Pavla Horáková

Léto, zábava venku, štěrk a pády. Odřeniny k prázdninám patří, zejména u dětí, ale nevyhýbá se ani dospělým. Jak bychom měli odřeninu správně ošetřit? Přikrýt, nebo ji nechat volně dýchat? Čtyřicetiletý cyklista se v jednom okamžiku nesoustředil na jízdu, nevšiml si na silnici kanálu, zprudka zabrzdil a přepadl přes řídítka. Naštěstí se mu nestalo nic vážného, pouze si sedřel kůži na lokti pravé ruky a lehce narazil rameno. K lékaři jít nechtěl, protože by musel na ošetření dlouho čekat a odřeninu zvládne sám. Ránu pořádně umýt, vydezinfikovat a převázat. Nebo snad nechat odkrytou dýchat?

V okolí kalhotek nebo i pod nimi pozorujete začervenalou vyrážku, bílé vřídky nebo bolestivé hnisavé pupínky? Nepůjde zřejmě o pohlavní nemoc, mnohem častěji souvisí potíže s nevhodným oblečením či hygienou.

„Anežka zastupuje Česko, naši identitu a národ," říká o hrdince své prózy spisovatelka Pavla Horáková.

Pavla Horáková, překladatelka a autorka úspěšné trilogie pro děti Hrobaříci, v roce 2018 okouzlila čtenářskou i kritickou veřejnost svým prvním románem pro dospělé Teorie podivnosti. Získala za něj cenu Magnesia Litera v kategorii próza. Ve fikčním světě na rozhraní vědeckých faktů a snů v něm autorčina hlavní hrdinka pátrala po skrytých souvislostech našeho světa i po cestách, které vedou k osvobození.

CBD kapky a oleje se v poslední době staly velmi populární. Obsažený kanabidiol získávaný z konopí nám totiž prospívá v mnoha ohledech. Navíc funguje poměrně rychle a jeho nežádoucí účinky jsou minimální, stačí správně vybrat druh a koncentraci CBD. I s tím vám rádi poradíme, a navíc přidáme tipy, jak kapky užívat.

Pavla Horáková patří mezi nejúspěšnější české spisovatele současnosti. Pozitivní ohlasy za svá díla sklízí jak od odborné veřejnosti, tak od čtenářů. Za svůj román Teorie podivnosti navíc v roce 2019 získala cenu Magnesia Litera. V předvánočních měsících zaplavila česká knihkupectví její nejnovější kniha Srdce Evropy, v níž autorka přibližuje českou stoupu, která byla zanechána ve Vídni po rozsáhlé české imigraci na přelomu 19. a 20. století.

Herečka Jitka Sedláčková chytila těsně před šedesátkou druhý dech. Zhubla, omládla, nabrala energii a zamilovala se. Vyvoleným herečky ze seriálu Polda je restauratér Pavel Töpfer, bratr známého herce a divadelního ředitele Tomáše Töpfera. Dvojice prozradila, jak jim to společně funguje a proč má Jitka Sedláčková důvod žárlit.

V dalším dílu Show Jana Krause se představí herečka Jitka Sedláčková a restauratér Pavel Töpfer, kteří tvoří pár, spisovatelka Pavla Horáková a mistr westernových disciplín Jindřich Zobl.

Mladá historička se vydává po stopách obyčejné ženy ze Slovácka, která zažila monarchii i její rozpad.

V této nabídce najdeme detektivku, která se odehrává v čase Vánoc, ty jsou koneckonců už skoro za dveřmi. Dále tam objevíme humoristickou knížku Jiřího Slívy, týkající se smyslu pro humor v justičním prostředí. Mimo to nás čeká publikace, zabývající se osudy mexického drogového bosse Guzmána, napínavá kniha o útěku z Osvětimi, ale také nová audiokniha Srdce Evropy.

Spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková svým novým románem Srdce Evropy (nakladatelství Argo ho vydalo před týdnem na Velký knižní čtvrtek) v lecčems navazuje na svůj oceňovaný debut v literatuře pro dospělé, román Teorie podivnosti (2018, Magnesia Litera za prózu) – v obou knihách autorka zkoumá skryté předivo světa, v obou jde o hledání svobody. V Srdci Evropy se navíc ohledává i česká – nebo lépe řečeno středoevropská – identita a řada historických témat, která živě promlouvají do současnosti, i když si to někdy neuvědomujeme.

Jubilejní 20. pokračování Velkého knižního čtvrtku (VKČ) v Knihovně Václava Havla v Praze nabídlo setkání čtenářů s autory a překladateli. Mezi hosty diskutujícími o knihách VKČ byli Pavla Horáková, Eva Umlaufová, Petra Klabouchová, Martin Jonáš a Martin Sodomka, editoři Michal Plzák s Lucií Vopálenskou, překladatelé Tomáš Havel a Rani Tolimat a redaktorka Martina Mašínová.

Tradiční Velký knižní čtvrtek je tu. Akce, při níž si lidé mohou ve vybraných knihkupectvích koupit pečlivě vybraných 16 knižních novinek, potrvá až do neděle. Sleva v Knihkupectví u Fryče je patnáct procent a týká se novinek Jaroslava Rudiše nebo prvotina Quentina Tarantina.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Pohled do dějin s poučením pro budoucnost vyčnívá v titulech zařazených do v pořadí dvacátého Velkého knižního čtvrtka. Šestnáct literárních novinek zamíří na pulty knihkupectví 14. října.

V Česku i ve světě se toho děje tolik, že to často nejde zachytit, a na poslech těžkých analýz také často člověk nemá náladu. Právě proto je tu podcast Trafika. Tento týden s Pavlou Horákovou a Milošem Čermákem.

Cenu Jiřího Ortena získal Šimon Leitgeb za básnickou sbírku Betonová pláž. "Rukopis se mnou projel Evropu, Ameriku i Asii a z postupně nasbírané přibližně stovky básní se do sbírky dostaly sotva tři desítky," říká.

Americký literární teoretik W. R. Irwin definoval v sedmdesátých letech v knize The Game of the Impossible veškerou fantastickou literaturu jako „zjevné porušení toho, co je obvykle považováno za možné“. Žánr science fiction jako „hra nemožnosti“ podle něj stojí na kardinální otázce Co by se stalo, kdyby…, od níž se odvíjejí jeho narativní struktury.

Cenu Jiřího Ortena může získat poema Šimona Leitgeba o dospívání a poznávání světa, románové zápisky mladé schizofreničky od Gábiny Pokorné nebo próza s prvky sci-fi Praskliny od Kláry Vlasákové.

Číst si knížky jen tak doma už vás omrzelo? I dnešní doba naštěstí nabízí alternativy. Čerstvou novinkou je pražský projekt autorského čtení českých autorů, který probíhá na smíchovské náplavce. A do vašich domovů se, pochopitelně, dostane online díky videozáznamu.

Spisovatelka Alena Mornštajnová zahájila cyklus autorských čtení, která se budou každý první čtvrtek v měsíci konat ve zdi pražského nábřeží.

Román Teorie podivnosti Pavly Horákové patří k nejúspěšnějším českým knihám jednadvacátého století. Spisovatelka právě dokončuje svůj druhý román, ve kterém se s literární pomocí své prababičky vypravila o sto let zpátky.

Státní zdravotní úřad tuto sezonu eviduje výrazně méně nemocných s "klasickými" respiračními infekcemi, které nesouvisí s nákazou covid-19.

Režisérka Tereza Kopáčová natáčí pro Českou televizi desetidílný seriál o školském ombudsmanovi Ochránce. Po Metanolu či cyklu Jak si nepodělat život je to další dílo řešící problémy dnešní společnosti. Natáčení však v dnešní koronavirové době není jednoduché.

Jen málokterého evolučního biologa či neurologa překvapí výsledky studie norských expertů. Ti totiž prokázali, že dítě se učí rychleji a pamatuje si více, když si musí poznámky ve škole psát rukou. A proč to není překvapující? Ví se totiž, že rozvoj zručnosti ruky a pohyblivosti prstů – a tedy i umění psát – výrazně ovlivnilo rozvoj koncového mozku a inteligence. Právě procvičování motoriky rukou a psaní posilují v mozku centra, která souvisejí s učením a inteligencí.

Mladí lidé s nadváhou mohou těžit z manželství také pro své zdraví. Po vstupu do tohoto státem posvěceného svazku totiž začnou žít zdravěji – ve většině případů – a to se pozitivně projeví také na jejich postavě. Tvrdí to vědci z Kalifornie, kteří sledovali tři stovky mladých dvojic před svatbou a několik let po ní.

Součástí kultury Západu se staly páteční pijatyky. Lidé po práci často zamíří rovnou do barů a hospod, aby si tam takzvaně vylili mozek z hlavy. Krom toho, že si doslova likvidují mozkové buňky, poškozují si tím také některá důležitá centra. Především centrum empatie neboli soucitu s druhými. Neurologové z Anglie prokázali, že mozky lidí, kteří se pravidelně nárazově opíjejí nadměrným množstvím alkoholu, mají poškozenou oblast zpracovávající empatii.

Nouzový stav a karanténní izolace v domácnosti byly náročným obdobím pro miliony lidí na celém světě. Mnozí museli snášet malý uzavřený prostor s partnery, s nimiž si nerozumějí. Jiní naopak zůstali úplně sami v sociální izolaci. Ale ti samostatně žijící lidé, kteří mají zvířecího miláčka, na tom tak zle nebyli. Podle psychologů z Yorku si vedli lépe než mnohé dvojice a rodiny, které se hádají a jejichž vztahy nejsou dobré.

Psychologové vědí, že poloha při spánku naznačuje některé vlastnosti člověka. Sebevědomí a nebojácní lidé častěji spávají na zádech s roztaženýma nohama a rukama. Naopak úzkostní lidé se raději na boku schoulí do polohy plodu v děloze. A tuto polohu nejčastěji zaujímají také lidé, kteří vydělávají málo. Není divu, mají více starostí se zajištěním každodenních potřeb a poloha, kterou zaujímali v děloze, jim poskytuje pocit matčina bezpečí.

Kanadští genetikové tvrdí, že romantické založení člověka je silněji řízeno geny než vlivem prostředí, tedy vlivem společnosti a výchovou. Majitelé genu CD38 totiž tvoří velmi mnoho hormonu oxytocinu, kterému se někdy přezdívá sociální hormon či hormon lásky. Vyšší hladina oxytocinu ovlivňuje chování a způsobuje, že dotyční lidé mají silně romantické cítění, snadno se zamilovávají, jsou štědřejší a jsou většími hédonisty.

Lidský život je plný změn. Mění se lidské tělo, psychika a samozřejmě také okolnosti života, vnější podmínky. Mění se také to, jak šťastný se člověk cítí být a kdy je se životem více či méně spokojený. Psychologické výzkumy potvrzují, že s věkem naše spokojenost se životem opisuje – graficky vyjádřeno – křivku tvaru U. Nejvíce spokojení jsme na počátku a na konci života, nejméně uprostřed něj. Podle britského výzkumu u půl milionu lidí 145 zemí světa jsou lidé nejzoufalejší zhruba kolem osmačtyřicátého roku života.

Němečtí kardiologové zjistili, že lidé s depresí mají vyšší srdeční tepovou frekvenci. A to nejen ve dne, ale také v noci. Zatímco u zdravých lidí během spánku tep poklesá, u osob trpících depresí nikoli. Údaje z Holterova monitorovacího přístroje, který sbírá data o tlaku a tepu během čtyřiadvaceti hodin, by mohly sloužit ke včasné diagnostice deprese.

Kvalitní noční spánek oddaluje čas nástupu stařecké demence. Tvrdí to neurologové z Kalifornské univerzity, podle nichž to vyplývá ze sledování spánkového zdraví u 1,4 milionu osob v průběhu dvaceti let. Lidem, kteří spí dostatečně dlouho a jejichž spánek je kvalitní bez vyrušování, začne mozek degradovat mnohem později a později se u nich začne rozvíjet Alzheimerova choroba.

Jak dokazují další a další výzkumy, řada onemocnění – včetně těch nejzávažnějších – může souviset se zánětlivými procesy probíhajícími v lidském organismu. A tak se rozhodně vyplatí proti zánětům co nejvíc bojovat. Naštěstí nám příroda poskytla některé mocné zbraně. Třeba ty v kořenkách!

Včelí jed sice působí silné bolesti v místě vpichu, ale pokud vůči němu nemá člověk alergii, může být léčivý. Má silně protizánětlivé účinky, a dokonce zabíjí nádorové buňky. Antikancerogenním účinkům včelího jedu se věnuje stále více výzkumných týmů na světě. Nejnovější studie z Perthu potvrdila, že po aplikaci včelího jedu na zhoubný nádor prsu došlo k odumření sta procent jeho buněk.

Štíhlí svalnatí lidé se silnými kostmi mají zdravou a silnou střevní mikroflóru. Ale platí to i naopak. Zdravá a silná střevní mikroflóra je prevencí křehnutí kostí a úbytku svalové tkáně. Tvrdí to vědci z nejstarší univerzity světa, která se nachází v Bologni. Jejich poznatky budou využitelné při cestách do vesmíru.

Norští muzikologové zjistili, že lidské tělo není schopno odolat rytmům hudby. I když si to neuvědomujeme a slyšená hudební produkce není zrovna náš šálek kávy, do jejího rytmu takzvaně mikrotančíme. Tělo prostě vykonává velmi jemné, mnohdy neznatelné pohyby, ale do rytmu. Nejnakažlivější je electro dance a řada lidí ani potřebu pohupovat se v rytmu netlumí.

Heterosexuální muži reagují velmi silně na ženský pot z podpaží poté, co se žena sexuálně vzruší. Feromony obsažené v potu muž zachytí speciálními buňkami v nose během zlomku vteřiny a nervový vzruch spustí v jejich mozku velmi rychlou a silnou sexuální odezvu. Dotyčným mužem projede doslova elektrický proud a k ženě se začne lepit jako vosa na bonbon.

Treska obecná byla kdysi považována za nejhojnější mořskou rybu, jejíž populace jsou nevyčerpatelné. Jenže zvyšující se rybolov vedl k výraznému prořídnutí jejich populací na obou stranách Atlantiku. Tato „laciná“ ryba, často u nás prodávána jako rybí filé, však vyžaduje pro život oceánské vody s teplotou do patnácti stupňů Celsia. Kvůli globální změně klimatu tak tresky mizí z tradičních lovišť i v Severním moři.

V posledních třiceti letech výrazně přibývá dětí, které mají poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Tento problém je důsledkem řady faktorů. Jedním z nich jsou prokazatelně ftaláty, které se užívají při výrobě plastových hmot. Do těla se dostávají nejčastěji s vodou a potravou, které jsou baleny do plastů obsahujících ftaláty. Ale ftaláty jsou obsaženy také v kosmetice a parfémech. Nebezpečné sloučeniny přitom negativně ovlivňují hormonální systém člověka a jsou zřejmě rovněž karcinogenní.

Vědci v posledních třiceti letech opakovaně prokázali, že lidé jsou častěji přitahováni k takovým partnerům, kteří mají imunologicky odlišné geny. Protějšky to poznají nejen z tělesného pachu, ale také z rysů obličeje. A čím jsou si muž a žena geneticky vzdálenější, tím silněji jsou k sobě přitahováni.

Belgičtí vědci využili nejmodernější technologie a počítačovou analýzu k zhodnocení vlivu životního prostředí na vývoj inteligence u dětí. Satelitní snímky okolí domovů školáků druhého stupně základního vzdělávání vztáhli k jejich IQ a chování. Z výsledků je patrné, že čím více zeleně mají děti kolem sebe, tím mají vyšší IQ a méně problémů s chováním.

Řada mužů denně potí krev v posilovně, aby měla tělo, jaké ukázal Zac Efron ve filmu Pobřežní hlídka. Jenže i tento herec se teď ukazuje v jiné verzi své tělesné schránky. Má sice stále svaly, ale už nedrží přísnou dietu, takže se obalilo malou vrstvou tuku. V angličtině se pak takové image přezdívá tělo taťuldy. Zac dobře ví, proč už se tolik netrápí. Ženy totiž přitahuje právě „tělo taťuldy“ mnohem víc než vyrýsovaný anatomický atlas.