Kanadská společnost NuraLogix představila mobilní aplikaci Anura, která umožňuje lidem monitorovat své zdraví pomocí 30sekundového video selfíčka. Aplikace získala ocenění v kategorii "Nejlepší biometrické senzorové řešení" a umí poskytovat přesné zdravotní údaje, jako je srdeční tep, tlak a úroveň stresu, vše bez nutnosti nosit nějaké senzory.
I když byli savci mnohem menší a slabší než dinosauří vládci planety, i v průběhu druhohor dokázali občas „vytasit zoubky a drápky“. Dokládají to úžasné fosilní nálezy z Číny.
Věděli jste, že pro Američany je novinkou, že se máslo dá namazat na chleba? O tomto objevu informovala Amanda Rollins, pro kterou tato zkušenost byla takřka revoluční. Video o jejím objevu se stalo virální.
Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadná úmrtí orlů bělohlavých. Nynější objev, který byl dnes publikován v prestižním časopise PNAS, přináší důležité poznatky nejen pro ochranu přírody, ale také pro medicínu. Nově probádané toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou v budoucnu stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.
V roce 1217 se jeden německý mnich podíval na hvězdnou oblohu a všiml si, že obvykle slabá hvězda září neobvykle intenzivně. Ta zářila ještě několik dní.
Byl největším a nejvýznamnějším přístavem své doby. Jednoho dne ale přišla ničivá katastrofa. Prudké zemětřesení a vlna tsunami ho nenávratně pohřbila i s jeho nádhernými poklady. To je Thonis-Heracleion, starověké egyptské město, které nyní odkrývá svá tajemství.
Podle nové studie se medúzy krabicovité, které jsou známé jako nositelky jednoho z nejsmrtelnějších jedů na světě, dokážou učit z minulých zkušeností podobně jako lidé, aniž by měly centrální mozek, a jsou pokročilejší, než se dosud předpokládalo, jak píše web Yahoonews.
Na Zemi byly přivedeny vzorky prachu z nejnebezpečnější známé horniny ve Sluneční soustavě. Tyto vzorky byly dopraveny v kapsli americké vesmírné agentury NASA, která přistála v Západní poušti státu Utah v USA.
Kryštof Kolumbus si navždy zajistil své místo v učebnicích, když jako Evropan od dob Vikingů dorazil k americkým břehům a objevil tak pro nás Ameriku. Ani jeho následující výpravy ale nebyly prosté velkých dramat.
Nový výzkum zveřejněný v Resuscitation Journal přináší další pohled na to, co mohou lidé zažívat, když se dostanou téměř na práh smrti během snahy o resuscitaci.
V Mariánském příkopu, nejhlubším místě na Zemi, byl nalezen nový virus známý jako vB_HmeY_H4907. Byl nalezen v hloubce 8900 metrů pod hladinou oceánu. Vědci jej bedlivě sledují a provádí další studie.
Washington — Chirurgové provedli transplantaci srdce prasete muži, který čelil ohrožení života – byl to teprve druhý pacient, který podstoupil tuto experimentální proceduru. Dva dny poté muž vtipkoval a byl schopen sedět v křesle, uvedli lékaři z Marylandu v pátek.
Objev patrně nejstarší dochované dřevěné konstrukce v historii lidstva ohlásil tým archeologů pod vedením profesora Larryho Barhama z Liverpoolské univerzity. Dva do sebe zapadající kmeny spojené příčně záměrně vyříznutým zářezem byly nalezeny v Zambii a jsou podle vědců staré 476 tisíc let. Jde o vůbec nejstarší důkaz konstrukčního využití dřeva.
Muž objevil pomocí detektoru kovu na norském ostrově Rennesøy devět zlatých přívěsků, které se podobaly mincím se vzácnými symboly koní, a k tomu několik dalších šperků.
Astronomové dlouho považují měsíc Europa za vážného kandidáta na místo, kde by se ve Sluneční soustavě mohli vyskytovat „mimozemšťané“. Teď se domnívají, že v tamním oceánu je uhlík, jeden ze základních stavebních kamenů života.
Výjimečný objev učinili archeologové, kteří zkoumají prastarý důl sloužící k těžbě soli nedaleko Salcburku. V jeho hlubinách se jim podařilo najít 2200 let starou dětskou botu, informoval zpravodajský server Live Science.
Řemeslné mistrovství, zdánlivě neodmyslitelný aspekt lidské kultury, sahá daleko za naše moderní představy. Nedávný nález dřevěné stavby ve střední Africe je toho pozoruhodným důkazem. Převratný objev nabízí nebývalý pohled na zručnost našich prapředků při zpracování dřeva, a to dávno před vznikem Homo sapiens.
Genetici poprvé izolovali a dekódovali molekuly RNA z tvora, který dávno vymřel. Genetický materiál – který pocházel ze 130 let starého exempláře tasmánského tygra nebo také vakovlka tasmánského ze sbírky Švédského přírodovědného muzea ve Stockholmu, umožnil vědcům lépe porozumět tomu, jak geny tohoto zvířete fungovaly.
Oslnivé drahokamy růžové barvy se pravděpodobně vynořily ze zemského pláště asi před 1,3 miliardami let, když se rozpadl superkontinent Nuna, naznačuje studie.
Nadšenec s detektorem kovů připsal odstavec do historie římské Británie. Našel dva meče z poloviny druhého století našeho letopočtu. Jedinečný nález z podobné doby ohlásili nedávno také izraelští archeologové.
HISTORIE / Hluboká noc vědci Wilhelmu Conradu Röntgenovi nestačí. Pro svůj experiment potřebuje naprosto dokonalou tmu. Katodovou trubici proto zabalí do černého papíru, aby ani nejmenší světlo z výbo…
Zkamenělá čelist objevená v jeskyni ve východní Číně nese zvláštní směs starověkých a moderních rysů, podle podrobné analýzy, která ji srovnává s desítkami dalších lidských exemplářů. Nález naznačuje, že 300 000 let stará kost mohla patřit dosud nepopsanému druhu archaického člověka.
Osteoporóza, nemoc, která oslabuje kosti, postihuje miliony lidí po celém světě. Co tři sekundy si někdo zlomí kost kvůli této nemoci. V současné době, kdy pilotované vesmírné mise na Měsíc a Mars nabírají na tempu, jsou vědci aktivně zaměřeni na hledání způsobů, jak ochránit astronauty před nevyhnutelnými účinky dlouhodobých vesmírných letů, včetně rychlého poklesu hustoty kostí.
Lidstvo se vždy zajímalo o svůj původ. V průběhu historie objevy dávných fosilií nově definovaly naše chápání toho, odkud pocházíme. V rozsáhlé časové ose evoluce může každý objev zkamenělin vést k přepsání kapitol nebo dokonce celých knih. A právě to slibuje nedávný objev Homo longi neboli "člověka od Dračí řeky".
Je neuvěřitelné, kolik tajemství má naše Země stále ukryto v hlubinách svého nitra. Představte si, že jste na objevné plavbě do neznáma, ale nepotřebujete k tomu lodní kompas nebo teleskop. Stačí vám seismograf a několik spolupracovníků s vášní pro geologii. Takovou cestu podnikli vědci z Alabamské univerzity vedení profesorkou Hansenovou, a co objevili, by mohlo zásadně přepracovat naše chápání vnitřní struktury Země.
Koncem minulého týdne proběhl již 33. galavečer, při něž se udělovaly recesistické ceny za vědecké výzkumy či objevy, které jsou přinejmenším na první pohled buď dostatečně šílené, nebo se jeví jako naprosto zbytečné.
Dr. Petr Brož se věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč Sluneční soustavou. A pokud zrovna nezkoumá erupce na Marsu, snaží se o popularizaci geovědních oborů na planetě Zemi. Loni společně s ilustrátorkou Lucií Škodovou vydal dětskou knihu Vesmírníček, která se dočkala nominace na Magnesii Literu. Z dílny tohoto dua v září vychází další kniha – tentokrát pro dospělé čtenáře. Geostorky vypráví příběhy lidí z různých koutů naší planety, do jejichž života zasáhla síla přírody. Pojďme si Petra Brože a jeho fascinující práci blíže představit.
V současnosti víme, že na Měsíci je led. Na druhou stranu je méně jasné, odkud pochází. Nová studie naznačuje, že ke vzniku zmrzlé vody na měsíčním povrchu přispívají vlny elektronů, které přicházejí nepřímo ze Země a Slunce.
Zde máme podrobný popis toho, co dosud nový Mars rover naučil a jaký pokrok a objevy dosáhl. Mise Mars 2020, která byla zahájena v roce 2023, představuje jednu z největších technologických výzev v historii lidského pokusu o průzkum Marsu. Perseverance, nejnovější rover této mise, hraje klíčovou roli při prozkoumávání rudé planety.
Ledový muž Ötzi, jehož zmrzlé pozůstatky našli turisté v roce 1991 v rokli vysoko v tyrolských Alpách, je možná nejpodrobněji prozkoumanou mrtvolou na světě. Nejstarší evropská mumie ale prošla změnou. Podle nové studie vypadal Ötzi úplně jinak, než jsme si mysleli.
Pyramidy – staletí staré architektonické zázraky starověkého Egypta daly vzniknout nesčetným příběhům a hypotézám. Zatímco teorie o mimozemské účasti jsou mezi milovníky fantazie asi nejoblíbenější, nedávný objev zaniklého přítoku Nilu nabízí pozemštější, ale stejně poutavé vysvětlení.
Anglie se stala první zemí na světě, která nabízí stovkám pacientů novou injekční léčbu rakoviny, která by mohla dramaticky zkrátit dobu trvání terapie. Tato nová injekční technologie, která trvá jen sedm minut, je založena na imunoterapii atezolizumabu, známého také jako tecentriq, který se obvykle podává pacientům nitrožilně prostřednictvím kapačky.
Lithium a ústecká univerzita (5:25) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Výtrysky a sluneční vítr (19:08) – Barokní dveře a další objevy depozitární archeologie (24:44)
Prokázat, že se na planetě K2-18b nachází voda, bude vyžadovat mnoho dalších měření. Zatím jde pouze o spekulaci, která ale vypadá nadějně, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Marek Skarka z Astronomického ústavu Akademie věd.
Webbův teleskop NASA našel exoplanetu s potenciálními známkami života Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba odhalil nové důkazy o tom, že na planetě mimo naši sluneční soustavu může existovat život. Konkrétně se jedná o planetu K2-18b, jak píše web Jerusalem-Post.
Pomocí radioteleskopu CSIRO (ASKAP), který se nachází v západní Austrálii, byla nedávno objevena obrovská stuha vodíku obklopující spirální galaxii NGC 4632. Výsledky jsou popsány ve vědeckém článku.
Při zmínce o prehistorických monstrech se lidem většinou vybaví dinosauři z Jurského parku, jako je tyrannosaurus rex nebo velociraptor. Dinosauři ale nebyli první predátoři, kteří po Zemi před miliony let chodili. Brazilští vědci z Federální univerzity Pampa našli 265 milionů let starou zkamenělinu, která ukazuje lovce, jenž Zemi dominoval 40 milionů let před proslulým T-rexem.
Že pod Prahou existuje mnoho podzemních prostor a chodeb, je snad každému jasné. Stále ale můžeme být překvapeni, co vše se pod povrchem našeho hlavního města skrývá. I když k takovému objevu dojde pouze čirou náhodou.
Již více než sto let je udělována Nobelova cena. A to konkrétně v oblasti fyziky, chemie, fyziologie, literatury, v oblasti míru a lékařství a ekonomie. Během této doby došlo ke spoustě objevů, které změnily lidstvo. Máte o nich přehled?
Vědci odhalili v blízkosti kultovního Stonehenge jiný monumentální objev - kruhovou stavbu epických rozměrů, která odborníky přivedla k úžasu. Tento ohromující nález byl označen za objev století a slibuje, že změní naše chápání této starobylé krajiny.
Archeologové objevili záhadnou schránku uvnitř podstavce pomníku válečného hrdiny z americké vojenské akademie. Vernisáž artefaktu se konala před velkým publikem.
Čas od času svět archeologických objevů obohatí nečekaný nález. Podobně tomu bylo i v případě tašky vyrobené z bobřího ocasu nalezené v ruském Muromu. U Nižniho Novgorodu tak archeologové objevili starověké pohřebiště datované do první čtvrtiny 10. století, které patřilo kmeni Muroma.
Raketa Atlas V při svém posledním startu pro Federální úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO zřejmě vynesla několik družic, které budou mít za úkol sledovat pohyb družic cizích států v okolí geostacionární oběžné dráhy. Teleskop Jamese Webba provedl spektrální měření složení atmosféry exoplanety K2-18 b, která je vzdálená 120 světelných let. Ukázalo se, se že atmosféra obsahuje uhlíkaté sloučeniny. V posledním tématu si ukážeme třetí start rakety Dlouhý pochod 6A, která na oběžnou dráhu dopravila trojici družic, které budou zřejmě sloužit elektronickému signálovému zpravodajství. 0:00 Úvod a představení témat 0:43 Utajená mise NROL-107 3:32 Analýza atmosféry exoplanety K2-18 b 6:39 Tři nové čínské družice
Nositelka Nobelovy ceny Emmanuelle Charpentierová z Francie převzala ve středu čestný doktorát Mendelovy univerzity v Brně. Významně přispěla k vývoji tzv. molekulárních nůžek, jednoho z průlomových nástrojů genového inženýrství. Technologie má dopad na společnost, nadále se rychlým tempem rozvíjí a téměř každý týden přináší nové vzrušující poznatky, řekla mikrobioložka, genetička a biochemička v proslovu.
Historie je plná tajemství a nevyřešených otázek, které nám dávají podnět k objevování minulosti. Jedním z takových tajemství je nedávný nález starověkých římských artefaktů na dně zátoky Guanabara v Brazílii, který se stal zdrojem rozruchu a kontroverzí v akademickém světě i mezi laiky.
Vědci upozornili, že v Evropě byl poprvé spatřen ohnivý červený mravenec, který je považován za jeden z nejhorších a nejnebezpečnějších invazních druhů mravenců na světě, jak píše web Yahoonews.
Vysoké množství tryptofanu bylo zjištěno v molekulárním komplexu Perseus, konkrétně v hvězdném systému IC 348. Ta leží ve vzdálenosti 1000 světelných let od Země, jak píše web ScitechDaily.
K2-18 b. Poněkud nudný název pro potenciální převratný objev. Vědci z NASA pomocí Webbova teleskopu možná objevili oceán na vzdálené planetě. Existenci života naznačuje i složení atmosféry, vše je ale třeba ještě prozkoumat.
Kometa zvaná Nishimura objevená právě před měsícem by mohla být o tomto víkendu viditelná pouhým okem. Pozorovatelům hvězd se nabízí tato výjímečná příležitost pozorovat nebeského návštěvníka pouze jednou za 437 let.