Max Brod

Čtyřicet dva kovových vrstev se zvolna otáčí a skládá do tváře muže, který psal temné a neklidné příběhy. Točící se lidská hlava v centru Prahy je atrakcí už více než 10 let.

Prohlédněte si vůbec nejdražší byt, jaký je aktuálně k mání na domácím realitním trhu. Stojí dvě stě milionů korun a bydlel v něm slavný spisovatel Max Brod.

Praha, březen 1939. Ve skromném bytě novinářky Mileny Jesenské se schovává další uprchlík. Milena mu připravuje falešné doklady a zítra ho Joachim von Zedtwitz odveze svým malým autem Aero k polským hranicím. Je to asi třicátý člověk, komu pomohla.

Šperky ze sbírky císaře Napoleona, které zloději v neděli odnesli z Louvru, nejsou prvním ukradeným exponátem v tomto vyhlášeném pařížském muzeu. Naposledy tamní díla zlákala k odcizení na konci devadesátých let. Nejznámější ale zůstává krádež, jež pomohla Moně Lise stát se jedním z nejslavnějších obrazů na světě.

Loňské Kafkovo výročí bylo příležitostí, jak nahlédnout na slavného literáta jinak. Podařilo se to v nových filmech a sériích?

Franz Kafka je všude, ale také není nikde. Ušatá tvář zádumčivě se tvářícího mladého muže pronásleduje literární svět už nějakých sto let. Slavným se stal pražský rodák až po smrti, což jen přispělo zrodu jeho mýtu. Jak se s ním …

Do kin vstupuje film Agnieszky Holland Franz věnovaný spisovateli Franzi Kafkovi. Nejde o klasický biografický film, ale experimentální skládačku na motivy zásadních událostí literátova života. Přestože je spojení respektované režisérky a světové literární star sázka na jistotu, lze snímku několik zásadních věcí vytknout.

Česko-polsko-německý film přibližuje světu místního rodáka, co posunul světovou literaturu. Pusťte si poslední ukázku.

Životopisný snímek o Franzi Kafkovi v režii Agnieszky Holland je kaleidoskopem událostí ze života slavného spisovatele, který chce představit jeho vnitřní svět a zdroje imaginace. Na festivalu v San Sebastianu právě soutěží o hlavní cenu a ve čtvrtek 25. září ho začnou uvádět česká kina.

Umělec, který svým fascinujícím způsobem předběhl svou dobu. Vegetarián, workoholik, introvert, outsider, milenec prostřednictvím dopisů a úředník uvězněný v noční můře. To byl Franz Kafka, o jehož životě vznikl nový celovečerní film.

Život Franze Kafky nikdy nebyl jednoduchým materiálem pro klasické filmové zpracování. Český spisovatel, který za svého života vydal jen málo ze své nyní slavné tvorby, pracoval jako úředník a psal ve volném čase. Jeho existence připomínala spíše řadu dalších nespokojených autorů než osud uměleckého génia.

Po loňské štědrovečerní pohádce načas opustil plátno, nyní se ale vrací hned ve dvou filmech. Josef Trojan se v menší roli objeví v životopisném snímku o titulním pražském německém spisovateli Franz režisérky Agnieszky Hollandové. Závěrem října se pak představí jako slovenský krasobruslař v nevšední biografii Nepela. V rozhovoru mluví o obou celovečerních projektech i nedávném odchodu z angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče.

Nový česko-německo-polský film režisérky Agnieszky Holland vstoupí do českých kin 25. září a slibuje netradiční pohled na slavného spisovatele Franze Kafku. Tvůrci se rozhodli prolomit stereotypní obraz, který si většina lidí s autorem spojuje, bledého, vážného muže v černém obleku a klobouku.

Byl to jeden z nejvýznamnějších autorů 20. století a přesto se ve své době slávy bál. Tvorba Franze Kafky otřásla světovou literaturou. Kafka si však chtěl psát jen pro sebe. Psaní pro něj bylo určitou formou terapie. Kvůli úzkostem ze slávy požádal, aby jeho dílo bylo po smrti spáleno.

Nový česko-německo-polský film Agnieszky Holland nazvaný Franz vstoupí do českých kin 25. září s překvapivým pohledem na slavného spisovatele. Když si většina lidí vybaví Franze Kafku, vidí před sebou vyhublého, smutného, zamračeného muže v černém obleku a klobouku. Kostýmní výtvarnice filmu Michaela Horáčková Hořejší si však dovolila tuto zažitou představu elegantně narušit. Film vyžadoval více … Článek Kostýmy ve filmu Franz rozbíjejí mýtus o Kafkovi se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

FOTOGALERIE: Od první zmínky o tom, že Franz Kafka býval návštěvníkem pražského Montmartru a patrně i Longenovým pozorovatelem, jsem zatoužil po objevu konkrétnějších důkazů.

Kafkovy knihy desítky let sbíral francouzský chirurg Thierry Bouchet. Když v 70. letech navštívil Prahu, přelezl dokonce zeď, aby se mohl podívat k hrobu slavného spisovatele. Některé spisy z jeho sbírky se teď v Paříži prodaly i za víc než dva miliony korun.

V roce 1938 se z pohledu tehdejšího Československa mezinárodně-politická situace značně zhoršila a vše vyvrcholilo zářijovou mnichovskou krizí. Franze Werfela se situace osobně dotýkala.

Už delší dobu vyzývám členy naší kulturní redakce, která je mimochodem zřejmě jednou z největších v českých časopisech (natož mezi umírajícími deníky), aby napsali něco o veřejných štvanicích – ne nepodobných našim současným kulturním válkám –, které se vedly mezi intelektuálními elitami v předminulém století.

Zemské divadlo v Linci uvede 29. března 2025 od 19:30 premiéru opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka. Tentokráte však pod názvem Prohnaná liška (Die gerissene Füchsin). Režie se ujal Peter Konwitschny, hudební nastudování má na starosti šéfdirigent Markus Poschner.

Bohémská feministka, empatická žena, spolupracovnice odboje a statečná duše. A také platonická Kafkova láska. To vše a mnohem více ztělesňovala novinářka Milena Jesenská, která nakonec zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück na selhání ledvin.

„Na stejné a podobné otázky už jsem odpovídala tolikrát, že už bych si to odpustila. Protože si myslím, že je důležitější to, co člověk udělá, posílám vám básničky. Vypovídají o mně víc. Navíc je poezie v médiích málo,“ řekla serveru PrahaIN.cz slavná textařka a herečka Gabriela Osvaldová.

Rok 2024 lze nazvat rokem kafkovským. Důvod je zcela prozaický. Letos 3. června uplynulo rovných sto let od úmrtí světově významného spisovatele, německy píšícího pražského rodáka Franze Kafky. K jeho nepříliš rozsáhlému dílu a myšlenkám se obrací s neutuchající měrou již několikátá generace čtenářů i autorů.

V Praze se mihly všechny významné i nevýznamné figury či figurky českých dějin.

Film Nádhera života (Die Herrlichkeit des Lebens) zachycuje poslední rok života českého velikána Franze Kafky. Což je materiál jako dělaný pro hořkosladké, intimní drama.

Civilní a nenucený herecký projev, přirozeně plynoucí rozhovory, uvěřitelně znázorněné mezilidské vztahy a děj tematizující lásku, odvahu, strach, štěstí, vzpouru i smrt. Nádhera života, film dle stejnojmenné knižní předlohy, zpracovávající poslední rok života Franze Kafky, je komorním zážitkem, který obstojí …

Oceněný překladatel Michal Ctibor do češtiny nově převedl epos Aenéis římského básníka Vergilia.

Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané záhadným zámkem, do nějž se snaží za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím“.

Franz Kafka, jeden z nejvýznamnějších a nejtajemnějších spisovatelů 20. století, se narodil 3. července 1883 v Praze za Rakousko-Uherska. Letos od jeho smrti uplynulo 100 let. Jako připomínka tohoto výročí byla v Praze nainstalována putovní výstava, kterou si můžete po celý srpen prohlédnout na Mariánském náměstí pod širým nebem.

Natočil zábavné a komerční Dannyho parťáky i zcela odlišný artový snímek Kafka, který letos předělal do nové verze nazvané Mr. Kneff. Obě přitom uvedl na festivalu v Karlových Varech, kde médiím poskytl rozhovor. Režisér Steven Soderbergh k filmům přistupuje vždy stejně. Zjistí, čím chce dílo být, a pak hledá jeho nejlepší podání.

Dnes je tomu 40 let, kdy literární svět opustil rodák z Čáslavic na Třebíčsku Bedřich Fučík. Tento spisovatel, literární kritik, historik, editor a překladatel patřil mezi katolicky orientované literární kritiky.

Franz Kafka (1883-1924), jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, se před první světovou válkou nadchl pro dostihy. Pravidelně jezdil do Chuchle, ale zažil také atmosféru dostihů v Longchamp. I detaily této jeho záliby však zůstávají tajemné.

Letošní ročník Karlových Varů je velmi štědrý co do kafkovského obsahu. A tím není míněn jen boj o získání vybraných vstupenek. Pokud máme vypíchnout jeden z archivních filmů inspirovaných slavným spisovatelem, nestojí to ale za dlouhé váhání. Proces (The Trial) z roku 1962 Orsona Wellese v kině je totiž lahůdka.

Prakticky nemine den, aby někde na světě, v operních divadlech či na koncertních pódích, nezaznělo některé dílo Leoše Janáčka. Skladatel, od jehož narození 3. července uplyne 170 let, je skutečnou operní star, řekl v rozhovoru Jiří Zahrádka, muzikolog a kurátor brněnského Janáčkova archivu. Dílem skladatele, který na uznání čekal do zralého věku a jako šedesátník prožil nejsilnější tvůrčí vzepětí, se Zahrádka zabývá tři desetiletí. Pořád je co objevovat, uvedl.

Franz Kafka je nechtěný fenomén. Sám o sobě pochyboval, většinu svých literárních děl si přál posmrtně zlikvidovat, přesto dodnes žije nejen ve světoznámých románech a povídkách, ale také na tričkách či hrnečcích. Jaký byl doopravdy, zůstává záhadou. Přiblížit se ho pokouší rakouský kreslíř Nicolas Mahler v naučném i vtipném komiksu Kafka v kostce.

Franz Kafka byl světově proslulý představitel německé literární Prahy a jeden z nejvýznamnějších prozaiků literatury 20. století. 3. června uplynulo od jeho smrti rovných 100 let a 3. července by oslavil narozeniny. Pojďme se podívat na život a především úžasná díla tohoto umělce. Zkuste si náš kvíz a zjistěte, co všechno o něm víte.

Kde se nachází zámek, který inspiroval Franze Kafku k jeho kultovnímu románu? Podle některých hlasů stojí v Třešti. Právě tam trávil mladý spisovatel letní měsíce předtím, než nastoupil do zaměstnání. Pravidelně tam jezdil za svým strýcem, se kterým měl podle svědectví hezký vztah a který spisovatele navštívil i v době, kdy literát umíral. Druhý díl seriálu Po stopách Franze Kafky od Radio Prague International tak míří do Třešti.

Západočeská galerie v Plzni láká na výjimečnou mezinárodní výstavu. Představuje výtvarné umění, které osobně znal nebo obdivoval spisovatel Franz Kafka. Od jeho úmrtí nedávno uplynulo přesně sto let.

Sto let uplynulo 3. června 2024 od úmrtí spisovatele Franze Kafky, pražského rodáka, a čas z něj učinil zejména v Praze ikonu podobnou náboženským výjevům.

Německy mluvící pražský Žid je nejslavnějším spisovatelem narozeným v Praze. Franz Kafka se ale své slávy nedožil. A kdyby jeho přítel Max Brod splnil Kafkovo přání a jeho rukopisy spálil, literární svět by přišel o velkého génia. Tak trochu podivínský umělec měl i zvláštní stravovací návyky.

Portál iVysílání uvádí hranou sérii Kafka u příležitosti 100 let od spisovatelova úmrtí. Dozvíme se o něm něco nového?

Jobova zvěst dostihla spisovatele Franze Kafku (1883-1924) v srpnu roku 1917, když začal chrlit krev a lékaři nemoc diagnostikovali jako tuberkulózu. V té době na ní umírala zhruba polovina pacientů, takže Kafka se celkem logicky prohlásil za „beznadějný případ“. Zemřel sedm let poté, 3. června 1924. Německy píšící pražský židovský spisovatel se proslavil až posmrtně, zato ve světovém kontextu. „Kafka je autor, který mě naprosto zásadně ovlivnil. Vlastně kvůli němu jsem se poprvé vydala do Prahy,“ říká pro CNN Prima NEWS tchajwanská spisovatelka Hung Ai-Chu. Připomeňme si v kostce Kafkův život i dílo a podívejme se do polských Głuchołaz a českých Zlatých Hor. To jsou Kafkovými životopisci dosud málo probádaná místa, která slavný spisovatel navštívil, a kde prožil milostné okouzlení.

Nesmělý, bázlivý a jemný. Přesně tak o Franzi Kafkovi psala jedna z jeho osudových žen – Milena Jesenská. Jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století zemřel přesně před 100 lety. Zatímco některé jeho ženy a přítelkyně byly známé, jako třeba právě Milena Jesenská, jiné zůstávají v pozadí. Patří mezi ně i Felice Bauerová. Kafkovu přítelkyni představuje kniha spisovatelky Magdaleny Platzové Život po Kafkovi, která nově vychází i ve Francii.

Franz Kafka by správně měl zmizet z triček i hrnků. A zbavit bychom se měli i pocitu, že máme slavného autora dávno přečteného. Nejlepším suvenýrem s Kafkou je totiž údiv čtenáře.

Před rovnými sty lety, 3. června 1924, zemřel pražský německy píšící židovský spisovatel, který je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, Franz Kafka. Napsal tři romány, Amerika, Proces a Zámek, a řadu povídek a novel. Přídavné jméno kafkovský, typické pro situace z jeho románů, se dnes užívá v mnoha světových jazycích.

V pondělí uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky. Výročí si připomíná i univerzita v Oxfordu výstavou rukopisů slavného spisovatele, které má v depozitáři. Poprvé v historii jsou k vidění na jednom místě téměř všechny originály prací rodáka z Prahy.

NEZNÁMÉ PŘÍBÉHY FILMŮ / Letošní pražský knižní veletrh se odehrál mimo jiné ve znamení stoletého výročí smrti Franze Kafky (3. 7. 1883 – 3. 6. 1924). Jeho výrok „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře…

Kdy Praha hostila nejvýznamnější učence své doby? Na mysl nám přijde asi doba císaře Rudolfa II. Nelze ale zapomenout na období let 1911 až 1912, kdy v Praze žil, přednášel a pracoval Albert Einstein.

Téměř tunu knih přivezli pracovníci Moravské zemské knihovny (MZK) z pařížského bytu spisovatele Milana Kundery. V Brně, Kunderově rodišti, už z dřívějška mají část spisovatelova archivu a překlady jeho děl do mnoha světových jazyků. Nyní převáželi osobní knihovnu, kterou si literát nechával až do posledních chvil.

Téměř tunu knih z pařížského bytu nedávné zesnulého spisovatele o víkendu přivezli pracovníci Moravské zemské knihovny v Brně.