Karel Absolon

V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický výzkum. Kosti totiž mohou napovědět, jak žili lovci mamutů. Poslechněte si reportáž.

Odpadky považujeme většinou za něco neužitečného. Pro archeology je to ale zdroj informací. V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí, na které se zaměřuje aktuální archeologický výzkum. Skládky totiž mohou napovědět více o tom, jak žili takzvaní lovci mamutů.

Počítání ke svému životu potřebovali už naši předci dávno před naším letopočtem. Vynalezli si účetní systém pomocí vrubovky, která se dnes považuje za primitivní nástroj, v některých oblastech světa se ale používá dodnes.

Dvojí V najdeme v kalendáři u data 6. dubna. Svátek totiž slaví Vendula a také Venuše.

Homo sapiens sapiens se s oblibou považuje za jediného rozumného tvora na zemi. Nakolik se od nás ale lišili naši dávní prapředci?

V Kateřinské jeskyni nenajdete tolik pozoruhodných krápníků jako v jiných jeskyních Moravského krasu. Zato sem můžete zajít na koncert nebo si prohlédnout nejstarší malby, které kdy byly na našem území vytvořeny. Nezobrazují sice lidské postavy ani zvířata, ale o to jsou záhadnější. Co jimi chtěli pravěcí umělci vyjádřit? Nikdo netuší.

Je pátek třináctého a v Blansku se schyluje k soutěži. Pověstný smolný den však nikoho neděsí, tato soutěž totiž není o štěstí, ale o dovednostech. Osmnáctý ročník soutěže vodicích psů Cesta ve tmě ovládl ulice Blanska. Děkujeme panu Milanu Dvořákovi za text a paní Renatě Hasilové za fotografie.

Čáry, drobné uhlíkové kresby a stopy. Ale pozor! Tady je náznak obrysu postavy. Unikátní pravěké kresby zkoumají odborníci v Kateřinské jeskyni už několik let. Dosud se podařilo datovat stáří u čtyř z nich. Všechny spadaly do období pozdního neolitu. Jsou dílem pravěkých lovců, kteří do nitra jeskyně vstupovali pravděpodobně za svitu hořících větví.

Pracovníci Muzea Blanenska dokončují přípravy nové stálé expozice, která se bude věnovat Moravskému krasu. Přístupná bude v druhé polovině února. Návštěvníkům představí například objevitele…

Stálá expozice bude přístupná v druhé polovině února. Návštěvníkům představí například objevitele jeskyní či některé nálezy.

Vypadá to, jako by dělníci v pavilonu G2 brněnského výstaviště stavěli stánky pro některou z dalších veletržních akcí, jen jednotlivé buňky jsou podivně natěsnány jedna na druhou. Nebudou v nich totiž firmy prezentující své výrobky. Každá je určena pro dva pacienty s koronavirem. Pavilon se do dvou týdnů změní v záložní nemocnici schopnou pojmout až 300 pacientů s koronavirem.

Šaman rozdal ochranné amulety lovcům. Drobné, hliněné figurky zvířat, je nyní budou chránit při každé cestě za kořistí. V jeskyni zůstalo jen několik starších mužů a hlídají ženy a děti. Strážce ohně se věnuje tomu nejcennějšímu, co tlupa vlastní a děti se nudí. Okolí jeskyně už znají a daleko odejít nesmí.

Kresba je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Dataci určila radiouhlíková metoda.

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek.

Černé čáry na velkém kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho podobě Mozek, jsou nejstarším výtvarným jeskynním dílem v Česku. Leží v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, což je největší přírodní zpřístupněný podzemní sál u nás. Mozek byl zřejmě umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné, před 7000 lety, informují archeologové z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci.

Zjednodušit administrativu a ušetřit lidem čas chce Správa hřbitovů města Brna, která chystá modernizaci svých služeb. Ty nově nabídne online.

Technické muzeum v Brně zve návštěvníky na novou výstavu, která prostřednictvím unikátních exponátů představuje historii a vývoj potápění v Česku.

Jezdit do Paříže za učením je už stopadesátiletou tradicí českých výtvarníků. Žádný jiný ale tak dokonale nesplynul s prostředím a duší Francie jako malíř a sochař Otakar Kubín (* 22. října 1883 v Boskovicích) neboli Othon Coubine.