Martin Frič

VIDEO Jeho úsměv od ucha k uchu a leckdy trochu naivní vtípky publikum milovalo, jeho duši ale tížil šedý mrak. Není divu, že Fričův rozpustilý študák své soukromí dlouhá desetiletí tajil. Až do roku 1960 totiž byla homosexualita v Československu trestná.

Exceloval jako elegantní milovník Kristián i jako preceptor dobrých mravů v nesmrtelných Světácích. Když se na stříbrném plátně Oldřich Albín Nový skláněl ke žhavým rtům krasavic, dámám v hledišti se potily dlaně a málem omdlévaly vzrušením.

Ačkoli k sobě byl Jiří Menzel (✝82) vždycky hodně kritický a tvrdil, že své filmy považuje víc za práci než za umělecké vyjádření, hned jeho první celovečerní snímek Ostře sledované vlaky z roku 1966 mu vynesl ocenění nejvyšší – Oscara. Na stejnou cenu aspiroval o dvě desítky let později i jeho další film Vesničko má středisková (1985), tentokrát ale zůstalo jen u nominace.

AUDIO / VIDEO Před davy fanynek musel leckdy vzít nohy na ramena, u nohou mu ležely i neslavnější hollywoodské hvězdy. I v emigraci dokázal rozjet kariéru naplno, stýskat po rodné zemi se mu ale nikdy nepřestalo.

Filmy ze studentského prostředí si oblíbili diváci všech věkových kategorií. Není divu – do školy chodil (nebo chodí) každý z nás a všichni jsme v ní zažili nejrůznější legrácky i kolektivní průšvihy, na které nostalgicky vzpomínáme i po letech. Ke klenotům žánru patří pamětnická klasika Škola základ života (1938), kterou uvidíte 14. února ve 20.15 h na Televizi Seznam.

Život se s herečkou Marií Kyselkovou, kterou nejvíce proslavila role princezny Lady v pohádce Princezna se zlatou hvězdou, rozhodně nemazlil. Její první manžel, herec Petr Haničinec, ji měl podle jejích slov ponižovat a trápit nevěrou. Se synem, který se stal závislým na drogách, se rozhádala a až do smrti s ním nepromluvila.

Její hlas zněl z gramofonu při každé rodinné zábavě či společenském večírku, na plátně zářila plavou hřívou a temperamentem. A pak s nástupem nového režimu navždy kamsi zmizela.

Oldřich Nový (†83) patřil mezi naše nejlepší herce, zazářil v mnoha klenotech československé kinematografie. Snímek Eva tropí hlouposti je bezesporu jedním z nich. Jaký byl osud této herecké legendy a proč na sklonku života tolik trpěl?

Slavná historická veselohra Císařův pekař - Pekařův císař vzbudila ve své době velké ohlasy. Její rozpočet byl astronomických 27 milionů korun, a když se režie ujal Frič, nezastavil se ani na této částce. Proč se původní režisér Krejčík nesnášel s Werichem, popsal historik Taussig MF Dnes. Tomu a dalším zajímavostem legendárního díla jsme se věnovali v našem článku.

Jak zařídit, aby buržoazie vyslyšela přání chudiny? Přece pomocí kouzel! Populární snímek Dařbuján a Pandrhola je nejen pohádkou s nadpřirozenými bytostmi, ale i ideologicky angažovanou moralitou, v jejímž jádru je spravedlivá smrt, jejíž působení může ohrozit jen poctivě zabedněný sud.

Před deseti lety zemřela autorka veleúspěšného seriálu Taková normální rodinka nebo veselohry Eva tropí hlouposti Fan Vavřincová. Bylo jí 95 let. Zatímco její tvorba oplývala humorem a pohodou, její životní osud tak veselý rozhodně nebyl.

Legendární Juraj Jánošík se podívá na Netflix. Ovšem tentokrát v moderní době a jako mladá dívka. Pod polskou produkcí tak vznikne nezvyklé zpracování příběhu o slavném slovenském zbojníkovi.

Herec Oldřich Nový, hvězda stříbrného plátna 30. a 40. let, je hlavní postavou nového představení Národního divadla Brno. Hru nazvanou Starý dobrý Nový (Oldřich) napsal přímo pro brněnskou činohru literát Petr Stančík. Pojal ji jako crazy tragikomedii. Premiéra bude v pátek v Redutě.

FOTO / VIDEO Slavné příjmení bylo pro oba jen pseudonymem, a když zazní, zpravidla si všichni vybaví legendární Melody Boys. A přitom je to tak nefér. Muž, jehož tvář určitě dobře znáte, si totiž zahrál za déle než půl století ve více než 150 filmech.

Národní divadlo Brno zpřítomní Oldřicha Nového

Jedna z nejkrásnějších princezen českých pohádek, kterou si pamatujeme díky zlaté ozdobě, kterou nosila na čele, to během svého života neměla zdaleka tak pohádkové jako v roli princezny Lady, ve které doslova zazářila. Trápilo ji zdraví a zanevřel na ni i její syn, kvůli kterému se vzdala své kariéry.

Úlevu někdejšímu sex symbolu první republiky a její dceři nepřineslo ani osvobození. Místo slibné kariéry se rozjela justiční mašinérie a o někdejší nadějnou dětskou hvězdu najednou nikdo nestál. (Pokračování z pátku 18. listopadu)

Marta Fričová (10. 12. 1914-7. 10. 1993) měla všechny předpoklady pro to, aby se stala uznávanou herečkou. Byla totiž dcerou hvězdy němých filmů Suzanne Marville (✝66). Navíc byla pohledná, což není nikdy na škodu. A kromě toho měla u filmu protekci, protože jejím adoptivním otcem se stal režisér Martin Frič (✝66), jehož příjmení také přijala.

Jiří Štěpnička je vynikající herec, který i ve věku 75 let hraje v oblíbených seriálech a dokáže si získat sympatie tisícovek diváků. Své nadání zdědil částečně po otci, který byl výtvarníkem, z velké části pak po mamince herečce. Právě ta ho v jeho životě hodně ovlivnila.

I když dnes máme měřítka krásy malinko někde jinde, Irena Kačírková byla považována za jednu z našich nejkrásnějších hereček své doby. Byla vysoké štíhlé postavy, měla aristokratické chování a podmanivý hlas. Byla vždy elegantně oblečená, dokonale nalíčená a upravená jako ze žurnálu. Byla prostě jiná. Do rolí žen – traktoristek či zapálených soudružek budujících socialismus se vůbec nehodila A v padesátých letech se takových filmů točila většina.

Vzpomínáte si na rebelku se zlatou hvězdou? Princezna Lada byla vysněným idolem několika generací děvčátek, které tajně snily o zlaté hvězdě na čele. Premiéru v kinech si nenechalo ujít přes 6 milionů lidí, přestože kritici moc nadšení nebyli ani z hereckých výkonů, ani z technického provedení.

Scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak se v roce 1976 nechali inspirovat Martinem Fričem a jeho veselohrami ze středoškolského prostředí. Po ohromném úspěchu komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 opět předvedli, že jsou mistry svého řemesla.

Skoro se tomu nechce věřit, ale od premiéry filmu Hotel Modrá hvězda uplynulo loni v červenci už 80 let. Nadčasová konverzační komedie režiséra Martina Friče (✝66) se líbila nejen dobovému publiku – však o ní také tehdejší kritika psala jako o „nejvtipnějším a nejjiskřivějším filmu poslední doby“ -, ale boduje i u současných diváků.

Prázdniny utekly jako voda a za pár dnů zase začne škola. Žáci a studenti si budou muset znovu zvyknout na ranní vstávání a další povinnosti, které je v souvislosti s novým školním rokem čekají.

VIDEO Kameru velmi miloval a po svém debutu dostával jednu vedlejší roli za druhou. Na velkou hlavní roli nakonec čekal třicet let, takže se cítil odstrčený. Miláčkem národa se stal až díky doktoru Štrosmajerovi v seriálu Nemocnice na kraji města.

Pokud máte rádi historická témata, určitě si nenechte ujít kostýmní veselohru Počestné paní pardubické, kterou v roce 1944 natočil osvědčený Martin Frič (✝66). Přenesete se v ní do barokních Pardubic počátku 18. století a zjistíte, že za tu dobu se toho mezi lidmi příliš mnoho nezměnilo. Jedna skupina si vždycky myslí, že je lepší než ta druhá…

Letní filmovou školu (LFŠ) v Uherském Hradišti dnes večer zakončila světová premiéra snímku Arvéd. Jde o režijní debut Vojtěcha Maška. Letošní 48. ročník LFŠ začal v pátek, nabídl asi 180 filmů. Dnes večer bylo slavnostní zakončení, filmové projekce jsou připraveny ještě na čtvrteční dopoledne.

Uherské Hradiště, historické srdce Slovácka, se zahalilo deštěm. Líný a pomalý první den se nesl ve znamení českých snímků, starých archivů České televize a prvních návštěvníků. České novinky jako je Mimořádná událost, A pak přišla láska…, Velká premiéra nebo půlnoční bizár Oheň, led a dynamit jsou prvními vlaštovkami letošní filmovky. Dusný slunečný pátek nahradil sychravá a deštivá sobota. Festival také připomíná dílo Martina Friče nebo Luise Buñuela. Novinkou je také Jarošovský pivovar v pozici oficiálního piva LFŠ.

Tvorbu režiséra Martina Friče, který patřil k nejplodnějším českým režisérům, připomíná letošní Letní filmová škola (LFŠ) v Uherském Hradišti. Frič by se letos dožil 120 let, LFŠ mu věnovala filmovou retrospektivu i odborný program. Frič (1902 až 1968) má na svém kontě zhruba stovku filmů, pracoval s nejlepšími komiky a herci, Vlastou Burianem, Jaroslavem Marvanem i Hugo Haasem. Natočil například snímky Svět patří nám, Eva tropí hlouposti, komedie ze studentského prostředí Škola, základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, Císařův pekař a Pekařův císař nebo Princezna se zlatou hvězdou na čele.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti nabídne letos světovou premiéru dokumentu o Michaelu Kocábovi od režisérky Olgy Sommerové. Retrospektivy pak připomenou španělského filmaře Luise Buñuela a českého režiséra Martina Friče. K vidění bude i několik českých novinek, které se představily na festivalu v Karlových Varech. Přehlídka začíná v pátek 29. července.

Režisérem seriálu, který diváky baví už přes padesát let, se stal Jiří Sequens, kterému se už v roce 1967 dostal do rukou rukopis kriminálních povídek Jiřího Marka. Povídky byly situované do pražského podsvětí v letech 1925 až 1930.

Přestože nástup na vojnu už u nás není povinný, události posledních měsíců ukazují, že mít dobře vycvičenou armádu se může hodit. Nejen proto dnes slavíme Den ozbrojených sil České republiky. Znáte slavné české filmy o vojně a o vojácích?

Ve filmu režiséra Roberta Sedláčka a scenáristky Ireny Obermannové Řekni to psem jsou to právě psi, kteří zachraňují mezilidské vztahy. Pro Sedláčka byla práce na této komedii prvním profesionálním setkáním s žánrem, který příliš nevyhledává. Film bude mít premiéru 7. července.

O tom, že lhát se nevyplácí, se v nestárnoucí komedii Roztomilý člověk (1941) přesvědčili i Oldřich Nový (✝83) a Nataša Gollová (✝76) . Nový si v ní zahrál redaktora Viktora Bláhu, který je obdařen mimořádně bujnou fantazií, a rád šíří fámy o svých přátelích. Až jednoho dne narazí na sympatickou dívku Poldu Krušinovou, která má fantazii ještě větší než on, a dokáže s ním držet krok…

VIDEO Geniální samouk za kamerou i před ní uměl všechno. Vést herce, aranžovat scénu, hrát i vystihnout, co by publikum chtělo vidět. Urputný perfekcionista pracoval prakticky neustále, a když nemohl, nečinnost zapíjel.

Básník Adolf Heyduk jistě netušil, že jeho báseň Dědův odkaz bude jednou znát úplně každý. I vy si jistě vybavíte „Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá…“, kterou v komedii Škola základ života (1938) doluje z hlavy septimán Áda Čuřil, a pan profesor Kolísko se ho marně snaží přimět k procítěnější recitaci.

Ve čtvrtek začínají dětem velikonoční prázdniny, což znamená jediné – od pátku do pondělí sváteční program na většině televizních stanic. Na výběr budou pohádky, oblíbené komedie, rodinné filmy i filmy pro pamětníky.

Oldřicha Nového (✝83) máme zafixovaného jako nepřekonatelného filmového milovníka, ovšem díky svému komediálnímu talentu zvládal i širší herecký rejstřík. Velmi dobře uvěřitelný byl proto i v roli uťápnutého důvěřivého úředníka, ze kterého si v komedii Valentin Dobrotivý (1942) ošklivě vystřelí kolegové.

Když se řekne Hotel Modrá hvězda, každý si jistě vybaví veselý příběh o mladých lidech, kteří dávají do pořádku zanedbaný hotýlek. Režisér Martin Frič natočil svou nestárnoucí komedii v roce 1941 s cílem pobavit publikum, zkoušené útrapami války. Možná ale nevíte, že jde o remake německého snímku Karla Lamače Zamilovaný hotel (Das verliebte Hotel) z roku 1933, kde hlavní roli ztvárnila Anny Ondráková.

VIDEO Obrovské charisma, uhrančivý pohled a nezaměnitelný hlas. Prostě opravdový chlap, který navíc vždy říkal nahlas, co si myslí, a ze svých zásad neustupoval ani i píď. Středostavovský původ, upřímnost a otevřený nesouhlas ale soudruzi neodpouštěli.

Eva tropí hlouposti, Kristián nebo Hotel Modrá hvězda. To je jen krátký výčet dnes již legendárních filmů, ve kterých si zahrála Nataša Gollová. Právě kvůli jejím krásným očím, ztřeštěnosti, rychlé mluvě a hlavně velkému komediálnímu talentu si získala srdce mnoha fanoušků. Osud se s ní ale moc nemazlil. Kvůli lásce nakonec přišla o všechno.

Jednou z nejlepších parodií na sladkobolné příběhy typu „kterak chudé děvče ke štěstí přišlo“ je dnes již legendární Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949) režiséra Martina Friče (✝66). Příběh, který si dělá legraci z líbivých operetek a příběhů červené knihovny, využívá k pobavení veškeré prvky někdejší schematizované kýčovité zábavy. Díky tomu se v něm setkáme se všemi směšnostmi a klišé typickými pro filmové limonády 30. let.

FOTO Okouzlující bohém a mistr pantomimy byl bezesporu nejobsazovanějším hercem počátků české kinematografie. Jeho kariéru ale málem zničil vývoj technologií. Zrodil se zvuk a rázem bylo všechno jinak.

Začínala jako operetní subreta, jenže krásy moc nepobrala. Zato ale brzy vyšlo najevo, že v ní dřímá mimořádný smysl pro komedii a satiru. A tak se místo pěvkyně zrodila jedinečná královna českých filmových drben, uklízeček a domovnic.

Dnešní filmový kvíz vás zavede do hluboké i nedávné minulosti tuzemské kinematografie. Otestujte vaše znalosti a připomeňte si více i méně známé okamžiky českého (a československého) filmu.

Jméno Věra Němotová dnes patrně nikomu nic neřekne. Když se ovšem řeknou názvy filmů a seriálů jako třeba Eva tropí hlouposti nebo Taková normální…

Řidičům se na začátku prosince otevře nové záchytné parkoviště P+R na pražském Černém Mostě v Chlumecké ulici. Celodenní parkování vyjde řidiče na padesát korun. Parkovací dům bude mít 886 parkovacích stání, část míst bude vyhrazena pro vozidla s alternativním pohonem.

VIDEO Pro ztvárnění nejslavnějšího šarlatána si režisér Martin Frič nemohl vybrat lépe. A stejně jako dokázal magistr Kelly žonglovat s realitou, zůstává dodnes obestřena tajemstvím i předčasná smrt jeho představitele.

Každý večer vystupují cirkusoví umělci před obecenstvem v oslnivé záři světel a v blyštivých kostýmech. I tato velkolepá podívaná má ale svou odvrácenou tvář. Jsou jí obyčejné, mnohdy až tragické osudy „lidí z maringotek“, věčných tuláků a cestovatelů bez stálého domova.

Vtipnou situační veselohru Tetička natočil v roce 1941 režisér Martin Frič (✝66). Trochu strašidelný, trochu satirický příběh se odehrává ve starobylém zámku, kam se po zprávě o náhlé smrti tety Berty sjíždí chamtiví příbuzní. A nikomu z nich není hanba.

Školní prostředí bylo a je oblíbeným námětem filmařů. Stačí připomenout nestárnoucí veselohry Martina Friče Škola, základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939) nebo kultovní film Marečku, podejte mi pero, který v roce 1976 natočil režisér Oldřich Lipský. A pokud jste ještě neviděli hudební komedii Mezi námi kluky (1981), od 13. října budete mít příležitost. Film bude k dispozici online na videoportálu Stream a můžete ho tedy zhlédnout kdykoli.

VIDEO Byl tak přesvědčivý, že podle něj dokonce sochař vytesal sochu husitského hejtmana, která zdobila do roku 1966 pražské Staroměstské náměstí. Chybělo ale jen málo, aby ze zoufalství nad těžkou ztrátou sám všechno definitivně zničil.

Představitel „Šejka“ Peterky z komedie Cesta do hlubin študákovy duše byl významným prvorepublikovým hercem. Přesto si však vlastní hrob nemohl z finančních důvodů dovolit, a když v září roku 1990 zemřel v důsledku rakoviny prostaty, rozloučit se s ním přišla jen hrstka lidí.

První filmy Jiřího Voskovce a Jana Wericha budily u kritiky spíše rozpaky. Vše ale měl změnit nový režisér Martin „Mac“ Frič. Jen málokdo totiž dokázal lépe „ukočírovat” svérázné a osobité herce…