Mao Ce-tung

KOMENTÁŘ. Rusku vládne šílenec. V pohnuté historii této země to není ojedinělý jev, ale v teprve osmi desetiletích existence jaderných zbraní a vůbec první technologické možnosti sebezničení lidstva je to už podruhé. Masový vrah Stalin naštěstí zemřel dřív, než mu korejská válka přerostla přes hlavu. Pro svět bylo štěstí, že tehdy ještě spřátelený čínský komunistický diktátor Mao

Od té doby, co šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, znovu naplno vypuklo vojenské napětí mezi pevninskou Čínou a de facto nezávislým demokratickým ostrovem, jehož území si asijský gigant nárokuje. Co však nevraživost mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem – rovněž známým jako Čínská republika – způsobilo? Pro pochopení celého sporu je třeba se vrátit do 20. století. Dva nesmiřitelné rivaly navždy rozdělila občanská válka i vlivy okolních mocností.

Návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu byla důležitá už jen proto, že přitáhla k ostrovu pozornost a ukázala světu, že má demokratickou a na Pekingu nezávislou vládu. V rozhovoru pro stanici BBC to řekl tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. Zuřivá reakce Číny, která mimo jiné zahájila kolem ostrova mohutné vojenské cvičení, je podle něj důkazem její územní rozpínavosti, která se zdaleka netýká jen Tchaj-wanu.

Zvěsti o cestě šéfky americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wan byly hřebíkem do rakve čínsko-amerických vztahů. Čína dala jasně najevo, že hladký průběh návštěvy nedovolí. USA jsou na vážkách, protože neexistuje snadné řešení.

Komunistický režim šel po odbojářích, pochopitelně. Avšak v jeho hledáčku se ocitli i ti, kteří se režimu nijak nevzepřeli. Komunisti museli do společnosti zasít strach, museli jít cestou teroru, aby své panství udrželi. Kdo se bojí, nezlobí. Kdo se bojí hodně, systému nehrozí. To ví každý diktátor. Věděl to Hitler i Stalin, samozřejmě Gottwald, věděl to

Miliardář Siao Ťien-chua byl unesen z hotelového pokoje v Hongkongu před pěti lety. Později policie přiznala, že je v Číně a čelí obvinění.

Čína se momentálně potýká s rekordně vysokou nezaměstnaností, která ve městech dosahuje více než 18 procent. Bojovat se s ní rozhodla tím, že letošním absolventům doporučila, aby za prací cestovali na venkov. Tam jsou přitom výrazně horší platové podmínky. Země chce motivovat mladé budoucí pracovníky a podniky, které tyto jedince zaměstnají, daňovými pobídkami a půjčkami.

GLOSA. Asi by těžko někdo v současném Česku našel kavárnu Hitlerka, cukrárnu Mao Ce-tunga nebo denní bar Pol Pot. Ve Varnsdorfu ovšem mají od pondělka dětský koutek, který nese jméno jiného masového vraha, sovětského bolševika Josifa Stalina. Nově otevřená dětská herna sídlí v ulici, která se kdysi jmenovala Stalinova a někteří místní prý tak dnešní Národní ulici

Říká se mu šuej ču žou, švei-ču-žou nebo jen úplně jednoduše švejžužu, obvykle je z vepřového masa a může mít spoustu variant. Tato masová směs má původ v čínské kuchyni, u nás se ale často připravuje v různých poupravených verzích. Společné je jim jedno, většinou hodně pálí.

Diváci, kteří si nenechali ujít speciální vysílání ČT a CNN Prima News, věnované 70. výročí panování královny Alžběty II., mohli sledovat velkolepou podívanou, která se již nebude opakovat.

Otrávené žvýkačky, čínské koberce se vzorem Mao Ce-tunga a fotky nahých soudružek... To je jen zlomek mýtů, které se po druhé světové válce šířily v Sovětském svazu. Nejde o klasické městské legendy, neboť tyto děsivé a rádoby pravdivé příběhy nevymysleli lidé sami, za vše mohla přehnaně protizápadní propaganda.

Proč ideologie v Číně vítězí nad prosperitou a nepružná politika přebíjí pragmatismus.

KOMENTÁŘ. Krutost se k homo sapiens váže odedávna: Čingischán, Stalin, Hitler, Pizzaro, Cortés, kolonisté v Severní Americe a Africe, kněží upalující „čarodějnice“, Pol Pot, Mao Ce-tung, Afričané nahánějící své africké bratry do rukou arabských a evropských otrokářů… Putin je inkarnací minulých nelítostných vládců a dobyvatelů, pokračovatelem staré známé symfonie plné ničivých tónů. Na Ukrajině jsme svědky krutostí,

V pražské galerii DOX začíná ve čtvrtek výstava čínského umělce a disidenta Badiucaa. Číňané se snaží dosáhnout zrušení výstavy.

Když se řekne nejhorší diktátor, většinu lidí napadne Adolf Hitler. Mao Ce-tung jej však překonal ve všem. Pojďme se podívat na příběh diktátora, který je stále uctíván.

V říjnu roku 1934, během občanské války v Číně, prolomili čínští komunisté nacionalistické nepřátelské linie a zahájili rozsáhlý ústup z obklíčeného velitelství v jihozápadní Číně. Tento útěk vešel do historie pod názvem Dlouhý pochod, trval jeden rok a Rudá armáda Komunistické strany Číny během něj urazila přibližně šest a půl tisíce kilometrů. Ačkoli stál Dlouhý pochod život devadesáti procent Rudé armády, Mao Ce-tung z něj vzešel jako nesporný vůdce čínských komunistů.

Čína v ukrajinsko-ruské krizi zdánlivě zastává neutralitu jindy hodnou Švýcarska. Ačkoli platí za nejsilnějšího spojence Ruska, odhodlání Ukrajinců bránit se a jednota Západu z Putina pro Čínu dělá nepřijatelně toxický problém.

Sedm let v Číně z něj udělalo jednoho z nejhlasitějších českých kritiků tamního režimu. Novinář a spisovatel Tomáš Etzler (58) loni vydal o zemi úspěšnou knihu. Premiéru v kinech měl také jeho dokument o čínském sirotčinci Nebe. V sobotu 5. března za něj může získat prvního Českého lva.

Před začátkem zimní olympiády v Pekingu obletěla svět zpráva o setkání ruského prezidenta Putina s jeho čínským protějškem Si Ťing-pchingem. Oba státníci podepsali dohodu o spolupráci ve jménu „sdíleného osudu lidstva“. Viděno z historické perspektivy však byly vztahy Ruska a Číny po celou dobu dějin spíše problematické než harmonické. Je těžké si představit, že by jejich současné sbližování

Přesně před 50 lety navštívil Richard Nixon jako první americký prezident Čínskou lidovou republiku.

30. červenec 1864. Armády dynastie Čching obsadily Nanking. Živého Renkuna již nenalezly. Vojáci se rozhodli alespoň zničit a rituálně popravit jeho mrtvolu, kterou vykopali. Takto skončil vůdce povstání a panovník nového teokratického státu.

Místo císaře se tak po 2 tisících letech imperiální vlády ujala moci prozatímní republikánská vláda,  která ukončila 267 let mandžuské vlády. Bývalému císaři, kterému bohužel v té době bylo pouhých šest let, bylo dovoleno ponechat si rezidenci v pekingském Zakázaném městě.

Kniha Sexkomiks: Intimní historie Afriky a Orientu je volným pokračováním titulu Sexkomiks: První komiksové dějiny sexuality, který česky vyšel v roce 2017. Francouzský psychiatr, antropolog a sexuolog Philippe Brenot společně s kreslířkou a ilustrátorkou Laetitií Corynovou v obou knihách (jak jejich podtituly napovídají) představují historii sexuálního chování lidí.

Atributy vztahů mezi Čínou a Ruskem jsou mnohem více rozdělující než přátelské. Obě mocnosti se ostražitě sledují a mají mnoho sporných bodů ve vzájemné interakci.

Spojenectví Číny a Ruska nemá hranice. Shodli se na tom prezidenti obou zemí v Pekingu. Zároveň uzavřeli strategické partnerství, kterým chtějí postupně ukončit globální nadvládu Spojených států. Neexistuje prý jediná oblast, ve které by obě země nemohly spolupracovat.

Zatímco část Evropy a Severní Ameriky bojkotuje zahájení zimních her, ruský prezident přijede do Pekingu s velkou pompou.

Chaotické, brutální a mnohdy i nechutné, válečné období bývá často označováno jako skutečné peklo na zemi. Člověk vymyslel mnoho způsobů, jak zastrašit protivníka…

20. století se zmítalo ve víru revolučních idejí. Na jedné straně nacionalismus, na druhé komunismus. Ukázalo se, že myšlenky, které měly osvobodit lidi, byly ve skutečnosti největší tyranií. Marxismus ani komunismus ráj na zemi nevybudoval, zato stvořil nejhorší diktatury světa.

Mao An-jing byl nejstarší ze 6 potomků Mao Ce-tunga. Právě tento mladík se rozhodl bojovat po boku SSSR proti německému vetřelci ve druhé světové válce.

Koncem 50. let se Mao Ce-tung rozhodl, že Čína bude bojovat proti takzvaným čtyřem škůdcům. Skončilo to katastrofou.

Mise, která trvala asi 6 hodin, proběhla úspěšně. Do vesmíru vystoupili dva astronauti.

Evakuace vojáků jsou důležitými součástmi vojenských strategií. Téměř všichni velitelé k nim byli nuceni sáhnout, od perského prince Kýrose po George Washingtona.

Nový oficiální výklad dějin komunistické strany Číny vyzdvihuje „novou éru socialismu s čínskými rysy“ prezidenta Si Ťin-pchinga a naopak marginalizuje jeho předchůdce. Cílem je zakotvit éru vlády současného generálního tajemníka jako nadřazenou vůči předchozím obdobím, a zajistit tak Si Ťin-pchingovi do budoucna neotřesitelnou pozici vůdce, jakou měl před ním jen Mao Ce-tung. Na nedávném 6. plenárním zasedání

Při výčtu jmen nejkrutějších diktátorů historie máme tendenci vzpomenout na Adolfa Hitlera, Josipa Stalina či Mao Ce-Tunga. Jejich konání stálo životy milionů lidí a bezesporu si přívlastek největších zrůd civilizace zaslouží. Existují však osobnosti, o kterých se tak často nemluví, a přitom je jejich krutá stopa nesmazatelně vyšlápnuta v dějinách lidstva. Jeden z přehlížených má na svědomí nečekaný útok na americkou základnu Pearl Harbor. Víte, kdo byl Hideki Tódžó?

Umělá inteligence se stává opravdu velmi užitečnou v oblasti rekonstrukce snímků lidské tváře. Dokázalo to např. několik videí, která napodobují obličej Toma Cruise.

V době Kulturní revoluce v Číně, která měla nastartovat velké změny ve společnosti, navštívil v srpnu 1968 velkého vůdce komunistické strany Mao Ce-tunga tehdejší pákistánský ministr zahraničí M. A. Husajn. Jako dar přivezl košík manga. Netušil, že rozpoutá obrovskou vlnu uctívání a obdivu. Mango se stane kultovním ovocem…

Jako každý diktátor moderní doby musel i čínský vůdce Mao Ce-tung (1893-1976) disponovat odpovídajícími dopravními prostředky. Tím spíše, že vládl mimořádně rozlehlé zemi. Kromě automobilů a obrněného vlaku šlo z hlediska efektivity přepravy především o letouny. Ze Sovětského svazu nakoupila komunistická Čína 49 Iljušinů Il-14. První z nich vstoupily do služby v roce 1954. Většina byla nasazena na linkových letech, ale několik bylo přestavěno na VIP dopravní letouny určené pro přepravu čelných představitelů země, především Mao Ce-tunga, premiéra Čou En-laje a dalších.

Dnes je 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii. Tedy za hodnoty, které už bere mladá generace pomalu jako samozřejmost. O to důležitější je připomínat si, že je můžeme také lehce ztratit. Diktátorů, kteří vraždili a zotročovali lidi, bylo a je na světě vždycky dost. Připomeňme si 7 nejznámějších masových vrahů v politice.

Nejdříve Mao Ce-tung, po něm Teng Siao-pching, a po čtvrtečním rozhodnutí Komunistické strany Číny svatou trojici doplní Si Ťin-pching. Nově přijatá historická rezoluce přepíše dějiny. A to doslova.

Komunistická strana Číny ve čtvrtek schválila prohlášení, které vyzdvihuje její „hlavní úspěchy a historické zkušenosti“. Dokument je vnímán jako další krok k posílení moci čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který chce podle analytiků usilovat o třetí funkční období v čele státu.

Čínský prezident uvádí do praxe orwellovské „Kdo ovládá současnost, ovládá minulost“ a přepisuje dějiny, aby na roky dopředu ospravedlnil svou vládu.

Jsou Šmoulové totalitní propaganda? Ti nevinní modrásci? Přemýšlet takhle o jednom z nejpopulárnějších komiksů pro děti působí jako naprostá absurdita. Ale nakonec proč ne? Může to být zábavnější než sledování Šmoulů samotných.

Gullwing. Nejrychlejší sériové auto své doby (263 km/h) a taky socha, umění vybouchané z plechu a opatřené fantastickou technikou. Jestli se jen trochu zajímáte o automobilovou historii, tohle auto poznáte na první pohled, i kdyby se vám jen mihlo v periferním vidění. A jako opravdový nadšenec si vykroutíte krk, abyste se podívali znova, pořádně a tak dlouho, jak to jen bude možné, protože pohled na Mercedes SL z let 1954 až 1963 se jen tak neopakuje. Víte o něm ale i tyto zajímavosti?

Dostal novou uniformu a „kuchařku“ s postupem, jak správně kontrolovat rodinu žijící za plotem. Ráno a večer provedl zápis a zkontroloval, zda splnil kvóty. Když ne, svého souseda či jeho ženu poslal do detenčního tábora.

V historii lidstva se u moci vystřídala spousta panovníků. Ti nejhorší diktátoři se však do dějin zapsali svými nechvalnými činy, které připravily i život mnoho lidí.

Země bude mít za pár dní unikátní příležitost poskočit v globálních dodavatelských řetězcích.

Historie Studené války má stále celou řadu kapitol, které čekají na to, až se dostanou do povědomí i někoho jiného, než jsou přímí účastníci a profesionální historici.

Dneska máte chytré čtení s bonusem. Kromě tipů na články (s mírnou převahou těch předvolebních, pochopitelně) máte na úvod něco z kuchyně, kde pro vás chystáme nové číslo Finmagu.

Hongkongský aktivista Simon Cheng musel prchnout do Británie. "Čína je diktatura," říká pro Aktuálně.cz.

O přízeň německých voličů se v parlamentních volbách za týden v neděli uchází 47 stran. Nabídka politických programů je natolik pestrá, že vybrat si může skutečně každý od komunistů, přes neonacisty, zahrádkáře, ochránce zvířat až po recesisty.

Hlavní regulátor čínského internetu vydal seznam „historicky nihilistických fám“, jež je třeba vymýtit. Skutečně kontroverzní témata na něm ale chybí.

Čínské autority se rozhodly zrušit veškeré zábavné a televizní pořady, které považují za nevhodné směrem k utužení morálky ve společnosti. Podle prezidenta Si Ťin-pchinga by komunistická strana měla mít větší kontrolu nad chodem státu, především pak v oblasti vzdělávání a náboženství. Teď čínští představitelé státu zakázali působení mužů, kteří svým vzhledem připomínají spíše opačné pohlaví, v umělecké sféře. Známé osobnosti podle vládních představitelů totiž nevypadají mužně a nosí příliš ženských prvků a make-up.

Rychlý odchod Američanů pomohl Číně získat v oblasti větší vliv. Obavy však vyjádřili afghánští Ujgurové, kteří se bojí deportace.

Mao Ce-Tung, oslavovaný čínský despota, je uctíván i nenáviděn. Spisovatel Arnold Ludwig v knize King of the Mountain (Král hor) píše, že oslavovaný čínský despota měl podíl na odhadovaných 40 milionech úmrtí, ale desítky let indoktrinace však z velké části oslepily Čínu, aby viděla jeho skutečnou tvář. O čem se již mluvilo minimálně, byly jeho otřesné hygienické návyky.

„Všude pod nebeskou klenbou vládne dokonalý chaos; situace je znamenitá.“ To jsou slova proslulého čínského diktátora Mao Ce-tunga. A vypadá to, že Čína se jeho slovy řídí i skoro 50 let po jeho smrti. Covid otřásl celým světem a místo jeho původu nebylo žádnou výjimkou. V zaslíbeném státě Xi Jinpinga se jako všude jinde zavíraly fabriky, lidé přicházeli o práci a z Číny se přestalo na pár měsíců zcela vyvážet. A věřte, že Čínu to bolelo více než úder od samotného Muhammada Aliho. Jakým způsobem se ale s covidem čínská vláda vypořádává a co se v zemi, nad kterou již komunistická ruka vládne přes 70 let, momentálně odehrává?