Ladislav Fuks

Spalovač mrtvol z roku 1968 patří k nejděsivějším a zároveň nejobdivovanějším dílům československé kinematografie. Tragikomedie režiséra Juraje Herze podle novely Ladislava Fukse dala jednu z životních rolí Rudolfu Hrušínskému a dodnes bývá označována za černou perlu českého filmu. Cesta k jeho vzniku i uvedení však byla dramatická.

V den svých 94. narozenin dnes v chebské nemocnici zemřel spisovatel Vladimír Páral. Informace ze dvou zdrojů ČTK potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi a Mladý muž a bílá velryba nacházel témata pro svá díla mimo jiné v partnerském soužití, později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.

Im Rahmen des Festivals Südböhmische Eigenart präsentierte das kreative Team der Choreographin Alena Pešková in Zusammenarbeit mit dem Südböhmischen Theater ein neues, mehrspuriges Werk mit dem Titel Der Leichenverbrenner. In den Räumlichkeiten der Galerie Port 1560 in Český Krumlov wird die schaurige Geschichte der Familie von Karel Kopfrkingl aus der Feder von Ladislav Fuks inszeniert, die Tanz, gesprochenes Wort, Gesang und die Einstimmung des Publikums kombiniert.

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Jen málokterá filmová hláška zlidověla tak jako tahle z filmu Rozmarné léto podle díla Vladislava Vančury. Stačí pár slov a většina diváků si okamžitě vybaví Rudolfa Hrušínského, Vlastimila Brodského nebo Františka Řeháka. Česká kinematografie je podobných nezapomenutelných momentů plná a řada z nich vznikla díky slavným knihám českých spisovatelů.

Pro českou literaturu je typický určitý smysl pro černý humor a ironii či grotesknost. U příležitosti kongresu světové bohemistky v Praze se na tom shodli bohemisté Alessandro Catalano z univerzity...

Praha - Pro českou literaturu je typický určitý smysl pro černý humor a ironii či grotesknost. V rozhovoru s ČTK u příležitosti kongresu světové bohemistky v Praze se na tom shodli bohemisté Alessandro Catalano z univerzity v Padově a Minami Tojošimová z univerzity v Tokiu. Podle Tojošimové je pro českou literaturu typická kombinace vážného tématu s humorem, kterou by si v japonské literatuře moc nepředstavila.

Radek Stavěl napsal román, který od čtenáře vyžaduje trpělivost. Odměnou není jediná velká pointa, ale vyprávění, jehož skutečný význam se ukazuje teprve ve chvíli, kdy do sebe jednotlivé motivy začnou zapadat.

Bezbranný židovský úředník čeká na transport do koncentračního tábora a metodicky se připravuje na krutost, bití a hlad. Novou dramatizaci románu Pan Theodor Mundstock od Ladislava Fukse uvede Městské divadlo Mladá Boleslav.

„Tak za tohle vás všechny Pánbůh potrestá,“ řekla Eva Hrušínská, když viděla Spalovače mrtvol. Vznik geniálního Herzova snímku provázely situace až absurdní. Hercům bylo zle ze zápachu mrtvých těl, Jiří Menzel dusivou atmosféru krematorií nezvládl.

Když se řekne jméno Juraj Herz, většině diváků se okamžitě vybaví mrazivý úsměv Rudolfa Hrušínského ve filmu Spalovač mrtvol. Kultovní snímek ale odráží životní příběh vynikajícího režiséra, který balancoval mezi cenzurou a vlastními démony.

Jméno Věry Vlčkové dnes leckomu již nic neřekne, tvář ale nejspíš ano. Možná si pak položí otázku, kam tato mondénní blondýnka vlastně zmizela? Její životní příběh byl bohužel krátký a skončil nedlouho po dotočení populárního filmu.

Skoro to vypadá jako kabinet kuriozit. Mrtvý vycpaný papoušek v kovové kleci, obrazy se zlatými rámy, zrcadlo potažené černým suknem, lidská lebka a hory knížek. A právě v tomto prostředí vzniká jedno z nejlepších děl české literatury – Spalovač mrtvol!

Mezi stovkami českých filmů, které vznikly od počátku 20. století, vynikají dva tituly. Přestože se nikdy neprobojovaly mezi oscarové nominace, v žebříčcích prestižních institucí (například BFI, Sight & Sound či Cineuropa) jsou pravidelně označovány za nejlepší české filmy všech dob. A dokonce za světová mistrovská díla.

Člověk vždy rád věří tomu, že je schopen číst lidi kolem sebe. Vnímáme jejich činy, způsob vyjadřování a hodnotíme, jestli je ve svém okolí chceme či nikoli. Existují však lidé, kteří se na první pohled tváří spořádaně, ale ve svém nitru skrývají temnotu. Takovou, která dokáže strávit všechno, čeho se dotkne.

Krematorium v Pardubicích působí na první pohled pohádkově. Stačí se však zastavit déle a atmosféra se změní. Z místa dýchá chlad i těžko popsatelný pocit. Právě proto si ho v šedesátých letech vybral režisér Juraj Herz, aby zde natočil film, jenž je označován za nejděsivější v české kinematografii.

Tohle snad ani nebyl herec, ale skutečná legenda. Dokázal zahrát kohokoliv tak, že jsme ho museli obdivovat, i když se jednalo o vskutku temnou postavu… Jeho životní rolí se stala ta nejkontroverznější, ale my na něj stejně vzpomínáme spíš jako na neposlušného vojáka a pohodového doktora.

Český kinematografický průmysl se z historického hlediska rozhodně nemá za co stydět. Vyprodukoval celou řadu legendárních filmů, z nichž některé získaly mezinárodní ocenění.

Ladislava Fukse možná znáte z literatury k maturitě, spousta lidí viděla filmové zpracování hororu Spalovač mrtvol. Tento autor neměl snadný život, což se odráží v jeho poněkud drsném až bizarním díle plném syrového naturalismu a úzkosti.

Pro nás klenot, pro zahraniční diváky často noční můra film pro psychopaty. Tvrdý a morbidní černý humor v té nejdokonalejší formě zní od nás. V zahraničí to vnímají spíše jako temnou hororovou jízdu, která nemá na západě obdoby. Tenhle film cizincům nahání husí kůži a není divu. Pojďte se podívat na skvost, který v roce 1968 natočil Juraj Herz a dobyl s ním svět. I když si možná představoval jiné přijetí.

Humorem přímo sršela a střílela si ze všech kolem. Když ale bylo třeba, nešla pro pořádně jadrný výraz daleko. A přestože byla hluboce věřící, svoji prostořekost nepovažovala za hřích.

Kultovní film Spalovač mrtvol, který vznikl podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse, je dodnes považován za jeden z nejoriginálnějších a nejtemnějších počinů české kinematografie.

Co abych tě, drahá, oběsil?

Ten, kdo viděl jeden z nejděsivějších filmů socialismu, na děsivý smích z něj asi jen tak nezapomene. To platí i o strašidelném příběhu a ponuré atmosféře, která jej provází celým dějem.

Jméno, které v jedněch vzbuzuje obdiv, v druhých naopak hrůzu, když si vzpomenou na jeho ikonické role. Především pak na tu jednu v legendárním snímku Spalovač mrtvol podle knižní předlohy Ladislava Fukse. Rudolfa Hrušínského lidé milovali pro jeho šarm a hloubku, zároveň ale dokázal pomocí jeho chladného pohledu navodit lidem husí kůži. Pojďte se podívat na nejtemnějšího herce českého filmu.

Ne všechny filmy, na které jsme se jako malí dívali, byly ve stylu pohádek. Připletly se mezi ně i horory, ze kterých jsme měli noční můry. Tento film byl jedním z nich.

Člověk úzkosti, který se celý život skrýval za maskou někoho jiného. Muž snažící se dostat z náruče dané mu osudem do jiné, přestože ví, že to není možné.

Jeden z nejděsivějších filmů v Česku obsadil první místo žebříčku nejlepších hororů. Spalovače mrtvol ale vidělo ve světě minimum lidí.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Pro zfilmování novely Ladislava Fukse (1923–1994) Spalovač mrtvol (1967) se režisér Juraj Herz (4. 9. 1934 – 8. 4. 2018) rozhodl, aniž by ji předtím četl – jen na základě názvu…

Binaurálně natočená rozhlasová hra podle románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock vyhrála na mezinárodním festivalu Grand Prix Nova v rumunské Bukurešti. Dílo Českého rozhlasu získalo titul Best Binaural Drama. „Vítězství na tomto prestižním festivalu znamená významný úspěch a je dalším důkazem toho, že tvorba Českého rozhlasu je vysoce ceněna i v mezinárodní konkurenci. Jde také... Continue Reading »

Spalovač mrtvol je jedním z mnoha snímků, které krátce po natočení putovaly do trezoru. A to i přesto, že v něm tvůrci nijak otevřeně tehdejší režim nekritizovali. Co tedy soudruhům vadilo?

Zemřel hudební skladatel a pedagog Leoš Faltus, bylo mu 86 let. Patřil k významným znalcům a popularizátorům Leoše Janáčka, vyučoval na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU), byl autorem rozsáhlého a mnohotvárného díla. Zemřel v úterý, informovala hudební fakulta na svém webu.

Zemřel hudební skladatel a pedagog Leoš Faltus, bylo mu 86 let.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Klan Hrušínských je znám snad v každém koutě této republiky. Slavná herecká rodina předává řemeslo z generace na generaci a zachovává si stále talent i noblesu. Jaká byla životní cesta Rudolfa Hrušínského staršího? Rudolfa Hrušínského nezastavil ani třetí infarkt. V sanitce si zapálil cigaretu

Chudáci strukturalisti. Rozumíte, celý život obětujete tomu, abyste přesvědčili svět, že v hodnocení uměleckého díla není autor důležitý. Píšete studie, přednášíte, dokonce vybudujete cosi jako Pražský lingvistický kroužek (což je rozhodně lepší než Pražský lingvistický čtvereček). Vaši žáci obsadí na desetiletí katedry v celé zemi a leckdy i v cizině. Zdá se, že máte vyhráno.

Není nad poklidný vánoční čas, kdy je tradicí vidět celou rodinu. A tak se po letech otec rodiny (Vladimír Menšík) odhodlá navrhnout návštěvu své matky v Rokycanech, o čemž jeho žena (Iva Janžurová) nechce ani slyšet. Byla svou tchyní uražena, a to se neodpouští ani po letech.

Jeho romány bývají řazeny k psychologickým prózám. Autor legend, mezi které patří známé maturitní dílo Spalovač mrtvol, se narodil před sto lety a dodnes toho o jeho motivacích a pocitech mnoho nevíme.

Udělat muzeum malířství je hračka. Prostě na zdi pověsíte obrazy. Muzeum hudby je o něco těžší, ale aspoň tam můžete vrznout nástroje. Trumpety se pěkně blýskají. Jak ale udělat muzeum literatury? Z písmenek? Nebo vystavíte knížky? Knihovny už existují a navštívit další, v níž se navíc nedá půjčovat, není žádná bomba.

Přestože je vynikající český spisovatel Ladislav Fuks v zahraničí velmi oceňován a často je srovnáván s Franzem Kafkou, u nás se o něm příliš nehovoří.

Uplynulo 100 let od narození spisovatele Ladislava Fukse. V jeho dejvickém bytě s vycpaným papouškem to vypadalo jako v operetě a krematoriu zároveň.

Nešťastné dětství, homosexualita, druhá světová válka a holokaust, duševně nemocná matka. Především tyto prožitky a události ovlivnily život i dílo Ladislava Fukse, který se narodil 24. září 1923 v Praze.

Zima se nezadržitelně blíží, takže brzy nastane čas zimních sportů, jako je například lyžování. Lindsey Vonnová patří k nejuznávanějším lyžařkám všech dob a její autobiografii najdeme v této nabídce. Kromě toho i knihu obsahující všemožné recepty na úpravu rýže, ale také dvě zajímavé audioknihy. První je román Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock, druhá obsahuje soubor povídek Směšné lásky od nedávno zemřelého spisovatele Milana Kundery.

Lidská psychika, která se mění a deformuje pod tlakem doby vymknuté z kloubů, to je jedno z hlavních témat knih Ladislava Fukse – autora románů Spalovač mrtvol či Pan Theodor Mundstock.

Tento měsíc vyjdou audioknihy s díly Pan Theodor Mundstock Ladislava Fukse, Směšné lásky Milana Kundery a komplet nahrávek s dílem Karla Čapka. Audioknihy autorů, kteří ovlivnili českou i světovou literaturu, načetli zástupci několika hereckých generací. Například velký komplet nahrávek z Čapkova díla čtou jeho přítelkyně Olga Scheinpflugová i současný herec a zpěvák Igor Orozovič. ČTK o tom za vydavatelství Supraphon informoval Vladan Drvota.

Ladislav Fuks žil v bytě připomínajícím mauzoleum s vycpaným papouškem. Měl nesporný talent, po roce 1968 se však stal oporou režimu.

Jméno Ladislava Fukse je v obecném povědomí spojováno zejména se slavným filmem Spalovač mrtvol nebo s jeho světově proslulou knižní prvotinou Pan Theodor Mundstock.

Ke 100. výročí narození spisovatele Ladislava Fukse uspořádalo Muzeum literatury výstavu, která bude od středy přístupná v letohrádku Hvězda v Praze 6.

Byl uměleckým šéfem v Liberci i pražském ABC. Ve Viole režíroval inscenace s Lubou Skořepovou, Bárou Hrzánovou a Tatianou Dykovou.

Je to má enkláva! Sen. Lázně Kynžvart. Kumulované vzpomínky na mé rané dětství. Kdybych tam jezdil každý týden, klidně by mi Lázně Kynžvart už zevšedněly; ale já tam nejezdím. Já se tam nevracím takřka vůbec a za celý život, vždyť je mi 58 let, jsem tam byl jen párkrát. Spočítal bych ty návštěvy na prstech. Přitom je Kynžvart nedaleko. Kousek od mého bydliště – a ne někde na Moravě. Takže nemusím přes půl Čech. Takže…

Karolínu Zoe Meixnerovou začalo během čtyř měsíců na Instagramu sledovat téměř 20 tisíc lidí a byla nominována na cenu Křišťálová lupa.

První zářijový týden loňského roku začal nemilou zprávou. Opustila nás totiž 5. září 2020 ve věku 82 let legenda československého a později i českého filmu.

Kanoista Petr Fuksa je dvojnásobným vicemistrem Evropy do 23 let. Mladší bratr desetinásobného seniorského kontinentálního šampiona Martina Fuksy po sobotním stříbru na kilometru vybojoval dnes v Poznani stříbro na dvoustovce.

K té knize jsem se dostal úplně náhodou. Tak moc mě zaujalo jméno hlavní postavy, jde o Violettu Dušičkovou, že jsem očekával humor. Div ne Švandrlíka, Jirotku, Macka. Vtip, nadsázku. Obě substantiva ještě podtrhla anotace, k níž se záhy dostanu. Omyl, omyl, omyl. Literatura nakladatelství JOTA je v posledních měsících tak zvláštní, že ani s odstupem času nedokážu přesně rozepsat, co jsem vlastně přečetl.

Kanoista Martin Fuksa vyhrál na mistrovství Evropy v Poznani po sobotním kilometru i dnešní pětistovku a potřetí získal na kontinentálním šampionátu double. Před tím se mu to povedlo v roce 2013 v portugalském Montemoru a před třemi lety v Bělehradě. Osmadvacetiletý český reprezentant počet evropských titulů zaokrouhlil na deset, sedm jich má z neolympijské kratší trati.