Zavřít
Mao Ce-tung

Mao Ce-tung

Nejnovější články na Seznamu na téma Mao Ce-tung
  • ProfitOnline

    Okamžiky dějin: Den, kdy začal nejšílenější experiment komunistické ideologie

    Před 7 dny
    Dne 16. května 1966 schválilo vedení Komunistické strany Číny dokument, který vešel do dějin jako „Oběžník z 16. května“. Ve skutečnosti se právě v ten den rozběhl jeden z nejradikálnějších a nejničivějších experimentů komunistické ideologie 20. století – čínská kulturní revoluce, plným názvem Velká proletářská kulturní revoluce.
     Komentáře
  • Deník

    Velká čínská revoluce měla oživit socialismus, místo toho miliony životů zmařila

    Před 7 dny
    Před 60 lety začala jedna z nejkrvavějších epoch v čínské historii. Přestože původně slibovala „vdechnout nový život myšlence socialismu“ a zaklínala se slovem „kulturní“, ve skutečnosti rozvrátila čínskou ekonomiku, rozbila rodiny a zastavila vzdělávání v celé Číně. Především v ní ale zemřely až dva miliony lidí. Velká čínská kulturní revoluce je dodnes varovným mementem.
     Komentáře
  • Patroni Česka
    naMédium

    Trump je všude. V USA bují kult osobnosti

    Před 9 dny
    Donald Trump prezidentský mandát využívá k tomu, aby si vybudoval kult osobnosti. Dělá všechno pro to, aby své jméno zapsal do dějin. Nikdo jiný to za něj totiž neudělá.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Obrazem: Dvě Číny, jeden Washington. Jak američtí prezidenti měnili kurz

    Před 9 dny
    Historie vztahů mezi USA a Pekingem je zároveň přehlídkou lavírování mezi dvěma „Čínami“. Poznamená to i aktuální návštěvu Donalda Trumpa v Pekingu. Dřívější obraty připomínáme ve fotografiích.
    Čína a Spojené státy udržovaly vztahy už dávno před druhou světovou válkou. USA na přelomu 19. a 20. století prosazovaly politiku „otevřených dveří“, která měla bránit rozdělení Číny na uzavřené sféry vlivu evropských mocností a Japonska. Během války pak podporovaly Čínu v boji proti Japonsku. Jedním z klíčových momentů bylo setkání na káhirské konferenci v roce 1943, kde americký prezident Franklin D. Roosevelt, britský premiér Winston Churchill a čínský nacionalistický vůdce Čankajšek jednali o válce proti Japonsku a poválečném uspořádání Asie.
    Čínou před druhou světovou válkou i po ní zmítala občanská válka mezi komunisty a nacionalisty z Čankajškova Kuomintangu. USA podporovaly druhou zmíněnou stranu. Na snímku je americká první dáma Eleanor Rooseveltová před Bílým domem se Sung Mej-ling, manželkou Čankajška.
    Sung byla významná diplomatka a díky vzdělání v USA a výborné angličtině hrála klíčovou roli ve vzájemných vztazích. V USA vystupovala na podporu Číny a v roce 1943 jako první Číňanka promluvila před americkým Kongresem. Na snímku z 22. února 1943 ji prezident Roosevelt s manželkou provázejí po Mount Vernon ve Virginii, historické rezidenci prvního amerického prezidenta George Washingtona.
    Po druhé světové válce se čínská občanská válka znovu naplno rozhořela. V letech 1948–1949 nacionalisté utrpěli rozhodující porážky a vláda Čankajškova Kuomintangu se stáhla z pevninské Číny na Tchaj-wan. Tam dál působila pod názvem Čínská republika, zatímco komunisté v Pekingu vyhlásili Čínskou lidovou republiku. Právě odtud pramení dnešní spor: Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území, zatímco Tchaj-wan začal později fungovat jako samosprávná demokracie. Čankajšek ostrovu vládl až do své smrti v roce 1975.

(Americká první dáma Barbara Eisenhowerová a Čankajšek během státní večeře, kterou uspořádal Čankajšek 18. června 1960 v Tchaj-peji na počest americké návštěvy.)
    USA však dál uznávaly Čankajškovu vládu na Tchaj-wanu jako legitimní vládu Číny. V červnu 1960 do Tchaj-peje zavítal prezident Dwight D. Eisenhower. Šlo o první návštěvu úřadujícího amerického prezidenta na Tchaj-wanu - a dosud také jedinou.
    Spojené státy nadále Tchaj-wan podporovaly ekonomicky i vojensky. Na snímku Čankajškův jediný biologický syn Ťiang Ťing-kuo s americkým prezidentem Johnem F. Kennedym v roce 1961. Ve vládě Čínské republiky zastával řadu funkcí, v letech 1972 až 1978 působil jako premiér a od roku 1978 až do své smrti v roce 1988 byl jejím prezidentem.
    Mezitím prošly dramatickou změnou americké vztahy s komunistickou Čínskou lidovou republikou (ČLR) Mao Ce-tunga. Naprosté nepřátelství a izolace se i pod vlivem rozkolu mezi Pekingem a Moskvou začaly na počátku 70. let měnit ve sbližování. Symbolicky důležitým momentem se stala takzvaná pingpongová diplomacie - v roce 1971 Čínu navštívil americký tým stolních tenistů, první americká delegace oficiálně pozvaná do ČLR od roku 1949. Návštěva pomohla veřejně připravit půdu pro další jednání, včetně tajné cesty Henryho Kissingera do Pekingu.

(Pingpongový tým se svými průvodci před pagodou v Letním paláci nedaleko Pekingu v Číně v roce 1971.)
    A také přímo pro návštěvu amerického prezidenta Richarda Nixona v Číně v roce 1972. Šlo o jeden z nejvýznamnějších geopolitických obratů 20. století. Sám Nixon označil svou sedmidenní návštěvu za „týden, který změnil svět“.

(Prezident Nixon s prvním premiérem Čínské lidové republiky Čou En-lajem - vlevo - a šanghajským vůdcem Komunistické strany Čangem Čchun-čiaoem.)
    Výsledkem návštěvy bylo Šanghajské komuniké, které položilo základ pozdější normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Spojené státy v něm vzaly na vědomí čínskou pozici, že existuje jen jedna Čína a že Tchaj-wan je její součástí, a uvedly, že tuto pozici nezpochybňují. Zároveň zdůraznily zájem na mírovém řešení tchajwanské otázky. Washington se také zavázal k postupnému snižování americké vojenské přítomnosti na Tchaj-wanu. Vztahy s ostrovem ale nepřerušil a Nixonova administrativa ještě Peking formálně neuznala jako jedinou legitimní vládu Číny.

(Prezident Nixon s manželkou a ministrem zahraničí Williamem Rogersem - vpravo - navštívili 24. února 1972 Velkou čínskou zeď.)
    Richard Nixon vedle Ťiang Čching, čtvrté manželky čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga a jedné z hlavních iniciátorek kulturní revoluce, která vedla k smrti milionů lidí. Na snímku během představení revoluční opery Červený ženský oddíl ve Velké síni lidu v Pekingu, 22. února 1972.
    Ve sbližování s Čínskou lidovou republikou pokračoval i Nixonův nástupce Gerald Ford. 

(Na snímku s vůdcem čínských komunistů Teng Siao-pchingem v Pekingu, 1975.)
    Ford navštívil Čínu v prosinci 1975, kdy se setkal s čínskými vůdci, včetně Mao Ce-tunga. 

(Ford a Teng Siao-pching v Pekingu během vojenské přehlídky.)
    Jeho návštěva byla důležitým krokem pro udržení kontinuity americké zahraniční politiky, přestože k formálnímu navázání plných diplomatických styků došlo až za administrativy Jimmyho Cartera v roce 1979. 

(Ford a Teng Siao-pching během závěrečného banketu, 1975.)
    Jimmy Carter je v dějinách americko-čínských vztahů považován za klíčového státníka. Vztah Washingtonu s Pekingem považoval za nejdůležitější bilaterální vztah na světě.

(Teng Siao-pching a Jimmy Carter mávají z balkonu Bílého domu, vedle nich jejich manželky Čuo Lin a Rosalyn Carterová, 1979.)
    Jeho administrativa ukončila dlouholetou izolaci komunistické Číny a položila základy moderní spolupráce. USA také ukončily oficiální diplomatické styky s Čínskou republikou na Tchaj-wanu, byť v praxi zůstávají jejím nejdůležitějším spojencem. Za Cartera Kongres také přijal zákon, tzv. Taiwan Relations Act, který Američany k podpoře ostrova zavazuje.

(Jimmy Carter s čínským vůdcem Teng Siao-pchingem na jižním trávníku Bílého domu, 1979.)
    I po konci svého prezidenství byl Carter v Pekingu vnímán jako přítel Číny, který pomohl začlenit zemi do mezinárodního společenství. 

(Rosalyn Carterová a  Jimmy Carter při setkání s čínským vůdcem Teng Siao-pchingem v Pekingu, 29. června 1987, tedy už po skončení Carterova mandátu.)
    Normalizace vztahů mezi Washingtonem a Pekingem pokračovala i v 80. letech za Ronalda Reagana, kterému se spolupráce s ČLR hodila při snaze oslabit Sovětský svaz. 

(Americký prezident Ronald Reagan a první dáma Nancy Reaganová mezi sochami slavné terakotové armády v čínském Si-anu, 1984.)
    Reagan a čínský premiér Čao C'-jang podepisují v Bílém domě prodloužení dohody o vědě a technologiích o pět let a novou dohodu o průmyslové a technologické spolupráci, snímek z roku 1984.
    V roce 1989 nastala krize ve vztazích Washingtonu a Pekingu. Kvůli masakru demonstrantů na pekingském náměstí Nebeského klidu v noci z 3. na 4. června prezident George Bush starší zastavil prodej zbraní do komunistické Číny,  vojenskou spolupráci i některé další programy. Ještě před masakrem přitom Bush Peking navštívil, v únoru 1989 mával Číňanům právě na náměstí Nebeského klidu.
    Bushův nástupce Bill Clinton původně sliboval tvrdší přístup vůči komunistické Číně, nakonec se ale během svého mandátu uchýlil k ekonomickému sblížení. 

(Clinton při projevu k studentům Pekingské univerzity v rámci televizního vystoupení, v němž se věnoval tématu lidských práv, 1998).
    Zlomem byl zákon z roku 2000, ve kterém Clinton prosadil tzv. trvalé udělení výhod ČLR, udržování obchodních vztahů s Pekingem tak už každoročně nemusel schvalovat Kongres. Cílem bylo otevřít čínský trh pro americké firmy.

(Bill Clinton s rodinou během své návštěvy Číny. V Si-anu je přivítal čínský prezident Ťiang Ce-min, 26. června 1998.)
    Čínu několikrát navštívil také George Bush mladší (snímek je z letní olympiády v Pekingu v roce 2008). Za jeho vlády pokračovalo prohlubování ekonomických vztahů, v roce 2008 se Čína stala pro USA největším zahraničním věřitelem. Zároveň se projevovaly neshody v otázkách lidských práv nebo Tchaj-wanu. Peking nicméně zpočátku podpořil Washington ve válce proti terorismu.
    Éra Baracka Obamy znamenala znatelný přechod od spolupráce k tvrdší konkurenci, která definovala americko-čínské vztahy i v následujících letech. Peking a Washington se přely v otázkách lidských práv (spory o disidenty, napětí okolo dalajlámy), ale i kvůli kybernetickým útokům a obviněním z krádeží amerického duševního vlastnictví.

(Čínský prezident Si Ťin-pching doprovází amerického prezidenta Baracka Obamu při přehlídce čestné stráže během uvítacího ceremoniálu před Velkou síní lidu, 12. listopadu 2014 v Pekingu.)
    Ve vztazích s Pekingem se angažoval viceprezident Joe Biden, pozdější prezident. Na snímku s tehdejším viceprezidentem ČLR Si Ťin-pchingem v únoru 2012 v Bílém domě. Ještě téhož roku se Si stal nejvyšším představitelem Komunistické strany Číny, rok nato prezidentem. V dalších letech si vybudoval pozici nejmocnějšího lídra země od časů Mao Ce-tunga.
    Jako prezident v letech 2021 až 2025 už Biden Čínu nenavštívil, se Si Ťin-pchingem se ale několikrát setkal mimo Peking. Biden opakovaně označil čínského prezidenta za diktátora, a to i krátce po vzájemných jednáních, což Peking ostře odmítl jako nezodpovědnou politickou provokaci. Vztahy zatěžovala také ruská invaze na Ukrajinu - USA Čínu varovaly před podporou Moskvy a snažily se zabránit obcházení protiruských sankcí. Navzdory napětí se obě strany opakovaně shodly na potřebě stabilizovat vzájemné vztahy.

(Americký viceprezident Joe Biden se setkává s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ve Velké síni lidu, 4. prosince 2013 v Pekingu v Číně.)
    Současný americký prezident Donald Trump Peking navštívil už během svého prvního mandátu, na snímku z 9. listopadu 2017 se zúčastní uvítacího ceremoniálu v Pekingu po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Přestože návštěva měla okázalý průběh, v následujících letech Trump vůči Číně přitvrdil - rozpoutal obchodní válku, zavedl cla na čínské zboží a prosazoval opatření namířená proti čínským technologickým firmám. Čínu tvrdě kritizoval také během pandemie koronaviru, o kterém opakovaně mluvil jako o „čínském viru“.
    Současný americký prezident Donald Trump Peking navštívil už během svého prvního mandátu, na snímku z 9. listopadu 2017 se zúčastní uvítacího ceremoniálu v Pekingu po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Přestože návštěva měla okázalý průběh, v následujících letech Trump vůči Číně přitvrdil - rozpoutal obchodní válku, zavedl cla na čínské zboží a prosazoval opatření namířená proti čínským technologickým firmám. Čínu tvrdě kritizoval také během pandemie koronaviru, o kterém opakovaně mluvil jako o „čínském viru“.
    +
     Komentáře
  • Nespěchej

    Zlatá ostuda v čínské provincii: Kýčovitá socha Mao Ce-tunga musela hned zmizet

    Před 10 dny
    V Číně vyrostla sedmatřicetimetrová pozlacená socha Mao Ce-tunga, která měla vzdávat hold bývalému vůdci. Místo úcty však sklidila posměch a kritiku. Úřady nařídily její demolici jen pár dní po dokončení. Ironií osudu socha shlížela právě na oblast, kde za Maovy vlády umíraly tisíce lidí hladem.
     Komentáře
  • Cestovinky

    Fascinující Peking: poznejte Zakázané město, kde se nepovolený vstup trestal smrtí

    Před 16 dny
    Peking je fascinujícím koktejlem dávné císařské tradice, komunismu a západního způsobu života. Navštivte s námi jednu z nejlidnatějších a nejsvéráznějších světových metropolí!
     Komentáře
  • Auto

    Navštívili jsme továrnu Rudé vlajky. Osmiválcová limuzína komunistické smetánky míří i do Česka

    Před 17 dny
    Výrobce luxusních čínských limuzín se poslední roky vrhl také do civilnějších aut, která exportuje i k nám. Minulý měsíc jsme přijali pozvání do domovského města nejstarší tamní automobilky, kterému se přezdívá čínský Detroit.
     Komentáře
  • BIGstories

    Kulturní revoluci v Číně ukončilo obrovské několikasekundové zemětřesení

    Před 20 dny
    Byly skoro čtyři hodiny ráno, když se země pod čínským Tangshanem začala rozpadávat na kusy. Během pouhých 16 sekund se hornické město proměnilo v hromadu trosek a tisíce lidí zůstalo uvězněných pod sutinami
     Komentáře
  • Dotyk

    Mao Ce-tung a válka s vrabci: Jak bizarní nápad způsobil největší hladomor v dějinách

    Před 1 měsícem
    Na konci 50. let zahájil předseda Komunistické strany Číny Mao Ce-tung radikální experiment, který měl během několika let proměnit agrární zemi v průmyslovou velmoc. Od projektu známého jako Great Leap Forward, tedy Velký skok vpřed, se čekal obří úspěch. Výsledek ale připomínal spíš pád do prázdna.
     Komentáře
  • EnigmaPlus

    Záhadné město pod Pekingem: Ovládá jej tajná sekta?

    Před 1 měsícem
    Přezdívá se jim Krysí národ. Žijí v malých místnostech a chodbách vybudovaných hluboko pod zemí. Příliš se nestýkají se světem na povrchu a nic neprozradí o nepřístupných částech podzemního města. Vítejte v neuvěřitelném světě pod povrchem hlavního čínského města Pekingu!
     Komentáře
  • Kristina Kidogo
    naMédium

    Nenávist vesničanů je vyhnala do hor. Stavitelé slavného „Žebříku lásky“ vychovali v jeskyni 7 dětí

    Před 1 měsícem
    Vztah mladého muže ke starší vdově odsoudila celá vesnice. Padesát let tesal Liu Guojiang schody do skály, aby po nich mohla jeho milovaná žena bezpečně sejít dolů z jejich exilu v horách.
     Komentáře
  • Knihobaze

    Jung Chang: Divoké labutě

    Před 1 měsícem
    Příběh začíná vyprávěním osudu babičky, narozené v roce 1909, nejkrásnější dívky na malém městě, kterou její otec „provdal" jako konkubínu za starého generála.
     Komentáře
  • Svět Kreativity

    Kvíz na téma komunistické a socialistické země ve světě: Revoluce, vůdci a pády režimů

    Před 1 měsícem
    V naší zemi je socialismus už několik let záležitostí minulosti. V současnosti ale stále ve světě existují země, kde má moc v rukou jedna strana.
     Komentáře
  • Olina Táborská
    naMédium

    Čeká Putina osud Hitlera, Napoleona nebo Pol Pota, Assada či Stalina?

    Před 2 měsíci
    Dnes, první den pátého roku války na Ukrajině, jsem přemýšlela, jak je to s Putinovým svědomím, jak se mu žije pod sankcemi a k čemu je mu jeho ohromné bohatství.
     Komentáře
  • Jelizaveta Jelen
    naMédium

    První čínská restaurace u nás byla už za socialismu. Pochutnávali si tam veksláci i Karel Gott

    Před 3 měsíci
    Nabídka restaurací byla za minulého režimu výrazně skromnější než dnes. I přesto byla ale jedna z prvních čínských restaurací v Evropě otevřena právě v Praze. Dorazil do ní osobní kuchař Mao Ce-tunga a břicho si tam plnil i legendární Karel Gott.
     Komentáře
  • Novinky

    Si Ťin-pching upevňuje moc. Téměř zlikvidoval nejvyšší velení čínské armády

    Před 3 měsíci
    V roce 2023 ještě stálo čínské vojenské vedení před národem jako symbol jednoty za prezidentem Si Ťin-pchingem. Z desítek generálů, kteří byli v té době nasazeni do svých pozic, nyní zbývá pouze sedm. Po stopách těch zmizelých se vydal deník The New York Times (NYT). Ten zjistil, že většina byla odvolána, nahrazena nebo se úplně stáhla z veřejného života. Většina pozic tak zůstává prázdná, dokud do nich Si v rámci upevňování své moci nedosadí velitele odpovídající jeho požadavkům.
     Komentáře
  • CNN Prima News

    Šokující čistky v Číně: Zatkli nejvyššího generála země, měl donášet Američanům

    Před 3 měsíci
    Čínský autoritářský prezident Si Ťin-pching měl v Pekingu rozjet rozsáhlé čistky. Za oběť jim padl generál Čang Jou-sia, který byl doposud první místopředsedou Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny a byl označován za dvojku režimu hned za hlavou státu. Jde o překvapivé vyústění, protože generál je s prezidentem spjat i rodinnými vazbami a mělo se za to, že patří mezi jeho nejloajálnější pobočníky. Informují o tom zahraniční média.
     Komentáře
  • Novinky

    Šok v Číně. Zatkli nejvyššího generála země

    Před 3 měsíci
    Vedení čínské armády se otřásá v základech. Generál Čang Jou-si, jeden z nejvyšších vojenských činitelů a nejbližší spojenec čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, byl obviněn z úniku informací o jaderném zbrojním programu země do USA a z přijímání úplatků, píše deník The Wall Street Journal.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Jed do lebky i vraždění dcer. Trauma děsivého čínského experimentu trvá dodnes

    Před 4 měsíci
    Ani dekáda od ukončení politiky jednoho dítěte v Číně nestačila na vyrovnání se s jejími následky. Za klesající porodností se schovává i kulturní trauma a hluboká nejistota ohledně budoucnosti.
     Komentáře
  • Hlídací pes

    Od Masaryka k Mao Ce-tungovi. Neobyčejný příběh obyčejného Baťova lakýrníka

    Před 4 měsíci
    Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína. Zlín patřil ve třicátých letech k městům, jejichž prosperita raketově rostla. Bylo to hlavně zásluhou Baťovy továrny,
     Komentáře
  • miroslav procházka
    naMédium

    Od ledna bude zakázána propagace komunistické ideologie

    Před 4 měsíci
    Zákazy nemění myšlení ani přesvědčení lidí. Důležité je otevřeně a pravdivě pojmenovávat realitu: komunismus i fašismus jsou totalitní ideologie, které mají na svědomí miliony lidských obětí.
     Komentáře
  • BIGstories

    Zemětřesení, jež ukončilo kulturní revoluci v Číně, zničilo za 16 sekund celé město

    Před 5 měsíci
    Byly skoro čtyři hodiny ráno, když se země pod čínským Tangshanem začala rozpadávat na kusy. Během pouhých 16 sekund se hornické město proměnilo v hromadu trosek a tisíce lidí zůstalo uvězněných pod sutinami
     Komentáře
  • Paměť národa

    Od Masaryka k Mao Ce-tungovi. Neobyčejný příběh obyčejného Baťova lakýrníka

    Před 5 měsíci
    Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína.
     Komentáře
  • Prima Zoom

    Při nejkrvavějším únosu sovětského letadla zahynulo 81 lidí. Moskva přinutila pozůstalé mlčet

    Před 5 měsíci
    Když se v lidském životě potkají přehnané ambice s nedostatečnými schopnostmi, bývá to utrpení hlavně pro okolí takto postiženého člověka. V případě mladíka Čingise Junus-ogly Rzajeva ale následky byly tragické. Skončily dokonce největším krveprolitím při únosu letadla v dějinách Sovětského svazu. Na palubě letadla Tu-104A na trase z Moskvy do Čity v roce 1973 zahynulo 81 lidí.
     Komentáře
  • Thomas Paukner
    naMédium

    Si Ťin-pching přitvrzuje. Nechal zmizet 11 vlivných generálů

    Před 5 měsíci
    Čistky v Číně se jen v říjnu dotkly 11 generálů a více než 2 500 členů Komunistické strany Číny i ozbrojených sil. Od svého červencového zmizení se Si Ťin-pching stále neúnavně zbavuje předních generálů v Čínské lidové armádě.
     Komentáře
  • CNN Prima News

    Černá kronika SSSR: Z nebe pršely kusy těl. Při nejkrvavějším únosu letadla zahynulo 81 lidí

    Před 5 měsíci
    Když se v lidském životě potkají přehnané ambice s nedostatečnými schopnostmi, bývá to utrpení hlavně pro okolí takto postiženého člověka. V případě mladíka Čingise Junus-ogly Rzajeva ale následky byly tragické. Skončily dokonce největším krveprolitím při únosu letadla v dějinách Sovětského svazu. Na palubě letadla Tu-104A na trase z Moskvy do Čity v roce 1973 zahynulo 81 lidí.
     Komentáře
  • Forum 24

    Turek šíří nesmysly. Novinář, který zveřejnil jeho výroky o Hitlerovi, má být nacista

    Před 5 měsíci
    Filip Turek rozjel na sociálních sítích novou kampaň. Novinář, který upozornil na jeho nacistické příspěvky, má být údajně sám nacista. Turek používá příspěvky od Jana Kleina, který působí jako jeho m…
     Komentáře
  • Nespěchej

    Historie v krvi: Pět vládců, kteří obrátili moc proti svému národu

    Před 6 měsíci
    Dějiny jsou plné tyranů, ale jen málokdo se odvážil obrátit svou nenasytnou touhu po moci proti vlastním lidem. Mao, Stalin, Pol Pot, Leopold II. i Hitler – pět mužů, kteří víc než války s cizími zeměmi milovali krutovládu nad těmi, kdo jim byli nejblíž. A jejich zvrácené vize stály životy desítek milionů.
     Komentáře
  • České stavby

    Pekingské podzemní kryty vyrostly z obavy z konfliktu se Sovětským svazem

    Před 6 měsíci
    Na věčné časy a nikdy jinak? To už v Česku dobře známe. Ovšem to bratrské přátelství, z něhož se mezi Čínou a Sovětským svazem vyvinula vražedná paranoia, mělo o dost jiný průběh. A vyústilo i v docela jiná opatření. V podzemí Pekingu vyrostla síť propojených krytů, doslova celé město pod městem.
     Komentáře
  • Echo24

    AP: Čínský sledovací stát navrhly americké firmy

    Před 6 měsíci
    Čínská vláda pokryla zemi největší sítí sledovacích kamer na světě. Některé jsou otočné, což zajišťuje široký výhled na veřejná náměstí, jiné skenují poznávací značky projíždějících vozidel, takže policie může auta sledovat v reálném čase. V noci se po celých čínských městech kamery rozsvítí a osvětlují uličky a nároží. Uvedla to agentura AP.
     Komentáře
  • iRozhlas

    Kamery na místech, kde byste to nečekali. Čína spouští nový sledovací projekt ‚ostré oči‘

    Před 6 měsíci
    Čínská vláda pokryla zemi největší sítí sledovacích kamer na světě. Některé jsou otočné, což zajišťuje široký výhled na veřejná náměstí, jiné skenují poznávací značky projíždějících vozidel, takže policie může auta sledovat v reálném čase. V noci se po celých čínských městech kamery rozsvítí a osvětlují uličky a nároží. Uvedla to agentura AP.
     Komentáře
  • National Geographic

    Peking 2026 nabízí nové UNESCO památky, zrestaurované císařské hrobky a skryté huttongy plné života

    Před 6 měsíci
    Město, které se přetvářelo napříč dynastiemi, nabízí v roce 2026 řadu nových atrakcí hodných návštěvy. Zde je návod, jak poznat to nejlepší z Pekingu, od Zakázaného města po jeho skryté dvory a uličky.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Od pláží po sjezdovky - kamery v Číně sledují všechno a všechny

    Před 6 měsíci
    Čínská vláda v posledních desetiletích spustila řadu technologicky vyspělých programů, jejichž cílem je sledovat celou zemi.
     Komentáře
  • České noviny

    AP: Od pláží po sjezdovky - kamery v Číně sledují všechno a všechny

    Před 6 měsíci
    Peking - Čínská vláda pokryla zemi největší sítí sledovacích kamer na světě. Některé jsou otočné, což zajišťuje široký výhled na veřejná náměstí, jiné skenují poznávací značky projíždějících vozidel, takže policie může auta sledovat v reálném čase. V noci se po celých čínských městech kamery rozsvítí a osvětlují uličky a nároží. Uvedla to agentura AP.
     Komentáře
  • Šimon Magus
    naMédium

    Všichni Čínu podcenili, brát ji jako relikt komunismu je kulturní omyl

    Před 6 měsíci
    Jak poznamenal čínský rival tibetský Dalajláma: Čína má komunismus jen jako nátěr.
     Komentáře
  • Forbes

    Čínské pětiletky aneb jak Peking přepisuje pravidla globální ekonomiky

    Před 7 měsíci
    Jak se totalitní Čína transformovala z chudé země v globální ekonomickou velmoc, která v posledních letech dýchá na záda i Spojeným státům?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    V Pekingu přemýšlí, jak dál. Strana chystá pětiletku, která může změnit svět

    Před 7 měsíci
    Komunistická strana Číny bude jednat o dalším pětiletém plánu, který by měl určit, kam se bude země ubírat. Server BBC popisuje, o čem politici rozhodnou a jak může jejich verdikt změnit světovou ekonomiku.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Blíží se čínská automobilová tsunami. Expert na asijský autoprůmysl varuje Evropu

    Před 7 měsíci
    Michael Dunne je mezinárodně uznávaný analytik automobilového průmyslu. Poprvé vystoupil v Česku a jeho přednáška působila jako bití na poplach.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Den volna je až příliš málo, v Číně slaví státní svátek celý týden!

    Před 7 měsíci
    Čína slaví svůj národní svátek „zlatým týdnem“ plným cestování, slavností a volna.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Moskva učí Peking, jak dobýt Tchaj-wan. Uniklý dokument odhaluje vojenské tajemství

    Před 7 měsíci
    Uniklé materiály popisují ruský výcvik a dodávky zbraní pro čínské výsadkáře, jejichž nasazení může rozhodnout o úspěchu útoku na Tchaj-wan.
     Komentáře
  • ČT24

    Napětí mezi Čínou a Filipínami kvůli sporné mělčině roste

    Před 8 měsíci
    Ambice Číny v Indo-Pacifiku sílí. Peking se kvůli územním nárokům dostává do střetů s Tokiem i s dalšími spojenci USA včetně Manily. Na sporné mělčině Scarborough plánuje zřídit přírodní rezervaci, přestože oblast byla po staletí lovištěm filipínských rybářů.
     Komentáře
  • Vít Janda
    naMédium

    Čína si už také preventivně pozměňuje dějiny

    Před 8 měsíci
    Zatímco USA ve II. světové válce bojovaly statečně na obou frontách, veškeré zásluhy si pomalu a jistě připisují teď jiní. V Evropě to je Rusko a v Asii se hrdě hlásí k vítěznému konci války Čína.
     Komentáře
  • Moje psychologie

    Mladí propadli zahálce, psal už Aristoteles. Je dnešní mládež fakt tolik odlišná?

    Před 8 měsíci
    „To máme mládež, doma řezali je málo,“ zpívaly Petra Janů a Věra Špinarová ve čtyřicet let starém songu. Dnešní mladí lidé slýchají totéž. Čím to, že každá mladá generace si od té starší vyslouží kritiku? Jak se snášíme jako generace? Nacházíme společnou řeč, nebo si s našimi rodiči, prarodiči i potomky přestáváme rozumět?
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Incident na Modré řece: Potopení amerického dělového člunu Panay

    Před 8 měsíci
    Japonská invaze do Číny v roce 1937 zpočátku působila jako lokální konflikt bez rizika dalšího šíření. To se však mohlo změnit, když japonské námořní letouny zaútočily na americký dělový člun Panay plující po řece Jang-c‘-ťiang. Tento incident, Tokiem označovaný za omyl, přivedl obě mocnosti nebezpečně blízko vojenskému konfliktu.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Mikrofony zachytily soukromý rozhovor Putina a Si. Plánují nesmrtelnost

    Před 8 měsíci
    Putin poukázal na pokrok v oblasti biotechnologií a možnost nechat si opakovaně transplantovat orgány. Si reagoval větou o předpovědi, že ještě v tomto století se lidé budou dožívat až 150 let.
    Lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem, řekl podle agentury AFP čínský prezident Si Ťin-pching v projevu, kterým zahájil dnešní vojenskou přehlídku na pekingském náměstí Tchien-an-men, jež je součástí čínské oslavy 80. výročí konce druhé světové války.
    „Velké obrození čínského národa je nezastavitelné,“ uvedl v projevu Si s odkazem na slogan používaný čínskou komunistickou stranou. Strategickou oporou tomuto úsilí musí podle prezidenta být čínská armáda.
    Po ukončení projevu provedl Si inspekci nastoupených jednotek a z otevřené limuzíny zdravil vojáky, kteří mu odpovídali zvoláním „Sloužíme lidu“, píše agentura AP.
    Přehlídce z tribuny přihlížela kromě čínských představitelů a válečných veteránů také řada zahraničních hostů. Na snímku je čínský prezident zachycen mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
    Vojenské přehlídky se zúčastnili také běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, íránský prezident Masúd Pezeškján či srbský prezident Aleksandar Vučič.
    Jedním z hlavních vzkazů, které Čína podobou oslav vyslala, je snaha vytvořit protiváhu Západu. Mezi hosty nebyli vysocí představitelé USA, západní Evropy, Japonska či Jižní Koreje.
    Nechyběl však slovenský premiér Robert Fico, který se na čínských oslavách setkal s Putinem, za poslední rok už potřetí.
    „Vojenská přehlídka je jako projev ambicí Pekingu velmi významná. Čína chce vyslat signál, že se nyní nachází v centru globální geopolitiky a je schopna změnit mezinárodní systém. To, že do Pekingu přijíždí tolik vůdců, vysílá signál, že uznávají rostoucí význam a převahu Číny v mezinárodním řádu,“ řekl Seznam Zprávám Jeremy Alan Garlick, ředitel Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka na Vysoké škole ekonomické.
    „To je přesně to, co Čína chce – uznání své pozice na vrcholu globálního řádu.“
    Na Siův projev okamžitě reagoval americký prezident Donald Trump. Čínskému prezidentovi i „úžasnému čínskému lidu“ Trump následně popřál krásný den oslav. „Vyřiďte prosím mé vřelé pozdravy Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, s nimiž intrikujete proti Spojeným státům,“ zakončil Trump svůj vzkaz.
    Na přehlídce, která trvala více než hodinu, čínská armáda ukázala mimo jiné řadu balistických střel včetně hypersonických či jaderných, jednotky pro kybernetický boj, průzkumné a útočné drony či strategické bombardéry. Při zakončení přehlídky bylo nad náměstím vypuštěno 80 tisíc holubic, píše agentura Reuters.
    Jedná se o první velkou vojenskou přehlídku v Číně od roku 2019, kdy se defilé konalo k 70. výročí založení komunistické Číny.
    Přehlídce předcházely náročné týdny příprav. Po celém hlavním městě bylo vyvěšeno více než 200 tisíc vlajek.
    Na hlavních silnicích a kruhových objezdech se tyčí květinová aranžmá znázorňující boj Číny proti Japonsku. Dokonce byla vytvořena nová městská světelná scenerie, která rozjasňuje budovy v obchodní čtvrti, napsal zpravodajský server BBC News.
    Během týdenních nočních zkoušek bylo slyšet tanky projíždějící ulicemi a zvuky pochodu se ozývaly daleko za trasou přehlídky. Lidé žijící v blízkosti třídy, která vede k náměstí Tchien-an-men, byli požádáni, aby nevycházeli na balkony, aby zkoušky mohly proběhnout v tajnosti.
    Vojenský veterán během přehlídky u příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války na náměstí Tchien-an-men.
    Vojenský veterán během přehlídky u příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války na náměstí Tchien-an-men.
    +
     Komentáře
  • iRozhlas

    Ničení přírody v Číně: Od Maových kampaní k intenzivní těžbě, dopady pociťují Číňané dodnes

    Před 8 měsíci
    Poručíme větru, dešti? Už je to téměř 70 let, co čínský diktátor Mao Ce-tung vyhlásil válku přírodě. S extrémními jevy počasí jako jsou povodně či vlny veder nebo se silným znečištěním ovzduší, které si v Číně každý rok vyžádají přes milion obětí, se však zdá, že si příroda připravila odvetu. Server iROZHLAS.cz přináší první díl série (Ne)zelená Čína, která mapuje vliv Číny na životní prostředí ve světě i technologický rozvoj země.
     Komentáře
  • ČT24

    Si čistí armádu a stalinskou logikou upevňuje moc

    Před 8 měsíci
    Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.
     Komentáře
  • Lucie Soukupová
    naMédium

    Neúspěšná herečka střídala milence a mstila se kolegům. Manželka Mao Ce-tunga zemřela tragicky

    Před 8 měsíci
    Byla tak nemilosrdná a krutá, až její chování kritizoval samotný čínský vůdce Mao Ce-tung. „Máš panovačné srdce,“ vyčítal jí. Manželka komunistického předsedy přesto dál pokračovala svou cestou. Tvrdě se mstila kolegům a způsobila smrt mnoha lidí.
     Komentáře
  • Hlídací pes

    Lubomír Vejražka: Plnou parou k nesvobodě. Zamlžování zla nabízí jen novou tmu

    Před 9 měsíci
    KOMENTÁŘ. Antisystémová hnutí se snaží změnit parlamentní uspořádání směrem k autoritářskému státu. Jedni o svých cílech hovoří otevřeně, druzí zatím takticky mlčí, ale směřují k témuž. Kam a k čemu dospěly autoritářské, diktátorské a totalitní režimy, z historie víme. Stačí vyslovit jména Stalin, Hitler, Mao Ce-tung, Pol Pot, Mussolini, Pinochet, Franco, Gottwald, Putin. Autoritářské režimy
     Komentáře
  • Pravda24

    Krvavé východní režimy: Příběh Číny, Severní Koreje i Kambodže

    Před 9 měsíci
    Začíná to nevinně – v hroutící se zemi proběhne revoluce, která slibuje změnu, obrodu a prosperitu. Málokdo si však v tom všem zoufalství a bídě uvědomí, jak křehký tento slib doopravdy je. A místo potřebných reforem dojde k nastolení tvrdého režimu. Najednou jsou na denním pořádku popravy, povinné oslavování vůdce, mučení, hlad, neprostupná cenzura… Takového osudu se dočkala například Čína, Severní Korea nebo Kambodža.
     Komentáře
  • 1000 a jeden příběh
    naMédium

    Katy Morgan-Daviesová strávila zavřená třicet let v „temné věži“. Věznil ji vlastní otec

    Před 9 měsíci
    Na tváři drobné ženy se zračil dětský úžas. Stála poprvé v životě uprostřed obyčejné londýnské ulice a fascinovaně sledovala světla projíždějících aut. Když poté vešla na čerpací stanici, zastavila se u regálu s hračkami a jen vydechla: „Páni…“
     Komentáře
  • ČT24

    Tvrdý politický boj na Tchaj-wanu umocnila fiktivní čínská invaze

    Před 9 měsíci
    Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.
     Komentáře
  • Kaocko

    Bizarní nápad odtajněn. Tyson a jeho příběh okolo ikonického tetování

    Před 9 měsíci
    Ikonické tetování na tváři. I tohle je součást života Mikea Tysona, bývalého světového boxerského šampiona v těžké váze.
     Komentáře
  • M. Mannsfeld
    naMédium

    Leopold II. Belgický byl jeden z nejkrutějších vládců: Neposlušným dětem sekal ruce

    Před 9 měsíci
    Pro jedny to byl hrdina, pro druhé strašlivá zrůda. Vládce, který proslul tím, že sekal dětem ruce a vybučeli ho z vlastního pohřbu. Seznamte se s jedním z největších vrahů lidské historie.
     Komentáře
  • WoT

    Stroj, který neměl existovat: WZ-111 ve World of Tanks

    Před 9 měsíci
    Uprostřed studené války vznikl v srdci komunistické Číny tank, který měl ztělesňovat hrdost nové velmoci. Ale nakonec byl vyroben jen jeden kus a jeho duch bloudí už jen ve World of Tanks.
  • Brána do světa
    naMédium

    Fascinující archeologický nález ukrýval ostatky mnicha, který se sám mumifikoval

    Před 9 měsíci
    Pozlacená soška Buddhy sedícího v pozici lotosového květu vyjevila vědcům své tajemství: mnicha, který se sám proměnil v mumii. Jak je to možné a co o tomto fenoménu víme?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Komentář
    Západ se hádá, Čína zatím tiše sahá po dominanci nad světem

    Před 10 měsíci
    Minulý půlrok strávil Západ hlavně reakcemi na chaotické kroky svého nejmocnějšího politika. Mezitím, ve stínu žabomyších sporů, nabírá největší rival liberálních demokracií svaly jako kulturista na steroidech.
     Komentáře
  • Univerzita Karlova

    Tajnůstkářská politika vyvolává spekulace ohledně moci Si Ťin-pchinga

    Před 10 měsíci
    Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Oběť nuceného zmizení: Čína má dokonalý nástroj na zlomení člověka

    Před 10 měsíci
    Deset let po vstupu čínské společnosti CEFC na český trh není ani stopy po slíbených investicích ani šéfovi firmy Jie Ťien-mingovi. Jak takové „zmizení“ probíhá? Detaily nastiňuje jedna ze statisíců obětí nuceného mizení v Číně.
     Komentáře
  • Newstream

    Hájit lidská práva v Číně už je téměř nemožné, říkají tamní aktivisté

    Před 10 měsíci
    Deset let poté, co čínské úřady spustily vlnu zatýkání právníků a aktivistů hájících lidská práva, je v Číně téměř nemožné hájit lidská práva, říkají podle serveru The Guardian jejich tamní zastánci. Režim nyní potlačuje jakoukoliv formu opozice systematičtěji a nenápadněji.
     Komentáře
Reklama