Nemocenská

Koronavirus přepisuje celou statistiku nemocí z povolání. Zatímco v posledních letech se ročně hlásilo 1100 až 1200 případů nemocí z povolání, kvůli covidu jsou teď čísla mnohem vyšší.

Pracovat z domova je vítaným a v době covidové už běžným benefitem. Ne vždy je ale taková flexibilita výhrou. Třeba tehdy, když se během pracovní doby musí starat ještě o dítě.

Ačkoliv vystupovali proti zneužívání dávek, pobírají poslanci Volný a Majerová nemocenskou, při které si navíc jezdí po horách či demonstracích.

V Evropě probíhají tento týden vrcholně důležitá jednání s Ruskem o Ukrajině, Američané jednají i s Íránem o návratu k dohodě o kontrole jeho jaderného programu. Na ministerstvu ve Washingtonu přitom řádí covid.

Lubomír Volný kandidoval v říjnových volbách za hnutí Volný blok, který se do Sněmovny nedostal. Týden před skončením mandátu nastoupil exposlanec na nemocenskou.

Seznam se po mnoha letech příprav rozšíří o chronická onemocnění bederní páteře. Nedostanou se však na něj například nemoci krční páteře, nemoci bederní páteře z celotělových vibrací a třeba ani syndrom vyhoření.

Příspěvek při nařízené karanténě či izolaci se vrací. Pravidla se oproti původnímu návrhu změnila. Část zaměstnanců v karanténě změny nepotěší. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v návaznosti na prudce se zhoršující epidemii onemocnění COVID-19 návrh zákona, kterým se zaměstnancům přiznává mimořádný příspěvek při nařízené karanténě. Ten obdrží spolu se sníženou náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody, případně sníženým platem či odměnou. Příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel. Cílem je zlepšit finanční situaci zaměstnanců, kterým byla nařízena karanténa, přičemž pokles příjmů těchto osob vede zřejmě i k nízké ochotě pozitivně testovaných osob označovat další potenciálně rizikové kontakty. Příspěvek má zaměstnanci příslušet nejdéle do 28. února 2022.

Nový rok přináší tradičně spoustu změn v sociálním pojištění. Nejde jen o změny parametrické, mění se nemocenské dávky, formulář a zavádí covidová opatření. Ani oblast sociálního pojištění neminuly každoroční změny. Tentokrát se mění i dvě nemocenské dávky, mění se podmínky i okruh dotřených osob u ošetřovného, pravidla i délka otcovské poporodní péče. Zavádí se krizové ošetřovné a příspěvek v době karantény a izolace. Připravili jsme krátký souhrn včetně změn parametrických.

Britské zaměstnance na nemocenskou loni nejčastěji dohnalo špatné duševní zdraví. Za rok 2021 jim bylo vyplaceno 43 miliard liber, o téměř třetinu (31 procent) víc než před pandemií. I v Česku duševních onemocnění mírně přibylo.

Až 1000 korun denně dostanou podnikatelé, kterým klesly tržby nejméně o 30 procent. Podmínky jsou podobné jako na jaře, v některých bodech se ale liší.

Senátoři potvrdili mimořádný příspěvek k náhradě mzdy. Dlouho slibované podpory se ale řada zaměstnanců nedočká.

Mimořádný příspěvek k náhradě mzdy měl motivovat zaměstnance, aby nahlašovali kontakty a zůstávali doma. Nakonec ho ale nedostanou, pokud jejich karanténa nebo izolace skončí v první polovině prosince.

Pravidla pro pomoc živnostníkům a dalším podnikatelům jsou nakonec mírnější, než původně navrhovala končící vláda.

Nebojte se zůstat v karanténě nebo izolaci, už nepřijdete o tolik peněz. Poslanci oživují mimořádný příspěvek k náhradě mzdy.

Poslanci obnovili takzvané krizové ošetřovné. Na zpětný doplatek se mohou těšit i zaměstnanci, kteří čerpali ošetřovné v listopadu.

Až 1000 korun denně dostanou podnikatelé, kterým klesly tržby nejméně o 30 procent. Jde o částečnou náhradu za koronavirová omezení. Podmínky jsou podobné jako na jaře, v některých bodech se ale liší.

Zaměstnanci, kteří kvůli zavřené škole nebo karanténě dítěte zůstávají doma a nemohou pracovat, už nepřijdou o tolik peněz. Ošetřovné stoupne z 60 na 80 procent takzvaného redukovaného výdělku. Šanci ho získat mají lidé, kteří jsou s dětmi doma od začátku listopadu. Rozhodla o tom končící vláda ANO a ČSSD, když se zpožděním podpořila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Zaměstnanci v karanténě dostanou příplatek 370 korun k náhradě mzdy, na kterou mají nárok podle standardních pravidel. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Karanténou se v tomto případě rozumí i takzvaná izolace při potvrzeném infekčním onemocnění.

Plošné testování ve firmách nebo častější testy školáků doporučují odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Zároveň by podle nich měl stát zvýšit ošetřovné a nemocenskou, aby se lidé nebáli na testy jít.

Bude podpůrčí doba 16, nebo jen 9 dnů, když babička vystřídá na ošetřovném osamělou matku? Spolu s rozšířením ošetřujících osob přibývají i praktické otázky. Server Podnikatel.cz již informoval o změnách v ošetřovném od roku 2022, kdy se mění podmínky jak u krátkodobého, tak u dlouhodobého ošetřovného. Rozšíření okruhu ošetřujících osob o rodinné příslušníky mimo domácnost ošetřované osoby vyvolává otázky vztahující se uplatnění této novinky v praxi. Zejména délky ošetřovného při střídání osob s rozdílným nárokem na ošetřovné. Na článku spolupracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Po několika letech se zaměstnancům na neschopenkách či v karanténě díky vyšší průměrné mzdě výrazněji zvýší i náhrada mzdy. Jásat ale zřejmě nebudou. Náhrada mzdy (platu, odměny) poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky redukčním hranicím zvyšuje. Poskytuje se v souladu s § 192 zákoníku práce pouze v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy od první zameškané směny. Od patnáctého dne je zabezpečen nemocenským od České správy sociálního zabezpečení.

Z pravidel odpadne podmínka společné domácnosti. Pomůže to při krátkodobé péči o nemocného nebo zraněného člena širší rodiny.

Lidé, kteří celý den pečují o člena rodiny, dosáhnou snadněji na dlouhodobé ošetřovné neboli ošetřovatelské volno. Zkrátí se podmínka hospitalizace, u nevyléčitelně nemocných se úplně zruší. Na žádost o přiznání dávky dostanou zájemci delší dobu než doteď.

Podmínka společné domácnosti s největší pravděpodobností skončí. Pomůže to při krátkodobé péči o nemocného nebo zraněného člena širší rodiny.

Lidé, kteří celý den pečují o člena rodiny, dosáhnou snadněji na dlouhodobé ošetřovné neboli ošetřovatelské volno. Zkrátí se podmínka hospitalizace, u nevyléčitelně nemocných se úplně zruší. Na žádost o přiznání dávky dostanou zájemci delší dobu než doteď.

Otcovská se zřejmě prodlouží. Poslanci dnes schválili návrh, podle kterého by se doba měla prodloužit na dva týdny.

Se začátkem července končí tzv. krizové ošetřovné, stejně tak i ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné.

Krizové ošetřovné totiž mohou nově čerpat i příbuzní žijící mimo společnou domácnost. Jak prokážou, že jsou s ošetřovanou osobou příbuzní a další otázky.

Od samého začátku mají OSVČ vůči ČSSZ hned několik povinností, které musí plnit. Přinášíme ty nejdůležitější, na které není radno zapomenout.

Při uplatňování takzvané izolačky řeší zaměstnavatelé nejednu praktickou situaci, kdy zákon jednoznačnou odpověď nedává. Vyřešit je však musí.

Mimořádný příspěvek při nařízené karanténě tzv. izolačka neskončí v dubnu, ale bude se vyplácet až do konce června.

Mimořádný příspěvek za karanténu ve výši až 370 korun k nemocenské by lidé měli dostávat i za květen a červen. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí na prodloužení podpory dnes ve stavu legislativní nouze schválili poslanci a míří teď k projednání k senátorům.

Když člověk nastoupí do nové práce, málokdy se ujišťuje, že ho nový chlebodárce řádně přihlásil k nemocenskému a důchodovému pojištění. Ujistit by se ale měl.

Kontrolujte si, jaké údaje o vás máme, vzkazuje lidem Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Úřad má na starosti třeba výplatu důchodů nebo nemocenské – právě pro jejich správné vypočtení a vyplacení je důležité, aby měl správné podklady.

Mimořádný příspěvek v době nařízené karantény nebo izolace, který má zabránit tomu, aby lidé chodili navzdory vysokému riziku šíření nákazy do práce, funguje.

Se začátkem dubna přišla Česká pošta se změnami. Týkají se cen za podání poštovních poukázek B.

Česká pošta mění od 1. dubna ceník. Zdraží poštovní i dobírkové poukázky a doporučená, cenná i firemní psaní. Všechny ceny stoupnou o pět korun.

Zákon, kterým se zvyšuje náhrada mzdy o 370 Kč, vyšel ve Sbírce zákonů. Platí zpětně od 1. března po následující dva kalendářní měsíce.

Sněmovna včera v nočních hodinách schválila finanční podporu pro lidi v karanténě. Nakonec ale v jiné než vládní podobě.

Českou vládu zachvátila panika. Pod hrozbou uzavření průmyslových firem kabinet hystericky šturmuje. A vymýšlí hlouposti, které politici pak zase rychle berou zpátky.

Nebojte se zůstat v karanténě nebo izolaci, už nepřijdete o tolik peněz. Vládní koalice po mnoha měsících poslechla doporučení expertů.

Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Schválila to dnes zrychleně Sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nebo izolaci nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku.

Poslanci jednají o vyšší nemocenské pro lidi v karanténě. Vláda navrhuje, aby se dočasně zvýšila nemocenská ze 60 na 100 procent výdělku.

Podpora pro OSVČ se zvyšuje a může na ni dosáhnout víc lidí. Základem bude pokles tržeb aspoň o 50 %. Novinkou je příspěvek v době karantény nebo onemocnění covidem.

Poslanci by v úterý mohli zrychleně schvalovat vyšší nemocenskou pro lidi v karanténě. Vláda navrhuje, aby se dočasně zvýšila nemocenská ze 60 na 100 procent výdělku.

Poslanci by v úterý měli řešit 100procentní nemocenskou, kterou v pondělí schválila vláda. Poslanec vládního ANO Pavel Juříček ale plán kabinetu tvrdě kritizuje.

Slibovaný příspěvek zaměstnancům v karanténě, tj. takzvaná vylepšená izolačka, se nekoná. Plány zhatily „přílepky“ k návrhu zákona. Je tu zcela nový návrh.

Aktuální informace najdete v novém článku, stoprocentní náhrada mzdy nakonec neprošla. Jestli si přesto chcete přečíst tento archivní text, tady je:

Lidé v karanténě nebo s potvrzeným infekčním onemocněním zatím nemají jistotu, že přijdou o méně peněz než doteď. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové totiž nakonec zablokovala sama Maláčová za přispění poslanců sociální demokracie. Opozice přitom takové zvýšení dlouhodobě podporuje a chtěla ho schválit i v Parlamentu.

Snaha motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace se může pro řadu zaměstnavatelů stát noční můrou. Může za to konečný návrh zákona k příspěvku k nemocenské až do výše 370 korun, který odsouhlasila Poslanecká sněmovna. Do předlohy se dostal totiž pozměňovací návrh poslankyně ČSSD Aleny Gajdůškové, která společnostem nakazuje oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání na základě dohody o provedení práce.

Nový mimořádný příspěvek 370 korun za den karantény a izolaci již od března. Nebude ale pro všechny. Mění se i údaje na neschopenkách a dosud zavedené postupy.

Je povinností dočasně práce neschopného zaměstnance hlásit zaměstnavateli, kdy jde na další kontrolu k lékaři? Radíme v fóru.

Podpora pro podnikatele má být jednodušší a pro víc zájemců. Kompenzační bonus se zvýší z 500 na 1000 Kč, na poloviční částku dosáhnou i lidé s nařízenou karanténou nebo izolací. A to už od února.

Izolačka má motivovat lidi, aby odcházeli do karantény a také nahlašovali své rizikové kontakty například v případě pozitivního testování. Zaměstnancům se v případě zavedení izolačky zvýší příspěvek za období desetidenní karantény v rozsahu od 208,50 Kč denně do 370 Kč denně.

Původní nápad motivovat lidi penězi ke vstupu do karantény či izolace má značné trhliny. Vyplatí se pouze lidem, kteří vydělávají méně než průměrný plat. Ministerstvo práce totiž přišlo s příspěvkem k nemocenské, místo navýšení samotné nemocenské. Zaměstnanci s vyššími příjmy tak stále nebudou mít motivaci, proč se dobrovolně hlásit hygieně a nahlašovat tak další kontakty.

Nebojte se zůstat v karanténě, už nepřijdete o tolik peněz. Vládní koalice po mnoha měsících vyslyšela doporučení expertů a zvýší dávky z nemocenského pojištění.

Dost bylo lockdownu. I když se situace nezlepší, měli bychom zvážit rozvolnění. I za cenu většího počtu nemocných, řekl pro Byznys Seznam Zpráv ekonom Vladimír Dlouhý. A to už v březnu.

Novou podobu nemocenské by měla příští týden projednat vláda. Tripartita před několika dny debatovala o bonusu 250 či 500 korun denně pro lidi v karanténě či o dočasném navýšení nemocenské pro všechny ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Zatímco odbory s návrhem souhlasí, firmy i Hospodářská komora nepovažují řešení za šťastné.

Bonusy k nemocenské pro vytrasované nahrají podvodníkům, myslí si zástupce firem Vladimír Dlouhý. Část lidí bez rizikového kontaktu se podle něj nechává vytrasovat schválně, aby nemuseli pracovat. S bonusy by jich přibylo, tvrdí.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhne vládě řešení, které by pomohlo lidem na nemocenské s covidem. Zaměstnanec by od svého zaměstnavatele dostal bonus, který by mu byl od státu vrácen formou slevy na sociálním pojištění.