Podnebí

Informací o počasí a klimatu už je tolik, že základní pojmy by měl znát každý. Jenže nezná. Klíčový rozdíl spočívá v tom, že klima popisuje dlouhodobé charakteristiky, zatímco počasí je aktuální stav atmosféry.

Od začátku roku chybí na našem území v průměru oproti normálu přibližně 146 milimetrů srážek, což odpovídá 146 litrům vody na každý metr čtvereční. Srážkový deficit se dále zvětšuje.

Sucho se dál prohlubuje, od ledna spadlo nejméně srážek od roku 1961. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se letošní rok zatím vyvíjí ještě hůř než ten loňský. Vyhlídky na déšť nejsou příznivé ani pro nadcházející období.

Uživatelé webu Vlny veder mohou nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých českých městech. Například k úterku je tepelný stres na celém území Česka mírný, v pondělí však byl na Moravě a v Polabí silný. Tvůrci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili web před rokem, nyní jej inovovali a doplnili o další funkce. Na stránkách lze například sledovat, jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder.

Máte den blbec? A viníte z toho skvrny na Slunci? Jestli za to ty skvrny mohou, vám dneska nepovíme. Ale Ladislav nám aspoň vysvětlí, jak počet skvrn na Slunci ovlivňuje Zemi. A zítra se podívejte na zatmění!

Za letošní očekávanou nižší sklizeň mohou podle oslovených odborníků mrazy, málo deštivé jaro a letní vedra. Někteří zemědělci ale také méně zaseli.

V současných vedrech si člověk přeje ochlazení. To by na slušnou řádku let dokázala zařídit sopka. V minulosti už k tomu totiž došlo. Oxid siřičitý z erupcí vytvářel v atmosféře aerosoly, které odrážely sluneční záření zpět do vesmíru.

Miami má o 83 horkých dnů víc než v roce 1970 – skoro tři měsíce navíc. Nová data ukazují, ve kterých amerických městech nejvíc přibylo dnů s teplotou nad 32 °C a co to znamená pro zdraví, dopravu i každodenní život.

Meteorologové varují před extrémní silou klimatického fenoménu El Niño, který má být nejsilnější za posledních 150 let. Globální oteplení v kombinaci s vyhřátým oceánem přinese vlnu horka, záplavy i výkyvy v hospodářství. Dopady mohou pocítit i lidé v Evropě.

Rok 1540: Labe vyschlo a teploty měsíce neklesly pod 30 stupňů Celsia, napsal na svůj facebookový profil herní vývojář Daniel Vávra. Sdílel zavádějící informaci. Měření pomocí Celsiovy stupnice bylo totiž zavedeno až o 202 let později a ani vědecká p

Devět míst ze všech států, kterými protéká Dunaj. Podívejte se na srovnávací satelitní snímky, které ukazují, o kolik méně vody je letos v létě v druhé nejdelší evropské řece oproti loňsku.

Než v sobotu vyrazíte do lesa, vyplatí se strávit dvě minuty nad mapou růstu hub od Českého hydrometeorologického ústavu. Je zdarma a ukazuje, kde jsou teď na houby nejlepší podmínky. Většina lidí se na ni ale jen podívá, uvidí barvu svého kraje a sedne do auta. Přitom právě tady vznikají dvě chyby, kvůli kterým se pak houbaři vracejí s prázdným košíkem: vyrazí do špatného lesa a ve špatný den.

Ojíněná krajina, lehké sněžení a mráz, kam až oko dohlédne. Přesně tak vypadalo „léto“ roku 1816. Tehdejší odborníci si podivný výkyv počasí neuměli vysvětlit. Dnes už ale víme, že za legendárním rokem bez léta stál gigantický výbuch sopky Tambora.

Pojmy globální oteplování a změna klimatu často splývají. Ve skutečnosti ale znamenají každý něco trochu jiného.

Nakazit se jí je stále velmi vzácné, úmrtnost ale vysoká. Stanice BBC opět připomněla, jaké riziko představují mozkožravé améby. Organismům žijícím ve sladké teplé vodě podle vědců nahrává globální oteplování a případů přibývá.

Kdo někdy cestoval letadlem, ten jistě ví, že letiště nepatří zrovna k místům, kde by bylo teplo. Nízké teploty v prostorách letiště však mají svůj důvod. Bez nich by totiž mohl být ohrožen komfort i zdraví cestujících.

Čtyřicet let věda předpokládala, že primáti vznikli v tropech. Analýza sta evolučních stromů ukazuje opak: jejich kolébkou bylo chladné kontinentální klima severní části Severní Ameriky před 56 miliony let.

Evropu letos v červnu zasáhla extrémní horka na pevnině i na moři. Na mnoha místech naměřili meteorologové teplotní rekordy. Vlna veder částečně souvisela s klimatickým jevem El Niño, její hlavní příčinou je ale podle odborníků změna klimatu.

Vzhledem k rychlosti klimatických změn bude muset Česká republika zrychlit úpravu hospodaření s vodou. Uvedl to hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V budoucnu lze podle něj očekávat častější střídání extrémů – od vln veder a velkého sucha až po intenzivní přívalové srážky.

KRÁTCE: Současné horké počasí pociťují i turisté zdolávající nejvyšší evropskou horu Mont Blanc. Vlivem vysokých teplot na přístupových stezkách rychle odtává led a sníh. Odpolední teploty ve městě Chamonix na úpatí masivu v nadmořské výšce 900 metrů překračují tropickou třicítku. Návštěvníci se však pořádně zchladí na vrcholu hory, kde ve 4 808 metrech nad mořem stále panují teploty jen lehce nad nulou a v noci i slabě mrzne.

Výsadba stromů ve městech nestačí – záleží na druhu, uspořádání i místním klimatu. Studie tří měst ukázala, kdy zeleň skutečně chladí a kdy tepelný komfort paradoxně zhoršuje.

Budování celosvětové sítě satelitního internetu si vybírá krutou daň na životním prostředí. Vědci z University College London varují, že vesmírné rakety při svých startech pumpují nebezpečné škodliviny přímo do nejvyšších pater atmosféry. Proto vyzývají ke včasnému opatření.

Houbařská sezona se rozjíždí a šance, že z lesa neodejdete s prázdnou, stoupají každým dnem. To potvrzuje i mapa Pravděpodobnosti růstu hub, kterou denně aktualizuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Každý absolvent povinné školní docházky si pamatuje, že Česko leží v mírném pásu.

Sucho není jen pocit z horkého května nebo popraskané půdy na zahradě. Vědec Daniel Kortus, známý ze sociálních sítí pod účtem Klimatomluva, v Prostoru X upozornil, že při debatě o klimatu nestačí sledovat jednotlivé rekordy, ale dlouhodobý trend: „Když se právě kouká člověk na ten trend, tak vidíme, že naše krajina schne.“

Letošní klimatologické jaro v ČR bylo nadprůměrně teplé a současně nejsušší od roku 1961. Od začátku března do konce května spadlo v úhrnu jen 89 milimetrů srážek, což bylo 57 procent normálu z let 1991 až 2020.

Filip Turek podle něj o klimatu neříká jen omyly, ale sebejistě šíří nepravdy, které pak lidé mohou brát jako fakta. Vědec Daniel Kortus, známý ze sociálních sítí jako Klimatomluva, v Prostoru X popsal, proč považuje výroky Filipa Turka a dalších Motoristů za nebezpečné: „On naplácal tolik hovadin, že z toho mám až skoro husí kůži.“

AMOC, systém atlantických proudů, který pomáhá mírnit klima severozápadní Evropy, podle modelů slábne. Nizozemští vědci proto otestovali extrémní geoinženýrský nápad: uzavřít Beringův průliv soustavou hrází.

Mayské město Itzan nezasáhlo sucho ani neúroda. Přesto zaniklo ve stejnou dobu jako komunity zpustošené klimatem. Sedimentový vrt z guatemalského jezera odhaluje, proč nestačilo mít příznivé podmínky – pokud se zhroutil systém, jehož jste byli součástí.

Vliv letectví na globální oteplování je nezanedbatelný. Vědci z Cambridge vypozorovali, že hlavní problém může představovat vznik kondenzačních stop. Jejich eliminací může nastat výrazný pokles tvorby skleníkových plynů.

FIFA nyní čelí ostré kritice kvůli podmínkám na nadcházejícím mistrovství světa 2026. Skupina předních světových vědců varuje, že současná pravidla pro ochranu hráčů před extrémním vedrem jsou nedostatečná a mohou ohrozit zdraví i bezpečnost fotbalistů přímo během zápasů.

Hluboko pod ledem Antarktidy našli výzkumníci z Oregonské státní univerzity a Princetonu vzduchové bubliny, které pamatují svět před miliony lety. Unikátní objev přinesl chybějící dílek skládačky o dávném klimatu na Zemi a také ukázal, jak citlivě oceány reagují na změny okolního prostředí.

Sucho se dá v přírodě pozorovat pouhým okem. Za traktory se zvedá prach, který k jaru nepatří a Česko čelí jednomu z nejsušších období za desítky let. Přesto vláda „ukončuje“ klimatickou krizi a vytváří chaos ve veřejném prostoru.

V padesátých letech se socialistické Československo pokoušelo o odvážné experimenty se soběstačností. Na jižní Moravě vyrostly rýžové plantáže, na Slovensku se zas rozběhl pokus o pěstování bavlny. Žádný hospodářský zázrak se ale z ambiciózních vizí nevyklubal.

Čím dál častější používání klimatizací napomáhá k oteplování Země. Přestože zařízení lidem zejména v létě krátkodobě umožňují přečkat rostoucí tropické teploty, z dlouhodobého hlediska paradoxně podporují oteplování. Vědci z Univerzity v Birminghamu proto doporučují pasivní ochlazování.

Čína realizuje masivní zalesňovací projekt v poušti Taklamakan, který mění mrtvou krajinu ve funkční ekosystém. Miliardy vysazených stromů brání šíření písku, zpevňují půdu a prokazatelně snižují množství oxidu uhličitého v atmosféře.

Ještě nikdy v historii souvislého měření sněhu na jižním svahu Studniční hory, v místech, jemuž se pro jeho tvar přezdívá Mapa republiky, nenaměřili pracovníci Krkonošského národního parku tak málo sněhu jako v letošním roce. V minulém týdnu tu zaznamenali pouhých 4,8 metru sněhu.

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších byla letos naměřená nejnižší výška sněhu za 25 let souvislého měření. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) v uplynulém týdnu zjistili, že sněhová vrstva tam dosahuje mocnosti 4,8 metru. Zimní sezona 2025/2026 se tak bude řadit mezi podprůměrné, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odhaduje, že sněhové pole na jižním svahu Studniční hory by letos mohlo odtát již v květnu.

Představte si, že 29 stupňů už nebude rekordem horkého července, ale průměrem za celý rok. Ne týden, ne měsíc, ale dvanáct měsíců v kuse.

V Evropě nastane změna proudění, které přinese nesezónně vysoké teploty a mírnější podmínky. Oteplování začne už o víkendu a bude vrcholit v polovině příštího týdne, kdy na řadě míst mohou teploty vystoupit až k 20 °C. Vysoké hodnoty ale zatím neznamenají definitivní nástup jara.

Na jihu Moravy by se mohla na polích sklízet úroda dvakrát ročně. Dosáhnout toho lze ale jen v případě, že se jí podaří zajistit vodu. Do moravské Dyje ji lze přivézt kanálem až z Dunaje, který patří k evropským veletokům. Je to technicky náročné, ale proveditelné. Unikátním projektem se zabývají výzkumníci z ústavu CzechGlobe Akademie věd ČR.

Marocké pobřeží má nový turistický trumf. Přístavní město Essaouira se v roce 2026 zařadilo mezi nejslunnější destinace planety. V mezinárodním žebříčku obstálo po boku Dubaje nebo Malediv a potvrzuje, že ideální počasí nemusí znamenat tropické vedro ani hlavní sezonu.

V neděli, 25. ledna, ošetřili moravskoslezští záchranáři od půlnoci do 12. hodiny celkem tři desítky lidí, kteří si způsobili úraz po uklouznutí a pádu na náledí. Mezi nejčastější patřila zranění ...

Představte si svět, kde slunce vychází na západě a Sahara je zelená. Vědecké modely ukazují, co by se stalo, kdyby se Země točila opačně. Evropu by čekal mráz.

„Podívám se z okna a říkám si, co je globální oteplování? Mrzne a mrzne, sněží,“ stojí v jednom z příspěvků na facebooku, který zlehčuje změnu klimatu. Řada dalších je samozřejmě psána s určitou mírou nadsázky, nezanedbatelná část z podobných postů ale obsahuje a dále šíří nepravdivé informace o globálním oteplování, jeho příčinách a důsledcích. V dalším díle seriálu Ověřovna webu iROZHLAS.cz tvrzení na pravou míru uvádí klimatolog Aleš Farda.

Dobrý šatník na jakékoliv změny reaguje. Nepanikaří.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Nová studie přináší poznatky o tom, jak se v posledních cca 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklon, díky čemuž je možné zpřesňovat modely povodňových rizik a extrémního počasí.

Některá lyžařská střediska bojují s nedostatkem mrazivých dnů novou technologií, která funguje jako extrémně výkonná lednice. Výroba je sice energeticky náročná, ale pro mnohé představuje jedinou šanci, jak sezonu udržet.

Amazonie se podle nové studie blíží ke stavu, jaký na Zemi nepanoval miliony let – a pokud lidstvo nezpomalí oteplování, může se největší prales planety během několika dekád proměnit k nepoznání.

Ukotvit debata o dekarbonizaci v Česku v datech si klade za cíl nová publikace organizace Fakta o klimatu Atlas dekarbonizace Česka. Atlas shrnuje na jednom místě informace o tom, v jakých odvětvích uhlíkové emise v Česku vznikají a jaké možnosti a technologie máme k dispozici pro jejich snižování.

Hnutí Fridays for Future vyhlásilo na pondělí 15. 12. školní stávku za klima. V Praze současně svolává demonstraci na Hradčanském náměstí. Stávka navazuje na celostátní protesty z tohoto týdne, během kterých tisíce studentů odešly z výuky na výzvu iniciativy Univerzity za klima. Středoškoláci

Emise skleníkových plynů klesly o 36 procent od roku 1990, tempo jejich snižování se ale zpomaluje. Současné projekce ukazují, že pokles o 55 procent do konce dekády je nereálný. Z celkových 28 ukazatelů hrozí u 19 nesplnění cílů pro rok 2030, konstatovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

České školy musí být ze zákona apolitické. Ale nejsou, jak ukázaly aktuální protesty proti Motoristům sobě.