Pavla Horáková

Hemoroidy jsou jako slepé střevo – má je každý. Jen ne každému se problémy s nimi projeví. Jak jim předcházet? O co se vlastně jedná? A jak se jich zbavit jednou provždy, když už potíž nastane?

Bez brufenu ráno nevstanu ani z postele. I takový přístup volí někteří lidé, aby zahnali bolest nebo obavy z ní. Nadužíváním takzvaných nesteroidních protizánětlivých léků přitom riskují závažné poškození zdraví. Na odvrácenou stranu léčiv při nesprávném užívání upozorňuje aktuální kampaň s názvem Bezpečné léky bez rizika. Připomíná, že i když jsou některé volně prodejné, zacházet bychom s nimi měli opatrně. Tedy před jejich užíváním se poradit s lékárníkem nebo lékařem, přečíst si příbalový leták, a především instrukce z něj dodržovat. A to zejména ty, které se týkají dávkování a doby užívání. Server Vitalia.cz se k osvětě připojuje.

K dostání bez receptu je nouzová antikoncepce právě 10 let. Předchází nechtěnému těhotenství, v žádném případě by ale neměla sloužit jako náhrada za běžné metody proti početí. Časté užívání pilulky „po“ totiž s sebou nese nemalá rizika. Na odvrácenou stranu léčiv při nesprávném užívání upozorňuje aktuální kampaň s názvem Bezpečné léky bez rizika. Připomíná, že i když jsou některé léky volně prodejné, zacházet bychom s nimi měli opatrně. Tedy před jejich užíváním se poradit s lékárníkem nebo lékařem, přečíst si příbalový leták, a především instrukce z něj dodržovat. A to zejména ty, které se týkají dávkování a doby užívání. Server Vitalia.cz se k osvětě připojuje.

Na pálení žáhy a potíže se žaludkem existuje řada pomocníků. Ty z lékárny je ale dobré většinou po týdnu až dvou vysadit. Proč? Dlouhodobé užívání má svá rizika v podobě roztažení žaludku, střevních infekcí nebo nedostatku důležitých látek, které mohou vygradovat i v řídnutí kostí. Je-li některý lék volně prodejný, neznamená to, že má méně rizik než ten na recept. Stále jde o léčivo a jako s takovým bychom s ním měli zacházet. Tedy před užíváním se poradit minimálně s lékárníkem, číst příbalový leták, a především dodržovat množství dávky i délku užívání. Před riziky kvůli nesprávnému zacházení s volně prodejnými léky varuje aktuální kampaň s názvem Bezpečné léky bez rizika. Vitalia.cz se k osvětě připojuje.

Projímadla jsou cestou, jak si výjimečně ulevit od zácpy, rozhodně vám ale nepomůžou se snížením váhy nebo s chronickými potížemi. Naopak. Při nadměrném užívání mohou vést k závislosti a poškození zdraví. Rizikům spojeným se špatným dávkováním či nadužíváním volně prodejných a hojně užívaných léčiv se věnuje aktuální kampaň s názvem Bezpečné léky bez rizika. V souvislosti s ní na ně upozorňuje i Vitalia.cz.

Běžně užívané dětské léky na horečku a bolest s ibuprofenem se nedají už delší dobu sehnat. Rodiče proto dětem dávají poloviční dávky těch pro dospělé. Odborníci před tím varují. Vypadá to logicky. Když má dítě pětačtyřicet kilo a dětské stomiligramové žvýkací nebo cucací pilulky s ibuprofenem nejsou k dostání, tak mu rodič dá půlku růžového ibalginu čtyřstovky. Rozlámané na menší kousky nebo rozdrcené na prášek.

Dlouhodobá nedostupnost těchto léků nutí rodiče sáhnout do zásob v domácí lékárničce, předtím ale lékárníci varují.

Vzhledem k chybějícím sirupům a čípkům na bolest a horečku u malých dětí se rodiče snaží najít alternativu. Tou mohou být studené zábaly, případně výrobky s obsahem paracetamolu, které jsou v lékárnách dostupnější. Co naopak odborníci rozhodně nedoporučují, je dávat malým dětem léky pro dospělé rozdrcené nebo rozdělené například na polovinu.

Lékárníci nedoporučují podávat dětem tablety pro dospělé v době, kdy jsou v lékárnách nedostupné léky pro děti proti bolesti a snižující horečku obsahující účinnou látku ibuprofen. Informovala o tom Lekarna.cz, největší lékárna na českém trhu.

Stačí chvilka nepozornosti a člověk spadne a odře se. Dříve platilo, že se k ráně musel dostat vzduch, aby se podpořil proces hojení. V poslední době vzrůstá obliba tzv. vlhkého hojení a jeho výhody jsou přesvědčivé. Převázat ránu sterilní gázou, přelepit ji a za několik dní strhnout strup, zkontrolovat vývoj hojení a opět převázat ránu sterilní gázou. Převazy opakovat až do vyléčení. Nepříjemný postup, který je známý snad každému, kdo se povrchově, třeba při jízdě na kole nebo na bruslích, zranil a navštívil lékaře.

Léto, zábava venku, štěrk a pády. Odřeniny k prázdninám patří, zejména u dětí, ale nevyhýbá se ani dospělým. Jak bychom měli odřeninu správně ošetřit? Přikrýt, nebo ji nechat volně dýchat? Čtyřicetiletý cyklista se v jednom okamžiku nesoustředil na jízdu, nevšiml si na silnici kanálu, zprudka zabrzdil a přepadl přes řídítka. Naštěstí se mu nestalo nic vážného, pouze si sedřel kůži na lokti pravé ruky a lehce narazil rameno. K lékaři jít nechtěl, protože by musel na ošetření dlouho čekat a odřeninu zvládne sám. Ránu pořádně umýt, vydezinfikovat a převázat. Nebo snad nechat odkrytou dýchat?

V okolí kalhotek nebo i pod nimi pozorujete začervenalou vyrážku, bílé vřídky nebo bolestivé hnisavé pupínky? Nepůjde zřejmě o pohlavní nemoc, mnohem častěji souvisí potíže s nevhodným oblečením či hygienou.

„Anežka zastupuje Česko, naši identitu a národ," říká o hrdince své prózy spisovatelka Pavla Horáková.

Pavla Horáková, překladatelka a autorka úspěšné trilogie pro děti Hrobaříci, v roce 2018 okouzlila čtenářskou i kritickou veřejnost svým prvním románem pro dospělé Teorie podivnosti. Získala za něj cenu Magnesia Litera v kategorii próza. Ve fikčním světě na rozhraní vědeckých faktů a snů v něm autorčina hlavní hrdinka pátrala po skrytých souvislostech našeho světa i po cestách, které vedou k osvobození.

CBD kapky a oleje se v poslední době staly velmi populární. Obsažený kanabidiol získávaný z konopí nám totiž prospívá v mnoha ohledech. Navíc funguje poměrně rychle a jeho nežádoucí účinky jsou minimální, stačí správně vybrat druh a koncentraci CBD. I s tím vám rádi poradíme, a navíc přidáme tipy, jak kapky užívat.

Pavla Horáková patří mezi nejúspěšnější české spisovatele současnosti. Pozitivní ohlasy za svá díla sklízí jak od odborné veřejnosti, tak od čtenářů. Za svůj román Teorie podivnosti navíc v roce 2019 získala cenu Magnesia Litera. V předvánočních měsících zaplavila česká knihkupectví její nejnovější kniha Srdce Evropy, v níž autorka přibližuje českou stoupu, která byla zanechána ve Vídni po rozsáhlé české imigraci na přelomu 19. a 20. století.

Herečka Jitka Sedláčková chytila těsně před šedesátkou druhý dech. Zhubla, omládla, nabrala energii a zamilovala se. Vyvoleným herečky ze seriálu Polda je restauratér Pavel Töpfer, bratr známého herce a divadelního ředitele Tomáše Töpfera. Dvojice prozradila, jak jim to společně funguje a proč má Jitka Sedláčková důvod žárlit.

V dalším dílu Show Jana Krause se představí herečka Jitka Sedláčková a restauratér Pavel Töpfer, kteří tvoří pár, spisovatelka Pavla Horáková a mistr westernových disciplín Jindřich Zobl.

Mladá historička se vydává po stopách obyčejné ženy ze Slovácka, která zažila monarchii i její rozpad.

V této nabídce najdeme detektivku, která se odehrává v čase Vánoc, ty jsou koneckonců už skoro za dveřmi. Dále tam objevíme humoristickou knížku Jiřího Slívy, týkající se smyslu pro humor v justičním prostředí. Mimo to nás čeká publikace, zabývající se osudy mexického drogového bosse Guzmána, napínavá kniha o útěku z Osvětimi, ale také nová audiokniha Srdce Evropy.

Spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková svým novým románem Srdce Evropy (nakladatelství Argo ho vydalo před týdnem na Velký knižní čtvrtek) v lecčems navazuje na svůj oceňovaný debut v literatuře pro dospělé, román Teorie podivnosti (2018, Magnesia Litera za prózu) – v obou knihách autorka zkoumá skryté předivo světa, v obou jde o hledání svobody. V Srdci Evropy se navíc ohledává i česká – nebo lépe řečeno středoevropská – identita a řada historických témat, která živě promlouvají do současnosti, i když si to někdy neuvědomujeme.

Jubilejní 20. pokračování Velkého knižního čtvrtku (VKČ) v Knihovně Václava Havla v Praze nabídlo setkání čtenářů s autory a překladateli. Mezi hosty diskutujícími o knihách VKČ byli Pavla Horáková, Eva Umlaufová, Petra Klabouchová, Martin Jonáš a Martin Sodomka, editoři Michal Plzák s Lucií Vopálenskou, překladatelé Tomáš Havel a Rani Tolimat a redaktorka Martina Mašínová.

Tradiční Velký knižní čtvrtek je tu. Akce, při níž si lidé mohou ve vybraných knihkupectvích koupit pečlivě vybraných 16 knižních novinek, potrvá až do neděle. Sleva v Knihkupectví u Fryče je patnáct procent a týká se novinek Jaroslava Rudiše nebo prvotina Quentina Tarantina.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Pohled do dějin s poučením pro budoucnost vyčnívá v titulech zařazených do v pořadí dvacátého Velkého knižního čtvrtka. Šestnáct literárních novinek zamíří na pulty knihkupectví 14. října.

V Česku i ve světě se toho děje tolik, že to často nejde zachytit, a na poslech těžkých analýz také často člověk nemá náladu. Právě proto je tu podcast Trafika. Tento týden s Pavlou Horákovou a Milošem Čermákem.

Cenu Jiřího Ortena získal Šimon Leitgeb za básnickou sbírku Betonová pláž. "Rukopis se mnou projel Evropu, Ameriku i Asii a z postupně nasbírané přibližně stovky básní se do sbírky dostaly sotva tři desítky," říká.

Americký literární teoretik W. R. Irwin definoval v sedmdesátých letech v knize The Game of the Impossible veškerou fantastickou literaturu jako „zjevné porušení toho, co je obvykle považováno za možné“. Žánr science fiction jako „hra nemožnosti“ podle něj stojí na kardinální otázce Co by se stalo, kdyby…, od níž se odvíjejí jeho narativní struktury.

Cenu Jiřího Ortena může získat poema Šimona Leitgeba o dospívání a poznávání světa, románové zápisky mladé schizofreničky od Gábiny Pokorné nebo próza s prvky sci-fi Praskliny od Kláry Vlasákové.

Číst si knížky jen tak doma už vás omrzelo? I dnešní doba naštěstí nabízí alternativy. Čerstvou novinkou je pražský projekt autorského čtení českých autorů, který probíhá na smíchovské náplavce. A do vašich domovů se, pochopitelně, dostane online díky videozáznamu.

Spisovatelka Alena Mornštajnová zahájila cyklus autorských čtení, která se budou každý první čtvrtek v měsíci konat ve zdi pražského nábřeží.

Román Teorie podivnosti Pavly Horákové patří k nejúspěšnějším českým knihám jednadvacátého století. Spisovatelka právě dokončuje svůj druhý román, ve kterém se s literární pomocí své prababičky vypravila o sto let zpátky.

Státní zdravotní úřad tuto sezonu eviduje výrazně méně nemocných s "klasickými" respiračními infekcemi, které nesouvisí s nákazou covid-19.

Režisérka Tereza Kopáčová natáčí pro Českou televizi desetidílný seriál o školském ombudsmanovi Ochránce. Po Metanolu či cyklu Jak si nepodělat život je to další dílo řešící problémy dnešní společnosti. Natáčení však v dnešní koronavirové době není jednoduché.

Jen málokterého evolučního biologa či neurologa překvapí výsledky studie norských expertů. Ti totiž prokázali, že dítě se učí rychleji a pamatuje si více, když si musí poznámky ve škole psát rukou. A proč to není překvapující? Ví se totiž, že rozvoj zručnosti ruky a pohyblivosti prstů – a tedy i umění psát – výrazně ovlivnilo rozvoj koncového mozku a inteligence. Právě procvičování motoriky rukou a psaní posilují v mozku centra, která souvisejí s učením a inteligencí.

Mladí lidé s nadváhou mohou těžit z manželství také pro své zdraví. Po vstupu do tohoto státem posvěceného svazku totiž začnou žít zdravěji – ve většině případů – a to se pozitivně projeví také na jejich postavě. Tvrdí to vědci z Kalifornie, kteří sledovali tři stovky mladých dvojic před svatbou a několik let po ní.

Součástí kultury Západu se staly páteční pijatyky. Lidé po práci často zamíří rovnou do barů a hospod, aby si tam takzvaně vylili mozek z hlavy. Krom toho, že si doslova likvidují mozkové buňky, poškozují si tím také některá důležitá centra. Především centrum empatie neboli soucitu s druhými. Neurologové z Anglie prokázali, že mozky lidí, kteří se pravidelně nárazově opíjejí nadměrným množstvím alkoholu, mají poškozenou oblast zpracovávající empatii.

Nouzový stav a karanténní izolace v domácnosti byly náročným obdobím pro miliony lidí na celém světě. Mnozí museli snášet malý uzavřený prostor s partnery, s nimiž si nerozumějí. Jiní naopak zůstali úplně sami v sociální izolaci. Ale ti samostatně žijící lidé, kteří mají zvířecího miláčka, na tom tak zle nebyli. Podle psychologů z Yorku si vedli lépe než mnohé dvojice a rodiny, které se hádají a jejichž vztahy nejsou dobré.

Psychologové vědí, že poloha při spánku naznačuje některé vlastnosti člověka. Sebevědomí a nebojácní lidé častěji spávají na zádech s roztaženýma nohama a rukama. Naopak úzkostní lidé se raději na boku schoulí do polohy plodu v děloze. A tuto polohu nejčastěji zaujímají také lidé, kteří vydělávají málo. Není divu, mají více starostí se zajištěním každodenních potřeb a poloha, kterou zaujímali v děloze, jim poskytuje pocit matčina bezpečí.

Kanadští genetikové tvrdí, že romantické založení člověka je silněji řízeno geny než vlivem prostředí, tedy vlivem společnosti a výchovou. Majitelé genu CD38 totiž tvoří velmi mnoho hormonu oxytocinu, kterému se někdy přezdívá sociální hormon či hormon lásky. Vyšší hladina oxytocinu ovlivňuje chování a způsobuje, že dotyční lidé mají silně romantické cítění, snadno se zamilovávají, jsou štědřejší a jsou většími hédonisty.

Lidský život je plný změn. Mění se lidské tělo, psychika a samozřejmě také okolnosti života, vnější podmínky. Mění se také to, jak šťastný se člověk cítí být a kdy je se životem více či méně spokojený. Psychologické výzkumy potvrzují, že s věkem naše spokojenost se životem opisuje – graficky vyjádřeno – křivku tvaru U. Nejvíce spokojení jsme na počátku a na konci života, nejméně uprostřed něj. Podle britského výzkumu u půl milionu lidí 145 zemí světa jsou lidé nejzoufalejší zhruba kolem osmačtyřicátého roku života.

Němečtí kardiologové zjistili, že lidé s depresí mají vyšší srdeční tepovou frekvenci. A to nejen ve dne, ale také v noci. Zatímco u zdravých lidí během spánku tep poklesá, u osob trpících depresí nikoli. Údaje z Holterova monitorovacího přístroje, který sbírá data o tlaku a tepu během čtyřiadvaceti hodin, by mohly sloužit ke včasné diagnostice deprese.