Miloš Havel

Přijdu hned. Tak se jmenuje veselá komedie z roku 1942, ve které si Anna Letenská zahrála domovnici. V době natáčení jí ale do smíchu rozhodně nebylo. Ihned po poslední klapce oblíbenou herečku zatklo gestapo a premiéry svého filmu se už nedožila.

Producent, který stál za zrodem těch největších prvorepublikových filmových hitů. Boháč, jehož luxusní večírky plné hvězd byly pověstné. Zakladatel jedněch z největších filmových ateliérů v Evropě. Ale také muž, který o vše přišel, ale nevzdal se.

Česká televize se navrací k televizním dokumentům o tuzemské kinematografii. Vypráví příběh barrandovských ateliérů a jejich důležitých aktérů ve snímku Kouzelný kopec. Ambiciózní počin je nicméně ukázkou toho nejhoršího přístupu k historické látce, o které se kromě náhodných faktů nedozvíte vůbec nic.

Historku o smrti Martina „Maca“ Friče před padesáti pěti lety zná celý svět. S oblibou ji totiž šířil Miloš Forman, asi nejúspěšnější z jeho žáků na pražské FAMU. Figurovala v ní láhev koňaku, kterou si režisér, kterého zdravotní stav přinutil k přísné abstinenci, tajně schovával.

Zesnulý prozaik Milan Kundera nikdy nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Kořeny tohoto přehlížení tkví v 60. letech minulého století, kdy se Kundera ideově střetl s Václavem Havlem.

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Do další fáze postoupila rekonstrukce Barrandovských teras v Praze. Kromě rekonstrukce historické části mají v areálu, který založili otec a strýc bývalého prezidenta Václava Havla, vzniknout i dvě nové stavby. Po dokončení by věhlasná lokalita měla sloužit jako hotelová a restaurační destinace. Kompletně by měl být dokončen projekt na konci příštího roku.

Slavný elegán Oldřich Nový jezdil roky na chalupu do obce Voznice. Staral se zde o svou adoptivní dcerku Janu. Ve volných chvílích chytal ryby a hrál tenis.

Hlavní město se po vzniku Československa svobodně nadechlo. Začaly vznikat kavárny, restaurace i obchody prvotřídní kvality, jejichž majitelům šlo o jediné – postarat se o zákazníky na úrovni a se stylem...

Příběh Bohémy se otevírá. Ve čtvrtek večer Česká televize do programu zařadila první epizodu minisérie Bohéma. Vypravěč Arnošť Žák, barrandovský dramaturg a scenárista, zažívá okupační srpnovou noc v roce 1968, druhou okupaci ve svém životě. Právě při té první, když nacisté zavřeli vysoké školy, Arnošt ještě jako student začal pracovat na Barrandově. Postupně se proplétal příběhy slavných herců a režisérů, příběhy kariéristů, zrádců, hrdinů i samozvaných soudců.

Historické prostory v kombinaci se špičkovou digitální technologií. Takový zážitek nabízí pražské kino Lucerna. Biograf je v provozu od roku 1909 a od samého počátku se mohl chlubit vysokou návštěvností. Tehdejší spolumajitel a zakladatel barrandovských ateliérů Miloš Havel přitom měl s původním využitím místa jiné plány.

Bývalý legionář Čejka vedl brněnská kina Republika, Dukla a Bio Alfa. Znal se s Milošem Havlem i Voskovcem a Werichem. Rozbombardované kino ještě vlastními silami opravil, v roce 1948 ho ale komunisté vyhodili na dlažbu. Ze lva salónů se stal zlomený člověk.

FOTO, VIDEO: Sláva, luxus a pohodlí. Vilová čtvrť na Barrandově neboli český Hollywood okouzlila i krále suchého humoru. Stavět ale začal až v době, kdy už její věhlas definitivně pominul.

Oblíbení herci z prvorepublikových filmů prosluli nejen svými rolemi ve snímcích, na které se podíváme rádi i dnes, ale i svým životním stylem, často velmi bouřlivým. Byly to ale filmové hvězdy, kterým se skoro všechno odpustilo. A byli to krasavci s hromadou charismatu, díky kterému je zejména ženská část publika zbožňovala.

Úchvatná kráska prvorepublikových dramat a komedií si uměla vybrat. Luxusní vila, v níž bydlela během druhé světové války, totiž představovala to nejlepší, co na pražském Barrandově najdete.

Nejvýraznější postava sametové revoluce a pozdější prezident Václav Havel platil za vášnivého motoristu, který nikdy nevynechal příležitost pořádně šlápnout na plyn. Paradoxem doby reálného socialismu bylo, že si jako ve světě uznávaný autor mohl dovolit vozy, o kterých se běžným československým občanům ani nesnilo. V oblibě měl zejména mercedesy.

VIDEO Když chtěl zachovat svoji firmu, musel s okupanty jednat. Po válce proti němu svědčil celý regiment, přestože spoustě lidí pomohl. Dobré skutky zkrátka musí být po zásluze potrestány.

Nebál se riskovat a poradil si, i když bylo nejhůř. Nejprve nejmladší filmový producent se stal nejslavnějším africkým dokumentaristou a ocenil ho i Hemingway. Svět ho oslavoval, jen v jeho vlasti se tvářili, jako by neexistoval. (Pokračování ze středy 2. března)

Zhruba v polovině letošního roku začne výstavba nového pražského mostu téměř za miliardu korun. Propojí čtvrtou a pátou městskou část. Ačkoli se most už od prvních plánů označuje pracovním názvem Dvorecký, protože na levém břehu bude ústit do lokality Dvorce, definitivní název ještě nebyl přijat. Dokonce ani projednán místopisnou komisí, jak aktuálně zjistil server Pražský patriot. Své návrhy minulý měsíc představila politická vedení radnic Prahy 4 i 5.

Je to už devadesát let, co pražský Barrandov zdobí filmové ateliéry. Stavět se začaly v listopadu roku 1931 a dnes v nich natáčí především zahraniční filmové produkce.

Vedení Prahy 5 se v pondělí usneslo, že navrhne hlavnímu městu, aby připravovaný most, který propojí pátou městskou část v oblasti Zlíchova a Prahu 4 v lokalitě Dvorce, pojmenoval Havlův nebo Zlíchovský. Vyplývá to z unesení Rady MČ, které Praha 5 zveřejnila. Most je při přípravě projektu označován jako Dvorecký. Hlavní a zároveň konečné slovo budou mít pražští radní.

Radnice Prahy 5 navrhne, aby se plánovaný nový most přes Vltavu mezi Podolím a Smíchovem jmenoval Havlův nebo Zlíchovský. Tento týden se na tom usnesla rada městské části.

Filmové ateliéry na barrandovském kopci disponovaly tou nejmodernější filmovou technologií. Byly plně vybavené pro natáčení zvukových filmů, a v ateliérech se takřka nezhasínalo. Za první republiky byl Barrandov místem, kde se setkávala tehdejší smetánka. Filmové hvězdy po poslední klapce okamžitě zamířili na Barrandovské terasy, kde se konaly téměř ‚gatsbyovské‘ večírky pražských boháčů. Filmy, bujaré oslavy a ohňostroje nad Barrandovem ale bohužel dlouho nevydržely. Velkolepému rozjezdu filmové továrny byla vzápětí vystavena krutá stopka. První český filmový magnát Miloš Havel osudně narazil.

Barrandovské kopce toho nabídly mnoho skvělého, ale za jakou cenu? Kromě trilobitů a tvrdé skály se nad proslulými barrandovskými terasami skrývají jedny z nejstarších filmových ateliérů v Evropě. Studio Barrandov patří mezi zásadní filmová studia, jejichž renomé zaznívá po celém světě. Kromě toho, že se sem sjíždějí hollywoodské štáby a vzniklo tu bezpočet světových bijáků, tak si ateliéry zažily temné časy. Potemnělými ateliéry prošli nacisté, komunisté, lži i smrt.

Vztah české herečky Lídy Baarové a druhého nejmocnějšího nacisty Josepha Goebbelse je všeobecně znám. Válečný zločinec a ministr propagandy se tak stal častým hostem Prahy. Jeho milenku a lásku mu musel rozmlouvat samotný Adolf Hitler, i když on sám měl její fotografii na nočním stolku. Baarová však nebyla jediným důvodem, proč Goebbels navštívil Prahu.

Dramatik, spisovatel, disident, a především první polistopadový prezident Václav Havel patří k osobnostem, na které bychom neměli zapomínat. A stejně tak bychom neměli zapomenout ani na jeho dnešní narozeniny.

Cestující se podle DPP po nové trati poprvé svezou nejpozději na konci dubna 2022.

Ve věku 82 let zemřel bratr exprezidenta Václava Havla Ivan Miloš Havel. Společně s bratrem patřili během revolučních dnů 1989 k zakladatelům Občanského fóra. Měl být nalezen mrtvý ve vaně, informoval web Blesk.cz.

Jaká je situace v zavřených kinech? Místo promítání brigáda ve skladu, plat ve výši procent a čekání na konec lockdownu. Vydržíme jen do konce února, říká promítač z kina Lucerna. Další díl ze série o zavřených provozovnách.

Byznys Seznam Zpráv mapuje situaci v zavřených provozovnách. Co je trápí nejvíc, jaké mají náklady. Po nahlédnutí za dveře zavřeného hotelu a restaurace přinášíme pohled do uzavřeného kina.

Této výrazné komičce seděly role temperamentních, plnokrevných dívek i bodrých venkovských žen. Ačkoli Anna Letenská (29. 8. 1904 – 24. 10. 1942) rozdávala smích a dobrou náladu plnými hrstmi, její život skončil tragicky – zahynula v koncentračním táboře.

Do kin v současné době přichází film Havel. Celovečerní film přináší příběh jedné z nejvýraznějších postav naší historie Václava Havla z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností.

Funkcionalistický dům navrhl architekt Max Urban pro Miloše Havla, strýce prvního českého prezidenta Václava Havla.