Kostnice

Jan Hus měl zemřít jako kacíř a stát se symbolem odporu proti církevní moci. Co by se ale stalo, kdyby kostnický koncil ustoupil, Hus odvolal jen část svých tezí, nebo kdyby jednoduše dostal milost?

V Kutné Hoře lidé obdivují výzdobu z lidských ostatků a zároveň před ní instinktivně couvají. Právě ten rozpor vysvětluje, proč místo dodnes rozděluje návštěvníky, a důvod leží jinde, než čekají.

Archeologický výzkum u kostnice v Kutné Hoře odhalil třicet hromadných hrobů z dob středověkého moru. Jde o největší nález tohoto druhu na území celé Evropy.

Má na svých rukou krev Jana Husa.

Vy „kozy sánský“! Tituloval nás před mnoha lety jistý nejmenovaný profesor nejmenované střední školy. Můj nervový systém se tím naštěstí nezhroutil, takže při spatření Sánského kanálu jsem se této vzpomínce jen zasmála.

Víte, kde najdete osm tisíc lidských ostatků, nebo skřítka Poděsa? Vydejte se na jarní výlet po pomezí Čech a Moravy, který nabízí starobylé mlýny, osudové příběhy válek i miniaturní Eiffelovu věž.

V Žehuni na Kolínsku pokračují desátým rokem s postupnou obnovou památkově chráněného kostela svatého Gotharda, do konce letošního roku by měla být opravená věž…

Jedinečný okamžik roku, kdy světelné paprsky zaplavují interiér chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a postupně odhalují detaily architektury způsobem, který nelze jen tak naplánovat, můžete zažít i vy. V Kutné Hoře v pátek proběhne jedna z nejvýznamnějších událostí zdejší kulturní sezony – tradiční Jarní rovnodennost.

Když Jan Hus v roce 1414 odjížděl do Kostnice, věřil, že svou věc obhájí. Jeho rozhodnutí ale spustilo řetězec událostí, který vedl k jedné z nejkrvavějších kapitol českých dějin.

Zkoumání několika masových hrobů u kutnohorské kostnice poskytlo unikátní důkazy o středověkých epidemiích moru a hladomoru v Českých zemích. Ty měly podle nových zjištění větší dopad, než dosud vědci předpokládali. V hromadných hrobech na okraji Kutné Hory skončily desítky tisíc lidí, ostatky mnoha z nich jsou i součástí výzdoby zdejší kostnice.

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.

Morová epidemie v polovině 14. století zasáhla Čechy silněji, než odborníci dosud předpokládali. Ukázaly to archeologické výzkumy podél kutnohorské kostnice. Odborníci tam prozkoumali 32…

Fanoušci hry v Kutné Hoře často navštěvují i Sedleckou katedrálu nanebevzetí Panny Marie a kostnici, kde se odehrává jeden z herních úkolů.

/VIDEO, FOTO/ Město Kutná Hora má prakticky hotovou grafickou podobu nového manuálu veřejného prostoru. Dokument, který pro město zpracoval architekt Jakub Cígler, se zaměřuje na kultivaci vzhledu města, reklamu i podobu vybraných veřejných prostranství. Část opatření už město začalo uvádět do praxe.

Rádi na svých výletech objevujete skutečně výjimečná místa? A věděli jste, že druhá největší kostnice v Evropě se ukrývá přímo v centru Brna? Kostnice

Tajemné brněnské podzemí se stává velkou turistickou atrakcí. Jde o soubor pěti prostor, z nichž každá je po historické a technické stránce unikátní. Bývalé vodojemy, jedna z největších kostnic v Evropě, středověký podzemní labyrint, Sklep pod Novou radnicí a také protiatomový kryt si loni prohlédlo 260 tisíc lidí. Za pět let se návštěvnost zpětinásobila.

Mezi základní kameny mytologie Paříže patří představa, že městská architektura funguje jako ideální prostředí pro lásku. Neplatilo to ale vždy.

Zikmund vládl Čechám pouhých osmnáct let. Zatímco Uhrám celých padesát.

Jedním ze vzrušujících zážitků při návštěvě Brna je návštěva podzemních prostor bývalých vodojemů, které se nalézají na Žlutém kopci.

Notoricky známý příběh z filmů a literatury je vhodné si připomenout návštěvou města Konstanz na dnešní německo – švýcarské hranici, největšího ze všech na břehu Bodamského jezera.

Představte si místo, kde se historie snoubí s tajemstvím a vzduch „voní“ pověstmi. V srdci Šumavy, kousek od hradu Velhartice, se skrývá kostel sv. Maří Magdalény a jeho starobylý hřbitov. Právě tam našel inspiraci jeden z největších českých básníků Karel Jaromír Erben při psaní Svatební košile.

Monumentální stavba v srdci Kolína není jen tak obyčejnou budovou. Je to architektonický skvost a živoucí svědek české historie, který se tyčí nad městem

Upálení Husa v Kostnici (1415) zažehlo husitskou revoluci. Co kdyby Mistr Jan neodjel z bezpečí Čech?

Slovo je výraz, který se v Bibli hodně opakuje.

Plánujete společné vánoční fotky? Ať už se vydáte za památkami, vánočními dekoracemi nebo něčím jiným, rozhodně si dopředu zjistěte, kde se můžete fotit. V opačném případě vám za to může hrozit i pokuta.

Upřímně pohlédnout pravdě do očí se vyplatí.

To, že Hus kázal proti odpustkům, ví každý, ale jeho podstatnější učení nejsou tak známá.

Bez ohledu na rozhodnutí jakéhosi koncilu došlo v případě Jana Husa k vraždě.

Sedlecká kostnice i katedrála Nanebevzetí Panny Marie se nově zařadily mezi národní kulturní památky. Pro místní farnost je to velká pocta, ale zároveň výzva.

Středověká inkvizice sází na hodně smolné dřevo a připravuje dvě varianty hranice. Na zem ke kůlu naskládají polena a otepi větví, na které si odsouzenec stoupne. Přivážou ho ke kůlu a další otepi slámy a větviček rovnají kolem něho zhruba do výše jeho kolen.

Před 611 lety odjel Jan Hus do Kostnice. Chtěl obhájit své učení, místo toho skončil na hranici. Jeho odkaz však přežil i oheň.

Jeroným Pražský byl blízký přítel a stoupenec mistra Jana Husa. Byl učenec, který se postavil církevní moci. Po mučení svou víru odvolal, ale nakonec ji znovu vyznal. Za to však zaplatil brzy životem.

Transylvánie nebo Edinburgh jsou sice ideálními místy pro milovníky gotické estetiky, kdo však touží po hrůznějším zážitku, má se vypravit do kutnohorské kostnice. To alespoň píše britský list Daily Mail, který památku označuje za tu vůbec nejmakabróznější v Evropě. Vyzdvihuje, že kostel Všech svatých zdobí lidské ostatky až 70 tisíc osob, před blížícím se Halloweenem a dušičkami jde proto o ideální místo k návštěvě.

Kompletní proměna trati bude hotová do roku 2027.

Na cyklistickém závodě v německém Bad Dürrheimu došlo k hromadné havárii. Zraněno bylo přibližně 70 lidí, asi 20 z nich těžce.

Na okraji Kutné Hory stojí stavba, která nedává spát historikům, turistům ani věřícím. Její výzdoba působí děsivě, ale ukrývá hlubší smysl. Uvnitř se střetává umění, historie i víra. Do kostnice v Sedlci se sjíždějí lidé z celého světa, aby zažili atmosféru, jakou nenajdete nikde jinde.

Myslíš si, že Brno znáš jako svoje boty? Že tě na jeho ulicích už nic nepřekvapí a každý kámen ti vypráví svůj příběh? Možná je to pravda. Ale Brno je taky mistr ve skrývání. Svá největší tajemství, vtípky a legendy nechává ležet přímo na očích.

Když byl v červenci 1415 v Kostnici upálen mistr Jan Hus, nenechalo to šlechtu v klidu. Jen o pár týdnů později sepsali páni a vladykové list.

Bojuj za pravdu, umři za pravdu. Jenomže, co je to za pravdu, za kterou by člověk měl umřít? Hus byl rozhodně příklad člověka, který umřel za něco, co pravda vůbec nebyla.

Restaurátoři v kutnohorské kostnici obnovují další pyramidu z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky. Na místo osadili novou vnitřní dřevěnou konstrukci, kolem připevnili zrestaurované dřevo a pustili se do sestavování jednotlivých lebek a kostí. Práce, které probíhají za plného návštěvnického provozu, si můžete prohlédnout ve videu Novinek.

Záhadná místa najdeme rozhodně i u nás a není jich zrovna málo. Jedno z nich bylo dokonce označeno i za druhé nejděsivější na celé planetě.

Německé Bodensee je plné zpěvu ptactva a zeleně. Blízké město Konstanz (Kostnice) je známé z českých dějin. Rheinfall am Schaffhausen jsou zajímavé vodopády!

Do světa dobrodružných stezek vedou různé brány. Německý ornitolog Martin Wikelski je tak trochu Indianou Jonesem, dobrodruhem vědy, i když toho moc nenastřílí a nenosí klobouk.

Kutnou horu zná celý svět díky chrámu svaté Barbory a sedlecké kostnici, která je často označována jako nejbizarnější kostnice v České republice. Kutná Hora má však mnoho míst, o kterých se nemluví a která je radost navštívit.

Matka trhala plevel na své zahrádce v Kostnici, když narazila na zvláštní předmět v zemi. Její syn poté zjistil, o co se vlastně jedná.

Na oblibu tajemných a také pro někoho i hrůzyplných míst vsadilo Turistické informační centrum (TIC) Brna, které zařadilo mezi lákadla pro návštěvníky města noční prohlídky při svíčkách v kostnici u sv. Jakuba. Ta v místech dávného hřbitova sice není zatím tak proslavená jako kostnice kutnohorská, ovšem s počtem zhruba 50 tisíc ostatků patří mezi největší v Evropě. Speciální prohlídky probíhají každý pátek po celé prázdniny.

Mistr Jan Hus nebyl upálen kvůli kritice zlořádů v církvi, jak se často stále nesprávně traduje, ale z teologických důvodů, kterým velká většina lidí nerozumí. Mimochodem, Husova pře byla okrajovou záležitostí Kostnického koncilu.

Polskou Czermnou, která je součástí města Kudowa Zdrój, byste našli na samých hranicích, těsně sousedí s českou Malou Čermnou. Při její návštěvě tu objevíte řadu zajímavých turistických cílů a pokladů, které stojí za to objevit. Až vás překvapí, kolik jich v této obci najdete. Patří mezi ně i pozoruhodná kostnice, jediná v Polsku a jedna ze tří známých v Evropě. Další se nachází v Římě a v Kutné Hoře - Sedlci. Kostnice v Czermne se nachází v sousedství zvonice a kostela - v Kapli lebek.

Před pár dny jsme si připomněli upálení Mistra Jana Husa v Kostnici. K této tragické události, která zanechala hluboký otisk v našich dějinách, se vraceli také krajané všude ve světě.

Většině z nás při vyslovení jména Jana Husa naskočí obraz statečného kazatele, který za své názory skončil v plamenech. Ale málokdo ví, jak kruté a neobvyklé utrpení musel na hranici v Kostnici skutečně snášet. Jeho smrt nebyla jen symbolická – byla děsivě skutečná a plná bolesti.

Orangutani si rádi zdřímnou, aby nahradili ztracený spánek a zotavili se po fyziologické a kognitivní stránce. Podle nedávno zveřejněné studie platí, že čím méně spánku v noci mají, tím více podřimují během dne.

6. července 1415 upálili mistra Jana Husa. Ale víte, proč vůbec všichni na tom koncilu v Kostnici byli? Kvůli Husovi se tam nesjeli.

Praha - Výročí mučednické smrti mistra Jana Husa dnes připomněla slavnostní bohoslužba v Betlémské kapli v Praze, ve které středověký církevní reformátor počátkem 15. století kázal. Upálen byl pro své názory před 610 lety v německé Kostnici. V kapli dnes zazněly stejně jako loni modlitby za mír na Ukrajině a za zlepšení vztahů mezi Izraelci a Palestinci. Přibyly prosby za průběh letošní předvolební kampaně, voleb i povolebního období.

Dnes si připomínáme upálení mistra Jana Husa, kazatele, učence a reformátora, který se stal symbolem odporu proti bezpráví. Jeho smrt 6. července 1415 v Kostnici patří k nejzásadnějším událostem českých dějin.

Od upálení mistra Jana Husa uplynulo 610 let. Jeho osud si lidé v neděli připomínají jak v Česku, tak třeba v německé Kostnici. Právě tam ho katolická církev během koncilu v roce 1415 odsoudila za kacířství. Hus ji kritizoval především za její morální úpadek a obchodování s odpustky.

Významný teolog, kazatel, myslitel a reformátor mistr Jan Hus byl odvážným kritikem církve, který nesouhlasil s prodejem odpustků a ostře se stavěl proti neomezenému obohacování církve. Působil jako pedagog na Univerzitě Karlově, kde se později stal i rektorem. Za své reformátorské myšlenky byl označen za kacíře a v roce 1415 byl v německé Kostnici upálen. Jeho smrt si každoročně připomínáme 6. července českým státním svátkem.