Karel Kramář

Mnoho lidí opustilo Československo po únoru 1948, ještě více po srpnu 1968, ale poněkud se zapomíná na skupinu těch, kteří odešli ještě před propuknutím druhé světové války a kvůli politickému vývoji se do vlasti již nikdy nevrátili.

Karel I. Habsburský je významnou postavou světových dějin. Snažil se žít zbožným a příkladným životem a usiloval o ukončení tragické Velké války.

Není mafie jako Maffie! Nejenom v Itálii, ale i na území Československa operovala Maffie. A přispěla ke vzniku našeho státu. Československo však nevzniklo díky odbojové činnosti několika přistěhovalců z Itálie, ale zásluhou více než dvou stovek dobrovolných hrdinů, kteří pro sen o samostatném národu byli schopni obětovat celý svůj život. Nebýt Maffie, není ani Československa. Jak složité bylo žít v utajení?

První léta po skončení první světové války přinesla v meziválečném Československu vypjaté okamžiky. Situace se vyhrotila na konci roku 1920, kdy probíhal konflikt uvnitř československé sociální demokracie. Po vyhlášení generální stávky levicovým křídlem této strany došlo na několika místech republiky k násilným střetům s četníky a vojskem.

Praha je velkoměsto, které má dnes již okolo jednoho a půl milionu obyvatel. Není tak divu, že se na jejím území nachází značné množství hřbitovů. Tím největším pohřebištěm, kde odpočívá i mnoho známých osob, jsou Olšanské hřbitovy.

Obyvatelé a návštěvníci Prahy mohou během středečního svátečního dne navštívit Kramářovu vilu v Letenských sadech. Interiéry rezidence českých premiérů i zahrada s výjimečným výhledem na Vltavu a pražské panorama budou veřejnosti přístupné i ve čtvrtek, kdy je také volný den.

Galerie Františka Drtikola připomene letošní 140. výročí narození českého fotografa také autorským modelem jeho příbramského ateliéru.

Budova rezidence českých premiérů v současnosti slouží k reprezentačním účelům a setkání převážně se zahraničními státníky.

Kramářova vila v pražských Letenských sadech se dnes otevře návštěvníkům. Prohlédnou si interiéry i zahradu s výhledem do údolí Vltavy. Budova rezidence českých premiérů v současnosti slouží k reprezentačním účelům a setkání převážně se zahraničními státníky. Jméno získala po předsedovi první československé vlády Karlu Kramářovi, který si ji nechal na staré baště postavit na začátku minulého století.

Prezident Petr Pavel bude letos na podzim poprvé udělovat státní vyznamenání. V návrzích poslanců je řada jmen, která se objevují opakovaně, ale i několik nových osobností.

Kuneš Sonntag byl kamarádem smrtelně postřeleného studenta Jana Opletala. Za organizování Opletalova pohřbu ho nacisté málem popravili, nakonec skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce pomáhal vrahy studentů usvědčit u soudu, za několik let se však v rámci vykonstruovaných procesů sám stal obětí komunistické justice. Odseděl si šest let. Kuneš Sonntag (*1919) vyrůstal v rodině stejnojmenného prvorepublikového politika.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se dnes před polednem uskuteční poslední rozloučení s novinářem Pavlem Pecháčkem, který v lednu ve věku 82 let zemřel ve Spojených státech. Mši bude sloužit kardinál Dominik Duka. Pecháček byl řadu let ředitelem a později prezidentem československého a českého oddělení Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Pět let také vedl československé vysílání Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Pod jeho vedením obdržela Svobodná Evropa řadu vyznamenání od českých i zahraničních organizací.

Česká prezidentská pohádka o tom, jak poloslepý tatíček Masaryk nakonec porazil i o 46 let mladšího zlého Gottwalda.

V těchto dnech opět volíme prezidenta přímo, už vlastně potřetí. Zopakujme si při této příležitosti naše prezidenty hezky od začátku. Byli to pánové s pozoruhodnými osudy a ne vždy byli jednoznačně přijímáni jako hlavy státu. Z dosud jedenácti našich prezidentů šest abdikovalo, jeden byl zatčen a dva ve funkci zemřeli.

Atentát na ministra financí Aloise Rašína spáchal 5. ledna 1923, tedy přesně před 100 lety, teprve 19letý radikál Josef Šoupal. V meziválečných dějinách to byl nejznámější teroristický čin vůči představiteli vlády. Už 8. ledna 1919 se ovšem střílelo i na ministerského předsedu Karla Kramáře, kterého před kulkou zachránil obsah jeho kapsy. „Atentáty vedly k přijetí zákona na ochranu republiky, který ale podle některých politiků omezoval mladou československou demokracii,“ říká ostravský archivář Antonín Barcuch.

Před 100 lety, 5. ledna 1923, byl spáchán atentát na významného právníka, národohospodáře a politika Aloise Rašína. Muž, jenž se jako ministr financí zasloužil o stabilitu měny samostatného Československa, utrpěl při útoku vážné zranění, jemuž po více než měsíci ve věku 55 let podlehl. Pachatelem atentátu byl devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal. Na ministra Rašína vystřelil z revolveru ve chvíli, kdy politik vycházel ze svého bytu v Žitné ulici. Šoupal se po činu pokusil utéct, byl…

Karel Kramář byl jednou z nejvýraznějších politických osobností přelomu 19. a 20. století a nově vznikající republiky. Zabýval se bližší všeslovanskou spolupráci jak na…

Zanedlouho si připomeneme třicáté výročí samostatné České republiky, která byla dlouhá desetiletí součástí Československa. Jelikož jsme v období vánočních svátků, stojí zato si připomenout, jak nejkrásnější svátky v roce prožívali obyvatelé samostatného Československa v roce 1918.

Šest pozoruhodných dějinných epizod. Šest míst po pražském centru, pět prozíravých politiků. Připomeňme si pozoruhodnou cestu revoluční Prahou 28. října 1918.

Den vzniku samostatného československého státu je státní svátek a připadá na 28. října. Letos si připomeneme už 104. výročí dne, kdy zástupci Národního výboru zveřejnili provolání o vzniku Československa. Jaké události tomu předcházely?

Svéráznou postavou staré republiky byl Karel Kramář. Propadl politice, ale neživila ho. Stejně jako TGM, i jeho uhranula láska k cizince.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) udělil končícímu velvyslanci Ukrajiny v Praze Jevhenu Perebyjnisovi Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Nově jmenovaný náměstek ukrajinského ministra zahraničí Perebyjnis obdržel ocenění na slavnostním ceremoniálu v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Perebyjnise označil Vystrčil za člověka, který v tuzemsku odvedl obrovský kus práce pro Ukrajinu, a tím i pro Česko. Jedním z důvodů, proč se mu rozhodl udělit medaili, je podle Vystrčila to, že posílil Česko. Perebyjnis označil vyznamenání za velkou čest a Vystrčila označil za politika havlovského typu s pevnými ideály.

Bývalý ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis obdrží od šéfa horní komory Parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Dostane ji za „jasná slova a jasné ...

Byl zrovna podzim roku 1916. Zuřila Velká válka, krajem procházely stíny trvajícího konfliktu a Alois Rašín čekal na popravu. Byl jedním z těch, kdo byli souzeni pro vlastizradu a smrt z rukou kata je neměla minout. Rozsudek smrti putoval do císařské kanceláře. Až jej "Starý Procházka" podepíše, skončí Alois Rašín, Karel Kramář spolu s dalšími na popravišti...

Kultivované stravování podle vědců z Oxfordské univerzity lidské smysly příliš omezuje. Bez sluchových či hmatových vjemů je zážitek z jídla neúplný.

Dali jste si letos za úkol procestovat Česko a hledáte inspiraci, kam vyrazit na příští výlet? Přestože míst a zákoutí, která by stála za to objevit, je u nás nespočet, za alespoň jednu vaši návštěvu určitě stojí kraj pašeráků - Orlické hory. Obdivovat můžete roztodivné skalní útvary, nedotčenou přírodu i výhledy do kraje, v němž tu a tam naleznete otisk minulosti. Procházkám po perfektně značených trasách přijdou na chuť i méně zdatní turisté. Orlické hory totiž zdaleka nedosahují výšky Krkonoš a tak vás nepřekvapí náročný terén, ani přílišné stoupání.

Lidé dnes mohou navštívit Kramářovu vilu v pražských Letenských sadech. Rezidence českých premiérů v současnosti slouží k reprezentačním účelům a setkání převážně se zahraničními státníky.

Premiér Petr Fiala (ODS) vyznamenal při udílení medailí Karla Kramáře při příležitosti oslav Dne vítězství také vládního mluvčího Václava Smolku. Za to, že premiéra doprovázel na jeho cestě do Kyjeva.

Mluvčí vlády Václav Smolka potvrdil, že medaili od premiéra skutečně získal. O tom, že by ji vrátil, podle svých slov neuvažuje.

Premiérův poradce pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar a vládní mluvčí Václav Smolka patří k lidem, které u příležitosti dnešního Dne vítězství ocenil v Praze předseda vlády Petr Fiala (ODS) medailí Karla Kramáře. Laureátů bylo celkem 13, zejména z řad příslušníků zpravodajských služeb a policejní ochranné služby.

Premiérův poradce pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar a vládní mluvčí Václav Smolka patří k lidem, které u příležitosti dnešního Dne vítězství ocenil v Praze předseda vlády Petr Fiala (ODS) medailí Karla Kramáře. Laureátů bylo celkem 13, zejména z řad příslušníků zpravodajských služeb a policejní ochranné služby.

Nejvíce událostí hostí Praha.

Lidé v Česku si dnes připomínají Svátek práce.

I letos Úřad vlády ČR zpřístupní veřejnosti ve dnech otevřených dveří veškeré vládní vily a paláce. Po déle než roční uzavírce úřad 1. května otevře i Kramářovou vilu. Do vládních budov a paláců se lidé podívají zdarma.

Obstrukce mají v české politice dlouhou tradici. Třeba v lednu 1903 devět českých poslanců protáhlo schůzi sněmovny na maraton trvající 54 hodin. V roce 1897 zazněl rekordní projev jediného řečníka v délce 11 hodin, dobový humoristický tisk proto už tehdy navrhoval poslancům, aby si k řečnickému pultu nosili i přenosný kloset. Některé politiky obstrukce uspávaly, jiným ale cuchaly nervy, takže v parlamentu docházelo i k fyzickým potyčkám.

Druhý díl pořadu Antifascist Art sochaře Pavla Karouse a režiséra Vladimíra Turnera se věnuje angažovanému a antifašistickému umění za první republiky.

Pražská pravoslavná obec podala žalobu na Správu pražských hřbitovů kvůli vypovězení nájmu krypty na Olšanských hřbitovech, uvedl dnes Český rozhlas Radiožurnál. Majitelem kaple s kryptou je hlavní město Praha. Církev si ji od města pronajímá k bohoslužbám a na nové podmínky užívání odmítá přistoupit. Žalobou se jí zatím podařilo výpověď z krypty oddálit.

Pražská pravoslavná obec podala žalobu na Správu pražských hřbitovů kvůli vypovězení nájmu krypty na Olšanských hřbitovech, uvedl dnes Český rozhlas Radiožurnál. Majitelem kaple s kryptou je hlavní město Praha. Církev si ji od města pronajímá k bohoslužbám a na nové podmínky užívání odmítá přistoupit. Žalobou se jí zatím podařilo výpověď z krypty oddálit.

Karel Kramář byl jednou z nejvýraznějších politických osobností přelomu 19. a 20. století a nově vznikající republiky. Zabýval se bližší všeslovanskou spolupráci jak na…

Před 103 lety se na Pražském hradě odehrálo drama se šťastným koncem. Jeho aktéři byli mladík Alois Šťastný a první československý premiér Karel Kramář. Šťastný spáchal na politika atentát, pokus ale díky zvláštním náhodám nevyšel. A se zbraněmi se mladému atentátníkovi nedařilo ani později.

První ministr financí samostatného Československa patří k významným historickým osobnostem. Alois Rašín patřil mezi legendární pětici mužů, kteří 28. října 1918 ohlásili osamostatnění našeho národa od rakousko-uherské monarchie. Jeho život však končí tragicky, protože nepřežil atentát, který se odehrál na ulici před jeho domem.

/FOTO/ Tři vyškovští vojáci se objevili mezi padesáti oceněnými v Praze na Čestném dvoře Národního památníku na Vítkově. Jejich přínos při boji s koronavirem docenili končící premiér Andrej Babiš a ministr obrany v demisi Lubomír Metnar Medailí Karla Kramáře.

Svobodnice Jaroslava Mrkosová běžně slouží u ženijního pluku v Bechyni jako řidička. Když na začátku roku přišel velitel útvaru s výzvou, kdo chce jít pomáhat zdravotníkům do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze na covidové oddělení, tak neváhala a přihlásila se.

Vybraní vojáci, kteří pomáhali během epidemie v nemocnicích nebo v sociálních zařízeních, obdrželi ve čtvrtek na pražském Vítkově medaile Karla Kramáře.

Několik desítek vojáků bude na pražském Vítkově oceněno za pomoc v boji s pandemií koronaviru. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) jim udělí medaili Karla Kramáře. Zástupci končící vlády chtějí zároveň armádě za její nasazení poděkovat. Novinky ceremoniál vysílají živě.

Vybraní vojáci, kteří pomáhali během epidemie v nemocnicích nebo v sociálních zařízeních, dnes obdrželi medaile Karla Kramáře. Na pražském Vítkově jim je předal premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Oceněno bylo pět desítek vojáků. Celkem se do řešení pandemické krize zapojilo několik tisíc vojáků napříč všemi armádními útvary. Slavnostního nástupu se zúčastnil i končící ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Z úterního dění vybírá v Notesu Štěpán Vojtěch.

Tuzemsko slaví 28. října státní svátek díky událostem, které vyvrcholily před 103 lety. Den vzniku samostatného československého státu se odehrával úplně jinak v Praze – centru dění – a jiných částech nově vznikající republiky, připomněl ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS historik Boris Moskovič.

Václavské náměstí je plné lidí. Muzika hraje v ulicích a symboly monarchie mizí z veřejného prostranství. Žádná krvavá revoluce se nekoná. Samostatnost Československa lid oslavuje umírněně a bez odporu. Dav vyvolává slávu Masarykovi, Wilsonovi, ale republika přitom stále neexistuje.

Čeští vojáci věděli, že se bezpečnostní situace v Afghánistánu rychle zhoršuje. Podařilo se jim evakuovat všechny z českého velvyslanectví i afghánské spolupracovníky.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes v Lichtenštejnském paláci v Praze ocenil medailí Karla Kramáře diplomaty a vojáky, kteří se v srpnu zasloužili o evakuaci zastupitelského úřadu a afghánských spolupracovníků české armády z Kábulu. Za osobní statečnost a profesionální nasazení při evakuaci v extrémních podmínkách ocenil velvyslance v Afghánistánu Jiřího Balouna, jeho zástupce Štěpána Konopáska a hospodářku velvyslanectví Zuzanu Černou Vondráčkovou.