Klima

Miliony lidí žijících na pobřeží čelí rostoucímu riziku stoupající hladiny oceánů. Nová studie však naznačuje, že vědci mohli dosud výrazně podhodnocovat výšku mořské hladiny, v některých případech až o téměř metr. Zaplavených území i ohrožených lidí tak může být výrazně více, než se dosud předpokládalo.

Stabilita Antarktidy se opět dostala do centra vědeckých debat. Přestože byla po léta považována za jednu z velkých bašt světového ledu, nové údaje ukazují, že některé oblasti rychle reagují na globální oteplování.

Lidé v Evropě čelí bezprecedentní krizi duševního zdraví. Psychické poruchy postihují každého šestého obyvatele EU a ekonomiku to stojí čtyři procenta HDP. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) přináší varovné důkazy, že za nárůstem depresí, úzkostí i schizofrenie stojí znečištěné životní prostředí a vysoké hladiny hluku.

Planeta je pokryta ze 71 % vodou, přesto stovky milionů lidí nemají přístup k té pitné. Vodní krize už probíhá a její dopady sahají od sucha v českých polích až po geopolitická napětí na Blízkém východě.

Zatímco moderní armády sázejí na drony a neviditelné letouny, o osudu Kyjeva rozhodla i voda a bahno. Příběh řeky Irpiň ukázal, že revitalizace mokřadů není jen „zeleným koníčkem“ ekologů, ale i klíčovým prvkem národní bezpečnosti 21. století. Základem byl jeden geniální nápad ukrajinského velení.

Po zamítnutí klimatické žaloby českým Ústavním soudem ji bude projednávat evropský soud. Jedno přelomové rozhodnutí v této věci už padlo.

Vědci tvrdí, že oblasti pěstující kávu zažívají s klimatickými změnami více horkých dnů, což snižuje výnosy. Je produkce oblíbeného nápoje v ohrožení?

Po 178 dnech strávených na Mezinárodní vesmírné stanici se astronaut Ron Garan vrátil na Zemi s něčím mnohem těžším než vesmírnou technologií nebo daty. Vrátil se s proměněným chápáním samotného lidstva.

Klimatická změna v našich zeměpisných šířkách už dávno není jen abstraktním pojmem z vědeckých grafů, ale realitou, kterou vidíme při každém pohledu z okna. Poslední únorové dny v Česku svou teplotou často připomínají spíše konec března a příroda na to odpovídá velmi rychle. Tato akcelerace však neprobíhá u všech stejně. Například sýkora tak může přijít o potravu pro mláďata. Vědci tomu říkají fenologický mismatch.

Motoristé v čele s Macinkou podle vědce Daniela Kortuse z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze šíří o klimatické změně lži a dávno vyvrácené mýty a opakují ty stejné dezinformační věty dokola.

Alpy bez sněhu? Strašák, který by se do pár let mohl stát realitou. Do konce století meteorologové předpokládají pokles srážek v horách, což by pro Alpy a všechny resorty pod nadmořskou výškou 1200 metrů po roce 2050 pravděpodobně znamenalo zimy bez sněhu. Střediska sice zatím používají umělý sníh, ale ten škodí přírodnímu prostředí a provozovatelé sjezdovek za vodu do děl platí tisíce eur.

Jih Spojených států zažívá nebývalou vlnu veder. Ta vyvrcholila ve čtvrtek 26. února, kdy v Texasu naměřili rovných 40 °C, což je nový únorový rekord pro celou zemi. Extrémní vedra zažívá také Mexiko.

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,

Podle nové studie ročně generuje Amazonský deštný prales srážky v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů (přes 410 miliard Kč). Odlesňování však podle vědců už snížilo jejich přínos až o 20 procent. Na dešti závislé zemědělství tak přichází o miliardy, přestože ochrana lesů by stála jen zlomek těchto ztrát.

Snižování emisí v letecké dopravě je drahé, technologicky složité a bez globální koordinace je jejich účinnost značně omezená. Nová studie německého institutu ZEW ukazuje, že nástroje klimatické politiky – jako zdanění emisí oxidu uhličitého a povinné využívání udržitelných leteckých paliv SAF – fungují pouze za specifických podmínek. Pokud nejsou uplatňovány plošně a s ohledem na skutečnou strukturu trhu, samy o sobě nedokážou zajistit dosažení globálních klimatických cílů.

Praha - Dnes jmenovaný ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) řekl po dnešním jednání vlády, že jeho strana ani vláda nepopírají klimatickou změnu. Považuje ale za zbytečné ji označovat jako klimatickou krizi. Dodal, že je nutné stát na klimatickou změnu připravit, avšak racionálně. Na vládě dnes jednal o akceleračních zónách či programu Nová zelená úsporám.

Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spravuje na sociálních sítích účet Klimatomluva, kde pro desítky tisíc lidí pomocí vědeckých dat a studií vyvrací mýty, lži a nepřesnosti týkající se klimatických změn. V dalším dílu PoliTalku se rozmluvil o Motoristech, svém vztahu k politice i o tom, jaké reakce jeho obsah vyvolává na sociálních sítích. Na videu se můžete podívat na první část rozhovoru. Celý díl vyjde v příštím týdnu.

Vědci objevili pod mořským dnem rozsáhlé zásoby sladké vody, které by v budoucnu mohly pomoci zmírnit globální nedostatek pitné vody. Informoval o tom server Radio Wave. Pod oceány se podle vědců nachází obrovské zásoby sladké vody uložené v porézních horninách pod mořským dnem. Tyto rezervoáry vznikaly během poslední doby ledové, kdy byla hladina oceánů až o 120 metrů nižší než dnes. Dešťová voda tehdy vsakovala do pobřežních sedimentů a po následném zaplavení zůstala uzavřená pod vrstvami mořské vody. Odhady hovoří o objemu v řádu stovek tisíc kubických kilometrů, tedy o množství srovnatelném s největšími známými zásobami podzemní vody na pevnině.

Představte si, že 29 stupňů už nebude rekordem horkého července, ale průměrem za celý rok. Ne týden, ne měsíc, ale dvanáct měsíců v kuse.

Island zažil nejteplejší rok v historii, přesto tamní vědci varují před extrémními mrazy, pokud by došlo ke kolapsu klíčového oceánského proudu. Změny v proudění Atlantiku by mohly ochladit Evropu a narušit globální klima způsobem, který svět ještě nezažil.

O třetinu snížený rozpočet ministerstva životního prostředí ohrožuje ochranu přírody, obnovitelné zdroje i veřejné zdraví.

V Česku pořád přežívá „klausovské“ poprání klimatické změny, což je nepochopitelné, říká profesor Michal V. Marek z Akademie věd.

Ikonické juky krátkolisté z pouště Mojave čelí ztrátě až 80 % svého přirozeného prostředí do konce století. Vědci a domorodé kmeny proto testují odvážnou strategii – přesun stromů do chladnějších oblastí mimo jejich původní areál.

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.

Krize biodiverzity, tedy úbytek živočišných druhů a také biotopů, v nichž tyto druhy žijí, je zásadní celosvětový problém. V tuzemsku se jej rozhodla řešit Akademie věd ČR unikátním výzkumným programem. Vědci zmapují současný stav a navrhnou, jak řešit ty nejpalčivější problémy. Lidem navíc vysvětlí, co to vlastně ta biodiverzita (tedy biologická rozmanitost) vlastně je.

Zatímco politici diskutují o emisních cílech a zelených dealech, Evropa se tiše, ale neúprosně mění v jiný kontinent. Vědecký poradní sbor EU právě zveřejnil varování, které by mělo znepokojit každého: na scénář oteplení o čtyři stupně Celsia nejsme připraveni. Vůbec.

Americký prezident Trump rozhodl o zrušení pravomoci federální vlády regulovat emise skleníkových plynů. Rozhodnutí je jedním z nejvýznamnějších kroků v oblasti životního prostředí v moderní americké historii. Informoval o tom deník New York Times.

Motoristé představili nového kandidáta na post ministra životního prostředí, kterým se stal poslanec Igor Červený. Ten v minulosti strhl pozornost popíráním klimatické krize. Co ale víme o jeho soukromí?

Jsme blízko bodu zlomu. Několik klíčových systémů Země je blízko destabilizace. S takovými závěry přišla nová studie, která varuje před hrozbou neobyvatelnosti naší planety v budoucnu.

Hojení ozonové vrstvy je skvělým příkladem, jak vědecky podložená spolupráce může řídit skutečný pokrok při opravě nejdůležitějšího ochranného štítu naší planety.

Krvavý vodopád patří k nejvíce fascinujícím přírodním jevům, které můžeme na Antarktidě najít. Až donedávna si vědci marně lámali hlavy nad tím, jak je možné, že zatímco ostatní ledovce sotva uroní slzu, tento jediný krvácí.

Pokud se emise budou vyvíjet současným tempem, až dvě třetiny středisek, která hostila zimní olympijské hry, se mohou v letech 2071 až 2100 stát nespolehlivými pro pořádání mezinárodních soutěží. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Current Issues in Tourism. Její autoři proto oslovili elitní lyžaře, snowboardisty a trenéry, aby zjistili, co podle nich dělá bývalá olympijská města pro budoucí závody nevhodnými.

V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.

Klíčový pilíř amerických klimatických opatření končí. EPA zrušila vědecké stanovisko, které dosud umožňovalo federální vládě regulovat emise zejména v dopravě.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí zrušila deklaraci, podle které skleníkové plyny ohrožují lidské zdraví. Trumpova administrativa by tímto krokem mohla zásadně omezit boj proti klimatické změně.

Skleníkové plyny ohrožují zdraví. Toto vědecké stanovisko je roky základem boje proti znečištění ovzduší v USA. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa od tohoto vědeckého stanoviska odstupuje.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Washington - Americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, napsaly agentury AP a Reuters.

Rok 2026 má zatím jednu výhodu. Konspirační teorie blednou a zanikají ve srovnání s každodenními zprávami. Aféra Epstein je horor na pokračování, o kterém se divákům Netflixu ani nezdálo. Co den, to další kompromitující fotografie a emaily nekonečného seznamu mocných mužů, které do svých nechutných sítí s ďábelskou zdatností zapletl pedofil Epstein.

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.

Zatímco začátek tohoto týdne přinese teploty na našem území kolem tří stupňů Celsia, od čtvrtka by se mělo citelně oteplit. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu mohou odpolední maxima na některých místech vyšplhat až ke dvanácti stupňům.

Zimní olympiáda se v únoru 2026 vrací do Cortiny d’Ampezzo. Od posledních her v roce 1956 tam vzrostla průměrná únorová teplota zhruba o 3 °C. To neohrožuje jen „dostatek sněhu“, ale i bezpečné podmínky pro vrcholové výkony.

Jeden z faktů spojených s klimatem je, že se Česko otepluje zhruba dvakrát rychleji než globální průměr. Stávající politici zodpovědní za klimatickou politiku tuto znalost očividně nemají. A těm, kteří ji mají, se kolektivně vysmívají.

Nové studie ukazují, že lední medvědi v některých oblastech Arktidy překvapivě nabírají tělesnou hmotnost i přes rychlý úbytek mořského ledu, který tradičně ohrožuje jejich hlavní lovecké strategie.

Pohoří na celém světě čelí bezprecedentní míře oteplování, které postupuje mnohem rychleji než například v nížinách. Nová studie varuje, že dramatický úbytek ledovců a související kolaps horských ekosystémů přímo ohrožují zdroje pitné vody pro až miliardu lidí z celého světa a nejen to je jedním z problémů.

Globální oteplování přepisuje mapy oceánských proudů a dramaticky mění život v moři i na pevnině. Změny Kurošio proudu přinášejí vlny mořských veder, mizení tradičních rybích druhů a ohrožení ikonické japonské gastronomie. Vědci bijí na poplach: oceán už nezvládá tlumit klimatické změny.

Zatímco na souši vrací uhlík k životu pravěkou džungli, pod hladinou spustil neviditelnou reverzi. Cesta do pravěku pokračuje tam, kde vše začalo – v oceánech, které se pod náporem CO2 mění v nehostinný koktejl z dob velkých planetárních krizí.

Osmý ročník soutěže Adapterra Awards spouští nominace projektů adaptace na změnu klimatu v krajině, sídlech a budovách. Opět ocení také nejlepší realizace na území Moravskoslezského kraje.

Hlavní město pokračuje v plnění Klimatického plánu do roku 2030, přičemž emise oxidu uhličitého se výrazně snižují. Výsledky ukazují pokrok ve většině oblastí, i když některé segmenty vyžadují větší úsilí.

Japonsko se ocitá v první linii klimatických změn – teplejší proud Kurošio narušuje ekosystémy, ničí tradiční rybolov a ohrožuje pobřežní infrastrukturu. Co dnes zažívá Tokio a Hokkaidó, může být brzy realitou i jinde na světě.

Rychle postupující urbanizace a změna klimatu představují pro městské populace dvojí výzvu – koncentrace zástavby zvyšuje letní teploty ve městech a současně ubývá přírodních prvků, které by mohly tyto negativní efekty tlumit. Nová globální studie však přináší zásadní poznatek: rozšíření zeleně ve městech může hrát klíčovou roli při ochraně zdraví a životů obyvatel.

Evropa je na přelomu ledna a února svědkem mimořádně výrazných teplotních kontrastů. Zatímco severní a východní část kontinentu zaplavil arktický vzduch, teplé atlantské proudění zahřívá Středomoří. Teplotní rozdíly jsou i na relativně malém kontinentu obrovské – přesahují 50 °C.

Průměrná lednová teplota vzduchu v Česku činila podle nových dat -2,9 °C. V kontextu posledních let jde o výjimečně nízké číslo. Celkově ale podle meteorologů leden 2026 osciloval na hraně průměru a do rekordních mrazů měl daleko.

Gastronomie 21. století se ocitla v bodě, kdy hledání nových chutí na pevnině narazilo na své limity. Klimatické změny, degradace půdy a vyčerpání tradičních zemědělských ploch nutí vědce i špičkové šéfkuchaře obracet zrak tam, kde život na Zemi začal – do světového oceánu.

Nebudou to auta se spalovacími motory, kdo do roku 2050 výrazně zatíží klima emisemi oxidu uhličitého. Podle studie výzkumníků z University of Chicago a Cornellovy univerzity může samotná výroba zdravotnických čipů nepřímo vést k produkci až 100 milionů tun CO₂.

Často slýcháme, že se klima měnilo vždycky, což je pravda, ale právě proto je důležité umět rozlišit přirozenou změnu klimatu a stopou, kterou v ní zanechává moderní civilizace. Není to ale jen o tom, že rycle se zvyšující globální teplota a koncentrace CO2 koreluje s průmyslovou revolucí. Abychom pochopili, proč bezpečně víme, že nadbytečný oxid uhličitý v atmosféře pochází z lidské činnosti od průmyslové revoluce, a že jeho zvyšující koncetrace je příčinou globálního oteplování, nikoli důsledkem, musíme se ponořit do samotného nitra atomu uhlíku o do cyklu koncetrace kyslíku.