V roce 1916 se pozvolna začala projevovat převaha Dohody v lidech i materiálu nad ústředními mocnostmi. Vzhledem k tomu, že na souši se gigantická bitva u Verdunu, provázená nesmírnými ztrátami na obou stranách, nevyvíjela podle plánů císařského velení, v Německu sílily hlasy kritizující pasivitu na moři. Nově jmenovaný velitel Širomořského loďstva (Hochseeflotte), viceadmirál Reinhard Scheer, proto se svým štábem vypracoval plán aktivních operací.
Mořští biologové objevili na dně oceánu poblíž Galapážských ostrovů miniaturní modrou chobotnici, jejíž podivný vzhled i anatomie překvapily i zkušené odborníky.
Turistka z Rakouska zahlédla v moři při dovolené na Istrii jedovatou medúzu. Odborníci navíc varují, že se tento nebezpečný živočich objevuje na severu Jadranu stále častěji.
V přímém přenosu se kolem něj rozvířila voda a jeden z nejlepších surfařů světa začal bojovat s velkým bílým žralokem. Z oceánu vyvázl bez jediného kousnutí, ale s vědomím, že smrti unikl jen o vlásek.
Na první pohled působí jako jedna z nejkrásnějších ryb tropických moří. Za elegantními ploutvemi a nápadným zbarvením se ale skrývá nebezpečný predátor, který během několika desetiletí změnil život na korálových útesech Atlantiku i Karibiku.
Mořští biologové na dně Tichého oceánu u Galapág objevili drobnou modrou chobotnici. Vědce nadchlo, že nalezli dosud nepopsaný živočišný druh. K detailnímu průzkumu jejího těla následně využili špičkovou moderní technologii bez použití skalpelu. Tvora v těchto dnech popsala nově vydaná studie.
Vědci narazili u pobřeží Aljašky na zvláštní nález. V hloubce přes tři kilometry ležel malý, lesklý objekt, který připomínal zlaté vejce. Nikdo tehdy nedokázal říct, co to je.
Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného slunečního krému. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem 25 procent naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech útesů uvolní zhruba 5 000 tun ročně. Vyplývá to ze studie citované v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.
Hans Kretschmer v roce 1972 surfoval u pobřeží Kalifornie jako tisíce jiných lidí před ním. Během několika vteřin se ale ocitl tváří v tvář jednomu z největších predátorů oceánu. Divoká kosatka ho ve vodě kousla a mladý surfař jen zázrakem přežil.
Samec hltavce se přikousne k samici a už ji nikdy nepustí. Nová studie ukazuje, že záhadná svítící návnada se nevyvinula jen k lovu – ale možná především k tomu, aby se partneři v naprosté tmě vůbec našli.
Španělsko potvrdilo, že patří k nejlepším místům pro letní koupání. V hodnocení Blue Flag, které oceňuje čistotu vody, péči o životní prostředí i bezpečnost na plážích, získalo už 794 ocenění. Žádná jiná země jich letos nemá víc. Informoval o tom server Novinky.
Vypadá jako useknutý v půlce, váží přes dvě tuny a chybí mu ocas. Měsíčník svítivý je nejbizarnější obří ryba oceánů. Zjistěte, proč se rád opaluje na hladině a kde s ním můžete zažít ponor života.
Obří nahromadění plastů v Tichém oceánu už dávno není jen zvláštnost pro dokumenty o přírodě. Novější výzkumy naznačují, že dopady sahají mnohem dál, klidně až do atmosféry a tím pádem i ke klimatu celé planety. Vědci začínají mluvit o problému, který jsme ještě nedávno vůbec nebrali v potaz.
U dánského ostrova Anholt vyplavilo moře mrtvou velrybu. Zvíře leží zhruba 75 metrů před pobřežím a uhynulo pravděpodobně už před nějakou dobou, informovala dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí Miljöstyrelsen. Německá média spekulují, že by se mohlo jednat o keporkaka s přezdívkou Timmy, který několikrát uvázl na severu Německa a po náročné záchranné akci byl vypuštěn do Severního moře.
U dánského ostrova Anholt vyplavilo moře mrtvou velrybu. Zvíře leží zhruba 75 metrů před pobřežím a uhynulo pravděpodobně už před nějakou dobou, informovala dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí Miljöstyrelsen. Německá média spekulují, že by se mohlo jednat o keporkaka s přezdívkou Timmy, který několikrát uvázl na severu Německa a po náročné záchranné akci byl vypuštěn do Severního moře.
Padesát let stará dohoda o rybolovu v Barentsově moři se stala nečekanou trhlinou v evropské bezpečnosti. Norsko sice obhajuje přístup ruských vlečných lodí do svých přístavů snahou o ochranu populace tresek, Brusel bije na poplach. Množí se podezření, že ruská plavidla místo ryb loví informace o podmořských kabelech a pohybu ponorek NATO.
Co kdyby české země získaly přístup k moři, vybudovaly silnou flotilu a zapojily se do koloniálních závodů evropských mocností? Alternativní historie ukazuje českého lva nad zámořskými državami.
Jedněmi z nejikoničtějších živočichů, operujících na oceánském dně, jsou mořští ďasi. Tyhle dravé ryby s „lucerničkou“ rozhodně nemůžou aspirovat na titul největšího krasavce podvodní říše. Vizuální podoba jejich těl často nápadně připomíná povrch dna, což jim pomáhá při maskování.
Kulohlavci a delfíni položili život na oltář dodržování „velrybářské“ tradice. Došlo k tomu loni a je tomu tak i letos. Faerské ostrovy trvají na staletém rituálu Grindadráp. Střet mezi ochranou kulturního dědictví a ochranou biodiverzity sílí, mezinárodní tlak na zrušení lovu roste.
Vědci odhalili skrytou antarktickou hrozbu. Hluboko pod plovoucími šelfovými ledovci se nacházejí dlouhé kanály, které zachycují teplejší oceánskou vodu a výrazně urychlují tání ledu. Podle výzkumníků mohou současné klimatické modely kvůli tomu podceňovat budoucí vzestup hladiny světových moří.
Potápěči u alexandrijské citadely Qaitbay vyzvedli 22 masivních stavebních bloků Faroského majáku, včetně částí monumentální brány o hmotnosti 70 až 80 tun.
Velká odpadková skvrna z plastového odpadu v Tichém oceánu by mohla mít pro životní prostředí ještě mnohem horší následky, než se doposud zdálo. O důsledcích mikroplastů v atmosféře, které tato skvrna produkuje, píše americká CNN. Malé plastové částice se totiž dostávají do ovzduší, a mohou tak přispívat ke zrychlování globálního oteplování.
Příroda dokázala řadu živočichů vybavit nesmírně důmyslnými a složitými mechanismy pro lov i obranu. Plž jménem homolice mapová spoléhá na svůj jed. Není to ale jed ledajaký, právě naopak.
Od sobotního vypuštění z plovoucí bárky, jehož přesný průběh je dosud neobjasněn, jsou již zachyceny signály, jež nám dávají naději, že Timmy vstoupil do závěrečné fáze boje o přežití.
V posledních dnech sledoval svět se zaujetím příběh keporkaka Timmyho. Díky tomu se opět dostaly do popředí otázky na to, jak vlastně kytovci vnímají svět. Napovědět může jejich jazyk.
Mezi zvířata, která jsou známá pro své údajné sebevražedné sklony, patří kytovci. Těmi jsou v tomto případě myšleni mořští savci, jako jsou především velryby, vorvani a delfíni. Podle záznamů na světě každoročně uhyne přes 2000 kytovců tak, že je „něco“ donutí opustit mořské hlubiny a bezhlavě se vydat vstříc smrti na břeh.
Záhadný útvar z mořských hlubin nemá mimozemský původ. Vědci pomocí genetiky potvrdili živočišný původ tohoto materiálu. Ve skutečnosti jde o opuštěnou schránku obří hlubokomořské sasanky.
Dva teplé nápoje za 3,6 eura. Zní to nevinně, jenže chorvatské turistické služby letos zdražily přes deset procent a podobné účty se na dovolené opakují několikrát denně.
Dramatický boj o život mladého keporkaka Timmyho v Baltském moři prošel převratným bodem. Po týdnech nejistoty zvíře vplulo do speciálního transportního plavidla a míří za svobodou. Co se děje Timmymu v hlavě, nevíme, vědci ale předpokládají, jak a proč k celé situaci došlo.
Na Jezeře Michigan se na konci prosince 2025 během zimní bouře objevil na hladině šachovnicový rastr vln, který z výšky vypadá jako digitální mřížka. Pod geometricky čistým vzorem se ale skrývá energie, která dokáže převrátit loď.
Situace kolem uvízlého keporkaka u ostrova Poel se dál komplikuje. Záchranáři během úterý pokračovali ve vyplavování písku pod trupem zvířete. Jen několik metrů od velryby stále pracuje bagr a sací zařízení, jejichž cílem je uvolnit cestu směrem k plavebnímu kanálu. Psychologové Němce varují, že neustálé sledování živého přenosu může být psychicky náročné.
Záchranný tým pokračuje v závodě s časem a snaží se velrybu Timmyho opět dostat do oceánu. Mladý keporkak se v pondělí ráno vyprostil zřejmě díky zvýšené hladině Baltského moře a možná i korytu, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete. Poté ovšem hladina vody klesla z plus 40 centimetrů téměř na nulu a velryba opět uvázla na mělčině.
Drama kolem keporkaka přezdívaného Timmy sledovala v posledních týdnech celá Evropa. Velryba, která zabloudila do Baltského moře, opakovaně uvízla v mělčinách u německého pobřeží a její osud vypadal beznadějně.
Kostěné přilby kasuárů skrývají překvapení: v ultrafialovém světle září modrozelenou barvou. Vědci zjistili, že různé druhy mají odlišné vzory a ptáci je pravděpodobně vidí.
Španělští archeologové zmapovali v zálivu u Algeciras v Gibraltarském průlivu 134 vraků lodí – od punské z 5. století př. n. l. přes římské, středověké až po britské a španělské dělové čluny. Tyto nálezy odhalují tisíce let obchodu, válek i objevování na jedné z nejdůležitějších námořních cest.
Neobvyklý mikrostát Sealand leží na plošině uprostřed moře. Samozvané knížectví v minulosti čelilo pokusu o ovládnutí a zajetí prince Michaela. Umělý ostrov z období 2. sv. války má pouze 4000 m2 prostoru a dnes už jenom dva trvalé obyvatele.
Klikání vorvaňů není jen jednoduchý sled zvuků. Nový výzkum ukazuje, že jejich dorozumívání má vnitřní pravidla, která se v některých ohledech podobají lidské řeči. Vědci zatím nemluví o jazyce, ale o mimořádně složitém komunikačním systému.
Kosatka loví žraloky, velryby i tuleně. Ale co když její kořistí je jiná kosatka? Vědci našli důkazy, že mezi těmito mořskými predátory skutečně dochází ke kanibalismu! Okousané ploutve nalezené na Beringově ostrově odhalily temnou stránku života kosatek. Pro ně je to možná jen další kořist.
Traduje se, že stavitelé lodí, Pirrie a Bruce Ismay, se jednoho večera sešli, aby mohli naplánovat velkolepý projekt stavby Titaniku. Podle jejich představy měl být nejkrásnější , nejušlechtilejší i nejpřitažlivější a měl ohromit konkurenci.
Zdravotní stav velryby, která uvázla na mělčině na severu Německa, se dál zhoršuje. Pokusy o její záchranu odborníci definitivně vzdali. Vyzvednutí mladého keporkaka pomocí dánského katamaránu podle nich není možné, zvířeti by jen ublížilo. Čeká se tak už jen na to, kdy kytovec uhyne.
Moře s nejmodřejší barvou na světě znamená čistotu a průzračnou vodou. Jak to určit? Třeba analýzou barev neupravených snímků z Google Map, která může použitím „kapátka“ určit, které oblasti budou ty nej. Jedna z takových analýz určila pláže s nejmodřejším mořem na světě. Které to jsou? Většinou leží v Evropě.
Vědcům se někdy podaří zachytit moment, který dosud nikdy nikdo nespatřil. Tentokrát se jim poprvé v historii povedlo ve volné přírodě natočit porod velryby. Čekalo je však další překvapení. Samice vorvaně totiž nerodila sama, ale ve společnosti dalších velryb, které jí začaly pomáhat.
Na ostrově Praslin v Seychelském souostroví se pozemní laboratoři podařilo něco, co se dosud nepovedlo žádnému vědeckému zařízení v celé Africe ani v západní části Indického oceánu: spustit řízené rozmnožování korálů mimo moře.
Fascinující hádanka nedala vědcům desítky let spát. Obrovská těla, a přesto téměř nulový výskyt nádorů. Nový objev ve velrybí DNA ukazuje, že se tajemství skrývá v dokonalé schopnosti opravovat vlastní genetický kód.
Velryba, která v minulých dnech dvakrát uvázla na mělčině na severu Německa, uvázla v úterý potřetí. Ochranáři doufají, že se stejně jako v pondělí dokáže kytovec při vzestupu hladiny moře sám osvobodit.
Fuengirola je letovisko nacházející se na španělském pobřeží Costa del Sol. Je to jedno ze tří hlavních letovisek v oblasti Málagy, nachází se v těsné blízkosti Benalmádeny a Torremolinos. Fuengirola nabízí široké pláže, živé centrum, atrakce pro děti i dospělé a vynikající dopravní spojení. Jak se dostat z letiště do Fuengiroly a která místa stojí za prozkoumání?
Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil. V neděli to na tiskové konferenci řekli vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil. Na nedělní tiskové konferenci to oznámili vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak se ale zastavil znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média.
Protože hladina oceánů roste už desítky let, plánují světoví lídři jistá opatření. Ta ale nejdou udělat jen tak, ze dne na den, takže se celé plánování spoléhá na různé modely a data z měření. Teď se ale ukazuje, že jsme všechno možná měřili špatně. A to pro miliony lidí může znamenat, že ničivé záplavy přijdou mnohem dříve, než naznačovaly i ty nejhorší scénáře.