Klima

Vládě končí dvoutýdenní dovolená. Ministři se sejdou už dnes dopoledne. Jedním z témat vlády je boj se suchem.

Člověk je přizpůsobivý a technicky vybavený. Přežije, ale v jakém stavu? Aktuálně se škvaříme a netušíme jaká bude zima a zda nepřijde opačný extrém. Ani vědci si netroufnou věštit z křišťálové koule.

Česko svírá extrémní sucho, vysychají řeky a ubývá podzemní voda. Vedení resortu přesto vysvětluje, proč se zatím nemusí scházet komise pro sucho. Absurdnější ilustraci priorit MŽP bychom hledali těžko.

Evropská komise zveřejnila alarmující studii o budoucnosti kontinentu. Česku hrozí dramatická změna krajiny.

Vlny veder se stávají novou normou. Města jsou k nim obzvlášť náchylná. A Praha, jak nám ukazuje toto léto, není výjimkou. Je potřeba začít dělat věci jinak a lépe. Pro inspiraci se můžeme podívat do zahraničí.

Haná patří k nejúrodnějším oblastem Česka. Jenže její výhoda stojí na něčem, co jsme dlouho považovali za samozřejmost: na dostatku vody. Představme si, že se podmínky podobné letošnímu suchu budou opakovat dalších deset let. Ne jednou za deset let, ale znovu a znovu. Změní se zemědělství, krajina, ceny potravin, ekonomika měst a obcí i způsob, jakým budeme stavět domy a přemýšlet o tom, kde chceme žít. Haná by nezmizela. Ale mohla by přestat být Hanou, jakou známe.

Hranice hydrologického sucha je na území Povodí Moravy podkročena až na polovině sledovaných profilů. Extrémní počasí a minimum srážek se promítají nejen do nízkých průtoků v řekách, ale také do klesajících hladin vodních nádrží. O aktuální situaci a možném dalším vývoji jednali ve středu 12. srpna zástupci Povodí Moravy s krajskými vodoprávními úřady a významnými odběrateli vody v rámci pracovní skupiny SUCHO.

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítí zejména ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí.

Slavný citát „tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“ se v poslední době vrací na mysl stále častěji. Jen s malou obměnou.

Vedro z nás nedělá jen zpocené lidi. Dělá z nás horší verze nás samotných. Hůř spíme, rychleji se unavíme, hůř snášíme hluk, děti se nudí, rodiče pracují z přehřátých bytů a partner najednou dýchá podezřele nahlas. V horkých dnech proto nepraskají jen teploměry, ale i domácí nervy.

Česká republika neleží ve Středomoří a představa, že by se její krajina začala měnit v poušť, je značně přehnaná. To ale neznamená, že se nás evropské vysychání netýká.

Na klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie vědců, na...

Čeští vědci z CzechGlobe inovovali web Vlny veder. Nově ukazuje tepelný stres v okresních městech i vývoj vln veder od roku 2000.

Čelíme velkému spolčení hlupců. Nejen tuzemských, ale i zahraničních. Nejen běžné velikosti, ale i ME(A)GA. Také díky nim čelíme velkému horku a suchu. A bude hůř. Nemusíme být silničáři, aby nás počasí dokázalo zaskočit v libovolné chvíli našeho života.

„Nejvyšší červencové globální teploty povrchu oceánů, zatímco mimořádně horké a suché podmínky podněcují lesní požáry v Evropě,“ zní titulek studie evropské služby pro sledování změn klimatu Copernicus.

V Českých Budějovicích v pondělí odpoledne naměřili 35,7 stupně Celsia. Znamenalo to překonání 103 let starého teplotního rekordu. V roce 1923 bylo v Českých Budějovicích 10. srpna 34,8 stupně Celsia. Teplotní rekordy zaznamenaly na jihu Čech ještě některé další stanice, řekl Tadeáš Gregor z českobudějovické pobočky hydrometeorologického ústavu.

V Ústeckém kraji vytrvale klesá hladina v tocích a nádržích. Kvůli tomu se zřejmě odstaví vodní elektrárny. Kvůli nedostatku vody, která je navíc teplá, mohou hynout ryby. Vodohospodáři zlepšují průtoky řek z nádrží, pokud je to možné. Ve vodárenských nádržích je vody dostatek. ČTK to dnes řekla mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová. Z přehledu hydrologické situace v povodí vyplývá, že hladina klesá na všech místech.

O globálním oteplování se na internetu šíří celá řada nepravd nebo nesprávně interpretovaných závěrů. Vědecký konsenzus je však takový, že ke globálnímu oteplování skutečně dochází a zásadně se na něm podílí člověk.

Nová studie českých klimatologů přináší dosud nejpodrobnější odhad vývoje nebezpečně vysokých teplot pro střední Evropu. Výzkum ukazuje, že v následujících desetiletích může výrazně přibývat dnů, kdy se extrémně vysoké denní teploty spojí s tropickými nocemi, během nichž teplota neklesne pod 20 °C. To je velké riziko pro lidské zdraví.

Drony, satelity, umělá inteligence i tisíce let staré zkušenosti domorodých obyvatel. Austrálie v poslední době sází na neobvyklou kombinaci moderních technologií a tradičních postupů, která má pomoci nejen rychleji odhalovat požáry, ale především jim předcházet. Právě propojení vědeckých poznatků se znalostí krajiny by podle odborníků mohlo být inspirací také pro Evropu, která se s rozsáhlými lesními požáry potýká stále častěji. Před necelými sedmi lety došlo v Austrálii k nejhorším zaznamenaným požárům v dějinách. Událost, které se přezdívá Černé léto, zničila krajinu o rozloze 240 tisíc kilometrů čtverečních, což je více než trojnásobek Česka. V jejím důsledku navíc zemřelo 33 lidí a celkové materiální škody podle odhadů odborníků dosáhly zhruba sto miliard australských dolarů (asi 1,5 bilionu korun).

Nový výzkum potvrzuje, že nárůst teplot zvyšuje riziko vražd a sebevražd. Obzvlášť zranitelní jsou podle vědců lidé v tropických zemích s velkými sociálními nerovnostmi.

Opakované extrémy počasí se stávají novým normálem. Dnešní horko a sucho je tak příležitostí i pro největší klimaskeptiky k zamyšlení, zda na té změně klimatu přece jen něco nebude.

Známý televizní pořad Peče celá země vystřídala letos reality show Peče se celá země. Teploty jsou vysoké, sucho je znatelné a změnu klimatu lemují projevy extrémního počasí. Stav je to dlouhodobý a v příštích letech neočekávejme změnu. Jenže vláda Andreje Babiše a ministerstvo životního prostředí nenabízejí řešení, která by to skutečně řešila. Některá opatření je přitom nutné dělat v podstatě ihned, jinak se někteří občané ocitnou v ohrožení.

Na Slovensku padl historický teplotní rekord. V obci Dolné Plachtince v okrese Veľký Krtíš naměřili rekordních 42,2 °C, což je podle meteorologů nejvyšší teplota zaznamenaná ve střední Evropě v historii měření.

V hloubce Tichého oceánu se formuje něco, co vědci sledují se strachem i fascinací.

Zatímco Londýn si v lednu užívá 8 °C, Calgary na stejné šířce mrzne pod nulou. Tajemství mírných evropských zim skrývá obří oceánský systém, který přenáší teplo milionů elektráren. Vědci ale varují: pokud se zhroutí, čeká nás katastrofa.

Poslední dobou se znovu začalo mluvit o prodloužení nebo přesunutí letních prázdnin kvůli vedrům. V souvislosti se stále častějšími vlnami extrémního horka se v Evropě otevírá debata o tom, zda by se školní kalendář neměl přizpůsobit měnícímu se klimatu.

Zhoršující se stav sucha ovlivňuje hladinu řek i zásobování pitnou vodou. Kvůli nízkému průtoku Otavy je mimo provoz úpravna vody v Písku. Město nyní bere vodu z římovské přehrady. Podle vodohospodářů problémy s dodávkami nehrozí.

Devět míst ze všech států, kterými protéká Dunaj. Podívejte se na srovnávací satelitní snímky, které ukazují, o kolik méně vody je letos v létě v druhé nejdelší evropské řece oproti loňsku.

Evropu sužují rekordní vedra a rozsáhlé požáry. Vědci nyní varují před ohnivými tornády – rotujícími sloupy plamenů, které mohou během několika minut změnit směr požáru, vytvářet nová ohniska a výrazně ohrozit hasiče i obyvatele.

Rozvíjející se jev El Niňo může do konce příštího roku uvrhnout téměř 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle Světového potravinového programu hrozí, že kvůli extrémnímu počasí vzroste celkový počet hladovějících v ohrožených zemích až na 274 milionů.

Londýn - Rozvíjející se klimatický jev El Niňo by do konce příštího roku mohl přivést zhruba 50 milionů lidí do stavu akutního hladu. Podle deníku The Guardian na to upozornil Světový potravinový program (WFP), podle něhož už nyní čelí vážné potravinové nejistotě 225 milionů lidí ve 45 zemích.

Klimatický jev El Niño neustále zesiluje. Od srpna do října bude podle klimatologů ovlivňovat počasí po celém světe. Na mnoha místech může přinést nadprůměrné teploty. Většina modelů také naznačuje, že jev bude nejsilnější od roku 1950.

Bobři se v české krajině ukazují jako nečekaně levní spojenci v boji se suchem. Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí mokřady a podle nové studie mohou nahradit práci, která by jinak stála až miliony korun. Jen v Brdech podle odhadů ochránců přírody ušetřili státu zhruba 30 milionů.

Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC před pár dny vydalo novou publikaci, ve které se vědci na základě přesnějších dat z družic programu Copernicus a nových modelů snaží lépe charakterizovat postupnou.

Lvi jsou stvořeni pro spalující žár Serengeti. Jsou to tvorové tepla a prachu, zvyklí na slunce, které taví horizont. Jenže to, co se prohnalo japonským městem, nebylo milosrdné africké slunce.

Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli také vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK).

Dlouhodobá sucha, vedra a minimum srážek si vybírají svou daň a řada menších vodních toků je na svém historickém minimu nebo téměř úplně vyschla. Dotýká se to i raků, kteří se snaží najít vodu a přežít. Ochránci přírody z CHKO Český les proto varují, aby lidé na raky nesahali a nesnažili se je přenést do jiné lokality. Nevědomky by tím totiž mohli přispět k šíření závažného onemocnění, proti kterému jsou naše původní druhy zcela bezbranné.

Praha - Meteorologové dnes odpoledne odvolali smogovou situaci v Praze, ve Středočeském a v Ústeckém kraji. Kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu ji v těchto regionech vyhlásili v úterý. Varovali, aby se lidé s chronickými dýchacími potížemi, starší lidi a malé děti vyhnuli zvýšené fyzické zátěži. V Česku dál platí výstrahy před tepelnou zátěží a vysokými teplotami, bouřkami i vznikem požárů.

V Česku letos na jaře spadlo jen necelých 40 procent srážek proti dlouhodobému průměru, to je nejméně od roku 1961. To v kombinaci s už několikátou vlnou tropických veder výrazně prohlubuje sucho a tím i nedostatek vody v půdě. Situace se podle expertů nebude lepšit. „Při takto vysokých teplotách může zhoršení přicházet vysloveně i den po dni,“ říká Monika Hlavsová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a členka týmu Intersucho.

V roce 1540 prožila celá Evropa apokalypsu. U nás vyschlo Labe, lesy hořely a lidé mluvili o trestu Božím. Moderní věda však narazila na šokující rozpor: zatímco kroniky psaly o zkáze, stromy o ní mlčely. Jaká je pravda o roce bez deště?

Oteplování rovníkového Pacifiku pokračuje a El Niño má během podzimu ještě zesílit. Americká NOAA očekává, že jev vydrží nejméně do začátku jara 2027, Světová meteorologická organizace varuje před vyšším rizikem veder, sucha i povodní v různých částech světa. Pro Česko ale neexistuje jednoduchá rovnice, podle níž by silnější El Niño automaticky znamenalo konkrétní podobu podzimu nebo zimy.

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.

Extrémní vlny veder nutí evropské státy přehodnotit školní kalendář. Francie, Itálie i Španělsko diskutují o dřívějším konci školního roku nebo delších letních prázdninách, aby ochránily žáky před rostoucími teplotami.

Jezero Lac des Brenets na hranicích mezi Švýcarskem a Francií je téměř vyschlé v důsledku jednoho z nejhorších such, zaznamenaných v této oblasti. Mohou za to i výrazné letní vlny veder.

Letní požáry se v jižní Evropě staly pravidelnou součástí zpravodajství, jejich příčiny však bývají popisovány příliš zjednodušeně. Pozornost se zpravidla soustředí na vysoké teploty, sucho a silný vítr, tedy na projevy měnícího se klimatu. Stejně důležitou roli však hraje způsob, jakým se proměňuje krajina a rozšiřují se sídla do oblastí s hořlavou vegetací.

Petr Macinka slíbil, že klimatické krize skončila. Hořící jih Evropy ale ukazuje něco trochu jiného.

Posilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a "přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří," varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do "neprobádaného území." Informovaly o tom agentury AFP a AP.

Zatímco si stěžujeme na nesnesitelné vedro a ptáme se: „Proč?“, přímo nad našimi hlavami tiše umírají ti nejpotřebnější spojenci, které v boji o přežití máme. Vzrostlé stromy totiž fungují jako dokonalá, technologicky nepřekonatelná klimatizace.

New York - Posilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a "přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří," varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do "neprobádaného území." Informovaly o tom agentury AFP a AP.

Lesní požáry, které letos zasáhly Španělsko, Francii i další části jižní Evropy, nejsou jen důsledkem smůly nebo mimořádně horkého léta. Nová analýza mezinárodního konsorcia World Weather Attribution (WWA) ukazuje, že klimatická změna zásadně zvyšuje pravděpodobnost vzniku podmínek, ve kterých se oheň šíří mimořádně rychle a je jen obtížně zvladatelný.

Kvůli nedostatku chladicí vody se zastavují reaktory v Maďarsku, Rumunsku i Francii. Největší výpadek musí řešit Maďarsko, kde výroba z jádra pokrývá až polovinu spotřeby. České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany zůstávají v provozu.

Klimatizace jsou stále důležitější ochranou před extrémními vedry. Jejich rychlé rozšíření ale podle vědců výrazně zvýší spotřebu energie i emise skleníkových plynů.

Meteorologové v pátek odpoledne vyhlásili v Praze a ve Středočeském kraji smogovou situaci kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu.

Kortusův „rozumný střed“ nic neřeší. Myslící lidi místo akce uklidní v optimismu, dezinformacemi zasažené nechá přesně tam, kde jsou – a nikoho z toho, co skutečně hrozí, nezachrání. Lajky a shlédnutí řeší víc než komplexní predikce.

Praha - Současné vlny veder mohou u části lidí zesilovat takzvanou klimatickou úzkost. Ohroženi jsou jí zejména děti a dospívající, jejichž budoucnost klimatická změna výrazně ovlivní, chudší lidé s omezenou možností ochrany před následky změn, lidé s psychickými či fyzickými obtížemi nebo ti, kteří jsou existenčně závislí na přírodních podmínkách, jako jsou například zemědělci. Náchylnější k ní jsou také lidé se silným vztahem k přírodě. ČTK to řekl Kamil Vlček z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Brno si nechá zpracovat akční plán, který napoví, jak zvládat vlny veder. Na vypracování bude spolupracovat s Nadací Partnerství i dalšími odborníky. Náklady podle města nepřesáhnou 350 tisíc korun.

Globální oteplování stále více dopadá na všechny obyvatele této planety, přičemž tyto dopady jsou stále více ničivější. Zatímco v našich končinách jen trpíme nesnesitelnými vedry, na jihu Evropy se velmi teplé počasí projevuje také skrze rozsáhlé požáry. Ty terorizují řadu obyvatel především Portugalska, Španělska a Francie a z domovů už vyhnaly přes 300 tisíc lidí, alespoň podle BBC. Podle Madridu se jedná o nejhorší vlnu požárů, které okolí města kdy sužovaly a francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě regionu Gironde o „zcela bezprecedentních požárech, které jsou nejhorší od druhé světové války“.

V evropských vodách se šíří nebezpečná bakterie z rodu Vibrio. Němci už hlásí několik nakažených, z nichž dva zemřeli. Odborníci z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí varují, že riziko nákazy se se stoupajícími teplotami zvyšuje.