Objev

Jedna z nejnadýchanějších exoplanet, jaké dosud astronomové v naší galaxii Mléčná dráha objevili, může změnit naše chápání vzniku obrovských planet. Exoplaneta se jmenuje WASP-107b a obíhá kolem hvězdy typu oranžový trpaslík, vzdálené 211 světelných let.

/FOTO/ Překvapivé objevy čekaly na archeology v brněnských Židenicích mezi ulicemi Táborská a Vančurova. Bádali tam loni na podzim, výsledky výzkumu zveřejnili nyní. Mimo jiné našli například dílnu na výrobu štípané industrie, pazourků.

Na celém světě každoročně umírají v souvislosti s předávkováním alkoholem tři miliony lidí.

Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF UK podařil objev, který může mít řadu využití v dalších výzkumech Alzheimerovy choroby.

Kolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.

O trpasličích žirafách (k dohledání též pod anglickým označením dwarf giraffes) už jste možná slyšeli v souvislosti s nejrůznějšími fake objevy, které každoročně internet zaplavují. Když se totiž jejich fotografie objevily poprvé, považovali je odborníci i veřejnost jen za poměrně dobrou úpravu z Photoshopu.

Proces, který možná přispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby, popsali vědci z Univerzity Karlovy. Tým z přírodovědecké fakulty pod vedením Günthera Kletetschky přišel na to, že mozku mohou uškodit zvětšené krystalky železa, které zapříčiní proces vedoucí k narušení jeho činnosti. Zástupci fakulty o tom informovali ČTK v tiskové zprávě. Poznatky mohou přispět k dalšímu výzkumu nemoci. Studii o objevu publikoval odborný časopis Scientific Report.

Vypátrat, jak žili pravěcí lidé, není jednoduché. Vyžaduje to velkou představivost, protože úsudek archeologů se opírá pouze o zanechané stopy, opracované kameny nebo genetický materiál.

Kanadští inženýři přichází s objevem nového částečně syntetického konzumního rostlinného tuku, který má potenciál nahradit v potravinách ten pocházející z palem olejných. Po dekádách sporů o ekonomickou a environmentální závadnost či prospěšnost palmového oleje by to mohla být smysluplná alternativa, která by pomohla vyřešit jedno zásadní spotřebitelské dilema.

Přestože COVID-19 je hlavní událostí roku 2020, došlo v tomto zlomovém roce k mnoha dalším významným objevům a událostem. Zde je devět takových událostí a objevů z roku 2020.

Pětiletý výzkum v hloubce 4 km potvrdil existenci nového druhu. A zdá se, že by zvířátko nemuselo být posledním neodhaleným oceánským živočichem.

Astronom z Harvardské univerzity Avi Loeb je přesvědčen, že blízko Země proletěl v roce 2017 mimozemský objekt. Píše to ve své knize, která má vyjít v lednu. Podle Loeba tak šlo o první známku inteligentního života mimo planetu Zemi. Informoval o tom web Business Insider.

Příběh o objevu největšího zástupce všech lidoopů začíná už v roce 1935. Tehdy hledal mladý paleontolog staré zvířecí zuby, které se používaly pro výrobu tradičních léků. Říkalo se jim „dračí zuby“. Vědec však nakonec natrefil na něco zcela jiného - v hongkongském obchodě s čínskými léky objevil obrovskou stoličku. Hned mu bylo jasné, že narazil na část velkého zvířete, kterého věda zatím nepoznala.

Finišujeme na nový rok náš seriál toho, co nám přinesl uplynulý rok! A máme tu zlato! Nejvýznamnějším objevem roku byla nejspíše kosmická voda!

V místech, kudy projdou denně tisíce Brňanů, jsou přímo pod nohami chodců skryté poklady, které vypráví o historii Brna. Množství zajímavých objevů, zejména z období středověku, archeologové ze společnosti Archaia i nadále objevují pod Solniční ulicí. Nejnověji tam našli třeba základy půlválcové bašty.

Hrozí, že kvůli covidu pomineme klíčové vědní obory. Přitom se na nás valí problémy jako ten, jak v budoucnu zaměstnat městskou populaci, varuje v profilovém rozhovoru Seznam Zpráv nejcitovanější český vědec Pavel Hobza.

Zde na Zemi si lidé často kladou otázku, zda jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Ačkoli tato otázka nebyla zodpovězena ani v roce 2020, zdá se, že je tu několik nových objevů, které zvyšují šanci na existenci mimozemských entit.

Drobní savci, kteří v éře dinosaurů dosahovali velikosti jezevce, znamenali pro tehdejší obří plazy především potravu. Výzkumy z posledních dvaceti let však dokazují, že se jejich role mohly také obrátit.

Časopis Time volí každý rok sto vynálezů, objevů nebo prostě věcí, díky kterým je svět lepší místo. A Seznam Zprávy z nich vybraly desítku těch nejzajímavějších, nejoriginálnějších nebo nejvtipnějších.

Představitel Voldemorta učiní zásadní archeologické odhalení.

Nestává se tak často, aby se zkamenělá kostra velryby našla ve vnitrozemí, daleko od oceánu. Jeden takový objev se podařil v Thajsku, blízko Bangkoku. Vědci předpokládají, že kostra je stará asi 5000 let, ale přesné stáří musí určit radioizotopová metoda měření uhlíku. Nyní se místo nálezu pečlivě prozkoumává, a zatím se podařilo najít více než 90% kostry. Takto kompletní kostru se podaří nalézt málokdy. A tak cyklista, který začátkem listopadu projížděl pralesem po stezce, a povšiml si kostí vystupujících ze země na povrch, učinil zajímavý objev.

Lidé, kteří se již nakazili koronavirem, jsou podle australských vědců vůči nemoci imunní nejméně osm měsíců. Výsledky výzkumu zveřejnil tým vytvořený odborníky z Univerzity Monash v australském Melbourne, rovněž vyšly v časopisu Science Immunology.

Polovodič je prvek, který je vodivější než izolant, ale méně než kov, přičemž jejich odpor je do určité míry závislý na dalších fyzikálních vlastnostech. Tento materiál se stal nezbytným pro vynález součástky, která nahradila zastaralé velké elektronky a začala elektronickou revoluci.

V roce 2008 se z nebe nad Súdánem zřítilo k zemi cosi jedinečného - vůbec první asteroid, jehož dopad předpověděli astronomové předem. Tím jeho pozoruhodný příběh neskončil - další kapitoly se podařilo vědcům napsat nyní poté, co tajemného návštěvníka naší planety důkladně zanalyzovali.

Vědeckým tématem roku 2020 byl bez nejmenších pochyb virus SARS-CoV-2. I přes úsilí vědců a celou řadu objevů nicméně ani na konci roku neznáme odpovědi na několik důležitých otázek, a to včetně té stěžejní – jaký bude rok 2021?

Klondike, Dawson City, Yukon, zlatokopové, to jsou pojmy, které máme spojeny s dobrodružstvími zachycenými v povídkách Jacka Londona a se zlatou horečkou konce 19. století. Ale tato odlehlá oblast dokáže mnohými objevy vzrušit i dnes. Ve věčně zamrzlé půdě se totiž neskrývá jen zlato, ale také vzácně uchované doklady o životě před desítkami tisíc let.

Vědci vůbec poprvé nalezli částice mikroplastů v placentách nenarozených dětí. Jde o objev, který u nich budí obavy.

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera.

V mlhou zahalené krajině "oblačných lesů", zasazené do podhůří bolivijských And, objevili vědci 20 nových neznámých druhů. Kromě toho zde našli velké množství zvířat i rostlin, jež nebyly vidět desítky let, v některých případech déle než století. Nový objev učinila obrovská vědecká expedice do údolí Zongo, při níž vědci sepsali více než 1200 druhů, z nichž 770 v této části světa nikdo dříve neviděl.

Rostlina s dohněda zbarvenými květy velkými 11 milimetrů dostala latinské pojmenování Gastrodia agnicellus.

Při pátrání po tajemstvích nekonečného vesmíru mohou občas i drobné odchylky v datech svědčit o objevu celých nových světů. Nepatrná kolísání vzdálené hvězdné záře mohou prozradit, že kolem dané hvězdy obíhají planety. A nyní astronomové učinili první kroky k tomu, aby se tajemným exoplanetám dostali na kobylku i pomocí jejich rádiového vyzařování.

Tým mořských biologů, který pátral ve vodách poblíž mexických břehů, se domnívá, že objevil zcela nový a neznámý druh velryby zobaté. Pokud se tvrzení vědců skutečně potvrdí, bude se jednat o velice významný biologický objev.

Ig Nobelovy ceny vyzdvihují výzkum, který na první pohled působí naprosto bláznivě, ale zároveň se dotýká témat, jež v důsledku vedou k zamyšlení. Cenu za management například letos získala pětice nájemných vrahů z Číny...

Významný objev, který letos 24. listopadu učinil Petr Zelený z valašskomeziříčské hvězdárny za asistence kolegů Jiřího Srby a Ladislava Šmelcera, se podařilo ověřit.

Podle kanadských vědců by objev mohl pomoci léčit pacienty, kteří se otrávili alkoholem. Hyperventilace může významně zvýšit rychlost vylučování alkoholu z těla. Jde o průlom, který by mohl zachránit tisíce životů.

Vědci oznámili objev dvaceti nových druhů zvířat a rostlin, které ukrývala bolivijská část horského pásma And. Během expedice se jim také podařilo spatřit druhy, jež lidé neviděli již celá desetiletí.

Svého času jsme si v redakci dělali legraci, že kdejaký nesmyslný objev provází dodatek, že jej vyzkoumali vědci z Marylandu. Představovali jsme si, jak na univerzitě kousek od Washingtonu, v jednom z kabinetů sedí partička pořádně zlomyslných chlapíků a celou pracovní dobu tráví tím, že vymýšlejí, jakou zažitou lidovou moudrost by svým výzkumem vyvrátili. No uznejte, třeba jejich objev, že za ženskou upovídanost může vyšší koncentrace specifického proteinu v dívčím mozku, zní podezřele.

The Correspondent v angličtině končí, weby Mladé fronty nejedou, AirPods Max jsou těžká váha, Pornhub se snaží zachránit, Cydia žaluje Apple, Boston Dynamics prodáno. Co přinesl právě končící #tyden.

Byla to děsivá fotografie. Ruka kostlivce, ozdobená prstenem, jako z nějakého hororu o upírech. Ideální ilustrace do románu pana Brama Stokera, který vyšel teprve nedávno. Tento kostlivec je však živý až moc. Dáma kypící zdravím hledí udiveně na obrázek. Neviditelné paprsky X si našly cestu a odhalily poprvé tajemství lidského těla.

Rok 2020 byl na významné vesmírné objevy skutečně bohatý. Jeden takový upevňuje pozici Saturnova měsíce Enceladu na žebříčku možných obyvatelných světů.

Vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis učinili neuvěřitelný objev, který se může stát průlomovým v boji proti pandemii. Koronavirus nezpomaluje, a vědci stále zkoumají a vyvíjejí vakcínu, která by byla účinná.

V kolumbijské části Amazonie vědci učinili vpravdě šokující objev: zhruba 13kilometrový útes pomalovaný desítkami tisíc prehistorických maleb zobrazujících kromě lidí a zvířat i již mnohé vyhynulé živočišné druhy. Archeologové jejich stáří odhadují na 12 500 let. Jedná se o jednu z největších sbírek pravěkého skalního umění, místu se proto přezdívá „Sixtinská kaple starověku”.

Dinosauři vládli pevninám naší planety po dobu asi 135 milionů let. Za tu dobu vytvořili množství menších i obřích forem, existovaly ale i druhy trpasličí.

Hned dva hráči českých klubů se objevili v ideální sestavě Evropské ligy, která je na oficiálních stránkách UEFA.com vyhlašována po každém kole. Tentokrát se v elitní společnosti vybraných plejerů ocitl po brilantním výkonu v belgickém Gentu ukrajinský legionář v libereckých službách Taras Kačaraba a společně s ním senegalský objev pražské Slavie Abdallah Sima. Ani fakt, že ve čtvrtečním duelu s Hapoelem Beer Ševa mu byl nakonec přiznán jen jeden vstřelený gól, neboť druhý byl označen za vlastní, devatenáctiletého Simu o místo v ideální jedenáctce EL nepřipravil.

Mnoho velkých objevů i zlepšení nejrůznějších vynálezů a přípravků bylo učiněno díky obyčejné chybě. Podobně tomu je také v případu vakcíny proti koronaviru, kde se chyba s dávkováním postarala o velmi zajímavý objev ohledně fungování vyvinutého přípravku. Kvůli tomu musí firma AstraZeneca ve spolupráci s univerzitou v Oxfordu provést nové testování.

Pouhých pět tréninků ve Slavii mu stačilo, aby ho trenér Trpišovský nechal dopsat na soupisku pro Evropskou ligu. Teď ví, že udělal terno. Z devatenáctiletého Senegalce Abdallaha Simy se stala během účinkování na evropské pohárové scéně hvězda. A nejen slávistická... „A to si vůbec netroufám říct, kde se jeho vzestup a progres zastaví,“ skládal mu po zápase s izraelskou Beer Ševou a postupu do jarní vyřazovací fáze Evropské ligy poklonu kouč českého mistra.

Ze zajímavého objevu se radují památkáři z Muzea Těšínska. Při rekonstrukci historického Knížecího domu v Jablunkově byla objevena stará udírna. Odhaduje se, že byla využívána v 17. nebo 18. století.

Vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru potvrdili objev zcela nových druhů zvláštních hlubokomořských živočichů, připomínajících želatinový blob. Zaznamenali je v hloubce kolem 3900 metrů, což je zhruba stejná hloubka, v jaké se nalézá vrak Titaniku. Identifikovat nový druh podmořského tvora se jim podařilo na základě videa, pořízeném ve vysokém rozlišení robotem na dně oceánu.

Nová hudba v našem éteru nabízí ryze ženskou píseň, nový objev tuzemské scény i ochutnávku z nové desky High Contrasta...

Evropská jižní observatoř pořídila v Chile prostřednictvím největšího vesmírného dalekohledu na světě unikátní snímek planetární mlhoviny, která se skládá ze dvou těsně spojených hvězd, obíhaných třetí vnější hvězdou. Ta přitom byla poprvé spatřena až několik stovek let po objevu samotné mlhoviny, známé jako NGC 246.

Nedaleko thajského Bangkoku byl učiněn unikátní objev, který by dle slov vědců mohl poskytnou výjimečné „okno do minulosti“. Zhruba dvanáct kilometrů od pláže byl nalezena kostra velryby, pravděpodobně předka plejtváka Brydeova. Její stáří je odhadováno na 3 až 5 tisíc let.

Poprask kolem objevu záhadného předmětu uprostřed utažské pustiny je nejspíš u konce. Agentura BLM (Bureau of Land Management), která se stará o veřejná místa, v sobotu oznámila, že kdosi dílo odnesl, patrně v noci z pátku na sobotu. Možná i proto, že monolit, jehož přesné umístění se tajilo, stihlo vypátrat několik nadšenců.

Fascinující pohled na život vizionářského vynálezce Nikoly Tesly a jeho vztahy s Thomasem Edisonem, filantropkou Anne i jeho průlomové objevy v přenosu elektrické energie a světla mohou diváci sledovat v neděli 29. listopadu ve 20:00 na Prima MAX. V hlavní roli se objeví americký herec Ethan Hawke a my Vám s ním přinášíme rozhovor.

Podle kanadských vědců by objev mohl pomoci léčit pacienty, kteří se otrávili alkoholem. Hyperventilace může významně zvýšit rychlost vylučování alkoholu z těla. Jde o průlom, který by mohl zachránit tisíce životů.

V Thajsku byla asi dvanáct kilometrů od pobřeží západně od Bagngkoku objevena začátkem listopadu téměř dokonale zachovaná kostra velryby, jejíž stáří odhadují odborníci na tři tisíce až pět tisíc let. Kostra o délce 12 metrů podle nich patřila dávnému plejtváku Brydeovu, který žije v tropických a subtropických mořích dodnes. Odborníci doufají, že nález jim pomůže otevřít "okno do minulosti" mořské fauny.

V norské oblasti Langfonne kde se ještě před několika lety nacházela ledová čepice, nyní skupina vědců objevila pradávnou loveckou úschovnu, která obsahovala desítky loveckých předmětů a také zbytky kořisti. Vědci mezi předměty našli velké množství velice dobře zachovalých šípů.

Ze zajímavého objevu se radují památkáři z Muzea Těšínska. Při rekonstrukci historického Knížecího domu v Jablunkově byla objevena stará udírna. Odhaduje se, že byla využívána v 17. nebo 18. století.

Osobnost Michela de Nostradame, který je po staletí nazývaný jako Nostradamus, budí rozporuplné názory. Francouzský lékař 16. století, který tíhnul k okultním vědám a přinášel věštby, které ukrýval do složitých veršů, napsal ve staré francouzštině knihu Les Prophéties de M. Michel Nostradamus. Právě v ní jsou sepsána všechna jeho proroctví, která byla v roce 1961 přeložena do angličtiny. V některých verších Nostradama lidé nalézají souvislosti s tragédiemi nebo historickými událostmi, které psaly dějiny.

Vědci z celého světa neustále přicházejí s novými objevy, které pomáhají nejen lidem, ale i přírodě. Novinkou je samozavlažovací půda. Unikátní zemina je schopná si sama vodu ze vzduchu získat a rozdělit ji v určený čas rostlinám. Speciální technologii vyvinuli výzkumníci z univerzity v texaském Austinu.