Klima

Ještě po roce 2010 existoval na planetě silný štít, který nad našimi hlavami po celá desetiletí odrážel část slunečního žáru zpět do vesmíru. Tento štít nebyl dílem přírody, byl to vedlejší produkt naší závislosti na nejšpinavějších palivech. V roce 2020 jsme se rozhodli shodit zbytek tohoto štítu a to tím, že jsme omezili obsah síry v lodních palivech. Výsledek? Oceány se začaly ohřívat tempem, které zaskočilo i vědce.

V mrazivém srdci Antarktidy vznikla globální paměť klimatu. Vědci zde uložili první ledová jádra z alpských ledovců, aby zachovali unikátní svědectví o atmosféře Země.

Zvyšující se intenzita klimatické krize vede k rostoucímu tlaku na mezinárodní instituce, aby této problematice přiznaly odpovídající společenskou a vědeckou váhu. Mezi diskutovanými kroky se objevuje také návrh na vytvoření samostatné Nobelovy ceny zaměřené na klima a planetární zdraví. Podporu této iniciativě vyjadřují významné osobnosti z oblasti klimatického aktivismu, vědy i globální politiky, které poukazují na to, že změna klimatu představuje nejzásadnější výzvu současnosti.

Sníh se stal argumentem, že globální oteplování neexistuje. Přitom právě jeho úbytek a krátké trvání patří k nejviditelnějším dopadům klimatické změny.

Ještě před několika lety byla Greta Thunberg pro velkou část světa ztělesněním jednoho jediného tématu – klimatické krize.

Do nahrávacího studia za námi přišel právník Martin Abel ze spolku Klimatická žaloba. Bere český stát ochranu klimatu vážně? A pokud ne, můžou ho za to soudy nějak potrestat?

Čeští vědci v pátek znovu vyrážejí do Antarktidy. Na Českou vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse se vydávají už podvacáté. Při dlouhodobém šetření budou zkoumat změny místního ekosystému, stav ledovců, permafrost i zdejší rostliny a mikroorganismy.

Do Antarktidy dnes odjela první část vědecké expedice Masarykovy univerzity. Šestnáctičlenný tým odjel z Brna mikrobusem na vídeňské letiště, kde se k němu připojí ještě další dva členové expedice. Cílem letošní expedice je pokračování v dlouhodobém monitoringu klimatu, řekl ČTK manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler. Druhá osmičlenná část výpravy má odjezd naplánovaný 23. ledna, obě části se však v Antarktidě pravděpodobně vůbec nepotkají.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Nová studie přináší poznatky o tom, jak se v posledních cca 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklon, díky čemuž je možné zpřesňovat modely povodňových rizik a extrémního počasí.

Již v příštím roce vstoupí v platnost nová pravidla Evropské unie pro pitnou vodu, která mají zásadně posílit ochranu zdraví obyvatel. Na papíře jde o krok správným směrem, přísnější limity pro nebezpečné látky, větší kontrola kvality vody a důraz na prevenci znečištění už u samotných zdrojů.

Představte si moře, které se přes noc promění v temnou prázdnotu. Žádné světlo, žádná fotosyntéza, žádná šance růst. A teď si představte, že tohle se opravdu děje a někdy trvá týdny, jindy celé měsíce.

Průhonice (u Prahy) - Stromy fungují jako přesná a dlouhodobá kronika extrémních klimatických událostí, ukázal mezinárodní výzkum, na němž se podíleli odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Odborníci se vytasili s řešením, které zní na první dobrou trochu svérázně... Ale mohlo by fungovat.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v celé zaznamenané historii měření. Tříletý průměr teplot poprvé překonal kritickou hranici +1,5 °C. Limit Pařížské dohody pravděpodobně překonáme již na konci tohoto desetiletí.

Satelitní snímky Antarktidy odhalily znepokojující vývoj v západní části oblasti. Ledovec Thwaites, známý také jako „ledovec soudného dne“, patří k největším a zároveň nejzranitelnějším ledovcům na Zemi. Změny, které se zde odehrávají, mají přímý vliv na tempo růstu hladiny oceánů a ovlivňují tak stabilitu celého světa.

Evropská unie se v posledních letech snaží o ambiciózní proměnu své ekonomiky směrem k udržitelnosti. Jedním z nejdiskutovanějších nástrojů této proměny je CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), kterému se v běžné řeči přezdívá „uhlíkové clo“. Jeho ostrá fáze se rozeběhla se začátkem tohoto roku. Jde o mechanismus, který může zásadně ovlivnit ceny zboží, mezinárodní obchod i globální boj s klimatickou změnou. Pojďme si srozumitelně vysvětlit, o co vlastně jde.

O víkendu jsme si připomněli 34 výročí od momentu, kdy se flotila desetitisíců gumových zvířátek "Friendly Floatees" vydala na cestu mořem a potvrdila zásadní poznatky o mořských proudech, které utváří klima na Zemi.

Oceány v roce 2025 absorbovaly rekordní množství tepla – více než kdykoli dříve od začátku měření. Tento tichý, ale zásadní jev urychluje klimatické změny, zvyšuje výskyt extrémního počasí a ohrožuje mořské ekosystémy.

Představte si situaci, kdy váš dům nebo firmu ležící blízko vodního toku už nikdo nepojistí. A pokud přeci jen ano, tak ale za mnohonásobek ceny dnešní pojistky.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Minulý rok se podařilo 12 z 20 nejregistrovanějších značek automobilů v Česku snížit průměrné emise CO2 u nových aut. V meziročním srovnání nová auta vyprodukovala o pět gramů emisí méně, tedy na 128 gramů na kilometr.

„Ten Macinka má celoevropský dopad.“ Pisatel tohoto komentáře pod článkem o současné sněhové kalamitě v Evropě naráží na prohlášení pana Macinky „Klimatická krize v ČR dneškem končí“ . Realitou ale je, že právě i tyhle zimní extrémy jsou způsobené současným rychlým globálním oteplováním. Ano, vyšší jednotky i nižší desítky cm sněhu za hodinu vždy byly a jsou extrém, který působí problémy. Pojďme si říci, co je polární vortex a jet stream.

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.

Sdružení měst a obcí Koridor D8 spouští projekt Adaptační strategie Podřipsko, jehož cílem je zlepšit odolnost regionu vůči klimatickým změnám a posílit postavení obcí v infrastrukturních procesech.

Hydrologové z Biologického centra Akademie věd ČR se na konci loňského roku zaměřili znovu na lipenskou vodní nádrž. Tentokrát je upoutal neobvyklý zelený led. Vysvětlení zabarvení ledu do zelena je docela prosté, když se jedná o nahromadění sinic ve vodě, opravdu vědecky se však tímto ojedinělým jevem doposud zabýval jen málokdo.

Zatímco vědci předpovídají, že většina polárních medvědů během dvaceti let vyhyne, nový výzkum přináší neočekávané zjištění. Skupina ikonických šelem v jihovýchodním Grónsku možná dokáže překonat klimatickou krizi způsobem, který překvapil i zkušené biology - přepisují si vlastní genetický kód.

Emisní povolenky a budoucnost spalovacích motorů patří k nejvíce nepochopeným tématům evropské politiky. Oficiální sliby mluví o klimatu, realita ale ukazuje hlavně dopady na ceny, průmysl a každodenní život.

Přinášíme výběr z fact-checků uvádějících na pravou míru zavádějící tvrzení českých politiků, veřejně známých osobností i médií o klimatu a globálním oteplování.

Být u zrodu nové tradice je výsada.

Finská společnost Neste je dlouhodobě vnímána jako jeden z klíčových hráčů v oblasti udržitelných leteckých paliv (SAF). Právě proto vyvolala pozornost její nedávná úprava klimatických závazků – krok, který ukazuje nejen limity současných možností průmyslu, ale zároveň nastavuje realističtější rámec dalšího rozvoje.

Většina českých obcí a krajů stále nemá adekvátní strategie adaptace na změnu klimatu, přestože hrozba extrémních jevů, od veder po povodně, se zvyšuje. Vyplývá to ze studie nazvané Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti: Aktuální trendy a česká realita, kterou zveřejnila asociace ekologických organizací Zelený kruh. Studie podrobně analyzuje národní adaptační strategii a její akční plán a podle ní existuje mezera mezi teorií a praxí.

Globální hrozby s válkou na Ukrajině v ohnisku dění posunují priority Evropské unie. Klíčová agenda ochrany klimatu, včetně klimatického cíle pro rok 2040, doznala úprav a odkladů. Vyrovnávání klimatických cílů s ekonomickými tlaky přesto zůstává v centru unijních zájmů.

Krystaly kamenné soli ze severního Ontaria uchovaly 1,4 miliardy let vzorky prastarého vzduchu. Vědcům umožňují nahlédnout do atmosféry Země v době, kdy se teprve rodily základy složitějšího života.

V posledních letech si všichni všímáme, že v zimě ubývá sněhu. A není to jen pocit, potvrzují to také data. Tato skutečnost představuje problém pro Česko i další místa na světě. Úbytek sněhu v zimním období má totiž vliv také na průtoky řek v létě a zásoby podzemních vod.

Horské ledovce po celém světě mizí nebývalým tempem. Nová studie ukazuje, že už v příštích desetiletích dosáhne jejich úbytek vrcholu, přičemž by každoročně mohly zanikat tisíce ledovců. Nejzranitelnější jsou Alpy, kde do konce století může přežít jen zlomek dnešního počtu.

Lední medvědi jsou symbolem klimatických změn.

Dnes umírá více lidí v zimních měsících mezi listopadem a březnem. Platilo to i na severočeském venkově mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Nový výzkum mezinárodního týmu vědců poprvé načasoval zánik ledovců na celé planetě v různých scénářích oteplování. Výsledky jsou alarmující: i malý rozdíl v globální teplotě může rozhodnout, zda zmizí desítky tisíc ledovců, nebo „jen“ polovina.

Změny klimatu nepředstavují výzvu jen pro lidstvo. Vyšší teploty zásadním způsobem ohrožují rovnováhu pohlaví mořských želv, krokodýlů a dalších teplotně citlivých plazů.

Bývalý český prezident Václav Klaus se na začátku prosince stal prezidentem mezinárodního sdružení Clintel. Tato organizace, skrývající delší název Climate Intelligence Foundation, už od roku 2019 chce vytvářet alternativu ke „klimatickému vědeckému konsensu“, kterému dominuje panel IPCC.

Když australský tým vědců vypustil v roce 2020 do vod u ledovce Totten nenápadný Argo float, mělo proběhnout pouze standardní měření teploty a slanosti oceánu. Místo toho se z tohoto zařízení stal jeden z nejodvážnějších robotických průzkumníků Antarktidy. Nepředvídatelné proudy ho strhly na jih, kde zmizel pod masivní ledovou vrstvou Denman. Tam, v prostředí, kam se lidská expedice nemá šanci dostat, strávil osm měsíců.

Nejnovější klimatická data ukazují, že rok 2025 patří k nejteplejším v historii. Data podle vědců potvrzují dlouhodobý trend zrychlujícího tempa klimatických změn.

Ničivé povodně v Indonésii, Malajsii a na Srí Lance si vyžádaly tisíce obětí a zanechaly za sebou spoušť, která výrazně překračuje to, co lze považovat za běžný monzun.

Amazonie se podle nové studie blíží ke stavu, jaký na Zemi nepanoval miliony let – a pokud lidstvo nezpomalí oteplování, může se největší prales planety během několika dekád proměnit k nepoznání.

Druhá vlna zavádění emisních povolenek ETS2 se o rok odloží. Je to pro běžné domácnosti záchrana, nebo jen zdánlivě vstřícný krok, který nás spíš jen vzdaluje od dosažení klimatických cílů?

Emise skleníkových plynů klesly o 36 procent od roku 1990, tempo jejich snižování se ale zpomaluje. Současné projekce ukazují, že pokles o 55 procent do konce dekády je nereálný. Z celkových 28 ukazatelů hrozí u 19 nesplnění cílů pro rok 2030, konstatovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Systém emisních povolenek ETS 2 by měl být změkčen, případně úplně zrušen i podle předsedy vlády v demisi Petra Fiala (ODS).

Praha - Odklad emisních povolenek ETS 2 o rok není zdaleka dostatečný. Nová vláda přijme usnesení, v němž bude požadovat úplné odstoupení od povolenek v ETS 2. ČTK to sdělil designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Evropská unie se podle něj rozhodla pokračovat v dalším navyšování zelených ambici místo toho, aby se nejprve vypořádala s negativními dopady Green Dealu. Odklad ETS2 dá domácnostem více času k přípravě, na zdražování energií to ale nic nemění, míní analytici.

Na úpravě unijních klimatických pravidel se v úterý pozdě večer dohodli zástupci Evropského parlamentu s předsednictvím Rady Evropské unie. Nová podoba počítá s cílem snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Rada EU i europarlament to oznámily v noci na dnešek.

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028.

Jev El Niño je meteorologický jev v tropické oblasti Tichého oceánu.

Němečtí vědci spočítali, že dopady změn klimatu povedou v následujících 26 letech ke snížení globálních příjmů o zhruba 19 procent. Způsobí to především extrémní výkyvy počasí, které poničí majetek. Zvýšené teploty ale ovlivní i zemědělství či produktivitu práce. Podle studie se lidstvu vyplatí investovat do ekologičtějších technologií, protože finanční škody způsobené změnou klimatu značně převyšují náklady na její zmírnění.

Bývalý český prezident Václav Klaus se stal novým prezidentem mezinárodní nadace Climate Intelligence (Clintel). Do funkce jej jmenovalo vedení organizace v čele s končícím prezidentem Guusem Berkhoutem a předsedou Výkonné rady Wimem Röstem. Ti ve svém dopise ze 16. října ocenili Klausovu „neutuchající oddanost svobodě, racionalitě a vědecké integritě“ a uvedli, že jeho „vlivný hlas v mezinárodní diskusi o klimatické politice z něho učiní nejvýznamnější postavu nadace Clintel“.

Ačkoliv je chemie podzimních barev dobře prozkoumána, otázka, proč stromy vůbec vyvinuly své zářivé podzimní odstíny, zůstává předmětem živé a stále otevřené vědecké diskuse. Má v tom prsty i oteplování a znečištění planety?

Jednou vedro a sucho, jindy nekonečný déšť a povodně. Je tohle normální podnebí, nebo na vlastní oči vidíme důsledky globální klimatické změny? To už nám dnes vysvětlí Radim.

Letní fotografie moře a pláží se možná z portrétu nostalgie po minulosti stanou svědectvím o tom, co jsme ztratili. Alespoň takový je závěr dvou nezávislých studií, které doplňují rostoucí počet vědeckých důkazů: písečné pláže, jak je známe dnes, by se mohly stát ohroženým druhem.

Odtávání ledovců přispívá k navyšování mořské hladiny, Antarktida přispívá v současnosti asi sedmi milimetry. Na konferenci o českém příspěvku k výzkumu ledovců v Antarktidě v Senátu to řekl Kamil Láska z Českého antarktického výzkumného programu (CARP). Například Grónsko podle něj přispívá asi 15 milimetry. Podle klimatických scénářů by se mohla hladina moře zhruba do roku 2300 zvednout o jeden až tři metry, záleží na vývoji koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, uvedl Láska. Právě na dnešek připadá mezinárodní den Antarktidy.

Globální jednání o klimatu připomínají situaci, kdy lékař sdělí pacientovi s život ohrožujícím onemocněním pár zdvořilostí, potřese mu rukou a objedná...

Kanadská vláda uzavřela ještě před rokem nemyslitelnou dohodu s provincií Alberta. Vláda zruší plánovaný emisní strop pro ropný a plynárenský sektor a opustí pravidla pro čistou elektřinu, která měla platit od roku 2035. Alberta na oplátku zdraží svou provinční obdobu uhlíkových povolenek a podpoří velký projekt na zachytávání a ukládání CO₂.

V posledních letech se často diskutuje o tom, že klimatická změna pravděpodobně uvolní Arktidu pro námořní plavbu. Ukazuje se ale, že čas k tomu ještě nedozrál, resp. má to svá úskalí.