Mezinárodní měnový fond

"Mnoha obyvatelům chybí základní životní potřeby. Lidé neumírají kvůli povodním, ale kvůli hladu," varuje Muzakir Manaf, guvernér provincie Aceh.

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.

Úřady se po záplavách a sesuvech obávají dalších mrtvých kvůli hladomoru v nepřístupných oblastech, situaci by například v Severní Sumatře mohly zhoršit další očekávané deště.

Firmy investují do umělé inteligence vysoké částky a návratnost je zatím nejistá. Britská centrální banka varuje, že by vysoké ohodnocení firem mohlo vést k pádu trhu.

V důsledku příliš vysokého ohodnocení firem investujících do umělé inteligence (AI) a rovněž kvůli rizikovým úvěrům velkým společnostem narůstají rizika pro stabilitu britského finančního systému.

Už 100 miliard dolarů si půjčili partneři americké společnosti OpenAI, které investují do projektů datových center na rozvoj umělé inteligence této firmy.

Investice do datových center OpenAI dosahují téměř 100 miliard dolarů a jejich návratnost závisí na úspěchu ztrátového start-upu. Na trhu s umělou inteligencí se přitom objevují varování před možnou investiční bublinou připomínající dotcomové období.

Partneři OpenAI si na financování datových center a infrastruktury půjčili téměř 100 miliard dolarů, přičemž splácení závisí na úspěchu tohoto ztrátového start-upu, píše Financial Times.

Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 100 miliard dolarů (dva biliony Kč), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times (FT).

Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 100 miliard dolarů (dva biliony korun), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times.

Výprodej českých vládních dluhopisů, po kterém se výnos 10letého vládního bodnu v listopadu usadil nad 4,5 %, nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích rozhodně není zadarmo. A Česko v tom vůbec není samo.

1) Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

Kyjev/Londýn - Ukrajina se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) předběžně dohodla na podmínkách nového čtyřletého úvěrového programu, který jí umožní čerpat až 8,1 miliardy dolarů (169 miliard Kč). Měnový fond o tom ve středu informoval v tiskové zprávě. Další peníze mají zmírnit nedostatek financí, kterému Ukrajina čelí kvůli vysokým nákladům na válku s Ruskem.

1) Trh s ropou se mýlí, když očekává, že barel ropy bude do roku 2030 stát kolem 60 dolarů, tedy zhruba stejně jako dnes. Obchodníci jsou příliš velcí optimisté, pokud jde o předpoklad, že ceny zůstanou nízké prakticky už navěky, jak naznačují termínové kontrakty. Ve svém komentáři to dnes napsal Javier Blas, který v agentuře Bloomberg analyzuje trh s energiemi a komoditami.

Německá ekonomika by díky uvolněnější rozpočtové politice měla oživit z útlumu, její růstové vyhlídky ve střednědobém horizontu však zůstávají omezené, mimo jiné kvůli rychlému stárnutí populace. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Zároveň vyzval německou vládu ke strukturálním reformám, které by hospodářský růst podpořily.

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %, pozn. aut.) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo. A Česko v tom není samo, ba naopak – je součástí globálního trendu, ve kterém investoři daleko obezřetněji začínají hodnotit rozpočtovou udržitelnost jednotlivých vlád.

Luis Garicano, Bengt Holmström a Nicolas Petit na stránkách „The Constitution of Innovation: A New European Renaissance“ poukazují na to, že v průběhu několika desetiletí po druhé světové válce byly země dnešní eurozóny schopné svým ekonomickým výkonem dohánět Spojené státy.

Světové akcie padají tento týden nejvýrazněji od Trumpova „týdne osvobození“ začátkem dubna. Pražská burza ale zůstává nejvýkonnější na světě, bereme-li v potaz všechny vyspělé ekonomiky dle definice MMF.

Mezinárodní měnový fond varuje, že zadlužení vlád se blíží úrovni, která nastala naposledy po druhé světové válce. Pokud státy neprovedou potřebné – byť politicky nepopulární – reformy, sklouznou do takzvané spirály beznaděje.

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo. A Česko v tom není samo, ba naopak – je součástí globálního trendu, ve kterém investoři daleko obezřetněji začínají hodnotit rozpočtovou udržitelnost jednotlivých vlád.

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo. A Česko v tom není samo, ba naopak – je součástí globálního trendu, ve kterém investoři daleko obezřetněji začínají hodnotit rozpočtovou udržitelnost jednotlivých vlád. Tlak na dluhopisovém trhu jsme v posledních kvartálech viděli například i v sousedním Německu, plánujícím v nejbližších letech mamutí rozpočtovou expanzi – výnosy vládních dluhopisů v blízkosti čtrnáctiletých maxim. Za větší opatrností trhů přitom podle analýz MMF (Mezinárodního měnového fondu) leží skutečné fundamentální důvody.

Hybridní tlak Ruska na evropské země je pouze jinou formou války na Ukrajině. Evropa ale stále není na plnohodnotný konflikt připravena, varoval v rozhovoru pro EU Perspectives ukrajinský podnikatel a odborník na bezpečnostní otázky Fedir Serdiuk.

Dozorčí rada pražského Kongresového centra Praha (KCP) má koncem listopadu schválit plánovanou výstavbu nové haly, kterou by následně mělo být možné zahájit, uvedl radní Prahy Zdeněk Kovářík. Radní schválili obměnu …

Prudký růst výnosů vládních dluhopisů na českém trhu v posledních dnech (desetiletý výnos se vyšplhal nad 4,6 %) nám připomněl, že financování vládních deficitů na trzích dnes rozhodně není zadarmo.

KOMENTÁŘ. Češi drží na účtech a vkladech v bankách více než tři biliony korun. Tyto peníze každý den ztrácejí hodnotu. Inflace je neviditelná „daň“ na střadatele – naopak ti, kteří rozumně využívají dluh, můžou na inflaci vydělat. Peníze uložené na účtech sice na první pohled představují bezpečí, ve skutečnosti však jejich kupní síla postupně klesá.

Ukrajinský parlament schválil většinou hlasů odvolání ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové, informují média. Jen o něco dříve poslanci odhlasovali odvolání ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka.

Parlament Ukrajiny odvolal z funkce ministryni energetiky Svitlanu Hrynčukovou a ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Oba jsou spojováni s korupční kauzou v energetice.

Ukrajinu dál svírá korupční skandál v energetickém sektoru, který prezidenta Volodymyra Zelenského vystavuje nejsilnějšímu politickému tlaku od začátku ruské invaze. Ve středu došlo k odvolání dvou ministrů, konkrétně ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové a ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Opozice žádá odstoupení celé vlády a podle dostupných informací čelí Zelenskyj rostoucím výzvám, aby odvolal svého nejvlivnějšího spolupracovníka, šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka…

Ukrajinský parlament schválil většinou hlasů odvolání ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové, informují média. Jen o něco dříve poslanci odhlasovali odvolání ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Jde o důsledek korupčního skandálu v ukrajinské energetice. Haluščenko stál v čele rezortu energetiky před Hrynčukovou.

Osahat si, jak fungují digitální aktiva. Tak by se dal shrnout experiment České národní banky, která si vytvořila testovací portfolio v hodnotě jednoho milionu dolarů. Digitální aktiva budou hrát stále větší roli, a tak chceme být připraveni a získat expertizu, vysvětluje Jan Kubíček, člen bankovní rady České národní banky. Do budoucna přitom podle něj možná budou důležitá jiná digitální aktiva než bitcoin.

Když se jednání o jednom finančním plánu zaseknou, Brusel vytáhne z rukávu další. Evropská komise právě předložila členským státům tři varianty, jak pokrýt obrovskou finanční díru, která Ukrajině hrozí v letech 2026 a 2027. Podle odhadů Komise, vycházejících z analýz Mezinárodního měnového fondu, jde o částku kolem 134 miliard eur. Ano, čtete správně – víc než sto padesát miliard dolarů. Článek EU hledá cestu: 90 miliard eur pro Ukrajinu, nebo ještě víc? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dozorčí rada pražského Kongresového centra Praha má koncem listopadu schválit plánovanou výstavbu nové haly, kterou by následně mělo být možné zahájit. Novinářům to dnes řekl radní Prahy Zdeněk Kovářík (ODS). Radní dnes schválili obměnu dozorčí rady firmy poté, co hlavní město letos od státu odkoupilo 54,35 procenta a stoprocentně ji ovládlo.

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Růst tak mírně zrychlil z tempa 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve zpřesněném odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat, čímž potvrdil svůj rychlý odhad z konce října. Odhad meziročního růstu v EU nicméně zlepšil na 1,6 procenta z dřívějších 1,5 procenta. Tempo meziročního růstu tak bylo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Růst tak mírně zrychlil z tempa 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve zpřesněném odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat, čímž potvrdil svůj rychlý odhad z konce října. Odhad meziročního růstu v EU nicméně zlepšil na 1,6 procenta z dřívějších 1,5 procenta. Tempo meziročního růstu tak bylo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Růst tak mírně zrychlil z tempa 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve […]

Hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie se ve třetím čtvrtletí zvýšil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta.

Ruské útoky zabily v noci na pátek v Kyjevě šest lidí. Na platformě Telegram to uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Další tři desítky lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Rusové při útoku na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta použili zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

USA čerpaly téměř 900 milionů dolarů ze svých rezerv u Mezinárodního měnového fondu. Totožnou částku ve stejnou dobu obdržela Argentina, a to těsně předtím, než měla obdobnou sumu měnovému fondu splatit.

Regulace a legislativa kryptoměn jsou žhavými tématy, která ovlivňují nejen trh s kryptoměnami, ale i širší finanční a ekonomické prostředí.

Přinášíme přehled aktuálního dění v institucích EU v týdnu od 10. do 13. listopadu 2025.

Zpožděný vlak, přerušená dodávka elektřiny nebo ztracený kufr po příletu. Tyto situace zná každý, ale málokdo ví, že z nich může vzniknout nárok na finanční náhradu. Často jde o částky v řádech stovek až tisíců korun. Stačí vědět, kdy a kde si o ně říct.

Afrika je ze všech kontinentů stále tím nejméně rozvinutým. To ale zároveň znamená, že je i regionem s největším potenciálem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro zlepšení kvality života místních lidí, ale také pro investory, kteří mají odvahu zapojit se do transformace klíčových odvětví.

Investiční horečka okolo umělé inteligence (AI) a navázané infrastruktury se dostala do zvláštní fáze. Bude se na trzích opakovat situace ze začátku století?

Světová ekonomika se veze na vlně optimismu – a možná i iluze. Světové ekonomické fórum varuje, že na obzoru se rýsují tři bubliny: kryptoměnová, „AI“ a dluhová. A jak historie ukazuje, bubliny mají jednu nepříjemnou vlastnost – dříve či později prasknou.

Evropa bude muset v následujících letech výrazně zvýšit svou finanční a vojenskou podporu Ukrajině, pokud má zabránit dalšímu postupu Ruska.

Dva roky po nástupu prezidenta Javiera Mileie inflace v Argentině výrazně klesla a zahraniční investoři slaví. Někteří tamní podnikatelé však z radikálních reforem už tolik nadšení nejsou.

Hospodářství v zemích jižní Evropy aktuálně roste poměrně rychlým tempem, a to i bez většího rozpočtového deficituTři největší západoevropské ekonomiky naopak vykazují jen velmi slabý růst a zároveň zvyšují své zadluženíK poměrně překvapivému vývoji došlo podle odborníků třeba díky tomu, že jihoevropské země v minulosti zavedly úsporná opatření V první polovině minulého desetiletí Evropská unie intenzivně řešila závažné ekonomické problémy svých jižně položených členských států. Vůbec nejhorší situace panovala v Řecku, jehož státní dluh byl natolik vysoký, že tamní vláda musela přijmout několik velkých mezinárodních úvěrových balíčků, které byly podmíněny přísnými úspornými opatřeními a reformami. Ty se týkaly například zvýšení věku odchodu do důchodu, zefektivnění byrokracie, privatizace průmyslu či revize pracovního práva.

Řada akciových indexů na světě se zkraje listopadu drží poblíž historických maxim. Na něco takového si investoři velice rychle zvyknou. Má proto smysl si připomenout, co se dělo během některých velkých tržních 'krachů'. Některé detaily jsou opravdu překvapivé.

Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se americká ekonomika a její reindustrializace staly otázkou národní bezpečnosti, což vyvolalo cla, investiční a

Kreml se dostal do bludného kruhu, ze kterého není úniku. Válka přestala být nástrojem politiky a stala se základem celého státu. Mír by znamenal konec režimu.

Americký výrobce čipů Nvidia dosáhl dalšího historického milníku. Tržní hodnota poprvé překročila hranici pěti bilionů dolarů a firma se stala nejcennější společností světa. Růst akcií pohání vlna investic do umělé inteligence, která z Nvidie udělala symbol nové technologické éry.

Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů dolarů (104,5 bilionu korun). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii, uvedla agentura Reuters. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů dolarů, a to letos v červenci.

Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii, uvedla agentura Reuters. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.

Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu korun). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii, uvedla agentura Reuters. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.

Nový milník podtrhuje, jaký má AI pro ekonomiku význam. Rekordní úspěchy Nvidia sklízí hlavně díky investicím do technologií umělé inteligence. Hranici čtyř bilionů pokořila teprve v červenci, také jako první na světě.

Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů dolarů, tedy 104,5 bilionu korun. Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii, uvedla agentura Reuters.