Petr Brož

Přesně před deseti lety, 6. srpna 2012, dosedlo na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity (Zvědavost). Přistálo v tamním kráteru Gale poblíž rovníku rudé planety a od té doby zkoumá její povrch a hledá stopy po současném či minulém mikrobiálním životě. Během své mise učinil rover několik důležitých objevů, potýkal se však i s různými obtížemi.

Na jihozápadě Islandu nedaleko metropole Reykjavíku začala ve středu další fáze erupce sopky Fagradalsfjall, která naposledy chrlila lávu loni po dobu téměř půl roku. Děje se tak pouhých osm měsíců poté, co její poslední erupce oficiálně skončila. Podle agentury AP nicméně výbuch neohrožuje nedaleké mezinárodní letiště Keflavík, které zůstává otevřené a lety neruší.

Je to už 120 let, kdy se rokycanská sokolská jednota mohla radovat, že konečně najde své stálé útočiště. V roce 1903 se sokolovna v dnešní Jiráskově ulici slavnostně otevřela. Během let se objekt dočkal významných úprav a bohužel i necitlivých rekonstrukcí v 80. letech. V současné době se historická budova netěší příliš dobré kondici. Stropy a krovy napadla dřevomorka, a tak je v současné době hlavní sál uzavřený. Radnice má nicméně architektonický návrh, který by měl z místa udělat nové kulturní centrum.

Stalo se, co předpovídali experti na kyberbezpečnost. A svá varování tím víc označuje za oprávněná i komunita takzvaných prepperů.

Během probíhajícího průzkumu hornin v kráteru Gale na Marsu narazil americký robotický průzkumník Curiosity na překvapení: sotva centimetrový skalní artefakt, který připomíná kousek korálu či ještě lépe květinu. Útvar je „menší než penny“, uvedl nedávno na svém webu Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Vědci z NASA odhadli sílu mohutné erupce, ke které došlo v sobotu poblíž ostrovního státu Tonga. Energie uvolněná při výbuchu odpovídá přibližně 500 atomovým bombám svrženým na Hirošimu. „Dospěli jsme k číslu, které se pohybuje kolem 10 megatun ekvivalentu TNT,“ řekl James Garvin, hlavní vědecký pracovník Goddardova střediska vesmírných letů NASA, pro organizaci NPR. Pro představu: Síla výbuchu byla více než 500krát silnější než jaderná bomba svržená na Hirošimu na konci druhé světové války. Výbuch byl slyšet až na Aljašce a podle vědců šlo pravděpodobně o jednu z nejhlasitějších událostí na Zemi za posledních sto let.

K výbuchu a následné vlně tsunami došlo v pátek. Přílivová vlna, která byla 20 km vysoká, dorazila až do Japonska. Tlaková vlna u nás způsobila krátkodobé nárůsty tlaku vzduchu.

Silná erupce podmořské sopky v oblasti tichomořského souostroví Tonga nebyl blesk z čistého nebe, uvedl pro Novinky geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Upozornil, že sopka se probudila k životu už v prosinci. Sobotní erupce sopky, která má na vrcholu šest kilometrů široký kráter, zvedla vlnu tsunami a vyžádala si značné škody na domech i turistických střediscích.

Je známá první oběť tsunami na souostroví Tonga, kterou vyvolala erupce vulkánu. Voda vyplavila na břeh tělo padesátileté Britky Angely Gloverové, která na Tonze žila společně s manželem. Leteckou pomoc už do zasažené oblasti vyslal Nový Zéland a Austrálie.

Erupce Hunga Tonga-Hunga Ha'apai a vlna tsunami porušily klíčové spojení mezi souostrovím Tonga a zbytkem světa. Podle posledních zpráv ostrov zakryl popel, škody jsou devastující. Abnormální vlny potrápily i Japonsko či Peru.

V prosinci obletěla svět zpráva, že čínské lunární vozítko Jü-tchu-2 (Nefritový králík 2) zachytilo na povrchu odvrácené strany Měsíce vzdálený objekt ve tvaru krychle. Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) to označila za „tajemnou chýši“, jiní tomu říkali „měsíční kostka“ či „dům“. Rover se ale minulý týden přiblížil, udělal lepší fotku a odhalil, že „kostka“ je ve skutečnosti skála.

"Neexistuje nic jako odborná věda. Všechno se dá zjednodušit tak, aby to pochopil každý," říká vulkanolog Petr Brož.

Počet obětí erupce indonéské sopky Semeru už vystoupal na 48. Tamní vědci za příčinu katastrofy minulý týden označili déšť. Souvislost počasí a vulkanické činnosti přiblížil Seznam Zprávám Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Sonda InSight pečlivě zaznamenává otřesy rudé planety a tzv. marsotřesení. Když se k Marsu blížil rover Perseverance, byla sonda připravena změřit záchvěvy způsobené přistáním na povrchu. Měření ale skončilo velkým překvapením. O přistání roveru Perseverance a překvapivých výsledcích měření se na Twitteru rozpovídal vesmírný vulkanolog Dr. Petr Brož.

Čím více se věci budou zhoršovat, tím horší budou – to je zhruba shrnutí toho, jak zpětnovazebné smyčky v chování naší atmosféry způsobují, že jeden průser generuje další kaskádu průserů.

Vesmírný vulkanolog Petr Brož na Twiteru poutavou formou informuje o vulkánech a souvisejících tématech. Poslením z nich je příběh tragického výbuchu sopky Mont Pelée na ostrově Martinik v Návětrných ostrovech v Karibiku. Sopka vzala v roce 1902 život více než 30 tisícům lidí a dala vzniknout novému typu erupcí, které dnes označujeme jako „peléjské“. Jak bylo možné katastrofu přežít? I to se dozvíte v poutavém vyprávění nadšeného vědce a vulkanologa.

Americký robotický průzkumník Perseverance začíná odhalovat tajemství marsovského kráteru Jezero. Podle všeho dokázal, že daný kráter byl skutečně dříve jezerem. Veškeré dosud zjištěné indicie nasvědčují tomu, že na Marsu kdysi mohl být život, resp. vhodné podmínky pro jeho uchování. Pokud však ano, bylo tomu před 3,7 miliardami let.

Podle mezinárodního výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny minulý týden, jsou vzorky odebrané z Měsíce čínskou lunární sondou Čchang-e 5 identifikovány jako ty nejmladší sopečné horniny na Měsíci. Mají být nejméně o miliardu let mladší než horniny dříve – v 70. letech minulého století – shromážděné na naší přirozené družici a dopravené na Zemi. Informovala o tom agentura Reuters.

Španělské Kanárské ostrovy leží na Africké litosférické desce, která „pluje“ po zemském plášti na východ podobnou rychlostí, jakou rostou lidské nehty. Před zhruba 20 miliony let deska začala přecházet přes tzv. horkou skvrnu, zásobník magmatu, který zahájil utváření prvních ostrovů. Vulkanologové věří, že magmatický zásobník se nyní nachází pod ostrovem La Palma.

Žáci a studenti základních a středních škol, kteří se budou muset vrátit k distanční výuce, nemusí zoufat. Zpestřit a rozšířit jim ji opět budou moci přední české vědecké kapacity, které nabízejí své přednášky nebo besedy.

Sopka na kanárském ostrově La Palma dál chrlí lávu, pohltila už kolem sedmi set budov. Podle geologa Petra Brože jí stěží odolají i betonové budovy, uvedl to ve vysílání CNN Prima NEWS. Láva se navíc nyní dostala i do Atlantského oceánu, což podle odborníků může vést ke vzniku toxických emisí. Do budoucna by však vstup lávy mohl obohatit ekosystém.

V posledních měsících vybuchlo po celém světě několik sopek, ta poslední Kumbre Viecha na Kanárských ostrovech dokonce zapříčinila evakuaci tisíců lidí. Lidé se tak v poslední době vulkanologů ptají, zdali je tento jev normální. Odborník Petr Brož proto odpověděl, jak to doopravdy je.

Na kanárském ostrově La Palma probíhá evakuace kvůli výbuchům sopky Teneguía, která je součástí stratovulkánu Cumbre Vieja. Podle starších vědeckých poznatků mohou takové otřesy a erupce vyvolat masivní sesuv půdy, který by mohl vyvolat obří tsunami. Novinkami oslovený český odborník na sesuvy z Akademie věd však uklidňuje, že něco takového tentokrát s největší pravděpodobností nehrozí.

Druhý popularizační komiks vydal v těchto dnech Geofyzikální ústav Akademie věd ČR (AV). Zatímco loňský komiks se zabýval cestou seizmické vlny, nový je o magnetickém poli Země.

Vědci umějí perfektně komunikovat s těmi, které věda zajímá. „Stranou ale necháváme ty, kteří zatím neví, že by je věda mohla bavit. A těch je, bohužel, většina,” říká planetolog a popularizátor vědy Petr Brož. A svými projekty v online i offline světě pro děti i dospělé se to snaží změnit.

Podle geologa Petra Brože jsou sopečné ostrovy důležité pro vědce i mezinárodní právo, pro turisty ale mohou být velmi nebezpečné.

Nové lesní požáry na západě Kanady vytvářejí popelavé mráčky, které vytvářejí více blesků. Podobných jevů v rámci generace přibývá. Zdroje v článku.

Člověk by musel spadnout z Marsu, aby ho nezastihla zpráva, že v březnu začala na Islandu soptit nová sopka, Fagradalsfjall. Dech beroucí záběry z přeletu dronů, fotografie sopečných explozí i záběry opékání párků na čerstvě utuhnuté lávě si opakovaně vydobyly místo na předních stránkách novin. Ze sopky se navíc stala turistická atrakce pro lidi dychtící spatřit aktivní sopku. Oproti jiným islandským sopkám je totiž snadno dostupná a doposud nebyla ani výrazněji nebezpečná. Láva se totiž prozatím rozlévala v neobydlené krajině. Bude tomu i nadále?

Zatímco se okolí sopky Nyiragongo v Kongu otřásá 92krát za den, místní sčítají škody předešlých hodin. Láva připravila o domov, pitnou vodu a elektřinu stovky tisíc lidí. Téměř 200 dětí se stále pohřešuje.

Konžané utíkají před dvojitým nebezpečím. Kromě rychle tekoucí lávy představují hrozbu i jedovaté plyny pod nedalekým jezerem. Jejich vyvalení na povrch by znamenalo otravu celého okolí, říká v rozhovoru vědec.

Robotický průzkumník Perseverance (Vytrvalost) americké vesmírné agentury NASA poprvé vyrobil na Marsu kyslík. Vesmírnému roveru se podařilo rozštěpit oxid uhličitý odebraný z tamní atmosféry na kyslík a uhlík. Podle NASA je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi.

Motivovat děti na on-line výuce z domova nebylo nikdy nijak zvlášť jednoduché. V době, kdy jejich kamarádi už chodí do školy, nebo když mají děti distanční a prezenční výuku po týdnu střídat, se situace určitě nezlepšila. Vědci z Akademie věd ČR tak spustili projekt, který umožňuje pozvat přední odborníky do on-line hodiny.

Vědci z Akademie věd České republiky přináší novou energii do distanční výuky. Ve výzvě na facebookovém profilu nabízí svou účast ve vyučování formou přednášek či diskusí. Služba se těší velkému zájmu ze strany vědců i škol.

Akademie věd přes svůj facebookový profil rozšířila výzvu, která v současnosti nabourává výuku ve školách jako lavina na horách.

Děti zdravotníků, záchranářů a hasičů mohou nadále navštěvovat školní zařízení. V Plzni se jedná o 31. základní školu. Ve třídách tráví děti hodně času, proto zřizovatel přistoupil k aplikaci speciálního nanotechnologického nátěru na stěny a strop. Technologie má schopnost likvidovat nejen viry, bakterie, alergeny a plísně, ale také veškeré výpary těkavých látek z dezinfekcí a úklidových prostředků.

Záhada „chybějící” vody na Marsu je podle studie financované americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) pravděpodobně vyřešena. Vědci tvrdí, že až 99 procent kapaliny, která kdysi protékala přes rudou planetu, se nyní může ukrývat v marsovské kůře. Dlouho se přitom věřilo, že voda na Marsu před miliardami lety unikla z atmosféry do kosmu, a to kvůli nízké gravitaci.

Kusy vzácného meteoritu, který jako jasný bolid 28. února ozářil pozdně večerní oblohu nad Velkou Británií a severní Evropou, byly nedlouho poté nalezeny v anglickém hrabství Gloucesterhsire. Fragmenty vesmírné horniny by mohly poskytnout odpovědi na otázky týkající se původu Sluneční soustavy i života na Zemi, informoval deník The Guardian.

Island, který je na občasné otřesy zvyklý, má za sebou neobvyklý týden. Jihozápad ostrova totiž zasáhlo kolem 17 000 zemětřesení. Podle tamních vědců hrozí zemi sopečná erupce.

Mise robotického vozítka Perseverance, které má na Marsu primárně pátrat po známkách mikrobiálního života v minulosti, slibuje obrovský benefit pro mezinárodní vědeckou komunitu. Data budou v budoucnu volně dostupná. Mise může poodhalit i poznatky spjaté s tamní sopečnou činností a atmosférou před miliardami let, řekl dnes ČTK Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Brož loni vzbudil velkou pozornost díky projektu, v němž zkoumal možnost bahenního vulkanismu v simulovaných podmínkách Marsu. Vozítko Perseverance (Vytrvalost) dnes čeká riskantní přistání na povrch Marsu.

Vědci ověřovali teorii, která vysvětluje pohyby svahů na rudé planetě.

Už třetí čínská sonda dále posunula schopnosti čínského kosmického programu zase o něco dále. A navíc nám poprvé po desítkách let něco přiveze nazpět!

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) jménem Mars Express objevila pod vrstvou ledu v jižní polární oblasti rudé planety několik jezer tekuté vody, která je zřejmě slaná. První známky něčeho, co by mohlo být podpovrchovým jezerem s ložisky soli, tam odborníci detekovali už před dvěma roky, píše stanice CNN s tím, že se tak může zvýšit šance na přítomnost potenciálního života.

Do vesmíru vystartovala sonda, která bude hledat důkazy o životě na Marsu. Šance unikátní mise hodnotí Petr Brož z Akademie věd.

Vědci přišli na to, že za velmi nízkého atmosférického tlaku a teplotních podmínek na Marsu může bláto zanechávat stejnou stopu jako láva. "Provedli jsme experimenty ve vakuové komoře, abychom simulovali uvolňování bahna na Marsu," řekl planetární vědec Lionel Wilson z Lancaster University ve Velké Británii.

V severních nížinách rudé planety se nacházejí desítky tisíc kuželů o velikosti několika stovek metrů. Vznikly sopečnou činností, tedy utuhnutím lávy, nebo erupcemi bahenních sopek? Zatím nevíme.

Evropský tým pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR přispěl k pochopení, jak se projevuje bahenní vulkanismus na povrchu Marsu. Díky pokusům v nízkotlaké komoře na britské Open University totiž odborníci dokázali prozkoumat tok bahna v prostředí rudé planety a tím odhalit, že některé geologické procesy na jiných tělesech ve Sluneční soustavě probíhají zcela jinak než v pozemských podmínkách.

Bahno na Marsu teče jinak než v pozemských podmínkách, připomíná lávu. Objev učinil mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci. Výzkumníci zároveň potvrdili, že na rudé planetě je možný bahenní vulkanismus. ČTK to za Akademii věd ČR (AV) sdělili vedoucí výzkumu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu a Markéta Růžičková z tiskového oddělení. Studii o objevu publikoval časopis Nature Geoscience.

Záplava bílých květů pokryla citrusové keře ve skleníku Petra Broži z Moravce. Jaro tam už je v plném proudu. „V březnu se objevují se první poupata. Hlavní část kvetení probíhá v dubnu a opožděné rostliny dokvétají v květnu. Na některých citrusových rostlinách mám poslední loňské plody a u citroníků jsou vidět i různé fáze vývoje plodů,“ popsal úspěšný zahradník, který tyto pro nás exotické rostliny pěstuje už od osmdesátých let minulého století.

Ve čtvrtek 10. října se uskutečnila konference s názvem Rodičovství a věda. Řešila se zde převážně otázka profesního růstu mladých vědkyň, které chtějí být zároveň matkami. Konference se zúčastnil například i premiér Andrej Babiš.