Klima

Čím dál častější extrémní počasí a teploty jsou jedním z příznaků pokračující klimatické krize. Důsledky zhoršující se klimatické situace dopadají nejen na lidské životy, ale ohrožují i hospodářská zvířata, která jsou běžně považována za postradatelná.

Letos čeká Evropu teplotně nadprůměrné léto. Nejnebezpečnější jsou silná vedra ve městech, kde se často není před horkem kam schovat. Některá evropská města ovšem postupně nacházejí řešení, jak obyvatelům měst horké dny usnadnit.

Smiley, nesmrtelný hrdina Le Carrého, v knize Kvalitní vražda říká, že nejsme s to odhadnout lidi. Neexistuje pravda nebo definice, která by se dala vztáhnout na každého z nás.

Ohrožuje nás půdní sucho, takže otázka zadržování vody je stále aktuálnější. Jak to udělat ve městech? Řešením je nahradit nepropustné betonové a asfaltové plochy zasakovacími systémy.

V mlze něco žije! Opakuji, v mlze něco žije! Lidé měli v minulosti z mlhy spíše obavy.

Sucho není jen pocit z horkého května nebo popraskané půdy na zahradě. Vědec Daniel Kortus, známý ze sociálních sítí pod účtem Klimatomluva, v Prostoru X upozornil, že při debatě o klimatu nestačí sledovat jednotlivé rekordy, ale dlouhodobý trend: „Když se právě kouká člověk na ten trend, tak vidíme, že naše krajina schne.“

V tropickém Pacifiku se rýsuje návrat El Niño – přirozeného klimatického jevu, který umí přepnout počasí na celé planetě. Pokud nastane s predikovanou rekordní silou, mohl by přinést silné sucho.

Již od října 2020 je na webu Akademie věd ČR Expertní stanovisko (ExpS) AVex 4/2020 Klimatická změna, jehož odborným garantem je Ústav výzkumu globální změny AVČR. V rozporu s výsledky klimatologických měření a zkoumání popírá globální životodárnou klimatickou roli autotrofních ekosystémů pro vznik a udržení lidského rodu. Místo toho jen autoritativně a bez vědeckých důkazů označuje zesilování skleníkového efektu nárůstem antropogenních emisí skleníkových plynů za hlavní příčinu globálního oteplování. ExpS dále tvrdí, že zemská „atmosféra příkon energie na zemský povrch zvyšuje na trojnásobek“. A to přesto, že výsledky vědeckých klimatologických měření v posledních 40-50 letech ukazují, že vliv skleníkového efektu klesá a hlavní příčinou globálního oteplování se stala rostoucí prostupnost zemské atmosféry pro sluneční záření.

Filip Turek podle něj o klimatu neříká jen omyly, ale sebejistě šíří nepravdy, které pak lidé mohou brát jako fakta. Vědec Daniel Kortus, známý ze sociálních sítí jako Klimatomluva, v Prostoru X popsal, proč považuje výroky Filipa Turka a dalších Motoristů za nebezpečné: „On naplácal tolik hovadin, že z toho mám až skoro husí kůži.“

Česko zažilo letos již druhý vrchol půdního sucha, kdy dva nejhorší stupně zasahovaly v sobotu zhruba polovinu území a alespoň nějaký stupeň sucha se projevoval všude. Nedělní a dnešní deště tuto situaci výrazně zmírnily a jelikož meteorologové předpokládají tento týden ještě další srážky, mělo by nejhorší sucho minimálně dočasně na většině území ustoupit. Uvedli to v aktuálním hodnocení tvůrci projektu InterSucho z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Zapomeňte na choulostivé rostlinky, které spálí první silnější letní sluníčko. Českému národnímu dědictví a milovanému ležáku začalo téct do bot – spalující sucha a tropická vedra totiž decimují tradiční chmelnice a berou pivu jeho pověstnou hořkost.

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.

Současná vlna veder drtí Evropu a vyhání ceny elektřiny do závratných výšin. V Německu vyskočily o 29 procent. Podle šéfa klimatické úmluvy OSN Simona Stiella je to varování, že závislost na uhlí, ropě a plynu musí Evropa utnout. Zatímco jaderné elektrárny kvůli přehřátým řekám selhávají, solární energie zachraňuje produkci elektřiny. Evropské země trápí rekordní teploty.

Na území bývalého hnědouhelného lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku, kde se ještě před několika málo lety těžilo uhlí, probíhá tento týden další etapa výsadby ozdobnice obrovské. Tato mimořádně odolná energetická plodina má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat cestu k moderní produkci biomasy.

Jak by mohla vypadat Evropa za 20 let, pokud bude pokračovat současný trend oteplování a adaptace proběhne jen částečně, lze popsat zatím jen jako hypotézy, ale ne jako předpovědi.

Česko zažívá nejhorší sucho za půl století. Stromy zavírají průduchy, elektrárny jedou napůl, obce zakazují bazény. A ministerstvo životního prostředí právě propustilo odborníky, kteří to měli řešit.

Průměrné globální teploty se budou v příštích pěti letech držet poblíž rekordních hodnot, přičemž teploty v Arktidě zřejmě porostou rychleji než v jiných regionech. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace ve spolupráci s britskou meteorologickou službou a která obsahuje předpovědi teplot a srážek pro světové regiony pro roky 2026 až 2030.

Věděl o tornádech téměř všechno. Přesto Perry Samson zažil chvíle, kdy čekal, jestli přežije. Americký atmosférický vědec se během výzkumu v Kansasu ocitl přímo uvnitř ničivého víru a popsal, co se děje v místě, kam se většina lidí nikdy nedostane.

Nejvíce obětí extrémního počasí v českých zemích mají na svědomí povodně. Nová studie vědců mapující nejtragičtější události od roku 1851 připomíná ničivé záplavy v západních Čechách, Krkonoších i na Moravě

Letošní suché jaro trápí obce na Pelhřimovsku. Černovice, Častrov nebo Olešná. Tam všude už se potýkají s nedostatkem vody a vedení přistoupilo k prvním opatřením. V Černovicích platí zákaz zalévání, napouštění bazénů a jiných velkých odběrů vody z vodovodu.

K hladomorům, úpadku civilizace i počátku Velké francouzské revoluce přispěl podle vědců klimatický jev El Niňo. Ten je spojen s rychlým oteplením napříč planetou, suchem nebo záplavami a letos by měl znovu udeřit – podle předpovědí dokonce silněji než kdy dřív. Hladomory odborníci tentokrát neočekávají, dopady mohou být ale ekonomické.

Antarktický ledovec Thwaites, přezdívaný „ledovec soudného dne“, patří mezi nejbedlivěji sledované ledové útvary na světě. Podle vědců se jeho šelfový ledovec rychle destabilizuje a může se v blízké době rozpadnout. To by mohlo urychlit tání západoantarktického ledového štítu a přispět ke zvýšení hladiny moří až o více než tři metry.

Indie se otepluje zhruba poloviční rychlostí oproti globálnímu průměru. Na základě satelitních měření z vesmíru je indický subkontinent považovaný za „díru v globálním oteplování“.

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.

Jedovatí hadi se v příštích desetiletích mohou objevit na místech, kde dosud prakticky nežili. Nová studie vedená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) upozorňuje, že rostoucí teploty a tlak člověka na přírodní prostředí nutí řadu nebezpečných druhů měnit svá stanoviště. Výsledkem může být výrazně vyšší počet kontaktů mezi lidmi a jedovatými plazy — a tím i více smrtelných uštknutí.

Musíme se přizpůsobit změnám klimatu, nebo stačí drobné změny v našem chování, které mohou změnit svět? Proč není třeba propadat panice, nám před časem vysvětlila Tereza.

Je načase, chovat se ekologicky zodpovědně. A dobrovolně se do toho nikomu moc nechce. Možná proto je dobře, že EU na nás aplikuje takzvanou salámovou metodu.

Geoinženýrství fascinuje i děsí vědce. Potenciální řešení klimatické krize by mohlo situaci naopak zhoršit. Zatím jde spíše o teoretickou disciplínu.

Otepluje se celá planeta, ale nikoliv rovnoměrným tempem a ne všude stejně.

Čtyři pětiny světových řek ztrácejí kyslík – a největší riziko nehrozí tam, kde by vědci čekali. Tropické toky v Asii, Africe a Jižní Americe jsou blíž kolapsu než arktické řeky, které se oteplují mnohem rychleji.

Doporučení kodaňské radnice pro domovy důchodců konzumovat maximálně 80 g hovězího masa týdně vyvolalo na internetu bouřlivé reakce. Ty jsou spíše příkladem hysterie než legitimní kritiky.

Tempo ničení tropických pralesů se v loňském roce oproti rekordnímu maximu zmírnilo, píše server Al Džazíra. Nová studie, která chválí „rázné kroky vlád“, ale také popisuje, že situace zůstává alarmující. Svět v roce 2025 přišel o 4,3 milionu hektarů tropického deštného pralesa, což je o 36 procent méně než v předchozím roce, uvedli vědci z World Resources Institute (WRI) a Marylandské univerzity.

Česká republika se při hlasování Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu zdržela a jako jediná země EU nepodpořila rezoluci vycházející ze stanoviska Mezinárodního soudního dvora. Podle Greenpeace se tím zařadila po bok ropných států a poškodila svou mezinárodní pověst.

Když se v New Yorku v sále Valného shromáždění OSN rozsvítila tabule s výsledky hlasování o nové klimatické rezoluci, diplomaté z ostatních členských států Evropské unie pravděpodobně jen unaveně povzdechli. Pro lidi, kteří se v mezinárodní politice pohybují delší dobu, to vlastně nebylo žádné překvapení. Česká republika se opět rozhodla ukázat, že má vlastní hlavu. Škoda jen, že ta hlava tentokrát uvízla v písku, hluboko pod úrovní stoupající hladiny světového oceánu.

Česko jako jediný stát EU nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků.

Česká republika se jako jediný stát Evropské unie zdržela hlasování o rezoluci Valného shromáždění OSN, která podporuje právní odpovědnost států za neplnění klimatických závazků. Dokument vychází ze stanoviska Mezinárodního soudního dvora a otevírá možnost sporů o odškodnění za škody způsobené změnou klimatu.

Množství rozpuštěného kyslíku kleslo v téměř 80 procentech světových řek. Ukázala to satelitní data shromážděná v letech 1985 až 2023. Rozpuštěný kyslík podle nich ztrácí více než 16 tisíc řek po celém světě. V průměru řeky ztrácejí 0,045 mikrogramů kyslíku na litr každé desetiletí. Bez dostatečného množství rozpuštěného kyslíku nezbytného pro udržení života ve vodě jsou řeky a komunity, které jsou na nich závislé, ohroženy.

Vyšší průměrné teploty a sucho změní skladbu produkce českých zemědělců. Na klimatických změnách ale mohou i vydělat.

Pod Tichým oceánem se odehrává proces, který vědci ještě nikdy neviděli tak jasně.

Británie čelí rychle sílícím dopadům klimatické změny, na které její infrastruktura není připravena. Podle vládních poradců mohou vlny veder přesahovat 40 stupňů a způsobit tisíce úmrtí ročně. Bez zásadních a rychlých investic do adaptace hrozí, že se extrémní počasí stane novým normálem.

Mezivládní panel pro změnu klimatu upravil svůj přístup k důsledkům globálních klimatických změn. Orgán spadající pod Organizaci spojených národů označil nejhorší scénář vývoje globálního oteplení do roku 2100 za nepravděpodobný. Radost z toho má především americký prezident Donald Trump. Ten zprávu sdílel na sociální síti s tím, že se vědci mýlili. Prezident je dlouhodobě odpůrcem informací o nebezpečí, jaké představují klimatické změny a naopak příznivcem masivní těžby nerostných surovin.

Ke klimatické krizi bychom měli přistupovat podobně jako k pandemii, varuje Panevropská komise pro klima a zdraví.

Sezónní hurikány dosahují astronomických rozměrů, smrtící vlny veder už nejsou extrémem, ale novou normou, a sucho pustoší úrodu.

Veřejný prostor se dnes podobá zákopové válce. Každá strana si hýčká své pravdy, opevňuje se ve svých sociálních bublinách a přes hradby algoritmů vrhá po těch druhých sžíravé poznámky. O to cennější jsou momenty, kdy se zástupci nesmiřitelných světů posadí se k jednomu stolu. Přesně k tomu došlo na nezávislém kanálu Debatní deník, kde moderátor Timofej Kožuchov hostil vědce Daniela Kortuse, známého pod projektem Klimatomluva, a politického komentátora Františka Kubáska z portálu Incorrect.cz.

Podporuje fotovoltaika přehřívání měst a vznik tepelných ostrovů, nebo je může naopak pomoci ochlazovat? Některé výzkumy dokládají první variantu, jiné tu druhou – jak je to tedy ve skutečnosti?

Výzkumné a vědecké pozadí poznatků o zrychlující klimatické změně je pryč, nahradil ho „Brusel“ se svým „hloupým Green Dealem“. Jako fackovací panák a cíl možného kverulování.

Vliv letectví na globální oteplování je nezanedbatelný. Vědci z Cambridge vypozorovali, že hlavní problém může představovat vznik kondenzačních stop. Jejich eliminací může nastat výrazný pokles tvorby skleníkových plynů.

Pod hladinou rovníkového Tichého oceánu se hromadí výjimečně velká zásobárna teplé vody.

Představte si Antarktidu ne jako kompaktní kus ledu, ale jako obří mrazák, kterému někdo zespodu do izolace vyvrtal hluboké rýhy. Právě tyto přirozené „kanály“ jsou podle nové studie časopisu Nature Communications tikající bombou. Fungují totiž jako dokonalé pasti na teplo, které dokážou tání ledu urychlit až desetinásobně. Zatímco na hladině se zdá vše v pořádku, zespodu se Antarktida mění v pomyslný ementál, což může vést k mnohem rychlejšímu vzestupu hladiny světových oceánů, než kdokoli předpovídal.

Při problematice zvyšování hladiny oceánů se většinou mluví o ročních průměrech. Problémem by však mohla být i sezonní variabilita, jejíž výkyvy se podle nové studie zvětšují. To může být problém pro pobřežní ekosystémy, které trpí zvýšeným fyziologickým stresem.

Klimatický jev El Niño už jednou přispěl k hladomoru, který zabil desítky milionů lidí. V dnešním oteplujícím se světě by podle vědců mohly být jeho dopady ještě ničivější.

Sever Itálie zasáhla výrazná vlna bouřek, která přinesla přívalový déšť, krupobití a dokonce i dvě tornáda. Nepříznivé počasí souvisí s prohlubující se tlakovou níží nad Středomořím, která o víkendu ovlivní i počasí v Česku.

Plánovali jste na víkend zahradní slavnost nebo velkolepý výlet do přírody? Tak na to raději rovnou zapomeňte. Místo opalovacího krému si do batohu přibalte pláštěnku a pořádnou dávku trpělivosti, protože obloha nad Českem se rozhodla pro vodní ofenzívu, která nenechá nikoho v suchu.

Mikroplasty poletující v zemské atmosféře mohou mít podle nové studie významný vliv na oteplování planety. Klimatické modely s tím však zatím nepočítají.

Hojně využívaný klimatický scénář, který počítal s masivním růstem emisí oxidu uhličitého do konce století, mizí z nové generace klimatických modelů. World Climate Research Programme (WCRP), jehož výstupy slouží i jako podklad pro zprávy klimatického panelu OSN IPCC, už v novém rámci CMIP7 nepočítá se scénáři RCP8.5, SSP5-8.5 ani SSP3-7.0. Právě ty přitom v minulých letech často stály za studiemi varujícími před nejtvrdšími dopady globálního oteplování.

Česko čekají horké měsíce. Naznačují to alespoň meteorologické modely Světové meteorologické organizace (WMO). Významnou roli v letním počasí zřejmě sehraje klimatický jev El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost rekordních globálních teplot a s nimi spojených such, požárů, přívalových dešťů i záplav. Podle expertů však nemusí jít o krátkodobý výkyv – rok 2027 by mohl být z hlediska extrémů ještě výraznější.

Cesta autem z jižní hranice Česka na chorvatský ostrov Krk trvá standardně 7 až 8 hodin, v závislosti na provozu a zvolené trase. Nejoblíbenější a nejrychlejší trasa vede přes Rakousko a Slovinsko na ostrov Krk.

Britská vládní agentura ARIA právě podepsala grant 6,1 milionu liber na projekt, který má ověřit, zda lze záměrně zesvětlit mraky nad oceánem a ochladit tak planetu.

Vědci odhalili skrytou antarktickou hrozbu. Hluboko pod plovoucími šelfovými ledovci se nacházejí dlouhé kanály, které zachycují teplejší oceánskou vodu a výrazně urychlují tání ledu. Podle výzkumníků mohou současné klimatické modely kvůli tomu podceňovat budoucí vzestup hladiny světových moří.