Klima

V Japonsku zavedou nový termín pro teploty nad 40 °C. Ve veřejném průzkumu zvítězil výraz kokušo-bi, v překladu „den krutého horka“. Meteorologové k tomu přistoupili poté, co země loni zažila nejteplejší léto v historii měření, kdy teploty nad 40 °C vystoupaly opakovaně.

Podle osmi nezávislých globálních teplotních datových sad dosáhla průměrná globální teplota přibližně 1,44 °C nad předindustriální úrovní.

Africké lesy po roce 2010 přestaly být klimatickým spojencem. Nový výzkum z roku 2026 potvrzuje, co vědci tušili: odlesňování v tropické Africe produkuje víc emisí, než dokáže vstřebat veškerý nový lesní porost na celém kontinentu.

Kritických milníků oteplení planety můžeme dosáhnout dříve, než se ještě nedávno čekalo. Naznačují to nové studie, podle kterých jsou výjimečné teploty posledních let příznakem významného zrychlení tempa oteplování Země.

Desítky druhů lesních pěvců překonává každé jaro tisíce kilometrů z Jižní Ameriky. Klimatická změna narušuje jejich načasování a ohrožuje přežití celých populací způsobem, který vědci teprve začínají chápat.

Klimatická změna není hrozba zítřka. Je to tvrdá realita, která již nyní přepisuje rozmanité barvy oceánů a mění způsob, jakým fungují rozsáhlé mořské ekosystémy. Zatímco většina světa pouze hledá slova a řešení, Coral Gardeners nasazují masky, ploutve a v terénu pracují na tom, aby korálům vrátili život.

Kritický atlantický proud se zhroutí výrazně pravděpodobněji, než se předpovídalo, informoval web The Guardian s odkazem na klimatické studie. Vědci nová zjištění považují za „velmi znepokojivá“ jak pro Evropu, tak i Afriku a Ameriku.

Saharský prach se na začátku týdne opět dostal nad Evropu a zasáhl i Česko. Projevuje se zejména omezeným slunečním svitem a krvavým deštěm. Jde o běžný atmosférický jev, jeho epizody jsou však v posledních letech častější a výraznější. Podle vědců za tím stojí mimo jiné rozšiřování pouští i změny v atmosférické cirkulaci.

Rozhovor s Danielem Kortusem o střetu vědy s politikou, roli dezinformací v debatě o klimatu a o tom, proč podle něj někteří politici včetně Filipa Tureka a Petra Macinky vědomě zkreslují realitu.

Čím dál častější používání klimatizací napomáhá k oteplování Země. Přestože zařízení lidem zejména v létě krátkodobě umožňují přečkat rostoucí tropické teploty, z dlouhodobého hlediska paradoxně podporují oteplování. Vědci z Univerzity v Birminghamu proto doporučují pasivní ochlazování.

Do střední Evropy pronikl znovu prach z Afriky. V tomto roce se to děje už po několikáté, nyní ale skutečně můžeme na mnoha místech vidět, jak jsou auta či jiné objekty venku pokryty tenkou vrstvou prášku.

Vědci jsou zřejmě blíž vysvětlení jedné z nejstarších klimatických záhad. Neobvyklý nárůst platiny v grónském ledovém vrtu dlouho podporoval teorii, že Zemi před 12 800 lety zasáhla kometa nebo asteroid. Nový výzkum ale ukazuje na mnohem pravděpodobnější scénář. Místo kosmického tělesa mohla za stopu v ledu série sopečných erupcí, nejspíš z Islandu.

Ve vyšších vrstvách atmosféry se nachází velké množství saharského prachu. Jedná se o velmi jemný písek. Nachází se nad Českou republikou, vidět je i nad Olomouckým krajem. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav. Jak se písek z Afriky do Česka dostal?

Praha - V atmosféře nad Čechami se v těchto dnech nachází velké množství saharského prachu. Kvůli tomu může být chladněji a více oblačno, než uvádí předpověď počasí. Na síti X to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Knižní série Duna od Franka Herberta patří k nejznámějším dílům vědeckofantastického žánru. Její pouštní planeta Arrakis je mimořádně suchý a nehostinný svět. Dává extrémní klima tohoto fiktivního světa z vědeckého hlediska smysl?

Vědci zjistili, že studie o globálním zvyšování hladiny oceánů podceňovaly její aktuální výši. Výsledný rozdíl mezi realitou a odhady je překvapivě obrovský. Důsledky zjištění pro lidi na pobřeží naštěstí už tak dramatické nejsou.

Za poslední dvě dekády ubylo nízké oblačnosti a díky tomu narostlo množství slunečního záření, které je pohlcované Zemí. Podle nové studie za to může převážně lidská činnost. Úbytek oblačnosti přispívá také k zvyšování energetické nerovnováhy Země a k jejímu oteplování.

Rotace Země se zpomaluje. Dny se prodlužují tempem, jaké jsme neviděli za nejméně 3,6 milionu let pozemské historie.

Tání antarktického ledu může odkrýt tamní zásoby skrytých zdrojů a proměnit dosavadní klidnou vědeckou zónu v potenciální arénu zájmů velmocí.

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem. Své rozhodnutí uvedla Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny.

Naše hospodářské lesy mají problém. Většina z nich není schopna efektivně zadržovat vodu, což vede jak k jejich vysychání, tak k bleskovým povodním. Miroslav Kubín s týmem platformy AQUA INOVA má jednoduché, levné a praxí ověřené řešení.

Čína se nachází v bodě zlomu. Po desetiletích, kdy byl ekonomický růst vykoupen devastací krajiny a toxickým smogem, se Peking rozhodl pro radikální řez. Dne 12. března 2026 byl přijat monumentální Zákoník o ekologii a životním prostředí. Tento dokument, obsahující 1 242 článků, však není jen o čistším vzduchu. Je to legislativa země, která pochopila, že ovládnutí environmentálních norem je nejen cesta k lepšímu životnímu prostředí, ale také nejkratší cesta ke globální ekonomické dominanci.

Průměrná roční teplota v Česku prokazatelně vzrostla o 1,1 °C. Počet dnů se sněhem na většině území statisticky významně klesá. Neuronové sítě pomohly vymezit čtrnáct zcela nových klimatických oblastí.

Příroda kolem nás se mění a s ní i rizika pro lidi i jejich čtyřnohé parťáky. Dříve se pozornost soustředila hlavně na běžná klíšťata a jimi přenášené nemoci, v posledních letech se ale situace proměňuje. Do Česka se z jihu dostal nový typ klíštěte, který vzbuzuje obavy nejen u majitelů psů, ale i u odborné veřejnosti.

Od 9. dubna do 10. května se Vídeň promění v centrum dialogu o klimatu, umění a společnosti. Druhý ročník Klima Biennale Wien nabídne rozsáhlý program na pomezí kultury a vědy, tentokrát s leitmotivem „Unspeakable Worlds“. Festival je úspěšnou městskou iniciativou, navazuje na premiéru z roku 2024 a zapojuje do programu desítky institucí. Umění podle vedení města pomáhá otevřít témata, která je obtížné popsat slovy a která přesto zásadním způsobem formují budoucnost.

Nová studie ukazuje, že tání permafrostu dramaticky zvyšuje jeho propustnost pro plyny, čímž otevírá cestu k rychlejšímu úniku uhlíku a metanu do atmosféry – a tím i k dalšímu oteplování.

Mezinárodní tým z programu SWAIS2C vyvrtal na Antarktidě dosud největší jádro sedimentů skryté více než pět set metrů pod Západoantarktickým ledovým příkrovem. Projekt s plným názvem Sensitivity of the West Antarctic Ice Sheet to +2 °C se už roky pokouší odhalit, jaké podmínky se nacházejí hluboko pod příkrovem a zdali zdejší dno bylo kdysi i dnem mělkého moře.

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

Městské prostředí je kvůli klimatické změně stále méně přívětivé pro původní druhy dřevin, které v letních sluncem rozpálených ulicích hůře zvládají kombinaci sucha, horka a dalších stresových faktorů. Samosprávy proto musí posupně upravit druhovou skladbu zeleně a dát přednost odolnějším dřevinám.

Tajemný a fascinující přírodní fenomén, který ovlivňuje celý svět. O jevu El Niño se mluví čím dál častěji a určitě bude dál, protože jeho dopady na celosvětové klima i výkyvy počasí jsou stále zásadnější. Nejnovější data například naznačují, že tato událost by mohla v druhé polovině roku 2026 dokonce dosáhnout statusu Super El Niño. Jak El Niño, což v překladu znamená chlapec, vzniká, jak se projevuje a jaké jsou jeho důsledky? A jak souvisí se sesterskou La Niñou (holčičkou)?

Výsledky nových měření hovoří jasně: Teplá fáze oceánských proudů letos převládne a počasí v celém světě tomu bude odpovídat.

Protože hladina oceánů roste už desítky let, plánují světoví lídři jistá opatření. Ta ale nejdou udělat jen tak, ze dne na den, takže se celé plánování spoléhá na různé modely a data z měření. Teď se ale ukazuje, že jsme všechno možná měřili špatně. A to pro miliony lidí může znamenat, že ničivé záplavy přijdou mnohem dříve, než naznačovaly i ty nejhorší scénáře.

V podcastu Na rozcestí uvádíme rozhovor s ugandskou právničkou Margaret Wagana. Mluvíme v něm například o protestech proti stavbě uhelné elektrárny v Keni nebo o právní ochraně tradičních způsobů obživy afrických kmenů.

Dříve stačilo znát pár vět a lidé věděli, jaké počasí čekat. Pranostiky, které fungovaly po generace, dnes ale často nevycházejí. A právě to podle odborníků ukazuje, jak výrazně se mění klima.

Výstavba zhruba 2000 větrných elektráren s kapacitou 12 gigawattů, více elektrifikace a méně plynu, dotace na nákup elektrických aut pro soukromé osoby, výsadba smíšených lesů. To je krátký výčet z nového německého 67bodového plánu pro splnění klimatických cílů, který ve středu představil německý ministr životního prostředí Carsten Schneider (SPD). Na vytyčená opatření uvolní vláda osm miliard eur (195,5 miliardy Kč).

Kvůli změně klimatu se rostlinné ekosystémy na horách mění pětkrát rychleji než v lesích nebo na loukách. S těmito výsledky přišel nový výzkum publikovaný v časopise Nature, na kterém spolupracovali i čeští vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Zatímco ve Španělsku ceny elektřiny díky větru a slunci klesají k rekordním minimům, Česko zůstává rukojmím drahých fosilních paliv. Proč nás zaostávání v obnovitelných zdrojích energie stojí tisíce korun ročně navíc?

Věda o oteplování planety existuje už 120 let. Ropní giganti ji v 70. letech potvrdili vlastními geniálními modely, aby ji následně pro zisk popřeli. Jde o nejmasovější vědomý zločin v historii lidstva.

Česká republika plní klimatické cíle definované Evropskou komisí poněkud laxně. Pokud se však vzepře, má Evropská unie v záloze cestu, jak právní systém České republiky i její suverenitu obejde. Jedním takovým nástrojem je klimatická žaloba.

Měl jen pár centimetrů, žil na malém kousku písku uprostřed oceánu a pro svět byl dlouho neviditelný. Přesto se potkanec útesový zapsal do dějin. Ovšem způsobem, který nikdo nechtěl. Austrálie ho oficiálně prohlásila za vyhynulého.

Klimatické změny na horách jsou mnohem rychlejší, než si vědci mysleli. Experti z anglické Univerzity v Portsmouthu zjistili, že důsledky mohou ovlivnit ohromné množství lidí, kteří potřebují pohoří jako zdroj vody.

Čím vyspělejší civilizace, tím větší moc, ale také větší riziko záhuby. Stojí lidstvo na prahu svého největšího triumfu, nebo na hraně propasti vlastního stvoření?

Klimatická změna sníží do roku 2050 produkci pšenice v Česku zhruba o pět procent. Přesto by čeští zemědělci mohli exportovat téměř o čtvrtinu více než dnes. Jak je to možné? Vědci z CzechGlobe a vídeňského IIASA ukázali, že klíčem není jen lokální počasí, ale globální trh – zatímco jinde úrody klesnou výrazněji, po české pšenici poroste poptávka.Klimatická změna mění pravidla hry v zemědělstvíKlimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek v daném regionu, ale i globálně tím, jak se dopady regionálních změn projevují v mezinárodním obchodě a světových cenách.

Planeta se otepluje, to je známá věc. V závislosti na tomto oteplování dochází rovněž k proměně ekosystémů. Jak jsou ovlivňována ta která rostlinná společenství, zkoumal mezinárodní tým vědců včetně expertů z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Klimatičtí vědci odhalují, jak se osobně připravují na hurikány, povodně a lesní požáry. Co nikdy nechybí v jejich záchranném batohu a proč je čas začít jednat právě teď?

Zkamenělé mikroorganismy na dně oceánu umožnily mezinárodnímu týmu vědců potvrdit něco znepokojivého: lidská činnost mění rychlost, jakou se naše planeta otáčí.

Vyprahlá pole na jižní Moravě, kde se kdysi dařilo pšenici, a naopak vinice rozeseté po svazích Českého středohoří nebo dokonce v okolí Liberce. Problémy žateckého chmele. To není scéna z apokalyptického filmu, ale realita, ke které české zemědělství nezadržitelně směřuje. Klimatická změna totiž nepřekresluje jen teplotní mapy, ale samozřejmě ovlivňuje i to, co uvidíme na českých polích.

Satelitní data ukazují, že se Golfský proud už 30 let posunuje na sever. Nizozemská studie naznačuje, že při dalším slábnutí AMOC by prudký skok v trase proudu mohl sloužit jako časný varovný signál blížícího se zlomu.

Jak vědci a vědkyně došly k závěru, že za současným rychlým oteplováním stojí člověk? Netvrdí to jen tak, ale systematicky testují všechny alternativy, hodnotí důkazy a fakta. Projdeme to nejdůležitější.

Máte pocit, že se na vás ze všech stran valí zákazy a drahota maskovaná „ochranou klimatu“? Nejste sami. Tady je upřímný pohled na současnou situaci běžného člověka, který nemá peněz na zbyt.

Klimatická změna zrychluje tání ledovců a přesouvá vodu k rovníku. Větší množství vody v rovníkových oblastech zpomaluje rotaci planety. Prodlužování dnů může v budoucnu způsobit vážné komplikace.

Klimatická změna rychle mění Arktidu a s ní i osud ledních medvědů. Úbytek mořského ledu omezuje jejich lov i reprodukci, zatímco vědci sledují genetické změny a nové strategie přežití. Jaká je šance, že tento ikonický predátor je adaptuje?

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.

Nenápadný posun Golfského proudu může podle vědců naznačovat, že se mění jeden z nejdůležitějších oceánských mechanismů, který pomáhá udržovat mírné klima v Evropě.

Tempo oteplování Země zaznamenalo za posledních deset let alarmující skok a vědci z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu, známého pod zkratkou PIK, to právě potvrdili tvrdými daty. Z jejich nové studie vyplývá, že od roku 2015 se globální oteplování statisticky významně zrychluje, což nebylo pozorováno od roku 1880, kdy se začaly provádět přístrojové záznamy teplot.

V posledních dnech byly ranní teploty mrazivé a přes den počasí na tričko. Denní amplitudy jsou i přes 20 °C a může za to vliv tlakové výše, která nad naše území přináší jasnou oblohu. Díky tomu jsou velké rozdíly mezi nejnižší a nejvyšší denní teplotou.

Ledovce nejsou jen pozůstatkem dávných dob ledových.