Petr Zenkl

Půl století neuvěřitelného života, tak nějak by se dal charakterizovat autobiografický román Pavla Vošického Tak kde jsou ti Američani?, který právě dostal svou zvukovou podobu v podání Jana Vlasáka. A není to tvrzení nijak nadnesené.

V září 1947 obdrželi tři nekomunističtí ministři – Zenkl, Drtina a Masaryk – balíčky s výbušninou. Stopy tzv. Krčmaňské aféry rychle vedly k místním funkcionářům KSČ na Olomoucku. Než však mohl soud na jaře 1948 vynést rozsudek, přišel převrat.

Byl to asi největší skandál poválečného Československa. Komunisté se během tzv. Krčmaňské aféry pokusili zavraždit hned tři nekomunistické ministry. Pro roce 1948 kauzu zastavili a za mříže místo viníků poslali vyšetřovatele případu.

Často se Zpětné zrcátko i při debatách s lidmi ze stejné strany politického spektra setkává s otázkou: „Kde se bere ta vysoká podpora a obliba náckomoušských slepenců?“ Odpověď je přitom snadná, byť s dlouhými historickými kořeny. Stačí se ohlédnout. Je ale nutné počítat s tím, že v zrcadle dějin uvidíme i vlastní nelichotivý obraz. Koledovali jsme si o to nekonečně dlouho a dosud jsme ani nepřestali.

Zesnulý herec Jiří Krampol se ve svém životě mnohokrát stěhoval. Z vinohradského luxusu do žižkovské špeluňky, z vily zase do bytu. Nikdy ale nelitoval, život a bydlení bral legendární herec vždy s humorem a pokorou.

Nejvyšší trest, který začátkem června 1950 ve zmanipulovaném procesu vynesl komunistický soud nad Miladou Horákovou, vyvolal protesty v řadě demokratických zemí světa. Intervence Winstona Churchilla nebo Alberta Einsteina však narážely na hradbu mlčení. A 27. června 1950 byla Milada Horáková - jako poslední ze čtyř lidí odsouzených v procesu k smrti - popravena. Soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice", se stal symbolem politických procesů v poúnorovém Československu.

Byl poslední květnový den roku 1950. Před Státním soudem v Praze na Pankráci začal proces s třinácti lidmi v čele s právničkou Miladou Horákovou, o nichž obžaloba tvrdila, že plánovali teroristické akce a státní převrat. Šlo o první poválečný monstrproces v režii Sovětského svazu.

Komunisté před nástupem k moci slibovali lepší život nejen dělníkům, ale i jiným utlačovaným skupinám a „třídám“. Třeba i ženám, i když zrovna v jejich právech bylo Masarykovo Československo průkopníkem. Československý svaz žen, který měl po Únoru tuto změnu prosadit a vznikl právě před 75 lety, je ale současně hezkým obrázkem, proč slibovaný ráj nakonec nenastal.

Asi žádnému návštěvníkovi pražské Thomayerovy nemocnice neujde, že podstatná část jejího areálu je v dosti žalostném stavu. Jako by se neopravoval od svého založení. Tenkrát ale nešlo o nemocnici.

Neuvěřitelně statečná žena, která věřila svým ideálům a prosazovala je až do poslední chvíle. Právnička, matka, manželka i oběť justiční vraždy. Nejen taková byla doktorka Milada Horáková, jejíž památku si stojí za to připomínat v jakékoli době.

Většina Rusů, kteří ve svém oboru něco znamenají, stejně dost času tráví na tom „prohnilém Západě“. Pokud s Putinovým režimem nesouhlasí, ať to dají veřejně najevo - ale do toho Mordoru ať se pro jistotu už nevracejí. Aby „omylem“ nevypadli z okna.

Navzdory nelidským podmínkám, které v nacistických koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald vládly, si v nich Miloslav Moulis, politický vězeň, příslušník druhého odboje, zachoval lidství.

Noblesní gentleman s podmanivým hlasem rozhodně měl na co vzpomínat a leckdy to nebylo ani trošku příjemné. Jeho životem totiž otřásla i dramata, která by vydala na román. (Pokračování z pátku 13. září)

HISTORIE / Zvláštní dárkové krabičky určené pro tři nekomunistické členy vlády, Jana Masaryka, Petra Zenkla a Prokopa Drtinu, vzbudí v září roku 1947 podezření. Záhy se ukáže, že oprávněné – místo sli…

Bomby měly vybuchnout v rukou demokratických ministrů Petra Zenkla, Prokopa Drtiny a Jana Masaryka. Krabice s nimi, označené jako voňavky,  však byly natolik podezřelé, že k jejich otevření byla povolána policie. Tento pokus o atentát je znám jako „Krčmaňská aféra“. Stáli za ním komunističtí funkcionáři.

I tento týden připravil Jan Schinko nový díl Drbny historičky. Věnoval se Dukelské ulici, která je relativně mladá. Vznikla ve 20. století a velmi často měnila kvůli politikům svůj název. Původně se s ní přitom vůbec nepočítalo.

Už řadu let mapuje životní osudy Čechů v zahraničí. Bádá v zahraničních archivech, setkává se s rodinnými příslušníky exulantů. Řadu jejich příběhů „přetavil“ do knižní podoby.

Jan Masaryk, Petr Zenkl a Prokop Drtina. Trojice výrazných poválečných demokratických ministrů měla být v roce 1947 odstraněna z cesty. Skandál, pro který se vžil název Krčmaňská aféra, v plné nahotě ukázal, že spravedlnost a svoboda budou v následujících letech ve vážných problémech.

Přesně před 75 lety došlo ke komunistickému puči. K jeho hladkému průběhu pomohla i chybná rozhodnutí Edvarda Beneše, Jana Masaryka a demokratických ministrů. Historik Libor Svoboda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, zda tehdejší prezident republiky a veřejností zbožňovaný syn TGM mohli pádu do totality zabránit. Ale i proč byl dlouho oslavovaný Vítězný únor ve skutečnosti protiústavní.

Komunistům nevěřili, sympatizovali s národními socialisty. Během únorového puče protestovali. Za účast v manifestačních průvodech studenti zaplatili vězením nebo vyloučením ze škol.

Čekali jsme, že když Andrej Babiš ohlásil důležité prohlášení, že půjde o něco zlomového. Nejdřív ale jen vyjmenoval křivdy, které se mu údajně dějí, a pak následovalo oznámení, že jeho manželka ...

Krčmaňská aféra nebo krabičkový atentát – pod těmito názvy vstoupil do historie v září 1947 pokus o atentát na tři nekomunistické ministry československé vlády. V sobotu to bylo přesně 75 let od chvíle, kdy Petr Zenkl, Prokop Drtina a Jan Masaryk dostali poštou podezřelé balíčky.

Výrobce vozidel v Kopřivnici sestrojil první osobní automobil již v roce 1898. Od té doby zaujal svět mnohými unikátními technickými nápady.

Stejně jako loni se i letos stala herečka Lucie Zedníčková (53) patronkou v soutěži Anděl mezi zdravotníky. Sama má s doktory jen ty nejlepší zkušenosti.

Je tomu 75 let, kdy tři ministři tehdejší československé vlády (Petr Zenkl, Jan Masaryk a Prokop Drtina) dostali v poště krabičku s výbušninou. Komunisté se později pokusili vyrobit z tohoto případu politický proces prokazující, že národní socialisté připravovali protikomunistický puč.

Olomouckému státnímu zástupci Františku Doleželovi, jehož profesní i osobní život významně ovlivnily události kolem krčmaňské aféry, je věnována nová kniha i výstava Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL).

,,Krabičkový atentát" z podzimu 1947 na tři demokratické ministry zinscenovaný komunisty postihl nejvíce vyšetřovatele tohoto případu. Pomsta komunistů byla rázná a tvrdá.

Jan Masaryk, Petr Zenkl a Prokop Drtina. Trojice výrazných poválečných demokratických ministrů měla být v roce 1947 odstraněna na dobro z cesty. Skandál, který historikové pojmenovali Krčmaňská aféra v plné nahotě ukázal, že spravedlnost a svoboda budou v následujících letech ve vážných problémem. Proč se nepovedený atentát nepodařilo nikdy vyšetřit?

Akce Albrecht I., někdy také označovaná jako Akce A, byla preventivní zatýkací akcí nacistického gestapa na území Protektorátu Čechy a Morava v počátku druhé světové války. Připravována byla již od června roku 1939, k oficiálnímu zahájení ovšem došlo až 1. září téhož roku. Akce A se měla postarat o potenciálně nebezpečné občany ze všech sfér českého národního života, kteří by se později mohli stát důležitými představiteli protinacistického odboje. Zatčeno bylo nejméně 1 247 osob, mezi nimiž byl například Ferdinand Peroutka nebo malíři Josef Čapek a Emil Fila.

/VIDEO/ Sedmdesát let od popravení Milady Horákové si připomněli lidé také v Klatovech, kde Konfederace politických vězňů společně s městem Klatovy uspořádali akt v Hostašových sadech u památníku Smutné paní.

„Sedmdesátka na krku, to jsou již požehnaná léta! Ale pražského primátora opravdu netíží, zvláště když po těžké práci najde volnou chvíli pro svou lhoteckou zahradu. Když zrají hrušky, je třeba odložit důstojnost primátorského stavu a vypravit se za nimi do povážlivých výšin.

Byla bojovníkem a odpůrcem nacistické i komunistické totality. Nyní získává osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Požádala o to dcera.