Moře

Situace kolem uvízlého keporkaka u ostrova Poel se dál komplikuje. Záchranáři během úterý pokračovali ve vyplavování písku pod trupem zvířete. Jen několik metrů od velryby stále pracuje bagr a sací zařízení, jejichž cílem je uvolnit cestu směrem k plavebnímu kanálu. Psychologové Němce varují, že neustálé sledování živého přenosu může být psychicky náročné.

Záchranný tým pokračuje v závodě s časem a snaží se velrybu Timmyho opět dostat do oceánu. Mladý keporkak se v pondělí ráno vyprostil zřejmě díky zvýšené hladině Baltského moře a možná i korytu, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete. Poté ovšem hladina vody klesla z plus 40 centimetrů téměř na nulu a velryba opět uvázla na mělčině.

Drama kolem keporkaka přezdívaného Timmy sledovala v posledních týdnech celá Evropa. Velryba, která zabloudila do Baltského moře, opakovaně uvízla v mělčinách u německého pobřeží a její osud vypadal beznadějně.

Kostěné přilby kasuárů skrývají překvapení: v ultrafialovém světle září modrozelenou barvou. Vědci zjistili, že různé druhy mají odlišné vzory a ptáci je pravděpodobně vidí.

Polsko posiluje obranu Baltu novými střelami NSM Block 1A, které mají nabídnout delší dosah, nové odpalovače a širší pobřežní pokrytí.

USS Carl M. Levin dostal nový odpalovač a jeho účel zatím není jasný. O to větší pozornost tato nenápadná úprava budí.

Španělští archeologové zmapovali v zálivu u Algeciras v Gibraltarském průlivu 134 vraků lodí – od punské z 5. století př. n. l. přes římské, středověké až po britské a španělské dělové čluny. Tyto nálezy odhalují tisíce let obchodu, válek i objevování na jedné z nejdůležitějších námořních cest.

Neobvyklý mikrostát Sealand leží na plošině uprostřed moře. Samozvané knížectví v minulosti čelilo pokusu o ovládnutí a zajetí prince Michaela. Umělý ostrov z období 2. sv. války má pouze 4000 m2 prostoru a dnes už jenom dva trvalé obyvatele.

Klikání vorvaňů není jen jednoduchý sled zvuků. Nový výzkum ukazuje, že jejich dorozumívání má vnitřní pravidla, která se v některých ohledech podobají lidské řeči. Vědci zatím nemluví o jazyce, ale o mimořádně složitém komunikačním systému.

Kosatka loví žraloky, velryby i tuleně. Ale co když její kořistí je jiná kosatka? Vědci našli důkazy, že mezi těmito mořskými predátory skutečně dochází ke kanibalismu! Okousané ploutve nalezené na Beringově ostrově odhalily temnou stránku života kosatek. Pro ně je to možná jen další kořist.

Na první pohled to zní přehnaně. Jenže Balt dnes tlačí Rusko tam, kde ztrácí prostor i peníze. A největší riziko leží jinde, než se čeká.

Traduje se, že stavitelé lodí, Pirrie a Bruce Ismay, se jednoho večera sešli, aby mohli naplánovat velkolepý projekt stavby Titaniku. Podle jejich představy měl být nejkrásnější , nejušlechtilejší i nejpřitažlivější a měl ohromit konkurenci.

Zdravotní stav velryby, která uvázla na mělčině na severu Německa, se dál zhoršuje. Pokusy o její záchranu odborníci definitivně vzdali. Vyzvednutí mladého keporkaka pomocí dánského katamaránu podle nich není možné, zvířeti by jen ublížilo. Čeká se tak už jen na to, kdy kytovec uhyne.

Moře s nejmodřejší barvou na světě znamená čistotu a průzračnou vodou. Jak to určit? Třeba analýzou barev neupravených snímků z Google Map, která může použitím „kapátka“ určit, které oblasti budou ty nej. Jedna z takových analýz určila pláže s nejmodřejším mořem na světě. Které to jsou? Většinou leží v Evropě.

Příroda nám možná klepe na dveře, ale rozhodně nezahálí. Už teď se najdou jedinci, kteří se přizpůsobují budoucím podmínkám.

Vědcům se někdy podaří zachytit moment, který dosud nikdy nikdo nespatřil. Tentokrát se jim poprvé v historii povedlo ve volné přírodě natočit porod velryby. Čekalo je však další překvapení. Samice vorvaně totiž nerodila sama, ale ve společnosti dalších velryb, které jí začaly pomáhat.

Na ostrově Praslin v Seychelském souostroví se pozemní laboratoři podařilo něco, co se dosud nepovedlo žádnému vědeckému zařízení v celé Africe ani v západní části Indického oceánu: spustit řízené rozmnožování korálů mimo moře.

Fascinující hádanka nedala vědcům desítky let spát. Obrovská těla, a přesto téměř nulový výskyt nádorů. Nový objev ve velrybí DNA ukazuje, že se tajemství skrývá v dokonalé schopnosti opravovat vlastní genetický kód.

Velryba, která v minulých dnech dvakrát uvázla na mělčině na severu Německa, uvázla v úterý potřetí. Ochranáři doufají, že se stejně jako v pondělí dokáže kytovec při vzestupu hladiny moře sám osvobodit.

Fuengirola je letovisko nacházející se na španělském pobřeží Costa del Sol. Je to jedno ze tří hlavních letovisek v oblasti Málagy, nachází se v těsné blízkosti Benalmádeny a Torremolinos. Fuengirola nabízí široké pláže, živé centrum, atrakce pro děti i dospělé a vynikající dopravní spojení. Jak se dostat z letiště do Fuengiroly a která místa stojí za prozkoumání?

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil. V neděli to na tiskové konferenci řekli vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.

Protože hladina oceánů roste už desítky let, plánují světoví lídři jistá opatření. Ta ale nejdou udělat jen tak, ze dne na den, takže se celé plánování spoléhá na různé modely a data z měření. Teď se ale ukazuje, že jsme všechno možná měřili špatně. A to pro miliony lidí může znamenat, že ničivé záplavy přijdou mnohem dříve, než naznačovaly i ty nejhorší scénáře.

Vědci se ale stali svědky působivé události, která jim doslova vyrazila dech. Spatřili skupinu jedenácti velryb, jak se společně snaží přivést na svět novorozeně. Podívejte se na záběry, které pořídili.

Bahamy lákají na azurové moře, pod hladinou se ale skrývá problém. Vědci zjistili znepokojivé látky v krvi žraloků.

Hlučné, srdcervoucí zvuky prolomily ticho Baltského moře. Mladá velryba uvízla v Lübecké zátoce u německého města Lübeck ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko – na mělčině, kde je voda hluboká jen dva metry. Zvíře působí vystresovaně a výrazně vyčerpaně. Odborníci na místě horečně radí, jak nejlépe velrybu osvobodit. Šance na přežití jsou však nízké.

Po šesti letech sledování 184 žraloků bělavých na Fidži vědci zjistili něco nečekaného: tito obávaní predátoři si aktivně vybírají společníky a udržují preferovaná přátelství.

Na samém jihu Afriky roste rozlehlý a bujný les, který už dnes pohlcuje více kysličníku uhličitého než proslulý Amazonský deštný prales. „Procházku“ si v něm můžete užít i vy – musíte se ale ponořit hluboko pod hladinu moře…

Pod Antarktidou chybí gravitace. Doslova. Nová studie odhalila, proč — a odpověď přichází z hlubin, kde se horniny pohybovaly miliony let před vznikem ledového kontinentu.

Šedé tělo, klidný pohyb, žádná nápadná kresba. Jenže právě tenhle druh patří k těm, který si vás všimne dřív, než vy jeho. Žralok galapážský je obyvatelem tropických vod. Je to tichý pozorovatel, který dokáže být stejně fascinující jako znepokojivý.

Živorodka křížená se rozmnožuje bez samců už 100 000 let — a přitom vzdoruje evoluční logice. Nová studie v časopisu Nature právě odhalila tajnou genetickou zbraň, která jí umožňuje přežívat.

Loď Endurance měla být začátkem velkého objevu. Místo toho skončila rozdrcená ledem uprostřed antarktické pustiny. Posádka zůstala stovky kilometrů od civilizace, obklopená jen ledem, větrem a nekonečným tichem.

U ruských břehů severního Pacifiku byly nalezeny okousané ploutve kosatek, které podle vědců nesou jasné stopy po zubech jiných kosatek. Neobvyklý nález, o němž informovali výzkumníci v odborném časopise Marine Mammal Science, naznačuje, že mezi těmito vrcholovými mořskými predátory může v ojedinělých případech docházet i ke kanibalismu.

Mnoho cestovatelů vyráží na dovolenou především kvůli moři – někdo nedá dopustit na dlouhé písčité pláže, jiní zase dávají přednost divokým útesům. Ať už patříte do kterékoliv skupiny, inspiraci můžete najít v nejnovějším žebříčku nejlepších pláží světa, který na základě milionů recenzí a zkušeností uživatelů sestavil portál Tripadvisor.

Analýza 918 druhů korálových ryb ukázala, že v druhově bohatších mořských regionech jsou barevné vzory systematicky rozmanitější — a Karibik s Indo-Pacifikem to potvrzují nezávisle na sobě.

Judská poušť v Izraeli a vodní fauna? Už samo spojení pouště s vodním životem vypadá jako protimluv. Tůňky ve vádí Národního parku En Gedi nedaleko legendární pevnosti Masada jsou však přirozeným domovem živočicha, kterého si většinou spojujeme jen s mořským prostředím. Nechce se ani věřit, že ve zdejší vyprahlé krajině, kde obvykle v letních měsících doporučují denně vypít několik

Vědci z Wageningen odhalili zásadní chybu v globálních klimatických modelech – skutečný počet lidí žijících pod hladinou moře je více než dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Španělsko a Středomoří se této statistické katastrofě prozatím vyhýbají, nejvíce ohroženy zůstávají pobřežní oblasti Asie, Latinské Ameriky a Tichomoří.

Určitě znáte překrásné fotografie bělostných pláží a šumících palem v romantickém okamžiku zapadajícího slunce. Když se vám podaří úplně stejné místo navštívit, skvrnou na vysněném momentu jsou všudypřítomné odpadky, a především plasty: od lahví po igelitové tašky doslova na každém kroku.

Oceány pokrývají více než 70 procent povrchu Země a stále patří k nejméně prozkoumaným místům planety. Pod hladinou moře se skrývá fascinující svět plný života, ale také nebezpečných predátorů a nemusí jít třeba jen o žraloky

Na pláži Beringova ostrova našli hřbetní ploutve nesoucí stopy zubů. Genetická analýza ukázala, že patřily usedlým jižním kosatkám. Autoři studie se domnívají, že útočníky byly kočovné kosatky – a tato hrozba může částečně vysvětlovat, proč rezidentní kosatky vytvářejí tak pevné rodinné skupiny.

Pobřeží Jihoafrické republiky zasáhl mimořádně silný rudý příliv. Přemnožené mikroskopické řasy zbarvily oceán do červena a uvolnily toxiny, které způsobily hromadný úhyn ryb i langust. Mnoho korýšů vyplavilo moře na pláže, kde jejich sběr zakázaly úřady a nasadily policii.

Vědci v Kataru objevili pozůstatky pravěkých příbuzných dnešních dugongů. Miniaturní mořské krávy Salwasiren qatarensis žily v Rudém moři před 21 miliony lety. Zjistěte, jak tito fascinující mořští savci formovali pravěké ekosystémy a jak se lišili od dnešních sirén.

Nová rozsáhlá studie ukazuje, že oteplování oceánů již způsobilo až 20% úbytek biomasy ryb na severní polokouli. Jde o zásadní varování, že změna klimatu neohrožuje jen ledovce nebo lesy, ale i naše potraviny, ekonomiku a mořské ekosystémy, na kterých závisí miliardy lidí.

Vědci zachytili obřího světlouna v antarktických vodách — místech, kde žraloci přežít nemají. Jak to dokázal? Tajemství se skrývá v biochemii, která funguje i při teplotách blížících se nule.

Vrak ponorky U-864 u Fedje nese desítky tun rtuti. Koroze a úniky ohrožují sedimenty, ryby i potravní řetězec, proto se zvažuje zakrytování.

Byla to obyčejná lezecká výprava. A pak přišel moment, kdy si člověk uvědomí, že se dívá ne na kámen, ale na příběh starý desítky milionů let.

V srpnu 2011 švédská expedice Ocean X narazila na neobvyklou formaci na dně Baltského moře v hloubce devadesáti metrů, která svou téměř dokonalou kruhovou strukturou vyvolala řadu teorií od přírodních geologických procesů až po spekulace o mimozemském objektu. Během let se kolem tohoto nálezu vytvořila směsice vědeckých analýz, fantastických domněnek i mediální senzace, takže se podíváme na to, co průzkumy skutečně říkají o této záhadě a jak ji vnímají odborníci i laická veřejnost.

Mezi lety 2003–2022 zaznamenalo zmenšení prosvětlené vrstvy asi 21 % světového oceánu. Vedle tohoto dlouhodobého trendu nyní mezinárodní tým vědců varuje před novým fenoménem: náhlými epizodami podvodní temnoty, které mohou trvat až dva měsíce a způsobit kolaps celých ekosystémů.

Korály si často spojujeme s exotickou dovolenou a teplým mořem. Skutečnost je ale jiná. Až 65 % korálů žije v mrazivé temnotě hlubin. Britská umělkyně Alice Baker vrací do života zapomenuté řemeslo vědeckého modelování, aby upozornila na křehkost těchto neznámých ekosystémů. A je zde i česká stopa.

Nová studie ukazuje, že oceány pohlcují stále více tepla z globálního oteplování a jejich tepelný obsah láme rekordy už devátý rok po sobě.

Ještě nedávno patřily takzvané "zbloudilé vlny" spíš do říše námořnických historek než do seriózní vědy. Osamělé vodní stěny, které se zničehonic zvednou z klidného moře a během několika vteřin zmizí, byly považovány za přehánění nebo optický klam.

Pod hladinou Baltského moře se odehrává tichý konflikt, který možná nikdy oficiálně nezačne — a přesto má reálné dopady. Finské vojenské zpravodajství varuje, že Rusko pravděpodobně nepřestane s útoky na podmořskou infrastrukturu.

Baltské moře se v posledních letech stává prostorem, kde se bezpečnostní hrozby neodehrávají jen na hladině, ale stále častěji i hluboko pod ní. Hustá síť telekomunikačních kabelů, energetických vedení a potrubí proměnila dno Baltu v kritickou infrastrukturu, jejíž narušení může mít vážné politické i ekonomické dopady.

Oceán je jednou z největších záhad Země. Pokrývá 71 % povrchu planety, tedy více než dvě třetiny známého světa, a nachází se v něm 97 % veškeré vody na Zemi.

Představte si moře, které se přes noc promění v temnou prázdnotu. Žádné světlo, žádná fotosyntéza, žádná šance růst. A teď si představte, že tohle se opravdu děje a někdy trvá týdny, jindy celé měsíce.

O víkendu jsme si připomněli 34 výročí od momentu, kdy se flotila desetitisíců gumových zvířátek "Friendly Floatees" vydala na cestu mořem a potvrdila zásadní poznatky o mořských proudech, které utváří klima na Zemi.

Na první pohled to vypadalo jako běžná mořská tragédie. Mrtvý žralok bílý na hladině, tělo unášené proudem ke břehu. Jenže pak si vědci všimli detailu, který všechno změnil. Chyběla mu játra.

Na západním pobřeží Kanady, u ostrova Vancouver v Tichém oceánu učinili vědci podivuhodný nález. Uvnitř starověké podmořské sopky totiž objevili tisíce, možná až miliony obrovských živých vajec. Pro ty se totiž teplé prostředí sopky stalo ideálním místem pro vývoj embryí vzácného hlubokomořského živočicha.

Žralok malohlavý čili grónský provokuje náš druh životem dlouhým celá staletí. Dříve jsme měli za to, že staří žraloci jsou prakticky slepí, ale nejsou. Navzdory věku mají velmi dobrý zrak a určitě nepotřebují brýle. Vědci se teď snaží zjistit, jak to vlastně žraloci dělají a jak bychom to mohli využít. Kdo by nechtěl vidět celá staletí?