Leonid Iljič Brežněv

17. března roku 1990 bývalá Litevská sovětská socialistická republika důrazně odmítla požadavek Sovětského svazu, aby se vzdala vyhlášení nezávislosti. Situace v Litvě velice rychle přerostla v bolavý problém americko-sovětských vztahů.

Část veřejnosti se bouří proti tomu, aby na českém Národním muzeu visela ukrajinská vlajka (nebo prapor, jak chcete) s tím, že na této tak důležité budově v našich dějinách má viset maximálně tak česká. Rozhodně si to nemyslím a vadí mi jediná věc: budově by slušelo ještě víc Ukrajiny.

Rusové vyprazdňují ruská muzea zastaralých tanků, aby je znovu využili pro své válečné úsilí. Na znepokojivých záběrech je vidět, jak jsou stárnoucí tanky T-62 ze sovětské éry modernizovány v nepřetržitě fungující továrně v Čitě na Sibiři, uvádí deník Daily Mail.

Kauza děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka, který se na schodech Národního muzea při proruské demonstraci popral s policií, názorně odhaluje, jak jsou české instituce a výrazná část ...

Gustáv Husák zemřel v Bratislavě dva roky po listopadové revoluci. Ze státníka se stal polozapomenutý stařec stíhaný chorobami.

Po dlouhé době se lidé ve středu mohli podívat do reprezentačních prostor v prvním patře lánského zámku, v jehož druhém patře má rezidenci odcházející prezident Miloš Zeman. Návštěvníkům se zámek otevře ještě v neděli a úterý, ale všechny tři dny byly tak rychle vyprodané, že Správa Pražského hradu zvažuje vypsání dalších prohlídek.

Československý kosmonaut Vladimír Remek se na planetu Zemi podíval shůry před pětačtyřiceti lety. V kosmickém prostoru pobýval od 2. do 10. března 1978, po listopadové revoluci v roce 1989 ale odmítal politický kontext letu. Kreml ovšem Remkův výlet do vesmíru umožnil právě 10 let po sovětské invazi do Československa ze srpna 1968. Připomeňme si Remkův let s pomocí dobového tisku, který ideologické souvislosti zdůrazňoval v každé druhé větě.

PSÍ UŠI. Máme za sebou víkend plný výročí a připomínek. Rusko, Stalin, Brežněv, Putin, rok od začátku ruské agrese na Ukrajině. My bychom si ale měli též připomínat, že jsme si to uměli pěkně podělat i sami – třeba v únoru 1948. A že nás takové války čekají znova, i když jsme teď měli dvakrát za

Putinovo Rusko se propadá do diktatury a my o něm víme jen velice málo.

„Jsem zděšen“, ujišťoval před rokem ukrajinského kolegu předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval v reakci na ruskou agresi. Aby hned dodal, že je proti použití principu kolektivní viny na ...

Ještě v dobách Sovětského svazu se úřady rozhodly navrhnout a vybudovat zařízení, které by poskytlo konečnou odpověď na pokus o jaderný útok.

Komunistický politik a jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal, který zemřel ve věku 98 let, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. "Mělo se to dělat jinak," řekl tehdy. Ve svých pamětech z roku 2009 pak kritizoval "ožebračením statisíců lidí", které přinesl kapitalismus po roce 1989.

Lubomír Štrougal, většinu života soudruh, pak už jenom pan Štrougal, protože ho z vlastní strany po listopadu 89 vyloučili, už není. Dožil se 98 let, čemuž se běžně říká požehnaný věk. Pokud jde ...

Po Vyprávěj a První republice se na televizních obrazovkách opět objevil původní historický seriál. První dobovkou potěšila své diváky tentokrát TV Nova. Seriál Zlatá labuť vypráví příběhy lidí spjatých se stejnojmenným luxusním domem, ve své době nejmodernějším chrámem nákupů a luxusu v Československu, stojícím v samém centru Prahy.

Malé vzpoury proti vládám se povstalcům málokdy vydaří. O to složitější je jejich pozice, čím větší a mocnější je země a režim, proti kterému se postaví. A to i v případě, že cílem revolucionářů není nahradit totalitní režim demokratickou vládou, ale naopak nastoupit přísnější, fundamentalistický kurz. To byl přesně případ Valerije Sablina, důstojníka sovětského námořnictva, který už měl dost brežněvovské neschopnosti a korupce, a tak se rozhodl vést vzpouru na palubě sovětské fregaty.

Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu je rozšíření NATO o dva dlouhodobě neutrální státy: Finsko a Švédsko. Zahraniční politika prvního z nich vešla do dějin studené války pod pojmem „finlandizace“. S původně hanlivým výrazem přišli novináři tehdejší Spolkové republiky Německo. A tak se nabízí srovnání těchto dvou zemí během 40 poválečných let.

Komunistický prezident Antonín Novotný byl v jistém směru unikum. Nezavrhoval totiž význam Masaryka a Beneše na vznik a obnovení Československa, ba co víc, dokonce…

Jak to dopadlo s nejslavnějším sovětským kosmonautem? Skončil v blázinci? Jak zemřel nejznámější sovětský kosmonaut?

Škoda, že prezidentské volby nejsou už dnes, teď hned. Předvolební kampaň už dře břichem o dno. A to nás čeká ještě několik dní této čím dál šílenější, ale vlastně ve své bláznivosti už monotónní show. Proboha, ještě budou dvě televizní debaty!

Bylo čtvrt na tři odpoledne 22. ledna 1969. Z letiště Moskva-Vnukovo přijížděla do Kremlu slavnostní kolona, vezoucí prvního tajemníka sovětské komunistické strany Leonida Iljiče Brežněva a předsedu Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Nikolaje Podgorného. V dalších autech jeli sovětští kosmonauti. Z přihlížejícího davu vystoupil muž s pistolemi v obou rukou a začal střílet. Důvod? Trápila ho okupace Československa.

Musíme uznat, že pokud jde o lísání se k nadpřirozeným silám, tak mají ve spolku s názvem Trikolora před Andrejem Babišem náskok. Zuzana Majerová a Petr Štěpánek se na videu obraceli k Ježíškovi ...

Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.

Že na Silvestra zemřel Joseph Ratzinger (1927 – 2022), který jako papež Benedikt XVI. nebyl dobrý politik, ale byl to rozumný teolog, který se zasloužil o to, že římskokatolická církev v roce 1965 přijala řadu reforem, včetně toho, že po 1100 letech od cyrilometodějské výjimky pro jazyk Slovanů povolila, aby mše byla vedena i v jiných živých jazycích, se dozvěděl celý svět. Že 2. ledna zemřel lingvista Viktor Fajnberg (1931 - 2023) se nedozvěděl skoro nikdo. Přitom jako příklad pro nás smrtelníky, co všechno může obětovat člověk, má-li odvahu a víru v to, co dělá, byl pan Viktor možná významnější, než otec Benedikt.

2. ledna 2023 zemřel v Paříži Viktor Fajnberg. Muž, který 25. srpna 1968 na moskevském Rudém náměstí protestoval proti okupaci Československa.

Příběh, který inspiroval Toma Clancyho a jeho slavný román Hon na ponorku, se odehrál v roce 1975, kdy kapitán třetí třídy, politický komisař Valerij Sablin unesl protiponorkovou fregatu Storoževoj.

Před pětapadesáti lety se chystalo něco, co dějiny české a československé politiky naštěstí nikdy nezažily. Zátah, který měl zajistit pokračování funkce prezidentovi a generálnímu tajemníkovi KSČ Antonínu Novotnému pozatýkáním a zneškodněním jeho odpůrců. A protože akce byla plánována na poslední týden v roce, začalo se jí říkat „Vánoční puč“.

Milan Kundera pojmenoval kdysi Gustáva Husáka, živoucí symbol normalizačního marasmu, jako „prezidenta zapomnění“. Měli jsme v novém tisíciletí další dva typické prezidenty zapomnění, Klause a ...

Začátkem roku 1989 zbývaly komunistickému režimu v Československu do zhroucení už jen poslední měsíce. Strana ale stále chrlila nové mladé kádry, pionýry i svazáky. Celá mašinérie Mezinárodních táborů míru a takzvaných pionýrských aktivů se chystala na další sezónu, nikterak netušíc, že bude ta úplně poslední. Pro nejaktivnější pionýry byl jako každoročně ve hře i pobyt v proslulém

Po smrti dlouholetého sovětského vůdce Leonida Brežněva se stal novým generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Jurij Andropov. Pro Andropova se jednalo o vyvrcholení jeho konstantního, dlouhého a vytrvalého postupu v hierarchii komunistické strany.

Jaroslava Obermaierová přemýšlí kvůli drahému plynu o sebevraždě, Jaromír Nohavica lamentuje, jak skáčeme podle USA. Herečka se přitom spolčuje s nejhoršími dezinformátory v zemi a prosazuje komunistu na Hradě, známý zpěvák zase odmítá vrátit metál od Putina. Vítejte na festivalu pokrytectví v podání usvědčeného udavače svých kolegů a důchodkyně, která má mnohonásobně větší příjem než obyčejný český důchodce, a přesto má potřebu strašit lidi, kteří jsou na tom podstatně hůře než ona. Proč mají zrovna tito lidé pocit, že žijeme v totalitě?

Známé trio ze show 3v1 je zase ve svém živlu. Holky se tentokrát na Instagramu ukázaly v japonském tradičním úboru a reakce lidí na sebe nenechaly dlouho čekat. Fanoušky nejvíc pobavila šprýmařka a zpěvačka Martina Pártlová (43).

Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou Západ poskytl Ukrajině, bojující s ruskou přesilou, bylo rychlé kompletní satelitní pokrytí ukrajinského území internetem americké společnosti Starlink miliardáře Elona Muska. Skylink, který poskytl bojujícím útvarům nouzové datové spojení, se od počátku podílí na koordinaci ukrajinských jednotek a významně tak zvyšuje jejich bojovou účinnost. Jsou si toho vědomi i Rusové, proto pohrozili, že začnou satelity Starlink sestřelovat. Mají na to prostředky?

Před čtyřiceti lety zemřel sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv, generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu. O jeho zhoršujícím se zdravotním stavu se spekulovalo už celá léta předtím, jeho smrt ale sovětské vedení oznámilo s denním zpožděním. Jeho pohřeb byl jedním z největších v historii Sovětského svazu, dodnes se zmiňuje i jeden trapný moment.

Bylo 15. listopadu 1982 a na Rudém náměstí v Moskvě se tísnil dav truchlících sovětských občanů. Přišli se rozloučit s Leonidem Brežněvem, který po tři desetiletí působil na vrcholných pozicích mocenské pyramidy Sovětského svazu a 18 let stál v jeho čele. Jeho pohřeb se stal nezapomenutelnou podívanou, ovšem jinak, než jeho organizátoři zamýšleli.

Leonid Brežněv, iniciátor vpádu ruských vojsk v roce 1968 na naše území, milovník komunistického režimu, diplomatických polibků, věrný Leninovi, byl muž mnoha tváří. Navenek z něj šel strach, své ženy si však považoval. Jaký byl však jeho kostlivec ve skříni?

Raisa Gorbačovová nebyla jen tak ledajaká manželka, které ke štěstí stačil sporák a vysavač v ruce. Byla to první dáma, jak se patří. Dokonce plnila i titulky sovětských listů Pravda. Proč ji ale Rusové tolik nenáviděli?

Během kulatých narozenin Jindřicha Šídla se neděly jenom katastrofy, ale i skvělé věci. A aby bylo vaše pondělí šťastnější, zaměří se Šťastný podcast dnes právě na ně.

Na jaře roku 1967 se Sověti rozhodli vyslat do vesmíru úplně novou kosmickou loď pojmenovanou Sojuz-1. Loď odstartovala 23. dubna 1967 s jedním kosmonautem na palubě. Byl jím veterán kosmických letů a přítel Jurije Gagarina plukovník Vladimir Komarov.

A Vašek Hudeček mi odpověděl: Milý Ondřeji, posílám vzpomínku na Gidona Kremera. Tím, že se „odstěhoval“ ze SSSR, jsme se v pozdějších letech takřka nevídali, takže veselé historky s ním osobně moc žádné nemám. Poprvé jsem ho slyšel v Praze na Mezinárodní tribuně mladých umělců, což byl cyklus pořádaný Pragokoncertem.

Dmitrij Medveděv se po dvou dnech probral a napsal další příspěvek na Telegram. Je stejně zmatený a agresivní jako vždycky. Zajímavé otázky nás u něj ale napadají, byť pochopitelně jen řečnické. ...

„Železná pěst“ dorazila do Prahy a našla si čas i na krátký rozhovor se CNN Prima NEWS. Bývalý boxerský šampion a nynější starosta Kyjeva Vitalij Kličko, který je jednou z nejvýraznějších osobností ukrajinského odporu proti ruským okupantům, mimo jiné zavzpomínal na časy, kdy jako syn sovětského důstojníka bydlel ve středočeských Milovicích.

Když pohřbívali Leonida Iljiče Brežněva, událost se vysílala v přímém přenosu po celé východní Evropa. Při spouštění rakve do hrobu se ozvala dunivá rána. Přímý přenos sledovalo mnoho lidí a mnoho z nich si záhadné rány všimlo. Všimli si jí i propagandisté a v dalším zpravodajství se už choulostivý moment neocitnul. Komunističtí cenzoři tak dosáhli přesně opačného efektu. Kolem události se tak několik teorií a anekdot. Zlomyslný lid poté tvrdil, že Brežněv šel do hrobu flopem či že Brežněvův pohřeb se na tři písmena řekne BUM. Ohledně toho, co se skutečně stalo, panovaly dohady. Podle jedné teorie byl obézní Brežněv ve vyztužené rakvi pro dva vojáky příliš těžký a rakev jim jednoduše upadla. Podle druhé varianty rakev nevydržela, upadlo jí dno a Brežněv skončil pod ní. V roce 1990 dal Brežněvův hrobník, který spouštěl rakev u jeho nohou, rozhovor příloze listu Komsomolskaja pravda. Tvrdil, že se žádná nehoda nepřihodila a slyšitelná rána byla salva, označující okamžik, kdy má kapela začít hrát sovětskou státní hymnu. Grigorij Kovalenko uvedl, že Brežněva spustil rychle a citlivě jako rychlovýtahem. Vzhledem k tomu, že stejný Kovalenko spouštěl do hrobu i Andropova a Černěnka, je tato jeho výpověď věrohodná. Při sebemenším maléru by mu tuto úlohu už nesvěřili a pravděpodobně by skončil někde na Sibiři. Později dostupný záznam skutečně ránu zachytil. Že měl Kovalenko problém rakev udržet je ze záznamu patrné. Pohyb popruhů je rychlý, ale plynulý. Při pádu rakve by byl náraz na dno hrobu patrný. Rána se ozvala ve chvíli, kdy byla rakev ještě v pohybu. Při destrukci rakve by náhlé ulehčení hrobníkům bylo patrné.

Model tanku - T-80 - se nezdá být nijak výjimečný, ale způsob jeho výbavy dává podnět k zamyšlení.

V roce 1969 došlo k ozbrojenému pohraničnímu střetnutí mezi SSSR a Čínou. Situace mohla teoreticky vyeskalovat až do jaderného konfliktu, protože tou dobou již nukleárními zbraněmi disponovaly obě strany. Jedním z předmětů vleklého sváru se stal také sovětský tank T-62 – Číňané se tehdy zmocnili jednoho tohoto tanku a sovětskou technologii řádně prostudovali, avšak stejně jako Československo jej nakonec do výzbroje svého tankového vojska nezařadili.

Talentovaná autorka Lucie Hlavinková na sebe upozornila především strhujícím románem Kdo šije u Podolské? Teprve poté se o ni čtenářská veřejnost začala více zajímat, o její předchozí knihy i o knihy pro děti.

Dnes se trochu netradičně ohlédnu za člověkem a s ním spojenými událostmi, které ovlivnily mnohem víc než jen sport.

Autorova osobní vzpomínka i dějinně-politické zhodnocení života Michaila Sergejeviče Gorbačova (1931-2022).

V roce 1987 byl Gorby v Praze – a my jako gymnazisté jsme ho šli vítat. Bylo to povinné, ale tohle jsem nebral jako újmu. Ten pán měl ve srovnání se zaprděnými českými bolševiky jisté kouzlo. A nebylo to jenom v tom, že měl padnoucí oblek, uměl mluvit a provázela ho sympatická manželka Raisa. Mimochodem.... do té doby soudruzi své ženy radši a oprávněně schovávali doma. Prostě vedle západních státníků vypadal jako rovnocenný partner a ne „ďáďa Váňa“ v kvádru z partijovky. Nejlepší na něm ale bylo, že se před ním ti naši Husákové, Biľakové, Štrougalové a další Brežněvovi pohrobci klepali strachy.

Nejdřív chtěl Gorbačov zmodernizovat zaostalou sovětskou ekonomiku, pak usiloval o „výměnu kádrů“ a jaksi mimoděk se při tom stal jedním z velkých reformátorů 20. století. Přesto mu máme za co děkovat.

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov. Reformními kroky se snažil připodobnit Sovětský svaz evropské sociálně demokratické zemi. Nevšiml si však, že tou dobou sociální demokraty už válcoval neoliberalismus.

Když v roce 1981 v té době už senilní vůdce Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv předával v Moskvě Michailu Gorbačovovi Řád Říjnové revoluce, nepamatoval si ani jeho jméno, ani důvod jeho ocenění. „Co jste to tam rozjeli?“ ptal se ztěžka Brežněv o 25 let mladšího Gorbačova. „Kanál,“ odpověděl mu jedním slovem dlouholetý stranický tajemník Stavropolské oblasti ležící na jihozápadě SSSR.

Má svůj podíl na naší rychlé svobodě a nezávislosti, vděčíme mu za rozbití Sovětského svazu, ale také podpořil anexi Krymu. Reakce českých politiků na smrt bývalého nejvyššího představitele Sovětského svazu Michaila Gorbačova se různí. Spojuje je ale vyjádření úcty a respektu.