Otakar Vávra

Taťjana Medvecká byla hostem posledního letošního pořadu 321Jedem! v Malostranské besedě. Nechyběl humor, improvizace ani osobní témata. Příspěvek Český hlas Sarandon i Streisand zazněl v Malostranské besedě: Taťjana Medvecká poctila svou návštěvou pořad 321Jedem! pochází z Styl života

Režisérka Jitka Němcová, která 5. prosince oslavila 75. narozeniny, byla životní láskou režiséra Otakara Vávry. Přestože byl o téměř čtyřicet let starší a nikdo jim zpočátku nedával moc šancí, prožili spolu 40 let. Jejich vztah byl po celou dobu harmonický.

Čeští diváci si ji pamatují především z filmu Kladivo na čarodějnice, ale také ze slavných pondělních televizních inscenací, které vysílala federální televize z Bratislavy. Málokdo však znal její kruté tajemství.

Dá se na něm skvěle demonstrovat, co pro herce znamená „přehrát se“ z jednoho typu postav do jiného. Zatímco jako zahradník z pohádky Byl jednou jeden král ještě okouzloval ztepilou postavou v dobovém kostýmu barrandovské výroby a pohazoval bujnou kšticí vlastní produkce, později se zabydlel na televizních obrazovkách jako pupkatý strejc v kalhotách přidržovaných kšandami v humorných scénkách pro obveselení pracujícího lidu.

Existují filmy, u kterých by si někteří lidé přáli, aby zůstaly navždy zapomenuty. Za minulého režimu cenzoři řadu snímků okamžitě uschovali do trezorů, protože mnohdy až příliš připomínaly realitu. Jak to však často bývá, co mělo být umlčeno, nakonec promluvilo nejsilněji.

Myslím na jeho blízké. A na všechny ty filmy, které ještě mohl natočit a nenatočí, zatímco splachovací charaktery jako Leni Riefenstahl a Otakar Vávra se dožívají sta let. Je to strašně nespravedlivé.

Nevěra není příjemná nikomu a emocím podlehne i ten největší kliďas a elegán. Typickým příkladem byl noblesní herec Jiří Pleskot. Ten, když se dozvěděl, že jeho žena Jiřina Jirásková chodí za jiným kolegou, neváhal jejího milence pořádně zfackovat a okamžitě požádat o rozvod.

Ve zlaté éře českého filmu 40. a 50. let zářilo na obrazovkách mnoho krásných a talentovaných hereček. Do plejády těch nejvýraznějších, jakými byly Adina Mandlová, Lída Baarová nebo Nataša Gollová, se řadí i herečka, která měla sice velmi krátkou, ale zato intenzivní kariéru. Měla nakročeno ke hvězdám a díky svému talentu se velmi rychle vyhoupla mezi tehdejší filmové celebrity.

Milovníci starých českých filmů, zbystřete. Už žádné shánění po VHSkách, šmelení na bazarech nebo sledování rozpixelovaných verzí na pochybných webech.

Málokterý český film vyvolává takové emoce jako Kladivo na čarodějnice. Při jeho sledování vám běhá mráz po zádech, a přitom se natáčel na místě, kde lidé hledají klid a uzdravení. Proč se příběh z čarodějnických procesů spojil právě s lázněmi Velké Losiny?

Legendární Hugo Haas byl jednou z nejvýraznějších tváří stříbrného plátna. Milovník žen a flámů byl přední celebritou první republiky. Několik let tvořil pár s Adinou Mandlovou, usadil se ale s dcerou ruského velvyslance Marií von Bibikoff.

Anna Letenská.

Felix Achille de la Cámara – spisovatel, novinář, libretista, filmový scenárista a také fašistický aktivista, mystik a kolaborant. V květnu 1945 jej Revoluční gardy v Praze zabily, podle některých zdrojů dokonce upálily.

Která mladá žena není krásná. To ale není zásluha. Ovšem kdybychom neměli protivnou tetičku z Takové normální rodinky, o moc bychom přišli. Její námluvy s Oldřichem Novým jsou hereckým koncertem. Původně měla být operní pěvkyní, ale její hlas na to nestačil. Naštěstí, pro nás diváky.

Minulý režim se vyznačoval velmi specifickým vztahem ke kinematografii. Rozhodl se jí totiž využít jako jeden ze svých mocenských nástrojů, a to mělo za následek přísnou kontrolu kvality filmů a cenzuru těch nevyhovujících. Jeden takový snímek byl na dlouhých dvacet let zavřený do trezoru, ale dnes si ho můžeme pouštět, jak se nám zlíbí. Zároveň nám může sloužit jako skvělý příklad toho, jak se doba v naší zemi změnila.

Bylo mu jednadvacet a ruce se mu neovladatelně třásly. Kamera běžela, on se skláněl k její kůži, aby ji políbil na nahý dekolt. Žádnou milostnou scénu dosud nehrál – a teď měl líbat Lídu Baarovou před celým štábem. Nervozita ho přemohla.

Když se řekne Antonie Nedošinská, všichni si vybaví korpulentní laskavou dámu. Prvorepubliková herečka ztvárnila bezpočet rolí rázných maminek, tetiček, chův či bytných a byla u diváků oblíbená. Kolegové ji však v lásce prý příliš neměli.

Adina Mandlová, jedna z největších hvězd českého filmu třicátých a čtyřicátých let, prožila život plný slávy, milostných vášní i krutých pádů. Od roztomilé dívky v Mladé Boleslavi až po opuštěnou exulantku na Maltě.

Hugo Haas, brněnský rodák s židovskými kořeny, se stal ikonou československého filmu třicátých let, než ho nacistická okupace donutila k emigraci. V Americe se prosadil jako herec, režisér a producent B-filmů.

Zářila ve filmech, pak náhle zmizela. Herečka Anna Letenská (†38) byla zatčena po natáčení a popravena nacisty za pomoc odboji.

Jiří Menzel, oscarový režisér a herec, zanechal nesmazatelnou stopu v české kinematografii. Jeho filmy, plné humoru, humanismu a jemně skryté kritiky společnosti, oslovily diváky po celém světě.

Jako filmař patřil do opravdu exkluzivního klubu. Oscara za režii získalo od prvního udílení v roce 1929 celkem 74 různých tvůrců nebo tvůrčích týmů. Stejnou cenu za nejlepší zahraniční film, která se uděluje od roku 1956, jich za celé štáby převzalo 69.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Elegán v luxusním bouráku a kouřící „ameriky“ vydělával v cizině tolik, že si na něj doma nikdo netroufl.

V časech, kdy se v kinech mohlo ještě kouřit a plakáty se objevovaly na každém rohu, vystoupil z davu muž, který uměl vyprávět o světě hned dvěma způsoby: laskavě a poutavě. Jiří Menzel si jako režisér, herec a vypravěč pohrával s absurditou života tak, že se diváci smáli a zároveň dojímali až k slzám.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Od sci-fi přes válečné drama, detektivky, thrillery až ke komedii, tak široký záběr měl jeden z našich nejúspěšnějších režisérů.

Před 40 lety měl premiéru spíše pozapomenutý snímek Otakara Vávry. Přinesl explicitně násilné, syrové scény a nahotu.

Soukromí si pečlivě střežili, ale díky fotografiím, které pořídil architekt jejich bytů, do něj můžeme nahlédnout.

Nataša Gollová zažila vrchol své kariéry, ale také strmý pád. Dodnes na ni diváci s láskou vzpomínají jako na Evu, co tropí hlouposti.

Ovládáte českou literaturu lépe než průměrný maturant? Pokud vaše odpověď zní ano, tak jste rozhodně na tom lépe než většina dnešních studentů.

Styděla se a byla jí zima, takže zadeček a stehna pokryla husí kůže. O to větší nádech cudné erotiky dostalo nahé pozadí Jitky Zelenohorské (78) v Oscarem oceněném filmu Ostře sledované vlaky. Nejen o něm jsme si s ní naposledy povídali. Také o hereckém startu školačky z Vinohrad a poté vztahu gymnazistky s Waldemarem Matuškou. Trval pět let a skončil náhle. A co bylo pak?

Když se 21. srpna 1968 nad ránem rozechvěla okna jeho pražského bytu duněním tankových pásů, Otakar Vávra věděl, že znovu stojí před volbou. Nebylo to poprvé, co se musel rozhodnout, jak moc se sklonit, aby přežil…

Pamatujeme si ho jako sympatického mladíka z mnoha oblíbených českých filmů. Exceloval v různých žánrech a rovněž na divadle, kde ztělesnil nespočet hlavních rolí a získal si srdce diváků. Nyní, v 77 letech, má vystaráno i díky investicím do nemovitostí.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Režisér Štěpán Skalský (20. 10. 1925 – 14. 9. 2004) zahájil svou samostatnou režijní dráhu „umístěnkovým dramatem“ se Zdeňkem Štěpánkem Všude žijí lidé (1960) a zakon…

Čeští diváci si jej pamatují především ze slavných pondělních televizních inscenací. Do historie české kinematografie se zapsal zlatým písmem díky postavě Kryštofa Lautnera z Vávrova Kladiva na čarodějnice. Hrál ale i v mnoha dalších filmech.

Herečku Annu Letenskou už asi znají zejména milovníci starých filmů a zájemci o historii. Možná bezmyšlenkovitě projdeme ulicí, která nese její jméno, aniž si uvědomíme, kdo tato žena byla a čím si zasloužila, aby se na ni nezapomnělo.

Blížící se 82. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách bude mít po loňském trojnásobném zastoupení opět českou stopu. Světové premiéry se na prestižní italské přehlídce dočká slovensko-česko-polské psychologické drama Otec v režii Terezy Nvotové a bulharsko-německo-český snímek Stefana Komandareva s názvem Made in EU.

Režisér Otakar Vávra byl velmi pragmatický člověk, který se jako chameleon dokázal přizpůsobit každému režimu. A to dokonce tak, že z něho profitoval. To byla jeho jedna stránka - profesionální. A co ta soukromá? Tam se soustředil na ženy... spousty žen.

Teprve odtajnění dokumentů, kde Zora, sestra Lídy Baarové, vypověděla o situaci v jejich rodině, vyneslo na svět pravdu o poměrech, které panovaly v rodině slavné a také nenáviděné herečky, která nebyla v mládí ani zdaleka tak naivní, jak se snažila na sklonku života dokázat.

Recenzenti na ČSFD zvolili nový nejlepší hororový film, který dokázal sesadit z trůnu legendární „Kladivo na čarodějnice“. A přitom se úplně obejde bez upálených čarodějnic a středověkých mučicích nástrojů. Místo toho ukazuje něco mnohem děsivějšího, tedy jak se z milujícího otce rodiny může stát nemilosrdný vrah.

Málokterou historickou osobnost znají Češi více než Jana Husa. Od jeho smrti 6. července 1415 uplynulo 610 let. Svým charismatem přitahoval davy, kvůli své neústupnosti skončil tragicky jako kacíř.

Dva státní svátky, dvě připomínky zásadních milníků české historie a jeden příběh, který je stále aktuální. FilmBox uvede v sobotu 5. července ve 12:00 a v neděli ve 13:50 historický snímek "Jan Žižka", režijní počin Otakara Vávry.

Před 40 lety, 29. června 1985 zemřel nejslavnější český televizní dramatik Jaroslav Dietl. V médiích – ticho po pěšině.

Nejděsivější české filmy patří žánrově mezi horory, ale i dramata. Zajímavostí také je, že nás některé filmy děsí i přesto, že v nich netečou proudy krve a ani v nich nemusí pobíhat oživlé mrtvoly.

Prázdniny odstartovaly, což se každoročně promítne i v televizních programech. Dramaturgové na premiéry rezignují, a když už se rozhodnou pro něco neobvyklého, zvolí spíše filmy známé naprosto minimálně. Tak jako v tomto týdnu.

Kniha Miloše Václava Kratochvíla Evropa tančila valčík vypráví o letech, která předcházela vypuknutí první světové války. Otakar Vávra podle této předlohy natočil svůj poslední celovečerní film.

Jednou z prvních obětí komunistického režimu byl před 76 lety generál Heliodor Píka.

Její herecká kariéra se rozvíjela slibně, ale zvolna a zdaleka ne přímočaře. Raketový vzestup pro ni znamenala postava první manželky majora Zemana v normalizačním seriálu o jeho 30 případech. Role pak přicházely jedna za druhou. Po listopadu 1989 ale jako když utne.

Vítězslav Vejražka byl muž dvojí tváře. Na jedné straně pedagog na DAMU, úspěšný a populární herec, člen Národního divadla, kde byl i šéfem činohry – na druhé kovaný komunista a dobrovolný agent StB, který měl na svědomí zničené životy, zejména žen.

Široce rozšířený názor, že církev si majetky nakradla a že trápila chudý lid, není nic jiného než omyl smíchaný s komunistickou propagandou. Skutečnost je totiž zcela jiná.

Zdravíme vás ze zlínského filmového festivalu, kvůli kterému naše shrnutí tento týden mělo uzávěrku o něco dříve. Pokud vám tedy nějaké novinky chybí, doženeme je zase příště. Filmový rok se mezitím přeskupuje a diváky čeká nové rozložení sil. Nejočekávanější blockbustery …

Marie Fuchsová ze Židenic byla hned 26. dubna 1945 - v den osvobození Brna - odsouzena samozvaným lidovým soudem, že udávala gestapu. Bezprostředně po verdiktu byla oběšena na dvoře místní školy.

Zemřela herečka Marie Tomášová. O jejím skonu informovalo Národní divadlo. „Ve věku 96 let dnes dopoledne zemřela herečka Marie Tomášová, výrazná osobnost českého divadla, dlouholetá členka činoherního souboru Národního divadla a držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství,“ napsalo Národní divadlo na svých stránkách.

Sudičky jí nadělily do vínku přirozenou krásu, talent i bystrý mozek. Díky této kombinaci se stala z Jany Laškové divadelní a filmová hvězda, kterou známe pod uměleckým jménem Hana Vítová. Na vrcholu své slávy oslňovala a muži jí padali k nohám. Ke konci života měla jako společníka pouze alkohol.

Co vše se neví o tom, s nímž se dnes v Rudolfinu loučíme – Jiřím Bartoškovi (1947 – 2025).

Pokud jste viděli Kladivo na čarodějnice už v útlém dětství, stejně jako já, tak se možná také stalo vděčnou předlohou nejedné vaší noční můry.

V socialistickém Československu se stály fronty na kdeco, povětšinou se navíc nejednalo o věci kdovíjaké kvality, ale tenhle film byl jenom pro smetánku. Tenhle sci-fi snímek byl navíc točen pro stranickou elitu, dneska byste ho nikomu asi nepustili ani za trest. Přehnaná propaganda by asi neuspěla ani v povinných školních projekcích.

Její tvář měla ušlechtilé rysy. Možná i proto dostala roli kněžny ve filmovém zpracování Babičky z roku 1940. Marie Glázrová platila za noblesní dámu a v prvorepublikové herecké branži patřila k herecké elitě. Konec oslnivé kariéry přišel v době, kdy přišla řada na budovatelské filmy, kam nezapadala.

Ve středu 9. května 1945 zhruba ve čtyři hodiny ráno vstoupily do Prahy předsunuté jednotky sovětské Rudé armády, konkrétně 4. gardové a 3. gardové a tankové armády 1. ukrajinského frontu. Jako první vjeli do města tankisté 63. gardové tankové brigády z Čeljabinska. Tato fakta si mohou lidé starší generace pamatovat i z učebnic z dob reálného socialismu. Téměř všechno ostatní ale bylo jinak.