá jako divoká. Její život, to byly večírky, obvinění z kolaborace s Němci a dlouhá, předlouhá řada nevydařených vztahů.

Humorista umučený v koncentráku. Kritika pro něj neměla pochopení, čtenáři ho však považují za génia. Kdo ví, co všechno by Karel Poláček ještě mohl napsat, nebýt nacistické zvůle.

Arnošt Lustig, Hugo Haas, Miloš Forman - světová jména, ale také emigranti (chceme-li exulanti), lidé, kteří značnou část svého života prožili za hranicemi vlasti, aby si zachránili život, právo na vlastní názor, myšlenky, svobodu… Kdo je to vlastně migrant? A kolik Čechů a Slováků mezi nimi je? Podle historiků se jedná o více než 200 000 lidí.

Pohled na první republiku si velmi často idealizujeme. Filmy pro pamětníky nám také představují dobu, kde vládne košatá řeč bez vulgarit a lidé září elegancí. Realita však není děj na stříbrném plátně. Ona galantnost se uměla proměnit v pořádně divokou jízdu.

Jan Mikolášek byl za první republiky i po válce velmi známý léčitel. Pomáhal běžným občanům stejně jako nacistům či komunistům.