Objev

Nový a levnější způsob řízení pohybu mikrorobotů napájených a ovládaných světlem objevil česko-nizozemský tým. Roboti o velikosti lidské buňky zvládají mechanicky přesné úkony v úrovni mikrosvěta. Mohou mít využití například při vývoji nových materiálů. Článek o objevu publikoval prestižní časopis Soft Robotics. Za Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) to uvedl Michal Janovský v dnešní tiskové zprávě. Na výzkumu spolupracovali vědci z VŠCHT, Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Univerzity v Utrechtu.

Pojídat příslušníky vlastního druhu brání člověku tisíciletí sociálního a kulturního vývoje, jenž může být v povědomí potlačen jen při opravdu výjimečné situaci. Mezi zvířaty jde však o pozoruhodně běžnou taktiku přežití. A právě tak tomu bylo také u pradávných dinosaurů, o čemž svědčí stále více kosterních nálezů.

Do fotovoltaiky vtrhli zombíci a je to z toho pěkný rozruch. Překvapivý objev vedl k vývoji pozoruhodných zombie článků, což jsou barvivem senzitizované články, kterým vyschl kapalný elektrolyt. Na těchto článcích jsou založení chytří zombíci (smart zombies), čili bezdrátová zařízení s umělou inteligencí, která extrémně účinně těží energii z pokojového osvětlení.

Vitamíny jsou pojmem, o kterém slýcháme nebo čteme již více než sto let, momentálně téměř každý den díky internetovým reklamám farmaceutických a potravinářských společností. Na druhou stranu je pravdou, že jsou to látky, bez kterých nemůžeme žít. V lidském organismu mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí, podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů, udržují mnohé tělesné funkce, posilují a udržují imunitu. Není to tak dávno, kdy lidstvo netušilo, že nějaké vitamíny existují. K pokroku přispěl významně i objev Henrika Dama. V letošním kalendáři světové historie vědy a techniky si připomínáme 125. výročí narození tohoto dánského fyziologa a biochemika.

Už jen měsíc je v Muzeu východních Čech v Hradci králové k vidění výjimečná výstava Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1200-1550. Duchovním otcem mimořádně rozsáhlého výstavního projektu je vynikající znalec středověkého a raně renesančního umění, emeritní profesor olomoucké Univerzity Palackého a pracovník Ústavu dějin umění Akademie věd Ivo Hlobil (*1942).

Planetka 2019 LD2 je prvním známým trojánem, který se z neznámých důvodů chová jako kometa.

Pokud jde o velikost, vědci věří, že planeta je asi čtyřikrát větší než Země. Hvězda planety je matná trpasličí hvězda, možná i hnědý trpaslík nebo „selhávající hvězda“.

Kolský superhluboký vrt dosahuje hloubky 12 261 metrů a dalšímu vrtání zabránila vysoká teplota panující pod povrchem. Během hloubení došlo k mnoha významným objevům, ale také ke zrodu legendy, podle které se průzkumníci provrtali do samotného pekla.

Archeologové u Domašína na Rychnovsku narazili na část žárového pohřebiště z doby železné. Pravděpodobně souvisí s rozsáhlým sídlištěm kultury popelnicových polí v nedalekých Černíkovicích. Jedná se o další pozoruhodný objev při vykopávkách v trase budoucího silničního obchvatu Domašína. Za posledních deset let jde na Rychnovsku o nejbohatší naleziště, řekla ČTK archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Výzkum u Domašína začal na jaře.

Bahno na Marsu teče jinak než v pozemských podmínkách, připomíná lávu. Objev učinil mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci. Výzkumníci zároveň potvrdili, že na rudé planetě je možný bahenní vulkanismus. ČTK to za Akademii věd ČR (AV) sdělili vedoucí výzkumu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu a Markéta Růžičková z tiskového oddělení. Studii o objevu publikoval časopis Nature Geoscience.

Přestože stavba považovaná za nejstarší známý chrám na světě pochází ještě z neolitu a vybudovali ji lidé z kultury lovců a sběračů, navrhoval ji někdo, kdo zřejmě dobře rozuměl geometrickým principům. Ukazuje to nový výzkum.

Planet podobných Zemi je v naší galaxii Mléčná dráha možná celá řada, ale objevit je není tak jednoduché. Až do současné doby je zhruba jen třetina z více než čtyř tisíc nalezených a potvrzených exoplanet kamenná - a většina z nich se nachází v okruhu několika tisíc světelných let od Země. To ale není jediný důvod, proč je objev nové kamenné planety vzrušující.

Podoba a výskyt moderního typu člověka je otázkou, kterou vědci řeší již desítky let. K tomu, aby si vytvořili dokonalou představu, však potřebují dostatek pradávných pozůstatků.

Nejstrašidelnějšími a nejpopulárnějšími hrdiny série filmů o Jurském parku byli vedle tyranosaura zejména velociraptoři, draví a inteligentní dinosauři, kteří při lovu koordinovali svou činnost, postupovali jako vlčí smečka, a navíc uměli vyspěle komunikovat. Představa takových ještěrů je působivá, ale podle nové studie nereálná. Tito dravci ve smečkách nelovili.

Když Alfred Nobel zkoumal účinky nitroglycerinu, netušil, k jak velkému objevu jej toto bádání přivede. Jak se z nástroje míru stala nesmírně účinná zbraň, díky které získal Nobel obrovské bohatství?

Život na Marsu se snaží vědci objevit celá desetiletí. Čím dál tím blíže jsou k potvrzení existence zdejší vody v tekutém skupenství. Posledním objevem jsou náznaky, které vedou k potvrzení existence vodních toků.

Malá fosilie je sice nenápadná, jde v podstatě jen o malý kousek chrupavky z lebky nedospělého hadrosaura zvaného Hypacrosaurus, který zahynul před více než 70 miliony let. Obsahuje ale vzácnou věc.

Představa Marsu jako mrtvé, suché, prašné a pusté planety bere s každým dalším novým objevem stále více za své. Vedle náznaků možné existence nějaké formy života (nálezu organických molekul, podivných výkyvů hladiny kyslíku v atmosféře planety) přibývá důkazů, že Mars je také vulkanicky a geologicky aktivní. Jeden z nich vědci objevili v meteoritu.

V sobotu byl ve svém bytě v Pensylvánii zastřelen 37letý profesor čínského původu Ping Liou, který působí na Pittsburské univerzitě. Vrah, později identifikovaný jako 46letý Chao Ku, byl nalezen mrtvý ve svém autě. Podle policie spáchal po svém činu sebevraždu. Ping Liou byl na hraně významného objevu v souvislosti s onemocněním covid-19, uvedla univerzita. Vyšetřovatelé nicméně uvedli, že nic prozatím nenasvědčuje, že by vražda s jeho výzkumem souvisela.

Přestože smrt si vyslouží tragickou, díky místu úmrtí se stane nejstarší evropskou přirozenou lidskou mumií. Od jeho posledního slova uběhnou tisíce let, týmu předních vědců se ale jeho hluboké mlčení nakonec podaří prolomit.

Když v roce 1964 čtyřiatřicetiletá technická laborantka June Almeida nahlédla do svého elektronového mikroskopu, spatřila kulatou šedou tečku pokrytou malými paprsky. Ona a její kolegové objev zaznamenali jako vir se „sluneční korunou“. To, co ji tenkrát zaujalo, byl dnes známý koronavirus a June Almeida tak sehrála klíčovou roli při jeho identifikaci. Její příběh je o to pozoruhodnější, že ačkoliv stojí za tak zásadním objevem, nikdy nedokončila své vlastní formální vzdělání.

Před 40 miliony let byla Antarktida domovem několika druhů žab, které jsou dalším důkazem, že tato ledová oblast byla svého času mnohem teplejší a spadala do mírného podnebného pásu.

Divize je často podceňovaná soutěž. Ovšem i na této úrovni je dost zajímavých hráčů, třeba pro potenciální přestup do profesionálních soutěží. V tomhle článku se podíváme na některé z nich. Systém fotbalových soutěží v České republice nabízí celkem šest divizních skupin, tři na Moravě a ve Slezsku a tři v Čechách.

Moderní astronomie objevila už stovky hvězd, kolem nichž obíhají další planety, ale planetární systém obíhající hvězdu HD 158259, vzdálenou od Země 88 světelných let, je přece jen výjimečný. Planety totiž vytvářejí skvěle sehraný orbitální systém.

Objev archeologů ve Francii dokazuje, že neandrtálci nebyli podřadným druhem hominidů.

Archeologové odkryli na Přerovsku keramickou nádobu s 3000 let starými bronzovými předměty. Zakopaná byla na poli. Jde například o kruhové šperky zdobené rytou výzdobou, části spon a zejména kruhový předmět, takzvanou faléru z bronzového plechu s bohatě tepanou výzdobou.

V prvním desetiletí tohoto století, v období let 2008 – 2010, dostali američtí paleontologové skutečně nečekaný dárek v podobě objevu nového druhu obrovského dinosaura, který byl postrachem i všech menších dravých dinosaurů. Respekt před ním měl zřejmě také i v povědomí všech obávaný Tyrannosaurus rex.

Patří k nejtajemnějším tvorům planety. Už jen proto, že je člověk na vlastní oči nikdy nespatřil v jejich přirozeném prostředí. Jednu ze záhad zubatých, prapodivně tvarovaných ryb obývajících tmavé mořské hlubiny se teď podařilo poodhalit české vědkyni Zuzaně Musilové a jejím kolegům. Zjistili, že některé hlubokomořské ryby zřejmě vidí svět v takových odstínech modré a zelené, jaké si člověk ani nedokáže představit. Objev je to natolik zásadní, že jej otiskl prestižní časopis Science. Dokonce mu věnoval obálku svého čísla.

Archeologové odkryli na Přerovsku keramickou nádobu s 3000 let starými bronzovými předměty. Zakopaná byla na poli. Jde například o kruhové šperky zdobené rytou výzdobou, části spon a zejména kruhový předmět, takzvanou faléru z bronzového plechu s bohatě tepanou výzdobou. Soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové řadí k nejvýznamnějším archeologickým objevům v Olomouckém kraji v posledních desetiletích. Nález budou nyní odborníci zkoumat v laboratoři Muzea Komenského.

Přestože je cukrovka dodnes závažným onemocněním, není už zdaleka tak nebezpečná jako kdysi, kdy na ni neexistoval lék. Ještě před sto lety se jednalo o život ohrožující diagnózu. Naštěstí ale dnes už pacienti s diabetem, i přes určitou míru rizik a zdravotních potíží, mohou díky inzulinu vést plnohodnotný život. Kde se vzala zázračná medicína a kdo ji objevil?

Je možné, aby savec překonal před 34 miliony lety oceán? Nový objev učinili vědci z Keck School of Medicine of USC, kteří potvrdili, že jihoamerické fosílie jsou prokazatelně příbuzné s africkými nálezy a k této bizarní migraci tedy nejspíš skutečně došlo.

Výzkum v jeskyních na jihu Francie dokládá, že neandrtálci nám byli blíž, než jsme si donedávna mysleli.

Terakotová armáda, čítající sedm tisíc vojáků, se ukrývala pod zemí přes dvě tisíciletí. Hlinění bojovníci střežili hrobku císaře Čchin Š’-chuang-tiho a nikdo je nikdy neměl objevit. Naštěstí pro nás však nakonec spatřili světlo světa.

Před 175 lety se narodil německý fyzik a nositel Nobelovy ceny Wilhelm Conrad Röntgen. Žil skromně a objevy si nenechal patentovat, protože chtěl, aby byly přístupné všem.

V nížině na západním břehu řeky Don ve středním Rusku byl objeven tajemný prstenec z mamutích kostí, který zde vytvořili pravěcí lidí žijící na vrcholu poslední evropské doby ledové. V té době činila běžná teplota minus 20 °C a méně.

​Nový rod řas dostal jméno po Ostravě. Mladá vědkyně z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) Dovilė Barcytė jej popsala díky vzorku objevenému na Heřmanické haldě. Biologové po celém světě si tak budou zvykat na název Ostravamonas.

Záhadná, 300 tisíc let stará, ale překvapivě zachovalá lebka neznámého hominida, která byla nalezena před bezmála sto lety, je možná dlouho hledanou fosilií dokládající existenci africké populace "duchů": tajemných vyhynulých tvorů, kteří se zřejmě pářili s nám známými lidskými předky.

Je dobře známou skutečností, že někteří pterodaktyloidní ptakoještěři z čeledi Azhdarchidae byli největšími létajícími tvory všech dob.[1] Již jsem zde podrobněji pojednal o druzích Quetzalcoatlus northropi, Hatzegopteryx thambema i Arambourgiania philadelphiae, jejich leteckých dovednostech, maximálních odhadovaných rozměrech a dalších vlastnostech (mimochodem jejich vzdáleným příbuzným byl i „český“ ptakoještěr druhu Cretornis hlavaci).

Neandertálci byli většími znalci mořského světa, než věda dosud předpokládala: nový výzkum ukazuje, že neandertálská společenství žijící na území dnešního Portugalska vynikala v rybolovu a sběru mořských plodů stejně jako předci moderního člověka.

Dnes uplynulo přesně 53 let od smrti jednoho ze dvou českých laureátů Nobelovy ceny, Jaroslava Hyerovského. Loni tomu navíc bylo 60 let od doby, kdy z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. převzal ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za objev polarografie. Společně s básníkem Jaroslavem Seifertem není však jediný, kdo získal Nobelovu cenu a narodil se na území Česka.

Hlavní město starověkého mayského království Sak Tz’i’ (česky Bílý pes) bylo dlouhá léta považované za ztracené. Nyní ale archeologové tvrdí, že jeho pozůstatky objevili nedaleko hranice mezi Mexikem a Guatemalou. Za cenným nálezem přitom stál souběh několika šťastných okolností, v němž sehrál roli i jeden pouliční prodavač.

Dobrých zpráv není nikdy dost. A zvlášť v dnešní době, kdy i v Česku naplno bojujeme s pandemií koronaviru. Že tento boj není rozhodně marný, potvrzují dobré zprávy, které aktuálně přicházejí ze světa. Přinášíme vám výběr těch nejpodstatnějších. Věříme, že si díky nim udržíte pozitivní mysl.

To, že karanténa nemusí být jen období nuceného domácího vězení, potvrzuje slavný anglický fyzik.

Na skotském ostrově Skye u západního pobřeží Skotska byly objeveny první stopy náležející jednomu z nejpopulárnějších dinosauřích druhů - slavnému stegosaurovi. Nález mění pohled na rozmanitost pravěkého života v této oblasti.

Tým vědců z univerzity v San Diegu ohlásil unikátní objev. Vůbec poprvé byly v mimozemských objektech, které dopadly na Zemi, nalezeny supravodivé materiály. Vědci je odhalili v zrnech uvnitř dvou různých meteoritů.

Pokud už jste nervózní z vývoje posledních dnů a z vyhlášené karantény, zkuste si představit, že v naprosté izolaci trávíte už osmý rok - přesně tak dlouho se po Marsu potuluje robotické vozítko Curiosity. A vesele pořizuje stále nová selfíčka.

Vědci objevili zkamenělinu nejstaršího známého ptáka dnešního typu. Fosilie takzvaného "zázračného kuřete" je stará 66,7 milionu let. Tento společný předek kachen a slepic žil méně než milion let předtím, než na Zemi dopadl obří asteroid, který vyhubil dinosaury.

Živočichové se čtyřmi končetinami se vyznačují několika společnými znaky. Konkrétně páteří, oboustrannou souměrností a pak také tím, že každou z jejich čtyř končetin zakončuje (nebo v případě ptáků zakončovalo) pět prstů. Kde se vzaly, bylo donedávna tajemstvím. Nyní je poodkryl nález pradávné ryby.

V posledních letech nás nepřestávají fascinovat úžasné fosilní objevy v jantaru, těženém na území Myanmaru (dříve Barmy) v jihovýchodní Asii. Zejména čínští paleontologové z těchto objevů těží, nakupují barmský jantar ve velkém a formálně pak popisují úchvatně dochované organismy, žijící v této části světa v období rané pozdní křídy (geologický věk cenoman, stáří kolem 99 milionů let).

Vědci objevili úplnou lebku dosud neznámého druhu ptačího dinosaura, nejmenšího, jaký kdy byl nalezen. Našli ji zalitou v 99 milionů let starém jantaru. Přestože je menší než nejmenší žijící kolibřík, byl její nositel pravděpodobně predátor.

Čeho se dotkl, proměnilo se ve zlato, píše se v řecké mytologii o králi Midásovi. Nový pozoruhodný objev však může poskytnou realističtější pohled na bájného panovníka.

Pravěcí příslušníci hominidního druhu Australopiték východoafrický (Paranthropus boisei) uměli pravděpodobně vyrábět kamenné nástroje. Tento druh proslavil před více než 60 lety nález lebky jeho příslušníka, jehož podle nápadných vyčnívajících zubů překřtili novináři na „Louskáčka“.

Před šedesáti letey zemřel věhlasný skotský lékař Alexander Fleming, který stojí za objevem baktericidních účinků lysozymu a za získáním penicilinu z plísně Penicillium notatum. Ještě během druhé světové války lidé umírali na různé infekce. Díky náhodě a prozíravosti doktora Fleminga byl objeven penicilin, který do dnešní doby zachraňuje miliony lidí po celém světě.

Nový nález otevírá starou otázku, zda se základy života objevily jinde než na naší planetě.

Pokud by se potvrdila účinnost a bezpečnost i v posledním klinickém testu, šlo by o jeden z největších objevů posledních let. Vědci se zaměřili na boj proti viru chřipky zcela novým mechanismem.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) zveřejnil na svém vědeckém blogu astronomický snímek Marsu, který ukazuje další zvláštnost této podivuhodné planety - místo, které vypadá jako kuželová hora s velkou "dírou" na vrcholu. Na první pohled připomíná obří studnu nebo opuštěný těžařský důl, jde však o pozůstatek sopečné činnosti.

Restaurátoři Staré synagogy v polském městě Wieliczka učinili zajímavý objev. Pod podlahou našli ztrouchnivělou bednu plnou židovských artefaktů.

Speleologové objevili v Albeřické jeskyni ve východních Krkonoších rozsáhlý labyrint nových prostor. Délka jeskyně se tím více než zdvojnásobila. ČTK to řekl Radko Tásler ze společnosti Speleo Albeřice a objev označil v rámci Krkonoš za výjimečný. Prostory objevili jeskyňáři loni.

Jeskyně Šánidar v kurdské oblasti severního Iráku patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější archeologická naleziště přibližující dnešním lidem život dávných neandertálců. Nález nové kostry pomáhá odhalit, jak nakládali se svými mrtvými. A naznačuje, že byli kulturně daleko vyspělejší, než jsme si mysleli.