Mezinárodní měnový fond

Švýcarský frank si v posledních dnech výrazně upevňuje pozici.

Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky o 0,2 procentního bodu na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktualizace jeho podzimního výhledu, kterou fond zveřejnil. Negativní dopady změn v obchodní politice podle MMF vyvažuje prudký růst investic do technologického sektoru, zejména v Severní Americe a Asii. Klíčovou roli v tomto trendu hraje rozvoj umělé inteligence.

Po letech izolace se Venezuela může vrátit na ropnou mapu světa. Washington zvažuje uvolnění sankcí, aby rozhýbal těžbu, ale experti varují, že cesta k obnově bude drahá a složitá.

Nedostatek toalet v Africe zvyšuje riziko nehod. Nutkání močit zhoršuje pozornost jako únava či alkohol a vede k riskování.

Foto: PixabayCestování po silnicích je vždy situaci, kdy jste tzv. jednou nohou v nebezpečí. Platí...

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.

Kanadský premiér Mark Carney uvedl během sobotního setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, že jeho země Ukrajině poskytne dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (v přepočtu téměř 52 miliard korun). Informuje o tom agentura Reuters. Zelenskyj zamířil do Kanady před svou cestou do Spojených států, kde se má v neděli na Floridě setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

Máme-li věřit zprávám většinových sdělovacích prostředků o situaci v Izraeli, prožívá tato země nebývalý hospodářský a sociálně-kulturní úpadek. Je to prý přirozený důsledek „nepřiměřené reakce na projevy palestinského odporu proti izraelské rozpínavosti“. Válečné tažení v Pásmu Gazy, které trvá již dva roky, údajně vysává židovský stát na dřeň a ten je na konci s dechem. Obce severního Izraele hraničící s Libanonem leží v troskách, vesnice na jihu zpustošené vpádem Hamásu marně čekají na kompletní obnovu, statisíce obyvatel opustili své domovy nadobro a tísní se nyní v přeplněných hotelích nebo u příbuzných. Průmysl převážně stojí, zasažen bombardováním, letecké spojení se světem je omezeno na minimum v důsledku hromadného bojkotu, židovské obyvatelstvo se snaží stůj co stůj opustit ohroženou vlast. Reportéři věští státu pochmurnou budoucnost, pokud vůbec nějakou bude mít.

Vydání magazínu zkoumá, jak AI změnila svět v letošním roce. Popisuje jak „ohromující“, tak „znepokojující“ aspekty umělé inteligence. Na přebalu se jako architekti AI objevili například Mark Zuckerberg, Elon Musk nebo Sam Altman.

Rok 2025 přinesl kombinaci investičního optimismu i tržních šoků. Podle MMF však největší zkouška teprve přijde.

Ruská vláda by měla „okamžitě začít“ realizovat plán strukturálních změn v ekonomice, které umožní zrychlit její růst alespoň na úroveň světového průměru. Na zasedání rady pro strategický rozvoj a nár…

Moderní doba přináší nové trendy i výzvy. Rok 2026 tak bude pro rodinné investory prostředím plným změn, nikoli však nutně hrozeb. Světové instituce

Praha převede 600 milionů korun do firmy Kongresové centrum Praha (KCP), kterou stoprocentně vlastní. Peníze jsou určené na výstavbu nové výstavní haly a několik dalších nutných investic. Rozhodli o tom dnes městští radní. Magistrát letos odkoupil 54,35 procenta firmy od státu a stoprocentně ji ovládl.

Nezřídka se v různých debatách objevuje přesvědčení, že česká ekonomika, a případně Česká republika jako země, je malá. Někteří dokonce občas použijí téměř pohádkový termín „maličká zemička“, když hovoří například o našem nedávném sportovním, politickém či ekonomickém úspěchu.

"Mnoha obyvatelům chybí základní životní potřeby. Lidé neumírají kvůli povodním, ale kvůli hladu," varuje Muzakir Manaf, guvernér provincie Aceh.

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.

Úřady se po záplavách a sesuvech obávají dalších mrtvých kvůli hladomoru v nepřístupných oblastech, situaci by například v Severní Sumatře mohly zhoršit další očekávané deště.

Firmy investují do umělé inteligence vysoké částky a návratnost je zatím nejistá. Britská centrální banka varuje, že by vysoké ohodnocení firem mohlo vést k pádu trhu.

V důsledku příliš vysokého ohodnocení firem investujících do umělé inteligence (AI) a rovněž kvůli rizikovým úvěrům velkým společnostem narůstají rizika pro stabilitu britského finančního systému.

Už 100 miliard dolarů si půjčili partneři americké společnosti OpenAI, které investují do projektů datových center na rozvoj umělé inteligence této firmy.

Investice do datových center OpenAI dosahují téměř 100 miliard dolarů a jejich návratnost závisí na úspěchu ztrátového start-upu. Na trhu s umělou inteligencí se přitom objevují varování před možnou investiční bublinou připomínající dotcomové období.

Partneři OpenAI si na financování datových center a infrastruktury půjčili téměř 100 miliard dolarů, přičemž splácení závisí na úspěchu tohoto ztrátového start-upu, píše Financial Times.

Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 100 miliard dolarů (dva biliony Kč), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times (FT).

Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 100 miliard dolarů (dva biliony korun), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times.

Výprodej českých vládních dluhopisů, po kterém se výnos 10letého vládního bodnu v listopadu usadil nad 4,5 %, nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích rozhodně není zadarmo. A Česko v tom vůbec není samo.

1) Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

Kyjev/Londýn - Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

1) Trh s ropou se mýlí, když očekává, že barel ropy bude do roku 2030 stát kolem 60 dolarů, tedy zhruba stejně jako dnes. Obchodníci jsou příliš velcí optimisté, pokud jde o předpoklad, že ceny zůstanou nízké prakticky už navěky, jak naznačují termínové kontrakty. Ve svém komentáři to dnes napsal Javier Blas, který v agentuře Bloomberg analyzuje trh s energiemi a komoditami.

Německá ekonomika by díky uvolněnější rozpočtové politice měla oživit z útlumu, její růstové vyhlídky ve střednědobém horizontu však zůstávají omezené, mimo jiné kvůli rychlému stárnutí populace. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Zároveň vyzval německou vládu ke strukturálním reformám, které by hospodářský růst podpořily.

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %, pozn. aut.) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo. A Česko v tom není samo, ba naopak – je součástí globálního trendu, ve kterém investoři daleko obezřetněji začínají hodnotit rozpočtovou udržitelnost jednotlivých vlád.

Luis Garicano, Bengt Holmström a Nicolas Petit na stránkách „The Constitution of Innovation: A New European Renaissance“ poukazují na to, že v průběhu několika desetiletí po druhé světové válce byly země dnešní eurozóny schopné svým ekonomickým výkonem dohánět Spojené státy.

Světové akcie padají tento týden nejvýrazněji od Trumpova „týdne osvobození“ začátkem dubna. Pražská burza ale zůstává nejvýkonnější na světě, bereme-li v potaz všechny vyspělé ekonomiky dle definice MMF.

Mezinárodní měnový fond varuje, že zadlužení vlád se blíží úrovni, která nastala naposledy po druhé světové válce. Pokud státy neprovedou potřebné – byť politicky nepopulární – reformy, sklouznou do takzvané spirály beznaděje.

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo. A Česko v tom není samo, ba naopak – je součástí globálního trendu, ve kterém investoři daleko obezřetněji začínají hodnotit rozpočtovou udržitelnost jednotlivých vlád.

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo. A Česko v tom není samo, ba naopak – je součástí globálního trendu, ve kterém investoři daleko obezřetněji začínají hodnotit rozpočtovou udržitelnost jednotlivých vlád. Tlak na dluhopisovém trhu jsme v posledních kvartálech viděli například i v sousedním Německu, plánujícím v nejbližších letech mamutí rozpočtovou expanzi – výnosy vládních dluhopisů v blízkosti čtrnáctiletých maxim. Za větší opatrností trhů přitom podle analýz MMF (Mezinárodního měnového fondu) leží skutečné fundamentální důvody.

Hybridní tlak Ruska na evropské země je pouze jinou formou války na Ukrajině. Evropa ale stále není na plnohodnotný konflikt připravena, varoval v rozhovoru pro EU Perspectives ukrajinský podnikatel a odborník na bezpečnostní otázky Fedir Serdiuk.

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo.

KOMENTÁŘ. Češi drží na účtech a vkladech v bankách více než tři biliony korun. Tyto peníze každý den ztrácejí hodnotu. Inflace je neviditelná „daň“ na střadatele – naopak ti, kteří rozumně využívají dluh, můžou na inflaci vydělat. Peníze uložené na účtech sice na první pohled představují bezpečí, ve skutečnosti však jejich kupní síla postupně klesá.

Ukrajinský parlament schválil většinou hlasů odvolání ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové, informují média. Jen o něco dříve poslanci odhlasovali odvolání ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka.

Parlament Ukrajiny odvolal z funkce ministryni energetiky Svitlanu Hrynčukovou a ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Oba jsou spojováni s korupční kauzou v energetice.

Ukrajinu dál svírá korupční skandál v energetickém sektoru, který prezidenta Volodymyra Zelenského vystavuje nejsilnějšímu politickému tlaku od začátku ruské invaze. Ve středu došlo k odvolání dvou ministrů, konkrétně ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové a ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Opozice žádá odstoupení celé vlády a podle dostupných informací čelí Zelenskyj rostoucím výzvám, aby odvolal svého nejvlivnějšího spolupracovníka, šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka…

Ukrajinský parlament schválil většinou hlasů odvolání ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové, informují média. Jen o něco dříve poslanci odhlasovali odvolání ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Jde o důsledek korupčního skandálu v ukrajinské energetice. Haluščenko stál v čele rezortu energetiky před Hrynčukovou.

Osahat si, jak fungují digitální aktiva. Tak by se dal shrnout experiment České národní banky, která si vytvořila testovací portfolio v hodnotě jednoho milionu dolarů. Digitální aktiva budou hrát stále větší roli, a tak chceme být připraveni a získat expertizu, vysvětluje Jan Kubíček, člen bankovní rady České národní banky. Do budoucna přitom podle něj možná budou důležitá jiná digitální aktiva než bitcoin.

Když se jednání o jednom finančním plánu zaseknou, Brusel vytáhne z rukávu další. Evropská komise právě předložila členským státům tři varianty, jak pokrýt obrovskou finanční díru, která Ukrajině hrozí v letech 2026 a 2027. Podle odhadů Komise, vycházejících z analýz Mezinárodního měnového fondu, jde o částku kolem 134 miliard eur. Ano, čtete správně – víc než sto padesát miliard dolarů. Článek EU hledá cestu: 90 miliard eur pro Ukrajinu, nebo ještě víc? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dozorčí rada pražského Kongresového centra Praha má koncem listopadu schválit plánovanou výstavbu nové haly, kterou by následně mělo být možné zahájit. Novinářům to dnes řekl radní Prahy Zdeněk Kovářík (ODS). Radní dnes schválili obměnu dozorčí rady firmy poté, co hlavní město letos od státu odkoupilo 54,35 procenta a stoprocentně ji ovládlo.

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Růst tak mírně zrychlil z tempa 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve zpřesněném odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat, čímž potvrdil svůj rychlý odhad z konce října. Odhad meziročního růstu v EU nicméně zlepšil na 1,6 procenta z dřívějších 1,5 procenta. Tempo meziročního růstu tak bylo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Růst tak mírně zrychlil z tempa 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve zpřesněném odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat, čímž potvrdil svůj rychlý odhad z konce října. Odhad meziročního růstu v EU nicméně zlepšil na 1,6 procenta z dřívějších 1,5 procenta. Tempo meziročního růstu tak bylo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Růst tak mírně zrychlil z tempa 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve […]

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta.

Ruské útoky zabily v noci na pátek v Kyjevě šest lidí. Na platformě Telegram to uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Další tři desítky lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Rusové při útoku na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta použili zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

USA čerpaly téměř 900 milionů dolarů ze svých rezerv u Mezinárodního měnového fondu. Totožnou částku ve stejnou dobu obdržela Argentina, a to těsně předtím, než měla obdobnou sumu měnovému fondu splatit.

Regulace a legislativa kryptoměn jsou žhavými tématy, která ovlivňují nejen trh s kryptoměnami, ale i širší finanční a ekonomické prostředí.

Přinášíme přehled aktuálního dění v institucích EU v týdnu od 10. do 13. listopadu 2025.

Zpožděný vlak, přerušená dodávka elektřiny nebo ztracený kufr po příletu. Tyto situace zná každý, ale málokdo ví, že z nich může vzniknout nárok na finanční náhradu. Často jde o částky v řádech stovek až tisíců korun. Stačí vědět, kdy a kde si o ně říct.

Afrika je ze všech kontinentů stále tím nejméně rozvinutým. To ale zároveň znamená, že je i regionem s největším potenciálem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro zlepšení kvality života místních lidí, ale také pro investory, kteří mají odvahu zapojit se do transformace klíčových odvětví.