Miloš Havel

Od smrti legendární prvorepublikové herečky Lídy Baarové uplyne dnes pětadvacet let. Jejím prokletím se staly vztahy s těmi nepravými muži, což ve výsledku znamenalo, že musela pořád někam utíkat a že se po válce stala terčem nenávisti. Jak uvedla ve svých pamětech: "Byla jsem pošetilá. Proti své vůli jsem se nepěkně zapletla do dějin a taky jsem za to krutě zaplatila."

Kdo by neznal příběh o bláznivé Viktorce, která podlehla uhrančivým očím černého myslivce. Málokdo ví, že představitelé těchto rolí, Jiřina Štěpničková a Gustav Nezval měli k sobě hodně blízko i v reálném životě.

Byla krásná, a tak talentovaná, že jí neodolali ani Voskovec s Werichem. Helena Bušová měla našlápnuto stát se ikonou stříbrného plátna. Jenže válka a později komunistický režim jí vzaly domov i kariéru. Do rodné Prahy se vrátila až po smrti.

Knihu Velká tajemství Prahy napsal David Černý, je plná barevných fotografií a také prastarých kreseb města. Symbolizuje dosti dokonalou moderní pragensii. Kouzlem, které těžko vysvětlíte, se autorovi daří pojednat o ne úplně profláknutých „tajích“ metropole, a přece máte s knihou v rukou pocit, že jste pořád jaksi u meritu tohoto světa.

Prvním soukromým filmem byl Tankový prapor z roku 1991 a posledním snímkem natočeným ve státním systému Černí baroni.

Celoživotní bojovník za demokracii a novinářský bard Josef Pejskar strávil většinu svého exilového života v Mnichově. Osud mu přichystal nejednu těžkou výzvu, on vše dokázal překonat i díky své celoživotní vášni a profesi, novinařině.

Herečku Annu Letenskou stihl jeden z nejkrutějších konců. Ostatně, dostat se do spárů gestapa byl již dopředu jistý ortel smrti. Jak k tomu ale vůbec došlo? Ukrývala snad někoho, nebo se dopustila nějakého prohřešku, který se neodpouštěl?

První film natáčený v právě dokončených barrandovských studiích. V koutě stál nenápadně muž v perfektně střiženém obleku, ruce lehce zaťaté a v očích zvláštní lesk. Bylo mu teprve třicet tři let, ale právě se mu plnil sen, který měl od dětství.

Kvůli svému velkému sociálnímu cítění byl legendární herec stříbrného plátna Jindřich Plachta přesvědčený stoupenec komunistických ideálů. Jeho charakteristický nesmělý projev a hluboká lidskost mu zajistili popularitu.

První česká zvuková komedie C. a k. polní maršálek z roku 1930 byla nejúspěšnějším meziválečným filmem. Točila se ve třech jazykových verzích. Vlasta Burian, rodák z Liberce, exceloval v české a německé verzi, film byl natočený také ve francouzštině.

Theodor Pištěk patřil mezi herecké rekordmany. Na svém kontě měl neuvěřitelných 325 filmových rolí. Paradoxně ho ale jeho povolání, byť velmi úspěšné, přivedlo do dluhů, které dlouhé roky splácel. A protože je chtěl splatit co nejrychleji, nakonec mu předčasně podlomily zdraví...

KNIŽNÍ OKÉNKO: PrahaIN.cz již vydala materiál, v němž jsme se věnovali období let 1942 a 1943 v souvislosti s herečkou Adinou Mandlovou. Tyto roky jsme vybrali záměrně, jelikož v jejím životě došlo hned k několika zásadním událostem.

Strýc Václava Havla vlastnil prestižní filmové ateliéry a byl dlouho v hledáčku vlivných nacistických úředníků. Jakou roli sehrál v protektorátní kinematografii a proč se dnes diskutuje, zda šlo o kalkul, aby mohl pomoci krajanům, či zradu?

Proces retribuce čili potrestání kolaborantů, zasáhl do života mnoha známých osobností kulturní sféry, které se už z titulu svého zaměstnání a jistého společenského postavení těžko mohly za protektorátu ubránit jisté formě kontaktů s okupanty.

Kopec nad Prahou, známý jako Barrandov, se na počátku 30. let 20. století začal proměňovat v centrum československého filmu. Za zrodem tohoto legendárního místa stál Miloš Havel, strýc pozdějšího prezidenta Václava Havla. Význam tohoto místa nejen pro český film tehdy asi nikdo nepředpokládal.

Národní umělec Rudolf Hrušínský patřil k nejlepším hercům své doby. Málokdo ví, že byl po válce vyslýchán, jako údajný milenec šéfa filmových studií Miloše Havla, strýce Václava Havla.

Na Facebooku se opět šíří text, který tvrdí, že Václav Havel pochází z vlivné židovské rodiny. „Rodina Havlů patřila k nejbohatším židovským rodinám v Praze již na počátku 20. století. Otec a strýc Václava Havla byli členy zednářské lóže Bohemia. Oba financovali Sionistické organizace, zednářské lóže, PEN-klub a oba byli členy Rotary-klubu. Současné bohatství, resp. z restituované majetky jsou dílem strýce Václava Havla, Miloše Havla filmového podnikatele. Významnou měrou se na majetku rodiny podílel i otec Miloše Havla Václav Havel st., majitel stavební firmy a stavitel Lucerny,“ stojí v antisemitském cancu, který sdílel například i Ladislav Vrabel. Miloš Havel je v textu líčen jako kolaborant s nacisty, zároveň i jako prominentní Žid.

Její život byl plný zvratů a osudových rozhodnutí. Byla krásná a věděla to o sobě. Vždyť také popletla hlavu takřka každému muži, se kterým se potkala. A bylo jedno, jestli jde o herce, režiséra nebo například politika. Sama o sobě tvrdila, že jako dítě byla přehlížená a každý si spíše všímal její modrooké sestry Zorky. Ale v dospělosti o sobě moc dobře věděla, jak je krásná a uznávaná. A dávala to okatě najevo.

Ladislav Jackson je český historik umění a architektury, který vyučuje na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Zaměřuje se na dějiny architektury a designu 20. století a na queer studia ve vizuální kultuře.

Jaký je životopis básníka Vítězslava Nezvala od spisovatelky Krystyny Wanatowiczové? Přečtěte si recenzi Josefa Chuchmy.

Babičku si málokdo pojí se jménem režiséra Františka Čápa. Své nejlepší filmy u nás tvořil za Protektorátu, neboť byl velmi blízkým přítelem filmového podnikatele Miloše Havla.

Miloš Havel patřil k pražské smetánce a nejvlivnějším lidem své doby. Filmový podnikatel a majitel produkční firmy Lucernafilm, si uměl užívat života plnými doušky. Na své večírky zval i nacisty.

Když se Krystyně Wanatowiczové narodil syn, pochopila, že návrat k žurnalistice nebude snadný. V té době dostala nabídku připravit k vydání starší rozhovory o Miloši Havlovi. A tím se jí změnil život.

Život úspěšného filmaře poznamenaly dvě světové války i pozdější vězení. Komunistům sice emigroval do Německa, kde se setkával s někdejším „nepřítelem“, přesto dožil v normalizačním Československu.

Adina Mandlová patřila bezesporu mezi nejskándalnější prvorepublikové herečky. Původně rozmazlená tátova holčička se v dospělosti s ničím nepárala. Její život prý připomínal film pro dospělé - mužů se u ní vystřídalo opravdu hodně. Jeden z nich měl ale prazvláštní požadavek, který ale vlastně Adinu docela bavil...

Přední česká herečka první republiky a protektorátu takto v dobrém vzpomínala na období nacistické okupace. A není sama, podobně to viděli i její herecký kolega Svatopluk Beneš, režisér Otakar Vávra a další umělci.

Fakt, že Joseph Goebbels, druhý nejmocnější nacista, měl poměr s českou herečkou Lídou Baarovou a jezdil za ní do Prahy, je všeobecně známý fakt. Druhým důvodem jeho častých návštěv však byla rozsáhlá propaganda v Protektorátu.

Majitel bílého BMW se zahraniční registrační značkou zaparkoval svůj vůz v úterý před jedním z pražských penzionů. Vůz však ve středu zmizel neznámo kam. Okamžitě se rozjelo pátrání po odcizeném ...

Majitel si v úterý před hotelem v Praze zaparkoval své bílé BMW, druhý den tam už nebylo. Policistům se nakonec „nového řidiče“ se dvěma spolujezdci podařilo zadržet na Barrandově. Do akce se zapojil i policejní vrtulník, který auto hledal.

Adina Mandlová byla krásná, byla obsazovaná do velké spousty filmů a také byla velmi uznávaná herečka. I přes to si ve svém životě zažila velmi krušné chvíle a nesnáze.

Přijdu hned. Tak se jmenuje veselá komedie z roku 1942, ve které si Anna Letenská zahrála domovnici. V době natáčení jí ale do smíchu rozhodně nebylo. Ihned po poslední klapce oblíbenou herečku zatklo gestapo a premiéry svého filmu se už nedožila.

Producent, který stál za zrodem těch největších prvorepublikových filmových hitů. Boháč, jehož luxusní večírky plné hvězd byly pověstné. Zakladatel jedněch z největších filmových ateliérů v Evropě. Ale také muž, který o vše přišel, ale nevzdal se.

Česká televize se navrací k televizním dokumentům o tuzemské kinematografii. Vypráví příběh barrandovských ateliérů a jejich důležitých aktérů ve snímku Kouzelný kopec. Ambiciózní počin je nicméně ukázkou toho nejhoršího přístupu k historické látce, o které se kromě náhodných faktů nedozvíte vůbec nic.

Historku o smrti Martina „Maca“ Friče před padesáti pěti lety zná celý svět. S oblibou ji totiž šířil Miloš Forman, asi nejúspěšnější z jeho žáků na pražské FAMU. Figurovala v ní láhev koňaku, kterou si režisér, kterého zdravotní stav přinutil k přísné abstinenci, tajně schovával.

Zesnulý prozaik Milan Kundera nikdy nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Kořeny tohoto přehlížení tkví v 60. letech minulého století, kdy se Kundera ideově střetl s Václavem Havlem.

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Do další fáze postoupila rekonstrukce Barrandovských teras v Praze. Kromě rekonstrukce historické části mají v areálu, který založili otec a strýc bývalého prezidenta Václava Havla, vzniknout i dvě nové stavby. Po dokončení by věhlasná lokalita měla sloužit jako hotelová a restaurační destinace. Kompletně by měl být dokončen projekt na konci příštího roku.

Slavný elegán Oldřich Nový jezdil roky na chalupu do obce Voznice. Staral se zde o svou adoptivní dcerku Janu. Ve volných chvílích chytal ryby a hrál tenis.

Hlavní město se po vzniku Československa svobodně nadechlo. Začaly vznikat kavárny, restaurace i obchody prvotřídní kvality, jejichž majitelům šlo o jediné – postarat se o zákazníky na úrovni a se stylem...

Příběh Bohémy se otevírá. Ve čtvrtek večer Česká televize do programu zařadila první epizodu minisérie Bohéma. Vypravěč Arnošť Žák, barrandovský dramaturg a scenárista, zažívá okupační srpnovou noc v roce 1968, druhou okupaci ve svém životě. Právě při té první, když nacisté zavřeli vysoké školy, Arnošt ještě jako student začal pracovat na Barrandově. Postupně se proplétal příběhy slavných herců a režisérů, příběhy kariéristů, zrádců, hrdinů i samozvaných soudců.

Historické prostory v kombinaci se špičkovou digitální technologií. Takový zážitek nabízí pražské kino Lucerna. Biograf je v provozu od roku 1909 a od samého počátku se mohl chlubit vysokou návštěvností. Tehdejší spolumajitel a zakladatel barrandovských ateliérů Miloš Havel přitom měl s původním využitím místa jiné plány.

Bývalý legionář Čejka vedl brněnská kina Republika, Dukla a Bio Alfa. Znal se s Milošem Havlem i Voskovcem a Werichem. Rozbombardované kino ještě vlastními silami opravil, v roce 1948 ho ale komunisté vyhodili na dlažbu. Ze lva salónů se stal zlomený člověk.

FOTO, VIDEO: Sláva, luxus a pohodlí. Vilová čtvrť na Barrandově neboli český Hollywood okouzlila i krále suchého humoru. Stavět ale začal až v době, kdy už její věhlas definitivně pominul.

Oblíbení herci z prvorepublikových filmů prosluli nejen svými rolemi ve snímcích, na které se podíváme rádi i dnes, ale i svým životním stylem, často velmi bouřlivým. Byly to ale filmové hvězdy, kterým se skoro všechno odpustilo. A byli to krasavci s hromadou charismatu, díky kterému je zejména ženská část publika zbožňovala.

Úchvatná kráska prvorepublikových dramat a komedií si uměla vybrat. Luxusní vila, v níž bydlela během druhé světové války, totiž představovala to nejlepší, co na pražském Barrandově najdete.

Nejvýraznější postava sametové revoluce a pozdější prezident Václav Havel platil za vášnivého motoristu, který nikdy nevynechal příležitost pořádně šlápnout na plyn. Paradoxem doby reálného socialismu bylo, že si jako ve světě uznávaný autor mohl dovolit vozy, o kterých se běžným československým občanům ani nesnilo. V oblibě měl zejména mercedesy.

VIDEO Když chtěl zachovat svoji firmu, musel s okupanty jednat. Po válce proti němu svědčil celý regiment, přestože spoustě lidí pomohl. Dobré skutky zkrátka musí být po zásluze potrestány.

Nebál se riskovat a poradil si, i když bylo nejhůř. Nejprve nejmladší filmový producent se stal nejslavnějším africkým dokumentaristou a ocenil ho i Hemingway. Svět ho oslavoval, jen v jeho vlasti se tvářili, jako by neexistoval. (Pokračování ze středy 2. března)

Zhruba v polovině letošního roku začne výstavba nového pražského mostu téměř za miliardu korun. Propojí čtvrtou a pátou městskou část. Ačkoli se most už od prvních plánů označuje pracovním názvem Dvorecký, protože na levém břehu bude ústit do lokality Dvorce, definitivní název ještě nebyl přijat. Dokonce ani projednán místopisnou komisí, jak aktuálně zjistil server Pražský patriot. Své návrhy minulý měsíc představila politická vedení radnic Prahy 4 i 5.

Je to už devadesát let, co pražský Barrandov zdobí filmové ateliéry. Stavět se začaly v listopadu roku 1931 a dnes v nich natáčí především zahraniční filmové produkce.

Vedení Prahy 5 se v pondělí usneslo, že navrhne hlavnímu městu, aby připravovaný most, který propojí pátou městskou část v oblasti Zlíchova a Prahu 4 v lokalitě Dvorce, pojmenoval Havlův nebo Zlíchovský. Vyplývá to z unesení Rady MČ, které Praha 5 zveřejnila. Most je při přípravě projektu označován jako Dvorecký. Hlavní a zároveň konečné slovo budou mít pražští radní.

Radnice Prahy 5 navrhne, aby se plánovaný nový most přes Vltavu mezi Podolím a Smíchovem jmenoval Havlův nebo Zlíchovský. Tento týden se na tom usnesla rada městské části.

Filmové ateliéry na barrandovském kopci disponovaly tou nejmodernější filmovou technologií. Byly plně vybavené pro natáčení zvukových filmů, a v ateliérech se takřka nezhasínalo. Za první republiky byl Barrandov místem, kde se setkávala tehdejší smetánka. Filmové hvězdy po poslední klapce okamžitě zamířili na Barrandovské terasy, kde se konaly téměř ‚gatsbyovské‘ večírky pražských boháčů. Filmy, bujaré oslavy a ohňostroje nad Barrandovem ale bohužel dlouho nevydržely. Velkolepému rozjezdu filmové továrny byla vzápětí vystavena krutá stopka. První český filmový magnát Miloš Havel osudně narazil.

Barrandovské kopce toho nabídly mnoho skvělého, ale za jakou cenu? Kromě trilobitů a tvrdé skály se nad proslulými barrandovskými terasami skrývají jedny z nejstarších filmových ateliérů v Evropě. Studio Barrandov patří mezi zásadní filmová studia, jejichž renomé zaznívá po celém světě. Kromě toho, že se sem sjíždějí hollywoodské štáby a vzniklo tu bezpočet světových bijáků, tak si ateliéry zažily temné časy. Potemnělými ateliéry prošli nacisté, komunisté, lži i smrt.

Vztah české herečky Lídy Baarové a druhého nejmocnějšího nacisty Josepha Goebbelse je všeobecně znám. Válečný zločinec a ministr propagandy se tak stal častým hostem Prahy. Jeho milenku a lásku mu musel rozmlouvat samotný Adolf Hitler, i když on sám měl její fotografii na nočním stolku. Baarová však nebyla jediným důvodem, proč Goebbels navštívil Prahu.

Dramatik, spisovatel, disident, a především první polistopadový prezident Václav Havel patří k osobnostem, na které bychom neměli zapomínat. A stejně tak bychom neměli zapomenout ani na jeho dnešní narozeniny.