Mezinárodní měnový fond

Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu bude letošní úroda obilovin slabší než v loňském roce. Základních obilovin bude sklizeno 6 784 tisíc tun, což je o 3,3 procenta méně než před rokem. Hlavní důvody spočívají v poklesu hektarového výnosu (ten je podle statistiků nižší o dvě procenta) a úbytku osevních ploch.

Míra nezaměstnanosti v EU v květnu stoupla na 6,7 procenta, nejnižší zůstala v Česku. Její nárůst byl ale mírnější, než očekávali analytici.

Německý Spolkový sněm schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu Kč), napsala agentura DPA.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu stoupla na 6,7 procenta z dubnových 6,6 procenta. Nejnižší zůstala v České republice, ačkoli zde vzrostla o 0,2 procentního bodu na 2,4 procenta. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.

V červnu se podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu zhoršovaly slabším tempem než v květnu a zejména než v dubnu. Vyplývá to z aktuálních údajů společnosti Markit. Svědčí to o tom, že ekonomika se dále navracela k běžnému provozu. Pozitivem je, že zhoršování podmínek v tuzemském průmyslu nebylo v letošním prvním pololetí v žádném z měsíců, ani v dubnu, výraznější než během světové finanční krize z let 2008 a 2009.

Český statistický úřad (ČSÚ) tento týden v rámci svého posledního odhadu mírně zhoršil hodnocení výkonu české ekonomiky v prvním letošním kvartálu, kdy HDP oproti konci loňského roku poklesl o 3,4 %. V meziročním srovnání ekonomika poklesla o dvě procenta.

Poslanci letos v březnu schválili novelu zákona o silniční dopravě, která od zítřka vstupuje v platnost. Mimo jiné odstraní možnost měst filtrovat počet vozů taxi ve městě zkouškami a přinese problémy, kterým západní metropole v posledních letech čelí.

Téměř dvě pětiny zaměstnanců podle průzkumu společnosti SSI Group sužuje na pracovišti příliš vysoká nebo nízká teplota. V horkých letních dnech přitom pracovní výkon klesá až o polovinu. Zajistit vhodné hygienické podmínky včetně odpovídající teploty přitom patří mezi základní povinnosti každého zaměstnavatele. Navíc jde o významnou prevenci proti šíření viru covid-19.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden ve středu zveřejnil svoji nejnovější prognózu dopadu koronakrize na globální ekonomiku. Není překvapením, že MMF svůj předchozí odhad z dubna posunul ještě více směrem dolů. Globální ekonomice nově předpovídá hluboký propad o 4,9 % a mírné oživení o 5,4 % v příštím roce.

Mezinárodní měnový fond zveřejnil svoji nejnovější prognózu dopadu koronakrize na globální ekonomiku. Není překvapením, že MMF svůj předchozí odhad z dubna posunul ještě více směrem dolů. Globální ekonomice nově předpovídá hluboký propad o 4,9 % a mírné oživení o 5,4 % v příštím roce.

Největší australská letecká společnost Qantas plánuje kvůli pandemii covidu-19 propustit nejméně 6000 zaměstnanců, což představuje zhruba 20 procent její celkové pracovní síly. Dalším 15 tisícům pracovníků prodlouží nucenou dovolenou, vyplývá z prohlášení firmy zveřejněného v noci na čtvrtek.

Koronavirová krize bude mít ještě větší negativní dopad na globální ekonomiku, než se čekalo. Vyplynulo to z nového odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF), o němž ve středu informoval server listu Financial Times. Poměr globálního dluhu na globálním hrubém domácím produktu (HDP) dosáhne rekordních 101 procent oproti loňským 82 procentům.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli dopadům pandemie způsobné koronavirem dál zhoršil výhled vývoje globální ekonomiky. Na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,9 procenta, uvedl fond ve svém aktualizovaném výhledu. V dubnu čekal pokles o tři procenta a už tento propad by znamenal nejhlubší recesi globální ekonomiky za 90 let.

I když v řadě států pandemie nebezpečného koronaviru pomalu, ale jistě odeznívá, ekonomové stále nejsou schopni shodnout se na tom, jak moc velké hospodářské škody za sebou zanechá. A tak zatímco jedni si myslí, že zotavení potrvá klidně i několik let, podle druhých by se mohla výkonnost na předkrizovou úroveň vrátit už v řádech měsíců. A pak tu jsou ještě tací, kteří zkrátka a jednoduše nevědí a kteří připouštějí vícero možností. Třeba jako pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) v čele s jeho šéfkou Kristalinou Georgievovou.

Nejlidnatější stát Afriky vsadil jednostranně na ropu. Příliv petrodolarů ovšem zvedá ekonomiku zatím jen se střídavými úspěchy. Od Nigérie začala v poslední době ropu nakupovat v rekordních objemech i Česká republika.

Česká národní banka říká minus osm procent, české Ministerstvo financí zveřejnilo minus 5,6 procenta, Mezinárodní měnový fond věstí minus 6,5 procenta, Brusel minus 6,2 procenta…

Země platící eurem uvolní pro Řecko dalších 748 milionů eur (přes 20 miliard Kč) v rámci programu snížení dluhu po ukončení záchranných programů. Shodli se na tom ve čtvrtek ministři financí eurozóny.

Česká národní banka říká minus osm procent, české Ministerstvo financí zveřejnilo minus 5,6 procenta, Mezinárodní měnový fond věstí minus 6,5 procenta, Brusel minus 6,2 procenta…

Vlády po celém světě již na boj s šířením koronaviru a s jeho ekonomickými dopady vynaložily v rámci rozpočtových opatření zhruba deset bilionů dolarů (234 bilionů Kč). Budou však zapotřebí ještě další rozsáhlé výdaje, uvedla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své dnes zveřejněné prognóze předpokládá letošní propad tuzemské ekonomiky čítající 9,6 procenta. To je pesimističtější odhad, než nač ukazuje aktuální, květnový konsensus trhu (minus 7,9 %, viz pravidelné šetření ČNB).

Centrální banka má poprvé v novodobé historii v úmyslu nakupovat zlato. Dosud ho ve státních rezervách jen ubývalo. Na konci dubna se zlaté rezervy smrskly na 275 tisíc trojských uncí, což je pouhých 11,2 procenta proti stavu při vzniku České republiky. Významnou změnu v přístupu centrálních bankéřů potvrdila týdeníku Euro sama banka.

Hned trojice pracovníků Mezinárodního měnového fondu (MMF) přišla s teorií, podle níž by některé aktuálně zveřejňované makroekonomické údaje nemusely být natolik přesné jako dříve, nebo by dokonce mohly vykazovat i lehce zavádějící hodnoty. To vše pochopitelně vinou probíhající pandemie, kvůli níž zkrátka nebyli zaměstnanci národních statistických úřadů mnohdy schopni tyto klíčové ukazatele fyzicky ověřit.

Nemají na jídlo, mnoho z nich si musí vystačit s pouhým jedním dolarem na den a o vyhlídkách na lepší život si mohou leda tak nechat zdát. Přesně taková je současná realita stovek tisíc Libanonců, jejichž země se ocitla samém prahu ekonomického kolapsu. Ti se dokonce obávají se, že pokud se nepodaří situaci v dohledné době vyřešit, bude mít přetrvávající chudoba na svědomí mnohonásobně více životů než hrozba v podobě koronaviru.

Čínská lidová banka před rokem oznámila poslední fáze vývoje digitálního juanu. Tato digitální měna vydaná centrální bankou (CBDC) chce konkurovat americkému dolaru a potlačit jeho dominanci po celém světě.

Takzvaný Islámský stát dávno přišel o svůj „chalífát“, dlouholetého vůdce Abú Bakra Bagdádího i zájem médií, nikoliv však o svou vizi a schopnost adaptovat se. Koordinovanost a nebezpečnost jeho útoků ve východní Sýrii a Iráku v posledních měsících znovu roste. Podstatnější však je, že místní konflikty a rozvrat, které IS opakovaně dokázal využít ke svému vzestupu, nijak neodeznívají, ale spíše se prohlubují.

Libanon stojí na prahu potravinové krize, což je situace, která by ještě před deseti byla nepředstavitelná, napsal premiér Hasan Dijáb pro čtvrteční list The Washington Post. Mnoho Libanonců už podle něj přestalo kupovat maso, ovoce a zeleninu a brzy možná nebudou mít ani na chleba. Dijáb se odvolává také na zjištění organizace Human Rights Watch a na Světovou banku, které varovaly, že více než polovina libanonských domácností bude mít letos problém zajistit si jídlo.

Mediální pokrytí libanonských protestů vyvolává pocit, že do ulic spontánně vyráží neorganizovaný dav. Opak je však pravdou. Přinášíme rozhovor se zástupci nejvýraznější z protestních skupin – hnutí Občané státu.

K tomu, aby se americká ekonomika plně zotavila z dopadů pandemie, bude zřejmě nutná vakcína proti koronaviru. V pořadu Face the Nation televizní sítě CBS to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Je tedy podle něj pravděpodobné, že proces zotavení se protáhne hluboko do příštího roku.

Pradávný princ Thattaradtha musel být muž velikých zásluh. Vzdal se trůnu a opustil prosperující království. Nakonec dal vzniknout městu Chanthabuly Si Sattanakhanahud. Město stojí dodnes, jmenuje se Vientiane a jeho rozkvět v posledních dvaceti letech je obdivuhodný.

Česká ekonomika v letošním roce kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí. V letech 2022 a 2023 by měl růst ekonomiky být kolem 2,5 procenta.

Česká ekonomika v letošním roce kvůli dopadům šíření koronaviru klesne o 7,6 procenta. Příští rok by ale měla stoupnout o 5,8 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 13 tuzemských odborných institucí. V letech 2022 a 2023 by měl růst ekonomiky být kolem 2,5 procenta.

V Brazílii se za poslední den prokázal koronavirus u dalších 9888 lidí. Ačkoliv se jedná o mírný pokles oproti údaji oznámeném ve čtvrtek, je to stále o několik tisíc více, než kolik činí průměr za posledních 7 dní. Komplikacím spojeným s covidem-19 v největší jihoamerické zemi podlehlo dalších 610 lidí, celkem Brazílie eviduje již 9164 zemřelých. Místní ministr financí Paulo Guedes podle agentury AFP varoval, že v zemi v důsledku pandemie hrozí zhroucení ekonomiky, nedostatek potravin a společenský rozklad.

I přes obnovení růstu se ale ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.

Česká národní banka snížila úrokové sazby a výrazně seškrtala svou prognózu. Počítá v ní s propadem ekonomiky o osm procent a výrazným růstem nezaměstnanosti.

Ekonomika EU v prvním čtvrtletí klesla kvůli dopadům koronaviru mezičtvrtletně o 3,5 procenta, v eurozóně pokles činí 3,8 procenta, uvedl Eurostat. Meziroční inflace v eurozóně v dubnu podle rychlého odhadu zpomalila na 0,4 procenta z březnových 0,7 procenta. Způsobil to hlavně propad cen energií.

Nejvíce postiženou částí ekonomiky bude kvůli krizi vyvolané šířením koronaviru sektor služeb. Pro obnovu ekonomiky bude nejdůležitější rychlost a cílenost rozpočtové politiky státu i měnové politiky České národní banky. Zásadní přitom bude oživit export a udržet nezaměstnanost na nízkých úrovních. Shodli se na tom ekonomové členských bank sdružených v České bankovní asociaci. Asociace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Česká ekonomika by se v letošním roce kvůli dopadům globální pandemie covidu-19 mohla propadnout až o 11 procent. Vyplývá to z odhadů analytiků a ekonomů. Ti nicméně upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu nepředvídatelnému vývoji situace v Česku i ve světě.

Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí. Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.

Epidemiolog Roman Prymula a ekonom Daniel Münich jsou členy dvou poradních týmů Ústředního krizového štábu. Když se chtěl ekonom seznámit s postupem laboratorního týmu, narazil.

Podle informací CNN již textilní továrny v Bangladéši propustily téměř polovinu z 4,1 milionu dělníků v zemi. Uzavření výroben nebo přinejlepším dočasné přerušení provozu je jedním z důsledků celosvětové pandemie.

V důsledku pandemie koronaviru se po celém světě objevuje řada rekordů. Ekonomiky padají nejvíce za desítky let.

Restriktivní opatření proti šíření nového typu koronaviru SARS-CoV-2 zatěžují drobné podnikatele nejen v České republice, ale i v jiných v evropských státech. Přinášíme přehled, jakou okamžitou pomoc bez zdlouhavé byrokracie připravily postiženým podnikatelům a živnostníkům vlády v ostatních zemích Evropy.

Eurozóna je v nejhlubší recesi za dobu své existence, shodli se ekonomové dotazovaní agenturou Reuters. Podle posledního průzkumu, který agentura vedla od minulého úterý a zveřejnila dnes, klesla ekonomika eurozóny v prvním kvartálu mezičtvrtletně o 3,1 procenta a ve druhém kvartálu se sníží o 9,6 procenta.

Když před rokem porazil Volodymyr Zelenskyj ve volbách drtivým rozdílem dosavadního prezidenta Petra Porošenka, měl za sebou kampaň, ve které prakticky každému slíbil všechno. Zastavení války na východě země, reformy, blahobyt a jen světlé zítřky. Stále více se ale ukazuje, že po roce ze slibů zůstává jen torzo. Válka běží nerušeně dál, i přes tzv. normandský summit a chválu ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina či údajné změny v ruské politice po odchodu Vladislava Surkova. Nicméně s průběhem koronavirové nákazy a jejími ekonomickými dopady čeká na ukrajinského prezidenta zatím největší zkouška. A chaotické změny ve stylu seriálových epizod na její úspěšné zvládnutí nemusí stačit.

Eurozóna je v nejhlubší recesi za dobu své existence, shodli se ekonomové.

Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.

Skupina odborníků a odbornic zaslala nizozemské vládě pětibodový program, který má zaručit spravedlivou, ekologickou a udržitelnou transformaci.

Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů korun) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.

Evropa bude od unijních institucí potřebovat na zotavení své ekonomiky po koronaviru dalších nejméně 500 miliard eur (14 bilionů Kč) nad rámec již dohodnuté pomoci v objemu půl bilionu eur. V rozhovoru, který dnes vyšel v italském listě Corriere della Sera, to řekl šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. ESM funguje jako záchranný fond eurozóny.

Ve snaze zahnat obavy a hrozby koronaviru byly v olomoucké katedrále sv. Václava vystaveny ostatky svaté Pavlíny, ochránkyně před morovou nákazou. Přiletěli čápi.

Rozvíjející se země, včetně některých států ve východní Evropě, budou pociťovat následky koronaviru déle než ty rozvinuté. Rostoucí zadlužení by mnohé z nich mohlo dohnat až na hranici bankrotu, píše německý hospodářský deník Handelsblatt.

Politická situace v Izraeli, napětí v Perském zálivu nebo krádež starověkého papyru nevyčíslitelné hodnoty. Přinášíme vám další výběr světových událostí, ve kterých hlavní roli nehraje pandemie koronaviru.

Podle odhadů by se letošní schodek hospodaření ve Spojených státech mohl pohybovat na úrovni 18,7 procenta hrubého domácího produktu. To je srovnatelné s hospodařením Spojených států v letech druhé světové války.

Světová ekonomika v současnosti prochází výrazným zpomalením, které bude podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) horší než světová hospodářská krize na začátku třicátých let 20. století. Po první ekonomické recesi však může bezprostředně následovat další, ještě horší. Varuje před tím Economist Intelligence Unit (EIU).

Americký dolar dnes posiluje. Investoři se po zveřejnění hospodářských statistik o meziměsíčním propadu maloobchodních tržeb a průmyslové výroby v USA uchylují k bezpečným aktivům. Dnes zveřejněné statistiky podtrhují rostoucí obavy investorů, že negativní dopad koronaviru na světové hospodářství bude vleklý, napsala agentura Reuters.

Fond k varování dodal, že dopad bude ještě horší, pokud koronavirus setrvá nebo se vrátí.

Tuzemská cenová hladina v březnu poprvé výrazněji pocítila dopad šíření koronavirové nákazy. Ta se zatím projevuje dezinflačně, což znamená, že zpomaluje tempo inflace. Tempo růstu cenové hladiny by totiž bylo vyšší, pokud by k žádnému šíření koronaviru nedocházelo.

Počet veřejných čerpacích stanic se v Česku poprvé přehoupl přes čtyři tisíce. Včetně těch podnikových je nyní v zemi dokonce více než sedm tisíc pump. Podle odborníků ale mimořádná opatření proti pandemii koronaviru povedou k tomu, že zejména menší prodejci nejspíš nepřežijí.

Množství starých elektrospotřebičů, které každý rok odloží obyvatelé planety Země, by zaplnilo 1,15 milionu kamionů, stojících za sebou v délce 23 tisíc kilometrů. Polovina z toho jsou osobní zařízení, jako počítače, obrazovky, smartphony, tablety a televizory, zbytek tvoří větší domácí spotřebiče a zařízení pro vytápění a chlazení.

Mezinárodní měnový fond (MMF) prognózuje, že česká ekonomika vykáže letos kvůli koronaviru hlubší propad než ekonomiky zbývajících zemí Visegrádské skupiny. Zatímco Česko má přijít o 6,5 procenta svého loňského výkonu, Maďarsko ani ne o polovinu, jenom o 3,1 procenta. Polská ekonomika ztratí podle MMF 4,6 procenta a slovenská 6,2 procenta.