Mezinárodní měnový fond

Válka v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, vyvolaly prudký růst cen paliv po celém světě. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jde o „největší narušení dodávek v historii“. Vlády napříč kontinenty proto začaly zavádět mnohdy i bizarní opatření, jejichž cílem je zmírnit dopady na domácnosti i ekonomiku. Rostoucí ceny energií nutí jednotlivé země hledat rovnováhu mezi okamžitou pomocí a dlouhodobým omezením spotřeby. Mezinárodní měnový fond doporučuje kromě cenových zásahů aktivně řídit i poptávku, například podporou veřejné dopravy nebo větším využíváním práce z domova. Faktem každopádně je, jak uvádí BBC, že každý stát se s nastalou situací vypořádává po svém.

Hodnota majetku ruských miliardářů se za poslední rok zvýšila o jedenáct procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (14,5 bilionu korun), a to navzdory ruské agresi proti Ukrajině a nejtvrdším západním sankcím, jaké kdy byly zavedeny proti významné ekonomice. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na ruskou verzi časopisu Forbes.

Sedm týdnů války s Íránem nepřineslo pád teheránského režimu ani splnění Trumpových požadavků. Odhalilo ale něco jiného – prezidentovu Achillovu patu. A ta je čistě ekonomická. Spojené státy sice disponují obrovskou vojenskou silou, jenže když se ceny benzínu vyšplhají vysoko a inflace začne kousat, domácí tlak dokáže Bílý dům dostat pod výrazný tlak rychleji, než jakákoli íránská raketa. Článek Trump pod palbou: Írán ukázal, kde má slabinu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky? Článek Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Mezinárodní měnový fond a Světová banka obnovily tento týden vztahy s Venezuelou, přerušené od roku 2019. Obě organizace o tom informovaly v noci na pátek a Caracas jejich oznámení potvrdil. Podle agentury AFP tento krok posiluje legitimitu venezuelské vlády a otevírá zemi nové finanční možnosti, včetně přístupu k půjčkám v miliardách dolarů.

Donald Trump opět jednou předvedl svou unikátní schopnost prodat naprostou katastrofu jako strategické vítězství. V rozhovoru pro Fox Business s Mariou Bartiromovou se nechal slyšet, že je vlastně „velmi spokojený“ s tím, jak se vyvíjejí ceny ropy.

Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta, uvedl měnový fond v jarním výhledu globální ekonomiky. Ještě loni na podzim počítal s růstem české ekonomiky o dvě procenta. S růstem o 2,2 procenta prognóza počítá i na příští rok. Fond nicméně varuje před závažnějšími scénáři, pokud válka na Blízkém východě potrvá déle.

Strana Tisza, založená teprve před dvěma lety, ukončila po šestnácti letech Orbánovu éru. A k tomu získala mandát, jaký Maďarsko od pádu komunismu nepamatuje. Maďarští voliči znovu objevili sílu svého hlasu: nevyměnili jen...

Hormuzský průliv je od českých pump vzdálený tisíce kilometrů, ale na cenovkách u stojanů se projevil během dnů. Nafta v Česku k březnu 2026 stála i 43,15 Kč za litr.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina si v loňském roce přišli na více než 15,8 milionu hřiven, tedy zhruba 7,7 milionu korun. Vyplývá to z majetkového přiznání hlavy státu, na které se odvolává server RBK-Ukrajina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali více než 15,8 milionu hřiven (přibližně 7,7 milionu korun), uvedl v pondělí server RBK-Ukrajina s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu. Prezidentský plat podle dokumentu činil 336 tisíc hřiven čili 28 tisíc měsíčně (asi 13 660 korun).

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.

Země zaostává v plnění potřebných reforem. Jen na konci roku 2025 nestihla řadu klíčových závazků, čímž ohrozila miliardy eur z unijní podpory.

Debata o stavu veřejných financí se často soustředí pouze na výši rozpočtového deficitu. V evropském kontextu však tempo zadlužování i náklady na obsluhu dluhu vycházejí pro Česko relativně příznivě.

Stát zavede nový systém evidence tržeb EET 2.0 od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu, oznámila ve středu ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Součástí návrhu bude výjimka EET OFF, určená pro nejmenší podnikatele. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky.

Praha - Nový systém evidence tržeb EET 2.0 stát spustí od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu. Systém, který představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), nebude povinný pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínosy EET 2.0 jen na DPH a dani z příjmů dosáhnou podle ministryně 14 až 15 miliard korun ročně. Opoziční politici tvrdí, že elektronická evidence významné výnosy do rozpočtu nepřinese. Bude znamenat jen víc byrokracie a prostor pro zásahy proti nepohodlným, míní. Podnikatelé ale evidenci vítají. Ministerstvo předkládá návrh zákona do připomínkového řízení.

Drobní podnikatelé si budou moct vybrat, jestli budou platit paušální daň, nebo budou podléhat elektronické evidenci tržeb (EET). V pondělí se na tom dohodla koaliční rada, po jejím jednání to řekl šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připravuje zákon, který má EET obnovit. Evidence by měla začít fungovat od příštího roku.

Drobní podnikatelé si budou moct vybrat, zda budou platit paušální daň, nebo budou podléhat elektronické evidenci tržeb (EET). Dohodla se na tom dnes koaliční rada, řekl po jejím jednání předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).

Drobní podnikatelé si budou moct vybrat, zda budou platit paušální daň, nebo budou podléhat elektronické evidenci tržeb (EET). Dohodla se na tom v pondělí koaliční rada, řekl po jejím jednání předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připravuje zákon, který by obnovil EET. Evidence by měla začít fungovat od příštího roku.

Praha - Drobní podnikatelé si budou moct vybrat, zda budou platit paušální daň, nebo budou podléhat elektronické evidenci tržeb (EET). Dohodla se na tom dnes koaliční rada, řekl po jejím jednání předseda Sněmovny Tomia Okamura (SPD). Podle ministerstva financí však alternativa k EET nebude shodná se současnou podobou paušální daně. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připravuje zákon, který by obnovil EET. Evidence by měla začít fungovat od příštího roku.

Po letech válečného boomu přichází vystřízlivění. Rusko čelí nejhorší ekonomické situaci od začátku invaze na Ukrajinu. Jak dlouho ještě vydrží platit za válku? Článek Ruská ekonomika konečně stagnuje. Co to znamená pro válku a pro Putina? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Rostoucí ceny potravin a služeb v Rusku stále více dopadají na běžné domácnosti. Zatímco úřady i část ekonomů hovoří o sezónních výkyvech a daňových změnách, mnoho Rusů tvrdí, že jejich každodenní zku…

Vládu Petra Fialy (ODS) kritizovali za rozpočtovou politiku a její návrh hospodaření státu na letošní rok odmítli. Přepracovaný státní rozpočet už kabinet Andreje Babiše (ANO) schválil, jak ale hodlá postupovat v dalších letech, není jasné. Vlastní výhled, který pomáhá plánovat hospodaření na dva roky dopředu a ukládá ho zákon, vláda nedodala. Převzala jen čísla, která navrhl ještě Fialův tým.

Vladimir Putin má zvláštní talent prezentovat problémy jako vítězství. Když ruská ekonomika loni zpomalila z více než čtyř procent na pouhé jedno procento, prezident to nenazval krizí, ale „záměrným krokem v boji proti inflaci". Jenže za touto rétorikou se skrývá mnohem komplikovanější příběh – příběh ekonomiky, která se vyčerpává ve válce a balancuje mezi statistickou iluzí a strukturálním úpadkem. Článek Ruská ekonomika zpomalila na jedno procento. Putin mluví o úspěchu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

V lednovém průzkumu STEM potvrdily nejvyšší míru důvěry bezpečnostní složky, zejména Hasičský záchranný sbor, kterému důvěřuje 95 % občanů. Policie ČR (77 %), Armáda ČR (74 %) a městská policie (70 %) si rovněž udržují silnou pozici. Vysokou důvěru veřejnosti má také Česká národní banka (77 %) a obecní nebo městský úřad (75 %). Nadpoloviční podporu vykazují kontrolní a soudní instituce, například Česká obchodní inspekce (72 %), Nejvyšší soud (70 %) či Ústavní soud (65 %).

Česká ekonomika sice nadále roste, avšak její další vývoj stále více limitují strukturální slabiny, demografický vývoj a přetrvávající inflační tlaky ve službách. Zatímco domácí poptávka zůstává silná a inflace se drží blízko cíle, prostor pro fiskální i měnové uvolnění je omezený. O budoucím růstu tak budou rozhodovat spíše strukturální reformy než krátkodobé stimuly, uvedl Mezinárodní měnový fond.

Čína má velký problém. Tím je její ekonomika. Donald Trump tomuto problému se svou politikou v době, kdy se země stále potýká s pomalým postcovidovým oživením, nestabilitou v sektoru nemovitostí a velmi slabou spotřebitelskou poptávkou, jistě nepřidá. Trumpova politika je však jen třešničkou na problémovém dortu, který si soudruzi v Pekingu upekli sami.

Každý z fotbalistů senegalské reprezentace dostane za triumf na mistrovství Afriky odměnu 130 tisíc dolarů (asi 2,7 milionu korun) a přímořský pozemek o rozloze 1500 čtverečních metrů. Oznámil to prezident země Bassirou Diomaye Faye.

Každý z fotbalistů senegalské reprezentace dostane za triumf na mistrovství Afriky odměnu 130 tisíc dolarů (asi 2,7 milionu korun) a přímořský pozemek o rozloze 1500 čtverečních metrů. Oznámil to prezident země Bassirou Diomaye Faye.

Švýcarský frank si v posledních dnech výrazně upevňuje pozici.

Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktualizace jeho podzimního výhledu, kterou fond zveřejnil. Negativní dopady změn v obchodní politice podle MMF vyvažuje prudký růst investic do technologického sektoru, zejména v Severní Americe a Asii. Klíčovou roli v tomto trendu hraje rozvoj umělé inteligence.

Po letech izolace se Venezuela může vrátit na ropnou mapu světa. Washington zvažuje uvolnění sankcí, aby rozhýbal těžbu, ale experti varují, že cesta k obnově bude drahá a složitá.

Nedostatek toalet v Africe zvyšuje riziko nehod. Nutkání močit zhoršuje pozornost jako únava či alkohol a vede k riskování.

Foto: PixabayCestování po silnicích je vždy situaci, kdy jste tzv. jednou nohou v nebezpečí. Platí...

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.

Kanadský premiér Mark Carney uvedl během sobotního setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, že jeho země Ukrajině poskytne dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (v přepočtu téměř 52 miliard korun). Informuje o tom agentura Reuters. Zelenskyj zamířil do Kanady před svou cestou do Spojených států, kde se má v neděli na Floridě setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

Máme-li věřit zprávám většinových sdělovacích prostředků o situaci v Izraeli, prožívá tato země nebývalý hospodářský a sociálně-kulturní úpadek. Je to prý přirozený důsledek „nepřiměřené reakce na projevy palestinského odporu proti izraelské rozpínavosti“. Válečné tažení v Pásmu Gazy, které trvá již dva roky, údajně vysává židovský stát na dřeň a ten je na konci s dechem. Obce severního Izraele hraničící s Libanonem leží v troskách, vesnice na jihu zpustošené vpádem Hamásu marně čekají na kompletní obnovu, statisíce obyvatel opustili své domovy nadobro a tísní se nyní v přeplněných hotelích nebo u příbuzných. Průmysl převážně stojí, zasažen bombardováním, letecké spojení se světem je omezeno na minimum v důsledku hromadného bojkotu, židovské obyvatelstvo se snaží stůj co stůj opustit ohroženou vlast. Reportéři věští státu pochmurnou budoucnost, pokud vůbec nějakou bude mít.

Vydání magazínu zkoumá, jak AI změnila svět v letošním roce. Popisuje jak „ohromující“, tak „znepokojující“ aspekty umělé inteligence. Na přebalu se jako architekti AI objevili například Mark Zuckerberg, Elon Musk nebo Sam Altman.

Rok 2025 přinesl kombinaci investičního optimismu i tržních šoků. Podle MMF však největší zkouška teprve přijde.

Ruská vláda by měla „okamžitě začít“ realizovat plán strukturálních změn v ekonomice, které umožní zrychlit její růst alespoň na úroveň světového průměru. Na zasedání rady pro strategický rozvoj a nár…

Moderní doba přináší nové trendy i výzvy. Rok 2026 tak bude pro rodinné investory prostředím plným změn, nikoli však nutně hrozeb. Světové instituce

Praha převede 600 milionů korun do firmy Kongresové centrum Praha (KCP), kterou stoprocentně vlastní. Peníze jsou určené na výstavbu nové výstavní haly a několik dalších nutných investic. Rozhodli o tom dnes městští radní. Magistrát letos odkoupil 54,35 procenta firmy od státu a stoprocentně ji ovládl.

Nezřídka se v různých debatách objevuje přesvědčení, že česká ekonomika, a případně Česká republika jako země, je malá. Někteří dokonce občas použijí téměř pohádkový termín „maličká zemička“, když hovoří například o našem nedávném sportovním, politickém či ekonomickém úspěchu.

"Mnoha obyvatelům chybí základní životní potřeby. Lidé neumírají kvůli povodním, ale kvůli hladu," varuje Muzakir Manaf, guvernér provincie Aceh.

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.

Úřady se po záplavách a sesuvech obávají dalších mrtvých kvůli hladomoru v nepřístupných oblastech, situaci by například v Severní Sumatře mohly zhoršit další očekávané deště.

Firmy investují do umělé inteligence vysoké částky a návratnost je zatím nejistá. Britská centrální banka varuje, že by vysoké ohodnocení firem mohlo vést k pádu trhu.

V důsledku příliš vysokého ohodnocení firem investujících do umělé inteligence (AI) a rovněž kvůli rizikovým úvěrům velkým společnostem narůstají rizika pro stabilitu britského finančního systému.

Už 100 miliard dolarů si půjčili partneři americké společnosti OpenAI, které investují do projektů datových center na rozvoj umělé inteligence této firmy.

Investice do datových center OpenAI dosahují téměř 100 miliard dolarů a jejich návratnost závisí na úspěchu ztrátového start-upu. Na trhu s umělou inteligencí se přitom objevují varování před možnou investiční bublinou připomínající dotcomové období.

Partneři OpenAI si na financování datových center a infrastruktury půjčili téměř 100 miliard dolarů, přičemž splácení závisí na úspěchu tohoto ztrátového start-upu, píše Financial Times.

Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 100 miliard dolarů (dva biliony Kč), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times (FT).

Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 100 miliard dolarů (dva biliony korun), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times.

Výprodej českých vládních dluhopisů, po kterém se výnos 10letého vládního bodnu v listopadu usadil nad 4,5 %, nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích rozhodně není zadarmo. A Česko v tom vůbec není samo.

1) Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

Kyjev/Londýn - Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

1) Trh s ropou se mýlí, když očekává, že barel ropy bude do roku 2030 stát kolem 60 dolarů, tedy zhruba stejně jako dnes. Obchodníci jsou příliš velcí optimisté, pokud jde o předpoklad, že ceny zůstanou nízké prakticky už navěky, jak naznačují termínové kontrakty. Ve svém komentáři to dnes napsal Javier Blas, který v agentuře Bloomberg analyzuje trh s energiemi a komoditami.

Německá ekonomika by díky uvolněnější rozpočtové politice měla oživit z útlumu, její růstové vyhlídky ve střednědobém horizontu však zůstávají omezené, mimo jiné kvůli rychlému stárnutí populace. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Zároveň vyzval německou vládu ke strukturálním reformám, které by hospodářský růst podpořily.