Jan Antonín Baťa

Zdlouhavé přípravy, předražené zakázky, neschopné plánování, vyhazování peněz z okna za zbytečné stavby, blokování výstavby aktivisty, mnohaleté soudní spory. To je kolorit českého dálničního stavitelství, kterému se musí smát po celé Evropě.

Oblíbený Igráček, postavička výrobce z nového Veselí na Žďársku, má novou podobu. Pro výstavu na zlínském zámku vyrobila firma postavičky Emila Zátopka a Tomáše a Jana Antonína Bati.

Symbolického setkání po 83 letech se dočkala dvojice legendárních letounů předválečného Československa. V Kunovicích na Slovácku se vedle sebe na letištní plochu postavila Lockheed Electra, se kterou Jan Antonín Baťa obletěl v roce 1937 svět, a unikátní letoun Tatra T-101. První společnou fotografii tyto dva stroje mají z roku 1938 z letiště v Otrokovicích na Zlínsku. Nyní se po dlouhých desetiletích setkaly podruhé.

V říjnu tradičně proběhne předávání nejvyššího státního vyznamenání. Dostat ho má i kosmonaut, který v roce 2018 zklamal Miloše Zemana.

Dnes je tomu přesně 50 let od chvíle, kdy vjely na dálnici D1 první automobily. Na 21 km dlouhém úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic byl totiž zahájen provoz 12. července 1971. Historie naší nejstarší dálnice, která tvoří páteřní spoj dopravy u nás je však mnohem starší.

Proč je české turistické značení fenoménem, který nemá ve světě obdoby? Kolik označené trasy ročně vydělají českým firmám? A jak to našim značkám sluší v Brazílii? O jednom z „národních pokladů“ jsme si povídali s Karlem Markvartem, předsedou Rady značení Klubu českých turistů.

Ekotechnické centrum Alternátor v třebíčské části Borovina připravilo pro návštěvníky novou expozici spojenou s Janem Antonínem Baťou.

Anna Fidlerová se zamilovala do Lorise Sušického ve středoškolské skupině Mladá kultura. Když se za války ukrýval na Kolínsku, jezdila za ním každý víkend na kole z Prahy. Při loučení před jeho transportem do Terezína si oba mysleli, že se po čase shledají.

Turisticky atraktivní Baťův kanál, který ročně přiláká bezmála 100 tisíc lidí, chystá v příštích letech nabídnout návštěvníkům ještě pestřejší nabídku služeb. Nově se budou na vylepšování vodního díla, jenž nechal postavit ke konci první republiky Jan Antonín Baťa, podílet odborníci z Litvy.

Majitel muzea, podnikatel Ivo Lukačovič na Twitteru ale uvedl, že všechna historická letadla jsou naštěstí v pořádku.

Na pražském letišti Točná, které provozuje Letecké muzeum Točná, dnes hořel hangár s historickými letadly. Hořela část dřevěné budovy hangáru, letadla plameny nezasáhly. Hasiči je spolu s policisty a pracovníky letiště včas vytáhli ven. Škodu na objektu hasiči předběžně odhadli na milion korun. Co bylo příčinou ohně, zatím neví. ČTK to řekla mluvčí hasičů Kateřina Suchánská.

V Točné je zaparkováno šest historických letadel včetně Electry po Baťovi.

Při vyslovení příjmení Baťa si asi většina lidí vybaví Tomáše, spoluzakladatele obuvnického impéria a patrně nejviditelnějšího člena rodiny. Ani jeho bratr Jan Antonín ale nijak nezaostával a dodnes na něj vzpomínají i Brazilci. Ve čtvrtek 11. března si připomeneme 123. výročí Janova narození.

Borovský most, nebo také Hitlerův nedokončený most, je zatopený nepoužívaný dálniční most přes Sedlický potok nedaleko obce Borovsko. Most měl být součástí první dálnice v Československu. Svému účelu ale nikdy neposloužil...

/FOTOGALERIE/ Internetovým hitem se stalo video přeletu armádních stíhaček gripen nad zasněženým Pradědem. Deník vyrazil do Jeseníků zjišťovat, jak hustý letecký provoz v okolí Pradědu panuje v extrémních mrazech.

Zlín - Nedaleko Baťovy vily ve Zlíně vzniká na stěně podchodu streetartové dílo, ve kterém jsou zobrazeni zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa, jeho žena Marie, Jan Antonín Baťa a nechybí ani kolonie baťovských domků a baťovská hesla. Vznik díla iniciovala Nadace Tomáše Bati, jde o první ročník Streetartového sympozia, řekla dnes ČTK zástupkyně nadace Gabriela Končitíková.

Po více než sedmdesáti letech se dočkala rodina legendárního obuvníka Jana Antonína Bati, jednoho ze zakladatelů zlínského obuvnického impéria. Vědecká rada Vysokého učení technického (VUT) v Brně v pátek anulovala starší rozhodnutí profesorského sboru brněnské techniky, čímž obuvnickému magnátovi navrátila jeho původní akademickou hodnost.

Vysoké učení technické v Brně po více než 70 letech vrátilo čestný doktorát Janu Antonínu Baťovi, který vedl zlínské obuvnické impérium v době jeho největšího rozmachu.

Vysoké učení technické v Brně (VUT) po více než 70 letech vrátilo čestný doktorát Janu Antonínu Baťovi, který vedl zlínské obuvnické impérium v době jeho největšího rozmachu. Vědecká rada anulovala starší rozhodnutí profesorského sboru, který v roce 1948 čestný titul Baťovi odebral. ČTK to dnes oznámila mluvčí brněnské techniky Radana Koudelová.

Autentické video z paluby historického letadla zachycuje přednes modlitby pro obyvatele České republiky.

Lockheed L-10 Electra s číslem 1091 byl určený pro Amelii Earhartovou. Letadlo jí na poslední chvíli vyfoukl podnikatel Baťa. Americká pilotka s ním uskutečnit let okolo světa, během kterého v roce 1937 beze stopy zmizela.

Den před 17. listopadem přednese kněz Pavel Pola modlitbu za lidskou sounáležitost a ukončení pandemie. Symbolicky během letu historického letadla úzce svázaného s rozvojem republiky.

Nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati Jan Antonín dokončil přeměnu Otrokovic ze zemědělské obce na průmyslové město.

Jižní okraj Prahy je leteckým fanouškům zaslíbený. Nejenže tu najdou sportovní letiště Točná s mnoha vzácnými exempláři, ale také tajuplné místo, které mělo za úkol letadla sestřelovat.

Ač je historie letectví ve srovnání s jinými typy dopravy poměrně krátká, její atraktivita vždy lákala dobrodruhy z celého světa.

Muzem českého karosářství ve Vysokém Mýtě představuje po svém znovuotevření nejen novou expozici karosérií vozů vzniklých na podvozcích automobilky Tatra, ale i jeden velmi unikátní projekt. Byť ve fyzické podobě již toto auto dávno neexistuje.

S nákladem tří set kusů celoobličejových masek s nejvyšší ochranou FFP3 pro Fakultní nemocnici v Brně přiletěl v neděli na letiště v brněnských Tuřanech legendární letoun Lockheed Electra 10A.

Unikátní historický letoun Lockheed Electra 10A s nákladem masek pro zdravotníky dnes ráno odletěl z letiště Točná u Prahy, masky jsou určeny pro Fakultní nemocnici v Brně. Letoun, který patřil podnikateli Janu Antonínovi Baťovi, měl na palubě tři stovky celoobličejových masek s nejvyšší ochranou FFP3. Pro zdravotníky je vyrábí České vysoké učení technické (ČVUT) s iniciativou COVID19CZ a dobrovolníky z farnosti Bubeneč.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo aktuální údaje.

Spisovatelka Markéta Pilátová v rozhovoru vypráví o nové dětské knížce i životě brazilských Čechoslováků.

Jméno Baťa je nejen u nás, ale i ve světě pojmem. Tomáš Baťa byl tvůrce světového obuvnického impéria, jehož centrem bylo původně město Zlín, a po Tomášově tragické smrti v načaté práci pokračoval jeho mladší polorodný bratr Jan Antonín Baťa. I on si na své konto zapsal další expanzi a růst podniku. Jaký byl jeho další život, když mu byl po druhé světové válce neprávem zkonfiskován majetek?

Andrej Babiš buduje stát pro jedenáct milionů, ve kterém bude vláda chůvou i ručitelem ekonomického růstu.

Jízdní řád vládních investic připomíná komunistické pětiletky: o plánování světlých zítřků v něm není nouze, jaksi ale není jasné, z čeho se zaplatí.

Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale v té době druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ve Sněmovně opět obhajoval svůj plán investic, který ale ještě nikdo nikdy neviděl. Jeho zveřejnění slibuje od prosince 2017. Česko podle něj mohlo být už dávno někde jinde, kdyby v roce 1990 takový plán vytvořil Václav Klaus. Zároveň ale poprvé přiznal, že vlastně nejde o plán, ale pouze o „potenciální zásobník investic”, který jeho vláda stejně nezrealizuje.

Velitel povstalecké armády na Slovensku generál Rudolf Viest vydal svůj poslední rozkaz před 75 lety - 28. října 1944. Přijal porážku armády, vyzval vojáky k odchodu do hor a pokračování v partyzánské válce. Rozkazu se podřídil i jeden z nejschopnějších velitelů, šéf II. Štefánikovy partyzánské brigády Viliam Žingor. O šest let později ho po zmanipulovaném procesu zabili komunisté.