Ivan Magor Jirous

Odvaha vykročit z řady bývá nepohodlná, často riskantní, a někdy dokonce životu nebezpečná.

Dáša Vokatá je autentickou postavou českého undergroundu. Její život se vine od ostravského dětství přes disidentský exil, soužití s básníkem Ivanem Martinem Jirousem a současné partnerství s hercem Oldřichem Kaiserem.

Kdo by to byl řekl, že se jednou najde žena, která velkého bohéma Oldřicha Kaisera postaví do latě. Jenže ono se to opravdu stalo, protože po boku hudebnice Dáši Vokaté je legendární herec jako vyměněný. Vypadá to, že v ní našel spřízněnou duši.

U Jirmáska v Humpolci se zastavil čas. Nostalgie, poctivá česká kuchyně a výhodné ceny lákají místní i návštěvníky.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) se otevřela nová výstava s názvem Když se řekne plevel. Zaměřuje se na zajímavosti plevelných rostlin a návštěvníkům ukáže, že i plevel má své místo v přírodě, sdělil ČTK mluvčí UP Egon Havrlant. Autoři plevelné rostliny zájemcům představí očima biologů, ale například i básníků. Výstava bude k vidění až do konce ledna příštího roku v loni otevřeném víceúčelovém objektu, v sále Josefa Otruby.

V debatách o komunistickém Československu se na ně často zapomíná. Žen, které působily v disentu, ale byly desítky. Některé z nich za svou odvahu byly zavřené, jiné udržovaly činnost Charty 77 v chodu v době, kdy ve vězeních seděli jejich manželé a přátelé. Za cenu obrovských osobních obětí byly komunistickým režimem vytrvale sledovány a šikanovány, snu o svobodě se ale nikdy nevzdaly. Připomeňte si je na Den za svobodu a demokracii společně s námi. Co o ženách disidentkách víte? Otestujte se v kvízu na webu Heroine.cz.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) se otevře nová výstava s názvem Když se řekne plevel. Zaměří se na zajímavosti plevelných rostlin a návštěvníkům ukáže, že i plevel má své místo v přírodě, sdělil ČTK mluvčí UP Egon Havrlant. Autoři plevelné rostliny zájemcům

Myslím na jeho blízké. A na všechny ty filmy, které ještě mohl natočit a nenatočí, zatímco splachovací charaktery jako Leni Riefenstahl a Otakar Vávra se dožívají sta let. Je to strašně nespravedlivé.

Ve věku 74 let zemřel Pavel Hlaváč – rodák z Třebíče, výtvarník, bluesman i řemeslník. Svým uměním i přístupem k životu oslovil mnoho lidí. Ti na něj vzpomínají jako na „frajera“, který si nikdy neodpustil svou milovanou cigaretu.

Sympatická Dáša Vokatá vnesla do života Oldřicha Kaisera klid i jiskru, kterou dlouho postrádal. Láska dokáže překvapit. Vzpomínky Konvalinkové jsou smutné i veselé.

I když osm volebních komisařů sedí přímo mezi pěti tisíci svazky obecní knihovny, většina z nich přiznává, že už knihy dávno nečte ani doma. Volební místnost přímo mezi regály s knížkami, to je unikát, ale v Bašce u Frýdku-Místku už si zvykli. Voliči na různých místech v republice hlasují také v sídlech horské služby, hasičských zbrojnicích nebo v restauracích.

Opakování matka moudrosti. Jak je tedy možné, že z komunisty Karla Dvořáka, volebního kandidáta za Stačilo! a zastupitele Kraje Vysočina, činí opakované porušení práv duševního vlastnictví a, lidově řečeno, krádež, nikoli mudřece, leč tuplovaného troubu? Snad se zase neblíží časy, kdy všechno patří všem a nic není vaše. Ani to, co si složíte, napíšete, nazpíváte a vydáte.

Za nesmrtelnými básněmi, obrazy a symfoniemi se skrývají příběhy, které by dnes řešila policie. Slavní čeští i světoví umělci měli slabost pro sotva dospělé dívky – múzy, které se staly zdrojem inspirace, ale i terčem skandálů. Od romantika Máchy s patnáctkou, přes Čapka se studentkou, až po Kulinského před soudem. Umění, nebo zneužití?

Zatímco Oldřich Kaiser zářil desítky let ve filmech, televizi i na divadle, o písničkářce Dáše Vokaté toho veřejnost dlouhou dobu mnoho nevěděla. A že v sobě před lety našli vzájemné zalíbení, bylo překvapením pro všechny.

Když se v říjnu 1981 dveře bytu Ivana Martina Jirouse otevřely pod náporem Státní bezpečnosti, bylo mu 37 let a stal se právě podruhé otcem. Jeho mladší dcera Marta byla na světě jen několik měsíců a starší Františce sotva začaly růst první vlásky.

Všechno jednou končí - taky tato volná série portrétů československých zpěváků a zpěvaček 70. a 80. let, tedy období, jemuž říkáme normalizace. Uzavřu seriál obecnějším pohledem na téma, kterému jsem se doposud věnoval v jednotlivostech.

Telč (Jihlavsko) - Galerie Hasičský dům v Telči zpřístupní od pátku retrospektivní výstavu obrazů Otta Stritzka. Na více než 50 obrazech představí svérázného výtvarníka přezdívaného Moravský Chagall, který prožil druhou polovinu života ve Staré Říši na Jihlavsku. Výstavu budou moci zájemci vidět do 4. ledna příštího roku, řekl její kurátor David Bartoň.

Dostalo se mi do ruky CD skupiny Nevidim. Je to záznam loňského vystoupení v hospodě U Čiháků ve Vystrkově u Humpolce, které proběhlo na počest humpoleckého rodáka Ivana Martina Jirouse ve dnech, kdy by oslavil osmdesátiny. Třeba to byl nultý ročník každoročního festivalu Jirousův Humpolec podle vzoru Jiráskův Hronov nebo Neumannovy Poděbrady.

Mimikry. Předposlední díl propagandistického televizního seriálu 30 případů majora Zemana byl jeden z nejodpornějších, měl za úkol spojit undergroundové nezávislé hnutí s drogami a terorismem. Píseň Bič boží se ale stala zdrojem výsměchu.

Rodina Kryštofa Rímského je velmi rozvětvená. Věděli jste, že do ní patří i známé české herečky Jenovéfa Boková s Kristýnou Bokovou?

Jestli se o Dáše Vokaté dá něco s jistotou říct, pak určitě to, že působí nepřehlédnutelně. Hustá hříva dlouhých šedých vlasů, sympatický široký úsměv, často barevné oblečení i výrazné barevné obroučky brýlí a po boku jeden z předních českých herců, kdysi velmi fešný Oldřich Kaiser. Písničkářka, která svůj život zasvětila hudbě, působí sympaticky a vesele, a to navzdory tomu, že prošla těžkými životními obdobími a ztrátami.

Herec Oldřich Kaiser už zase lítá v závislosti. Po mnoha letech, kdy dokázal alkohol držet na uzdě, neodolal. O víkendu skončil na záchytné stanici.

Říká se, že to byla právě písničkářka Dáša Vokatá, která herce Oldřicha Kaisera zkrotila. Nikdo jim tehdy moc šancí nedával. Jenže z nich dodnes zamilovanost jen čiší. Jako by pro sebe byli stvořeni.

ROZHOVOR. Časopis kulturní sebeobrany Revolver Revue oslavil počátkem roku 40 let své nepřetržité existence. Vznikl v prostředí disentu 80. let a jako jedno z mála někdejších samizdatových periodik vytrval až do současnosti. U zrodu časopisu, který si od počátku zakládal na kritickém přístupu a kvalitním grafickém zpracování, stáli v polovině 80. let výtvarník, spisovatel a

ROZHOVOR. Časopis kulturní sebeobrany Revolver Revue oslavil počátkem roku 40 let své nepřetržité existence. Vznikl v prostředí disentu 80. let a jako jedno z mála někdejších samizdatových periodik vytrval až do současnosti. U zrodu časopisu, který si od počátku zakládal na kritickém přístupu a kvalitním grafickém zpracování, stáli v polovině 80. let výtvarník, spisovatel a

Od roku 2021 postupně vycházely memoáry Miroslava Mydlíka Krůty zachycující jeho pestrý život prožitý ale v šedi komunismu. Na konci loňského roku vyšel díl závěrečný, nazvaný „Život v kalné vodě aneb Bahno, kam se podíváš“ mapující roky 1969- 1989.

Karel Kryl by v dubnu oslavil osmdesáté první narozeniny. Jeho život však skončil po srdeční příhodě před mnoha lety. Jaký byl jeho život?

Herec a velký bavič Oldřich Kaiser neměl o pozornost žen nikdy nouzi, přesto všechny překvapil, když poprvé vyvedl do společnosti nemanželskou dceru.

Polozapomenutý osud fotografa Boba Krčila nyní přibližuje kniha Žít, jako by šlo o život, kterou sestavil Jan Douša.

Někdejší vydavatel samizdatové literatury Jiří Gruntorád v pátek večer obdržel Cenu Revolver Revue. Svého času vězněný signatář Charty 77 ji převzal na oslavách 40. výročí založení magazínu.

Praha - Cenu časopisu Revolver Revue (RR) dnes převzal bojovník za lidská práva a vydavatel samizdatové literatury a ředitel knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Cenu Gruntorádovi předali zástupci RR při příležitosti oslav 40. výročí založení časopisu v prostorách Archa+. Při oslavách zároveň redakce RR vzdala poctu zpěvákovi a spisovateli Filipu Topolovi, který stál u zrodu časopisu a zemřel v roce 2013. Dnešní akci doplnily také koncerty a vystoupení.

„Nerespektoval takřka žádná pravidla a normy.“ Zbyněk Fišer jako jedna z nejvýraznějších postav českého undergroundu. A také spolupracovník StB. Označují ho za jednoho z nejvýznamnějších autorů a myslitelů 20. století. Ve Slovníku české literatury najdete u jména Egon Bondy poznámku, že byl vůdčím protagonistou českého undergroundu. Jenže to je jen část pravdy. Ta menší. Ve zbytku se jak červená nit vine jeho dlouholetá spolupráce s komunistickou Státní bezpečností, lži, manipulace. „Nerespektoval takřka žádná pravidla a normy.

Odvaha vykročit z řady bývá nepohodlná, často riskantní, a někdy dokonce životu nebezpečná.

Zatímco první manželství s herečkou Naďou Konvalinkovou se Oldřichu Kaiserovi rozpadlo, v tom druhém s písničkářkou Dášou Vokatou, která 27. ledna slaví 71. narozeniny, je maximálně šťastný. Část roku společně tráví v jejím bytě ve Vídni v Rakousku, kde mají dostatek soukromí. Jeho láska to v životě neměla lehké.

Písničkářský samorost Karel Vepřek se k tvorbě českých básníků coby podkladu pro své písně obrací docela často. V minulosti zhudebnil texty Bohuslava Reyneka (věnoval mu skvělý počin "Blázen jsem jen ve své vsi"), Jiřího Ortena nebo Jana Zábrany. Nyní svou pozornost zaměřil na Ivana Martina Jirouse.

Minulý týden (5. března 2024, pozn. r.) zemřel Pavel Zajíček, jedna z vůdčích postav zdejšího undergroundu, básník, výtvarník, hudebník, taky signatář Charty 77, po dobu jednoho roku politický vězeň, pronásledovaný člověk, exulant. Česká hvězda, to především. Ne ve smyslu člověka masově známého a obdivovaného, i když jsem byl překvapen a dojat tím, kolik lidí různých generací po jeho skonu dávalo najevo, že pro ně Pavel Z. a jeho dílo hodně znamenali.

Jdu ke Dvořákům na jedno / opravdu dám si jen to jedno / pohlédnu krátce na své dno… / a po sedmém až v nedohledno. Takto o pití piva zvažuje básník J. H. Krchovský. Jeden zlidovělý citát z Jaroslava Haška totiž říká: „Člověk míní, hospoda mění.“ Skupina nadšenců kolem Českého svazu pivovarů a sladoven se teď ale snaží tradiční českou pivní kulturu dostat i na seznam světového dědictví UNESCO. „Zdaleka totiž nejde jen o konzumaci, ale například většina slavných českých básníků měla potřebu o pivu i psát. A možná by tak k zápisu na seznam UNESCO mohla přispět nová antologie Šnyt,“ říká pro CNN Prima NEWS vydavatel knihy Pavel Řehořík, spolumajitel nakladatelství Větrný mlýny.

Šťastná sedma Ondřeje Bezra aneb tipy na nová zajímavá alba českých písničkářů a písničkářek, která byste neměli minout.

Co se skrývá pod leskem módního průmyslu? Co se odehrává v ženských sexuálních fantaziích? A jaká četba dokáže člověku změnit život? Přinášíme dalších deset tipů na knihy, které potěší pod stromečkem.

O jedné svérázné kulturní figuře ze statutárního města Brna, kde každý rok probíhá Měsíc autorského čtení (MAČ). Největší evropský festival v tomto žánru.

POZVÁNKA / Až do února příštího roku máte jedinečnou možnost podívat se, jak se za minulého režimu žilo lidem, kteří se nesmířili s gulášovým socialismem, chtěli žít svobodně a většinou za to pykali.

Odsouzen byl společně s kapelou Plastic People. „Do lochu mě poslali v roce 1976 na 18 měsíců,“ vypráví 72letý Miroslav Skalák Skalický. V západočeských Přešticích uspořádal veřejnou přednášku s Ivanem Martinem Jirousem a soud ho za to odměnil nepodmíněným trestem. Disidenti Skalák, Magor (Martin Jirous) a Čuňas (František Stárek) stvořili v 70. letech specifický druh českého undergroundu. „Nevím, jestli i v dnešní demokracii můžeme něco nazývat undergroundem. Pokud ale začnou vládnout Babiš s Okamurou a jiní populisté, tak mladí lidé vyvolají novou vlnu odporu,“ přemítá Skalák u příležitosti 35. výročí sametové revoluce.

Přátelství s Ivanem Martinem Jirousem výrazně ovlivnilo jeho tvorbu i život. Stal se scénografem a fotografem psychedelických kapel, které na přelomu 60. a 70. let ukázaly cestu undergroundu. Jan Ságl vyrůstal v Humpolci, kde se v době dospívání v polovině šedesátých let seznámil ve fotoklubu s Ivanem Martinem Jirousem. Hned jejich první společný projekt vzbudil nevoli oficiálních míst. Oba kluci vyfotografovali surrealistické

Přesně před pěti lety jsem jednoho odpoledne vydala text, který se kriticky vyjadřoval ke Karlu Gottovi. Druhý den zlatý slavík zemřel. Po pěti letech možná konečna nastal čas na otevřenou diskusi.

Historické budově stanice Plzeň–Jižní Předměstí vrátí oprava za téměř 85 miliónů korun její původní lesk, cestujícím pak přinese výrazné zvýšení komfortu.

Velmi kritičtí jsou Plzeňané kvůli nepořádku, který se opakovaně objevuje kolem popelnic na několika místech v centru města. Fotografie s hromadami odpadků kolem popelnic se často objevují na sociálních sítích s patřičně peprnými komentáři a vzkazy. V řadě případů jde podle vyjádření města o odpadové nádoby podnikatelů, kteří mají na svoz nasmlouvány soukromé firmy.

O sto let zpět se vrátí podoba nepřehlédnutelného nádraží na plzeňském Jižním Předměstí. Správu železnic vyjde tato cesta časem spojená s nezbytnou modernizací frekventované stanice na pětaosmdesát milionů.

V řadě případů jde o odpadové nádoby podnikatelů, kteří mají na svoz nasmlouvány soukromé firmy. Problémy jsou hlavně v ulici Na Poříčí, Doudlevecká, ve vnitrobloku Neumanova, občas v Nádražní ulici či na Anglickém nábřeží. Město proto s každým podnikatelem jedná o řešení. Apelovat na podnikatele bude i nadále.

V Plzni na Jižním Předměstí začíná oprava historického nádraží, které se dočká nového lesku. Pod dohledem památkářů se obnoví sgrafita na fasádě a zlepší se komfort pro cestující. Opravy potrvají do začátku roku 2027!

Pod bedlivým dohledem památkářů začíná rekonstrukce druhého nejfrekventovanějšího nádraží v západočeské metropoli. Historické budově stanice Plzeň–Jižní Předměstí vrátí její původní lesk, cestujícím pak přinese výrazné zvýšení komfortu. Rekonstrukci dnes slavnostně zahájila Správa železnic, hotovo bude začátkem roku 2027.

Pod bedlivým dohledem památkářů startuje rekonstrukce druhého nejfrekventovanějšího nádraží v Plzni. Historická budova stanice Plzeň–Jižní Předměstí získá po opravě původní lesk, cestujícím pak přinese výrazné zvýšení komfortu. Dokončení rekonstrukce plánuje Správa železnic na začátek roku 2027.

Bývalá příjezdová budova na nádraží Plzeň-Jižní Předměstí, která je nyní předmětem rekonstrukce, byla otevřena pro veřejnost v roce 1921.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona, díky němuž političtí vězni dostanou jednorázové odškodnění. Kdo měl takzvaný ochranný dohled, musel se pravidelně hlásit policistům.

Když na začátku šedesátých let přijeli filmaři do Humpolce a bavili se s místní mládeží, řekl jim do kamery jeden vytáhlý mladík v černém svetru, že v Humpolci je hrozná nuda, neboť náměstí má tvar čtverce, takže se ani nedá chodit dokola. Ve filmovém týdeníku tento originální výrok odvysílali (začínalo trochu tát), takže hoch se stal ve svém městě proslulým. Jmenoval se samozřejmě Ivan Jirous a byl z Humpolce.

Ivan Martin Jirous, známý také jako Magor či Magor Jirous (23. září 1944 Humpolec – 9. listopadu 2011 Praha), byl jednou z vůdčích postav českého undergroundu. Působil jako básník, publicista a výtvarný kritik.

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

KVÍZ / V pondělí by se dožil osmdesáti let Ivan Martin Jirous. Spiritus agens českého undergroundu, velký pijan, ale ještě větší básník, držitel Ceny Jaroslava Seiferta.