Mamuti

Vědci se díky nálezu zmrzlého mamuta posunuli nejen v pochopení, jak se ve zvířatech předávají genetické informace, ale i v romantické snaze vrátit ho do života díky genetickému inženýrství. Není však jisté, zda to dává smysl.

Momentálně není v Ústí nad Labem většího staveniště. Dělníky při budování Justičního paláce na ústeckém Bukově nestoply ani mrazy. V boji se zimou jim pomáhá venkovní „kabátek“ a vytápění. Dominantou staveniště jsou čtyři věžové jeřáby. Kompletně hotov má být Justiční palác v září 2028, stavba vyjde stát na zhruba 2,5 miliardy korun.

Policie rozplétá jeden z největších e-shopových krachů v Česku. Kdo skutečně řídil kauzu Mamut? Veřejnost sleduje střet dvou verzí příběhu.

Policie obvinila tři lidi z podvodu se spotřební elektronikou se škodou přes 4,1 miliardy korun. Podle kriminalistů vylákala tato organizovaná skupina pod smyšlenou záminkou přes 400.000 kusů telefonů, hodinek či notebooků zejména značky Apple, přičemž poškozenými jsou tři významní dodavatelé včetně jednoho mobilního operátora, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle dřívějších informací by kauza mohla souviset se zkrachovalým e-shopem Mamut.

Zahájení výstavby Justičního areálu přineslo nečekaný objev největšího archeologického naleziště v Čechách. V Ústí nad Labem se našly pozůstatky 19 mamutů na místě, kam pravěcí lovci odkládali kosti zabitých chobotnatců. Nález z doby ledové je evropská senzace.

Již před půl milionem let dokázali naši předci v Evropě něco, co jim věda ještě donedávna příliš nepřisuzovala: promyšleně pracovat s různými materiály a přetvářet je v technicky vyspělé nástroje. Důkaz přinesl nenápadný fragment kosti, který ležel více než třicet let polozapomenutý v archeologických sbírkách. Moderní výzkum nyní odhalil jeho skutečnou funkci a význam.

Česká republika patří mezi světové špičky v nálezech z doby ledové. Od legendárních Dolních Věstonic a Předmostí u Přerova až po aktuální objev mamutí skládky v Ústí nad Labem z roku 2025 – naše země vydává svědectví o životě gravettské kultury. Prozkoumejte nejvýznamnější naleziště, kde archeologové objevili kosti stovek mamutů, vzácné umění z mamutoviny i pozůstatky pravěkých sídlišť.

V muzeu na Aljašce byly vystaveny více než sedm desetiletí fosilie považované, že jsou ze srstnatého mamuta. Nejnovější vědecké analýzy však ukázaly, že se jedná o zcela jiný druh zvířete — kosti patřily dvěma druhům velryb. Tento objev nejen opravuje starý omyl, ale otevírá i nové otázky o našich představách o pravěku a cestách, kterými se fosilie dostaly daleko od mořského pobřeží.

Události v dějinách se měří jasnými daty. Když je ale dáte do správného kontextu, zjistíte, že historie umí v mnoha případech pěkně překvapit a některé časové souvislosti nejsou na první pohled zřejmé.

Reportáž z ruské Arktidy o objevech pozůstatků prehistorických zvířat a mumií zakonzervovaných ve věčně zmrzlé půdě permafrostu. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět 1.

Dnešní člověk se cítí jako pán tvorstva, když se mu podaří bez úhony vyměnit žárovku nebo smontovat skříňku z nábytkářského řetězce. Ale co kdybyste najednou přišli o svůj telefon, ústřední topení, supermarket za rohem a ocitli se v pravěku? Myslíte si, že byste v konkurenci mamutů, třeskutých mrazů a cizích kmenů obstáli, nebo byste se stali jen smutnou fosilií v nějakém budoucím muzeu?

Paleogenetikům se poprvé podařilo přečíst téměř 40 000 let starou RNA z mamuta srstnatého. Objev otevírá bezprecedentní pohled do posledních okamžiků života tohoto dokonale zachovaného tvora doby ledové.

Hroši v Evropě během doby ledové? Donedávna se předpokládalo, že hroši obojživelní vyhynuli na našem kontinentu již před 115 tisíci lety. Nový objev však ukazuje, že přinejmenším izolovaná populace těchto afrických savců přežila mnohem déle. Proč to paleontology překvapilo?

Netradičním způsobem si město Kopřivnice letos připomíná 120 let od narození svého slavného rodáka, malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana. Ve městě se počátkem adventu rozsvítili dva mamuti, které Burian, tak jako i celý pravěk, rád maloval. Velikost zářících mamutů odpovídá jejich reálným rozměrům.

Před desítkami tisíc let žili na našem území zajímaví příslušníci megafauny doby ledové - mamuti, medvědi jeskynní nebo nosorožci srstnatí. O mamutech se píše poměrně často, co ale víme o nosorožcích?

Reportáž z autorovy návštěvy Jamalu a seznámení s objevy tamních archeologů a paleontologů (výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět - 2).

Týmu vědců se podařilo něco, co ještě před několika lety považovali za prakticky nemožné – extrahovat a přečíst RNA z tkáně mamuta, který žil před více než 39 000 lety. O této biologicky nestabilní molekule se přitom až dosud předpokládalo, že tak dlouhé časové období nemůže přežít. Nová studie ale ukazuje, že za výjimečných podmínek, zejména při dlouhodobém hlubokém zmrazení, je její zachování možné.

O mamutech se nejčastěji mluví jako o majestátních zvířatech, které lovili pravěcí lidé. Méně známé jsou ale druhy žijící ještě necelých dva tisíce let před naším letopočtem. Tedy v době, kdy v starověkém Egyptě vládli faraoni.

Jmenováním Mouz, ale povahou mamut, je to váš oblíbený hráč pro strategická videa a herní streamy. Ostřílené eso s chladnou hlavou a smyslem pro taktiku

Mláďe mamuta zemřelo na sibiřské tundře před 40 000 lety. Díky permafrostu se z jeho tkání podařilo izolovat molekuly RNA – křehké nositelky informací o aktivitě genů, které obvykle mizí během několika dnů po smrti.

Mamutům se dařilo po tisíce let, dokud planetu nezasáhla drastická změna klimatu. Stále není jasné, co ji spustilo, ale část vědců se domnívá, že klíčem může být kosmická událost z doby před téměř třinácti tisíci lety.

Vítězný snímek bojujících samců sajgy tatarské obletěl svět. Za ním se skrývá neuvěřitelný příběh nejdrsnější antilopy, která přežila mamuty, konec doby ledové, pytláky i záhadné nemoci. A navíc má chobot. Jak se jí podařilo vrátit se z okraje propasti vyhynutí?

Tým vědců ze stockholmské univerzity dokázal něco, co mnozí považovali za nemožné – z tkání mláděte mamuta srstnatého vytěžili fragmenty RNA staré desítky tisíc let. Jde o průlomový objev, který otevírá nové možnosti studia vyhynulých živočichů.

Zmrzlý sibiřský mamut Yuka po 40 000 letech prozradil, co se dělo v jeho těle těsně před smrtí – vědci poprvé v historii přečetli takto starou RNA. Objev otevírá zcela nové možnosti pro výzkum dávno vyhynulých druhů i pradávných virů.

Vodní příkop, ke kterému středověcí stavitelé zapomněli dostavět hrad? Anebo nástraha v cestě, důmyslná past na opravdu neopatrné řidiče? Pohled na „zavodněnou stavbu“ lemující silnici u anglického Roystonu se podbízí mnohým výkladům. Ve skutečnosti je to však nádherný střípek zapomenuté historie.

Vypadal jako slon, ale nebyl jím. Měl kly stočené dolů a chobot, kterým stahoval větve v pralesích třetihor. Byl vládcem světa před mamuty – dokud nepřišlo ochlazení, které změnilo dějiny planety.

Pátrání po vraždě vede k chátrajícímu Mammutheu a mamutu Oscarovi. Sága objevitele končí tragédií, případ zůstává nevyřešen.

Přetavit ikonický design slavného auta ze začátku 90. let nemusí být snadným úkolem. Render Mercedesu třídy S W140 od designéra Vladimira Loktinova je však po všech stránkách působivý.

Z nečekaného koutu světa přichází bitva mamuta s dinosaurem v ulicích velkoměsta. Pusťte si trailer.

Měla to být rutinní záležitost. Že archeologický dozor při výstavbě justičního paláce vyústí v odhalení unikátního naleziště, nikdo neočekával. Ale přesně to se stalo. A na místě, kde měla růst pracoviště soudců či státních zástupců, se začali činit experti na časy dávno minulé Pokud jde o pravěk, neexistuje snad ikoničtější tvor než mamut.

Na východě Sibiře se před lety u městečka Batagaj otevřela rychle rostoucí propadlina. Každou sezónu ukusuje okraj lesa, mění mapu potoků a zároveň odhaluje vrstvy staré tisíce let. Ve stěnách se mimo jiné objevují pozůstatky dávno uhynulých zvířat.

Na severozápadním okraji Přerova leží čtvrť, která by mohla vyprávět dějiny celé civilizace. Jmenuje se Předmostí. Věděli jste, že právě tady archeologové

Ztráta největších býložravců dodnes ohrožuje jihoamerické lesy. Když před 11 000 lety vyhynuli mastodonti, jihoamerické lesy tím přišly o klíčové pomocníky. Přečtěte si, proč dodnes zánikem megafauny trpí.

V historickém jádru Prahy rostou rostliny, které jsou starší než sám Hrad. Na některých si dokonce mohli pochutnávat už mamuti.

Více než sto let formuje naši představu o životě obyvatel Dolních Věstonic za časů Kopčema ikonické literární dílo - Lovci mamutů. Vyrůstaly na nich, povinně i dobrovolně, celé generace. Je ale Štorchův obraz první civilizace u nás správný? Reálný?

Archeologové pokračují ve zpracování dat z unikátního naleziště mamutů v Ústí nad Labem, pro které nyní vznikla webová prezentace. Kvůli nálezu pozůstatků nejméně 19 mamutů srstnatých a dalších zvířat a nástrojů ze starší doby kamenné neboli paleolitu se zpozdí a prodraží výstavba justičního paláce ve čtvrti Bukov.

Jak se oblékali lovci mamutů, čím vrtali pravěcí řemeslníci a co všechno dokážou o lidském životě prozradit dávné kosti? Muzeum Českého ráje zve na Týden experimentální archeologie – pestrý program plný živých ukázek, zážitkových dílen a setkání s odborníky, kteří oživují minulost na vlastní kůži. Od úterý 14. do soboty 18. října se Kamenářský dům

Archeologové pokračují ve zpracování dat z mamutího naleziště v Ústí nad Labem, pro které nyní vznikla webová prezentace. Informovala o tom mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Kvůli nálezu pozůstatků nejméně 19 mamutů srstnatých a dalších zvířat a nástrojů ze starší doby kamenné se zpozdí a prodraží výstavba justičního paláce ve čtvrti Bukov. Nový termín dokončení prací je září 2028.

Archeologové pokračují ve zpracování dat z mamutího naleziště v Ústí nad Labem. Archeologický objev v ústecké části Bukov, který patří k nejvýznamnějším paleolitickým nalezištím ve střední Evropě, se nyní dočkal vlastní digitální prezentace.

Ústí nad Labem - Archeologové pokračují ve zpracování dat z mamutího naleziště v Ústí nad Labem, pro které nyní vznikla webová prezentace. ČTK o tom informovala mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Kvůli nálezu pozůstatků nejméně 19 mamutů srstnatých a dalších zvířat a nástrojů ze starší doby kamenné se zpozdí a prodraží výstavba justičního paláce ve čtvrti Bukov. Nový termín dokončení prací je září 2028.

Co získaly ženy v pravěku při rozvodu.

O návštěvě polární stanice Sejacha na severu poloostrova Jamal a záhadných „voronkách“, kráterech do hlubin permafrostu vznikajících nečekaně po celé Arktidě. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět, 1. díl.

Zdeněk Burian (1905–1981) je jedním z nejvýznamnějších českých malířů a ilustrátorů 20. století. Právě díky jeho práci si lidé utvářeli ucelenější představy o pravěkém životě a svou tvorbou inspiroval i uchvátil nejednoho umělce též v zahraničí.

Středeční speciální předvolební vysílání pořadu 360° na CNN Prima NEWS bylo bohaté na ostré názorové spory, hádky i komické situace. Politici se před živým publikem překřikovali a místy i hýřili vtipem. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala souhrn nejzajímavějších hlášek a výroků.

Mexičtí paleontologové netuší, jak dlouho se bude obří nález zkoumat. Něco takového nikdo nečekal.

Existují lidé, kteří věří, že naši předkové trávili dny lovem a pojídáním mamutů. Skutečnost je mnohem drsnější, smutnější a pro zdravou výživu nepříliš doporučitelná.

REPORTÁŽ: Redakce PrahaIN.cz se v létě vydala na řadu zajímavých míst po celé České republice. Tentokrát naše cesta vedla do Jihomoravského kraje, konkrétně k Novomlýnské nádrži a na zříceninu hradu Děvičky. Největší dojem v nás však zanechalo archeologické muzeum Archeopark Pavlov, kam bychom se rádi znovu vrátili.

Univerzita Hradec Králové zavádí inovativní analytickou metodu – opticky stimulovanou luminiscenci (OSL), která výrazně obohacuje možnosti Geochemické laboratoře na Filozofické fakultě. Tato metoda, která datuje materiál podle doby posledního osvícení sluncem, se stává klíčovým nástrojem v archeologii, zejména pro analýzy geochemických a spektrálních vzorků. OSL je unikátní tím, že dokáže určit časovou osu archeologických souvrství, kde není k dispozici jiný datační materiál, jako je keramika nebo uhlíky.

Slavného archeologa a jeskynního badatele Karla Absolona (1877 - 1960) připomíná nová pamětní deska v brněnském Pavilonu Anthropos. Jde o muzejní expozici věnovanou nejstarším dějinám lidstva, kterou tento slavný vědec sám založil. Na desce drží v ruce legendární sošku Věstonické venuše, již spolu se svým týmem objevil před sto lety.

Bez mikrobiomu by mamut nebyl skutečným mamutem — nový výzkum ukazuje, že oživení vyhynulých druhů se neobejde bez zohlednění jejich dávných bakteriálních společníků.

Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a legendární sošku. Archeolog ale také dlouhá léta pracoval pro Moravské zemské muzeum, vybojoval si model mamuta v životní velikosti a založil Pavilon Anthropos, tehdy ještě sídlící na brněnském výstavišti. Právě tam se mu pracovníci muzea rozhodli umístit novou pamětní desku.

Od prvního kopnutí do země uplynul zhruba rok. Nebýt nálezu mamutů, tak je stavba Justičního paláce na ústeckém Bukově dál. Momentálně jedou práce na plné obrátky. Dominantní jsou tři obří věžové jeřáby, v permanenci je další stavebních technika včetně několika desítek dělníků. Nejvíce pokročila výstavba parkovacího domu. Kompletně hotov má být justiční palác v září 2028, původně se hovořilo o březnu 2027. Stavba vyjde stát na zhruba 2,5 miliardy korun.

Hledáte způsob, jak strávit volný čas v objetí přírody, načerpat novou energii a zároveň zažít něco neobyčejného? Příroda nám nabízí nespočet míst, kde

Výzkumná práce potvrzuje, že lidská přítomnost v Severní Americe sahá mnohem dál do minulosti, než se dříve předpokládalo. Nejnovější důkazy se opírají o radiokarbonové datování spojené s vrstvou starobylého bahna na lokalitě White Sands v Novém Mexiku a potvrzují stáří lidských stop mezi 20 700 až 22 400 lety – v souladu s původními odhady 21 až 23 tisíc let. Předchozí archeologické důkazy přitom naznačovaly, že lidské osídlení Severní Ameriky začalo nejdříve před 16 000 lety.

Jste milovníkyhistorie a archeologie? Muzea jsou dechberoucí místa se svými archeologickými nálezy a strhujícími expozicemi, jež vás zavedou zpět do doby, kdy po Evropě brázdila stáda mamutů, do doby, kdy české země osídlili Keltové, nebo vám poskytnou vhled do života lidí na starověkých hradištích. Jste připraveni na “cestu do pravěku”?

Škody způsobené přemnožením lýkožrouta smrkového za několik posledních let přesáhly dvanáct miliard korun. Pokud však budeme v lesích hospodařit stejně jako dosud, nikdy ho zastavit nedokážeme – alespoň si to myslí entomolog Jiří Hulcr.