Ježíš Kristus

Sakrální objekty: Nemusíte vždy jezdit do velkoměsta, abyste mohli obdivovat architekturu a zručnost dřívějších obyvatel. Stačí vyrazit na výlet do přírody a mnohdy v polích, na loukách či při cestách objevíte skutečně skvosty drobné architektury. Kapličky Poněkud většími z těch drobných objektů jsou kapličky. Začaly se stavět v 18. století.

Silnou vlnu nevole vyvolal snímek Habit ve kterém se má představit dcera zpěváka Michaela Jacksona Paris v roli Ježíše. Už 260 tisíc lidí podepsalo petici proti jeho distribuci. Film označují za „křesťanskofóbní odpad“ a rouhání. Informoval o tom server The Guardian.

Odkaz Sibyly v podobě věšteckých předpovědí je obecně známým. Málo se už ale ví o skutečnosti, že Sibyla nebyla jednou osobou, jednalo se o jakýsi řád prorockých kněžek. Nejznámější z nich je Královna ze Sáby.

Tři králové, nebo také Mudrci z Východu, jsou známí jako ti, kdo přišli dát čerstvé narozenému Ježíši Kristu jako dary zlato, kadidlo a myrhu. Jenže podle Nového zákona vlastně ani vůbec nemuseli být 3 a jména mohou být úplně jiná. Podle Bible přišli mudrci, tedy množné číslo, a přinesli 3 dary, ale mohlo jich být klidně i více, nebo také jen 2.

Přemýšleli jste někdy, jaký je život v sektě? Nejdivočejší a nejhrůznější z takových představ na plátně zhmotnila režisérka Małgorzata Szumowska. Polská autorka, která ve svých snímcích i v minulosti poukazovala na společenská tabu, diváky tentokrát zavede kamsi hluboko do polských lesů, kam nedohlédne ani zrak Boží. Nebo snad ano?

Najdete ho poblíž České Lípy a jde o opravdu originální sídlo, jakoby vrostlé do skály. Přiléhá k opravdu impozantně vyzdviženému suku z pískovce a to ve výšce asi 33 metrů nad okolní krajinou. Jde o středověký hrad, který vznikl ve 13. nebo 14. století, ovšem v polovině 17. století došlo k jeho přeměně na poustevnu.

Asi nikdo dnes nemůže prožít života tak dobrodružný jako španělský dobyvatel Pizarro. Už jen proto, že Amerika byla dávno objevena a není co dobývat. Ale ani dobyvatelem nemůže být každý. Bez osobní tvrdosti to nejde.

Za uměleckou opravu Neposkvrněného početí z Escorialu zaplatil v přepočtu 32 tisíc korun, jenže výsledek ani vzdáleně nepřipomíná slavný originál.

Španělští odborníci volají po regulaci restaurování uměleckých děl – důvodem je další z řady nepovedených oprav vzácných maleb. Do neodborných rukou tentokrát padla Panna Marie z obrazu barokního mistra Bartoloméa Estebana Murilla, napsal deník The Guardian.

Je to vpravdě děsivý pohled. Moment, který bodá nůž do srdce všech milovníků historické krásy. Z pařížské katedrály Notre-Dame stoupá hustý dým, zatímco plameny si pochutnávají na prastarých střešních krovech.

Španělský soud potrestal archeologa, který falšoval nálezy kvůli tomu, aby podpořil dojem o delší tradici baskické kultury. Eliseo Gil se svými podvrhy mimo jiné snažil přesvědčit kolegy, že psaná baskičtina vznikla o několik století dříve, než se původně předpokládalo. Od soudu ve středu odešel s trestem dva roky a tři měsíce vězení, napsal list The Guardian.

Člověk by ani neřekl, na kolik tajemných až záhadných míst může člověk v Česku narazit. Nejsou to jen hřbitovy, které v nás od pradávna probouzejí nepříjemný pocit, ale jsou to i místa, která by nikdo nečekal. Například kostely. Místa, odkud se věřící modlí k Bohu a místa, která by měla být tak nějak chráněna vůči ďábelským plánům. Ne vždy je to ale pravda.

Šestnáct let od vydání úspěšného snímku mapujícího poslední hodiny Ježíše Krista se režisér Mel Gibson a scenárista Randall Wallace pouští do produkce druhého dílu, který nám ukáže Kristovo zmrtvýchvstání. Projekt se, zdá se, konečně hýbe kupředu a Wallace se o něm obšírněji rozhovořil.

Předseda Bitcoin.com Roger Ver vyzval k okamžitému ukončení vynuceného uzavření některých odvětví z důvodů pandemie koronaviru. Uvedl, že ekonomická a osobní svoboda je důležitá pro další rozvoj.

Deník Aktuálně.cz získal dovolání pražského arcibiskupa Dominika Duky, které podal ve sporu o kontroverzní divadelní hry.

Od července roku 2016 platí zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který nařizuje, aby obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů měly ve vyjmenovaných dnech státních svátků zavřeno. V některých případech to působí zmatky, například o Velikonocích, kdy jsou na Velký pátek obchody otevřeny, zatímco na Velikonoční pondělí naopak zavřeny.

Zemřel Ladislav Hejdánek. Filosofu, signatáři a jednomu z prvních mluvčích Charty 77 bylo 92 let. Při této smutné příležitosti připomínáme salonní rozhovor nazvaný „Kdyby dnes přišel Ježíš, kolik křesťanů by poznalo, že je to alespoň velký muž?”, který s ním v září 2000 vedl Jan Stern.

Zkusme se na křesťanství 1. století podívat tak, jako když popisujeme údajně „mrtvá“ náboženství. Budeme hledat typologické znaky pro začlenění do svého druhu paleontologie různých náboženství.

Možnost početí z Ducha svatého nepopřela až současná biologie, vysmívali se jí už židovští satirici v průběhu středověku. Pro značnou část křesťanů však dodnes platí neochvějné dogma, že Ježíšova matka byla v okamžiku početí čistou pannou. Podle některých jí dokonce zůstala navěky.

Podle producenta se při tvorbě nechali inspirovat Tarantinem.

Malíř, vědec, vynálezce, intelektuál, sochař, architekt, spisovatel, hudebník a přírodovědec – za všemi zmíněnými „profesemi“ stojí jen jedna osoba a tou je renesanční umělec Leonardo da Vinci. Svými vynálezy a konstruktérskými návrhy předběhl dobu o několik staletí. V jeho obrazech pak zase různí umělci, vědci a badatelé hledají skryté záhady, konspirace, nebo třeba hudební noty.

Kdyby se vyhlašovalo nejčernější datum lidstva, 15. duben by byl zřejmě jednoznačným favoritem. S žádným jiným dnem v kalendáři se nepojí tak velké množství nešťastných událostí.

Vejce jsou pro člověka odedávna důležitou potravinou, ale také symbolem zrození a života. I proto jsou nedílnou součástí Velikonoc.

Opatření proti šíření koronaviru ovlivnila v Praze Velikonoční pondělí. Lidé se museli obejít bez chození s pomlázkou a obdarovávání koledníků malovanými vajíčky. Dnes se koledovalo především v úzkém rodinném kruhu. V prázdných ulicích Prahy taky byli ráno místo koledníků rekreační běžci a lidé venčící psy.

Letošní Velikonoce jsou netradiční hned z několika vážných důvodů. Pandemie koronaviru nutí občany nadále žít v omezených bezpečnostních pravidlech a tradiční koleda se tak odehraje jen za zdmi našich domácností. Ve stínu COVID-19 se však odehrála zajímavá změna v politických kruzích. Prezident Miloš Zeman přišel o svoji nejvěrnější ovečku.

Papež František v neděli ve velikonočním poselství vyzval svět k zastavení všech ozbrojených konfliktů a také k solidaritě v době nynější pandemie nemoci covid-19. Tradiční požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu) dnes papež pronesl krátce poté, co v téměř liduprázdné Svatopetrské bazilice ve Vatikánu sloužil mši na Hod boží velikonoční, kterou lidé z celého světa mohli sledovat v živém přenosu přes internet či v televizi.

"Není čas na lhostejnost, v této pandemii se musíme spojit," prohlásil papež František v tradičním požehnání Urbi et Orbi.

Velikonoce, nejvýznamnější křesťanské svátky, plné krásných tradic a zvyků, se letos mění v oslavy, jak jsme je doposud nepoznali: žádné návštěvy širší rodiny, chození s pomlázkou a koledování vajíček, ani kostely plné lidí. Jak letošní netradiční Velikonoce tráví Marie Malátová z Klatov?

Papež František dnes ve velikonočním poselství vyzval svět k zastavení všech ozbrojených konfliktů a také k solidaritě v době nynější pandemie nemoci covid-19. Tradiční požehnání Urbi et Orbi (Městu a světu) dnes papež pronesl krátce poté, co v téměř liduprázdné Svatopetrské bazilice ve Vatikánu sloužil mši na Hod boží velikonoční, kterou lidé z celého světa mohli sledovat v živém přenosu přes internet či v televizi.

V roce 1966 si John Lennon pustil pusu na špacír a prohlásil, že jeho kapela je populárnější než Ježíš Kristus. Vyvolal tím bouři nevole u konzervativních posluchačů.

I v dnešní době kolikrát kroutíme hlavou, z čeho všeho se vlády snaží vydřít daně. Stále je to však slabá káva proti dani, která se v některých evropských krajích vybírala v průběhu středověku. Šlo o výkupné za nevěstino panenství, které podle práva první noci náleželo majiteli panství.

Nakonec ani pandemie koronaviru v neděli nezastavila tradiční Jízdu kolem osení v Lukavci, místní části Fulneku na Novojičínsku. Kořeny akce sahají až do 17. století.

Ježíš Kristus se ocitl na kříži nikoliv pro rouhání, ale kvůli pobuřování lidu, což byl civilní prohřešek, a nikoliv náboženský. Za ten se uděloval bolestivý a spektakulární trest ukřižování, který Řím v podobných případech uplatňoval často.

V českých lidových zvycích je Boží hod spojen s masitým obědem po dlouhém půstu.

Velikonoce za časů koronaviru. Co k nim, co o nich? Sluší se blahopřát, tak tedy, na Boží hod velikonoční, čili opožděně, přeji čtenářům vše dobré. S tím třikrát prokletým koronavirem to vypadá vachrlatě, mě nejvíce děsí zprávy o tom, že ten, kdo ho prodělal, nemusí mít zaručenou imunitu. Plus samozřejmě ekonomická krize, která by, dle mne, nemusela být tak tvrdá, kdyby se vláda chovala rozumně a podporovala české firmy, nikoliv čínské a americké. Pak by se dokonce mohlo splnit naše zbožné přání, vtělené do tagu ´koronavirus jako šance´.

Letošní Velikonoce nejsou a nebudou svátky, na něž si křesťané v Evropě zvykli. Kvůli opatřením ke zbrzdění šíření koronaviru jsou kostely a chrámy takřka prázdné, na obřady se dostane jen pár lidí. Duchovní projevují vynalézavost, přičemž virtuální mše takřka zevšedněly.

Že se členové spolků extrémních milovníků Velikonoc na Filipínách rádi přibíjejí na kříže, je poměrně známé. Proč ale po Španělsku chodí průvod v kápích Ku-Klux klanu?

Je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční, kdy si věřící na celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, a mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Letos ale kvůli zákazu shromažďování z důvodu pandemie koronaviru nemohou lidé chodit společně do kostelů a zúčastnit se tradičních bohoslužeb. Sledovat je ale mohou včetně tradičního velikonočního požehnání papeže Městu a světu na internetu nebo v televizi.

Rok se s rokem sešel a jsou tu zase Velikonoce. Nejvýznamnější křesťanský svátek, oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jde i o období lidových tradic.

Velikonoce, svátky jara, které slavíme první neděli po prvním jarním úplňku. Jejich název pochází z označení "velká noc", tedy noc ze soboty na neděli, kdy došlo k Ježíšovu zmrtvýchvstání. Tyto svátky jsou spojeny s velkým množstvím tradic a zvyků a snad vše má svou symboliku. Pojďme poodkrýt některé z nich.

Letošní Velikonoce komplikuje epidemie koronaviru. Lidé nebudou moci koledovat, ani si například připíjet se sousedy.

Náboženské úkony představují podstatně menší nebezpečí přenosu choroby než jiné povolené činnosti, tvrdí autor výzvy "Pusťte nás do kostela".

Účastníky tradičního velkopátečního procesí, které se místo u Kolosea uskutečnilo na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, byli mimo jiné dva lékaři v bílých pláštích, kteří pečují o nakažené koronavirem. Obřad křížové cesty se kvůli pandemii odehrál bez věřících, papež vše sledoval ze schodů Baziliky svatého Petra, popsala agentura AP.

Křesťané si dnes, na Bílou sobotu, připomínají den, kdy byl Ježíš Kristus uložen do hrobu. Nočními obřady pak Bílá sobota přechází v nedělní oslavy zmrtvýchvstání. Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání.

Uprostřed největšího pražského sídliště se v záplavě panelových domů tak trochu krčí stavba, která není v tomto kontextu příliš obvyklá. Na východním konci rozlehlého parku na Chodově najdeme stavbu Komunitního centra Matky Terezy, která zde na netradičním kruhovém půdorysu vyrostla v roce 2007. S jeho autorkou a tehdejší architektkou ateliéru Dům a město, Vítězslavou Rothbauerovou, se nyní zamýšlím nad vznikem stavby, ale i nad smyslem sakrálních staveb v moderní společnosti.

Věřící mají díky internetu při nynějších omezujících opatřeních proti šíření nového typu koronaviru víc možností pro sledování bohoslužeb. Kvůli omezení pohybu a shromažďování osob sice křesťané o nynějších Velikonocích nemohou do kostela, bohoslužby ale začaly přes internet vysílat farnosti i komunity. ČTK to řekl Česlav Škvařil z Brna, který s rodinou právě dnes sledoval přenos velkopáteční mše vysílané přes internet.

Tento den je podle křesťanské liturgie potřeba alespoň symbolicky držet smutek nad Ježíšovou smrtí, neboť Velký pátek je dnem, kdy se konal proces odsouzení, poprava i pohřeb Ježíše Krista. Místo práce rozjímání Mnohé tradice se váží přímo k pracím v domácnosti i okolo domu.

Je tu Velký pátek a s ním i upomínka na ukřižování Ježíše Krista. Jak to ale tehdy s jeho smrtí bylo? Skutečně byl ke kříží přibitý hřebíky?

Epidemie koronaviru převrátila po staletí vžité tradice Svatého týdne. Ten začal o Květné neděli, při níž si také ve velehradské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, katolická církev bohoslužbami připomíná slavný vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma.

Před měsícem obletěla svět zpráva, že 8. března 2020 zemřel herec Max von Sydow. Jeho kariéra trvala 70 let, proslavil se díky spolupráci s režisérem Ingmarem Bergmanem, s nímž natočil 11 filmů, pak se ale rozešli a Sydow točil po celém světě a byl dvakrát nominován na Oscara. Objevil se ve více než 150 filmech a seriálech, poslední roli točil ještě loni. K těm nejslavnějším patří Sedmá pečeť, Vystěhovalci, Vymítač ďábla, Hana a její sestry nebo Pelle Dobyvatel. Nejslavnější švédský herec se narodil před 91 lety, 10. dubna 1929.

Stojíme před smrtí, kterou jsme desetiletí schovávali do nemocnic, do domovů pro seniory, štítivě jsme ji od sebe odstrkávali. Zahlédli jsme ji leda na silnici při bouračce, a to námi hned projelo zděšení.

„O to více bychom se mohli soustředit právě na samotnou podstatu toho, proč se Velikonoce slaví,“ říká Jan Konvalinka, starosta Příbrami.

Křesťané si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Tento den přísného půstu je pro křesťanstvo připomenutím Kristova utrpení a smrti. Tradičně se na Velký pátek připravují obřady v kostelech na památku Kristova umučení. Letos však mají křesťané Velikonoce kvůli koronaviru trochu jiné.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce a dokonce i my, čeští ateisté, se stále ještě držíme alespoň základních tradic. I když jsou pašijové dny spojené především s utrpením a smrtí Ježíše Krista, příchod jara touhle dobou slavili už naši pohanští předci, a to rovnou celý týden. Nevíme, jak vy, ale my měli ve všech těch Škaredých středách a Modrých pondělích zmatek, tak si to pojďme společně ujasnit.

Křesťané si dnes, na Velký pátek, připomínají ukřižování Ježíše Krista. Tento den přísného půstu je pro křesťanstvo připomenutím Kristova utrpení a smrti. Tradičně se na Velký pátek připravují obřady v kostelech na památku Kristova umučení. Kvůli zákazu shromažďování a karanténě ale letos nebudou moci věřící chodit společně do kostelů a zúčastnit se tradičních bohoslužeb.

Nezvykle tiché a osamělé velikonoční svátky čekají letos na obyvatele Kutné Hory. Kvůli koronavirovým opatřením nebudou městem proudit davy turistů ani účastníků sedlecké pouti, která patří k největším v Česku a každoročně přiláká tisíce návštěvníků. Zvláštní pocity zažije i kutnohorský farář Jan Uhlíř, který bude při nedělní mši v chrámu svaté Barbory téměř sám.

Pomlázku pletu z osmi, nic na tom není, umí každý. Ale nikoho nemlátím. Nelíbí se mi ten zvyk. Moje manželka ode mě na Velikonoce nikdy nedostala na zadek.

Svátky jara jsou tady. Patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům spojovaným s umučením, pohřbením a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Jejich kořeny však sahají ještě hlouběji do minulosti a jsou vázány na příchod jara a začátek zemědělských prací.

Křesťanské oslavy Velikonoc mají v mnoha zemích trochu jinou podobu. Ačkoli u nás se tradičně chodí koledovat s pomlázkou, v jiných zemích se s vrbovými proutky nesetkáte. Naproti tomu vajíčka jsou na většině míst typickou součástí stejně jako v Čechách.

Jidáše patří mezi tradiční velikonoční pochoutky, které naše babičky pekly na Velikonoce. Připravují se i jedí na Zelený čtvrtek a svým tvarem připomínají provaz, na kterém se oběsil Jidáš, zrádce Ježíše. Odtud jejich název jidášky.