Klima

Němečtí vědci spočítali, že dopady změn klimatu povedou v následujících 26 letech ke snížení globálních příjmů o zhruba 19 procent. Způsobí to především extrémní výkyvy počasí, které poničí majetek. Zvýšené teploty ale ovlivní i zemědělství či produktivitu práce. Podle studie se lidstvu vyplatí investovat do ekologičtějších technologií, protože finanční škody způsobené změnou klimatu značně převyšují náklady na její zmírnění.

Bývalý český prezident Václav Klaus se stal novým prezidentem mezinárodní nadace Climate Intelligence (Clintel). Do funkce jej jmenovalo vedení organizace v čele s končícím prezidentem Guusem Berkhoutem a předsedou Výkonné rady Wimem Röstem. Ti ve svém dopise ze 16. října ocenili Klausovu „neutuchající oddanost svobodě, racionalitě a vědecké integritě“ a uvedli, že jeho „vlivný hlas v mezinárodní diskusi o klimatické politice z něho učiní nejvýznamnější postavu nadace Clintel“.

Ačkoliv je chemie podzimních barev dobře prozkoumána, otázka, proč stromy vůbec vyvinuly své zářivé podzimní odstíny, zůstává předmětem živé a stále otevřené vědecké diskuse. Má v tom prsty i oteplování a znečištění planety?

Jednou vedro a sucho, jindy nekonečný déšť a povodně. Je tohle normální podnebí, nebo na vlastní oči vidíme důsledky globální klimatické změny? To už nám dnes vysvětlí Radim.

Letní fotografie moře a pláží se možná z portrétu nostalgie po minulosti stanou svědectvím o tom, co jsme ztratili. Alespoň takový je závěr dvou nezávislých studií, které doplňují rostoucí počet vědeckých důkazů: písečné pláže, jak je známe dnes, by se mohly stát ohroženým druhem.

Odtávání ledovců přispívá k navyšování mořské hladiny, Antarktida přispívá v současnosti asi sedmi milimetry. Na konferenci o českém příspěvku k výzkumu ledovců v Antarktidě v Senátu to řekl Kamil Láska z Českého antarktického výzkumného programu (CARP). Například Grónsko podle něj přispívá asi 15 milimetry. Podle klimatických scénářů by se mohla hladina moře zhruba do roku 2300 zvednout o jeden až tři metry, záleží na vývoji koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, uvedl Láska. Právě na dnešek připadá mezinárodní den Antarktidy.

Globální jednání o klimatu připomínají situaci, kdy lékař sdělí pacientovi s život ohrožujícím onemocněním pár zdvořilostí, potřese mu rukou a objedná...

Kanadská vláda uzavřela ještě před rokem nemyslitelnou dohodu s provincií Alberta. Vláda zruší plánovaný emisní strop pro ropný a plynárenský sektor a opustí pravidla pro čistou elektřinu, která měla platit od roku 2035. Alberta na oplátku zdraží svou provinční obdobu uhlíkových povolenek a podpoří velký projekt na zachytávání a ukládání CO₂.

V posledních letech se často diskutuje o tom, že klimatická změna pravděpodobně uvolní Arktidu pro námořní plavbu. Ukazuje se ale, že čas k tomu ještě nedozrál, resp. má to svá úskalí.

Navzdory elektrifikaci a nárůstu spotřeby elektřiny čínské emise stagnují či dokonce klesají. Téměř 90 procent nové poptávky totiž vyřešily obnovitelné zdroje.

Knížku Jitky Holasové s názvem Klimasmutek jsem si před časem objednala, protože ji doporučoval někdo, jehož úsudku si vážím, ale ještě jsem ji nestačila přečíst. Mám ji v pořadí. Netušila jsem, že něco takového existuje. Přesto se mi zdá, že do toho tématu dnes dobře zapadá, že mé emoce obtížně zvládají tak banální věc, jako je pokácení stromu.

Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí.

Až polovina pláží po celém světě zanikne kvůli změnám způsobenými lidmi. Naléhavý globální problém ovlivní oblíbené turistické destinace. Počátek zkázy vědci pozorují už v současnosti.

Země se otepluje rychleji než kdykoli v historii měření. Co je důvodem, jaké to má následky a jak ovlivnit budoucí vývoj?

Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu https://terradrought.eu/ (a americkém protějšku http://terradrought.unl.edu/) najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí.

V sobotu s v Brazílii konala klimatická konference COP30. I když delegáti ztrojnásobili objem peněz jakožto podporu na boj s klimatickými zeměmi těm nejchudším zemím, zásadní přelom konference nepřinesla, píše v komentáři majitel skupiny Amper Jan Palaščák.

Třicáté zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30) se odehrálo v brazilském Belému, ve strategickém a symbolickém srdci Amazonie. Výsledkem se stal tzv. "Belémský pakt", který je klasickým diplomatickým kompromisem. Pakt sice přinesl dílčí úspěchy, zejména ve finanční oblasti, avšak v klíčové otázce postupu při opouštění fosilních paliv zůstal na místě, což vedlo k rozčarování u mnoha klimaticky ambiciózních států.

Globální oteplování je výmysl, země se naopak ochlazuje. I taková tvrzení se dočtete v celé řadě fór na sociálních sítích. A nejen tam. Neblahý jev ostatně už roky rozporuje bývalý prezident Václav Klaus. Hlásá pravdu, nebo tvrdí dezinformace? A jak to vidí vědci doopravdy? Na to si posvítila redakce eXtra.cz.

Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní klimatická dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Právě ve chvílích, kdy vychází tento text, vrcholí třicátá konference OSN o klimatické změně v brazilském městě Belém. Je to portugalská verze jména Betlém a někteří státníci s experty zde skutečně měli pocit osudovosti.

Nejen české pivo stojí na prahu velké proměny. Klimatické extrémy totiž zásadně ovlivňují chmel, tedy surovinu, která po staletí utváří pověstnou hořkost i aroma oblíbeného nápoje. Vědci proto zkoumají nové způsoby, jak udržet chuťový charakter piva i v době, kdy tradiční pěstování chmele začíná narážet na své limity. A právě tato snaha otevírá dveře odvážným nápadům, které mohou jednou změnit celé pivovarnictví.

Česká republika si letos polepšila v klimatické indexu CCPI, který dnes představily mezinárodní ekologické organizace na konferenci COP30 v brazilském Belému. ČR ale zůstává v nižší polovině žebříčku. Index bere v potaz na 60 světových zemí, které vypouští 90 procent skleníkových plynů.

Málokterá diplomatická organizace umí tak dobře využít svůj potenciál jako Aliance malých ostrovních států (AOSIS). Bez stálého rozpočtu, stálého sekretariátu a formální charty i tak dokázala ovlivnit ty nejdůležitější klimatické dohody posledního desetiletí včetně cíle 1,5 °C, na kterém stojí pařížská dohoda.

Zatímco v současnosti nás tíží oteplování planety, v minulosti lidé řešili opačný problém, pro který se vžil pojem malá doba ledová. Tato změna klimatu, kterou lze pozorovat přibližně mezi 13. a 19. stoletím, ovlivnila především život na evropském kontinentu.

Rychlý posun v atmosféře může přinést změny v zimním počasí.

Vědci varují před možným kolapsem klíčového oceánského proudění, které zásadně ovlivňuje klima v Evropě. Island jako první stát na světě označil toto riziko za existenční hrozbu a otázku národní bezpečnosti. Země zahájila přípravy na možné dopady, jež by se ale projevily i v dalších částech světa.

Megaměsta zaplavovaná stoupající hladinou moře, hory zbavené ledovců, které kdysi pokrývaly jejich skalnaté vrcholy, ledové štíty rozpadající se do oceánu a mořské dno pokryté kostrami mrtvých korálových útesů. Takový je podle vědců realistický obraz světa, ke kterému Země směřuje. Důvodem je zrychlující globální oteplování a klesající chuť tuto krizi řešit, píše CNN.

Tento týden ministři EU pro klima dosáhli dohody o dalším novém klimatickém cíli EU, tentokrát pro rok 2040. Navzdory některým ústupkům v několika bodech se členské státy EU dohodly na snížení emisí CO₂ o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.

Globální emise z fosilních paliv dosáhnou v roce 2025 nového rekordu. Třicet pět států včetně Česka úspěšně snižuje emise při zachování růstu. Cíl udržet oteplení pod 1,5 °C je již prakticky nedosažitelný.

Hospodářský výbor poslanecké sněmovny má silný vliv na výslednou podobu zákonů se zaměřením na energetiku, dopravu či podnikání obecně. Dosud zde probíhala jednání v poklidu a věcně, úpravy legislativy zde procházely často s podporou napříč politickým spektrem. Nastane s obměnou sněmovny změna, nebo ne?

Zástupci Evropské unie dnes podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohly pokrýt mezinárodní uhlíkové kredity od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou unijní ministři životního prostředí schválili minulý týden.

Začala další klimatická konference. Těsně před zahájením jsme zaznamenali dvě důležitá sdělení. Miliardář Bill Gates, který dlouhá léta sponzoruje válku s uhlíkem, přiznal, že se mýlil. Zato Evropská unie hodlá v šílenství jménem Green Deal pokračovat a ještě zuřivě šlape na plyn.

Na klimatickém summitu chybí lídři Indie, Číny, Ruska a Spojených států. Evropská unie se ale před summitem COP 30 zavázala snížit emise více, než původně plánovala. Jde o naivitu a má summit vůbec smysl?

Švédský král Karel XVI. Gustav vyvolal pobouření na klimatickém summitu. Podle Aktuálně.cz odmítl, aby západ platil vyšší klimatické daně než zbytek světa.

Globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 stupně Celsia, uvedl dnes podle agentury AFP předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea na zahájení konference COP30. V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa. Chybí mezi nimi však vysocí představitelé Spojených států, protože administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla na letošní ročník žádného neposlat.

Dlouhé roky vycházely bilanční rovnice oceánského plastu špatně: do moří podle odhadů proudí mnohonásobně víc odpadu, než kolik vědci nacházeli na hladině. Kam se zbytek ztrácí? Nová studie ukazuje na nenápadný, ale nesmírně účinný proces: kombinaci pomalého rozpadu plovoucího plastu a jeho „nalepování“ na tzv. mořský sníh. Výsledkem je přírodní dopravník, který roznáší plastové drobky z hladiny až do hlubokomořských sedimentů – a udržuje oceán znečištěný ještě dlouho poté, co bychom teoreticky přestali odpad do vody házet.

Ledovec Hektoria v Antarktidě se během pouhých několika měsíců rozpadl rychlostí, která vědce šokovala. Jeho kolaps může předznamenávat dramatické změny větších antarktických ledovců s dopadem na světové oceány.

Po osmnácti hodinách jednání v bruselských sálech se ministři životního prostředí shodli: Evropská unie sníží do roku 2040 své emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Na papíře to zní jako jasný plán. V praxi však jde o kompromis, který spíše než revoluci připomíná složité vyvažování mezi průmyslovou realitou a klimatickou naléhavostí.

Klima se mění, to je neoddiskutovatelný fakt. A tato transformace bude v dalších letech ještě zesilovat. Dopad to bude mít do všech oblastí života, zejména pak do stavebnictví. Na co se připravit?

Evropané musí výrazně posílit ochranu arktické oblasti. A to kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny. Nutné je bránit především kriticky důležitou infrastrukturu, jako jsou podmořské kabely a potrubí, shodli se poslanci Evropského parlamentu. „Evropa musí v souvislosti s Arktidou udělat mnohem více. Máme tam mnoho příležitostí a zájmů. Situace se samozřejmě velmi rychle vyvíjí.

Nová studie varuje, že ani pokročilé klimatické inženýrství nezachrání kávu, čokoládu a víno před dopady klimatické změny. Plodiny trpí kombinací extrémního počasí, chorob a nedostatku adaptace – a bez zásadních změn mohou z běžného luxusu zmizet.

Osmnáctihodinové jednání ministrů životního prostředí přineslo kompromis, který český průmysl nepotěšil. Nová pětiprocentní flexibilita pro export zelených technologií průmyslníky neuklidnila. Varují, že cíl je stále nereálný. V kombinaci s drahými energiemi a nadměrnou regulací ničí evropskou konkurenceschopnost.

Odpověď zní, že v současnosti určitě obojím. Podobně jako se v minulosti víra v křesťanské ideály občas zvrhávala do inkvizičních procesů a náboženských válek a filosofie marxismu o sociální spravedlnosti do Gulagů a okupačního vývozu socialistické demokracie v roce 1968, tak i současná politická a mocenská realizace „ekologických“ opatření Evropské unie pozvolna ztrácí souvislosti s reálným životním prostředím a stává se mocenským finančním nástrojem. Toto vede k současné eskalované situaci: nikoli ke vzniku „zelené“ energetické prosperity evropské společnosti, ale naopak nárůstu energetické chudoby provázené sníženou technickou stabilitou energetického systému a prozatím občasnými blackouty.

Zpráva IPCC o lidských příčinách klimatických změn nedává prostor pro žádnou pochybnost. Senátor se vědecké závěry snaží diskreditovat tím, že je označuje za věc politického přesvědčení.

Možná to zní ironicky, ale globální změna klimatu skutečně může paradoxně ozelenit Saharu. Vědci z University of Illinois předpovídají, že na největší poušti světa bude na konci století padat o 75 % srážek více než v současnosti. Vychází to z výsledků několika desítek klimatických modelů.

Climate TRACE, projekt podporovaný Al Gorem a týmem vědců, využívá satelity a umělou inteligenci k mapování emisí skleníkových plynů v reálném čase. Místo politických slibů nabízí tvrdá data o tom, kdo, kdy a kde znečišťuje – a tím mění podobu klimatické odpovědnosti.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Hurikán Melissa, označovaný také za bouři století, který na konci října 2025 tvrdě zasáhl oblast Karibiku a destruktivně udeřil na Jamajku, může být podle odborníků jakousi mrazivou ochutnávkou toho, co nás v budoucnu čeká Co to vlastně hurikány jsou?

Nejrozsáhlejší analýza svého druhu hodnotí, jak klimatická krize dopadá na lidské zdraví. Podle ní je největším rizikem rostoucí tepelná zátěž. Kvůli vedru dnes na světě umírá v průměru jeden člověk každou minutu.

Evropské země utratily loni za pomoc se zvládáním klimatické změny v rozvojových státech v přepočtu 770 miliard korun. Zato Čína, která je v absolutních číslech největším producentem oxidů uhlíku, stále zaostává. Před klimatickým summitem v Brazílii COP30 to kritizuje Evropská komise. Po asijské velmoci chce, aby přidala.

O minulém víkendu byly strženy chladící věže kdysi největší německé jaderné elektrárny Gundremmingen v Bavorsku. A vláda v Berlíně si není jistá zajištěním dodávek elektřiny, když EU Německu povolí postavit jen část záložních plynových elektráren.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Svět se dohodl na cíli, ale jeho dosažení se zdá být v nedohlednu. Podle nejnovějších dat OSN z konce roku 2024 směřujeme při současných národních závazcích k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století – tedy výrazně nad plánovaný cíl 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou.

Londýn - V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Otáčí a mění názor slavný Bill Gates? Americký miliardář, zakladatel technologického gigantu Microsoft a filantrop vyzval světové vlády, aby se při řešení klimatické krize soustředily nejen na snižování emisí, ale i na zlepšování zdraví, prosperity a celkového blahobytu lidstva. Uvedl, že klimatická krize není konec světa a během jejího řešení by se nemělo zapomínat ani na širší kontext a problémy lidského rozvoje, jako je chudoba a zdraví lidí.

Největší indická města se pomalu propadají – a podle vědců z Virginia Tech to může v budoucnu způsobit katastrofu ohromných rozměrů. Jak upozorňuje...