Max Brod

Česko je země tajemná. A legrační, to jistě taky. Ale tajemná víc.

Další operou, kterou pražské Národní divadlo naplňuje projekt Musica non grata s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, je Švanda dudák Jaromíra Weinbergera. Inscenátoři k němu přidali podtitul „aneb Ďábel prohrál, lituje…“ a charakteristiku „pohádkové opery pro celou rodinu“.

To, že byl Franz Kafka podivín, je jasné nejen z jeho literární tvorby, ale také z toho, jak vypadalo jeho soukromí. O jeho milostném životě kolovala celá řada domněnek. Někteří byli přesvědčeni o tom, že je homosexuál. Nakonec se ukázalo, že jde o zcela jiný problém.

Opera Plameny skladatele Erwina Schulhoffa, která měla premiéru v červnu 2022, byla nominována na prestižní mezinárodní ocenění v kategorii "Znovuobjevené dílo" ("Rediscovered Work").

Jen pár dní již zbývá do slavnostního znovuotevření zrekonstruovaného Armádního muzea na Žižkově. Oprávněná očekávání veřejnosti ještě podtrhlo udělení titulu Stavba roku, kterého se muzeu v ...

Národní divadlo připravilo pro diváky novou inscenaci opery Švanda dudák Jaromíra Weinbergera (1896–1967) s kvalitními pěveckými výkony a atraktivní režií. Barevná pohádková hudba, vkusný vizuál a kratší stopáž činí toto představení vhodné pro děti a méně zkušené diváky. Dramaturgický počin byl avizován již na sezónu 2019/2020, je tedy z dílny tehdejšího šéfa Opery Národního divadla Petra Kofroně. Premiéra byla odložena o dvě sezóny kvůli koronavirovým omezením. Zazněla až nyní v rámci cyklu Musica non grata.

Babička vytažená z kontejneru vypadala zachovale. Nevěděl jsem, jestli ji ještě někdy budu číst, ale připadalo mi divné ji tam nechat. Jakmile jsem zpozoroval z okna, že z velké modré nádoby na papírový odpad vyčuhuje hlava jakési ženy, která podává muži na chodníku knihu za knihou, vydal jsem se za nimi. Když jsem dorazil na místo, už tam nebyli. I jejich auto bylo pryč, a tak jsem se jen podíval, jestli v kontejneru nezbylo něco, co by bylo škoda vyhodit.

V rámci projektu Musica non grata uvedla Státní opera v premiéře českou verzi opery Ervína Schulhoffa Plameny. Ervín Schulhoff (1894–1942), skladatel a klavírista, pražský rodák německého původu, patřil k předním představitelům české meziválečné avantgardy. Je autorem široké škály koncertních kompozic – především klavírních, komorní hudby, ale i symfonií a kantát. Jedinými jeho jevištními díly jsou balet La somnambule (Náměsíčná, 1931) a opera Plameny.

Státní opera Praha ve spolupráci s mezinárodním projektem Musica non grata přijala chvalný úkol uvést na scénu operu Ervína Schulhoffa Plameny. Oživit dílo, které se od premiéry v Brně v lednu 1932 nikde v Česku nehrálo, je úkol historicky exkluzivní. Novodobé dnešní nastudování si vyžádalo velmi erudovanou přípravu notového materiálu, konfrontace a sjednocení jednotlivých verzí, překlad libreta z němčiny do češtiny a jeho detailní zpracování pro vpis do partitury. Toho se chvalně ujala Jitka Slavíková, dramaturgyně Opery Národního divadla a Státní opery. Rekonstrukce se zdařila, peripetiemi díla nás provází její zevrubná programová studie.

Státní opera v Praze uvedla na závěr sezony jedinou operu Erwina Schulhoffa Plameny. Titul se vrací na české jeviště poprvé po devadesáti letech od premiéry, která se odehrála v roce 1932 v Brně.

To jsem dlouhou dobu marně hledal! Prohlásil prý v roce 1923 skladatel Erwin Schulhoff, když si přečetl netradiční donjuanovský příběh libretisty Karla Josefa Beneše. Začala tak oboustranně inspirativní spolupráce českého a německého autora, ze které vzešla opera Plameny. Premiéru měla v roce 1932 v Brně. V neděli se po 90 letech vrací na česká jeviště, večer ji uvede Státní opera.

Židovský spisovatel Franz Kafka patří mezi nejvýznamnější autory 20. století. Muž, jenž celý svůj život spojil hlavně s Prahou, a tak je dnes jedním z mnoha turistických lákadel, měl pověst podivína. Když se ovšem podíváme, jaké měl záliby a životní styl, vyjde nám z toho člověk moderní a překvapivě zdravý. O čem jste možná v souvislosti s Franzem Kafkou nevěděli?

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Věnuje se zničení Bámjánských Buddhů, „uklizení“ postele Tracey Eminové i pálení trenýrek na Pražském hradě.

Publikace, která vyjde 2. listopadu v německém nakladatelství C. H. Beck, představí část ze 150 kreseb, jež do roku 2019 ležely v jedné z curyšských bank.

"Moji Pražané mi rozumějí," liboval si kdysi skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Slavný fyzik Albert Einstein si o sto dvacet let později odnesl z Prahy zcela jiné dojmy. Město se mu sice líbilo, ale místním obyvatelům na chuť nepřišel.

Rakouská spisovatelka a bylinkářka Maria Trebenová, která zemřela před 30 lety, 26. července 1991, je vnímána jako průkopnice obnoveného zájmu o přírodní a tradiční medicínu na konci dvacátého století. Její publikace byly v devadesátých letech velmi žádané i v ČR. Krom rozsáhlých znalostí bylin byla specialistkou na bylinnou léčbu a alternativní léčebné postupy, ve kterých navázala na tradici bavorského faráře Sebastiana Kneippa.

Kafkův vztah k ženám byl více než komplikovaný. K něžnému pohlaví ho to táhlo jako magnet, ale bál se intimnosti. Sex považoval za cosi nečistého, nazýval jej "trestem za lásku". Jeho milostný život vyvolával mnoho otázek. Řada lidí byla přesvědčena o tom, že preferoval společnost mužů. Jak to tedy doopravdy bylo?

Izraelská národní knihovna na internetu zveřejnila sbírku rukopisů, kreseb a dopisů spisovatele Franze Kafky.

Většina vztahů spisovatele Franze Kafky probíhala s pramálem osobních setkání. Dopisů však dámám napsal stovky. Těmi nejvýznamnějšími ženami v jeho životě byla následující pětice.

"Zuřivý reportér" Egon Erwin Kisch se pohyboval v novinářských a spisovatelských kruzích v Praze ve společnosti významných osobností jako byl Franz Kafka, Max Brod, Rainer Maria Rilke a Jaroslav Hašek.

Zřejmě největší kafkolog současnosti Reiner Stach se v nové knize zabývá třeba spisovatelovým vztahem k prostitutkám, které Franz Kafka raději pozoroval, než za nimi chodil.

V domě na Staroměstském náměstí, kde s rodiči bydlel Franz Kafka, jej teď jako dvanáctiletého hocha hraje Karel Dobrý v režii Jana Nebeského.

Povídky ze Svrabové čtvrti, tak se jmenuje výbor dosud nevydaných literárních textů novináře, reportéra a prozaika Františka Roberta Krause (1903–1967). Jejich témata vystihuje spíš podtitul Zmizelý svět židovské Prahy (Cattacan, 344 stran, 349 Kč).

Franz Kafka byl vegetarián, miloval letadla, opalování, živil se jako úředník, přesto se stal jedním z nejzásadnějších spisovatelů své doby a jeho díla jsou dodnes na seznamech povinné četby k maturitě. V soukromí byl Kafka asexuální, přesto ale za čtyřicet let svého života alespoň citově přilnul k několika důležitým ženám.

Dílo Boženy Němcové obdivoval i Franz Kafka. Jeho přítel Max Brod se vší vážností tvrdil, že Kafkův Zámek je do jisté míry inspirován Babičkou. K těm, kdo se otevřeně přihlásili k odkazu naší „národní“ spisovatelky, patří Jaroslav Seifert, František Halas nebo Vítězslav Nezval.

Izraelská národní knihovna převzala poslední část veřejnosti dosud neznámých rukopisů spisovatele Franze Kafky a zveřejní je on-line.