Martin Frič

Irena Kačírková patřila do skupiny hereček, které nehodlaly pokleknout před minulým režimem. Bez ohledu na důsledky. Říkalo se o ní, že se, kvůli své přímé povaze, narodila do nesprávné doby. A jak na ni vzpomíná její dcera?

Být dítětem geniálního a národem milovaného člověka je dar i těžké břemeno. Jana Werichová o tom věděla své. Dcera legendárního Jana Wericha získala do vínku talent a šarm, ale také osud, který by dojal i toho nejtvrdšího scénáristu.

Šest milionů diváků v kinech, zlatá hvězda lepená každé ráno na čelo a hlavní role obsazená doslova na poslední chvíli. Pohádka Princezna se zlatou hvězdou má za sebou natáčení plné nečekaných zvratů.

Prvorepubliková herečka Světla Svozilová patřila mezi nešťastnice, které celou kariéru strávily ve stínu druhých. V jejím případě šlo o atraktivnější kolegyně Adinu Mandlovou a Lídu Baarovou. A smutný byl také její soukromý život.

Nesmrtelná česká komedie Ducháček to zařídí stále táhne. Jak dokázal Vlasta Burian v roli věrného účetního zachránit krachující advokátní kancelář a proč tento humor nestárne?

Patří k nejoblíbenějším českým filmovým komediím. Za vznikem Hotelu Modrá hvězda se ale skrývá řada méně známých příběhů. Od tajemství kolem autorství námětu až po drsnou kritiku scénáře.

Když se řekne Charlie Chaplin, vybaví se většině z nás jeho nesmrtelné filmy z doby, kdy byl Hollywood ještě hodně mladý. S českou historií by si ho spojil jen málokdo. Není to ale chyba?

Věra Ferbasová, od jejíhož úmrtí uplyne 3. srpna 50 let, bývá označována za nejusměvavější prvorepublikovou herečku. Nejen před kamerou a na jevišti proslula tato drobná blondýnka s velkýma očima a...

Chlapecky uhlazený zevnějšek a příjemné vystupování předurčovaly Františka Vnoučka do milovnických rolí. V soukromí si na pozornost fanynek nepotrpěl. Než si uvědomil, že jej přitahují muži, prošel si tříletým vztahem s Natašou Gollovou.

Veleúspěšná česká komedie slavila úspěchy i v zahraničí, ale její cesta k divákům byla kvůli změně režimu velice trnitá.

Komedie Anton Špelec, ostrostřelec odstartovala spolupráci Vlasty Buriana s režisérem Martinem Fričem. Natáčení ale přineslo i nečekaná setkání z minulosti.

Prvorepubliková hvězda stříbrného plátna se zapsala do povědomí diváků jako komediální herečka. Okatá blondýnka vděčila za svou kariéru Vlastu Burianovi, který v ní objevil herecké vlohy. Nabídl jí gáži, kterou nešlo odmítnout.

O část hereckých příležitostí přišla, protože po srpnové okupaci v roce 1968 vrátila stranickou legitimaci. Ze srdcí diváků se ji ale režimu vymazat nepodařilo.

Tvrdohlavá slečnu nejenže odmalička přesně věděla, co chce, ale také si za tím dokázala vždycky jít a zákazy mistrně obejít.

Oblíbená komedie Když Burian prášil skrývá řadu nečekaných logických i věkových nesrovnalostí. Po několika letech od premiéry došlo i k přejmenování filmu.

Tento náš oblíbený český film sledujeme každý rok, obvykle na Vánoce. Všichni ho zbožňují a hlavně zbožňujeme hlavního představitele, legendárního herce, který se prosadil i na Broadwayi. Málokdo by tak čekal, jak velké problémy natáčení snímku vyvolalo.

Natáčení komedie Škola základ života provázela řada změn. Původní scénář obsahoval tragický zvrat a herci v lavicích museli maskovat skutečný věk.

Režisér, scénárista, producent, střihač, textař, zpěvák, herec, dirigent. Tím vším byl Karel Lamač. Do dějin se zapsal jako režisér prvního plně ozvučeného českého filmu C. a k. polní maršálek, ale také jako první milenec Lídy Baarové.

Za okny se schylovalo k nejtemnějšímu období našich dějin, ale na Barrandově vznikala komedie, která dodnes vyvolává smích i nostalgii. Škola základ života není jen příběhem studentských recesí. Je také otiskem jedné zlomové doby a přehlídkou hereckých legend.

Legendární komedie Martina Friče navíc vznikala v době, kdy za okny filmových ateliérů začínala okupace a realita nebyla veselá. Snímek Cesta do hlubin študákovy duše přesto baví dodnes.

Veřejnost ho zná jako letitého partnera Ivy Janžurové, on sám ale byl výborným hercem a divadelním režisérem. Se svojí životní láskou žil celou řadu let na psí knížku, což za minulého režimu nebylo obvyklým jevem.

Veselohra Kantor Ideál skrývá řadu nečekaných tajemství z natáčení. Za velkým úspěchem plachého profesora stojí ukryté narážky i jedna velká náhoda na place.

Představte si ženu, která do místnosti nevstoupila, ale přímo vplula s grácií antické bohyně. Vlasta Fabianová, narozená 29. června 1912 a zesnulá 26. června 1991, byla zosobněním elegance, jaká se dnes už v divadelních šatnách nenosí. Její podmanivý hlas a aristokratický zjev fascinovaly diváky.

Když se řekne „prvorepublikový študák“, většina z nás si vybaví Ladislava Peška s jeho klukovským šarmem nebo elegantního Rudolfa Hrušínského. V jejich stínu ale zářila tvář, která k této slavné éře studentských komedií patřila stejně neodmyslitelně.

Zdeněk Dítě patřil k velkým elegánům českého filmu a zářil jako pan ředitel v Dívce na koštěti. V civilu ale 17 let tajil svou lásku před matkou. Na sklonku života podlehl Alzheimerově chorobě a opuštěný zemřel v léčebně.

V dnešní filmové hádance si představíme jednu z nejzářivějších hvězd české předválečné kinematografie. Herečku, která dokázala ztvárnit bláznivé a ztřeštěné postavy stejně dobře jako ty citlivé a romantické. Poznáte podle pěti indicií, o kterou slavnou ženu se jedná?

Vojtěch Frič je člověk, který se pro film narodil. Patří do významné umělecké rodiny, mezi jeho předky najdeme i slavného Martina Friče, ve střižně začal již v 15 letech, postupně se stal výrazným producentem a v posledních letech také scenáristou a režisérem. To letos potvrdí i v létě, kdy do kin vstoupí jeho ambiciózní projekt Bojovník. „Český film přestal být pohádkou pro dospělé. Diváci chtějí všechno podle skutečných událostí,“ říká úspěšný filmař.

Slavná komedie Voskovce a Wericha se proměnila ve velkou tragédii. Režisér snímku dokonce skončil před soudem. Co se při natáčení filmu stalo a proč se na to dodnes vzpomíná jako na černý den československé kinematografie?

I staré české filmy rozhodně stojí za vidění. Důkazem toho je film Martina Friče, který se zapsal do naší kinematografie tím, že byl jako poslední uvedený před koncem války. A o intriky a lásku nouze nebude.

Historická komedie „Císařův pekař – Pekařův císař“ s Janem Werichem v hlavní dvojroli patří do zlatého fondu československé kinematografie. Přesto měl Werich spolu s režisérem Martinem Fričem po natáčení problémy.

Na obrazovce působí film lehce a hravě, v zákulisí to ale bylo mnohem ostřejší. Během natáčení došlo na tvrdé konflikty, bolestivé zranění i situace, která se dostala až k tehdejším stranickým funkcionářům.

Když se řekne zlatá éra československé kinematografie, většina si vybaví nevšední atmosféru filmu Obchod na korze. Jedním z herců, jenž je s tímto dílem neodmyslitelně spjat, byl i František Zvarík. Herec stejně tak obdivovaný, jako zatracovaný.

Jsou jména, která jako by si o posměch přímo koledovala. Jedno z nich se v žebříčcích nejhorších českých jmen drží dost vytrvale. Až by ho mnozí nejradši zakázali. Největší háček je asi v tom, že už samotný význam toho jména zní jako rozsudek.

Měl vzniknout historický film, který ukáže sílu československé kinematografie. Místo toho ale snímek Císařův pekař a Pekařův císař provázely politické zásahy, hádky i nervozita kolem Jana Wericha.

Když Voskovec s Werichem natáčeli slavnou komedii Hej rup!, nikdo netušil, že se film zapíše do historie i jednou z nejhorších tragédií českého filmu. Režisér Martin Frič pak skončil před soudem.

Strýc režiséra Martina Friče byl známý světoběžník. Svérázný etnograf a odborník na kaktusy měl velmi dobrodružný život. Osudnou se mu nakonec stala nehoda na dvorku jeho domu.

Patřil mezi vycházející hvězdy prvorepublikového filmu a v Hollywoodu o něj měli zájem. Antonín Novotný však nakonec dal přednost vědě před slávou – po válce se stal uznávaným chemikem a v exilu dokonce přispěl k vývoji amerických raketoplánů.

Naděžda Vladyková patřila k mladým tvářím českého protektorátního filmu. Objevila se ve známé komedii Prstýnek a mohla z ní vyrůst oblíbená „vesnická dívka“. Místo toho ale v roce 1947 ukončila hereckou dráhu a provdala se za islandského diplomata.

Detektivní drama 13. revír patří mezi pozoruhodné české filmy poválečné éry. Vedle napínavého příběhu s noir atmosférou zaujme i mimořádně komplikovaným vznikem. Natáčení přerušila válka, střídali se režiséři a zásadní změnou prošlo také obsazení.

Vznik komedie Císařův pekař doprovázely utajené incidenty. Kvůli ostrým osobním sporům i vážnému zranění ve vaně hrozilo, že film vůbec nevznikne.

Architekt Ladislav Žák ji navrhnul pro režiséra Martina Friče. Funkcionalistická vila v Hodkovičkách spojuje moderní pojetí bydlení s nadčasovým designem, který si i po desetiletích zachovává svůj jedinečný charakter.

„Rohlíčky jsou obzvláště vypečené,“ na tuhle hlášku z filmové pohádky Císařův pekař si vždycky vzpomenu v pekárně, i když sahám po chlebu. Hodí mě do pohody. Netušila jsem ale, že její vznik v roce 1951 provázely značné problémy. A to především tvůrčí.

První protialkoholní záchytná stanice se unás otevřela 15. května 1951 v Praze u Apolináře. Kvůli netradiční metodě šlo o světový unikát. Starost o pacienty v notně podroušeném stavu měla výchovný charakter. Duchovním otcem celého projektu byl český lékař Jaroslav Skála.

Když se řekne česká filmová babička, většina lidí si okamžitě vybaví Terezii Brzkovou. Herečka, která se před kamerou výrazně prosadila až v penzi, vytvořila jedny z nejmilovanějších postav českého filmu a během okupace se stala symbolem odvahy i nezdolnosti českého národa.

Marie Kyselková trpěla kvůli zlaté hvězdě a Josef Zíma se na place zranil mečem. Filmová pohádka skrývá temnou předlohu o incestu i nečekané zákulisní perličky.

Pohádková komedie Dařbuján a Pandrhola skrývá nejedno tajemství. Natáčení poznamenaly zkažené rekvizity, hrozba zastavení výroby a nečekané chyby filmařů.

Když se potkají dva lidé s nezkrotnou fantazií, vznikne příběh plný záměn, lží a nečekaných zvratů. Roztomilý člověk patří mezi klasické české komedie, které baví i po desítkách let. V čem tkví jeho kouzlo a proč stojí za to se k němu vracet?

Humor, poctivý příběh, nezapomenutelní herci a kulisy, které voní starým filmem. Připravte se na pohádkový maraton, kde dobro vítězí, zlo dostává na frak a nostalgie funguje na první dobrou.

Geniální komik a neřízená střela. Režiséři si s ním nevěděli rady, přesto byl zárukou úspěchu. V soukromí však trpěl úzkostmi a nakonec se stal obětí nespravedlnosti a lidské závisti.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: O filmových unikátech, které vznikly díky spartakiádě a měly být navždy zapomenuty, a okatá komička v rukách legendární Lady Dermacol.

Babičku Máchalovou z pohádky S čerty nejsou žerty zná každý. Skutečný osud Jany Dítětové byl ale plný zklamání: provdala se za zaníceného komunistu, který ji nakonec nechal a odešel do Francie.

Marie Kopecká byla jednou z prvních královen krásy v Československu a zároveň hvězdou němého filmu. Po nástupu zvukového filmu ale její herecká kariéra skončila – a místo slávy před kamerou našla nakonec uplatnění za střihačským stolem.

Libuše Zemková patřila k nejpohlednějším českým filmovým herečkám 40. a 50. let a diváci ji mohli vidět zhruba v patnácti filmech. Její herecká dráha i život však skončily nezvykle brzy – zemřela náhle v pouhých pětatřiceti letech.

Zářila po boku Oldřicha Nového v největších prvorepublikových komediích a národ ji miloval. Po válce ji ale lidé nepřestali trestat za vztah s Němcem a poslední roky života strávila zapomenutá v krčském domově důchodců.

Prvorepubliková hvězda stříbrného plátna Hugo Haas měl velmi pestrý život. Vystřídal mnoho žen, než zakotvil po boku své ženy Bibi. Nejdelší vztah měl s Adinou Mandlovou, která ho svým výrokem natolik naštvala, že s ní po válce přerušil kontakt.

Helenka z komedie „Muži nestárnou“ nebo schovanka Klára v „Pytlákově schovance“ Jarmila Smejkalová během své kariéry přešla od dívčích a milovnických postav přes matky a hrdinky až po staré moudré stařenky. Jejím synem byl Jiří Ornest.

Saša Rašilov st. byl svéráznou postavičkou Zlaté kapličky. O jeho životě koluje mnoho pěkných anekdotických historek. Nezkazil žádnou legraci, byl jedním z nejproslulejších bohémských mystifikátorů.

Herec František Černý patřil k zajímavým tvářím československého filmu i divadla. Jeho kariéru definoval nejen talent a smysl pro humor, ale i výrazná postava, která se stala zároveň výhodou i osudem.

Režisér Martin Frič, který vystupoval pod uměleckým jménem Mac Frič, byl výjimečnou osobností československé kinematografie 20. století. Zažil film ještě v jeho plenkách. Prožil období němého filmu i uvolnění 60. let.

Za 55 let v jednom angažmá odehrál desítky rolí, které národ miloval. V soukromí však čelil sérii tragických odchodů svých nejbližších. Místo rezignace zvolil práci jako únik před tíživou realitou.