mamut

Přechod k zemědělství a usedlému způsobu života byl klíčovou změnou životního stylu, který náš druh nasměroval k civilizaci, jakou dnes známe. Paradoxně ho podnítily lovecké úspěchy Homo sapiens.

Steak z mamuta je prý specifickou delikatesou, která by měla být díky globálnímu oteplování a odtávání ledu ve vzdálených oblastech Sibiře stále dostupnější. Právě tady se totiž pod ledem ukrývají celá těla zmrzlých mamutů. Jde však o skutečnost nebo jen o urban legend?

Ve středu 1. března jsem vzal vnučku na výlet do Prahy. Měla jarní prázdniny, chodí do druhé třídy, v Národním muzeu ještě nebyla. Vlak vyjížděl z Ústí nad Labem 08:42, pokladna otevírala v 10:00, seveřanů tam bylo víc. Šatna zdarma, fotodokumentace bez poplatku, toalety v suterénu i v poschodí, několik prodejen suvenýrů, kavárna, restaurace. Příjemný personál, fantastický interiér. Základní vstupné 250 korun, senior 150 korun a děti do 15 let zdarma. Funkční výtahy, v každém patře odpočinková zóna.

Mnozí odborníci mají za to, že by bylo lepší financovat záchranu ohrožených a vymírajících druhů, než oživovat již vyhynulá zvířata. Co jim na oživení ptáka dodo nejvíc vadí?

Režisér Roland Emmerich nás ve svém historickém snímku z roku 2008 zve na dobrodružnou cestu s pravěkými lovci mamutů.

/VIDEO, FOTO/ Mimořádný objev učinil před několika dny Dalibor Baleja na poděbradském Jezeře. Ve vytěženém štěrku objevil zkamenělinu, kterou po prozkoumání a ověření od Národního muzea identifikoval jako zub mamuta. Vzácný sběratelský úlovek chce věnovat místnímu muzeu.

Další Hudba stříbrného plátna bude věnována zvířecím hrdinům ve filmu.

ZÁPISKY Z ČESKÉHO KARABACHU. Obrázek, který vidíte v úvodu tohoto článku, nakreslil před lety kolega Michal Hrdý, a i když i tenkrát to byl tak trochu fórek, tak to taky fórek nebyl, protože ta kresba vznikla při příležitosti výstavy v muzeu ve Vysokém nad Jizerou, čímž chci mimo jiné říci, že ačkoli to tak vždycky nevypadá, kreslíři sdružení

Dva miliony let staré vzorky, které mohou pomoci vytvořit si obrázek o dříve neznámém stádiu evoluce několika druhů, jež dodnes existují a chodí volně po světě.

Poté, co bylo objeveno zachovalé DNA mamuta, se vědci rozhodli pokusit se přivést je zpět. Dalším vyhynulým tvorem, který možná ožije v moderním světě, je pták dodo.

Před asi 125 tisíci lety se po naší planetě proháněli sloni dvakrát větší než ti dnešní. Právě tato zvířata přitom nejspíš byla ceněným úlovkem neandrtálců. A nejspíš předchůdcům moderního člověka umožnila žít ve větších skupinách, než si vědci doposud mysleli.

Společnost Colossal Biosciences z amerického Dallasu touží po vlastním Jurském parku.

Všichni dobře víme, jak vypadají dnešní sloni, i jak asi mohli vypadat jejich předci - mamuti. Víte ale, jak vypadalo Deinotherium? Dávný příbuzným dnešních chobotnatců měl kly obráceně, ale proč?

Před 9 tisíci lety sídlili na břehu dnes již téměř zaniklého mexického jezera Texcoco lovci a rybáři, kterým padli za oběť jedni z posledních mamutů kolumbuských.

Oblohu nad Českem rozzáří kometa, kterou naposledy viděli neandrtálci před 50 000 lety. Pozorovat ji bude možné už za několik hodin.

Mamuti jsou jedni z nejznámějších pravěkých zvířat, která kdy po naší zemi chodila. Vědci se je dnes snaží přivést zpět - je to ale vůbec možné? A jak to chtějí udělat?

Odhaduje se, že za posledních 3,5 miliardy let se po naší planetě pohybovaly více než čtyři miliardy druhů. Devadesát devět procent z nich už vymřelo. Dnešní vědci však doufají, že se jim tyto ztracené druhy podaří znovu "oživit" během příštích pěti let, jak uvádí server Newsweek.

Může se to zdát jako šílený nápad z nějakého sci-fi, ale v tomto případě se jedná o realitu. Vědci oživí dávno vyhynulého mamuta srstnatého.

Série Kingdomino se opět rozrůstá a vůbec ne špatným směrem.

Ruští vědci před rokem zahájili výzkum paleovirů. Vzorky získávají z prehistorických zvířat uvězněných pod permafrostem. Paleoviry mohou být až stovky tisíc let staré.

Země bez lidí by vypadala úplně jinak – jako přírodní rezervace. Kralovala by na ní velká zvířata, z nichž některá už člověk vyhubil.

Země bez lidí by vypadala úplně jinak – jako přírodní rezervace. Kralovala by na ní velká zvířata, z nichž některá už člověk vyhubil.

Primitive je další hrou z řad survivalů. Oproti konkurenci láká do zajímavého světa před mnoha tisíci lety, kdy o všem rozhodovala hrubá síla. Hráči budou přežívat v drsné době kamenné.

Lesní inženýr a fotograf Pavel Radosta se rozhodl napsat nový příběh Lovců mamutů. Kniha Eduarda Štorcha je už podle něj zastaralá. Čím ho inspirovaly KODovky? „Vadí mi, že se dnes v dětské literatuře a filmech jenom mávne kouzelnou hůlkou, a všechno je vyřešeno. Nemáme schopnost v přírodě přežít,“ tvrdí. Jak při psaní knihy využil znalosti lesního inženýra a bývalého myslivce? A proč Štorchův popis lidí nesedí? Poslechněte si rozhovor.

Historie ženského skoku na lyžích se psala i na českém sněhu, v Liberci 2009 se poprvé bojovalo o světové medaile. Tehdy se 36 odvážných dívek spustilo ze středního můstku. Za třináct let prošel jejich sport strmým rozvojem. A v nadcházející zimě se dočkají další velké premiéry – okusí mamutí můstek.

Antropologové z izraelské univerzity v Tel Avivu a portugalské univerzity v Minho se v nové studii zabývali stravou našich předků. Lidé prý totiž mají o tom, co naši předkové skutečně jedli, velmi zkreslenou představu.

Tajná služba CIA prostřednictvím své investiční společnosti vstoupila do firmy Colossal Biosciences, která chce pomocí editace DNA vrátit na svět mamuty a tasmánské tygry. Tato technologie může pro svět znamenat opravdovou revoluci, což je asi pravý důvod, proč se o firmu CIA zajímá.

Čerstvý držitel Nobelovy ceny za lékařství Svante Pääbo v roce 2013 a 2016 společně s týmem Archeologického ústavu AV ČR, Brno jako první zkoumali DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu (oněch Štorchových lovců mamutů). .

Letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, se významným způsobem podílel i na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v Brně, který o dosavadních výsledcích informoval ve čtvrteční tiskové zprávě.

Letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, se významným způsobem podílel také na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně, který o dosavadních výsledcích informoval v tiskové zprávě.

Zatímco skeptici o návratu mamutů pochybují, firma, kterou CIA financuje, považuje investice do nástrojů genetické manipulace za skvěle vynaložené peníze.

Nejen moderní doba přichází s překvapivými trendy! Již v době ledové byli lidé vynalézaví. V Rusku byl objeven starobylý dům postavený z mamutích kostí. Kosti z desítek mamutů navíc přečkaly 20 000 let, kdy držely pohromadě ve velké stavbě. Důmyslné obydlí pomáhá archeologům objasnit životní styl našich předků.

V čtrnáctém díle putování po stopách zajímavých tvorů, kteří s námi sdílejí naši planetu, zamíříme do notně studených končin za pravěkými chlupatými monstry s notně dlouhými nosy a zahnutými kly. Mohou se ještě dnes po ruské Sibiři nebo americké Aljašce potloukat poslední mamuti? Otázka není zdaleka tak hloupá, jak se na první pohled zdá. Série radiokarbonových dat z pozůstatků mamutů na Wrangelově ostrově v Čukotském moři totiž přesvědčivě dokazuje, že tito chlupatí savci žili ještě před čtyřmi tisíci lety. Byla to doba, kdy například v Mezopotámii a Egyptě vzkvétaly vyspělé civilizace.

První vlci byli domestikováni už před 23 000 lety na Sibiři. Nikdo je k tomu nenutil, ochočili se z vlastní vůle.

Už do pár let by po Zemi mohli opět chodit velikáni z pravěku, ale i nedávno vyhynulá zvířata. Slibuje to loni založená firma z Texasu. Má ale výhodu: stojí za ní špička v oboru genetiky, Světové ekonomické fórum a miliardy korun.

Odborníci z Archeologického ústavu AV Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky…

Australští a američtí vědci se pustili do projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého vakovlka tasmánského. Poslední známý vakovlk (neboli tasmánský tygr či vlk) uhynul ve 30. letech 20. století. Podle týmu by šlo druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se první tasmánský vlk údajně mohl vrátit za 10 let. Jiní odborníci jsou ale skeptičtí.

Asi před rokem Colossal Biosciences zveřejnili plány na vzkříšení mamuta. Jedno ikonické zvíře ale rozhodně nestačí. Teď se spojili s australskou laboratoří TIGRR, kde připravují genom vakovlka. Během příštího desetiletí by chtěli předvést první mládě vakovlka, narozené téměř sto let po oficiálním vyhynutí nešťastného druhu.

Oživit vyhynulého tvora je snem vědců již dlouhou dobu. Nyní se zdá, že jsou konečně blízko tomu jednoho dávno vyhynulého živočicha vrátit na planetu.

Dinosauři by se mohli znovu potulovat po Zemi ve skutečném Jurském parku, aby zachránili planetu i nás před masovým vyhynutím, jak píše server Daily Star.

Oživíme mamuty, prozradili vědci. Mají k tomu vážný důvod. Chtějí ochránit arktický permafrost a zachránit lidstvo před vymřením.

Mamuti srstnatí vyhynuli zhruba před 4 000 lety. Vědci se ale nyní snaží o jejich navrácení zpět na Zemi. Údajně jim k tomu bude stačit jen několik let. Podle specialistů totiž bude mít oživení mamutů hned několik významných benefitů, včetně naší záchrany.

Přerov se nachází v jihovýchodní části Olomouckého kraje i Hanáckého regionu. Počtem obyvatel přesahuje 40 000 a i přes svůj průmyslový charakter si město zachovalo své historické centrum i okrasný park z roku 1904.  Svého času zde pobýval Jan Amos Komenský, jehož odkaz je tu nadále velice živý.  Co v Přerově nevynechat? Po stopách pravěkých...

V Zápisníku zahraničních zpravodajů nově vysíláme speciální vydání, ve kterém se nepravidelně jednou za pár týdnů či měsíců věnujeme některému z našich zahraničních zpravodajů. Tentokrát přišla řada na Martina Dorazína, který v současnosti působí v Polsku, ale jako reportér už navštívil například Libyi, Gruzii, Arménii a v posledních měsících opakovaně také válkou zasaženou Ukrajinu. Co si odtamtud přivezl?

Je to až s podivem, ale nejstarší ozdobou člověka jsou skutečně korálky. Naši předci se jimi zkrášlovali už 34 tisíc let před naším letopočtem.…

V kanadském Yukonu objevili zmrzlé tělo malého mamuta. Takto zachovalé ostatky mamuta srstnatého jsou naprostou raritou a podle odborníků jsou 30 tisíc let staré.

Ve filmu Jurský svět jsme mohli vidět dinosaury a druhy, které již dávno vyhynuli. Nyní to vypadá, že by mohli znovu ožít. Biotechnologické společnosti a vědci se snaží znovu oživit některé vyhynulé živočichy. V budoucnu bychom se tak mohli těšit na setkání s mamuty nebo ptáky dodo. Informoval o tom server Radio Wave.

Oblast Klondike v Kanadě je ikonickým místem zlaté horečky, která je neopustila do dnešních dob. Zdejší trvale zmrzlá půda však vedle drahého kovu skrývala i další překvapení. Mládě mamuta srstnatého, které hledač zlata objevil, je nejzachovalejším mumifikovaným nálezem svého druhu na kontinentu, píše The Guardian.

Zlatokopové objevili tělo mamuta srstnatého z doby ledové. Jedná se o nejkompletnější mumifikované zvíře, které kdy bylo objeveno v Severní Americe. Mamutí samička zemřela před více než 30 000 lety.

Mrazem mumifikované mládě mamuta srstnatého, které se podařilo objevit v kanadském Yukonu, je zřejmě nejlépe zachovalým mamutem amerického kontinentu

Dokonale zachovalé mládě mamuta srstnatého, které podle odhadů zemřelo před 30 000 lety, bylo nalezeno ve zlatonosných polích Klondajku, na území Yukonu v Kanadě. Tento druh vyhynul před 14 až 10 tisíci lety a vědci spekulují, zda to způsobilo zvýšený lov lidí nebo změna klimatu.

V Kanadě objevili extrémně dobře zachovalou mumii malého mamuta z doby ledové. Nález desítky tisíc let staré samice historicky nemá obdoby. Podle odborníků jde o nejlépe mumifikované pozůstatky zvířete z tohoto období, jaké se kdy podařilo najít.

Zlatokop na Klondiku na severozápadě Kanady objevil při práci vzácně zachovalou mumii mamutího mláděte, které zahynulo před více než 35 tisíci lety.

V časopise Communications Biology byla nedávno zveřejněna studie, která informuje o tom, že by se mohlo podařit extrahovat molekuly DNA ze starého fosilního dinosaura, který žil před 125 miliony let. Což by byl opravdu závratný objev, jelikož nejstarší dochovaná DNA je prozatím mamuta, který žil asi před jedním milionem let. Takže by se jednalo o skok rovnou o 124 milionů let.

Milion let starý genom je tady. Mamutí zuby uchované ve východním sibiřském permafrostu vytvořily nejstarší historickou DNA, která byla zaznamenána, čímž posunula technologii blízko – ale možná ne za – svým limitům. Genomická DNA extrahovaná z trojice vzorků zubů vykopaných v 70. letech 20. století identifikovala nový druh mamuta, který dal vzniknout pozdějšímu severoamerickému druhu.

Řady odborníků tento nápad děsí i pohoršuje zároveň. Přesto se našli lidé, kteří výzkum podporují a vidí v něm velký potenciál.

Máme tu červen a to znamená co? Dětem zbývá do prázdnin už jen měsíc a vy jste v hubnutí do plavek přidali na intenzitě a ve chvílích volna přemýšlíte, kterým směrem se tentokrát o dovolené vydáte. Ale co dělat teď a tady? Máme pro vás pár tipů na výlet.