Karel Absolon

Cesta do hlubin Moravského krasu nabízí v těchto horkých dnech mnohem víc než jen únik do chladivého podzemí. Kateřinská jeskyně letos slaví 120 let od chvíle, kdy její tehdy známé prostory kompletně zmapoval legendární badatel Karel Absolon. U této příležitosti mohou lidé navštívit mimořádné archeologické prohlídky.

Falešné krápníky, tajné dohody a slavný speleolog v hlavní roli. Příběh, který se tvářil jako zapomenuté historické odhalení, znejistil Moravský kras. Ve skutečnosti jde o jednu z nejchytřejších mystifikací posledních let.

Do tmy zářící Průsvitné krápníky, jeskynní dóm nazvaný Kaple, který připomíná malý chrám, a také Sklípek, v němž se kdysi skladovalo pivo a víno, mohou nyní mimořádně navštívit turisté v Šošůvských jeskyních v Moravském krasu na Blanensku. Zpřístupněny budou jen do března, takže milovníci nevšedních zážitků by s výletem neměli váhat.

Věstonická venuše je patrně nejznámější českou archeologickou památkou a zároveň nejstarším uměleckým předmětem z keramiky na světě. Její hodnota je nevyčíslitelná. Ostatně proto nemůže například jen tak letět letadlem, protože by ji to mohlo doslova „ohrozit na životě“.

Stála u formování českého ženského hnutí i u zrodu Svátku matek. Zasazovala se o ochranu dětí i možnost žen podílet se na společenském dění. Olga Stránská-Absolonová je dnes téměř zapomenutá, přestože právě ona měla obrovský vliv na zlepšení sociálního postavení matek.

Tahle soška je unikát a stejně tak její symbolika. Nevěstí ovšem nic dobrého.

Archeolog a speleolog 1. poloviny 20. století, položil základy moravské antropologické školy, založil pavilon Anthropos, přispěl k vědeckému zdokumentování Moravského krasu a propasti Macochy. Objevil podzemí říčky Punkvy a v Dolních Věstonicích jeho tým nalezl ikonickou Věstonickou venuši.

Malby, které loni v dubnu objevil speleolog a student archeologie Dominik Lounek v jeskyni Michalka, připomínají ptáka či čáry. Výzkum pokračuje, v rozhovoru vypráví i o plánované expedici.

Podzemí Moravského krasu, to je úplně jiný svět! A záhady Býčí skály stále jitří fantazii vědců i běžných návštěvníků při vzácných prohlídkách.

Když se poprvé postavíte na vyhlídku nad propastí Macocha, dech se vám možná na okamžik zastaví. Před vámi se otevírá monumentální svislý kaňon, jehož dno se ztrácí v mlžném oparu a tmavých hlubinách. Člověka napadne jediné: jak něco takového vůbec mohlo vzniknout?

Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a legendární sošku. Archeolog ale také dlouhá léta pracoval pro Moravské zemské muzeum, vybojoval si model mamuta v životní velikosti a založil Pavilon Anthropos, tehdy ještě sídlící na brněnském výstavišti. Právě tam se mu pracovníci muzea rozhodli umístit novou pamětní desku.

Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a zanechali za sebou stopu, která dodnes láká milovníky podzemních dobrodružství.

V červenci uplynulo již sto let od nálezu pravěké sošky zpod Pálavy, o jejíž zviditelnění se postaral archeologický tým vedený badatelem Karlem Absolonem. Dodnes však existuje řada informací šířících se mezi lidmi, které o slavné Věstonické venuši nepřesně pojednávají.

Jen málokterá soška vyvolává takový zájem a emoce jako Věstonická venuše. Pouhých 11,5 centimetru vysokou postavu ženy s výraznými ňadry a hýžděmi, objevenou 13. července 1925, pro případ transportů a výstav pojišťuje Moravské zemské muzeum v Brně (MZM) na 100 milionů korun. Skutečná hodnota artefaktu je ale nevyčíslitelná.

Ideál ženské krásy se v běhu času už nespočetněkrát změnil. Zatímco někdy byla „v módě“ vyzáblá Twiggy, jindy zase frčely pěkně zaoblené ženské tvary. A zrovna to asi platilo i v době mladého paleolitu, kdy vznikla soška Věstonické venuše.

Symbolem brněnského pavilónu Anthropos je model mamuta v životní velikosti. Vznešeně stojí uprostřed výstavní haly a vypadá to, že právě vykročil z doby ledové. Jeho zajímavý příběh je součástí brněnské historie 20. století.

V běžných otvíracích hodinách bude výstava Venuše 100 přístupná až do konce září.

Brno - Soška Věstonická venuše stará až 29.000 let dnes opustila bezpečí depozitáře a její kurátor ji umístil do speciální vitríny na výstavě Venuše 100 v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Výstava pořádaná ke 100 výročí nalezení slavné sošky se pro veřejnost otevře v pátek ráno. Soška bude ve vzpřímené poloze, lidé tak budou mít mimořádnou možnost prohlédnout si ji ze všech stran. Dosud ji vždy muzea vystavovala umístěnou v krabičce a byla viditelná jen zpředu. Řekl to dnes při umisťování sošky do vitríny Petr Neruda, vedoucí ústavu Anthropos Moravského zemského muzea.

Už letos v létě máte jedinečnou příležitost vidět originál Věstonické venuše, nejstarší keramické sošky na světě. Výstava Venuše100 bude probíhat od 20.

Návštěvníci Moravského zemského muzea mohou prostřednictvím umělé inteligence klást otázky digitálnímu avataru Karla Absolona. Technologie využívající prvky AI nosí Absolonovu tvář, převzala ji z dobových fotografií. Příslušné odpovědi na snadné i komplexní otázky vycházejí ze znalosti odborných knih a dlouholetého výzkumu muzejních badatelů.

Trojici potápěčů se podařilo to, co v historii dosud nikomu jinému. Během dvoudenní akce zdolali nejdelší jeskynní traverz v Česku. Propojit trasu, která vede šesti jeskyněmi a těžce zdolatelnými zatopenými sifony, se pokoušel už například badatel Karel Absolon.

Trojici jeskynních potápěčů se za pátek a sobotu podařilo projít a proplout náročnou trasu systémem Amatérské jeskyně v Moravském krasu. Začali v jeskyni Nová Rasovna a dnes odpoledne skončili svou podzemní pouť u východu z Punkevních jeskyní. Zvládli tak trasu dlouhou 7,5 kilometru, přičemž zhruba kilometr z toho byl pod vodou. Podle jednoho z účastníků Jana Sirotka se místy 40 let nikdo nepotápěl a bylo třeba celou trasu znovu najít a vystrojit vodicími šňůrami.

Podle jednoho z účastníků Jana Sirotka se místy 40 let nikdo nepotápěl a bylo třeba celou trasu znovu najít a vystrojit vodicími šňůrami.

Trojice jeskynních potápěčů zkusí v Moravském krasu překonat náročnou trasu systémem Amatérské jeskyně. Začátek je v jeskyni Nová Rasovna, konec v Pustém žlebu, kdy pod vodou je asi kilometr ze sedmikilometrové trasy. Dosud nikomu se ji nepodařilo překonat, informovala Česká speleologická společnost.

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Domov Pod Lipami ve Smečně uspořádal počátkem týdne pro jednu ze svých klientek velkou narozeninovou oslavu. Paní Vlasta Čermáková, původem z Kamenných Žehrovic, oslavila nádherné 100. narozeniny. Vlastička se narodila do kolébky manželům Hokůvovým jako třetí dítě z pěti, v pondělí dne 4. května v roce 1925.

Trojice jeskynních potápěčů zkusí v Moravském krasu pokořit náročnou trasu systémem Amatérské jeskyně. Začátek je v jeskyni Nová Rasovna, konec v Pustém žlebu, kdy pod vodou je asi kilometr ze sedmikilometrové trasy. Dosud nikomu se ji nepodařilo překonat. V tiskové zprávě o tom informovala Česká speleologická společnost.

Po sedmi měsících od povodní, které se prohnaly Punkevními jeskyněmi v Moravském krasu na Blanensku, by již o nadcházejícím víkendu měla být plně zpřístupněna tamní 440 metrů dlouhá podzemní lodní plavba. Jde o unikátní vodní cestu, kterou za první republiky vybudoval s pomocí československé armády slavný jeskynní badatel Karel Absolon.

Před sto lety objevil Karel Absolon jeden z nejcennějších archeologických předmětů světa, Věstonickou venuši. Moravské zemské muzeum k výročí chystá různé akce, originální sošku také vystaví na otočném stojánku. Vzácný nález je s Brnem úzce spojený, za války byl podle legend ukrytý v Biskupském dvoře.

Věstonickou venuši zná každý, ale my jsme požádali o rozhovor docela známého archeologa z Brna, a to Mgr. Martina Hložka, Ph.D, který se výzkumu plně věnoval společně s dalšími kolegy.

Dechberoucí dávno zapomenutý svět se otevřel pro jeskyňáře vypuštěním koryta ponorné říčky Punkvy v Moravském krasu na Blanensku. Jde o 440 metrů dlouhou chodbu ve slavných Punkevních jeskyních, kterou nechal s pomocí armády kdysi zčásti prostřílet badatel Karel Absolon. Právě tím vznikla jedna z největších světových jeskyňářských atrakcí.

/FOTO/ V přístavišti Punkevních jeskyní v Moravském krasu na Blanensku se nyní lidové řečeno práší za loděmi. Oblíbená plavba na lodičkách s elektromotory má do konce března stopku. V odtokové štole, kterou před sto lety hloubil při průzkumu krasu legendární badatel Karel Absolon, se totiž v těchto dnech instaluje nové stavidlo a v podzemí došlo k výraznému snížení vodní hladiny. Následně prostory jeskyní obsadí, jak už Deník informoval, dělníci při rekonstrukci elektroinstalace.

Legendární trasa lodní plavby v Punkevních jeskyních v Moravském krasu, kterou se každý rok sveze přes 200 000 turistů z celého světa, je vypuštěná. Hladinu ponorné říčky Punkvy museli jeskyňáři snížit o šest metrů, a to kvůli výměně stavidla a opravě elektroinstalace poničené loňskými povodněmi. Do dubna bude plavba v provozu.

JFK nebyl zdaleka jediným mužem z rodu Kennedyů, který měl potenciál stanout v Bílém domě. Co víme o Robertovi?

Skalnatý kopec Děvín je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Vrchol dosahuje výšky 550 m n. m.

Naši předci, takzvaní lovci mamutů, byli v mnohém vynalézavější, než si často myslíme. Díky své tvořivosti zhotovili spoustu převratných předmětů a dokázali přijít na mnoho nových technologií. Svůj um využívali tak dobře, že se na našem území stali civilizační jedničkou tehdejšího světa. Gravettienského světa.

Jeskyni Pekárna najdete na katastrálním území obce Mokrá-Horákov v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Poměrně velkorysá jeskyně nemá v Česku obdoby. Ještě krásnější je v zimě, kdy jí často zdobí ledové krápníky. Jeskyně Pekárna se představuje Jeskyně je situována na krásném skalním… Celý článek Jeskyně Pekárna vás zaujme svou velikostí a krásou (průvodce) z webu Hotelove.cz.

To místo vypadá v podvečer strašidelně i dnes na konci druhého tisíciletí, kdy po blízké silnici čas od času projede automobil. O to děsivěji se z temných zalesněných svahů tyčily zdejší skalní útesy s branou do tajemného podzemí před mnoha staletími.

Jeskyně kdysi dávno představovaly pro člověka domov. Nyní lákají návštěvníky z celého světa svým tajuplným vzezřením a vyzývají zvědavé jedince k odhalení jejich záhad. Podle mnohých dávných příběhů se v jeskyních ukrývají různé záhadné bytosti, příšery, podzemní labyrinty nebo truhly se vzácnými artefakty. Na ty v České republice s vysokou pravděpodobností nenarazíte. Přesto vám mohou nabídnout plnou náruč pokladů, které stvořila příroda sama.

Jsou to turisticky velmi vyhledávaná místa, ale opravdu stojí za to, je navštívit?

Květnová pouť na svatý Antonínek, série koncertů Fajnšmekři, slavnostní galavečer nebo přehlídka Barevný zpívající svět Jaromíra Nečase. To je narozeninový program, který pro posluchače a příznivce připravuje tým Českého rozhlasu Brno k oslavám sta let od zahájení vysílání. „Byl bych rád, kdyby výročí brněnského studia zacinkalo v rámci celé české společnosti,“ popřál generální ředitel René Zavoral brněnskému studiu.

Na velikosti nezáleží. Archeologický unikát je velký 11,5 centimetru, přesto už pomalu 100 let budí pozornost na celém světě. Zobrazuje symbol ženské krásy a svůj domov opouští jen výjimečně. Nyní však můžete Věstonickou venuši vidět na vlastní oči v pražském Národním muzeu.

Spisovatel Milan Kundera (1929 - 2023), který v červenci zemřel v Paříži, bude pohřben ve svém rodném Brně. Stane se tak na návrh jeho manželky Věry. Záměr již odsouhlasili radní s tím, že k věčnému odpočinku bude světoznámý literát uložen na čestném pohřebišti brněnského Ústředního hřbitova, kde jsou hroby takových osobností jako hudební skladatel Leoš Janáček, architekt Bohuslav Fuchs, básník Jan Skácel nebo badatel Karel Absolon.

Milan Kundera zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra vyjádřila přání, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně.

Poslední volné místo v tzv. čestném kruhu na brněnském Ústředním hřbitově připadne ostatkům spisovatele Milana Kundery. Zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra vyjádřila přání, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně. Kdy se tak stane, není zřejmé a záleží na vůli Kunderovy manželky, která hledá správný čas pro jejich přemístění. Na tiskové konferenci to dnes řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický výzkum. Kosti totiž mohou napovědět, jak žili lovci mamutů. Poslechněte si reportáž.

Odpadky považujeme většinou za něco neužitečného. Pro archeology je to ale zdroj informací. V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí, na které se zaměřuje aktuální archeologický výzkum. Skládky totiž mohou napovědět více o tom, jak žili takzvaní lovci mamutů.

Počítání ke svému životu potřebovali už naši předci dávno před naším letopočtem. Vynalezli si účetní systém pomocí vrubovky, která se dnes považuje za primitivní nástroj, v některých oblastech světa se ale používá dodnes.

Dvojí V najdeme v kalendáři u data 6. dubna. Svátek totiž slaví Vendula a také Venuše.

Homo sapiens sapiens se s oblibou považuje za jediného rozumného tvora na zemi. Nakolik se od nás ale lišili naši dávní prapředci?

V Kateřinské jeskyni nenajdete tolik pozoruhodných krápníků jako v jiných jeskyních Moravského krasu. Zato sem můžete zajít na koncert nebo si prohlédnout nejstarší malby, které kdy byly na našem území vytvořeny. Nezobrazují sice lidské postavy ani zvířata, ale o to jsou záhadnější. Co jimi chtěli pravěcí umělci vyjádřit? Nikdo netuší.

Je pátek třináctého a v Blansku se schyluje k soutěži. Pověstný smolný den však nikoho neděsí, tato soutěž totiž není o štěstí, ale o dovednostech. Osmnáctý ročník soutěže vodicích psů Cesta ve tmě ovládl ulice Blanska. Děkujeme panu Milanu Dvořákovi za text a paní Renatě Hasilové za fotografie.

Čáry, drobné uhlíkové kresby a stopy. Ale pozor! Tady je náznak obrysu postavy. Unikátní pravěké kresby zkoumají odborníci v Kateřinské jeskyni už několik let. Dosud se podařilo datovat stáří u čtyř z nich. Všechny spadaly do období pozdního neolitu. Jsou dílem pravěkých lovců, kteří do nitra jeskyně vstupovali pravděpodobně za svitu hořících větví.

Pracovníci Muzea Blanenska dokončují přípravy nové stálé expozice, která se bude věnovat Moravskému krasu. Přístupná bude v druhé polovině února. Návštěvníkům představí například objevitele…

Stálá expozice bude přístupná v druhé polovině února. Návštěvníkům představí například objevitele jeskyní či některé nálezy.

Vypadá to, jako by dělníci v pavilonu G2 brněnského výstaviště stavěli stánky pro některou z dalších veletržních akcí, jen jednotlivé buňky jsou podivně natěsnány jedna na druhou. Nebudou v nich totiž firmy prezentující své výrobky. Každá je určena pro dva pacienty s koronavirem. Pavilon se do dvou týdnů změní v záložní nemocnici schopnou pojmout až 300 pacientů s koronavirem.

Šaman rozdal ochranné amulety lovcům. Drobné, hliněné figurky zvířat, je nyní budou chránit při každé cestě za kořistí. V jeskyni zůstalo jen několik starších mužů a hlídají ženy a děti. Strážce ohně se věnuje tomu nejcennějšímu, co tlupa vlastní a děti se nudí. Okolí jeskyně už znají a daleko odejít nesmí.

Kresba je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Dataci určila radiouhlíková metoda.