Objev

Vědecký tým zaznamenal pomocí vozítka Perseverance vůbec první známky elektrické aktivity v atmosféře Marsu. Výboje připomínající "mini blesky" naznačují, že marťanský prach může generovat jiskření – objev, který mění náš pohled na klima, chemii i budoucí průzkum rudé planety.

Rok 2025 patří k nejplodnějším dekádám v dějinách medicíny. Podle přehledu devíti klíčových objevů, které publikoval National Geographic, vědci dosáhli průlomů v léčbě cukrovky 1. typu, onemocnění ledvin, výzkumu bolesti u žen, regeneraci tkání i prevenci rakoviny pankreatu. Tyto kroky naznačují, že některé nemoci, považované dosud za neléčitelné, se mohou stát zvládnutelnými — a možná i vymýtitelnými.

…aneb Jak šel čas s objevy tyranosauridních teropodů

pinosaurus aegyptiacus byl s délkou až 18 metrů patrně největší teropodní dinosaurus všech dob. Nové objevy v paleontologii však naznačují, že i když byl smrtícím postrachem afrických vodních toků, jeho předkové přišli z Evropy. Kořeny má na Pyrenejském poloostrově.

Vědci odhalili dvě doposud neznámé dutiny za východním průčelím Mycerinovy pyramidy. Pomocí špičkových neinvazivních technologií mapují vnitřek starověké stavby, což může vést k objevu skrytých chodeb, komor či vchodu – a otevřít novou kapitolu v poznávání egyptských pyramid.

Když švédská firma LKAB v lednu 2023 oznámila objev největšího evropského ložiska vzácných zemin, znělo to jako spása. Evropa konečně našla cestu, jak se zbavit téměř totální závislosti na Číně. Realita? Mnohem komplikovanější. Norové plánují „neviditelný důl", Švédové zase přesouvají historický kostel a tisíce lidí. Je Evropa opravdu připravena zaplatit cenu za vlastní suroviny? Článek Evropa hledá vlastní vzácné zeminy. Norsko chce neviditelný důl, Švédové stěhují celé město se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Archeologové v Budapešti oznámili objev římského sarkofágu, který ukrýval kosterní pozůstatky a předměty z 3. století. Nález pochází z doby rozkvětu starověkého Aquinca a znovu potvrzuje, že maďarská metropole stojí na území bohatém na římské dědictví.

Mysleli si, že jejich krabí pasti ničí tuleni či jiní mořští savci. Když však výzkumníci z pobřeží Britské Kolumbie nastražili kamery, dospěli k překvapivému objevu. Záběry zachytily mladou vlčici, jak past vytahuje na břeh způsobem, který připomíná práci zkušeného rybáře. Podle vědců se tak otevírají nové příležitosti k dalšímu studiu chování těchto zvířat.

Větší společenství znamená více témat k hovoru. Jak ukázal nový výzkum papoušků mniších v Barceloně, společenští jedinci mají prokazatelně bohatší hlasový repertoár než samotáři. Proč jsou tak společenští?

Objev záhadné zkamenělé nohy v Etiopii přináší důkazy o existenci dosud málo známého druhu hominida – Australopithecus deyiremeda. Tento dávný obyvatel Afriky, současník slavné Lucy, zpochybňuje lineární vývoj člověka a naznačuje, že naší evoluční cestou kráčelo více druhů zároveň.

Vědci z Queen Mary University v Londýně popsali u člověka sedmý smysl, který umožňuje vnímat předměty bez přímého kontaktu. Tento objev otřásá tradičním pojetím hmatu a otevírá nové možnosti pro výzkum lidské biologie i vývoj technologií.

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Donald Trump spustil ambiciózní iniciativu „Mission Genesis“, která má USA zajistit technologický náskok v oblasti umělé inteligence. Nová platforma propojí federální superpočítače, výzkumná zařízení a soukromý sektor, aby urychlila vědecké objevy a čelila rostoucímu vlivu Číny.

Vypadá, jako by ho kreslilo dítě. Tvar slunce dal ostatně nově objevenému mikrobu název Solarion arienae. Jedná se o vědecky přelomový objev.

Rozlišit pohlaví u dinosaurů je problém, se kterým si paleontologové často nevědí rady. To by se nyní díky studii publikované vědeckým webem iScience mělo změnit. Dle ní lze rozlišit pohlaví pravěkých plazů na základě specifických zranění, která jsou zjistitelná na některých fosiliích. Ta podle vědců vznikala při páření.

Převratný archeologický objev z mladší doby železné představuje Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Jedná se o nálezy učiněné v těsné blízkosti krajského města v letech 2023 až 2025 v souvislosti se stavbou dálnice D35, kdy mezi Plotišti nad Labem a Sadovou bylo objeveno rozsáhlé sídliště, v dnešní terminologii je možné jej označit jako město. Podle archeologů je objev srovnatelný s nálezy Mykén, Pompejí nebo u nás třeba Mikulčic.

26. listopadu si připomínáme úmrtí Isabely Kastilské. Královny, která dokázala sjednotit Španělsko a proměnit ho v silný evropský stát.

Toužíte po výletu do minulosti? Spící bohové: Pod neznámým nebem vám dají možnost zamířit vstříc portálem do podivného světa, který rozhodně stojí za to objevit bez ohledu na nebezpečí, jež skýtá.

Olomoučtí vědci s kolegy z Ostravy vyvinuli filtrační membránu, která umí z vody odstranit nebezpečné bakterie a toxické těžké kovy. Objev by mohl pomoci v dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích nebo v oblastech zasažených katastrofami. Za výzkumem stojí vědci z Univerzity Palackého a z ostravského výzkumného centra.

Záběry z kanadské divočiny ukazují vlčici, jak vytahuje past na kraby na břeh – podle vědců jde o možný první důkaz použití nástroje u volně žijících vlků. Tento objev mění pohled na zvířecí inteligenci a adaptabilitu.

Marie Curie-Skłodowská patří k nejvýznamnějším vědcům historie a právem za své dílo získala dvě Nobelovy ceny. Osud se s ní ale nemazlil. Přesto vytrvala a dodnes je příkladem nezdolné cílevědomosti.

Vědecký tým odhalil v kosmickém sousedství planetu, která by mohla splňovat klíčové podmínky pro život. Nově objevená super-Země se nachází v „obyvatelné zóně“ a její vzdálenost od Země umožní detailnější zkoumání, než jaké bylo doposud možné u většiny exoplanet.

Na dosah ledovému světadílu poprvé patrně připlul baltský Němec v ruských službách, Fabian Gottlieb Benjamin von Bellingshausen. Navzdory nespornému úspěchu jeho expedice do antarktických vod zůstávaly její objevy i průběh dlouho neznámé.

Hlavní cenu Absolutní slavík s nejvyšším počtem hlasů získala zpěvačka Ewa Farna. Generálním partnerem soutěže a sponzorem byla Trinity Bank.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové dnes (20.11.2025) zahajuje vernisáží výstavu o nedávno objeveném keltském sídlišti, které bylo odkryto při stavbě dálnice D35. Tento objev he považovaný za jeden z nejvýznamnějších v Evropě.

Když někde narazíme na zprávu o nových kosmických objevech, tak asi každého napadne, jestli se někdy budeme moct přestěhovat mimo planetu zemi.

Výzkumný tým vedený odborníky Karlovy univerzity skóruje objevem výjimečného eukaryota, který připomíná mimozemskou návštěvu v kultuře mořských nálevníků katedry zoologie. Solarion arienae je příbuzným podivuhodné meteory a společně s dalšími zvláštními „prvoky“ vytvořili novou velkou linii eukaryot, nazvanou Disparia.

Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevil vzácný jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia. Solarion si uchoval znaky, o nichž se dříve předpokládalo, že dávno zanikly, a nabízí tak bezprecedentní pohled do biologie raných eukaryotických buněk, přibližuje studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature.

Oteplování v horách západního Norska přineslo objev místa, kde lidé v 6. století lovili a zpracovávali soby v nadmořské výšce 1 400 metrů.

Sondy Viking mohly v roce 1976 objevit život na Marsu – místo toho NASA výsledky odmítla kvůli chybnému experimentu. Teprve dnes se ukazuje, jak blízko jsme tehdy byli průlomovému objevu.

Vědci poprvé v historii plnohodnotně analyzovali genetický materiál Adolfa Hitlera. A nestačili se divit.

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové 20. listopadu zahájí výstavu o nedávném objevu rozsáhlého sídliště z mladší doby železné v trase budoucí dálnice…

HRADEC KRÁLOVÉ – Muzeum východních Čech otevře 21. listopadu 2025 svou poslední letošní výstavu, která představí objev s potenciálem zásadně přepsat historii střední Evropy. Expozice [...]

Tento týden nabídne dokumenty plné přírody, techniky i historie. Čekají vás na Prima ZOOM žraloci, Karpaty, Afrika, tanky i záhady minulosti.

Objev z let 2023 až 2025 podle odborníků mění pohled na dějiny území ČR před písemnými prameny. Výstava potrvá do 1. března 2026.

Jen málokteré místo na světě je opředeno tolika tajemstvími jako Machu Picchu, ztracené a znovunalezené město Inků.

Archeolog z americké Yalské univerzity Hiram Bingham (1875–1956) zalapá po dechu.

Tým vědců ze stockholmské univerzity dokázal něco, co mnozí považovali za nemožné – z tkání mláděte mamuta srstnatého vytěžili fragmenty RNA staré desítky tisíc let. Jde o průlomový objev, který otevírá nové možnosti studia vyhynulých živočichů.

Nový teoretický objev ukazuje, že magnetické vlny v materiálech mohou vytvářet měřitelné elektrické signály. Tento neočekávaný jev by jednou mohl nahradit část klasických vodičů v čipech a umožnit ultrarychlou a energeticky úspornou elektroniku.

Český génius se světu představil v řadě oborů – od revoluce v genetice po příchod robotů do literatury. Mnohé z našich největších vynálezů se však neprávem ocitly ve stínu oslavovanějších a cizáckých jmen.

Královny bez koruny – ženy, které předběhly svou dobu. Hilma af Klintová tvořila abstrakce dřív, než se běžně malovaly. Rosalind Franklinová pronikala do oblastí, kam ženy tehdy nesměly. Augusta Savageová čelila rasismu. Hana Podolská překonávala komunistickou cenzuru. A Lata Brandisová? Byla přehlížena, ale přesto se zapsala do historie.

Ocelot je obávaná šelma a vačice její běžná kořist. Vědce v peruánském pralese proto šokovaly záběry z fotopastí, na kterých obě zvířata kráčejí bok po boku na lovu jako staří přátelé. Nejde o náhodu, ale o promyšlenou spolupráci.

České země daly světu nečekaně mnoho šikovných hlav, převratných objevů i řešení, která používáme dodnes, často aniž bychom tušili, že vznikla právě tady. Od kontaktních čoček, které nosí miliony lidí, přes lodní šroub až po léky, které zachraňují životy po celém světě. Mnohé z těchto vynálezů jsou tak samozřejmou součástí každodenního života, že už je ani nevnímáme – a přesto bez nich není moderní svět představitelný.

Konzultant Red Bullu Helmut Marko se vyjádřil k výkonům, které letos předvádějí Liam Lawson a Isack Hadjar.

Hlavním hrdinou slovenských fotbalistů byl v kvalifikačním utkání na mistrovství světa proti Severnímu Irsku útočník Tomáš Bobček (24). Jeho reprezentační debut začal až v 88. minutě, přesto jej v nastaveném čase stihl ozdobit vítězným gólem. Po zápase přiznal, že mu možná až časem dojde, co se vlastně stalo.

Po více než 800 letech archeologové znovu odkryli hrad Finlaggan na skotském ostrově Islay. Bývalé sídlo skotských vládců a mocenské centrum klanu MacDonaldů se rozkládalo na dvou ostrůvcích. Nálezy ze 12. a 13. století odhalují pozůstatky věže, kaple i slavnostní síně.

Geologové se radují z nově objeveného kráteru Jinlin v jižní Číně, který se zachoval v dobrém stavu díky tomu, že se meteorit trefil do vrstvy žuly. Kráter o průměru 900 metrů je daleko největším známým impaktním kráterem z holocénu a jeho objev z našeho pohledu zhorší odhady pravděpodobností zásahu Země kosmickými tělesy.

Gymnázium Jiřího Ortena v Kutné Hoře ožilo v pátek 14. listopadu netradičním ruchem. Škola uspořádala Veletrh objevů a vynálezů, prestižní akci konanou každé dva roky, na kterou dorazily desítky rodičů i prarodičů studentů. Chodby školy zaplnily modely, prezentace i interaktivní ukázky připomínající nejslavnější i méně známé technické pokroky lidstva.

V myšlenku podzemní říše věřily snad všechny staré kultury na planetě. Ať už šlo o řecké a římské podsvětí, hebrejskou říši mrtvých šeol či mayské „místo děsu“, všechny tyto představy měly jedno společné.

Kanadský lékař Frederick Grant Banting je známý jako objevitel inzulinu. Za svůj přelomový objev tak oprávněně získal v roce 1923 Nobelovu cenu. Se svým spolupracovníkem Charlesem Bestem inzulin izolovali ze slinivky břišní a jejich objev znamenal pro celý svět doslova zásadní pokrok v léčbě cukrovky. Právě proto je datum jeho narození – 14. 11. – označováno jako Světový den diabetu.

Játra jsou doslova kouzelný orgán. Zjistili to vědci, když dokázali, že játra ke své regeneraci využívají toxický amoniak, dokážou ho přeměnit na aminokyselinu glutamin, která podporuje rychlé dělení buněk, a orgán se tak dokáže rychle zregenerovat. „Považuji to za jeden z nejvýznamnějších objevů naší laboratoře za dvacet let její existence,“ říká Jiří Neužil, vedoucí Biotechnologického ústavu Akademie věd a hlavní autor studie pro Radiožurnál.

V srdci mexické džungle našli archeologové něco, co nikdo nečekal. Pod dávnou mayskou pyramidou se objevil kámen s podivnými znaky, které nedokázal nikdo hned vysvětlit. Až po měsících práce se ukázalo, že může jít o objev, který přepíše dějiny celé mayské civilizace.